načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Frivolitková krajka -- šperky a oděvní doplňky - Jarmila Kršková

Frivolitková krajka -- šperky a oděvní doplňky

Elektronická kniha: Frivolitková krajka -- šperky a oděvní doplňky
Autor:

Kniha je učebnicí frivolitkové krajky hlavně pro začátečníky. Autorka se zaměřuje na bižuterii a oděvní doplňky kombinované s korálky. Ke každému výrobku je připojen popis práce i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  280
+
-
9,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 112
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.)
Vydání: 1. vyd.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4233-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha obsahuje návody, jak vytvářet různé věci z frivolitkové krajky pro začátečníky i pokročilé, které tato práce zaujala. V úvodu jsou vyjmenovány pomůcky, které jsou k této práci zapotřebí. Pak následují základní instrukce pro začátečníky, např. vytvoření slzičky, pikotky, obloučku a v neposlední řadě také různé typy práce s člunkem. Dále pak kniha přibližuje pokročilejší techniky vytváření frivolitkové krajky. Jsou zde tipy, jak zhotovit pěkné šperky prokládané korálky a různé zajímavé oděvní doplňky. Každý pracovní postup je zobrazen řadou názorných barevných fotografií, v některých případech i jednoduchými nákresy. Zajímavé rady a tipy, jak vyrobit různé šperky a módní doplňky z frivolitkové krajky.

Popis nakladatele

Kniha je učebnicí frivolitkové krajky hlavně pro začátečníky. Autorka se zaměřuje na bižuterii a oděvní doplňky kombinované s korálky. Ke každému výrobku je připojen popis práce i diagram. (šperky a oděvní doplňky)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jarmila Kršková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JARMILA KRŠKOVÁ

šperky a oděvní doplňky

KRAJKAFRIVOLITKOVÁFRIVOLITKOVÁ




Frivolitková krajka

Jarmila Kršková

tiráž tištěné publikace

Vydala Grada publishing, a.s.

u průhonu 22, praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 5601. publikaci

Fotografie v knize a na obálce alexander kršek

kresby Jarmila kršková

návrh grafické úpravy a obálky, sazba Jana Řeháková, DiS.

Odpovědná redaktorka ing. Jana Minářová

Náhrdelník na straně 6 navrhla a dečku na straně 98 uvázala Lenka Hašková

Dečka na straně 50 je uvázána podle návrhu Jana Stawasze

počet stran 112

první vydání, praha 2014

Vytiskly tiskárny Havlíčkův brod, a.s.

© Grada publishing, a.s., 2014

cover Design © Jana Řeháková 2014

Doporučení a pracovní postupy v této knize byly autorkou ověřeny, přesto za ně nelze převzít

zodpovědnost. Autor ani nakladatelství neručí za jakékoliv věcné, osobní ani majetkové škody.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

iSbn 978-80-247-4233-5

elektrOnické publikace

978-80-247-9356-6 (pro formát pDF)

978-80-247-9357-3 (pro formát epub)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

obsah

Úvod 7

Pomůcky 8

Základy frivolitek 11

Pokročilejší techniky 51

Co když se spletu? 82

Projekty 87

Kytičky na uši 87

Čtyřlístky 88

Zlaté náušnice 89

Motýlková souprava 90

Červený náhrdelník 92 Ubrousek 94

Proplétané náušnice 95

Náramek z motivků 96

Jednoduché náramky 97

Květinová dečka 98

Zlaté pouzdro na mobil 100

Perličkový náramek 101

Keltský medailon 102

Proplétaný náramek 103

Trojřadý náramek 104

Perlový náramek 105

Slzičkové pouzdro na mobil 106

Černá souprava s korálky 108 Slovník, zkratky, literatura 110

6

Pokud frivolitkovat vůbec neumíte a chcete se tuto techniku naučit, případně pokudfrivo

litky umíte a rádi byste se přiučili nějaké další triky, ale nedostatečné jazykové znalosti vám

brání využít předlohy na internetu či v  zahraniční literatuře, potom je tato kniha určena

právě vám.

Poděkování

Chtěla bych poděkovat především své mámě, která mě v této činnosti odmaličkapodporo

vala, ačkoliv sama frivolitkovat neumí, a tátovi, který mi kdysi dávno vyrobil mé první člunky,

ještě v době, kdy u nás nebyly v obchodech k dostání. Dále všem frivolitkářkám, díky kterým

dnes umím všechno to, co umím .

Mé velké díky patří i všem lidem z Grady, díky kterým mohla tato kniha vyjít.

Jmenovitě bych pak chtěla poděkovat Denise Šiškové a Lence Haškové, které mi při tvorbě

knihy pomáhaly a dodávaly mi sílu to nevzdat a Janě Minářové, nejen za povzbuzující slova,

ale hlavně za její trpělivost.

Děkuji, Jarmila Kršková (jarmila.krskova@gmail.com)

poděkování

7

úvod

Frivolitky mi učarovaly ještě v době, kdy jsem byla malá a  pravidelně jsem je vídala v jed

nom německém časopise. Německy jsem sice neuměla ani slovo a ani jsem neznala nikoho,

kdo by tuto ruční práci ovládal, ale má tvrdohlavost a  touha naučit se něco tak krásného

mi pomohly tyto problémy překonat. Navíc to v té době byla technika, kterou téměř nikdo

neuměl a o to více jsem se ji chtěla naučit.

Frivolitková krajka se skládá ze slziček a obloučků vytvořených frivolitkovým uzlíkema spo

jovaných pomocí pikotek. Podle některých zdrojů pochází tato technika z Orientu a poEv

ropě se rozšířila z Itálie. Faktem je, že nevím, kdy, kde a jak ve skutečnosti začali lidéfrivolit

kovat. Pravděpodobně to neví nikdo, historií se zde však zabývat nechci.

Frivolitky můžeme zhotovit pomocí člunku, speciální jehly nebo oboustrannéhofrivolitko

vého háčku. Tato kniha se věnuje výlučně frivolitkám vázaným pomocí člunku.

Naučit se frivolitkovat na jehle je jednodušší, nemusíme „překlápět“ uzlíky. Samotnéfrivo

litkování je pak rychlejší. S jehlou můžeme vytvořit prakticky všechno to, co s člunkem, ale

obzvláště vhodná je na ty keltské frivolitky, které s klasickým člunkem neuvážeme. Pokud

vzdáte snahu naučit se pracovat s člunkem, radím, zkuste dát šanci jehle.

Frivolitky zhotovené oboustranným háčkem pochází zřejmě z Japonska. Mají tu výhodu, že

pracujeme přímo nití z klubíčka a tím pádem nevadí ani silnější příze (velikost klubíčka není

nijak omezena). Tato metoda však není zvlášť rozšířena. Můžeme zkusit i  tzv. „háčkované

frivolitky“ (cro-tatting), na které stačí jednostranný frivolitkový háček, tímto způsobem však

nelze vytvořit obloučky (ty jsou nahrazeny háčkovanými prvky, např. řetízkem).

Snažila jsem se psát zkrácené postupy a diagramy tak, abyste byli schopni číst i návodyv an

gličtině. Internet je frivolitek „plný“, v Česku to ale bohužel není moc znát. Ke každému prvku

uvádím anglický název, abyste si k němu mohli najít na internetu další obrázky či videa. Na

konci knihy najdete jednoduchý slovník, který vám snad pomůže i při čtení psaných postupů.

Také bych se chtěla omluvit za názvosloví používané v této knize. Anglické názvy jsouna

prosto v pořádku a můžete podle nich směle vyhledávat na internetu (ideálně ve spojení se

slovem „tatting“ či „tatted“ = frivolitky, frivolitkovaný), ale co se českých názvů týče, některé

jsou doslova mými výmysly, protože jsem se s nimi v češtině prostě nesetkala.

Od doby, kdy jsem se naučila slzičku, pikotku a oblouček a myslela si, že to je všechno,uply

nulo hodně času, ale pořád si pamatuji své začátky. Netvrdím, že vám půjde všechno hned,

že vezmete člunek do ruky a za chvilku ho položíte s kouskem krajky, že se u ničehonezapo

títe a ani jednou nebudete mít chuť ten člunek zahodit a už ho nezvednout – to bych zřejmě

lhala. V těchto chvílích si řekněte, že když to zvládne i dítě, zvládnete to také. Myslím si, že

frivolitky jsou tím hezčí, čím víc lidí se jim věnuje, a proto se chci s vámi podělit o svévědo

mosti. Také vím, že neexistuje žádné „správně“ a že se dá neustále vymýšlet něco nového

a proto bude fajn, pokud nás na to vymýšlení bude víc.

Nenapadá mě, co dodat, tak směle do toho...

pomůcky

Člunek (tatting shuttle)

Nejdůležitější ze všech pomůcek je frivolitkový

člunek (viz str. 112).

Existuje množství druhů člunků a  každý z  nich

má své příznivce, takže bohužel nemůžudoporučit ten „nejlepší“, doufám ale, že při výběru

toho vhodného pomůže následující přehled.

Podle způsobu navinutí příze známe člunky se

schovanou nití (1–14, 17) nebo otevřené člunky

(15, 16, 18).

Člunky se schovanou nití jsou (až na výjimky)

složeny z  více částí a  příze je schovaná uvnitř,

díky tomu se (samozřejmě kromě už odmotaného kousku) nešpiní a  neopotřebovává. Tyto člunky mívají většinou tvar, který se dobře

drží jakýmkoliv způsobem a jsou tedy vhodné pro všechny způsoby vázání.

Otevřené člunky mívají přízi namotanou přes povrch člunku v  zářezech a  ta tím pádem

není nijak chráněna. Do této skupiny spadá množství krásných a originálních člunků,nicméně práce s nimi většinou není tak pohodlná jako s člunky z první skupiny.

Rozhodující při výběru pro nás může být i to, zda je součástí člunku cívka. Výhodou člunků

s cívkou (10, 11) je, že se snadněji navíjejí a také, že můžeme mít vícero cívek a tedynemusíme přemotávat přízi při střídaní projektů. Na člunek bez cívky se zase většinou vejde víc

příze. U nás jsou k dostání dva druhy člunků s cívkou – šedé a barevné. Špička šedého člunku

usnadňuje navíjení tím, že na ni lze nastoknout cívku, u barevných člunků takto nefunguje.

Součástí člunku může být i špička (12–14) nebo háček (9–11). Výhoda háčku je zřejmá –v příadě, že máme háček na člunku, nepotřebujeme přídavný háček. Na druhé straně háček může někomu překážet, což ostatně platí i pro člunky se špičkou. Špička může posloužit jako háček na spojování (v případě větších pikotek), primárně ale slouží k párání uzlíků. Špičky na plastových čluncích bývají náchylné na zlomení. Jednoduchý člunek bez špičky nebo háčku sice nepřináší žádné speciální výhody, ale tím, že nikde nic nepřekáží, je podle mého názoru pro začátečníky nejvhodnější. Člunky mívají různé velikosti a stejně jako u jednotlivých typů člunků, ani v tomto případě nelze říct, která velikost je nejlepší. Pokud máte menší dlaň, zřejmě vám bude vyhovovat i menší člunek. Každopádně na menší člunek se většinou vejde méně příze a zvlášť připoužití hrubší příze může být časté navazování na obtíž. Příliš velké člunky (1) už nejsou tak pohodlné na práci a je potřeba si na ně zvyknout, hodí se na práci třeba s vlnou, případně při použití velkého množství korálků. Existují i  tzv. keltské člunky (16), které jsou tak úzké, že se dají provléct běžnou slzičkou a jsou vhodné na proplétané frivolitky, které s běžným člunkem prakticky nejde zhotovit. Jsou různé způsoby, jak si člunek vlastnoručně vyrobit. Na fotografii je kromě koupených člunků i můj první člunek, který mi táta vyrobil z jednorázového zapalovače (17)a jednoduchý plochý člunek, vyrobený ze samosmršťovací fólie (18). Většinu krajek zhotovujeme člunkem a klubíčkem nebo dvěma člunky, přičemž použití dvou člunků výrazně rozšíří naše možnosti, proto pro začátek doporučuji koupi dvou člunků.

pomůcky

Příze (thread)

Na frivolitky člunkem se hodí běžné háčkovací

a  vyšívací příze. Někdo upřednostňuje tenké,

někdo hrubší – pro začátek doporučujiSněhurku, která mi na učení (i s  přihlédnutím k  ceně)

připadá optimální a proto jsou i všechny učební

vzorky v této knize zhotoveny právě z ní.

Z tenčích přízí je především pro svou barevnost

oblíbená Perlovka, z  hrubších například Maxi

nebo Monika. Z  českých přízí musím zmínit

i  Kordonet, který se na rozdíl od výše zmíněných vyrábí v různých tloušťkách. Výborné jsou

též příze značky Anchor.

Nebudu rozpisovat vlastnosti jednotlivých přízí, protože stejně jako u člunků, i v tomtopříadě pro někoho dokonalá příze připadá jinému nepoužitelná. Nebojte se experimentovat

a brzy určitě najdete svého favorita.

Háček (crochet hook)

Háček (1) slouží ke vzájemnému spojování slziček a  obloučků, případně provlékání příze

korálky. Můžeme používat háček na člunku, nebo klasický háček na háčkování, přičemžvelikost záleží od tloušťky používané příze. Já osobně upřednostňuji tenčí háčky, například

háček č. 14 (tento háček je vsazen i do „multinástroje“ na obrázku, který mi zhotovil šikovný

řezbář). Pomocí tenkého háčku provlékneme i hrubší přízi, opačně to ale platit nemusí.

Nůžky, řezač příze (scrissors, thread cutter)

Nůžky (5) na samotné frivolitkování nepotřebujeme (výjimku tvoří snad jen rozstřižené

pikotky), nicméně po ukončení práce musíme

odstřihnout přebytečnou přízi a  na rozdíl od

háčkování nebo pletení to většinou bývá po

ukončení každého řádku. Řezač (4) je vhodný

například do letadla, kde by mohly být nůžky

vyhodnoceny jako nebezpečný předmět, stejně dobře však poslouží i klasický páráček (2).

Ostatní pomůcky

Následující pomůcky nám usnadní nebo zpříjemní práci, určitě se ale obejdeme i bez nich.

Poznámky: Frivolitkovat se dá i ze šicí nitě, provazů, nebo třeba z drátků – tady se

fantazii opravdu meze nekladou. Sněhurka mírně chlupatí a někde může být mírně tenčí

než jinde, takže se nebudu tvářit, že je dokonalá. Pokud zjistíte, že vám nevyhovuje,

zkuste jinou.

10

Šablonky (picot gauges) (8)

Bez šablonek se většina frivolitkářek snadno obejde, a  pokud je náhodou budeme potře

bovat, snadno si je vyrobíme třeba z  kartonu. Používají se pro uvázání pikotky konkrétní

velikosti, ať už u všech pikotek, nebo pouze u vzorů, ve kterých se vyskytují různé velikosti

pikotek.

Jehly (needles), korálkové jehly (beeding needles) (13, 14)

Jehly slouží hlavně k zapošívání konců, případně k párání. Speciální korálkové jehlypouží

váme při navlékaní korálků na přízi. Pro práci s korálky mám nejraději jehlu s uchem po celé

své délce (big eye needle) (14).

Kancelářské sponky (paperclips) (10), spínací špendlíky (safety pins) (11),

ozdobné zarážky (strivers) (12)

Slouží jako „zarážka“ pro pikotky zespodu obloučku (na vodící niti), případně jimi můžeme

označit konkrétní místo v krajce. Ozdobné zarážky si můžeme vyrobit sami, nicméně já pro

tento účel používám náušnice.

Korálky (beads), bižuterní komponenty (jewelry components) (15)

Korálky dodají i jednoduché krajce „šmrnc“ a práce s nimi není nijak náročná, proto ses ob

libou používají například při výrobě bižuterie. Existují různé způsoby jak kombinovatfrivo

litky a korálky, fantazii se meze nekladou. Většinou se používá rokajl, který se vejde i načlu

nek, ale v podstatě je možné použít jakýkoliv druh korálků. Při tvorbě bižuterie samozřejmě

potřebujeme i různá zapínání, kroužky či náušnicové komponenty.

Špendlík (pin) (3)

Špendlík (ve svém nástroji mám zapracovaný čalounický špendlík) se hodí hlavně na párání

chybně uvázaných uzlíků. Pokud krajku vypereme a nevypínáme ji přes pikotky, špendlíkem

ještě za mokra upravíme tvar pikotek.

Cívky (thread winder) (9)

Po ukončení práce nám většinou na člunku zůstane příze, kterou nebudeme chtít ihned

spotřebovat. K jejímu uchování výborně poslouží různé cívky.

Navlékač zubní nitě (floss threader) (6)

Navlékače zubní nitě fungují naprosto úžasně jako „magická nit“ na zapošívání konců, ale

jsou výborné třeba i na navlékání korálků.

Držák klubíčka (ball holder) (7)

Držák klubíčka bývá „něco“, co drží klubíčko zavěšené na ruce, aby se nám při prácineroz

motávalo. Může to být třeba jen speciálně vytvarovaný drát, ten ale na rozdíl od uzavřených

držáků neochrání klubíčko před ušpiněním. V Česku jsem tyto držáky nikde neviděla, pokud

o něj ale stojíte, můžete si ho snadno vyrobit třeba z krabičky od krému.

pomůcky

11

základy frivolitek

Z hlediska počtu použitých člunků známe následující způsoby práce:

Práce jedním člunkem (one shuttle)

Krajku vyhotovenou jedním člunkem tvoří pouze slzičky a volné nitě. Tímto způsobem byly

vyhotovovány původní frivolitky, takže se v žádném případě nejedná pouze o jednoduché

vzory, ačkoliv to tak může na první pohled vypadat.

Práce člunkem a klubíčkem (one shuttle and ball)

Člunkem a  klubíčkem vážeme většinou vzory tvořené slzičkami a  obloučky nad nimi, při

použití tkaničkového triku (viz. pokročilejší techniky) můžeme uvázat i složitější vzory. Tímto

způsobem však nikdy neuvážeme všechno to, co zvládneme uvázat dvěma člunky.

Práce dvěma člunky (two shuttles)

Dvěma člunky už jde uvázat téměř cokoliv a po získání zkušeností vám nebude činit potíže

rozeznat, zda potřebujete druhý člunek nebo ne. Ve skutečnosti lze za pomoci dvoučlun

ků samozřejmě uvázat všechno, co lze uvázat jedním člunkem a  klubíčkem (druhý člunek

nahrazuje klubíčko) a  stejně tak lze přízi z  klubíčka i  v  průběhu práce přemotat na druhý

člunek, pokud zjistíte, že ho potřebujete.

Práce vícero člunky (more shuttles)

Víc člunků potřebujeme například na mnohobarevnou krajku nebo některé proplétanéfri

volitky. Jde opravdu o zvláštní případy, na běžné vzory dva člunky stačí.

Navinutí člunku (winding a tatting shuttle)

Většina člunků má někde uprostřed dírku, kterou provlékneme přízi, jednoduše zavážeme

a tím zabezpečíme, že se nám nit při navíjení nebude opět rozmotávat. Pokud člunek tuto

dírku nemá, musíme ze začátku přízi přidržovat. Pokud vám toto přivazování připadánepo

hodlné, můžete k člunku natrvalo přivázat smyčku z příze a pracovní přízi navazovat až na

ní. V případě člunku s cívkou vybereme cívku, navineme na ni přízi a zasuneme cívku zpět.

Pokud zjistíme, že se nám s takto navinutým člunkem pracuje špatně, cívku opět vyjmeme

a zkusíme ji otočit.

12

základy frivolitek

Klasický člunek bez jakékoliv špičky nebo háčku navineme tak, že po přivázání přízi navineme

libovolným způsobem. Kvalitní člunek má na obou stranách špičky těsně u sebe, takže jemůže

me v průběhu navíjení nehtem jemně oddalovat, půjde to snáze. Při navíjení člunku s háčkem

nebo špičkou však musíme hlídat směr navíjení. U člunku s nástrojem uchopíme člunek tak, že

nástroj je nahoře a směruje od nás a přízi navíjjíme proti směru hodinových ručiček. Pokud se

vám s takto navinutým člunkem bude pracovat špatně, můžete samozřejmě zkusit i druhý směr.

Frivolitkový uzlík (double stich in tatting (DS))

Frivolitkový uzlík je základem frivolitkové krajky. Není složitý, nicméně pokud vám bude

něco v  této knize dělat problémy, je to on. Proto bych vás chtěla poprosit – pokud vám

nepůjde uvázat, nevzdávejte to. Pokud to bude trvat týden, vydržte to, všechno ostatní už

půjde rychleji. Ukáži vám několik způsobů, jak se dá frivolitkový uzlík vázat a pokud nepůjde

ten první, zkuste to jinak.

Frivolitkový uzlík je ve skutečnosti dvojuzlík – skládá se z  první (the first half of ds) a  druhé

půlky (the second half of ds). Charakteristické pro něj je, že se v podstatě váže jinou nití, než

je nakonec uvázán. Vždy, když je v návodě zmíněn „uzlík“, je tím myšlen kompletní dvojuzlík.

V případě, že bude nutné použít jen jednu půlku frivolitkového uzlíku, bude to jasně uvedeno.

Jelikož teď pracujeme pouze nití z člunku, začneme vázat hned slzičku.

Vezmeme navinutý člunek, který odstřihneme od klubíčka a odvineme část příze. Začátek

příze uchopíme mezi palec a ukazovák levé ruky, ostatní mírně pokrčené prsty roztáhneme

od sebe. Přízi omotáme kolem zbylých prstů levé ruky ve směru hodinových ručiček a opět

přichytíme mezi palec a ukazovák, čímž vytvoříme smyčku. Smyčka musí být napnutá.

13

základy frivolitek

Přízi na člunku budeme říkat pracovní.

Po uvázání prvního uzlíku klidně přeskočte ostatní způsoby vázání a přesuňte se k návodu

jak dokončit celou slzičku.

Hotový uzlík vypadá jako dvě svislé čárky s čepičkou.

„Klouzavý“ způsob vázání frivolitkového uzlíku (Slip and slide method)

U nás se zřejmě jedná o nejčastější způsob. Jelikož při této metodě člunek v průběhu práce

nijak nepřechytáváme a pohybujeme jím jednoduše pouze dopředu a dozadu, je tentozpů

sob považován často za nejrychlejší.

Uzlíky budeme vázat na smyčku mezi ukazovák a prostředník.

Člunek uchopíme mezi palec a ukazovák pravé ruky, háčkem nebo špičkou od sebe.

Pravou ruku vedeme zprava nad pracovní přízi a  zpět pod ní, takže příze je omotaná ko

lem prstů pravé ruky. Nyní vedeme člunek směrem do smyčky a hned ho vrátíme nad nití

smyčky zpět.

14

základy frivolitek

Člunek držíme zlehka, aby nám při těchto pohybech mohla snadno projít příze smyčky mezi

prstem a člunkem. Pak prsty na levé ruce povolíme (smyčka přestane být napnutá)a napne

me pracovní nit (od člunku).

Napnutím příze, kterou jsme vázali uzlík, způsobíme tzv. překlopení uzlíku. Pracovní nit se

teď stala vodící nití (tj. nit uvnitř uzlíku) a  uzlík je uvázán nití smyčky. Postupně opět prs

ty levé ruky napínáme smyčku, tím utahujeme uzlík a  posouváme ho směrem k  začátku

smyčky, pracovní nit ale zůstává napnutá, aby se uzlík opět nepřeklopil. Tímto jsme uvázali

první půlku (levý uzlík) frivolitkového uzlíku.

Nyní opět jednoduše držíme člunek v pravé ruce ve stejné poloze jako na začátku. Člunek

vedeme nahoru nad smyčku na levé ruce (příze nám opět projde mezi palcem a člunkem)

a zpět vnitřkem smyčky.

15

základy frivolitek

Opět povolíme prsty levé ruky, tím zase uvolníme smyčku a napneme pracovní nit – uzlík se

překlopí stejně jako v případě první půlky.

Opět opatrně napínáme smyčku a utahujeme uzlík. Tímto jsme uvázali druhou půlku (pravý

uzlík) frivolitkového uzlíku. Celý uzlík by měl klouzat po niti člunku.

Smyčkový způsob vázání frivolitkového uzlu (The loop method)

Podle mého názoru nejjednodušší a nejpochopitelnější způsob, jak uvázat frivolitkový uzlík.

Pracovní nit vedeme nad smyčkou, tím vytvoříme smyčku z pracovní nitě. Nyní provlékneme

člunek dovnitř původní smyčky a vytáhneme přes smyčku, kterou nám vytvořila pracovní nit.

Prsty na levé ruce povolíme a pracovní nit natáhneme, tím se uzlík překlopí na pracovní nit.

16

základy frivolitek

Smyčku na levé ruce začneme opět napínat, tak dojde k postupnému utažení uzlíku.

Při utahování dáváme pozor, ať nepovolíme pracovní nit, to by mohlo vést k opětovnému

překlopení uzlíku. Přesunutím uzlíku na začátek smyčky (resp. k  poslednímu uvázanému

uzlíku) dokončíme první půlku frivolitkového uzlíku.

Nyní vytvoříme smyčku z pracovní nitě pod vrchní nití smyčky a zezadu vedeme člunek přes

tuto novou smyčku.

Podobně jako při prvním uzlíku povolíme prsty levé ruky, napneme pracovní nit a uzlík na

ni překlopíme.

Postupným napínáním smyčky uzlík utáhneme.

I tentokrát samozřejmě musíme dávat pozor, ať nepovolíme pracovní nit, čímž by mohlo

dojít k opětovnému překlopení uzlíku. Tímto jsme uzlík dokončili.

17

základy frivolitek

Upravená stará metoda (The reverse Riego method)

Tento způsob vázání vychází ze způsobu, který popsala v roce 1850 slečna Riego. Zajímavé

je, že to bylo ještě před vynalezením člunku, slečna Riego tedy pracovala s jehlou. V žádném

případě však nešlo o frivolitky jehlou jak je známe dnes, jehla byla použita stejně jako člunek

(s výjimkou připojení, které šlo jednoduše realizovat provlečením jehly přes pikotku).

Člunek vedeme po vnějším obvodu smyčky kolem prstů levé ruky až dolů, pak ho zepředu

provlékneme smyčkou a vytáhneme mezerou mezi smyčkou a pracovní nití.

Nyní uvolníme prsty levé ruky zpod smyčky tvořené pracovní nití a pracovní nit napneme.

Tím dojde k překlopení uzlíku na druhou nit. Prsty levé ruky vrátíme do smyčky a smyčku

postupně napínáme.

Na rozdíl od předchozích způsobů vázání nám po překlopení směruje uzlík dolů, takže ho

musíme při utahování překlopit opačně.

základy frivolitek

Stejně jako při ostatních způsobech i tady musíme dávat pozor, aby se nám uzlík nepřeklopil

opět na špatnou nit. Utažením uzlíku získáme první půlku frivolitkového uzlíku.

Nyní vedeme člunek nad smyčkou doprava mezi prostředník a  prsteník a  zezadu provlékneme dovnitř smyčky.

Prostředník uvolníme a tahem člunku doprava napneme pracovní nit, čímž dojdek překloení uzlíku. Vrátíme prostředník do smyčky a postupným napínáním smyčky uzlíkutáhneme. Opět samozřejmě musíme dávat pozor, ať nepovolíme pracovní nit a nedojdek překloení uzlíku. Tímto jsme uzlík dokončili.

Slzička (ring (R))

Po uvázání prvního uzlíku máme začátek slzičky. Uzlík jsme vázali na smyčku, slzička vzniká

utažením této smyčky. Pokud je uzlík uvázán správně, je možné jím nyní po pracovní niti

posunovat a tím smyčku zvětšovat nebo zmenšovat. Chytíme uzlík mezi palec a ukazovák

levé ruky a zkusíme ho posunout.

Poznámka: Pokud jste zvládli jen uzlík bez překlopení a rozhodli jste se, že to opravdu

dál zkoušet nehodláte, můžete ještě zkusit falešnou slzičku. Klasickou slzičku bezpřekloení neuděláte (resp. uděláte, ale bohužel jen jednu), nicméně znám frivolitkáře, který

z důvodu rychlosti i menšího opotřebování příze používá hlavně nepřeklápěný (drhaný)

frivolitkový uzel a  jeho práce jsou stejně krásné jako práce kohokoliv jiného. Drhaným

frivolitkovým uzlem můžete vázat obloučky i falešné slzičky, kterými bez problémůnahradíte ty pravé, takže i tak budete mít k dispozici velké množství vzorů. Na druhé straně

bez překlopení nikdy neuvážete například rozdělenou slzičku, co by byla podle mého

názoru opravdu škoda.

*


19

základy frivolitek

Pokud to nejde, uzlík je uvázán špatně. Znamená to, že jeho první nebo druhá půlkanebyla překlopena na pracovní nit. Pozitivní je, že jeden z  uzlíků překlopený je, takže to určitě

zvládnete. Rozvažte uzlík a zkuste to znovu.

Pokud jde uzlík posunout, může to znamenat dvě věci: buď je uzlík uvázán správně (a v tom

případě gratuluji, teď už to půjde samo), nebo na správnou nit není překlopena ani jedna

půlka uzlíku. V  prvním případě lze uzlíkem posunovat směrem ke člunku, ve druhém lze

uzlík vyvléknutím přes konec příze vypárat.

Opakovaným vázáním frivolitkového uzlíku na smyčku vytváříme slzičku. Uvážeme ještě několik uzlíků (na počtu nezáleží, nicméně hodně malá slzička (např. 2 uzlíky) se bude špatně

utahovat a nebude vypadat jako slzička, hodně velká slzička (např. 30 uzlíků) se bude kroutit),

pak chytíme všechny uzlíky mezi palec a ukazovák a jejich posouváním a postupnýmzmenšováním smyčky slzičku uzavřeme. Po uzavření slzičky začneme stejným způsobem, jakým jsme

postupovali v případě první slzičky, druhou slzičku. Smyčku přitáhneme až těsně k první slzičce.

Poznámka: Navzdory tomu, že jsem psala o  možnosti vázat falešné slzičky a  obloučky

bez překlápění uzlíků, já považuji překlopený uzlík za nejdůležitější věc ve frivolitkách.

Pokud jste poznali, že váš uzlík není překlopený, doporučuji ho vypárat a zkoušet toznovu. Ze začátku to může vypadat složitě, ale uvidíte, že jakmile se vám to povede,nebudete chápat, co vám na tom nešlo. Ve skutečnosti je to opravdu jednoduchý krok.

Jestliže se vám stále nedaří, zkuste svázat příze dvou barev. Jednu budete mít omotanou

kolem ruky, druhou budete vázat. V tomto případě slzičku nebudete schopni utáhnout,

ale budete jasně vidět, zda jste nebo nejste úspěšní – barva uzlíků musí být stejná, jako je

barva příze omotaná kolem ruky, nit druhé barvy musí zůstat schovaná pod uzlíky.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist