načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity – prof. MUDr. Miloš Máček DrSc.; Jiří Radvanský; kolektiv

Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity

Elektronická kniha: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity
Autor: prof. MUDr. Miloš Máček DrSc.; Jiří Radvanský; kolektiv

Stále více se šíří a potvrzuje poznání, že dostatek pravidelného a přiměřeného pohybu patří nejen k základním podmínkám zdraví, ale i k udržení dobré kondice. Při oslabení nebo déletrvajícím onemocnění se stává součástí léčení a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  240
+
-
8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 245
Rozměr: 28 cm
Úprava: xvi, 245 stran: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Galén, 2011
ISBN: 978-80-726-2695-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Stále více se šíří a potvrzuje poznání, že dostatek pravidelného a přiměřeného pohybu patří nejen k základním podmínkám zdraví, ale i k udržení dobré kondice. Při oslabení nebo déletrvajícím onemocnění se stává součástí léčení a rehabilitační péče. Dostatek pohybové aktivity v dětství je předpokladem dobrého zdraví a výkonnosti v dospělosti a jeho důsledky sahají až do vyššího věku. Aby se těchto příznivých cílů dosáhlo, musí intenzita pohybové aktivity vyhovovat zdravotnímu stavu a musí trvat určitý čas. O tom, co je nejvhodnější pro každou věkovou kategorii, informuje tato kniha. Přináší také návody, jak čelit různým stresovým situacím, jak předcházet nebezpečí ve vysokých horách, jak se chovat v chladu i v horku, jaké jsou snesitelné hranice únavy. Velký prostor je věnován využívání pohybu v diagnostice a provádění různých typů zátěžových vyšetření potřebných ke stanovení tělesné zdatnosti, podle které se určuje druh cvičení jak zdravých, tak i nemocných. Kniha bude užitečná pro orientaci praktického lékaře v této oblasti, pro odborníka, který chce využít přínos pohybu pro svého pacienta, pro rehabilitačního pracovníka i pro studenty medicíny a rehabilitace. ISBN pro formát PDF 978-80-7262-784-4, pro formát PDF pro čtečky 978-80-7262-785-1

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity" doporučujeme také:
 (e-book)
Anatomie a fyziologie člověka -- Pro humanitní obory Anatomie a fyziologie člověka
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Upozornění

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Galén

Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

www.galen.cz

© Galén, 2011



Památce našich rodičů

Miloš Máček a Jiří Radvanský


FYZIOLOGIE

A KLINICKÉ ASPEKTY

POHYBOVÉ AKTIVITY

Miloš Máček, Jiří Radvanský et al.


Hlavní autoři a pořadatelé

prof. MUDr. Miloš Máček, DrSc.

doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Recenzent

doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.

Katedra funkční antropologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, Olomouc

Miloš Máček, Jiří Radvanský et al.

Fyziologie a klinické aspekty poHybové aktivity

První vydání v elektronické verzi

Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

Editor PhDr. Lubomír Houdek

Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová

Redakční spolupráce Mgr. Jan Čadil

Sazba Milena Honců, Galén

Tisk GLOS, Špidlenova 436, 513 01 Semily

Určeno odborné veřejnosti

G 281065

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována,

uchovávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoli

způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického

či jiného záznamu) bez písemného souhlasu nakladatelství.

© Galén, 2011

První vydání v elektronické verzi

isbn 978-80-7262-784-4 (pDF)

isbn 978-80-7262-785-1 (pDF pro čtečky)


V

Seznam autorů

Hlavní autoři a pořadatelé

prof. MUDr. Miloš Máček, DrSc.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Autoři

prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc.

Oční klinika dětí a dospělých 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

PhDr. Klára Daďová, Ph.D.

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy,

Katedra zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství

prof. MUDr. Jaroslav Fajstavr, DrSc.

Klinika ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

doc. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

MUDr. Josef Kraus, CSc.

Klinika dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

MUDr. Petr Krejčí

Laboratoř funkční diagnostiky, Ústřední vojenská nemocnice, Praha

prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

doc. MUDr. Jiřina Máčková, CSc.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha


VI Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity

MUDr. Ivan Rotman

Praktický lékař pro dospělé a sportovní medicínu, Ludvíkovice u Děčína

MUDr. Kryštof Slabý

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Mgr. Marcela Šafářová, Ph.D.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

prof. MUDr. Václav Zeman, CSc.

Ústav tělovýchovného lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Plzeň


VII

Obsah

SeZnaM aUtoRů ......................................................................V

PřeDMlUVa ..........................................................................XV

1. FyZIologIe těleSné Zátěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1

1.1. Základní pojmy zátěžové fyziologie (Miloš Máček) .....................................1

1.2. Fyzikální jednotky ................................................................1

1.3. nové poznatky o vlivu pohybu na funkce i adaptaci svalů (Jiří Radvanský) .................3

 Svalová plasticita ..................................................................4

1.4. Motorické a metabolické funkce svalů (Miloš Máček) ...................................5

1.5. neurohumorální regulace ..........................................................5

1.6. energetické zdroje a změny transportního systému v iniciální fázi zátěže .................6

1.6.1. Energetické zdroje....................................................................6

1.6.2. Transportní systém ..................................................................9

1.7. energetické zdroje a změny transportního systému po dosažení rovnovážného stavu ......10 1.7.1. Energetické zdroje...................................................................10

 Mechanická účinnost práce ........................................................11

 Ekonomika běhu .................................................................11

1.7.2. Transportní systém..................................................................12

1.8. energetické zdroje a změny transportního systému při vytrvalostní zátěži ...............14

1.8.1. Energetické zdroje...................................................................14

1.8.2. Transportní systém..................................................................15

1.9. Iniciální fáze zátěže...............................................................16

1.10. Zátěž maximální intenzity (Jiří Radvanský)...........................................17

1.11. Zotavení, pozátěžový kyslík (Miloš Máček) ...........................................19

1.12. Únava...........................................................................19

2. MeChanISMy PůSoBení PohyBoVé aKtIVIty, JeJí neDoStateK,

DetRénInK....................................................................23

2.1. Metabolická adaptace (Miloš Máček).................................................23

2.1.1. Oxidativní uvolňování energie ........................................................23

2.1.2. Glykolytické uvolňování energie.......................................................24

2.2. Kardiovaskulární adaptace (Jiří Radvanský) ..........................................25

2.2.1. Změny plazmatického objemu ........................................................27

2.2.2. Srdeční frekvence ...................................................................27

2.2.3. Reakce oběhu na statickou a odporovou zátěž (Miloš Máček) ..............................27

2.2.4. Změny tepového a minutového objemu ................................................28

2.2.5. Extrakce kyslíku (a.-v. O

2

diference) ...................................................28

2.2.6. Změny průtoku a distribuce krve ......................................................29

2.3. adaptace dýchání ................................................................29

 Výsledky aerobního tréninku.......................................................29

2.4. adaptace svalového a podpůrného systému ..........................................30

2.5. adaptace centrálního nervového systému............................................30

2.6. Důsledky nedostatečné pohybové aktivity, hypokineze ................................30

 Detrénink .......................................................................31


VIII Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity

3. ZDRaVotní Péče o SPoRtoVCe (Miloš Máček, Jiřina Máčková).....................35

3.1. Vyšetření sportovce...............................................................35

3.1.1. Náplň vyšetření .....................................................................36

3.1.2. Laboratorní vyšetření................................................................37

3.1.3. Antropometrické vyšetření ...........................................................38

3.1.4. Vyšetřování v terénních podmínkách ..................................................38

3.1.5. Vhodné přístroje pro vyšetřování v terénu (Kryštof Slabý).................................39

 Telemetrické sledování srdeční frekvence ............................................39

 Monitorace a záznam srdeční frekvence..............................................39

 Krokoměry ......................................................................39

 Akcelerometry ...................................................................40

 Kombinované přístroje ............................................................40

3.1.6. Závěr prohlídky (Miloš Máček, Jiřina Máčková)..........................................40

3.2. Faktory ovlivňující výsledky tréninku (Miloš Máček)...................................41

3.2.1. Rozcvičení .........................................................................41

 Ovlivnění spotřeby kyslíku rozcvičením .............................................41

 Zvýšení svalové teploty při rozcvičení................................................42

 Ovlivnění výkonnosti rozcvičením ..................................................42

 Inhalace kyslíku ..................................................................42

3.2.2. Intenzita tréninku ...................................................................43

 Posouzení intenzity zátěže podle spotřeby kyslíku .....................................43

 Určení intenzity zátěže podle srdeční frekvence .......................................44

 Trvání cvičební jednotky...........................................................45

 Frekvence tréninku ...............................................................46

3.2.3. Formy cvičení ......................................................................46

3.3. Doporučení a návrhy na zvyšování tělesné zdatnosti ..................................47

3.3.1. Objem cvičení vyjádřený počtem kroků ................................................48

3.3.2. Vliv dědičnosti na tělesnou zdatnost ...................................................49

3.3.3. Jak dlouho si můžeme uchovat svou tělesnou zdatnost....................................49

3.4. Problematika tréninku osob, které cvičí pro své zdraví a radost z pohybu ................50

3.4.1. Trénink anaerobní výkonnosti ........................................................50

3.4.2. Laktát jako ukazatel výkonnosti (Miloš Máček, Jiří Radvanský).............................50

3.4.3. Intervalový trénink..................................................................51

3.5. odporový trénink a statická svalová činnost (Miloš Máček, Jiří Radvanský) . . . . . . . . . . . . . . . .53 3.5.1. Svalová síla a cesty k jejímu zvýšení....................................................53

3.5.2. Druhy svalové činnosti...............................................................53

3.5.3. Stanovení zátěže při odporovém tréninku...............................................54

3.5.4. Energetické zdroje pro statickou práci..................................................55

3.5.5. Indikace a preskripce odporového tréninku.............................................56

3.5.6. Rozdíly mezi odporovým tréninkem a silovým cvičením..................................56

3.5.7. Problémy kombinace aerobního a odporového tréninku ..................................57

 Vhodnost cvičení síly v dětském věku a podobnost s odporovým tréninkem u seniorů .....57 3.5.8. Kontraindikace odporového tréninku ..................................................58

3.5.9. Závěr..............................................................................58

3.6. některé praktické rady pro starší začátečníky ........................................58

3.7. Účast lékaře v řízení tréninkového procesu (Petr Krejčí)................................59

3.7.1. Postavení tělovýchovného lékaře ......................................................59

3.7.2. Funkční vyšetření v tréninku .........................................................59

 Obecná funkční vyšetření .........................................................60

 Speciální testy pro určení trénovanosti...............................................60

3.7.3. Terénní kontroly ....................................................................60

 Význam sledování srdeční frekvence a krevního tlaku..................................61

 Sledování koncentrace laktátu ......................................................61

 Sledování produkce močoviny......................................................61

 Sledování produkce kreatinkinázy...................................................61


obsah IX 3.7.4. Význam regenerace..................................................................61

 Stravování při tréninku a závodech..................................................61

 Pitný režim ......................................................................62

3.7.5. Činnost lékaře na sportovišti..........................................................62

 Nechirurgické příčiny přerušení výkonu .............................................62

 Chirurgické příčiny přerušení výkonu ...............................................63

3.8. Zátěžové vyšetření (Jiří Radvanský)..................................................63

3.8.1. Nutná personální a technická výbava zátěžové laboratoře zdravotnického zařízení............64

3.8.2. Indikace pro zátěžové testování dětské i dospělé populace.................................64

3.8.3. Modelace dynamické zátěže v laboratoři ...............................................65

3.8.4. Význam rozcvičení pro zátěžový test ...................................................65

3.9. Protokoly pro zátěžové vyšetření a stanovení energetického výdeje .....................65

3.9.1. Protokol pro zátěž do maxima s analýzou výměny dýchacích plynů ........................66

3.9.2. Protokol pro hůře spolupracujícího pacienta ............................................66

3.9.3. Zátěžový protokol s více stupni do maximální zátěže .....................................67

3.9.4. Kontraindikace zátěžového vyšetření ..................................................67

3.9.5. Příprava na zátěžový test .............................................................67

3.9.6. Vlastní zátěžový test .................................................................68

3.10. hodnocení tělesné zdatnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68

3.10.1. Hodnocení zdatnosti na základě submaximálních laboratorních zátěžových testů ............68

3.10.2. Hodnocení tělesné zdatnosti zátěží do maxima u zdravé populace..........................69

3.10.3. Hodnocení EKG u adolescentů a mladých dospělých s ambicemi

k intenzivní sportovní činnosti........................................................70

3.10.4. Kritéria »pozitivity« klidového EKG jako indikace k vyšetření kardiologem..................71

3.10.5. Nejčastější EKG parametry odvozené ze zátěžového vyšetření .............................71

 Změny tepové frekvence v zátěži ....................................................71

 Prodloužené síňokomorové vedení..................................................72

 QT interval a zátěž................................................................72

 Syndrom preexcitace Wolf-Parkinson-White (WPW) a zátěž............................72

 Blokády Tawarových ramének ......................................................72

 Změny repolarizační fáze ..........................................................72

 Arytmie při zátěžovém testu........................................................73

3.11. Krevní tlak v tělesné zátěži ........................................................74

3.12. anaerobní práh ..................................................................74

 Ventilační anaerobní práh..........................................................74

3.13. odhad intenzity tělesné zátěže dle Borga ............................................76

3.14. test schopnosti při zátěži mluvit, test de parler.......................................76

4. VlIV ZeVního PRoStřeDí na VýKonnoSt a ZDRaVotní StaV,

aDaPtaCe a aKlIMatIZaCe ..................................................77

4.1. tělesná aktivita v horku (Jiřina Máčková) ............................................77

4.1.1. Změny kožní cirkulace při cvičení v horku .............................................80

4.1.2. Reakce na tělesnou zátěž v horku u dětí ................................................82

4.1.3. Úmyslná dehydratace ................................................................83

4.1.4. Důsledky hypohydratace pro zdraví a výkonnost.........................................83

4.1.5. Poruchy regulace tělesné teploty.......................................................83

4.1.6. Prevence škod z přehřátí .............................................................84

4.1.7. Dva příklady pitného režimu pro výkony různé intenzity a trvání ..........................85

 Cvičení trvající méně než 1 hodinu intenzitou 80 % VO

2

max a více ......................85

 Cvičení trvající 1–3 hodiny intenzitou 60–90 % VO

2

max...............................85

4.1.8. Adaptace na práci v teple.............................................................86

4.1.9. Trénink a aklimatizace na teplo .......................................................86

4.1.10. Hyponatremie vyvolaná cvičením .....................................................87

4.1.11. Závěry pro praxi ....................................................................89


X Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity 4.2. tělesná aktivita v chladu (Václav Zeman).............................................89

4.2.1. Změny tělesné teploty v chladné vodě .................................................89

4.2.2. Metabolická reakce na chlad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 4.2.3. Studený vzduch, ekvivalentní teplota a pohybová aktivita .................................91

4.2.4. Ochrana proti tepelným ztrátám.......................................................92

4.2.5. Zdravotní rizika při fyzické aktivitě v chladu ............................................93

 Hypotermie......................................................................93

 Vliv na myokard..................................................................93

 Diving reflex .....................................................................94

 Respirační ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94

 Vliv na pohybové ústrojí...........................................................94

 Lokální působení chladu na kůži....................................................94

4.2.6. Adaptace na chlad...................................................................95

 Klasifikace chladové adaptace ......................................................95

 Projevy chladové adaptace .........................................................95

 Reakce a adaptace na chlad u dětí a ve vyšším věku ....................................96

4.2.7. Otužování..........................................................................97

4.3. Pohybová aktivita a sport ve vysokohorském prostředí (Jiřina Máčková)..................98

4.3.1. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity a sportu ve středních výškách ...........98

4.3.2. Význam tréninku ve výšce do 2500 m ..................................................99

4.3.3. Hypoxický trénink ..................................................................99

4.3.4. Trénink pro výkon ve výšce...........................................................99

4.3.5. Výškový trénink pro výkon v nížině...................................................100

4.3.6. Bydlet vysoko, trénovat nízko ........................................................100

4.4. Fyziologické a zdravotní aspekty pohybové aktivity v extrémních výškách (Ivan Rotman)..101

4.4.1. Aklimatizace na velehorské výšky a její poruchy ........................................101

 Výškové zóny ...................................................................101

4.4.2. Průběh aklimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101

 Doporučení pro aklimatizaci na výšku..............................................102

4.4.3. Akutní horská nemoc jako selhání aklimatizace ........................................103

 Klinický obraz ..................................................................103

 Terapie .........................................................................104

 Léková profylaxe AHN ...........................................................105

 Další nejčastěji se vyskytující zdravotní problémy velehorských výšek ...................106

4.4.4. Lékařské zabezpečení výprav do velehor a posuzování zdravotního stavu...................106

4.4.5. Kontraindikace pro pobyt ve velkých výškách ..........................................107

4.4.6. Výškové horolezectví žen............................................................109

4.5. oRl problematika při potápění (Jaroslav Fajstavr)....................................110

4.5.1. Postižení zevního zvukovodu ........................................................110

4.5.2. Barotrauma středoušní dutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111 4.5.3. Poranění vnitřního ucha ............................................................111

4.5.4. Barotrauma paranazálních dutin .....................................................112

4.5.5. Sinusitis chronica ..................................................................113

4.6. Vliv oděvu na termoregulaci (Miloš Máček)..........................................114

4.6.1. Faktory určující vliv oděvu ..........................................................114

4.6.2. Vhodný oděv při cvičení v teple až horku..............................................115

4.6.3. Vhodný oděv při cvičení v chladu ....................................................116

5. VZtah VýžIVy a PohyBoVé aKtIVIty (Jiří Radvanský) ........................119

5.1. Výživa ve vztahu k běžné pohybové aktivitě a prevenci civilizačních chorob .............119

 Makroživiny ....................................................................120

 Mikroživiny a vláknina ...........................................................120

5.2. Zásady výživy pro vrcholové i výkonnostní sportovce ................................120

 Energetický výdej při sportovním výkonu ...........................................120

5.2.1. Potřeba živin v závislosti na typu sportu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121

 Zásady krytí energetických potřeb pro sporty s velmi intenzivními krátkými úseky zátěže ...121


obsah XI

 Zásady krytí energetických potřeb pro sporty vytrvalostní ............................122

5.3. Základní charakteristika makroživin ve vztahu ke sportovnímu výkonu ................122

 Sacharidy.......................................................................122

 Tu k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

 Bílkoviny .......................................................................123

 Trojpoměr makroživin ve výživě sportovce ..........................................123

5.3.1. Jak modifikovat stravu v den závodu nebo většího výkonu ...............................123

 Příjem potravy před zátěží ........................................................123

 V průběhu zátěže ................................................................123

 Po ukončení zátěže...............................................................124

 Těžký výkon v horku .............................................................124

5.3.2. Mikroživiny – vitaminy, minerály, stopové prvky .......................................124

5.4. Dietní doplňky..................................................................124

6. PohyBoVá aKtIVIta a SPoRt V DětSKéM VěKU (Miloš Máček) ................127

6.1. Vliv pohybové aktivity a sportovního tréninku na růst a vývoj dětského organismu . . . . . .127 6.1.1. Úvod .............................................................................127

6.2. některé vývojové rozdíly a jejich souvislost s pohybovou aktivitou .....................128

6.3. Maximální aerobní výkonnost v dětském věku ......................................129

6.3.1. Vliv pohybové aktivity na výkonnost dětí..............................................130

6.3.2. Vytrvalostní zátěž v dětském věku ....................................................132

6.3.3. Schopnost adaptace pro anaerobní výkony v dětském věku...............................134

6.3.4. Vývoj svalové síly a možnosti jejího ovlivnění tréninkem v období růstu ...................135

6.3.5. Sport a pohybová aktivita v dětském věku jako prevence ICHS v dospělosti.................137

6.3.6. Prevence osteoporózy...............................................................137

6.3.7. Vhodné formy tréninku u rostoucího organismu .......................................138

6.3.8. Závěr.............................................................................139

7. PohyBoVá aKtIVIta Ve VyŠŠíM VěKU (Miloš Máček) ..........................141

7.1. Změny funkční kapacity v období zralosti a stáří ....................................141

7.2. Změny svalů a svalové síly s věkem.................................................142

7.2.1. Adaptace svalů starších osob na odporový a vytrvalostní trénink..........................143

7.3. Celkový vliv pohybové aktivity ve vyšším věku ......................................143

7.4. Působení biomechanických faktorů................................................144

7.5. Pravidelná pohybová aktivita a délka života.........................................145

7.6. Vhodné formy aktivity ovlivňující kardiopulmonální výkonnost.......................146

7.6.1. Význam rozcvičení u seniorů ........................................................146

7.6.2. Vhodná intenzita cvičení............................................................146

7.6.3. Trvání a frekvence cvičebních jednotek................................................147

7.6.4. Vhodná forma a druh pohybové aktivity ..............................................147

7.7. Vhodné formy pohybové aktivity zaměřené na zvýšení síly............................147

7.7.1. Vhodná intenzita...................................................................147

7.7.2. Trvání a frekvence cvičení ...........................................................148

7.7.3. Kontraindikace silových a odporových cvičení .........................................148

7.8. Pohybová aktivita osob vysokého věku .............................................148

7.9. Závěr ..........................................................................149

8. žena a SPoRt (Jiřina Máčková, Miloš Máček) ......................................151

8.1. Problémy při uplatnění žen ve sportu v různých obdobích života.......................151

8.2. Rozdíly ve stavbě a složení těla ....................................................151

8.2.1. Fyziologické rozdíly ................................................................152

8.2.2. Svalová síla........................................................................153

8.3. Vliv menstruace na výkonnost ....................................................153

8.3.1. Triáda sportovkyň .................................................................154

8.3.2. Poruchy cyklu a trénink ............................................................154

8.3.3. Poruchy výživy u sportovkyň ........................................................156


XII Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity 8.3.4. Osteoporóza.......................................................................157

8.4. tělesná zátěž v těhotenství a po porodu.............................................157

8.4.1. Změny v pohybovém ústrojí vyvolané těhotenstvím a pohybová aktivita ...................158

8.4.2. Změny výživy......................................................................158

8.4.3. Změny termoregulace...............................................................158

8.4.4. Změny oběhu a dýchání.............................................................158

8.4.5. Reakce plodu na zvýšenou pohybovou aktivitu matky ...................................159

 Vyšetření těhotných před zahájením cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159 8.5. Doporučení a ordinace pohybové aktivity...........................................160

8.5.1. Nevhodné pohybové aktivity.........................................................160

8.5.2. Zahájení tréninku a pohybové aktivity po porodu.......................................160

8.5.3. Závěr.............................................................................161

9. PohyBoVý SyStéM a těleSná Zátěž (Miroslav Kučera).........................163

9.1. Úvahy o významu pohybu ........................................................163

9.2. Indikace a kontraindikace sportovní aktivity u některých postižení hybné soustavy ......164

9.3. Postižení hybné soustavy .........................................................165

9.4. Sportovní traumatologie .........................................................168

9.4.1. Úraz..............................................................................169

9.4.2. Dělení úrazů při tělovýchovných aktivitách ............................................169

 Úrazy vzniklé při rekreační pohybové aktivitě spontánního charakteru..................169

 Úrazy při organizovaných formách tělesné výchovy a sportu ..........................169

 Úrazy obecného charakteru .......................................................170

 Úrazy typické pro jednotlivé sportovní aktivity obecného charakteru ...................171

9.5. nejčastější příčiny úrazů .........................................................171

9.5.1. Vina druhé osoby ..................................................................171

9.5.2. Klimatické podmínky...............................................................171

9.5.3. Další vnější faktory.................................................................171

9.5.4. Výstroj a výzbroj ...................................................................171

9.5.5. Povrch cvičební plochy..............................................................172

9.5.6. Nedostatečná či nesprávná příprava...................................................172

9.5.7. Vlastní neopatrnost a nekázeň cvičence ...............................................172

9.5.8. Únava ............................................................................172

9.6. Mechanismus vzniku úrazu.......................................................172

9.7. Patologické procesy při vzniku úrazu ..............................................173

9.8. Diagnóza.......................................................................174

9.8.1. Mikrotrauma ......................................................................174

9.8.2. Chronické poškození ...............................................................174

9.9. obecné principy prevence ........................................................175

10. PoStURální StaBIlIZaCe a SPoRtoVní Zátěž (Marcela Šafářová, Pavel Kolář) ...177

10.1. Posturální stabilizace – vymezení pojmu ...........................................177

10.2. Posturální stabilizace – ontogenetické hledisko......................................178

10.3. Stabilizační systém páteře ........................................................178

10.4. Stabilizační funkce bránice, břišních svalů a pánevního dna..............................179

10.5. Stabilizační funkce břišních svalů a pánevního dna ..................................180

10.6. Stabilizační funkce paravertebrálních svalů (extenzorů páteře) ........................180

 Vyšetření posturální stabilizace páteře ..............................................180

10.7. Funkční vyšetření ...............................................................182

10.7.1. Vyšetření dechového vzoru ..........................................................182

 Brániční dýchání ................................................................183

 Kostální způsob dýchání..........................................................183

10.8. Funkční testy ...................................................................183

10.9. ovlivnění stabilizačních funkcí ...................................................186

10.10. Posturální vzor stabilizace páteře – shrnutí .........................................186

 Edukační postup.................................................................186

10.11. Závěr ..........................................................................188


obsah XIII

11. něKteRé PatologICKé StaVy VZnIKaJíCí

PřI SPoRtoVní čInnoStI (Miloš Máček)........................................189

11.1. Přetrénování neboli syndrom nevysvětlitelného poklesu výkonnosti....................189

11.1.1. Nové názory na vznik syndromu nevysvětlitelného poklesu výkonnosti ...................190

11.1.2. Návrhy na omezení rizika nevysvětlitelného poklesu výkonnosti u vrcholových atletů

i u amatérů, kteří se účastní extrémních soutěží.........................................191

11.1.3. Návrhy na farmakologickou terapii ...................................................191

11.2. abstinenční syndrom ............................................................191

11.3. Vyčerpání nebo schvácení ........................................................192

11.4. Knock-out......................................................................192

11.5. náhlá netraumatická smrt při sportu (Jiří Radvanský) ................................193

11.5.1. Náhlá smrt u sportovců v období maximální výkonnosti.................................193

11.5.2. Atletické srdce versus hypertrofická kardiomyopatie ....................................193

11.5.3. Náhlá smrt u mladých sportovců .....................................................194

11.5.4. Možnosti prevence .................................................................194

11.5.5. Komoce srdce jako příčina NS .......................................................194

11.5.6. Poruchy iontových kanálů jako příčina náhlé smrti .....................................195

11.5.7. Mitrální prolaps a náhlá smrt ........................................................195

11.5.8. Pokusy o účinnou prevenci ..........................................................195

11.6. otologické problémy a sport (Jaroslav Fajstavr)......................................196

11.6.1. Zevní ucho, vrozené vady ...........................................................196

 Poranění zevního ucha ...........................................................196

 Záněty zevního ucha, perichondritida ..............................................196

 Bubínek ........................................................................197

11.6.2. Střední ucho.......................................................................197

11.6.3. Horní dýchací cesty a jejich adnexa ...................................................197

11.6.4. Chronické záněty...................................................................197

11.6.5. Úrazy nosu a paranazálních dutin ....................................................198

11.7. oko a sport (Blanka Brůnová) .....................................................198

11.7.1. Úvod .............................................................................198

11.7.2. Změny v oku při intenzivní tělesné zátěži .............................................199

11.7.3. Oční úrazy ........................................................................199

11.7.4. Zvláštní druhy očních úrazů a jejich prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .200

12. PohyBoVá aKtIVIta a SPoRt JaKo teRaPIe (Miloš Máček)....................203

12.1. Imunita a tělesná zátěž ..........................................................203

12.1.1. Stres a imunita.....................................................................203

12.1.2. Intenzivní tělesná zátěž jako stresor...................................................203

12.1.3. Tepelný stres a tělesná zátěž..........................................................204

12.1.4. Vliv pohybové aktivity v chladu na imunitu............................................204

12.1.5. Preventivní a léčebné možnosti ......................................................205

12.2. Pohybová aktivita u chronických plicních onemocnění ...............................205

12.2.1. Pohybová aktivita a sport u chronické obstrukční plicní nemoci ..........................205

 Další příčiny snížené zdatnosti u CHOPN ..........................................207

 Vhodné druhy pohybových aktivit u CHOPN .......................................207

 Podpůrná farmakologická terapie ..................................................209

12.2.2. Pohybová aktivita a sport u nemocných s bronchiálním astmatem.........................209

 Možnosti rehabilitace a pohybové léčby.............................................210

 Pozátěžový bronchospasmus neboli pozátěžové astma (PAST)..........................211

 Prevence a léčení astmatu i pozátěžového bronchospasmu ............................213

 Riziko záměny léčení a prevence PAST za doping.....................................214

12.3. Pohybová léčba a aktivita u kardiologických pacientů jako součást

komplexní terapie (Jiří Radvanský) .................................................215

12.3.1. Klíčové komponenty doporučení American Heart Association ...........................215

12.3.2. Jak stanovit optimální zatížení pro správnou adaptaci na zátěž............................218

12.3.3. Struktura cvičební jednotky..........................................................218


XIV Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity 12.3.4. Vztah krevního tlaku a tělesné zátěže .................................................219

12.3.5. Závěr ............................................................................219

12.4. Pohybová aktivita a léčba pohybem u diabetu .......................................220

12.4.1. Diabetes mellitus 2. typu ............................................................220

12.4.2. Obecné metabolické změny po cvičení u diabetika......................................220

12.4.3. Zásady stanovení pohybového režimu u diabetiků ......................................220

12.4.4. Postup ke stanovení programu pohybové léčby .........................................221

12.4.5. Pohybové aktivity u diabetika 1. typu .................................................221

12.4.6. Léčba pohybem u diabetika 2. typu ...................................................222

 Diabetik bez komplikací ..........................................................222

 Cvičení i při rozvinutých komplikacích .............................................222

 Doporučené sportovní aktivity ....................................................222

12.4.7. Relativní kontraindikace pohybové terapie.............................................223

12.5. Sport a pohybová aktivita nemocných s epilepsií (Josef Kraus)..........................223

12.5.1. Úvod .............................................................................223

12.5.2. Definice a klasifikace záchvatů .......................................................224

12.5.3. Epilepsie a sport....................................................................224

12.5.4. Zvýšená tělesná aktivita a výskyt záchvatů .............................................225

12.5.5. Epilepsie a kontaktní sporty .........................................................225

12.5.6. Prospěšnost tělesné aktivity pro pacienty s epilepsií .....................................225

12.5.7. Psychický přínos ...................................................................226

12.5.8. Léčiva a tělesná aktivita .............................................................226

12.5.9. Rizika pacientů s epilepsií ...........................................................227

12.5.10. Doporučení pro jednotlivé sporty ....................................................227

12.5.11. Vliv epilepsie na život u sportovců kontaktních sportů ..................................228

12.5.12. Letalita ...........................................................................228

12.5.13. Cestování .........................................................................228

12.5.14. Komplikace .......................................................................228

12.5.15. Diferenciální diagnostika............................................................229

12.5.16. Podpora sportujících pacientů s epilepsií ..............................................229

12.5.17. Závěr.............................................................................229

12.6. Úrazy hlavy při sportu ...........................................................230

12.6.1. Potřeba pohybové aktivity u chronických neurologických onemocnění ....................231

13. SPoRt oSoB Se ZDRaVotníM PoStIženíM (Klára Daďová) .....................233

13.1.1. Úvod .............................................................................233

13.1.2. Zátěžové vyšetření..................................................................233

13.1.3. Přínos pohybových aktivit a základy jejich preskripce ...................................234

13.1.4. Struktura organizovaného sportu.....................................................236

13.1.5. Klasifikace sportovců ...............................................................236

13.1.6. Doping ...........................................................................237

13.1.7. Závěr.............................................................................237

SeZnaM ZKRateK ....................................................................239

ReJStříK .............................................................................241


XV

Předmluva Mnohostranný přínos vyšší pohybové aktivity pro všechny věkové kategorie je již dlouho uznávanou skutečností, nicméně její uplatnění se v posledních desetiletích nijak významně nemění, spíše se zdá, že se zvyšuje počet lidí, kteří i s tímto vědomím dávají přednost sedavému způsobu života. Občasná měření tělesné zdatnosti většinou naznačují, že tento významný ukazatel dobrého funkčního stavu organismu má tendenci častěji klesat než stoupat, a to především v mladších věkových skupinách. Děje se tak vzdor obsáhlým a důkazy podloženým doporučením významných mezinárodních odborných společností, které se obracejí k lékařské veřejnosti s výzvou tento neutěšený stav změnit.

Většina těchto odborníků je přesvědčena, že klí

čovým bodem v získání větší účasti pacientů je bezprostřední působení lékaře na ty nemocné, kterým by léčebné i preventivní působení pohybové aktivity nejvíce prospělo. Pokud je lékař sám přesvědčen a ví, kolik času a jak intenzivně má pacient věnovat cvičení, pak jeho autorita na nemocného zapůsobí.

Po mnoho let uváděným argumentem bylo, že

cvičení a sport prospívají zdraví. Musíme si však být vědomi, že právě tak, jako je obtížné definovat zdraví, je také obtížné dokázat, jak k tomuto stavu pravidelný pohyb přispívá. Dlouho bylo obtížné zjistit, co je vlastně prvotní. Je nepochybné, že mnozí, kteří pěstovali sport, byli silnější a výkonnější a snad i zdravější v širším smyslu. Objevily se však námitky, že je tomu obráceně, že pěstují sport proto, že zdědili některé vlastnosti, které tuto jejich vyšší výkonnost umožňují, že toto zdraví není jejich získanou vlastností, ale dědictvím po předcích. A opravdu se ukázalo, že při svalových biopsiích u náhodného výběru osob se vydělila určitá skupina, tvořící asi 20 % vzorku, u nichž počet červených oxidativních svalových vláken v některých velkých končetinových svalech vysoce přesahoval obvyklý průměr. A tento soubor tvořili jedinci pohybově velmi aktivní a mající velmi příznivé ukazatele krevních lipidů. U této skupiny lze opravdu mluvit o zděděných vlastnostech.

Kdyby celý problém zůstal u tohoto zjištění, pak

by vlastně nebylo třeba ztrácet čas a energii cviče

ním, zbylo by pouze děkovat svým předkům nebo

na ně vzpomínat s výčitkami. Ale snaha objasnit

celý problém šla dále. Ve velké epidemiologické stu

dii trvající 18 let bylo sledováno asi 10 000 náhodně

vybraných osob, z nichž byla jedna část několik let

pasivní a pak podstatně zvýšila svou aktivitu. Mor

talita této skupiny se významně snížila asi o 30 %.

Lze proto pokládat za reálné, že nejen zděděné, ale

i s velkou námahou získané vlastnosti se mohou

projevit snížením mortality ze všech příčin.

Mnohaletým sledováním zdravotního stavu

a pohybové aktivity 17 000 absolventů Harvardu

se potvrdilo, že u pohybově aktivních, kteří nej

různějšími druhy pohybu vydávali po léta okolo

8,4 MJ (2000 kcal) týdně, se vyskytovalo významně

(o 39 %) nižší riziko výskytu ischemické choroby

srdeční. Podobně i mezinárodní systém kontroly

rizikových faktorů (BRFSS), kde se řešení účastnilo

37 států, ukázal, že sedavý způsob života je největ

ším samostatným rizikovým faktorem z 57 %, za

tímco kouření z 25 %, obezita z 22 %, hypertenze ze

17 % a diabetes z 5 %.

Přiblížení se odvěkému způsobu života zvýše

ním podílu pohybové aktivity v průběhu každého

dne aerobními aktivitami, odporovým tréninkem

i koordinačním cvičením snížíme především riziko

náhlého úmrtí vedle dalších výhod plynoucích ze

zlepšení funkce řady orgánů.

Jeden ze zakladatelů moderní fyziologie tělesné

zátěže P. O. Astrand uvádí výmluvný příměr. Po ce

lou dobu existence člověka na zemi vyjádřenou

100 % převažovala trvalá aktivita v hledání potravy

a tato potřeba ovlivnila celý další funkční i morfo

logický vývoj; pouze 1 % představuje posledních

5000 let, kdy se objevilo zemědělství, a nepatrný

okamžik posledních několika set let, kdy klesá po

stupně potřeba lidské pracovní kapacity.

Těžko můžeme odhadovat výkonnost dávných

předků, kteří byli sužováni hladem, různými karen

cemi i nemocemi. Pouze analogicky je možné získat

informace o výkonnosti některých současných pri

mitivních kmenů. Ukázalo se, že jejich způsob ži

vota, podobný dávným společným předkům, vyvolá


XVI Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity velmi podobnou odpověď na tělesnou zátěž, jakou mají ti z nás, kteří věnují několik hodin týdně pěstování některých aktivit rozvíjejících v dostatečné intenzitě jak vytrvalost, tak i sílu.

Inaktivita se stává určitou hrozbou současné spo

lečnosti. Zachvacuje dvě věkové kategorie, které jí snadno podléhají s rizikem nebezpečných důsledků. Je to jednak skupina dětí, jejichž výkonnost sledovaná po desetiletí postupně klesá ročně asi o 2–3 %. Alarmující je pokles tělesné aktivity u českých dětí časného školního věku, u kterých klesl energetický výdej z pohybu během jedné generace zhruba o třetinu. Druhou rizikovou skupinou jsou senioři, jejichž narůstající počet postupně vyžaduje více snahy o udržení jejich samostatnosti, jíž lze docílit i péčí o jejich pohybovou aktivitu. Znamená to současně i velkou úsporu finančních prostředků. Za nejdůležitější důvod k udržení dostatečné tělesné zdatnosti lze považovat přínos, kterým zdatnost přispívá ke zdraví. Ale není jediný. Dostatek pohybové aktivity je vedle výživy hlavním vnějším faktorem ovlivňujícím nejen naše zdraví, ale i metodou, jak udržet dostatečnou pohyblivost a pracovní kapacitu až do vysokého věku. Ukázalo se, že udržovací funkce motorických neuronů je ovlivněna změnami v syntéze bílkovin v nervových buňkách, projevujícími se úbytkem svalové síly, koordinace i dalšími negativními pochody, jež však lze zpomalit nebo i zastavit pravidelným cvičením. A tak bychom mohli probírat jedno ústrojí po druhém. O to se pokouší tato kniha.

Snažili jsme se podat lékařům a jejich prostřed

nictvím i nemocným nové informace, které je přesvědčí, že cvičení je sice dlouhodobá terapie, která

vyvolává i únavu, ale je tělu vlastní a může nahradit

nadměrnou farmakoterapii s jejími vedlejšími pro

j e v y.

Doufáme, že kniha pomůže též dalším zdravot

nickým pracovníkům, fyzioterapeutům, psycholo

gům, tělovýchovným odborníkům i studujícím me

dicíny, rehabilitace a tělesné výchovy.

Autorský kolektiv se skládá z odborníků různých

specializací a snaží se podat stručně současné infor

mace, a to jak z teoretické oblasti, tak i z praxe. Tyto

informace se mohou dokonce poněkud lišit. To, co

tvrdí současná teorie, nemusí být ještě praxí přija

to nebo teprve čeká na ověření. I názory se mohou

lišit. Nesnažili jsme se je násilím sjednotit, protože

čas sám ukáže ten vítězný. Současně však též platí,

že praxe se někdy drží zavedených postupů, které se

ukazují jako přežité. Ale takový je vztah vžité praxe

i poněkud předbíhající teorie. Pro přemýšlejícího

čtenáře nabízíme proto dosti podnětů i výzev k dal

šímu studiu.

Tato kniha měla své předchůdce, před dvace

ti lety vyšla první česká monografie na toto téma:

»Fyziologie a patofyziologie tělesné zátěže«, která

měla dobrý ohlas. Jedním z hlavních autorů byl i Jan

Vávra a úspěch knihy spočíval ze značné části i na

jeho znalostech, přesnosti ve formulacích i vědecké

předvídavosti. Jeho myšlenky stále působí a obsahu

je je i tato kniha; tím se stává naším spoluautorem

a je současně jedním z těch, kterým tuto knihu vě

nujeme. Děkujeme též doc. MUDr. Pavlu Stejskalo

vi, CSc., za recenzi, která bohatostí nových nápadů

a současně svou pečlivostí a přesností pomohla

podstatně zvýšit úroveň této knížky.

M. Máček, J. Radvanský


1

1.1. Základní pojmy

zátěžové fyziologie

Mi l o š Má č e k

Podstatou tělesné zátěže je svalová činnost. Patří k základním životním projevům a uplatňuje se jak v běžné denní pohybové aktivitě (PA), tak plní i fyzické nároky v zaměstnání. Jestliže však je uvědoměle zaměřena na zvýšení tělesné výkonnosti, fyzické zdatnosti nebo ke zlepšení zdravotního stavu organismu, pak ji můžeme označit jako tělesné cvičení nebo, je-li tato činnost zaměřena ke zvýšení tělesné výkonnosti, jde o sportovní trénink.

Ve specifické terminologii se mluví o rekreační

tělovýchovné aktivitě, při které převažuje tělesná a psychická regenerace formou aktivního odpočinku a která obsahuje jen málo soutěživých prvků, dále o výkonnostním sportu, tj. organizované činnosti se specifickým zaměřením na různé úrovni, a konečně o vrcholovém nebo profesionálním sportu projevujícím se nejvyššími výkony. Tato forma má však další specifickou problematiku, která nepatří k hlavnímu zaměření této knihy.

Vysvětlení vyžadují dále i pojmy jako tělesná

zdatnost a výkonnost. Tělesná zdatnost znamená schopnost přiměřeně reagovat na vlivy zevního prostředí, jako je tělesná zátěž, teplo, chlad a podobně, v užším slova smyslu znamená adaptaci na tělesnou zátěž.

Výkonnost naproti tomu spočívá ve schopnosti

podávat měřitelný výkon v určité pohybové oblasti nebo sportovním odvětví. Podle této definice zahrnuje zdatnost větší biologicky významnou oblast, je tedy zdatnost pojmem obecným, širším.

Svalová činnost vyžaduje dodávku energie, kte

rou můžeme celkem snadno změřit za podmínek plně aerobního hrazení ze spotřeby kyslíku, protože známe energetický ekvivalent 1 ml kyslíku, který při oxidaci metabolitů dává kolem 20–21 J (5 cal) s malým rozptylem podle poměru mezi metabolizovanými sacharidy, tuky nebo bílkovinami. Svalovou

činností se spotřebovaná energie přeměňuje z nej

větší části v teplo, ale určitá menší část se projeví ve

vykonané, měřitelné práci. Podíl mezi vykonanou

prací a spotřebovanou energií je vyjádřen pojmem

mechanická účinnost svalové práce. Měření sku

tečně vykonané práce je u většiny pohybových čin

ností obtížné. S určitou rezervou lze tuto účinnost

zhodnotit při práci na bicyklovém ergometru, kde

vykonanou práci určujeme nastavením odporu. Ob

vyklá účinnost se pohybuje při výkonu na ergometru

okolo 20 %, u běžné PA je podstatně nižší. Z uvede

ného je zřejmé, že pojem svalová práce je pojmem

fyziologickým, který není totožný s pojmem práce

ve fyzikálním slova smyslu, v řadě situací totiž ne

musí být »svalová práce« provázena zevním efektem

nebo pohybem, tj. prací ve fyzikálním slova smyslu.

Pojem svalová práce se doporučuje rezervovat jen

pro takovou svalovou činnost, jejíž účinek lze vyjá

dřit fyzikálními jednotkami – práci v joulech nebo

kaloriích, výkon ve wattech. Pro jakoukoliv jinou

činnost je lépe užívat pojmy svalová činnost, moto

rická činnost, pohybová aktivita a jiné.

1.2. Fyzikální jednotky

Pro přesné doporučení účinné dávky PA nebo spor

tovního tréninku nestačí pouhé udání času, který se

má PA věnovat. Nezbytnou součástí zadání je i urče

ní vhodného objemu a intenzity zátěže.

Proto je nutné napřed objasnit následující problé

my: Jak nejlépe vyjádřit objem? Roste při jeho stou

pání odpověď lineárně, nebo exponenciálně, počíná

od nuly, nebo od určitého prahu? Jaká je optimální

intenzita PA, která vyvolá nejpříznivější efekt? Jestli

že zůstává objem konstantní, jaké je nejnižší účinné

trvání zátěže nebo jaká je optimální frekvence jed

notlivých dávek? Odpovědi na tyto otázky nejsou

jednoduché, na některé dosud odpovědět neumí

me. Této problematice jsou věnovány další části této

první kapitoly. 1. Fyziologie tělesné zátěže


2 Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity

V současnosti se při hodnocení tělesné zátěže po

užívají pro definování síly, práce a výkonu následující fyzikální jednotky:

Síla



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.