načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Fotografujeme pod vodou - Martin Edge

Fotografujeme pod vodou
-15%
sleva

Kniha: Fotografujeme pod vodou
Autor:

Chcete správně vyfotit korálový útes, život pod vodní hladinou či starý vrak lodě? Podvodní svět nabízí fotografovi netušené možnosti, jak získat úžasné snímky. Naučte se i vy ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2010-01-01
Počet stran: 344
Rozměr: 170 x 243 mm
Úprava: 342 stran : barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Underwater photographer, digital and traditional techniques
Spolupracovali: překlad Zdeněk Eisenhammer
Vazba: brožovaná, šitá nitmi
ISBN: 9788025116746
EAN: 9788025116746
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Chcete správně vyfotit korálový útes, život pod vodní hladinou či starý vrak lodě? Podvodní svět nabízí fotografovi netušené možnosti, jak získat úžasné snímky. Naučte se i vy správně fotit pod vodní hladinou s kompaktem nebo digitální zrcadlovkou!

Světoznámý podvodní fotograf vás v komplexním průvodci naučí jak úplným základům, tak praktickým technikám fotografování pod vodní hladinou. Poradí, které objektivy a filtry jsou nejvhodnější, vysvětlí, jak správně používat histogram, anebo vás naučí odhadnoutsprávný okamžik pro fotografování podmořského světa. Kniha je jedinečnou kombinací praktických informací a unikátních fotografií ze zdánlivě tichých hlubin oceánu.

S knihou se mimo jiné dozvíte a naučíte:
- Jaké je potřebné vybavení pro fotografovánípod vodou
- Jaké používat filtry a jaké blesky
- Jakou zvolit citlivost ISO a jak správně pracovat s histogramem
- Jak se chová světlo pod hladinou a jaký má hloubka vliv na úbytek barevného spektra
- Jakým způsobem se chovat pod hladinou, aby se fotograf dostalco nejblíže k fotografovaným objektům
- Jak fotografovat korály, hejna ryb, vraky nebo lidi pod vodní hladinou

I kdybyste se nikdy v životě nepotápěli, po přečtení této knihy nebudete chtít dělat nic jiného!

O autorovi:

Martin Edge
patří ke světové špičce ve fotografování pod vodou. Svoje bohaté vědomosti a zkušenosti předává na svých potápěčsko-fotografických kurzech a dílnách zájemcům z celého světa. Na svém kontě má řadu tematických článků v časopisech a magazínech. Své vědomosti azkušenosti vtělil do této knihy, jejíž originální 3. vydání je nyní přeloženo i do českého jazyka. ([postupy, rady a tipy pro digitální zrcadlovku i kompakt])

Další popis

Fotografování pod vodou spojuje sportovce i fotografy. Kniha je opravdovým komplexním souborem informací o fotografování pod vodou. Dozvíte se jaké je potřebné vybavení pro práci pod vodu, jaké používat filtry, jaké blesky, jakou zvolit citlivost ISO, jak komponovat záběr, jakým způsobem se chovat pod hladinou a mnoho dalších praktických informací. Kniha je vhodná pro fotografy s digitálními i klasickými fotoaparáty.



Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ČÁST 3

POUŽITÍ ZRCADLOVEK

A KOMPAKTŮ POD VODOU


Technika je vám dána. Záleží však na tom, čeho s ní dosáhnete.

(Elliott Erwitt)

Jsem si jistý, že bych mohl vzít jakoukoli osobu s minimálními znalostmi o fotografování, seznámit

ji se stručnými informacemi o clonách, rychlostech závěrky a ostření a poté jí nechat volnost při

výběru objektu s vědomím, že dokáže pořídit ostrý a dobře exponovaný snímek.

Je pravdou, že miliardám lidí po celém světě takové základní povědomí o fotografování zcela

stačí. Podvodní fotografové jsou však jiní. Většina z těch, které jsem potkal, usilovala o víc než

pořizování momentek a snažila se dosáhnout snímků nejvyšší úrovně a kvality vhodné k publikování. Pokud máte náklonnost a vášeň k potápění, zájem o fotografování a přístup do fotografi cky atraktivních a produktivních potápěčských lokalit, máte vše, co potřebujete k dosažení

vynikajících snímků.

Nadšení fotografové vždy

studovali, usilovali o přehled

a sebevzdělávali se v základech fotografování. Množství

odborných časopisů o fotografování, knih a webových

stránek věnovaných technikám fotografování dokáže uspokojit většinu potřeb

ohledně znalostí fotografického vybavení, ALE pak přijde

čas, kdy jde technika stranou

a je třeba spojit vizuální,imaginativní a uměleckou stránku

naší mysli a vytvářet vlastní

snímky. Tato myšlenka je stále

22 POUŽÍVÁNÍ ZRCADLOVEK

A DIGITÁLNÍCH KOMPAKTŮ:

ÚVOD

Obr. 22.1

Pouzdro zrcadlovky se zakázkovým portem pro použití při makrofotografi i

98 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou


99

základním kamenem mého pojetí výuky na seminářích o fotografování pod vodou – vysvětlím

techniku ovládání fotoaparátu, ale s důrazem na obsah a kompozici snímku, jakmile se ponoříme

pod hladinu.

Často zapomínáme, že jsme hodnoceni podle kvality snímku a jen a pouze snímku samotného.

Kde a kdy jsme snímek pořídili a za jak obtížných podmínek, nezajímá nikoho, kromě členů naší

rodiny.

Před časem se ke mně na fotografi ckém semináři v Malajsii připojili dva muži. Používali zrcadlovky

Nikon v pouzdrech. Jeden z nich měl dobré znalosti o technice a o funkci fotoaparátu a pouzdra.

Projevoval dobré potápěčské dovednosti a měl potenciál, aby dokázal pořídit vynikající fotografi e.

Naprosto se však (dle mého názoru zbytečně) piplal s technickými možnostmi fotoaparátu anedo

kázal se pod vodou zaměřit na snímek samotný. Jak sám přiznával, jeho posedlost technickoudoko

nalostí snímků mu zabraňovala zabývat se čímkoli jiným. Jeho přítel používal podobný systém, ale

věděl toho o něm daleko méně. Naučil se pracovat s automatickým ostřením a dostatečně si osvojil

i nastavení blesků, práci se systémem TTL a expozicí. Jeho snímky byly plné nápadů, kreativních

kompozic a různých pojetí osvětlení. Dopouštěl se samozřejmě určitého procenta chyb, alepřede

vším věřil ve své vybavení, i když se s ním zatím příliš neseznámil. To mu umožnilo koncentrovat

se především na fotografi e, které chtěl pořídit, a díky tomu dosahoval ohromných výsledků. Z toho

plyne následující ponaučení. Jelikož jeho mysl nebyla přeplněna různými možnostmi fotografické

ho vybavení, mohla neomezeně bloudit, dělat chyby, a především experimentovat! Oproti svému

příteli dokázal veškeré technické stránky zahnat do pozadí mysli a pod vodou se koncentrovat na

samotný snímek.

Mým záměrem v této části je zaměřit se na funkce, o kterých se domnívám, že byste si je měli

osvojit, abyste se naučili věřit pod vodou své technice.

Na souši poznávej – pod vodou důvěřuj.

Používání zrcadlovek a digitálních kompaktů: úvod


Většina digitálních zrcadlovek a digitálních kompaktů nabízí několik režimů expozice. Nejčastěji

jsou označeny následovně:

• „Auto“, což znamená automatický režim.

• P, což znamená programový automatický režim.

• Tv nebo S, což znamená režim priority závěrky.

• Av nebo A, což znamená prioritu clony.

• M, což znamená manuální expozici.

Výchozím nastavením u většiny digitálních kompaktů je základní a jednoduchý automatický režim.

Fotoaparát provádí veškerá rozhodnutí za vás a k dosažení správné expozice vybere rychlostzávěrky, clonu a dokonce i citlivost ISO.

Programový automatický režim je podobný automatickému režimu – rychlost závěrky a clonu za vás

stále určuje fotoaparát, ale můžete nastavit citlivost ISO.

Režim priority závěrky jde o krok dál a umožňuje

vybrat i rychlost závěrky. Pokud například chcete

zastavit akci, je třeba vybrat vyšší rychlost závěrky.

Systém fotoaparátu podle toho vybere vhodnouclonu k dosažení správné expozice.

Režim priority clony je podobný předchozímu režimu, ale můžete v něm vybrat clonu a fotoaparát určí

pro správnou expozici vhodnou rychlost závěrky.

23 REŽIMY EXPOZICE: PRIORITA CLONY,

PRIORITA ZÁVĚRKY A MANUÁLNÍ

REŽIM

Obr. 23.1

Priorita závěrky

100 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou


101

V manuálním režimu expozice fotoaparátponechává všechna rozhodnutí na uživateli a umožňujenastavit clonu i rychlost závěrky.

Pokud nejste v oblasti fotografování pod vodouúplní začátečníci, měli byste použití režimuprogramové expozice zcela vypustit z hlavy. Zatímco režimy

priority clony, závěrky a manuální expozice mají

v podvodní fotografi i své místo, programový režim

zde dle mého názoru nemá co dělat. Při použití na

souši je přesný a pohodlný; pod vodou však přináší

nespolehlivé výsledky. Přebírá totiž od vás veškeré

rozhodování. Pro někoho to může znít ideálně, ale

věřte mi. Pokud chcete fotografovat více než jen

jednoduché momentky, musíte se naučit základním

znalostem toho, jak spolu vzájemně souvisí clona,

rychlost závěrky, citlivost a hloubka ostrosti. K tomu

vám nejlépe pomůže, když se pustíte doexperimentování s režimem manuální expozice.

Který režim použít

Režim priority clony, priority času,

nebo manuální režim – je některý

z nich lepší než ostatní? Dle mých

zkušeností bývá mezi podvodnímifotografy oblíbený režim priority clony,

ale v určitých situacích bych sepřiklonil k použití režimu priority závěrky

nebo manuálního režimu. Každý režim nabízí uživateli přesnou expozici

a zdůrazňuji, že v rukou zkušeného

uživatele by v dané situaci mohl být

použit kterýkoli z těchto režimů.

Podívejme se na ně zevrubněji azvažme okolnosti, za kterých může býtněkterý z nich výhodnější než ostatní.

Priorita clony

Tento režim expozice používám ze 60

procent. Mnoho fotografů jej upřednostňuje na souši i pod vodou, a to z těchto důvodů:

Obr. 23.3

Manuální expozice

Obr. 23.2

Priorita času

Obr. 23.4

Hadař – jeden z nejošklivějších tvorů, jaké jsem kdy vyfotografoval. Pro prioritu clony to

byl snadný úkol; nastavil jsem clonu ƒ16, rychlost závěrky se nastavila na 1/60 sekundy.

Nikon F100 se 105mm makroobjektivem Nikon, pouzdro Subal, dva blesky Sea & Sea YS

30 nastavené na režim TTL, fi lm Elite 100 ISO

Který režim použít


• Lze plynule nastavit rychlost závěrky. Závěrka není omezena na hodnoty jako 1/60, 1/80 nebo

1/125 sekundy; v režimu priority clony nastavuje fotoaparát rychlosti jako 1/95, 1/145 sekundy

a podobně. Fotoaparát tyto mezilehlé rychlosti nezobrazuje, zobrazí pouze ty, na které jsme

zvyklí, a při použití plynulého výběru rychlosti závěrky získáme optimálně přesnou expozici. • Regulace hloubky ostrosti. V režimu priority clony můžeme přímo ovládat clonu, což reguluje hloubku ostrosti. To je při fotografování blízkého i širokoúhlého záběru velká výhoda.

V režimu priority clony však musíte pozorně sledovat hledáček. Pokud se na displeji zobrazí upozornění „HI“, je třeba zvolit menší clonové číslo, abychom předešli přeexponování

přirozeného světla. Pokud pod vodou nefotografujeme za velmi jasného světla a v mělčině,

informace „HI“ se na displeji nezobrazí příliš často. • Priorita clony se snadno používá. Při fotografování makrosnímků volím clonu ƒ22 nebo ƒ16

a když zapnu blesk, závěrka indikuje rychlost 1/60 sekundy. • Při širokoúhlém záběru pracuji v celém clonovém rozsahu, ale pokud bych chtěl zabrat běžnou scénu s útesem a modrou vodou v pozadí, nastavím clonu ƒ8 nebo ƒ5,6, přičemž sleduji

elektronické zobrazení analogové expozice ve hledáčku, aby pro daný záběr z ruky nebyla

nastavena příliš pomalá závěrka. Priorita závěrky Ještě jednou se zeptejte: Jaká je vaše priorita při dané příležitosti fotografování? Pokud je tomožnost zastavit objekt v pohybu, zvažte použití režimu priority závěrky. Podívejme se na několik praktických příkladů pohyblivých objektů, jako jsou ryby, tuleni, kančíci nebo barakudy. Při pomalé rychlosti závěrky by snímek objektu mohl být neostrý. S výjimkou situace, kdy toho chceme dosáhnout, je naší prioritou zmrazení pohybu – a nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout, je použití režimu priority závěrky. Poté je třeba vybrat na fotoaparátu rychlost závěrky, která odpovídá našim potřebám. V případě tuleňů a delfínů je to hrubým odhadem rychlost 1/250 sekundy. Pomalejší ryby mohou být v oblasti 1/125 sekundy a další pomalu se pohybující objekty nemusí vyžadovat tak vysokou rychlost. Takže se rozhodněme a vyberme rychlost. V režimu priority závěrky za vás fotoaparát vybere odpovídající clonu, ať již fotoaparát namíříte kamkoliv. Efektivita tohoto postupu tkví v tom, že fotograf se může Obr. 23.5 (vpravo) Toto je typický snímek, kdy bych zvolil režim priority závěrky. Dle vlastních zkušeností bych nastavil rychlost nejméně 1/180 sekundy, abych zastavil pohyb tohoto hejna kančíků. Mým primárním zájmem je moci se koncentrovat na obraz v hledáčku a stisknout spoušť, jakmile mám pocit, že se jednotlivé prvky obrazu začínají setkávat. Mohu pořídit pět snímků nebo třeba třicet pět; vše závisí na tom, kolik potenciálu v dané příležitosti vidím. Nechci se zdržovat uprostřed akce, abych odečítal údaje směrem k hladině, zatímco kančíci plavou nahoru. Někteří fotografové uprostřed akce začnou upravovat nastavení fotoaparátu. Když se jich zeptám, proč to dělají, často zjistím, že používají manuální režim s kontrolou nad závěrkou i clonou. Jak se změní úhel pohledu na objekt, změní se i hodnoty interního měření světla, což může indikovat, že fotografování směrem k hladině vyžaduje méně okolního světla než v době, kdy hejno plavalo pod fotografem; ten následkem toho potřebuje fotografovat směrem do modré hlubiny. Proto musí měnit nastavení uprostřed akce. V tomto případě jsme fotografovali kančíky během celého ponoru. Vybral jsem rychlost 1/250 sekundy a sledoval akci s očima přilepenýma ke hledáčku. Fotoaparát mířil všemi možnými směry, jak jsem sledoval hejno plovoucí kolem nás. Byl použit fi lm Ektachrome Elite 100 ISO. Používal jsem fotoaparát Nikon F90x s 16mm objektivem typu rybí oko v pouzdře Subal a jedním bleskem Sea & Sea YS120 nastaveným na režim TTL. Vyfotografoval jsem třicet šest snímků, ale jen pár z nich zachytilo akci tak, jak jsem doufal. Pokud je vaší prioritou zastavení akce, vyberte na fotoaparátu režim priority závěrky. 102 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou Kapitola 23 – Režimy expozice: priorita clony, priorita závěrky a manuální režim


103

Priorita závěrky


zcela koncentrovat na kompozici v hledáčku a být si

zcela jistý, že elektronika fotoaparátu vybere vhodnou clonu pro záznam okolního světla.

Režim manuální expozice

Všichni víme, že světlo a barvy se pod vodou chovají

odlišně. A právě zde ke slovu přichází režimmanuální expozice. Nyní můžete již opravdu začít chápat

vlastnosti světla pod vodou a způsob, jakým ovlivňuje podvodní fotografi e. Koncepce manuálníhorežimu je následující: vyberete rychlost závěrky aclonu a především se musíte ujistit, že expozice bude

správná. Mnohým to může připadat samozřejmé, ale

někteří fotografové jsou zvyklí na nastavení A, Snebo P a při použití manuálního režimu často nastaví

při fotografování libovolnou rychlost závěrky aclonu a nenapadne je zkontrolovat měření expozice na

displeji ve hledáčku. Nenechte se tím při zkoušení

manuální expozice odradit.

Jakmile nastavíte volič na režim M a stisknete spoušť,

na displeji nebo ve hledáčku se zobrazí malá tabulka.

Tato tabulka je na různých fotoaparátech označena

různými způsoby. U digitálních fotoaparátů je nejoblíbenější označení kompenzace expozice, zatímco

v digitálních zrcadlovkách se jmenuje elektronické

zobrazení analogové expozice. Funguje jako měřič

světla a zobrazuje + (plus) nebo – (mínus), čímžindikuje, zda fotografi e bude při aktuálním nastavení

podexponovaná nebo přeexponovaná. Pokudanalogové zobrazení indikuje expozici blíže kladné straně,

může být třeba přivřít clonu nebo vybrat vyššírychlost závěrky. Obdobně v případě záporné indikace

může pomoci otevření clony nebo snížení rychlosti

závěrky. Ve středu zobrazení se nachází nula, která

indikuje optimální expozici. Při manipulaci se závěrkou nebo clonou se po mřížce pohybuje nahoru nebo dolů řada malých černých čtverečků.

Teorie říká, že pokud se malý čtvereček nachází uprostřed, dosáhli jste expozice, kterou fotoaparát

doporučuje. Pokud malý čtvereček míří k mínusu, dochází k podexponování.

Obr. 23.6

Analogové zobrazení indikuje přeexponování o jedno clonové číslo

ƒ (1 EV)

Obr. 23.7

Analogové zobrazení indikuje podexponování o jedno clonové číslo

ƒ (1 EV)

Obr. 23.8

Analogové zobrazení indikuje podexponování o více než dvě

clonová čísla ƒ (2 EV) 104 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou Kapitola 23 – Režimy expozice: priorita clony, priorita závěrky a manuální režim


105

Výhody režimu manuální expozice

Pokud chcete rozvíjet své dovednosti při fotografování pod vodou, manuální režim vám pomůže

porozumět expozici a způsobu jejího využití při osvětlení podvodního světa. I když jednoduché

automatické fotografování je pohodlné, nikdy při něm nezjistíte, jak jste vlastně dosáhli určitého

výsledku. Krása použití manuálního režimu tkví v tom, že máte svobodu nad tím, jak bude obraz

vypadat. Taková situace nemá žádné nevýhody. Při použití digitálního fotoaparátu neplýtváte fil

mem – pokud něco nevyjde, můžete to napravit hned na místě a v dané chvíli.

Čas je zásadní

Pokud chcete použít režim manuální expozice pro širokoúhlý záběr, potřebujete čas – čas přemýšlet

a využít představivost, čas provádět měření a čas upravit clonu a rychlost závěrky. Režim manuální

expozice vyžaduje neuspěchaný, klidný, řízený a trpělivý přístup k fotografování pod vodou. Vždy

se snažím vybrat snadno přístupný objekt bez nebezpečí poškození útesu. Promyslím svézá

běry a představím si snímek, který chci pořídit. Provedu měření světla dostupného z hladiny

a v okolní vodě. Mohu vybrat clonu poskytující hloubku ostrosti, kterou chci pro získání

ostrého záběru v celé kompozici, a poté vyberu rychlost závěrky, kterou vyvážím množství

přirozeného osvětlení modré vody. Může se stát, že budu muset znovu zaostřit na objekt

Obr. 23.9

Pro tento širokoúhlý snímek jsem použil režim manuální expozice na svém fotoaparátu Nikon D100 s 10,5mm objektivem typu rybí oko. Byl pořízen

v jednom z mělkých jeskynních systémů v lokalitě St Johns Reef v jižní části Rudého moře. Provedl jsem měření zevnitř jeskyně s fotoaparátem namířeným

ven do modré vody. V tomto snímku bylo minimum pohybu, takže nebylo třeba nastavovat vysokou rychlost závěrky. Nastavil jsem rychlost 1/60 sekundy

a měřič světla fotoaparátu indikoval clonu ƒ8. Pořídil jsem několik snímků, abych zachytil příjemnou kompozici ve vztahu ke kompozici a mému modelu.

Použil jsem krokování expozice mezi hodnotami ƒ4 a ƒ8 a vybral jsem ze snímků ten nejlepší. Použity byly dva automatické blesky Sea & Sea YS 90.

Režim manuální expozice


a vzít v úvahu malé snížení hloubky ostrosti. Po výběru první kombinace závěrky a clony mohu

použít krokování clony mezi hodnotami ƒ5,6 až ƒ11 a preferovaný výsledek si vybrat později při

prohlížení výsledků. Manipulace s clonou a rychlostí závěrky v kombinaci s prohlížením displeje

a histogramu vyžaduje trpělivý, klidný a neuspěchaný přístup.

Stručné zásady: hrubé nastavení – blízký záběr

1. V případě blízkého záběru nastavte režim expozice na M (manuální).

2. Vyberte vysokou clonu pro dosažení maximální hloubky ostrosti – ƒ16 u zrcadlovek a ƒ7 u digitálních kompaktů.

3. Nastavte rychlost záběrky kolem 1/100 sekundy.

4. Vyberte si objekt hrdě vyrůstající z útesu, přibližte se k němu a k osvětlení scény použijte blesk. Pokud máte externí blesk

s variabilním nastavením výkonu, nastavte výkon pro příjemnou expozici.

5. Při těchto nastaveních může být displeji indikována podexpozice. To je přijatelné, jelikož světlo potřebné pro osvětlení

blízkého objektu zprostředkuje blesk. Pro ověření výsledku použijte histogram a náhledový displej LCD.

Stručné zásady: hrubé nastavení – širokoúhlý záběr

1. U širokoúhlého záběru použijte stejnou rychlost závěrky jako výše.

2. Snažte se expozici dostat na nulu úpravou clony tak, aby byla otevřenější a propouštěla více světla. U digitálníhokompaktu zkuste clonu ƒ6, ƒ5 nebo ƒ4, u zrcadlovky clonu ƒ5,6 – ƒ11. Jakmile se malé černé čtverečky nacházejí na nule, dosáhli

jste expozice, kterou doporučuje fotoaparát.

3. Přibližte se a fotografujte směrem do vodní masy. Je stěžejní fotografovat směrem NAHORU!

4. Zkontrolujte na histogramu přesnost expozice.

Když porozumíte tomu, jak funguje měření a histogram a jak používat pod vodou manuální režim, rozvinou se vašedovednosti v oblasti fotografování pod vodou. Závěr Pokud používáte digitální techniku, nebojte se experimentovat s režimy priority clony, priority závěrky a manuální expozice. Když se vám něco nepodaří, můžete to zkusit znovu. Jestliže jste v situaci, kdy se vám vše podaří nastavit napoprvé, položte si otázku: Jaká je moje priorita – hloubka ostrosti, nebo zastavení akce? Nastavte podle toho prioritu clony nebo závěrky. Pokud máte spoustu času a chcete experimentovat, vyberte manuální režim. 106 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou Kapitola 23 – Režimy expozice: priorita clony, priorita závěrky a manuální režim


107

Současné fotoaparáty nabízejí velmi přesné systémy měření expozice. Vícezónový režim je nato

lik kvalitní, že jej používá mnoho podvodních fotografů, poté nastaví režim priority clony nebo

závěrky a fotografují. Jde o skvělý způsob pojetí podvodní fotografi e a rozhodně bych honezavr

hoval. Při použití 60mm nebo 105mm makroobjektivu obvykle nastavuji vícebodový režim. Pro

blízký záběr používám také režimy zdůraznění středu a bodového měření, a abych byl upřímný,

nikdy jsem je od sebe nedokázal rozlišit – vzhledem k tomu, že u blízkého záběru a makrofoto

grafi e je primárním světlem vždy blesk. Oproti tomu použití vícebodového ostření v kombinaci

s širokoúhlými objektivy může někdy vést k nepřesnému změření expozice.

Vícebodové měření

Elektronika uvnitř fotoaparátu změří hodnoty z několika segmentů snímku (pomocí hledáčku) –

obvykle z deseti segmentů, v závislosti na modelu fotoaparátu. Vícebodové měření stanoví (velmi

sofi stikovaně), co chce uživatel vyfotografovat, a nabídne expozici na základě informací, jako je

jas, kontrast a vzdálenost objektu, který se nachází v jednotlivých

segmentech (v suchozemských podmínkách, pro které byl systém

navržen, to funguje spolehlivě; pod vodou již hůře).

V případě širokoúhlého fotografování v tropických oblastech může

být kontrast ve snímku tak vysoký, že je nemožné ho zpracovat.

Jen si to představte! Ve svisle orientovaných širokoúhlých záběrech

v Rudém moři se v horní části snímku nacházejí sluneční paprs

ky a dole tmavě modrá barva moře. To může odpovídat kontras

tu v rozsahu šesti clonových čísel. Jak by si fi lmy jako Fuji Velvia

nebo Elite Chrome mohly s takovým rozsahem kontrastu poradit?

Vícebodové měření předvede maximum a zprůměruje scénu, ale

výsledkem může být snímek s příliš vysokou expozicí:

24 ZPŮSOBY MĚŘENÍ EXPOZICE

Obr. 24.1


• Pokud fotografujete s vícebodovým měřením do slunce, má tento způsob měření tendencipodexponovat, jelikož se přizpůsobuje velkému množství jasného světla. • Pokud fotografujete s vodorovnou orientací a komponujete útes proti modrému pozadí, tendence je scénu přeexponovat, jelikož jsou kompenzovány tmavé tóny útesu ve spodní části

snímku. Při fotografování širokoúhlých záběrů je pro dosažení nejuspokojivější barvy vody nejlepší zjistit intenzitu osvětlení z vodního sloupce. Vhodnější je použít měření se zdůrazněním středu nebo bodového měření, jelikož tyto režimy zjišťují hodnoty z menší části snímku, zatímco vícebodové měření měří celou scénu. Zjistil jsem, že vícebodové měření mívá u širokoúhlých snímků tendenci k přeexponování, a proto tento způsob měření nepoužívám příliš často. Měření se zdůrazněním středu Další dvě možnosti, zdůraznění středu a bodové měření, kladou důraz na jas ve středu obrazovky. V případě zdůraznění středu jde o kruh o průměru 12 mm; 75 procent důrazu se nachází uvnitř tohoto kruhu, zbývajících 25 procent je vně. Finta spočívá ve znalosti měření vodního sloupce v pozadí vašich širokoúhlých záběrů. Nastavte ve fotoaparátu režim měření se zdůrazněním středu a namiřte fotoaparát na vodní sloupec. Nemiřte přímo proti slunci – dosáhli byste tak jen podexponování. Vyberte oblast vodního sloupce, která bude podle vás pro danou kompozici stěžejní. Jelikož se podmínky mohou změnit a slunce seschová za mraky, může být nutné provést další měření okolního světla. Zdůraznění středu je přesný způsob určení expozice vodního sloupce. Používá jej řada profesionálů a tento způsob funguje velmi dobře. Bodové měření Pro maximální kontrolu nad měřením pod vodou je ideálním nástrojem bodové měření. Bodové měření klade 95 procent důrazu na malou 2mm kružnici ve středu fi lmu nebo digitálního hledáčku. Podvodní fotograf však potřebuje mít jistotu ohledně expozice a principu bodového měření. Nejzásadnějším faktorem při použití bodového měření je čas! Fotograf potřebuje během ponoru na použití této techniky čas, jinak může dojít k chybám. Pokud mám při ponoru z jakéhokoli důvodu naspěch, například když následuji svého průvodce nebo sleduji rychlou akci, jako je hejno ryb a podobně, přikláním se vždy k měření se zdůrazněním středu a soustředím se na fotografování. Když mám čas, používám bodové měření a posuzuji světlé a tmavé oblasti snímku, barvy modré vody a druh expozice, jaké chci dosáhnout. Výhoda spočívá v tom, že můžunaměřit odražené světlo z velmi malé části záběru. Jak to funguje pod vodou? Pokud hodláte použít bodové měření, ideální je pracovat v režimu manuální expozice a nastavovat si clonu a rychlost závěrky ručně. Pro příklad si představme ponor k vraku s fotoaparátem Nikon F100, 16mm objektivem typu rybí oko a fi lmem s citlivostí 100 ISO. Nastavte nafotoaparátu bodové měření. Pokud chcete zdůraznit strukturu a detail konkrétní části potopeného vraku lodi, pomocí bodového měření v dané oblasti lze dosáhnout přesné expozice. Dejme tomu, že bodové měření indikuje rychlost závěrky 1/30 sekundy při cloně ƒ4. Ručně nastavte tuto kom- 108 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou Kapitola 24 – Způsoby měření expozice


109

Obr. 24.2

Pro tento širokoúhlý záběr podmořské krajiny jsem měření se zdůrazněním středu provedl na modrém vodním sloupci v pozadí, nikoli přímo proti slunci, ale

těsně pod ním. Při rychlosti 1/90 sekundy a s fi lmem o citlivosti 100 ISO byla indikována clona ƒ11. Použil jsem dva blesky Sea & Sea YS 120 na manuální

poloviční a plný výkon. Použil jsem krokování clony mezi hodnotami ƒ8 a ƒ16, což mi poskytlo větší rozsah expozic, ze kterých jsem si mohl vybírat. Bodové

měření by bylo stejně přesné, ale použití vícebodového režimu by vedlo k otevřenější cloně – ƒ5,6 nebo ƒ4 – jelikož by byly kompenzovány tmavší stíny na

útesu, který byl bez blesku tmavý a zahalený stínem.

Nikon F90x s 16mm objektivem typu rybí oko, pouzdro Subal

Měření se zdůrazněním středu


binaci ve fotoaparátu, zkomponujte záběr pro tento bod ostření a stiskněte spoušť. Pokud používáte fotoaparát na fi lm, použijte v této situaci krokování v blízkosti těchto nastavení s tendencí

k vyšší expozici.

V takových situacích má fotograf plnou kontrolu nad fotoaparátem, ale potřebuje čas.

Problémy spojené s digitální technikou

Čím více mám zkušeností s výukou, tím více jsem přesvědčen, že digitální fotografování vše

výrazně zjednodušilo. Příkladem může být e-mailová zpráva reagující na článek, který jsem nasal pro jeden anglický časopis o potápění. Jádrem věci byl následující problém:

Jaký smysl mají všechny ty způsoby měření, když teď používám digitální fotoaparát? Stačí mi jen podívat se na histogram a pokud ukazuje

příliš tmavý nebo světlý charakter, změním expozici. To mi vyrazilo dech! Odesílatel měl pravdu. Rozdíl mezi vícebodovým měřením, měřením sezdůrazněním středu a bodovým měřením se liší jen rozložením zón použitých při měření a ničím jiným. Nad tímto problémem jsem hodně přemýšlel a na uvedenou zprávu jsem napsal následující odpověď:

Vybraný způsob měření je u digitálních fotoaparátů méně podstatným problémem, pokud dokážete kriticky a pozorně vyhodnotitinformace na displeji, funkce histogramu a zvýraznění přeexponovaných oblastí v době po pořízení snímku, abyste se přesvědčili o správné

expozici. Pokud není ideální, můžete změnit nastavení a snímek pořídit znovu. Pokud však hned na počátku vyberete vícebodové měření,

měření se zdůrazněným středem nebo bodové měření, máte mnohem větší šanci, že expozice bude hned napoprvé správná. Upohybujících se objektů nebo ojedinělých setkání můžete mít jen jednu příležitost. V takové situaci bych vždy použil vícebodové měření a pořídil

co nejvíce snímků. Shrnutí • Pokud fotografuji blízký záběr nebo makro, jsou mezi jednotlivými režimy měření jen minimální rozdíly.

• Pokud fotografuji širokoúhlé záběry, volím zdůraznění středu nebo bodové měření.

• Pokud dojde k náhodnému setkání nebo pokud mám málo času, používám vícebodovéměření.

• Když používám svou digitální zrcadlovku, raději kontroluji histogram a upravuji expozici,

než abych se staral o to, jaký režim měření expozice mám právě nastavený.

Obr. 24.3 (vpravo)

Na přímořské straně lokality Town Pier se nachází spousta sytě barevných oranžových mořských hub. Napadlo mě zachytit jejich barvu s podpěrami mola

v pozadí. Sedmdesát procent kompozice obsahuje tmavé tóny a vícebodové měření by vzdálenou modrou vodu, která tomuto snímku dodává atmosféru,

přeexponovalo. Provedl jsem bodové měření na modré vodě mezi podpěrami. Držel jsem pouzdro pevně na staré odhozené pneumatice, abych mohl vybrat

clonu s dostatečnou hloubkou ostrosti a celý záběr od popředí po zadní partie byl zaostřený. Nastavil jsem clonu ƒ11 a ujistil se, že analogové zobrazení

v hledáčku indikuje nulu. Toto nastavení vedlo k rychlosti závěrky 1/15 sekundy. Nastavil jsem krokování rychlosti závěrky, pořídil čtyři identické snímky

a vybral si ten, který obsahoval příjemně modrou vodu a rovnoměrně osvětlenou mořskou houbu.

Nikon F90x, dva blesky Sea & Sea YS120 nastavené na plný výkon na ultralehkých ramenech. Blesky byly umístěny po stranách a za portem rybího oka

a mířily směrem od sebe, aby pokryly celou oblast mého 16mm objektivu

110 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou

Kapitola 24 – Způsoby měření expozice


111

Problémy spojené s digitální technikou


Technologie automatického ostření je pro podvodní fotografy významnou pomůckou, zejména při

fotografování blízkých záběrů a makrosnímků. Když se tento systém počátkem 90. let minulého století objevil poprvé, byl jsem oddaným uživatelem manuálního ostření, ale když jsem zjistil, že četnost

správného zaostření se s touto technologií výrazně zlepšila, brzy jsem se na ni přeorientoval.

V případě blízkého záběru a makrosnímků používám autofokus s 60- a 105mm makroobjektivy.

Při použití 200mm makroobjektivu jsem zjistil, že manuální ostření lépe odpovídá mému stylu

fotografování pod vodou, kvůli snížené rychlosti automatického ostření s 200mm objektivem

– dle mého názoru lze v tomto případě dosáhnout správné ostrosti efektivněji při použití ručního zaostření objektivu.

Pod vodou používám i jiné objektivy:

• Se 105mm digitálním objektivem typu rybí

oko ostřím ručně. • S 16mm objektivem typu rybí oko ostřím

ručně. • S objektivem se zoomem v rozsahu 17 mm

– 35 mm používám automatické ostření

vzhledem ke konfi guraci pouzdra; pokud

bych mohl použít manuální ostření, rozhodl

bych se pro ně. • S objektivem se zoomem v rozsahu 12 mm

– 24 mm musím ze stejného důvodu rovněž

používat autofokus; kdybych měl na výběr,

ostřil bych ručně. Jak vidíte, při použití širokoúhlých objektivů preferuji ruční ostření. Důvodem k tomu je jejich

25 AUTOMATICKÉ OSTŘENÍ

Obr. 25.1

Režimy M pro manuální ostření, S pro jednorázové zaostření a C pro

průběžné ostření na typické zrcadlovce

112 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou


113

tendence „lovit“, zejména při

fotografování na modrémvodním pozadí. Enormní hloubka

ostrosti, která je velmiprospěšnou vlastností širokoúhlé podvodní fotografi e, častoeliminuje potřebu přesného zaostření.

Pro vlastní podvodní fotografi e

chci mít naprostou kontrolu

nad uvolněním závěrky. Už ani

nevím, kolikrát jsem promeškal příležitost k širokoúhlému

záběru kvůli tomu, že objektiv hledal objekt, a proto jsem

nestihl pořídit ideální snímek.

S 60mm a 105mm makroobjektivy je automatické ostření

rychlé a přesné. Technologie

ostření moderních zrcadlovek

pod vodou při blízkém záběru

a makroskopických objektech

je i za zhoršených světelných

podmínek vynikající.

Koncepci automatického

ostření ovládají tři nastavení (M, S a C) a není pochyby o tom, že otázka umístění bodu ostrosti snímku je

stěžejní pro dosažení dobré

kompozice.

Jednorázové

zaostření – „S“

Jednorázové zaostření jeideální při fotografovánínehybných nebo velmi pomalu se

pohybujících objektů. Jednorázové zaostření býváčasto označováno jako priorita

závěrky právě z tohoto důvodu. V režimu S nelze spustit závěrku, dokud nedošlo

Obr. 25.2

Sapíni jsou barevné ryby se snadným přístupem, ale jen zřídka jsou natolik v klidu, aby bylo možné je

vyfotografovat. S širokoúhlým objektivem je snadné je zachytit jakožto součást scenérie s útesem, ale

pokud chcete oddělit a zachytit jen jednu z nich v blízkém záběru, je to mnohem složitější.

Pro tento snímek jsem použil 105mm makroobjektiv Nikon na fotoaparátu Nikon F100. Zvolil jsem

automatické ostření v režimu C. Soustředil jsem svou pozornost na konkrétního jedince a sledoval

jsem jeho pohyby směrem k mořskému vějíři a od něj. Po namáčknutí tlačítka spouště fotoaparát při

pohybu v režimu C nepřetržitě sledoval rybku. Spoušť jsem mohl kdykoli stisknout, ale kvůli rychlosti

rybky bych neměl jistotu, že dosáhnu dobré kompozice a ostrého snímku. Vždy, když se mi kompozice

zdála dobrá, jsem stiskl spoušť. Rychlost závěrky byla nastavena na 1/125 sekundy, clona ƒ11. Blesk

Sea & Sea YS90 jsem připevnil pomocí portu a nastavil na režim TTL. Hloubka ostrosti byla dobrá, ale

nemohl jsem si být jistý, že kritické oblasti budou dobře zaostřené. Pořídil jsem asi osm snímků. Chtěl

jsem dosáhnout dobrého umístění záběru a ostrého oka. Akce byla tak rychlá, že bylo obtížné reagovat

na ostrý obraz v hledáčku. Ve zlomku sekundy, kdy vše vypadalo ostré, jsem stiskl spoušť. Asi pět nebo

šest snímků bylo ostrých, přičemž zde uvedený snímek byl o chlup lepší než ostatní. Na této příležitosti

jsem strávil deset nebo patnáct minut. Objekty, které se pohybují takto rychle, stěží zachytíte, pokud

pořídíte jen jeden snímek. Musíte použít více fi lmu a s režimem automatického ostření C máte

rozhodně lepší šanci uspět.

Jednorázové zaostření – „S“


k zaostření. Pokud chcete aktivovat detekci automatického ostření v režimu S, částečně stiskněte

spoušť na pouzdře fotoaparátu. Objektiv začne zaostřovat, až dosáhne ostrého záběru. Po dobu

držení tlačítka spoušti zůstává zaostření aretováno. Úplným stisknutím pořídíte snímek. Všechny

oblíbené fotoaparáty mají nejméně pět oblastí ostření, které pokrývají celý záběr hledáčku. Pomocí

směrového ovládacího prvku na zadní straně fotoaparátu můžete vybírat z těchto oblastí v závislosti

na umístění objektu v hledáčku nebo dle vlastního výběru kompozice.

Moje volba

Obvykle vybírám jako aktivní oblast ostření, která se nachází uprostřed hledáčku. Zvažuji, co má být

ve snímku ústředním bodem. Mírně stisknu spoušť a uzamknu zaostření na požadovaný bod. Roz

hodnu, kde se má ve snímku nacházet tento ústřední bod, se spouští stále mírně stisknutou. Podle své

představy upravím kompozici umístěním ústředního bodu jinam do záběru, než je úplný střed; tím

se vylepší kompozice a celkový dojem. Jakmile jsem zcela spokojen s umístěním a kompozicí prv

ků, úplným stisknutím tlačítka spouště dokončím expozici snímku. Při jiné příležitosti mohu vybrat

některý z bodů ostření mimo střed hledáčku, pokud se domnívám, že objekt fotografování zůstane

v tomto místě. Běžnou chybou, kterou dělá každý z nás, je zaostření uprostřed a stisknutí spouště.

Snímek je ostrý, ale ústřední bod se vždy nachází v samotném středu záběru.

Průběžné ostření – „C“

Pokud je přepínač automatického ostření v poloze C a namáčknete tlačítko spouště, autofokus

bude průběžně zaostřovat na objekt, který jste umístili mezi vodicí čáry ve středu hledáčku. Díky

tomu je režim C ideální pro objekty, jako jsou malé útesové rybky a jiné rychle se pohybující

objekty. Když například sledujete plovoucí rybu, režim C průběžně zaostřuje na objekt po celou

dobu, kdy je namáčknuté tlačítko spouště. Pozor! Pokud používáte režim C, můžete spustitzávěr

ku kdykoliv, ať už je objekt zaostřený nebo ne.

Ale k čemu by to mohlo být dobré? Pamatujte si, že režim C je nejvhodnější pro pohybující

se objekty, a kvůli tomuto pohybu může být obtížné zkomponovat jejich snímek. Pokud obraz

v hledáčku vypadá dobře, nikdy nezapomenu stisknout spoušť, s vědomím, že ve většině případů

bude celý snímek díky hloubce ostrosti dostatečně zaostřený. Dle mých zkušeností je objekt /

bod ostření v konečném snímku vždy ostrý. Občas se rybka pohne zlomek sekundy předtím,

než stisknete spoušť. Za takových okolností nemusí režim C dostatečně rychle sledovat objekt

a rybka může být rozostřená. Došel jsem k závěru, že u moderních zrcadlovek je rychlost auto

matického ostření mnohem vyšší než lidská reakce. Znám však podvodní fotografy, kteří s tímto

tvrzením nesouhlasí.

Kompozice s pomocí průběžného ostření

Vytvořit kompozici s rychle se pohybujícími objekty za použití režimu C je náročné. Snahou

je zaostřit na oko a stisknout spoušť. Tím často dojde k umístění ohniska / ústředního motivu

doprostřed záběru. Abych předešel takovému umístění oka ryby, mířím na oblast blízko oka

– obvykle na část těla. Pak bude oko mimo střed. Používám malý otvor clony (ƒ22 nebo ƒ16)

a doufám, že hloubka ostrosti se postará o zbytek. Pokud tento postup není možný, zaostřím na

oko a v duchu připustím, že buď mohu pořídit snímek objektu s možnou statickou kompozicí,

nebo nic!

114 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou

Kapitola 25 – Automatické ostření


115

Při výběru režimu expozice z možností P, A nebo S navrhne expozici fotoaparát. Oproti režimu

manuální expozice nelze upravit závěrku nebo clonu tak, abychom mírně zvýšili nebo snížili

expozici podle chuti. Kdybychom to zkusili, fotoaparát pomocí druhé veličiny expozici kompenzuje. A právě zde přichází ke slovu kompenzace expozice.

Funkce kompenzace expozice, která se nachází na většině fotoaparátů, je pro podvodního fotografa docela užitečná. Funkce má dvě hlavní použití:

1. Změna stávající expozice doporučené fotoaparátem.

2. Zajištění přesné expozice, pokud nastane problém s fotoaparátem nebo bleskem.

Tato řešení stojí za diskuzi (nyní je dobré prostudovat si návod k fotoaparátu!). Pro jednoduchost

výkladu se následující text bude týkat běžných fi lmových nebo digitálních zrcadlovek.

Stisknutím tlačítka +/- a otočením ovládacího voliče můžete upravovat naměřené hodnoty vrozmezí až -5 EV – +5 EV. Hodnota 1 EV je ekvivalentem jednoho clonového čísla. Většinazrcadlovek umožňuje přírůstky o 1, 1/2 nebo 1/3 clonového čísla.

Za jakých okolností by měla být použita kompenzace expozice?

1. Při blízkém záběru nebo makru je kompenzace expozice ideálním nástrojem pro ovládání

expozice blesku, který je nastaven na režim TTL ale kvůli nepřesné kalibraci má tendenci podexponovat nebo nebo přeexponovat objekt. Dle mých zkušeností blesk, který má jen

mírně nesprávnou expozici, mívá tendenci dodávat nadbytek světla. Nejpatrnější je to na

fi lmové roli, kde je mnoho z třiceti šesti snímků mírně přesvětlených. (Při svých patnáctiletých

zkušenostech s výukou fotografování jsem se jen zřídka setkal s bleskem, jehož kalibrace by byla

o více než jedno clonové číslo mimo.) Praktickým příkladem při mé vlastní práci je kruhový

blesk, který používám k fotografování objektů, ke kterým je špatný přístup a vyžadují použití

105mm makroobjektivu. Zjistil jsem, že můj kruhový blesk při nastavení na režim TTL konzistentně dodává o dvě třetiny clonového čísla větší světlo. Abych dosáhl správné expozice,

26 KOMPENZACE EXPOZICE


na fotoaparátu nastavím kompenzaci expozice

o -0,7 (dvě třetiny) clonového čísla nižší. Tím

je zajištěna konzistentní expozice. Při použití

jiného blesku musím kompenzaci vrátit zpět na

nulu. 2. Jiným příkladem jsou objekty, které mají při

použití blesku tendenci k přeexponování nebo

podexponování. Po několika zkušenostech jsem

zjistil, že tmavě zbarvené murény vstřebávají

světlo blesku a často bývají podexponované.

V takovém případě pod vodou nastavím ve

funkci kompenzace expozice hodnotu +1, abych získal více světla. 3. U bíle zbarvených ostnáčů listovitých používám podexponování o -0,7 clonového čísla. 4. Při použití fotoaparátu na fi lm se dvěma blesky

v režimu TTL a širokoúhlým objektivem jsem

došel k závěru, že podexponování o -0,7 clonového čísla je vhodné pro snížení kombinovaného výkonu obou blesků v režimu TTL. Pamatujte si, že použití kompenzace expozice ovlivňuje celou expozici, ať již při osvětlení bleskem nebo přirozeným světlem. Příliš se však tímto tématem nezatěžujte. Mádoporučení jsou jen nástroji ve vaší podvodní brašně. Obr. 26.3 (vpravo) Porcelánový krab byl osvětlen mým kruhovým bleskem, který vyžaduje kompenzaci expozice -0,7. Tím se kompenzuje funkce TTL, která má tendenci mírně přeexponovat.

Obr. 26.2

Hodnota mínus 0,7 odpovídá dvěma třetinám clonového čísla.

Obr. 26.1

116 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou

Kapitola 26 – Kompenzace expozice


117

Za jakých okolností by měla být použita kompenzace expozice?


Pokud máte pochybnosti o správné funkci vašeho TTL blesku s fi lmovým fotoaparátem, nabízím

způsob, jak ji ověřit, aniž byste se museli namáčet.

1. Sestavte fi lmový fotoaparát, pouzdro a blesk. Ujistěte se, že je připevněn objektiv. Nevkládejte

fi lm. 2. Zapněte blesk a přepněte jej do režimu TTL. 3. Jakmile se rozsvítí indikátor připravenosti blesku, položte ruku přes port objektivu, abyste

blokovali vnější světlo, poté namiřte blesk daleko od objektivu a stiskněte spoušť. Blesk by se

měl vybít na plný výkon. Pokud došlo jen k menšímu záblesku, nastala závada a měli byste

zkontrolovat kabeláž blesku. 4. Pokračujte a nastavte objektiv na nejširší clonu – ƒ4 nebo podobně. 5. Nyní namiřte blesk (stále nastavený na TTL) do objektivu z krátké vzdálenosti a stiskněte

spoušť. Tentokrát by mělo dojít k malému záblesku, jelikož blesk kvůli namíření do objektivu

sníží výstupní výkon. Indikátor připravenosti blesku by měl zůstat rozsvícený nebo jen na

chvilku zhasne. 6. Stále bez fi lmu ve fotoaparátu miřte bleskem z malé vzdálenosti do objektivu a čtyřikrát nebo

pětkrát stiskněte spoušť. Blesk by měl neustále generovat malé záblesky, aniž by se musel

dobíjet. Pokud se blesk při nastavení do režimu TTL a míření přímo do objektivu fotoaparátu takto nechová, mohlo dojít k závadě: • Zkontrolujte konektor kabelu blesku jak na přepážce pouzdra, tak v místě připojení k blesku.

Nejčastěji jde o špatné připojení obvodu TTL v kabelu blesku. • Pokud je to možné, vyzkoušejte blesk a kabel na jiném pouzdře. Pokud funguje správně, víte,

že chyba musí být v obvodu blesku na vašem pouzdře. • Znovu zkontrolujte konektor na přepážce a přesvědčte se, zda kolíky uvnitř nejsou zkorodované. Pokud jsou, zkuste toto: vezměte malý (klenotnický) šroubováček a jemně zatlačte

na každý kolík v konektoru na přepážce. Tyto kolíky se často mohou vzpříčit. Nesnažte se na

27 KONTROLA FUNKČNOSTI SYSTÉMU TTL

118 Část 3 – Použití zrcadlovek a kompaktů pod vodou




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist