načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Frida - Bárbara Mujica

Frida

Elektronická kniha: Frida
Autor:

Nové vydání oblíbeného biografického románu. Strhující životní drama slavné mexické malířky ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 411
Rozměr: 21 cm
Vydání: 2., upr. vyd.
Název originálu: Frida
Spolupracovali: přeložila Ivana Muková
Skupina třídění: Americká próza
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Metafora, 2012
ISBN: 978-80-735-9364-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Román je vyprávěný Fridinou sestrou Cristinou, která byla celoživotní společnicí své sestry a žila v jejím stínu. Frida v dětství onemocněla obrnou a prodělala těžkou autonehodu, což ji trvale poznamenalo. Vzdor nalomenému zdraví byla Frida nesmírně vitální, ctižádostivá, provokativní a nespoutaná žena. Stala se manželkou slavného mexického malíře Diego Rivery, svého času komunisty a podle okolností trockisty i stalinisty. Prožívá s ním bouřlivý a kontroverzní život. V románu je zachycena i fascinující historie Mexika v první pol. 20. stol. V příběhu mají své místo i známé politické a umělecké osobnosti této doby. Román vypráví životní drama osobité mexické malířky Fridy Kahlo-Rivery.

Popis nakladatele

Nové vydání oblíbeného biografického románu. Strhující životní drama slavné mexické malířky...

Další popis

Strhující životní drama slavné mexické malířky… Nové vydání oblíbeného biografického románu. Frida Kahlo, mexická malířka a významná kulturní osobnost, po otci německého původu, v dětství zmrzačená obrnou a ve věku osmnácti let téměř smrtelně zraněná, žila život plný extrémů. Vzala si za muže další klíčovou osobnost mexického kulturního života, malíře Diega Riveru, s nímž prožila vášnivý vztah naplněný láskou, ale také žárlivostí a nevěrou. V tomto románu, jenž je živě vykresleným portrétem podmanivé a jedinečné ženy, se citlivou a emocionální vypravěčkou stává Fridina sestra Cristina, svědkyně a občas i přímá účastnice jejich bouřlivého manželství. Sledujeme tak nejen intenzivní soupeření obou sester o přízeň Diega Rivery, ale i fascinující obrazový kaleidoskop Mexika první poloviny 20. století. V příběhu má své místo také řada jiných slavných osobností, například ruský revolucionář Lev Trockij či oslnivě krásné filmové hvězdy María Félix, Dolores del Río a Paulette Goddard. Bárbara Mujica splétá životy a lásky těchto pozoruhodných a výjimečných lidí do skutečného dramatu, které dovádí k velkolepému konci.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1frida

Bárbara Mujica

frida


3frida

Bárbara Mujica

frida

Přeložila

Ivana Muková


4 Bárbara Mujica

Copyright © 2001 by Bárbara Mujica

Translation © ivana Muková, 2002, 2012

all rights reserved ISBN 978-80-7359-364-3 (papírová kniha) ISBN 978-80-7359-975-1 (e-pub) ISBN 978-80-7359-951-5 (PDF pro čtečky) ISBN 978-80-7359-933-1 (mobi) ISBN 978-80-7359-915-7 (PDF)


5frida

Maurovi s láskou


6 Bárbara Mujica


7frida

oBsah

ČÁsT PRVNÍ 9

KaPiTOLa 1 FRido! FRido! 11

KaPiTOLa 2 TaNČÍcÍ FRida 25

KaPiTOLa 3 PajdaVÁ FRida 39

KaPiTOLa 4 VÁlka! 61

KaPiTOLa 5 PřÍPRaVka 80

KaPiTOLa 6 ŽeRTÍČky 108

KaPiTOLa 7 oBojŽiVelNÍci 120

KaPiTOLa 8 BezVěTřÍ 146

KaPiTOLa 9 odhaleNÍ 152

KaPiTOLa 10 PoRušoVÁNÍ PRaVidel 158

KaPiTOLa 11 17. zÁřÍ 1925 173

KaPiTOLa 12 PoRTRéTy 185

KaPiTOLa 13 NÁhodNÁ seTkÁNÍ a VazBy 197

KaPiTOLa 14 koNce a PoČÁTky 215

ČÁsT dRuhÁ 237

KaPiTOLa 15 řÍše diVů 239

KaPiTOLa 16 RekVieM 258

KaPiTOLa 17 kde se Rozděluje cesTa 265

KaPiTOLa 18 Bod oBRaTu 291

KaPiTOLa 19 Moje sesTRa uMělkyNÍ 308

KaPiTOLa 20 ÚTRŽky 315

KaPiTOLa 21 oTRok a PÁN 330

KaPiTOLa 22 zNÁMosTi 343

KaPiTOLa 23 RozBiTé PaNeNky 363

KaPiTOLa 24 agNus dei 385

Poznámka autorky 409


8 Bárbara Mujica


9frida

ČÁsT PRVNÍ


10 Bárbara Mujica


11frida

kaPiTola 1

FRido! FRido!

V

ím, co chcete slyšet, doktorko, ale je mi líto, ze

mne žádnou nechutnou zpověď nedostanete. Vy psychiatři jste všichni stejní. Chcete po mně, abych řek­ la, jak jsem jí pohrdala, jak jsem nesnášela, že je vždycky středem pozornosti, ale to se mýlíte. Ve skutečnosti jsem nesnáše la, když se lidé dívali na mne, což se dělo často, protože, abych řekla pravdu, z nás dvou jsem já byla ta hezčí. On mi to řekl. Jenže to není fér. Věřte mi, že vzdor tomu všemu jsem ji měla moc ráda. Podívejte, pokud si vzpomínám, tak na mne byla vždycky hodná. Ochraňovala mě. Já k ní vždycky vzhlíže­ la, protože byla chytřejší, nadanější. Já byla klidná. Ona temperamentní. Já hezčí. Ona možná měla jiný názor, ale... Chci říct, že si musela být vědoma toho, že se na mne každý rád podívá, i když se tvářila, jako že ona ne. Koneckonců hloupá nebyla. On vždycky tvrdil, že jsem skvělá. Byl to samozřejmě lhář, sladký lhář. ale i tak mě rád maloval. Byla jsem jeho nejoblíbenější modelkou. Jí se nelíbilo, když jsem mu stála modelem, ale já to dělala i tak. Pořád. a nahá. fakt je, že to nebylo proto, abych se jí vyrovnala. Kvů­ li tomu jsem to nedělala. Ona měla svoje silné stránky a já taky. Ona byla chytrá. Já hezká. Ona hezká nebyla. Copak to šlo? Chromá dívka s knírkem a jednou nohou kratší? Někdy mě provokovala, ale to se dalo čekat. Mys­


12 Bárbara Mujica

lím tím, že ona byla ta bystřejší a já poněkud pomalejší.

ale ona pro vokovala každého. V tom mi nedávala žád­

nou zvláštní přednost, nebyla jsem žádnou výjimkou. Já

nebyla nikdy v ničem výjimkou.

Nemyslím tím, že bych nevěděla, co dělám. To jsem

věděla, ale myslím, že jí to bylo docela jedno. Byla di­

voká a přitahovala k sobě veškerou pozornost. Nějaká

pravidla jí vůbec nic neříkala. ani pocity druhých lidí.

a tak jsem si řekla: dobrá, když ona nebere na nikoho

ohled, když si myslí, že je v pohodě cpát se dopředu,

dělat si vždycky, co sama chce, a kašlat na to, co si myslí

ostatní, tak já si z ní prostě budu brát příklad.

Tak vidíte, ona byla vůdčí osobností. Já ji následovala.

Já vždycky někoho následovala.

dám vám příklad. Ptala jste se mě na dětství, tak vám

to povím.

Stalo se to kdysi dávno, když jsme ještě byly malé. Je to

už hodně dávno, ale já si to pamatuji tak živě, jako by se

mi to úplně vyrylo do mozku. Víte, i já jsem umělkyně.

Nechci tím říct, že bych byla umělkyně jako ona, to ne.

Neumím malovat na plátno, ale vyrývám si obrazy do

paměti. Nic moc, co?

Vidím to takhle: frida se skrývá za sloupem a prohlí­

ží si své nepřátele. Velitel Estela něco šeptá vrchnímu

stratégovi Maríe del Carmen. Estela dává signál a bitva

začíná. Na dvo ře je asi čtyřicet dívek. Zhruba patnáct

se jich shlukuje do útočného oddílu. Ostatní pokraču­

jí s plným zaujetím ve skákání přes švihadlo nebo hrají

nebe, peklo, ráj. frida vykukuje z úkrytu, přehlíží nepřá­

telské síly a kouše si ret.

Byla nádherné dítě. Ne jako já, vypasená a přihloup­

lá. Myslím, že bych si to měla přiznat. V těch dnech

byla ona hezčí, i když ne nadlouho. Byla to rozkošná

holčička, s opálenou pletí, plnými, růžovými tvářičkami

a nadýcha nými ramínky. Bylo jí tenkrát asi šest a tma­

vě hnědé načechrané kudrlinky až pod uši lemovaly její


13frida

dosud jem nou a dětskou tvář. Máma ji posílala do školy

s bílou mašlí ve vlasech, takže ve své ginghamové šatovce

vypadala jako andílek.

Školní budova byla postavená ve španělském koloniál­

ním stylu, s vnitřním patiem obklopeným kolonádou

s ar kádami. Před chvílí sprchlo, jak to na Centrální

plošině v dubnu chodí, ale nyní už zase svítilo slunce

a v něm se na dlaždicích patia leskly louže, které se utvo­

řily po této náhlé a prudké přeháňce. Uprostřed školní­

ho dvorku se chichota ly dívky, skákaly do louží a snažily

se kolem sebe co nejví ce stříkat.

frida si toho nevšímala. Plně se soustředila na Estelu

a Maríu del Carmen, jež stály v čele svých posádek se

založenýma rukama. Chtěly ji z úkrytu vyštípat na volné

pro stranství. ale frida na ten hon nečekala. Vzdorovitě

stisk la rty – asi takhle – a vystoupila ze skrýše za slou­

pem.

„frido!“ zašeptala jsem. „frido, nechoď tam!“ a skrči­

la jsem se do stínu.

„Mlč!“ zasyčela. „Nebuď srágora.“ Vždycky mi říkala

srágoro.

Krčila jsem se za sloupem a čekala, až předstoupí před

útočnou linii. Najednou jsem ucítila vlhko a kůže mezi

nohama mě začala štípat. Pohnula jsem se a moč mi za­

čala stékat po nohou do nových bílých ponožek s krajko­

vým lemováním. Věděla jsem, že máma bude zuřit.

frida si stoupla před Estelu. Celá se leskla, asi od

sluníč ka. rty se jí třásly, ale nohy stály pevně. Neochvěj­

ně hle děla své sokyni přímo do očí.

Estela se ušklíbla a dívky z nepřátelské brigády jako na

povel začaly pět:

¡Frida, Frida frida, frida

Fue servida není k ničemu

Al Diablo jen ďáblu

Por comida! k večeři!


14 Bárbara Mujica ¡Frida, Frida ale nemá Escupida o ni vůbec zájem, De su boca jenom na ni pliv, Por judía! protože je žid. To bylo strašné. Strašné! My byly katoličky. Obě dvě jsme byly u prvního přijímání, ale v této děsné škole nám dívky neustále nadávaly do Židovek. Kvůli našemu tatínko vi. Chtěla jsem, aby se frida otočila a šla pryč, ale ona mís to toho sevřela rty, aby se jí netřásla brada. děti, kte­ ré si hrá ly kolem, se začaly sbíhat. V mžiku kolem ní vytvořily vel ký klikatý polokruh. frida zvedla hlavu a za­ ložila si paže na hrudi. Knedlík v krku mě začal dusit. Vzlykala jsem. Na okamžik se fridě zachvěla brada, ale odhodlaně zamrkala a podařilo se jí potlačit slzy. Některé děti se hihňaly a ukazovaly si prstem. Na dvorku se začalo roz­ lévat cosi zlověstného. frida ztěžka polkla a pak se zhlu­ boka nadechla. „drž hubu!“ vrhala na Estelu slova, jako by to byly se­ žvýkané kuličky z papíru. děti začaly zpívat hlasitěji. „držte huby!“ zařvala znovu frida, ale tentokrát ji pře hlušil zpěv.

„Frida, Frida!“

„držte huby! drž­te hu­by!“ Zpěv pomalu utichal. „To je ale blbá píseň!“ zařvala. „To musel vymyslet pěknej idiot!“ Některá děvčata se začala smát. Pár jich zase začalo zpí vat, tentokrát o něco tišeji. dál jsem už skoro nic neviděla. Vyhlížela jsem od slou pu a stála na špičkách, ale byla jsem mnohem menší než dívky, které kolem fridy udělaly bariéru, takže jsem jim neviděla přes hlavy. ráda bych se začala prodírat da­


15frida

vem, abych si udělala lepší místo pro výhled, ale věděla

jsem, že by si začaly dělat legraci z mých mokrých kamaší

a ponožek, nehledě na to, že by se do mne mohly pustit

jenom proto, že jsem její sestra. a tak jsem zůstala ve

skrýši.

Estela a frida stály necelého půl metru proti sobě

a upře ně si hleděly do očí. ani jedna se nepohnula. Na­

pětí narů stalo hrozně dlouhou dobu – snad týdny, či do­

konce měsíce. a pak se to konečně prolomilo. Konečně

se něco pohnulo. Ostatní děti se dívaly a vyčkávaly. Bály

se, ale cítily vzruše ní a čekaly, že se stane něco strašné­

ho.

„Ty sem nepatříš, ty mezi nás prostě vůbec nepatříš,“

zasyčela Estela. „Nejsi jedna z nás!“

děti sebou trhly, jako kdyby mezi ně doprostřed dvor­

ku ze střechy spadl nějaký čert. Všechny zíraly na fridu.

Chtě lo se mi Estelu zabít, ale copak jsem mohla? Zůstala

jsem tedy za sloupem.

„ale jsem,“ odvětila frida.

„ale nejsi, frriido!“ Estela její jméno vyslovila s hrdel­

ním r. „Máš moc divný jméno!“

frida na chvíli zaváhala. Je pravda, že její jméno se

psa lo německy frieda. a je pravda, že náš otec byl ně­

mecký Žid maďarského původu.

Podívala se zpříma na Estelu. „Jmenuju se Magdalena

Carmen frieda Kahlo y Calderón. Tak jsem byla v koste­

le pokřtěna.“

„Jste přivandrovalci! Váš táta neumí pořádně španěl­

sky. Když řekne república nebo revolución, je to, jako by

chrochtalo prase!“

„Já nejsem žádný přivandrovalec. Jsem Mexičanka!“

„Mexičani jsou katolíci!“

„Jsem Mexičanka a katolička stejně jako ty! Každou

neděli chodím do kostela. Chodím do kostela San Juan

stej ně jako ty, tak bys to mohla vědět!“

Ne že by bylo něco špatného na tom být Žid, dok­


16 Bárbara Mujica

torko. Za několik let se frida svým židovským půvo­

dem chvásta la. ale tehdy, v porevolučním Mexiku, bylo

všechno cizí považováno za špatné. Vy jste Židovka, paní

doktorko?

„Tvůj otec se jmenuje Wilhelm!“

„Můj otec se jmenuje Guillermo!“

„Jenže ne doopravdy, frriido! doopravdy se jmenuje

Wilhelm!“

„Wilhelm, Wilhelm!“ prozpěvovaly děti. „Její táta je

Wilhelm!“

Světlo se fridě zachytilo ve vlasech a její temeno jako

by bylo obklopené svatozáří. Vypadala v tom světle jako

serafín, lehounká a prozářená. Zvedla své jemné dětské

prstíky k ústům a zírala na Estelu.

„Matka povídala, že tvůj táta přitáhl s těma od Porfi­

ria díaze,“ prohlásila Estela. „Říkala, že cizinci naší zemi

škodí, ale teď po revoluci prý budete všichni viset!“

„Tvoje máma je pitomá kurva!“

frida zpozorovala, že Estela polevila. dívčini rodiče

sympatizovali s revolucionářem Emilianem Zapatou a je­

ho zemědělskou reformou, ale byli to slušní lidé, žádná

lůza. V tomto naleštěném buržoazním prostředí téměř

nebylo možné taková slova zaslechnout. a už vůbec ne od

mladé dámy, natož od šestileté. Estela zalapala po dechu.

Musela jsem se smát tomu výrazu na její tváři, když frida

ta slova pronášela.

dvorkem proběhla vlna údivu. dívky se zasmály. „Sly­

šely jste, co řekla frida?“ šeptaly. „Řekla pitomá. Řek­

la k...!“ Takhle se nevyjadřovali ani zemědělci. Země­

dělci byli rezervovaní, distingovaní lidé. Takto mluvila

jenom spodina. frida porušila tato pravidla, a to vyžado­

valo odva hu! Byla jsem na ni hrdá.

děti přeskakovaly očima z fridy na Estelu. Měly na­

pjaté tvá ře, plné očekávání. Některé přikyvovaly a usmí­

valy se na fridu. Vypadalo to, že se každou chvíli přida­

jí na její stranu. Estela ale zcela zjevně nechtěla ztratit




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist