načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Fotbalová cvičení a hry – Jaromír Votík

Fotbalová cvičení a hry

Elektronická kniha: Fotbalová cvičení a hry
Autor: Jaromír Votík

Příručka nabízí praktická cvičení, která mohou obohatit trénink především u dětských a mládežnických fotbalových oddílů. Jednotlivá cvičení jsou rozdělena na pohybové hry, průpravná cvičení a nácvik individuálních i skupinových herních ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  90
+
-
3
boky za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 126
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2005
ISBN: 80-247-0925-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka nabízí praktická cvičení, která mohou obohatit trénink především u dětských a mládežnických fotbalových oddílů. Jednotlivá cvičení jsou rozdělena na pohybové hry, průpravná cvičení a nácvik individuálních i skupinových herních činností. Každá ze 150 her a cvičení je vysvětlena a graficky zobrazena. Příručka pro trenéry a učitele obsahující hry a cvičení pro osvojení a zdokonalení herních činností a kombinačních schopností hráčů fotbalu.

Popis nakladatele

Jedinečná publikace přináší zásobník 150 graficky velmi názorně zpracovaných cvičení a her, která jsou vhodná pro osvojení a zdokonalování obraných i útočných herních činností jednotlivců a brankáře, a k získání základních kombinačních schopností týmu. Autor připravil tuto praktickou pomůcku především pro trenéry a učitele dětských a mládežnických fotbalových oddílů a sportovních tříd, ale mnoho tipů a nápadů pro trénink v ní jistě naleznou i ostatní fotbalový trenéři. Jednotlivá cvičení jsou pro potřeby fotbalového tréninku systematicky roztříděna na pohybové hry, průpravná cvičení, průpravné hry a herní cvičení.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaromír Votík - další tituly autora:
Fotbalová cvičení a hry -- Druhé, doplněné vydání Fotbalová cvičení a hry
 (e-book)
Fotbalový trenér -- Základní průvodce tréninkem Fotbalový trenér
 (e-book)
Fotbalová cvičení a hry -- Druhé, doplněné vydání Fotbalová cvičení a hry
 (e-book)
Jak dokonale zvládnout carving Jak dokonale zvládnout carving
 (e-book)
Fotbalová školička Fotbalová školička
Fotbal – herní trénink a pohybová příprava Fotbal – herní trénink a pohybová příprava
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jaromír Votík

Fotbalová cvičení a hry

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel. +420 220 386 401, fax +420 220 386 400

jako svou 2352. publikaci

Odpovědná redaktorka Ivana Kočí

Jazyková úprava Magdaléna Jimelová

Grafická úprava Jiří Pros

Ilustrace Zdenka Marvanová

Grafická schémata Jaroslav Kolman

Sazba Jaroslav Kolman

Návrh a grafická úprava obálky Antonín Plicka

Fotografie Václav Vacek

Počet stran 128

První vydání, Praha 2005

Vytiskla tiskárna Pratr a.s.

Náchodská 524, Trutnov

© Grada Publishing, a.s., 2005

Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS

ISBN 80-247-0925-2


Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Teoretické minimum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Tréninková jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Uplatnění tréninkových forem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Didaktické poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Osvojování a zdokonalování fotbalových dovedností . . . . . . . . . . . 13

Bioenergetické zajištění pohybové činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Jak manipulovat se zatížením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Didaktická doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Nácvik a herní trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Použité grafické symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Manipulace s míčem – cvičení pro získávání „citu pro míč“ . . . . . . 23

Koordinační a rychlostně-koordinační cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Cvičení pro vnímání prostoru a rychlou orientaci v prostoru . . . . . . 35

Individuální herní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Pohybové hry pro pohyb bez míče a klamavé pohyby . . . . . . . . 42

Osvojování a zdokonalování útočných herních činností . . . . . . . 46

Osvojování a zdokonalování obranných herních činností . . . . . . 71

Osvojování a zdokonalování herních činností brankáře . . . . . . . 83

Skupinové herní činnosti a týmová součinnost . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Použitá a doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

5


Předmluva

Doufám, že mi čtenáři prominou, když sám sebe neskromně označím za

zkušeného trenéra-praktika. Ostatně, myslím si, že na tuto „nálepku“ mám

tak trochu nárok i vzhledem k délce mého trenérského působení u rozlič

ných týmů, a díky různým způsobům přípravy i vedení tréninků.

Tato kniha je přesně podle mého „gusta“! Krátký, srozumitelný teoretický

vstup, a pak nabídka praktických cvičení, se kterou si trenér na základě

vlastní invence již umí poradit sám. Zvláště se mi líbí důraz na „rychlé

nohy“, cit pro míč a na nácvik orientace v čase a prostoru. Dovoluji si, na

základě hráčských a trenérských zkušeností, tvrdit, že podobných „ku

chařek“ pro trenéry na našem trhu dosud mnoho není.

Myslím si, že „herní“ pojetí tréninku, tedy dělat „vše co nejvíce s míčem“,

je základem úspěchů nejen žákovských a dorosteneckých týmů.

Hodně sportovních úspěchů přeje

Petr Uličný, trenér SK Sigma Olomouc

6


Úvod

Tato publikace volně navazuje na knihu Fotbal – trénink budoucích hvězd

(Grada 2003) a doplňuje ji o výběr praktických cvičení a her. Mým zámě

rem je tentokrát poskytnout trenérům velké množství příkladů pro trénink

především žákovských kategorií a pouze základní „teoretické minimum“

potřebné ke kvalifikované aplikaci následných 150 průpravných i herních

cvičení a pohybových i průpravných her.

Je tedy zřejmé, že důraz je kladen především na praktickou část. Jejímu

názvu Nácvik a herní trénink odpovídá i systematické uspořádání před

ložených tréninkových forem. Od nácviku citu pro míč, rychlých nohou

a orientace v prostoru, až ke zdokonalování individuálních a skupinových

herních činností a týmové součinnosti v herním tréninku – tedy s míčem.

Kniha je určena především trenérům a učitelům žákovských věkových ka

tegorií, ale škála cvičení a her, jejich složitost a nároky na herní způsobi

lost hráčů, jsou velmi pestré. Stejně jako je různorodá výkonnost hráčů od

začínajících žáčků až k hráčům např. hrajících žákovskou ligu. Věřím, že

v této publikaci najdou případně inspiraci pro svoji práci i trenéři týmů do

rostenek, dorostenců, žen a mužů.

Byl bych rád, kdyby tuto publikaci brali trenéři a učitelé jako inspiraci pro

vlastní trenérskou práci a tvůrčím způsobem, kreativně pracovali jak

s informacemi uvedenými v teoretickém minimu, tak s praktickými cviče

ními a hrami. Tradiční tvořivý přístup českých trenérů jistě umožní varia

bilní aplikaci uvedených příkladů v různých věkových kategoriích i na růz

ných výkonnostních úrovních.

Jsem přesvědčen, že publikace najde uplatnění i v nejmenších fotbalo

vých oddílech. Rád bych ji tedy věnoval právě stovkám a tisícům „beze

jmenných“ trenérů, kteří se bez nároků na odměnu, resp. pouze symbo

lickou, věnují několikrát týdně svým svěřencům, a odvádějí tak velmi často

nedoceněnou práci, a to nejen pro náš fotbal.

Autor

Úvod

7


Teoretické minimum Tréninková jednotka Klasické dělení tréninkové jednotky (dále TJ) na úvodní, průpravnou, hlavní a závěrečnou část respektuje i následující obecný a zjednodušený, fyziologicky zdůvodněný model posloupnosti pohybových činností. Úvodní část •

seznámení s obsahem a cíly TJ; •

organizační záležitosti, hodnocení předcházející TJ či utkání; •

psychická příprava na TJ – motivace. Průpravná část •

příprava hybného a nervového systému hráče na tréninkové zatížení

(tzv. rozcvičení) spočívá v pohybové činnosti mírné intenzity, může být

s míčem (pomalý běh s obraty, poskoky apod. bez rychlých, švihových

pohybů); •

po zahřátí, především svalového aparátu, následují protahovací cvičení

(strečink); •

na strečink navazují dynamické činnosti, pokud možno s míčem, při

pravující organismus na další zatížení, lze zařadit i cílené protahovací

a posilovací cviky – kompenzační cvičení; •

dokončení dynamické části, tzv. zapracování zvýšením intenzity činnosti

(příprava funkčních systémů na očekávanou intenzitu a objem zatížení

v hlavní části TJ). Hlavní část a) Na začátek, kdy je organismus hráče odpočatý (nevyčerpané energe

ticky bohaté látky a neunavený centrální nervový systém), zařazujeme

některé z těchto pohybových činností:

koordinační a rychlostně-koordinační cvičení – překážkové dráhy,

„rychlé nohy“ apod.;

nácvik nových fotbalových dovedností – technická stránka indivi

duálních herních činností;

rozvoj rychlostních pohybových schopností – starty, sprinty;

rozvoj explozivní silové schopnosti – tzv. „výbušná síla“, opakované

skoky, přeskoky ve spojení s rychlostně-koordinačními cvičeními.

8


b) V další části mohou následovat tyto pohybové činnosti:

ověřování, zdokonalování již dříve naučených fotbalových doved

ností – cvičení ve větší složitosti, především v podmínkách utkání –

průpravné hry;

rozvoj krátkodobé vytrvalostní schopnosti, rychlostní vytrvalosti – cí

leně není vhodné v mladších žákovských kategoriích;

rozvoj střednědobé a dlouhodobé vytrvalostní schopnosti – prů

pravné hry, ale i běžecké zatížení např. v terénu (fartlek);

rozvoj dynamických silově-vytrvalostních pohybových schopností –

úpolová cvičení a hry, plné míče, opakované skoky, švihadla. Závěrečná část

pohybová činnost s relaxačními účinky (tzv. vyklusání);

protahovací a kompenzační cvičení (urychlení nástupu regeneračních

procesů, zklidňující a relaxační účinky, kompenzace jednostranného za

těžování a odstraňování svalové nerovnováhy).

Tento obecný model nabízí pouze fyziologicky zdůvodněnou posloupnost jednotlivých pohybových činností. Konkrétní struktura TJ je závislá na cílech tréninku, tréninkovém období, věku, herní způsobilosti hráčů, prostředí, použitých formách, metodách, prostředcích i materiálním a personálním zajištění. Jedna TJ proto nemůže obsahovat všechny v modelu nabízené pohybové činnosti. Posloupnost činností by však měla být zachována. Např. nejdříve rychlostně-koordinační cvičení, pak trénink rychlostních schopností a v závěru hlavní části rozvoj střednědobé vytrvalosti formou průpravných her. Nebo jiná posloupnost: koordinační cvičení, potom zdokonalování fotbalových dovedností v herních podmínkách a nakonec trénink dynamických silově-vytrvalostních schopností. Obsah TJ nestrukturujeme jen z hlediska fyziologických zákonitostí. Musíme respektovat i požadavky na rozvoj technické, taktické a psychologické stránky individuálního i týmového herního výkonu. Těmto komplexním požadavkům na herní výkon odpovídají i různé typy TJ (nácvičná, zdokonalovací, kondiční, smíšená, regenerační apod.). Stejně tak využíváme různé tréninkové formy (hromadnou, skupinovou, individuální) a v rámci herního tréninku uplatňujeme průpravná i herní cvičení a pohybové i průpravné hry. Jak bylo řečeno v úvodu, tato publikace je zaměřena na osvojování a zdokonalování fotbalových dovedností, čili na jejich nácvik a herní trénink. V něm využíváme další tréninkové formy uvedené v následující kapitole.

Teoretické minimum

9


Uplatnění tréninkových forem

Výběr dále uvedených tréninkových forem vychází z cílů TJ a je závislý na

věku hráčů, jejich výkonnostní úrovni a na vnějších podmínkách (klima

tické podmínky, terén, materiální a personální podmínky klubu apod.).

V žákovských kategoriích by měla být více preferována průpravná cvičení

a především průpravné hry.

Hromadná forma

Všichni hráči vykonávají stejnou činnost, tato forma je někdy nutná, ale ne

měla by převládat. Trenérovi neumožňuje diferencovat zatížení činnosti

podle technické úrovně hráčů, podle specifiky postů apod.

Skupinová forma

Hráči jsou rozděleni do několika skupin, tato forma naprosto respektuje po

žadavky diferenciace činností z různých hledisek (kondičního, technického,

taktického apod.). Je organizačně náročnější, ale zvyšuje efektivitu TJ.

Individuální forma

Lze ji aplikovat v rámci společné TJ nebo při individuálním tréninku. Slouží

k odstraňování individuálních nedostatků, řešení specifických činností

apod.

Pohybové hry

Ve fotbalovém tréninku jsou pojaty většinou jako jednodušší pohybové

činnosti, např. štafetové soutěže, honičky, soutěživé činnosti úpolového

charakteru apod. Jsou využívány především při nácviku pohybu hráčů

bez míče, klamavých pohybů, ale i při rozvoji pohybových schopností

(rychlostních, koordinačních, silových, vytrvalostních), včetně rychlosti re

akce. Dále také při osvojování manipulace s míčem, především na zá

kladní úrovni.

Průpravná cvičení

Základní charakteristikou této tréninkové formy je nepřítomnost soupeře

a předem určené, relativně neměnné vnější herně situační podmínky. Mají

tedy přesnou organizaci a řád. Obtížnost průpravného cvičení můžeme

ale zvýšit změnou neměnných, přesně vymezených podmínek na pro

měnlivé vnější podmínky. Například jednoduché přihrávání a zpracování

míče určeným způsobem ve dvojici na místě změníme na libovolný způ

sob přihrávání a zpracování míče ve dvojici za pohybu. Tato cvičení nej

častěji používáme při nácviku a zdokonalování především technické

stránky herních činností, kdy se hráč může plně soustředit a opakovaně

provádět určenou dovednostní úlohu bez rušivých zásahů soupeře

10


a v podmínkách přesně vymezených trenérem (např. s rychlostí odpoví

dající technické úrovni hráče). Průpravná cvičení ale mohou být také vyu

žita v rámci herního tréninku (s míčem) pro kondiční přípravu, tedy pro

rozvoj pohybových schopností. V tomto případě musí mít hráči osvojeny

alespoň základy technické stránky fotbalových dovedností (na jejich

přesné provedení neklademe takový důraz). Naší prioritou je zorganizovat

průpravné cvičení tak, aby intenzita pohybové činnosti, délka zatížení

i odpočinku odpovídala našemu záměru a cílům TJ (viz kapitola Jak ma

nipulovat se zatížením).

Herní cvičení

Jsou charakterizována především přítomností soupeře a mohou být pro

váděna v předem určených herních podmínkách (což umožňuje opako

vání jednoho řešení herního úkolu nebo situace, kdy činnost soupeře je

přesně vymezená), nebo v náhodně proměnlivých podmínkách (lze opa

kovat řešení časově i prostorově omezených různě složitých herních situ

ací a úseků utkání v proměnlivých, ale limitovaných podmínkách). Napří

klad trenérem určený způsob řešení situace 2:1 pomocí narážečky je

změněn na řešení této situace libovolným způsobem. Obdobně jako

u průpravných cvičení si musí trenér určit priority. Zda chce zdokonalovat

a rozvíjet technickou stránku realizovaných činností a řešení taktických

úkolů (v tomto případě prioritně nemanipuluje se zatížením). Nebo zda

bude hlavním cílem rozvoj určité pohybové schopnosti v herních podmín

kách, v tom případě pak musí zorganizovat herní cvičení tak, aby inten

zita a délka zatížení i délka odpočinku odpovídala požadované bio

energetické zóně podmiňující rozvoj příslušné pohybové schopnosti

(technická stránka činností a taktické úkoly budou v tomto případě dru

hotné). Základem je v obou případech trenérova tvůrčí schopnost zorga

nizovat herní cvičení tak, aby jeho provedení bylo v souladu s určenými

prioritami a cíly tréninku, což je u herních cvičení podstatně složitější a ob

tížnější než u průpravných cvičení.

Průpravné hry

Charakterizuje je přítomnost soupeře a souvislý herní děj, umožňující zdo

konalování fotbalových dovedností v podmínkách totožných nebo velmi

blízkých utkání. V průpravných hrách dochází ke střídání útočné a obranné

fáze hry, a tedy i ke změnám rolí hráčů. Ve shodě s cíly TJ jsou upravována

pravidla průpravných her tak, aby se oproti volné hře zvýšila frekvence čin

ností, které chceme zdokonalovat v podmínkách utkání (např. hráči hrají na

jeden nebo dva doteky, gól hlavou platí za 2, přihrávky před branku jen

z křídelního prostoru apod.). Ve shodě s cíly TJ upravujeme počty hráčů

v družstvech, velikost hřiště, počet míčů, délku trvání hry i odpočinku. Po

drobněji viz kapitola Jak manipulovat se zatížením.

Teoretické minimum

11


Poznámka Z důvodu přiblížení textu trenérské praxi jsou formy uvedené v této kapitole nazvané jako tréninkové. Považujeme za důležité uvést, že v publikacích jiného typu jsou tyto formy označovány jako didaktické a dělí se na tzv. sociálně-interakční (hromadná, skupinová, individuální) a metodicko-organizační (průpravná a herní cvičení, pohybové a průpravné hry). Didaktické poznámky

Příprava TJ

výběr obsahu TJ v souladu s jejím cílem; •

promyšlení organizace tréninkových cvičení a her, požadavky na mate

riální a personální zajištění; •

promyšlení motivace hráčů, navození atmosféry.

Řízení TJ

Zahájení tréninku •

krátká, zřetelná a jednoznačná informace k obsahu a organizaci TJ; •

navození pozitivní nálady, bez ironie, arogance. Průběh tréninku •

příprava na zatížení (viz kap. Tréninková jednotka); •

důraz na komplexnost dovednostního obsahu TJ, důraz na podmínky

při zdokonalování fotbalových dovedností – mají se přibližovat podmín

kám utkání; •

orientace na průpravné hry, nejčastěji 4:4; •

rozvoj kondičních schopností v žákovských kategoriích přednostně pro

střednictvím činností s míčem (viz kap. Jak manipulovat se zatížením); •

předkládáme pokud možno splnitelné úkoly – úspěch motivuje; •

důležitý přátelský způsob komunikace trenéra s hráči, ale je třeba dů

sledně vyžadovat kázeň a respektování pokynů trenéra; •

vlastní ukázka trenéra motivuje hráče a zvyšuje trenérovu přirozenou au

toritu, pokud trenér dovednostně ukázku nezvládne, je vhodnější využít

k demonstraci šikovnější hráče, než riskovat špatné předvedení; •

trenér musí pružně a tvořivě reagovat na průběh TJ a být schopen ne

předvídatelné okolnosti aktivně řešit, schopnost improvizace je v tomto

případě důležitou předností. Zakončení tréninku •

ukončení TJ v přátelské atmosféře; •

možnost nabídky individuálních činností podle vlastního uvážení hráče,

kompenzační cvičení, strečink;

12


zhodnocení TJ, pozitiva, negativa, nepotlačovat vyjádření vlastního ná

zoru hráčů – komunikace je nutná;

informace k příští TJ nebo utkání;

u dětí dohled na hygienu.

Osvojování a zdokonalování

fotbalových dovedností

Nácvik a herní trénink

Nácvik je druh tréninkového procesu, ve kterém převládá zaměření na osvojování nových fotbalových dovedností a kde se vytvářejí podmínky pro učení se těmto dovednostem. Zatížení je při nácviku většinou nízké intenzity a nevede fyziologicky k adaptačním procesům. Trenér při nácviku musí respektovat určité biopsychosociální zákonitosti, které umožňují úspěšně se učit novým fotbalovým dovednostem. Tento druh učení je označován jako motorické učení, které probíhá v následujících, na sebe navazujících fázích a jejich posloupnost musí trenér dodržovat. 1. Seznamování s novými pohybovými dovednostmi – názornou

ukázkou k vytvoření správné představy.

V této fázi se hráči seznamují s novými úkoly – novými dovednostmi.

Velmi důležité je vytvoření správné představy o nacvičovaných doved

nostech. Zde hraje velkou roli názorná a správná ukázka zprostředko

vaná trenérem (vlastní ukázka, ukázka demonstrátora, videoprojekcí

apod.). Hráč, zvláště v dětském věku, musí být neustále dostatečně

motivován. Vlastní činnost klade nároky na hráčovu pozornost, schop

nost soustředit se a vnímat ukázku i své vlastní první pokusy. Hlavním

úkolem a výsledkem této fáze učení je provedení osvojovaných fotba

lových dovedností v hrubé formě, pohyby jsou zatím neuspořádané,

nepřesné a s nadbytečnými souhyby. 2. Zdokonalování nových pohybových dovedností – opakováním

a včasnou korekcí k dokonalému provedení.

Metodou mnohonásobného opakování pokračuje proces učení zdoko

nalováním nacvičovaných dovedností. Trenér musí klást důraz na způ

sob jejich provedení (technickou stránku) a na postupné odstraňování

chyb prostřednictvím korekce, a to správnou a včasnou instrukcí. Toto

zpřesňování představy probíhá ve standardních podmínkách. Po

stupně se zlepšuje plynulost a přesnost jednotlivých pohybů i zvládnutí

pohybu jako celku.

Teoretické minimum

13


3. Automatizace nových pohybových dovedností – bezchybné

provedení i v podmínkách utkání.

Tato fáze motorického učení je charakterizována přesným a bezchyb

ným prováděním činností v proměnlivých podmínkách. Dochází ke sta

bilizaci pohybových dovedností, k jejich automatizaci, a hráč si sníže

ním vědomé kontroly pohybu vytváří podmínky pro tvůrčí uplatnění

naučených dovedností ve variabilních podmínkách utkání, a tím i ke

zvyšování efektivity herního výkonu. 4. Tvůrčí uplatnění nových pohybových dovedností – základ

neočekávaných způsobů řešení herních situací.

Naučené pohybové dovednosti se uplatňují a projevují v nových, vyš

ších kvalitách. Vzájemně se spojují, kombinují, případně vytvářejí nové

pohybové dovednosti, umožňující originální, překvapivé způsoby řešení

herních situací a úkolů ve složitých proměnlivých podmínkách utkání.

Jsou odolné proti různým rušivým vlivům vnitřního i vnějšího prostředí. Uvedené fáze a principy motorického učení se uplatňují a probíhají na všech výkonnostních úrovních a ve všech věkových kategoriích. Ale nejvíce chyb a největší škody na herním výkonu svých svěřenců mohou způsobit trenéři nejmladších věkových kategorií, pokud výše uvedené principy nebudou v tréninkovém procesu respektovat a hráči si zafixují a zautomatizují nesprávné způsoby provedení fotbalových dovedností. Tyto špatně osvojené fotbalové dovednosti se pak složitě, a ne vždy úspěšně, přeučují a odstraňují. V herním tréninku trenér v různých tréninkových formách využívá činností s míčem a rozvíjí a zdokonaluje fotbalové dovednosti naučené v nácviku. Podle organizace cvičení a manipulace se zatížením a odpočinkem může rozvíjet jak technickou a taktickou stránku herních činností, tak složku kondiční. A jak dlouho procvičovat v TJ jednu dovednost? Buzek s Procházkou (1999) uvádějí, že rozhodujícím kritériem je stupeň jejího osvojení. Při nácviku nové nebo jen velmi málo osvojené fotbalové dovednosti je vhodnější se jí věnovat souvisle (formou mnohonásobného opakování), nejlépe v různě obměňovaných cvičeních, aby mohlo dojít k upevnění jejího pohybového programu (tzv. praxe v bloku). V případě, že je fotbalová dovednost v podstatě osvojená, je vhodné řetězení fotbalových dovedností (procvičovat jich více najednou) se střídáním jejich pořadí a zvyšováním složitosti herně-situačních podmínek, aby mohlo postupně dojít k procvičování jejího použití v podmínkách utkání (tzv. praxe rozptýlená).

14


Stejně dobře oběma nohama?

Lákavá je představa, že pro fotbal by bylo ideální, kdyby se každý hráč mohl naučit hrát fotbal stejně dobře oběma nohama. Ale toto není v souladu s neurofyziologickými principy stranové dominance ani se zkušenostmi trenérů získanými v praxi. Převaha a míra této dominance je silně ovlivněna vrozenými předpoklady. Rozeznáváme praváky nebo leváky s různou mírou vyhraněnosti. Jen malá část hráčů má vrozené předpoklady mozkových koordinačních center pro vyváženou hru oběma nohama. I když nároky současného fotbalu kladou požadavky na umění hrát oběma nohama, mimořádně talentovaní, ale vyhraněně jednonozí hráči byli a jsou také úspěšní (Kvašňák, Maradona aj.). Přesto doporučujeme trénovat obě nohy s vědomím, že nebudeme u všech hráčů stejně úspěšní. Tréninkem můžeme tyto biologicky dané předpoklady částečně ovlivnit, ale doporučujeme respektovat tyto zásady: •

nově nacvičovanou dovednost osvojovat nejdříve „lepší“ (vedoucí) no

hou, teprve následně po jejím zvládnutí na základní úrovni přistoupit

k nácviku „horší“ (nevedoucí) nohou; •

zejména u výrazných, vyhraněně „jednonohých“ hráčů (časté u leváků)

nevést nácvik násilně a do krajnosti (mohlo by dojít k pohybovým a ně

kdy i psychickým poruchám, jaké jsou známy u násilně přeučovaných

leváků při psaní ve škole); •

přibližně do 10 let nechat přirozený vývoj a záměrně neorientovat tré

nink na zdokonalování „horší“ nohy; •

v tréninku „horší“ nohy nutně respektovat požadavek individuálního pří

stupu.

Bioenergetické zajištění

pohybové činnosti

V této kapitole jsou vysvětleny pouze základní a zjednodušené mechanismy bioenergetického zajištění pohybové činnosti, a mají tedy jen informativní charakter. K podrobnějšímu seznámení s touto problematikou doporučujeme použít např. publikaci Trenér fotbalu B licence a další, uvedené v seznamu použité a doporučené literatury. Získávání energie pro pohybovou činnost fotbalisty je závislé a podmíněné kvalitou fyziologických a biochemických procesů probíhajících v jeho organismu. Na energetickém krytí pohybu se podílejí zdroje a systémy, které získávají energii dvěma mechanismy:

Teoretické minimum

15

+


1. Bez přístupu kyslíku V případě uvolňování energie bez přístupu kyslíku si lze udělat tuto zjednodušenou představu. Jde o pohybovou činnost s maximálním nebo téměř maximálním úsilím (intenzitou) a to v tak krátkém časovém intervalu, že fotbalista není schopen dodat kyslík obsažený ve vdechovaném vzduchu do svalové tkáně, a jeho organismus tedy musí získat energii procesy bez jeho přístupu. Bez přístupu kyslíku je energie získávána pro potřebu: a) okamžitou – zajišťuje pohybovou činnost v časovém intervalu cca do

15–20 sekund (bioenergetická zóna bez produkce laktátu, tzv. alak

tátová) b) krátkodobou – zajišťuje činnost v časovém intervalu cca do 2 minut

(bioenergetická zóna se zvýšenou produkcí laktátu, tzv. laktátová).

Pohybová činnost fotbalisty prováděná s maximální intenzitou je bioenergeticky zajišťována „okamžitými zdroji“, štěpením látek bohatých na energii, které jsou uloženy ve svalové tkáni (tzv. ATP – adenozintrifosfát a CP – creatinfosfát). Tyto látky energeticky zajišťují rozvoj rychlostních schopností a výbušné silové schopnosti. Základní podmínkou v tréninku je dodržet dostatečně dlouhý, asi 6–10× delší interval odpočinku než interval zatížení. V žákovských kategoriích se jedná o zatížení trvající převážně 5–10 sekund. Tímto způsobem jsou energeticky zajišťována nejen rychlostní, ale i rychlostně-koordinační cvičení. Pohybová činnost fotbalisty prováděná s téměř maximálním úsilím (tzv. submaximální intenzitou) – cca do 2 minut, je bioenergeticky zajišťována „krátkodobými zdroji“, což znamená štěpením složeného cukru (tzv. glykogenu). Uvedená intenzita činnosti a její délka je charakteristická pro rychlostně-vytrvalostní zatížení čili rozvoj krátkodobé vytrvalosti. Při přeměně výše uvedeného cukru bez přístupu kyslíku dochází ke zvýšené produkci a koncentraci kyseliny mléčné (tzv. laktátu) v krvi. Tato látka negativně ovlivňuje především kvalitu nervosvalové koordinace, a tím i výrazně negativně ovlivňuje úroveň herního výkonu. Cílený trénink rychlostně-vytrvalostního charakteru se zvýšenou tvorbou laktátu není vhodný především pro mladší žákovské kategorie. 2. Za přístupu kyslíku Pohybová činnost nízké a střední intenzity je bioenergeticky zajišťována procesy probíhajícími za přístupu kyslíku v délce přibližně od dvou do desítek minut, případně až v délce trvání několika hodin. Délka a intenzita zatížení odpovídá rozvoji střednědobé ( cca 2–11 minut) a dlouhodobé (cca 11–60 minut) vytrvalostní schopnosti. Energie je získávána přeměnou složeného cukru (glykogenu) a u zatížení dlouhého a velmi dlouhého (nad 60 minut) také tuků za přístupu kyslíku.

16


Jak manipulovat se zatížením

V předcházející kapitole uvedenou stručnou informaci k mechanismům získávání energie pro pohybovou činnost fotbalisty považujeme za důležitou, neboť znalost podstaty bioenergetického krytí pohybu má rozhodující význam pro tzv. manipulaci se zatížením. Ta se odvíjí od trenérových úvah před zahájením tréninku, kdy si musí říci, kromě jiného, co je cílem tréninku, následně volit jeho odpovídající zaměření (nácvik, herní trénink, kondiční trénink) a provést výběr forem a prostředků (průpravná, herní cvičení, průpravné hry, skupinový trénink, fartlek, posilovna atd). Podle cíle tréninku dále trenér manipuluje se zatížením, což znamená, že zvažuje dávkování zátěže (intenzitu činnosti, délku trvání zátěžového intervalu, počet zátěžových intervalů v jedné sérii, počet sérií) a odpočinku (délku trvání zotavných intervalů mezi zátěžemi v jedné sérii, mezi sériemi a charakter činnosti v intervalech). V následující praktické části uvádíme průpravná a herní cvičení i pohybové a průpravné hry, které mohou být v tréninku při správné manipulaci se zatížením cíleně využívány nejen k osvojování a zdokonalování fotbalových dovedností, ale také současně k rozvoji pohybových schopností, a to především rychlostně-koordinačních, rychlostních, explozivně silových a vytrvalostních. Jak už bylo uvedeno, současné tendence v tréninkovém procesu preferují v herním tréninku průpravné hry. Při jejich využití si musíme uvědomit, že intenzita zatížení je kromě dalších faktorů, také ovlivněna podmínkami, které jsou dány počtem hráčů v družstvu, velikostí hřiště, počtem a velikostí branek, případně počtem míčů. V následujícím přehledu vycházíme z Kačániho (2002), který vymezil působení průpravných her podle změn výše uvedených podmínek.

Změny podmínek Působení průpravných her

• zmenšení hřiště při stejném počtu hráčů • hra pod větším časoprostorovým tlakem

• zvětšení počtu hráčů při stejně • více kontaktů s míčem

velkém hřišti • více osobních soubojů

• větší nároky na orientaci v prostoru

• větší nároky na předvídání a čtení hry

• vyšší tempo hry

• důraz na přesnou kombinaci

• maximální využívání prostoru hřiště

• vyšší aktivita hráčů

• zvětšení hřiště při stejném počtu hráčů • větší překonaná vzdálenost

• zmenšení počtu hráčů při stejně • menší časoprostorový tlak

velkém hřišti • méně kontaktů s míčem

• méně osobních soubojů

Teoretické minimum

17


Změny podmínek Působení průpravných her

• zvětšení počtu branek • častější změna těžiště hry

• větší nároky na orientaci v prostoru

• rozvoj orientace v prostoru

• rozvoj periferního vidění

• prostorové bránění

• manipulace s prostorem

• zvětšení velikosti branek • zvětšení počtu úspěšných střel

(především u mládeže) • zážitek z úspěchu – větší motivace

a emocoiálnost hry

• zmenšení velikosti branek • větší nároky na koncentraci

• vyšší nároky na kopací techniku

(přesnost střelby)

• diferencovaný přístup k hráčům

(k družstvům)

Příklady využití prostoru hřiště pro průpravné hry Intenzitu hry ovlivňují i změny pravidel průpravných her. Např. hra na jeden nebo dva doteky vyžaduje od hráčů více a rychleji se nabízet spoluhráčům, tedy klade větší nároky na pohyb bez míče než hra bez omezení. Konkrétní příklady manipulace se zatížením na průpravném cvičení 43 a průpravné hře 124.

18


Příklad 1

Průpravného cvičení 43 chceme využít pro rozvoj startovní a běžecké rych

losti, kdy organismus pracuje v alaktátové bioenergetické zóně. Od hráčů

budeme vyžadovat po odehrání míče okamžité vyražení s maximálním úsi

lím, délka sprintu bude 15 m a proti sobě může stát na každé straně 4–5

hráčů. Tento počet hráčů zaručuje dodržení odpovídajícího poměru inter

valu zatížení ku intervalu odpočinku 1:7 nebo 1:9, což umožní dostatečné

zotavení. Tento poměr je spolu s maximální intenzitou zatížení podmiňující

pro rozvoj rychlostních schopností (viz kapitola Bioenergetické zajištění po

hybové činnosti). Každý hráč absolvuje 2–3 série a v každé sérii 6–8 opa

kování. Mezi sériemi je interval odpočinku 3–5 minut. Počet opakování

a sérií diferencujeme podle věku a úrovně trénovanosti. Snížení maximální

intenzity pohybu je signálem k ukončení cvičení, důvodem může být únava

nebo nedostatečná koncentrace a motivace k výkonu.

V případě, že bychom například manipulovali se zatížením tak, že snížíme

počet hráčů na dva proti jednomu (interval zatížení a odpočinku 1:2),

vzdálenosti prodloužíme na 30 m a rychlost budeme požadovat maxi

mální, nebude při maximálním (v podstatě ale submaximálním) úsilí do

statečně dlouhý interval na zotavení a energie bude získávána převážně

z bioenergetické zóny laktátové. Takto upravené cvičení bude orientováno

na rozvoj rychlostní vytrvalosti (krátkodobé vytrvalosti). Trenér tedy musí

při organizaci cvičení a her brát v úvahu intervaly zatížení i odpočinku

a intenzitu zatížení, a pracovat s nimi.

Příklad 2

Další příklad uvedeme na průpravné hře 124, kdy hráči hrají 4:4 s bran

káři a navíc jsou připraveni 4 + 4 nahrávači po stranách hřiště. Pokud se

hraje na jeden nebo dva doteky, jedná se o poměrně intenzivní pohybo

vou činnost a interval zatížení u žákovských družstev na vyšší výkonnostní

úrovni se pohybuje kolem 1,5–2 minut. Odpočinek je stejně dlouhý, neboť

střídáme hráče v poli s hráči narážejícími. Velikost hřiště je 20×30 metrů

či 25×40 metrů. Průpravná hra, kromě zdokonalování technické a taktické

stránky herních činností při hře na jeden dotek, je orientována na rozvoj

aerobní vytrvalosti vyšších intenzit.

Intenzitu můžeme například snížit zmenšením hřiště při stejném počtu

hráčů nebo zvětšením počtu hráčů při stejně velkém hřišti nebo hrou bez

omezení. Při variantě průpravné hry 4:4 bez omezení a bez narážečů se

zatížení pohybuje kolem 2 minut a odpočinek tvá asi1 minutu. U dospě

lých při podobné velikosti hřiště a počtu hráčů se interval zatížení pohy

buje mezi 3–4 minutami s intervalem odpočinku 1 minuta a 2–4 opaková

ními v tréninkové jednotce.

Zaměření a rozsah této knihy nedovoluje podrobnější informace, které lze

ale získat v knižních a časopisových publikacích uvedených v seznamu

použité a doporučené literatury.

Teoretické minimum

19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.