načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Fotografické tipy a triky II. - Marie Němcová

Fotografické tipy a triky II.

Elektronická kniha: Fotografické tipy a triky II.
Autor:

Chcete, aby Vaše snímky byly tvůrčí, prostě skvělé? Schází jim prostorovost, práce s tvary, barvou, odlesky, tonalitou nebo rekvizitou? O tom je tato kniha a její II. díl.   ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  75
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Marie Němcová
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 150
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-3930-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Chcete, aby Vaše snímky byly tvůrčí, prostě skvělé? Schází jim prostorovost, práce s tvary, barvou, odlesky, tonalitou nebo rekvizitou? O tom je tato kniha a její II. díl.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

FOTOGRAFICKÉ TIPY A TRIKY II.díl

Str.

 Fotografika, jako jednoduchý fotografický styl 4

 Přidělení role obrazovým prvkům 14

 Rám by měl snímku slušet 23

 Kam v obraze umístit horizont? 32

 Kdy obdélníkový formát snímku, čtverec nebo

experiment 40

 Kontrast v různých podobách 47

 Architektura a jak ji fotografovat? 55

 Celistvost figury 65

 Tvůrčí ostrost a neostrost 73

 Ruce, gesto a prsty v obraze 80

 Jak využíit nedostatečné světelné podmínky 87

 High-key - nízká tónina 94

 Vyváženost v obraze 101

 Minimalismus ve fotografii 110

 Makrosnímky jednoduše 115

 Obrazové linie 124


3


4

FOTOGRAFIKA JAKO JEDNODUCHÝ FOTOGRAFICKÝ STYL

Občas můţeme experimentovat a zkusit něco jiného, třeba grafiku. Proti běţnému snímku je

grafický styl čistší a jednodušší. Stejně tak působí i jeho obsah. Počítáme s tím, ţe grafika

nemusí zaujmout kaţdého diváka. Ten, kdo očekává příběh, emotivní vyznění, nemusí o grafiku

jevit zájem. O to víc je důleţitější jeho vizuální stránka, která by měla zaujmout. Můţeme si vybrat

ze dvou stylů a to zcela jednoduchého, kterému nejvíce sluší černobílé provedení, kdy k nám

hovoří jen obrysy, linie a tvary. Druhý styl je komplexní, objevuje se v něm řada grafických prvků

i detailů a to vše můţe být podpořeno barvou.

JEDNODUCHÝ FOTOGRAFICKÝ STYL nabízí jednoduché prvky, avšak promyšlené. Většinou je

tvořen čistými a jednoduchými tvary a liniemi, postrádá barvy, nabízí statickou rovnováhu,

nikoliv pohyb. Grafika postrádá dojem prostorovosti, působí zcela plošně. Většinou ji

fotografujeme z přímého pohledu, neboť nezobrazí podhled nebo nadhled. Volíme motiv, který

dokáţe hovořit svými jednoduchými tvary, nepotřebuje k tomu detailní kresbu, která by spíše

vadila.

Jednoduchá grafika staví svoji výpověď na tvarech, liniích, obrysech. Postrádá emocionální

vyznění, třeba lítost, radost, údiv. Je věcná, jako by jí chyběla osobitost. Nejedná se všeobecně

o minimalismus, i kdyţ ten můţe být jedním z grafických stylů.

Graficky jednoduchý styl se vyznačuje:

► Statickou rovnováhou, kdy kompoziční uspořádání spíše směřuje k symetrii a schází šikmé

linie, které vnášejí do scény vzruch a dynamiku

► Kompozičním uspořádáním, které staví na vyváţenosti a klasice

► Typický je čelní pohled a zobrazení plošnosti


5

► Objektiv pouţíváme základní, neboť se jeví jako nejvhodnější, neboť objekty zobrazí podobně

jako ve skutečnosti. Kdeţto širokoúhlý objektiv nabízí často diagonály a teleobjektiv nejen

přibliţuje, ale také stlačuje prvky, coţ grafika nemá v úmyslu nabízet ► Barvy volíme střídmé, nejlépe vynikne grafika v kombinaci černá a bílá. Navíc tyto barvy

postrádají emotivní vyznění, coţ grafika vítá. ► Grafickou jednotvárnost podpoříme opakujícími se vzory ► Vybíráme motiv, kterému grafické provedení nejen sluší, ale který dokáţe oslovit pouze svojí

vizuální stránkou ► Grafický minimalismus je další formou, která rozebírá věci a zjednodušuje je na to

nejzákladnější. Navíc postrádá jakékoliv zdobné prvky. Můţeme fotografovat minimalistický

objekt nebo vytvořit minimalistické pojetí scény. ► Nefunkční prostor je součástí jednoduché grafiky, neboť detaily schází a silný kontrast nabízí

pozadí a okolí v jednom kontrastním tónu. KOMPLEXNÍ GRAFICKÝ STYL je opakem graficky jednoduchého stylu a pyšní se bohatostí grafických efektů, nikoliv obsahovou hloubkou. Liší se od jednoduchého stylu tím, ţe: ► Geometrie tvarů a barevné vyznění jsou bohaté, snaţí se zaujmout a to dřív, neţ divák zjistí,

co vlastně představují ► Diagonální linie posilují výraznost grafických prvků, vnášejí do snímku směr, energii a pohyb ► Širokoúhlý objektiv je pro tento styl dobrou volbou. Jeho naklonění pomůţe u graficky

komplexního stylu změnit scénu, podobně jako volba zvláštního úhlu pohledu. Širokoúhlý

objektiv navíc zdůrazní geometrii a porovná blízké a vzdálené objekty.

Grafika nejdříve nabízí hledání souladu linií a tvarů a teprve následně

přemýšlíme, co bylo zobrazeno a kde. Vybiráme střízlivý motiv, který je schopen

hovořit pouze řečí tvarů, linií a obrysů postav i objektů.


6

► Barevnost volíme střídmější nebo naopak bohatou

► Asymetrické vyváţení je vhodnější volbou neţ symetrické


7

HORNÍ SNÍMEK - jednoduchá, střízlivá grafika. Hovoří k nám pouze obrysy osob, které

stály na ochoze výstavního pavilonu v Brně a to v silném protisvětle. Barvy se vytratily,

zůstala jen černá, bílá a šedá. Scéna se v tomto provedení sama nabízela.

DOLNÍ SNÍMEKředstavuje obrazové rámy, které byly jen tak pohozené. Mohly by

představovat zátiší. Jejich provedení je velmi jednoduché, střízlivé a čisté. Nabízejí pouze

geometrické tvary, tedy optický vjem. Rámeček se nevnucuje, je jemný a to v barvě rámů.

Obraz by se hodil do střízlivého a moderního interiéru.


8

Jedná se o zdobnou grafiku. V barevném provedení by došlo k tříštění různých barev

a detaily by zanikly. Jednodušší styl části ulice sluší, ozdoby fasády jsou zřetelnější,

v barvě by zanikly. Byla ponechána postava na konci ulice, která je drobným prvkem,

slouţícím jako měřítko. Současně naznačuje, ţe ulice pokračuje.

Komplexní zdobná grafika,

v plošném provedení, která

sází na vizuální pohled, nikoliv

na silný obsah. Snímek nabízí

jednu barvu v několika

odstínech.

9

10

Motýl a jeho stinný odraz v jednoduchém provedení, avšak v nezvyklém proveaení. Vše

provedeno v obrysech, přesto vidíme detailně nohy a tykadla. Můţe se stát obrazem do

moderního interiéru.

Tolikrát fotografované podloubí zámecké zahrady v Kroměříţi. Jednoduchá grafika dává

vyniknout tvarům, které jsou podpořeny liniemi, směřujícími do středu obrazu. Obraz tak

působí silně prostorově. K dojmu prostoru přispívá zmenšování všech prvků, zejména

oken a sloupů a také jednoduché grafické provedení v černobílém tónu.

Zcela bílá stavba s výraznými hranami se sama nabízí ke zjednodušenému provedení.

Výrazné drobné detaily, málo zdobné, tvoří různorodé grafické prvky. A pokud se z blízké

balónové základny rozletí řada balónů, počkáme si na kostkovaný, který se ke grafickému

provedení hodí.

12

Mírná podexpozice a výrazné obrysy křesílek znázornily pouze tvary a pozadí se zcela

vytratilo. Zůstala jednoduchá grafika v jemných tónech a silnějších obrysech.

13

Grafika jako abstrakce

Grafika jako abstrakce

PŘIDĚLENÍ ROLE OBRAZOVÝM PRVKŮM

PRINCIP ROLE obrazových prvků je uváděn jako základní kámen pro uspořádání prvků v obraze,

tedy při jeho kompoziční stavbě, která má za úkol podpořit obsah snímku. Při výběru hlavního

motivu zváţíme roli dalších prvků a podle jejich potřeby je do obrazu vkládáme.

Obrazové prvky mohou mít ve snímku různou roli a to:

♦ Věcnou, tedy informativní - ze snímku se dozvíme, ţe kůň přeskočil překáţku. Vedlejším

motivem budou diváci a ti nám sdělí, ţe se jedná o závody a kůň neskáče na louce.

♦ Emotivní - kdyţ je naznačen smutek koně, podpořený tmou ve stáji

♦ Výtvarnou - tvoří ji příčky dřevěné stáje a tvar okna

♦ Tvorbu atmosféry - kterou vytvoří světlo, procházející do stáje oknem

Obrazové prvky mohou být figurativní, kdy představují konkrétní objekty a nefigurativní, jako

barva, tonalita, ostrost, neostrost nebo kontrast. Jejich počet ovlivníme výběrem stanoviště,

úhlem pohledu a pouţitím objektivu s určitou ohniskovou vzdáleností. Širokoúhlý objektiv zabírá

větší prostor neţ teleobjektiv a do obrazu se vejde více obrazových prvků. Teleobjektiv vybírá

v dálce menší počet prvků a naskládá je těsně za sebou. Jeho přiblíţením nebo "přitaţením"

zoomem, se některých prvků zbavíme.

Do obrazové scény vkládáme jen ty prvky, které jsou potřebné k obsahovému

vyjádření a mají v obraze danou určitou roli, která souvisí s obsahovým vyjádřením.

Divák vnímá v obraze všechny prvky a přikládá jim určitou důleţitost a to podle

jejich zvýraznění a obsahové návaznosti. Bere tak v úvahu i prvky rušivé

a zmatečné, neboť má zato, ţe jsou v obraze záměrně, nikoliv omylem.


15

ROLE PRVKŮ můţe být důleţitá nebo pomocná. Pro prvek s důleţitou rolí volíme výraznost

barevnou, tonální, ale také blízkost, kontrast s pozadím, tedy celkovou zřetelnost. Naopak prvky

pomocné a zejména vedlejší jsou méně výrazné a důleţitému prvku umoţňují vyniknout. Proto

nastavujeme expozici manuálně a uvědomíme si roli prvků jiţ při jejich výběru před expozicí.

Hlavní motiv má nejdominantnější postavení. Je to prvek, kvůli kterému snímek pořizujeme. Ve

snímku musí být jediný hlavní motiv, ostatní prvky mají jinou roli. Záleţí na obsahu snímku.

Hlavní motiv můţe tvořit skupina prvků, třeba stádo koní. Musí být však zřejmé, ţe skupina

k sobě patří a něco ji spojuje. Můţeme pořídit i dvojportrét. Pokud zvolíme skupinový portrét, je

vhodnější lichý počet, tři nebo pět objektů. Je-li hlavní motiv ve snímku sám, je jeho role zcela

jiná, neţ kdyţ je ve snímku více prvků. Hlavní motiv si vytváří různý vztah ke kaţdému z prvků

v obraze a dokonce i k rámu. Vzniká tak vztah nejen mezi hlavním motivem a prvky, ale i mezi

prvky samotnými. Třeba popředí a pozadí ovlivňují zobrazení prostorovosti.

Vedlejší motiv má svou roli uvedenou uţ v názvu. Pokud ve snímku je, bude méně výrazný neţ

hlavní motiv a více vzadu. Jeho umístění nám umoţňuje klasická kompozice, kdy hlavní motiv je

vloţen do místa hlavní pozornosti Zlatého řezu a to u pravého dolního rohu. Kdeţto vedlejší motiv

má určené místo blízko levého horního rohu. Mezi těmito prvky tak vzniká optická diagonála,

která snímku dodává napětí a vizuálně zvýrazňuje jejich vztah.

Popředí a pozadí mohou ve snímku být, ale také nemusí. Pokud ve snímku jsou, mohou být jen

naznačené nebo se podílet na vyznění obsahu značnou měrou.

 Popředí "ukotvuje" hlavní motiv, bývá tmavší jako zem. Širokoúhlý objektiv ho zobrazuje

detailně, kdeţto pozadí "srazí" k sobě. V popředí máme cestu a na jejím konci vzadu můţe

být část města. Můţe být ostré nebo rozostřené, podle výpovědi snímku. Zabíráme jen jeho

nejnutnější část.  Pozadí, je-li mírně zřetelné, podává informaci, kde se hlavní motiv nachází nebo se v něm

objevují další prvky, ke kterým má hlavní motiv vztah. Můţe být funkční nebo nefunkční, ale

také můţe v obraze scházet, pokud hlavní motiv zabírá celou obrazovou plochu. Prvky podpůrné tvoří většinou nefigurativní prvky, jako barva, ostrost nebo tonalita. Mají za úkol některý prvek zvýraznit, jiný potlačit. Sportovec v červeném triku jako hlavní motiv bude výrazný mezi ostatními sportovci. Červená přitahuje pozornost nejen výrazností, ale je to teplá barva, která předstupuje do popředí, před barvami studenými. Třeba modrou nebo zelenou. Blondýna před světlou zdí se zcela ztratí, kdeţto před tmavou plochou vynikne. Tonální kontrast a ostrost mezi hlavním motivem a pozadím pomáhá hlavnímu motivu vyniknout.

Nefunkční pozadí tvoří jednobarevná plocha bez informace, třeba u portrétu

Funkční pozadí je zvýrazněno podle potřeby výpovědi. Můţe být dosti zřetelné nebo tvořit

pouze náznak.

Potřebujeme-li, aby se divák soustředil pouze na výkon sportovce, bude pozadí téměř

rozostřené. Jde-li nám o zobrazení prostředí, několik diváků nám napoví, ţe se jedná o určité

sportovní klání. Pozadí má za úkol zvýraznit hlavní motiv, mělo by tedy být méně ostré, tlumené

a barevně nevýrazné. Popředí spolu s pozadím pomáhají zobrazit prostorovost a to za pomoci

šikmých linií, směřujících do středu snímku a dalších fotografických technik.

Prvky rušivé jsou pro scénu neţádoucí. Větev stromu, který je dvacet metrů za postavou,

„přitáhne“ teleobjektiv těsně za postavu a činí dojem, ţe jí trčí z hlavy. Je třeba sledovat prvky

v pozadí a představit si jejich návaznost na výsledný snímek. Vhodným řešením je třeba jen malý

úkrok stranou, změna úhlu pohledu a větve se zbavíme. Dalším řešením je rozostření pozadí.

Prvky zbytečné mohou mást diváka. Ten má zato, ţe kaţdý prvek, který je v obraze má určitou roli

a snaţí se mu nějakou přidělit. Prvek, který není pro obsah snímku nutný, zbytečně diváka

zatěţuje. Obraz má být jednoduchý s bohatým obsahem. Prvky zbytečné obsah rozmělňují.

Obrazová scéna by měla být jednoduchá s bohatým obsahem. Proto do ní

vkládáme pouze prvky, jimţ můţeme přidělit určitou roli, která je nutná pro

sdělení obsahu. Volbou vzdálenosti od fotografovaného objektu, ohniskovou

vzdáleností, změnou stanoviště a úhlu pohledu můţeme měnit rozsah scény

a současně vkládat potřebné obrazové prvky do scény nebo se zbytečným vyhýbat.

Hlavní motiv a pozadí,

které je nefunkční.

Nesděluje nám, kde se

hlavní motiv nachází.

Květ nefotografujeme

zcela zepředu, avšak

vybíráme vhodný úhel

pohledu tak, aby

nepůsobil jako do

atlasu květin.

Opět hlavní motiv

spolu s pozadím,

a v š a k m ír n ě

funkčním. Pozadí

naznačuje, kde se

hlavní motiv

nachází. Střed

květu je vyváţen

drobnými kvítky

vlevo.

Jako jeden hlavní motiv jsme

zvolili dva čápy. Oba jsou

zřetelní a sedí na hnízdě. Je

zřejmé, ţe jde o mláďata,

která patří k sobě. Pozadí

tvoří bezmračná obloha, dá

se říci, ţe je zcela bez

informace. Hlavním motivem je pouze dívka, která je vpředu a je ostrá. Dívky za ní jsou rozostřené, tvoří motiv vedlejší. Vzadu vidíme pozadí bez informace. Můţeme se domýšlet, ţe dívka je součástí týmu, který čeká na vystoupení. Její pohled do boku naznačuje, ţe ji něco zaujalo. Obsah snímku je rozšířenější a podává více informací, neţ u horního obrázku .

19

Stojíme-li před krajinou, zváţíme, která její část je pro nás důleţitá, na kterou zaostříme

a tím ji zvýrazníme. Můţeme zaostřit na střední třetinu snímku, zvýraznit zelené pruhy

v poli. Rozhodnout se můţeme také pro popředí, zaostřit na něj a zbývající část pole

bude rozostřená. Záleţí také na pozadí, které tvoří obloha. U této scény je vhodnější

ponechat trochu větší část oblohy, jako v horním snímku, který vyznívá příznivěji.

Snímek obsahuje řadu prvků a kaţdý v něm má určitou roli. Popředí je zřetelné, pokud se

týká ostrosti i barevnosti a jeho role je v obraze důleţitá. Teplá nahnědlá barva obilí

přitahuje pozornost a vystupuje do popředí, studená zelená a našedlá obloha ustupují do

pozadí. Šikmé řady stromů ve střední části snímku podporují prostorovost, tmavší stromy

na boku snímek vyvaţují. Obloha jako pozadí hraje roli pouze pomocnou.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist