načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Fotografujeme architekturu - Michal Bartoš

Fotografujeme architekturu
-15%
sleva

Kniha: Fotografujeme architekturu
Autor:

Chcete-li jako fotografové poskytnout divákům víc, než jen prostý záznam toho, co se zrovna nacházelo před objektivem, musíte nejen dobře ovládat váš fotoaparát, ale také znát ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9% 83%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 168
Rozměr: 210 x 235 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Datum vydání: 1. 7. 2014
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2012
ISBN: 9788025137437
EAN: 9788025137437
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce fotografováním architektury. Množství ukázek umožňuje vyzkoušet celou řadu tipů, nápadů a cvičení, jejichž cílem je zlepšení technické i výtvarné kvality fotografií architektury.

Popis nakladatele

Chcete-li jako fotografové poskytnout divákům víc, než jen prostý záznam toho, co se zrovna nacházelo před objektivem, musíte nejen dobře ovládat váš fotoaparát, ale také znát specifika toho, co fotíte. V případě architektury se takový přístup dokáže v ideálním případě divákům poskytnout nečekané pohledy a odhalit nové souvislosti v prostoru. Nechte si od zkušeného fotografa poradit, jak zvládnout tuto tradiční ale stále se proměňující disciplínu.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Michal Bartoš - další tituly autora:
Krajinou pochybností -- Sborník úvah z Ekologických dnů Olomouc  v letech 2005 a 2006 Krajinou pochybností
Fotografujeme portréty Fotografujeme portréty
 (e-book)
Fotografujeme portréty Fotografujeme portréty
 (e-book)
Fotografujeme architekturu Fotografujeme architekturu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JAK SPRÁVNĚ EXPONOVAT

3

KAPITOLA


Názvosloví pro expozici Co je to ta expozice a jak ovlivní fotografii? Pro pochopení termínu expozice vám postačí rozumět třem základním pojmům:

 citlivost čipu, též ASA

 doba expozice, též rychlost závěrky

 množství světla procházející objektivem, též clonové číslo

Nástupem kompaktních automatů byly alespoň stručné

teoretické znalosti o  exponování odsunuty na  druhou kolej. V 90 % případů vám expoziční automatika moderních kamer nastavuje správnou expozici a na vás zůstane rozhodnutí, kdy zmáčknete spoušť.

V tom okamžiku se otevře závěrka na předem nastavenou

dobu a  clona objektivu propustí tolik světla, kolik ho je potřeba pro správnou expozici. V  devíti z  deseti případů tohle funguje, ale dostanete se do  situace, kdy budete muset něco o exponování vědět a vycházet ze svých znalostí při korigování toho, co vám nastaví přístroj automaticky. V  technické fotografi i architektury to budete potřebovat dvojnásob.

Měřidla expozice jsou totiž nastavena tak, aby to, co měří,

bylo ve výsledku zobrazeno jako středně šedé. Už vám to samozřejmě dochází: fotografujeme-li na  hodně světlém nebo naopak hodně tmavém pozadí, automatika fotoaparátu nastaví expozici nepřesně. V  případě tmavého pozadí bude předmět na něm umístěný přeexponován, na bílém pozadí naopak podexponován. Můžete použít režim měření expozice bodové (tzv. „spot program“), ale v  případě světlých či tmavých věcí budete tam kde předtím.

Jakékoli exponování odlišné od toho optimálního je pova

žováno za chybné. Jestliže pustíte na čip málo světla, vyjde vám fotografi e tmavá beze světel, bez kresby v tmavších partiích.

Když to naopak přeženete, světla na  fotografi i bude tolik,

že se vám začnou ztrácet podrobnosti a detaily v přepálených světlých plochách.

Správná expozice může být oproti tomu, co nám změří ex

pozimetr či fl ashmetr, určitým kompromisem. Ale pojďme se trochu blíže podívat na tuto velmi nezáživnou, avšak nesmírně potřebnou problematiku trochu zblízka. Expozimetry Všechny moderní fotoaparáty mají vestavěné expozimetry, které poskytující správný průměrný údaj expozice. Měří světlo, které je odražené od objektu a prochází objektivem. Pro měření expozice vestavěným expozimetrem používejte módu se

zvýrazněným středem. Je to proto, že na střed většinou umístí

me hlavní motiv a ten musí být optimálně exponován.

Pro velmi hloubavé a technicky zaměřené fotografy ovšem

i nadále existují externí měřiče intenzity světla. Přístroje mo

hou pracovat v různých módech jako spotmetry, expozimetry

dopadajícího světla, expozimetry odraženého světla či jako

spotmetry při užití doplňkového světla zábleskového.

Tak jako steak může být málo, středně a hodně propečený,

je to tak i  se záznamem obrazu na  digitální čidlo. Na  rozdíl

od steaku se však obě krajní polohy nedají konzumovat. Expo

novat je nutné vždycky přesně. Mírně podexponovaný snímek

však ještě není taková tragédie jako snímek přeexponovaný.

Podexpozice se vyznačuje „utopenými“ stíny se špatnou kres

bou v  podrobnostech a  zvýšeným šumem. Nápravou je pro

dloužení doby expozice, otevření clony na objektivu nastavení

vyšší citlivosti fi lmu

Cvičení: Jak se naučit korigovat úroveň expozice? Je to jed

noduché: Fotoaparát nastavte na  režim „A“. Zaměřte na  foto

grafovaný objekt, a když naexponujete, podívejte se na displej

fotoaparátu. Osobně mám zapojenu signalizaci přepalů, pro

tože ty jsou pro digitální fotografii horší než podexpozice. Poté

pomocí tlačítka korekce expozice +2 až -2 udělejte další záběry

s  těmito pře- a  podexpozicemi. V  počítači si pak porovnejte

výsledek.

Tip: Mějte fotoaparát na  stativu, protože jakákoli, byť malá,

změna výřezu vám ovlivní expozici. Trochu více oblohy nebo

tmavé země a vše je na fotoaparátu jinak.

Kolikrát se totiž budete muset uchýlit k metodě expozice při

snímáni na film. Kdo chtěl mít problematický záběr jistý, scénu

si změřil, odhadl příslušnou korekci pro mírnou pod- nebo pře

expozici a  udělal minimálně tři záběry: první na  stanovenou

hodnotu, druhý o  clonu nahoru a  třetí o  clonu dolů. I  v  době

digitálního snímání takto postupuji, protože mi to dává mož

nost výběru, případně skládání fotografií v  HDR režimu (High

Density Range - široký tonální rozsah, viz kapitola 8).

Cíle: Pochopit princip správné expozice a  poznat, že správně

exponovaný snímek je dobrý základ pro zvládnutí techniky

fotografování architektury.

48 Architektura


Některé expozimetry mohou fungovat jako

fl ashmetry; po  nasunutí rozptylného členu

a přepnutí do příslušného módu měří intenzitu

bleskového světla.

Podexpozice Správná expozice Přeexpozice

Zvláštností tohoto expozimetru je možnost měřit dopadající světlo

prostorově (3D) nebo plošně. K  tomu slouží matná polokoule (lumisféra,

kalota), vysunutá z přístroje (viz obr.), anebo po zasunutí jako destička pro

měření jednoho zdroje (lumidisk).

Displej expozimetru ukazuje optimální clonu pro

zadaný typ osvětlení, s nímž budete pracovat.

Volba módu přístroje.

Zde nastavte požadovanou

rychlost závěrky.

Připojení synchronizačního kabelu blesku.

Tlačítko ISO umožňuje

volit citlivost fi lmu.

49Kapitola 3 – Jak správně exponovat


Přeexpozice má přesvícené světlé plochy, ve kterých se zcela ztrácí kresba v  přepálených bílých plochách. Napravit přeexpozici můžete snížením citlivosti čipu, zavřením clony na objektivu nebo zkrácením rychlosti závěrky. Jak rozumět pojmu expozice Expozice je udávána symbolem EV (exposition value) a  je to souhrn RYCHLOSTI ZÁVĚRKY, VELIKOSTI CLONY OBJEKTIVU a  CITLIVOSTI ČIPU. Dnes správné nastavení zařizuje automatika přístroje a  její případné ruční korekce. S  těmito třemi parametry si ovšem také musíme vystačit při tvůrčím rozhodování a vlastní kreativní práci. Základní řady expozičních parametrů: Krok citlivostí: 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12 800, 25 600 ASA...

Krok rychlosti závěrky: 1/4000, 1/2000, 1/1000, 1/500, 1/250, 1/125, 1/60, 1/30, 1/15, 1/8, 1/4, 1/2, 1s, 2s, 4s...

Krok clonových čísel: 1,4, 2, 2,8, 4, 5,6, 8, 11, 16, 22, 32...

Současné fotoaparáty umožňují tento „krok“ nastavovat po 1/2 či po 1/3 – v tom případě hovoříme o korekci 1/3 nebo 1/2 EV.

Expoziční automatika funguje spolehlivě na  85–90 % běžných motivů, proto je tak oblíbená. Pro ten zbytek motivů je nutný zásah fotografa. Když pochopíte, jak funguje expoziční automatika, umožní vám to vyhnout se špatně exponovaným snímkům. Celá exponometrie je založena na správném přenosu středně šedé plochy. Budete-li fotit s automatikou sluncem osvětlenou bílou fasádu, bude na  snímku středně šedá. Rozhodnete-li se pro záběr tmavé fasády, bude také středně šedá.

Proto je na každém fotoaparátu tlačítko, kolečko nebo výběr v  menu KOREKCE EV. Pokud je to kolečko, je vedle něj

Světlý motiv

Světlá fasáda ozářená přímým slunečním světlem odráží velké množství světla

a expoziční automatika věrna svému nastavení „vyrobí“ z bílé šedou a ze světle šedé

tmavě šedou.

Pokud korekcí +1,5 EV ošálíte expoziční automatiku, poslušně vám nastaví takovou

expozici, která bude danému tématu více vyhovovat.. Snímek budete vlastně záměrně

přeexponovávat. V tomto případě si dávejte pozor na „přepaly“ a jejich indikaci si

zapínejte na display vašeho fotoaparátu.

50 Architektura


stupnice -2, -1, 0, +1, +2 s  mezipolohami. Lapidárně řečeno: plus nebo minus 1EV znamená:

o jeden krok snížit či zvýšit citlivost čidla

o jeden krok prodloužit či zkrátit rychlost závěrky

o jeden krok otevřít nebo zavřit clonu objektivu

Jakmile vám bude jasné, o čem se mluví na této dvoustránce, bude pro vás správně exponovaný snímek naprostou samozřejmostí. Ti pokročilejší to znají: zamíří objektivem na motiv a  exponují s  programovou či jinou automatikou. Jednou je v záběru více oblohy, jindy o menší kousek více tmavé země. Automatika současných fotoaparátů reaguje velmi přesně a rychle, a tak se stává, že za sebou máte téměř shodný motiv, ale pokaždé jinak exponovaný.

Tip: Pro fotografování architektury proto doporučuji expoziční

automatiku vypínat a fotografovat v manuálním režimu. Udě

lat si tři čtyři zkušební záběry s různou expozicí a rozhodnout

se pro jednu nebo dvě varianty. Při fotografování tohoto typu

totiž není potřeba spěchat a uvážlivé postupy jsou na místě.

Cíle: Posoudit, zda fotografovaný motiv vyžaduje korekci expo

zice, či ne, a  této skutečnosti přizpůsobit režim nastavování

parametrů na fotoaparátu. Tmavý motiv Úplně opačně na tom budete, když budete chtít exponovat tmavý motiv. Na ilustračním snímku si automatika přizpůsobila temně hnědočervenou fasádu na lehce načervenalou až starorůžovou. Že expozice není správná, je vidět na světlých okenních rámech, na kterých není téměř žádná kresba. Podexponováním o -1,5 EV se rámy prokleslily a fasáda získala reálnou barvu.

51Kapitola 3 – Jak správně exponovat


Jak nastavit expozici – citlivost čipu Ještě si jednou zopakujeme krok citlivostí fotografického čidla: 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200...

Proč není citlivost čipů nastavena jednotně a jaký význam má citlivost na výsledný snímek?

Nízká citlivost čidla dává snímky čiré ve  vysoké kvalitě, ale prodlužuje rychlost závěrky a snižuje clonové číslo. To má za následek roztřesení záběru, a tím jeho nepoužitelnost.

Citlivost 50 ASA

Na  takto malém snímku, navíc rozbitém tiskovým rastrem, byste asi těžko našli rozdíl v kvalitě při nízké a vysoké citlivosti – proto je zde jen pro vaši orientaci. Výřezy z fotografi í snímaných na různé úrovni citlivosti již spolehlivě ukazují, jaký vliv má nastavená hodnota citlivosti na kvalitu snímku. Hladké hrany, čistá kresba, jasné tóny barev – to je důsledek nízké citlivosti.

52 Architektura


Citlivost 3200 ASA

Zvýšený barevný šum, lehce zatažené barvy a  nižší rozlišení na  fotografi i snímané

na  vysoké rozlišení fotografi ckého čidla. Pro fotografování architektury jen těžko

omluvitelný technický nedostatek

S  vysokou citlivostí můžeme dosahovat rychlejších časů

závěrky, umožní nám fotit za  horších světelných podmínek

či nastavovat vyšší clonová čísla, ale zvyšuje nepříjemný šum

daný interakcí mezi buňkami čidla. Pro technickou fotografi i

nepříliš vítaný jev.

Řešit se to dá kompromisním nastavením citlivosti nebo

používáním stativů. Cvičení: Chcete-li dosáhnout nejvyšší kvality obrazu z digitálního fotoaparátu, jednoduše nastavte nejnižší možnou hodnotu ISO, jakou přístroj dovoluje, a  výsledek bude prokazatelně stejný nebo ještě lepší než z  filmu, navíc s  žádoucími detaily ve stínech.

Chcete dosáhnout zrnitého vzhledu u  snímku? Snímej

te jako obvykle s  přiměřenou hodnotou ISO. Ve Photoshopu jděte na Filtry, zvolte Umělecké, otevřete Zrnitý film a pohrejte si s  nastavením, až dosáhnete vzhledu podobného citlivému filmu. Nejsou-li výsledky z  volby Zrnitý film stále ještě podle vašich představ, vyzkoušejte ještě volbu Přidat šum v nabídce Filtry > Šum.

Je ovšem pravidlem, že se tohoto efektu v  technické foto

grafii architektury téměř nepoužívá. Své uplatnění najde spíše ve fotografii výtvarné a aranžované, kde bude architektura hrát vedlejší roli.

Tip: Nesnažte se balamutit sama sebe, že se dá architektura

v  pohodě fotografovat i  na  800 ASA. Už při citlivosti 200 ASA

a potřebě snímek softwarově přeostřit dochází k nárustu šumu,

jenž může působit ne zrovna příjemně, a  při větším zvětšení

přímo rušivě.

53Kapitola 3 – Jak správně exponovat


Jak nastavit expozici – rychlost závěrky Co říká číslo rychlosti závěrky 4000, 2000, 1000, 500, 250, 125, 60, 30, 15 atd. jsou čísla patřící do  základní řady expozičních časů a  jde o  zlomky sekund – tedy 1/4 000  s, 1/2 000  s atd. Každé nižší číslo tedy znamená, že závěrka běží dvakrát POMALEJI, a tudíž na senzor pouští dvakrát VÍCE světla.

Přestože se používá termín rychlost závěrky, budeme

-li exaktnější, budeme vědět, že rychlost závěrky je stále konstantní. To, co určuje dobu expozice, je zpoždění zadní lamely. Závěrka se otevírá přední lamelou a  za  ní dobíhá závěrka zadní. Toto vysvětlení je velice podstatné pro pochopení bleskové synchronizace. Aby čip byl celý osvětlen, musí být přední lamela na úplném konci a zadní lamela ještě nezačala s pohybem. Na tento odhalený čip pak dopadá světlo blesku odražené od motivu před objektivem. O tom, jak je závěrka fakticky rychlá, vám spíše řekne ten nejkratší čas, který je pro synchronizaci potřebný. Zatímco dříve měly fotoaparáty synchronizační čas 1/30 s, ty lepší 1/60 s a 1/125 s, malým zázrakem byly Nikony, které první přišly s časem 1/250 s, který u DSLR zrcadlovek s lamelovou závěrkou zůstal do dnešní doby.

Trochu jiné je to u centrálních závěrek, které jsou umís

těny přímo v  objektivu. Závěrky se sice nevyznačují takovou absolutní rychlostí jako lamelové, ale umožňují synchronizovat s  externím bleskem až do  1/500  s, což ovšem také bývá její celkový rychlostní limit.

Krátká doba otevření závěrky zmrazí pohyb, což u  pro

duktové fotografi e využijete jen málokdy, ale hlavně vám umožní, že záběr nerozhýbete. Naproti tomu delší expoziční čas způsobí, že snímek bude rozmazaný. V produktové fotografi i je to něco nepřípustnéhu. Proto fotoaparát budete mít pro dosažení těch nejlepších výsledků upevněný na stativu. Zachycení pohybu Drtivá většina vašich fotografií bude statických. Pohyb se v tomto fotografickém oboru vyskytuje velice málo. Budete-li přece jen zaznamenávat věci v pohybu, bude to pro vás znamenat nafotografování většího množství snímků, ze kterých pak budete vybírat ten nejlepší.

Uváděl jsem sice, že k  fotografování architektury je stativ

nezbytně nutný, nicméně je poměrně hodně situací, zejmé

na v  exteriéru, kdy zvládnete fotografovat „z  ruky“. Ač se to

nezdá, je málo zkušený fotograf schopen při mačkání spouště

„strhnout“ záběr 1/250  s. Proto se při tomto stylu fotografo

vání budete podobat spíše sportovnímu střelci, který dlouho

míří a pak jen velmi lehce mačká spoušť. Věřte, že se vám tato

pečlivost vyplatí – viz příklad na další stránce.

Fotoaparát držený v ruce

Volnost, pohyblivost a  tvůrčí spontánnost jsou hlavní před

nosti držení přístroje v  rukou. Jste-li navíc při fotografování

tlačeni časem, je taková práce rychlejší než s  fotoaparátem

Zdánlivě technicky jednoduchý úkol: architektura na  protější stráni snímaná

teleobjektivem z  ruky, fotografovaná ve  třech různých režimech snímání. Ohnisková

vzdálenost byla na objektivu nastavena na maximum, tj. 400 mm.

Tip: Na  paměti byste ovšem měli mít jedno ze základních

pravidel pro fotografování z  ruky. Rychlost závěrky by měla

být čtyřnásobkem ohniskové vzdálenosti objektivu. Mám

-li na  svém zoomu nastaveno ohnisko 85  mm, je nejkratším

časem 1/350  s. V  případě stabilizovaných objektivů lze jít

na poloviční hodnoty – v tomto případě 1/170.

Cíle: Zvládnout rozhodnutí zda fotografovat „z  ruky“ nebo ze

stativu v závislosti na rychlosti závěrky.

54 Architektura


Čas 1/4 se SO (IS) Čas 1/250 bez SO Čas 1/1000 se SO

Výrobci objektivů uvádí, že se stabilizací budou vaše snímky ostré i za horších světelných podmínek, kdy vám automatika nastaví delší časy chodu závěrky. Není to pravda!!! Stabilizace je účinná jen v  mezních časech od  1/30 s  do  1/250 s, výjimečně si zkušení fotografové mohou dovolit i 1/15 s, ale to jen v oblasti kratších ohnisek. Když si pro fotografování nastavíte větší clonové číslo, abyste měli ostřejší kresbu do krajů a větší hloubku ostrosti, vyjde vám čas, při kterém vám při fotografování z ruky stabilizátor nepomůže (obr. zcela vlevo). Ani tak krátký čas, jakým je 1/250 s, bez stabilizátoru nepřinese uspokojivý výsledek (obr. uprostřed). Až 1/1000 se zapnutým stabilizátorem je garancí toho, že fotografi e má potřebné technické parametry.

Cvičení: Udělejte si vlastní zkoušku toho, jaký nejdelší čas pro

danou scénu bude pro vás tím, se kterým budou vaše fotogra

fie ostré. Vyberte si motiv a  s  nejnižší možnou citlivostí v  reži

mu Tv (předvolby času) si nastavujte různé rychlosti závěrky

od nejrychlejší po nejpomalejší. Pak si fotky pečlivě prohlédně

te na monitoru počítače.

Tabulka rychlostí závěrky pro běžné

fotografování

Čas Efekt

1/4000 až 1/2000 Zmrazí pohyb křídel kolibříka

1/1000 až 1/500 Zmrazí běh člověka a většinu atletických

disciplín

1/125 až 1/60 Zmrazí většinu denních pohybů a zabrání

roztřesení obrazu při držení fotoaparátu

1/30 až 1/8 Pohybová neostrost (Přístroj by měl být

na stativu)

od 0,5 s až

po mnoho s

Umožňuje snímání za šera, např. za soumra

ku (Přístroj musí být upevněn na robustním

stativu)

na  stativu. Při držení v  rukou je podstatný dostatek světla, který je alfou a  omegou ateliérového fotografování. Fotografovaný předmět můžete poměrně snadno a  rychle snímat z  mnoha úhlů, stran, a  tím i  směrů světel.Každý parametr expozice má svoje specifika. Vědět o tom, co který parametr změní na kvalitě snímku, je alfou a omegou exponometrie.

Ještě zopakujeme krok rychlostí závěrky: 1/4000, 1/2000,

1/1000, 1/500, 1/250, 1/125, 1/60, 1/30, 1/15, 1/8, 1/4, 1/2, 1s, 2s, 4s...

Jaké jsou důsledky rychlostí závěrky: krátký čas umožní fo

tografování z ruky, ale vyžaduje nízké clonové číslo nebo vyšší citlivost. Dlouhý čas vede k rozhýbání snímku, proto fotografové architektury znalí svého řemesla s sebou nosí stativy.

55Kapitola 3 – Jak správně exponovat




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist