Kniha: Florencie a Toskánsko -- Velký průvodce National Geographic - Tim Jepson

265

T

he City took its name

from the Iroquois word

meaning “shining waters”. But

while Canadian Nature in all its

grandeur of lake and forest can

be enjoyed in this vast province,

Ontario is also the heartland of

urban Canada...

Modern Architecture 22–3

Oldest Buildings 22–3

Small & Unique Museums in

Toronto 22–3 Battle of Atlanta Sites 22–3 Attractions for Children 22–3 Free Attractions 22–3 Intown Neighbourhoods 22–3 Parks 22–3 Forests 22–3 Intown Neighbourhoods 22–3

The City

Left: This is a caption and

265

J

ižní Toskánsko je jedním

z italských klenotů. Žádná

část země se nehonosí tak

lákavou kombinací idylické

krajiny, zapadlých vesniček,

měst na kopcích, skvělého

vína, nadčasových opatství

a architektonických zázraků.

Úvod a mapa 266–267

Abbazia di Monte Oliveto

Maggiore 268–269

Montalcino 270–271

Abbazia di Sant’Antimo

274–275 Pienza 276–278 Montepulciano 279–281 Cortona 282–284 Arezzo 285–289 Projížďka Casentinem 290–291 Elba 292–293 Další zajímavá místa v jižním

Toskánsku 294–296 Hotely a restaurace v jižním

Toskánsku 316–318 Jižní Toskánsko

Víno Chianti Rufina

d

C

S

d

G

d

A

R

V

A

Ra

Q

d

5

I I

I I

I I

I I I I I I I

I

I

Monte

Capanne

1060m

1018m

Monte

Argentario

SS1

SS1

S

S

2

S

S

2

2

3

S

S

1

PARCO NATURALE

DELLA MAREMMA

P

A

R

C

O

N

A

Z

I

O

N

A

L

E

D

E

L

L

A

R

C

I

P

E

L

A

G

O

T

O

S

C

A

N

O

Isola

Pianosa

Isola di

Montecristo

Isola

del Giglio

Isola di

Giannutri

Formiche

di Grosseto

Isola d'Elba

Golfo di

Follonica

C

a

n

a

le

d

i

P

io

m

b

in

o

Val

Le

M

e

r

s

e

P

e

c

o

r

a

Trasu

bb

ie

C

o

r

n

ia

B

r

u

n

a

O

m

b

r

o

n

e

Orcia

O

m

brone

Farma

A

lb

e

g

n

a

M

a

r

e

m

m

a

SEVERNÍ

TOSKÁNSKO

Abbazia di

Sant Antimo

Marina diCastagneto

Donoratico

San Vincenzo

Castagneto Carducci

Populonia

Marciana

Punta Ala

Marina di Grosseto

Gavorrano

Scansano

Montalcino

Roccastrada

Buonconvento

Monticiano

Suvereto

Campagnatico

Porto Azzurro

Marina di

Alberese

Marina

di Campo

Giglio Castello

Porto

Ercole

Porto S. Stefano

Orbetello

Ansedonia

Capalbio

Alberese

Magliano

in Toscana

Fonteblanda

Talamone

Follonica

Massa Marittima

Portoferraio

Monteroni

dArbia

Castiglione

della Pescaia

Campiglia

Marittima

Siena

Piombino

Grosseto

str

.

2

2

5

B

2

3

4

A C

1

0 30 kilometrů

266 JIŽNÍ TOSKÁNSKO

Nejlepším výchozím bodem pro návštěvu

oblasti je Siena, z níž se vydejte směrem na

jih do Asciana po cestě vedoucí skrze tzv.

Crete, „neúrodnou zemi“ holých jílových

kopců, vyhlídek do dálky i polí, na nichž

se v létě vlní pšenice, len a slunečnice. Po

malých příjemných silničkách – jedné z výsad

oblasti – dorazíte k prvnímu ze dvou velkých

opatství v oblasti, freskami přetékajícího

Monte Oliveto Maggiore.

Odtud je to jen kousek do malebného

Montalcina, velebného městečka na kopci,

jenž je výbornou základnou přivýpra

vách do okolí. Lze se z něj snadno vydat

ke druhému velkému zdejšímu opatství

Sant’Antimo, románské stavbě zasazené

v jednom z nejkrásnějších krajů, jaké si

lze představit. Také je možné se odtud

vydat na bezcílnější toulky – trasy

všemi směry vás odmění krásnou

Jižní Toskánsko

JEN MÁLO MÍST V TOSKÁNSKU TURISTU ZKLAME, ALE ŽÁDNÉ SE NEMŮŽE

měřit s rozmanitostí krajiny, historickými zajímavostmi a pozoruhodnými vesnicemi

v oblasti jižně od Sieny. Toto je pravé Toskánsko, plné vinic, vil s cypřišemi a kopcůpokry

tých olivami. Stojí zde dvě z nejhezčích opatství v regionu a také několik krásnýchmen

ších měst. Všechna místa spojuje síť klidných silnic procházejících krajinou, která patří

k nejmalebnějším částem celé Itálie.

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

I

A1

1738m

1592m

1082m

1283m

Penna

Monte Amiata

S

S

7

1

SS326

S

S

2

S

S7

SS71

S

S

7

3

PARCO NAZIONALE

D. FORESTECASENTINESI

MONTE FALTERONA-CAMPIGNA

Lago

Trasimeno

d

e

l

l

a

L

u

n

a

P

r

a

t

o

m

a

g

n

o

C

a

s

e

n

t

i

n

o

A

l

p

e

d

O

r

c

i

a

Cr

et

e

V

a

l

d

i

C

h

i

a

n

a

Arn

o

C

a

n

.

M

a

e

s

t

r

o

d

.

C

h

i

a

n

a

F

io

r

a

EMILIA

ROMAGNA

L

A

Z

I

O

U

M

B

R

I

A

MAR

C

H

E

San Pietro

di Romena

La Verna

Pieve di

Sovara

Sant Anna

in Camprena

Giardino

dei Tarocchi

Arcidosso

Roccalbegna

Bagno

Vignoni

Santa Fiora

Pienza

Castell’Azzara

Sarteano

Montepulciano

Chiusi

Sinalunga

Asciano

Rapolano

Terme

Castiglion Fiorentino

Camaldoli

Pratovecchio

Poppi

Bibbiena

Loro Ciuffenna

Anghiari

Monterchi

Badia

Tedalda

Chiassa

Badia Prataglia

Abbazia di Monte

Oliveto Maggiore

Bagni San Filippo

Manciano

Sovana

Pitigliano

Radicofani

Sorano

Monte San

Savino

Pieve

Santo

Stefano

Caprese

Michelangelo

San

Quirico

dOrcia

Chianciano

Terme

Castiglione

dOrcia

Foiano d.Chiana

Abbadia

San Salvatore

Cortona

Sansepolcro

Arezzo

5

DE

l

e

a

a

di

o

o

o

o

JIŽNÍ TOSKÁNSKO 267

krajinou – a na vinicích okolo města sepěs

tuje jedno z nejlépe hodnocených italských

červených vín, Brunello di Montalcino.

Z Montalcina se vydejte do obcí v údolí řeky

Orcia, Val d’Orcia, plném zeleně, nebo zamiřte

dále na jih do málo známého kraje okolo Monte

Amiata a městeček Sovana a Pitigliano. Ale

máte-li málo času, vynechejte je a spěchejterov

nou do Pienzy, dalšího místního klenotu. Jen pár

kilometrů na východ najdete městoMontepul

ciano, které je stejně přitažlivé jako Montalcino

či Pienza a leží na východním okraji Toskánska.

Odtud se můžete vrátit do Sieny, ale byla

by škoda vynechat Cortonu na severu, další

zajímavé město na kopci, a nedaleké Arezzo,

jehož moderní předměstí skrývají středověké

centrum a jeden z nejslavnějších cyklů fresek

v celé Itálii. Z Arezza se lze po kvalitníchces

tách dostat do Sieny i Florencie, ale máte-li den

navíc, využijte ho na projížďku po zapadlých

cestách Casentina a Pratomagna, dvou velmi

málo navštěvovaných, a přitom krásnýchoblas

tí mezi Arezzem a toskánskou metropolí. „

V Toskánsku jsou hrozny důležitou plodinou,

která se pěstuje na malých tradičníchvini

cích i ve velkých moderních velkostatcích

Florencie

Siena

Poloha oblasti

Ať už pojedete k Monte Oliveto

odkudkoliv – bývá součástíněkolika různých tras Toskánskem –

povede vás cesta krásnou krajinou.

Cypřiše, duby a olivové háje tvoří

působivé pozadí pro shluknačervenalých klášterních budov. První

útočiště si zde v roce 1313 založil

sienský šlechtic Bernardo Tolomei

(1272–1348), který opustil světský

život poté, co oslepl a zjevovala

se mu Panna Maria. Se dvěma

společníky vedl poustevnický život

na půdě, kterou vlastnil jeho rod

a která byla tak osamělá anehostinná, že se jí říkalo deserto, poušť.

Během šesti let povolil arezzský

biskup stavbu poustevny a o rok

později začaly práce na prvníklášterní budově. V roce 1344 papež

Klement VI. uznal mnichy jako

olivetány čili bílé benediktiny, jako

Abbazia di Monte

Oliveto Maggiore

A 267 D3

B poblíž Chiusure

C 0577 707 061

D zavřeno přes oběd

Abbazia di Monte

Oliveto Maggiore

MONTE OLIVETO MAGGIORE JE DRUHÉ Z VELKÝCHOPATství na jihu Toskánska. Ačkoliv není tak architektonicky zajímavé jako

nedaleké Sant’Antimo (viz str. 274–75), nachází se ve stejněpůsobivé, nadčasové krajině a honosí se významnou uměleckou památkou,

vynikajícím renesančním cyklem fresek. Bohoslužby se na místě, kde stojí Abbazia di Monte Oliveto Maggiore, odehrávají potéměř 700 let

ABBAZIA DI MONTE OLIVETO MAGGIORE 269

řád, který hledal návrat k prostému

životu prvních benediktinů. Ironií

je, že v průběhu staletí se moc

opatství neuvěřitelně rozmohla

a jeho vliv skončil až v 19. st., kdy

byly řády potlačeny.

Dnes jsou velké části opatství

turistům nepřístupné, ale to, co

zbývá, je víc než dostatečnou

motivací k návštěvě. Hlavním

místem je Chiostro Grande

(1426–1443), hlavní křížová

chodba. Na jejích zdech se táhne

cyklus fresek s příběhy ze života

sv. Benedikta od malíře ztoskánské Cortony, Lucy Signorelliho

(1441–1523), a milánskéhoumělce Giovanniho Antonia Bazziho,

známějšího pod přezdívkouSodoma. Signorelli vytvořil osm fresek

mezi lety 1497 a 1498, Sodoma

je autorem zbývajících 27 obrazů

z let 1505 až 1508. Celá série

začíná na východní zdi vpravo

u dveří, které vedou do celkem

nezajímavého klášterního chrámu,

jenž svůj nudný vzhled získal za

přestavby v 18. st. Pozornost si

zaslouží jen mimořádné chórové

lavice (1503–1505): jsou jednou

z nejsložitějších řezbářských prací

svého druhu v Itálii.

Tento cyklus sleduje život

umbrijského zakladatelezápadního mnišství z 5. st., sv. Benedikta,

jehož řeholníci, kteří pracovali,

opisovali, psali a zaznamenávali

dějiny v benediktinskýchopatstvích po celé Evropě, se do určité

míry zasloužili o zachování kultury

kontinentu v tzv. době temna(staletí po pádu římského císařství).

Fresky nabízejí detaily ze světcova

života a jsou plné dramatičnosti

a souvisejících podrobností.

V opatství je také příjemné

navštívit prodejnu nabízející

potraviny, nápoje, mýdla a elixíry,

které z velké části vyrábějí mniši.

Nahlédněte rovněž do refektáře,

Refettorio, v němž mniši jedí.

Velikost této místnosti dává tušit

význam opatství na Monte Oliveto

v dobách největší slávy.

Monte Oliveto lze snadno

navštívit z malého historického

města asi 8 kilometrůjihozápadním směrem, Buonconvento,

jehož nehezká předměstíobkloují krásné středověké centrum.

Hlavní zdejší památkou je Museo

d’Arte Sacra (Via Soccini 18, tel.

0577 807 181, zavřeno v pondělí

a také od úterý do pátku odlistoadu do poloviny března), které

nabízí sbírku středověkého arenesančního umění, jejíž rozsah se

zcela vymyká velikosti městečka

samotného. Nebo lze jet z Asciana,

do nějž se dostanete ze Sieny po

silnici SS438. Udělejte si vAscianu přestávku a navštivterománsko-gotický kostel Collegiata di

Sant’Agata, spolu s bohatousbírkou středověkých sienskýchobrazů v Museo d’Arte Sacra (Piazza

Soccini 18, tel. 0577 807 181,zavřeno přes oběd a v pondělí, a také

od úterý do pátku od listopadu do

března, €). „

Renesanční

fresky od Lucy

Signorelliho

a Sodomy s výjevy

ze života

sv. Benedikta

lemují křížovou

chodbu opatství

V Montalcinu bylo patrně osídlení

od paleolitických a etruských časů.

Současné město téměř dozajista

přejalo své jméno z latinského

Mons Ilcinus (Hora cesmínových

dubů) a z toho vychází také erb

města, na němž je cesmínový

dub na šesti pahorcích. První

písemný doklad osídlení pochází

z roku 814 a obsahuje seznam

pozemků, které nedalekémuopat

ství Sant’Antimo daroval Ludvík

Pobožný, syn Karla Velikého (viz

str. 274–75). Pobídku k raněstře

dověkému rozvoji města okolo

roku 1000 přinesli přistěhovalci

prchající před saracénskýmiúto

ky na toskánské pobřeží. Čtyři

přední uprchlické rodiny založily

čtyři městské contrade čili okrsky,

a rozdělily tak město způsobem,

který přetrval dodnes:soupe

řící Borghetto, Pianello, Ruca

a Travaglio vyvěšují do ulic své

Montalcino

A 266 C3

Informace pro

návštěvníky

www.prolocomontal-

cino.it

B Costa delMunici

pio 8, u Piazza del

Popolo

C 0577 846 014

D zavřeno v pondělí

Montalcino

ZDÁLKY SE MONTALCINO JEVÍ JAKO OBRÁZEKSTŘEDO

věké dokonalosti a dávné vyvýšeniny jako by se ani nedotkl moderní

rozvoj, jenž ubírá na kráse tolika italským kopcovitým městům. Při

bližším zkoumání je město stejně lákavé, obehnané hradbami,obda

řené pohádkovým hradem, požehnané nádherným výhledem alemo

vané vinohrady rodícími jedno z nejslavnějších italských vín.

Výhled zMon

talcina obsáhne

i Crete neboli

„neúrodnouze

mi“ rozkládající

se mezi tímto

městem a Sienou

na severu

MONTALCINO 271

vlajky a dvakrát do roka soupeří

v lukostřelbě. Chvíle slávy města

nadešla v roce 1555, kdy jako

poslední bašta sienské republiky

po čtyři roky vzdorovalo obléhání

Florenťanů.

Mnoho lidí sem láká jedno

z nejslavnějších italskýchčervených vín, Brunello di Montalcino,

které lze zakoupit spolu slevnějším Rosso di Montalcino v mnoha

místních obchodech (nejlepší

ceny naleznete v místníchdružstevních supermarketech). Jestliže

přijíždíte autem, zanechte vůz

na parkovišti hned za hradbami

u Via Aldo Moro, pod slavným

hradem ze 14. st., Rocca čiFortezza, v němž se nachází obchod

s vínem a z cimbuří se otevírá

krásný výhled. Parkování uvnitř

hradeb je obtížné a z parkoviště

i od hradu je to jen kousek ke

všem památkám.

Další významná pamětihodnost

stojí nahoře v ulici hned u hradu

a nazývá se Museo Civico eDiocesano d’Arte Sacra, muzeum

plné skvěle naaranžovanýchstředověkých obrazů a soch. Hledejte

„Pokornou Madonu“ („Madonna

dell’Umilità“) od Sana di Pietro,

což je vzácný námět, kdy Madona

namísto na trůnu sedí či klečí na

polštáři nebo koberci. Tento motiv

se začal objevovat v italskémumění poté, co na začátku 13. st. začal

hlásat nové myšlenky o významu

pokory sv. František.

Muzeum sídlí v částiklášterního komplexu přináležejícího

k chrámu Sant’Agostino (od

r. 1360), jenž stojí za návštěvu

kvůli množství fragmentůsienských fresek ze 14. a 15. st.

Z kostela se vydejte po ViaSpagni směrem na sever ke katedrále,

Duomo, které značně ublížila

rekonstrukce v roce 1818, a po

téže ulici dále ke kosteluMadonna del Soccorso. Tato renesanční

stavba ze 17. st. nabízí úchvatné

panorama s vyhlídkou napolovinu Toskánska ze zahrad napravo

od průčelí. Nebo se můžete vydat

uličkou směrem dolů po levé

straně kostela Sant’Agostino, a až

se bude ulice stáčet doprava, jít

po schodech dolů procházejících

obloukem před vámi. Ty vás

dovedou jen pár kroků odmontalcinského informačního centra

(vpravo) a na úzké ústřednínáměstí Piazza del Popolo (vlevo),

krčící se pod věží náležející

k Palazzo dei Priori (1292), kde

ve středověku sídlila vládnoucí

rada města Montalcino. Nejlepší

je si zde, v samém srdci města,

odpočinout v kavárněFiaschetteria Italiana s krásným interiérem

z 19. st. a spoustou venkovních

stolků. Odtud pokračujte dolů

po hlavních třídách města – Via

Mazzini na sever, Via Matteotti

a Via Saloni na jih – anevynechejte změť uliček po obou

stranách. Náhodné toulky

návštěvníka v Toskánsku vždy

odmění, ale velmi vhodnými cíli

jsou odsvěcený kostel SanFrancesco (doprava z Via Mazzni),

a malý kostelík Sant’Egidio hned

u Piazza Garibaldi a Via Boldrini

mezi Via Matteotti a hradem

(Rocca). „

Fortezza

B Piazzale della

Fortezza

C 0577 849 211

D zavřeno v pondělí od

listopadu do března

Z areál hradu

a obchod: zdarma;

cimbuří: €

Museo Civico

B Via Ricasoli

C 0577 846 014

D zavřeno přes oběd

a v pondělí

Z €€

Vpravo: V obchůdku a baru vmontalcinské pevnosti

Fortezza je možné

zakoupit čiochutnat místní vína

B

ývaly časy, kdy toskánské vínoznamenalo Chianti, suché červené víno

s tříslovinou, nabízené v italskýchrestauracích po celém světě. Ty časy už minuly.

Nejenže se Chianti neuvěřitelně zlepšilo,

ale když vinaři přejali nové metody a nové

odrůdy, kvalita i škála toskánských vín se

v celém regionu změnila.

Některá z místních vín vždy uměla obstát. Pro

ty, kdo věděli kde hledat, se vždy našlo dobré

Chianti, a Brunello di Montalcino – vyráběné

z odrůdy příbuzné hroznům, z nichž se lisuje

Chianti – se těšilo výborné pověsti. Další

proslulé víno je plné červené Vino Nobile di

Montepulciano, byť není natolik soudržné.

Až donedávna však tato vína znali ve zbytku

světa pouze cognoscenti, znalci. A i když Itálie

vždy produkovala mnoho vína, většina z něj

byla určena pro domácí spotřebu. Metodyvýroby vína se navíc během staletí příliš nezměnily.

Ke změnám začalo docházet v 70. a 80-

. letech 20. st., kdy mladší a odvážnější vinaři

začali využívat to, co se naučili v Kalifornii

a v Austrálii. Objevily se moderní metodyvýroby a nové odrůdy hroznů, společně s ochotou

míchat tradiční toskánské hrozny sfrancouzskými i jinými zahraničními druhy vína.Výsledkem bylo tzv. „Supertoskánské“ – Tignanello,

Sassicaia, Solaia, Sammarco, Tavernelle a další.

Většina z těchto raných inovací míchala

hrozny Sangiovese s Cabernet Sauvignonem,

který tvoří základ skvělých francouzských vín

z Bordeaux. Jak šel čas, došlo k pěstovánídalších odrůd jako Merlot či Pinot Noir.Zlepšení, která tito průkopníci přinesli, měla velký

dopad na kvalitu i rozmanitost nabídky, takže

dnes máme velký výběr dobrých – a někdy

i výjimečných – vín. Cena však není vždy

směrodatným ukazatelem kvality a není

pochyb, že mnoho krásně zabalených apřehnaně nabízených toskánských vín stojí více,

než by si zasloužila.

Co byste tedy měli pít? Jedna ze silných

stránek běžných toskánských vín spočívá

v tom, že perfektně lahodí s jednoduchým

italským jídlem, takže nepohrdejteprostým vino da tavola neboli stolním vínem

a nevěnujte příliš velkou pozornost značkám

Víno

„D.O.C.“ a dalším oficiálním nálepkám na

lahvích: italský systém klasifikace vína je

v současné době zmatený. Jen výjimečně

uděláte chybu, když si dáte Brunello, ale ceny

mohou dosahovat závratné výše. Držte se

raději méně známých vinařů nežproslavených jmen jako Bondi-Santi. Ještě lepší je

okusit levnější příbuznou odrůdu Brunella,

Rosso di Montalcino, které má mnoho zvlastností Brunella, ale stojí jen zlomek jeho ceny.

I zcela průměrné Chianti může být velmi

dobré a výběr je obrovský. Vína od spolku

vinařů Gallo Nero také obvykle bývajíkvalitní: hledejte na lahvích výrazný motiv černého

kohouta. Starobylé sangimignanské bílé víno

Vernaccia se zlepšuje, ale stále jde do značné

míry o levné, pohodové víno pro turisty.

Snad nejlepším způsobem, jak ochutnat

a nakoupit víno, je navštívit vinohrad. Stále

více a více vinařství otevírá své brány,především v Chianti. Podrobnosti by vám měla

sdělit informační centra. Nebo nakupte víno

ve městech jako Montalcino – ve většině

supermarketů je dobrý výběr. „

272 JIŽNÍ TOSKÁNSKO

Nahoře: Většina tmavých hroznů pěstovaných v Toskánsku patří k odrůdě Sangiovese

Dole: Vinařství dnes v Toskánsku představuje celý průmysl, což dokládají tyto lisy poblíž

Montalcina, ale na mnoha vinicích stále pracují malovýrobci

Dozrávajícíčervené hrozny Chianti

273

Tradice říká, že klášter založil

Karel Veliký, který se později

stal císařem Svaté říše římské.

Prý se poblíž současné polohy

kláštera zastavil na své cestě

z Říma na sever v roce 781. Jeho

armádu začala kosit záhadná

nemoc a Karel slíbil Bohu kostel,

pokud se jeho muži uzdraví.

Objevil se anděl a řekl mu, aby

pomlel místní rostlinu (dodnes

nazývanou carolina) a dal ji svým

vojákům ve víně. Léčba zabrala,

Karel dostál svému slovu a založil

Sant’Antimo. Konkrétnější důkaz

účasti Karla Velikého vychází

z faktu, že v roce 781 mu papež

také daroval ostatky sv. Antima,

biskupa umučeného okolo roku

305 n. l. – tytéž ostatky, které se

v klášteře těšily velké vážnosti,

a dokonce mu daly název.

Ví se rovněž, že klášterexisto

val již v roce 814, kdy ho Ludvík

Pobožný, syn Karla Velikého,

obdaroval půdou svým výnosem

Abbazia di

Sant’Antimo

A 267 D3

B poblíž Castelnuovo

dell’Abate

C bez telefonického

kontaktu

D zavřeno 2–3 hodiny

v době oběda

Abbazia di Sant’Antimo

SANT’ANTIMO JE NEKRÁSNĚJŠÍ STŘEDOVĚKÝ KLÁŠTER

v Toskánsku. Stojí osamoceně v nádherné krajině jižně od Montalcina,

jeho poloha je naprosto mimořádná, historie sahá až do dnů Karla

Velikého a umělecké i architektonické bohatství ho řadí do panteonu

italského románského stavitelství.

Po asi 500 letech

opuštěnosti

se do opatství

Sant’Antimo

opět vrátila

malá skupinka

mnichů

ABBAZIA DI SANT’ANTIMO 275

v roce 1439 byl opat uvězněn za

„podlost“ a roku 1462 byl klášter

nadobro umlčen.

Návštěvníky do kláštera do

určité míry přitahuje jeho poloha

a vzhled: přijíždíte-li zMontalcina, je cesta nádherná. Okolí vás

ohromí, od kopců a polí posetých

cypřiši až po velký samostatný

strom, jenž stojí jako hlídka uzvonice. Interiér kláštera je stejně

působivý, plný medovězbarveného mramoru a pěkné středověké

kamenické práce. Koncepce ve

francouzském stylu – jediná

loď s ambitem (okolo hlavního

oltáře) – je v Toskánskujedinečná a v celé Itálii ji naleznete jen

v hrstce chrámů.

Mezi krásnými románskými

díly, z nichž mnoho je vytesáno do

jemně zbarveného alabastru, stojí

za bližší prozkoumání zásadnípráce na druhém pilíři na pravé straně

lodi. Představuje obraz „Davida

v jámě lvové“ a jedná se o dílo

mistra Cabestanyho, sochařefrancouzského či španělského původu,

jehož práce byly objeveny vněkolika velkých benediktinskýchopatstvích v západní Evropě. „ z tohoto roku. Během dvounásledujících století se klášter stal druhým nejbohatším opatstvím v celém Toskánsku, částečně díky své poloze na několika životně důležitých obchodních a poutních stezkách. Mezi ně patřila stará a zapadlá etruská cesta mezi pobřežím atoskánským vnitrozemím (stopy lze zahlédnout v polích předklášterem), starořímská Via Clodia, Strada Pecorile (dávná stezka sloužící k vyhánění ovcí do hor) a ze všech nejvýznamnější Via Francigena, hlavní poutnická trasa spojující Řím se severní Evropou.

Když klášter v roce 1118 dostal

rozsáhlé dědictví, jehožustanovení jsou dodnes vytesána do

schodů hlavního oltáře, pokročila

jeho expanze. Postupem časuzačaly zdroje Sant’Antima vysychat,

částečně proto, že dobrodinci

své dary směřovali do nových

řádů, jako byli cisterciáci, a zčásti

kvůli tomu, že rostoucí moc Sieny

začala klášter zbavovat půdy. Do

roku 1293 si klášter uchovalpouze pětinu původních pozemků,

Nahoře vpravo:

Románskýinteriér Sant’Antima

byl inspirován

cisterciáckými

chrámy a kláštery

ve Francii

Ačkoliv zde není k vidění mnoho

výjimečného, patrně se vám ještě

dlouho poté, co jiné vzpomínky na

Toskánsko vyblednou, vybavíkvětinami ověšené ulice a majestátní

výhled, jenž se otevírá do jedné

z nejhezčích oblastí Toskánska.

Pienza má také dobrý hlavní hotel

(viz str. 318) a několik příjemných

restaurací, což z ní dělá výbornou

základnu pro výpravy do této

oblasti.

Zde se neztratíte. Ulice vně

hradeb se potkávají na náměstí

Piazza Dante, z něhož vede jedna

hlavní třída, Corso Rossellino, do

srdce Piova modelového „města“,

na náměstí Piazza Pio II. Corso

dostalo své jméno podle architekta

Bernarda Rossellina, jehož Pius

pověřil realizací svého snu. Autor

zahájil práci v roce 1459, méně

než rok poté, co se jeho ochránce

stal papežem. Pius byl pokřtěn

Pienza

A 267 D3

Informace pro

návštěvníky

www.comune.pienza.it

B Palazzo Comunale,

Piazza Pio II, Corso

Rossellino 59

C 0577 749 071

Pienza

PIENZA BYLA OSPALOU VÍSKOU ZNÁMOU POD NÁZVEM

Corsignano až do roku 1459, kdy se papež Pius II. rozhodl zesvého rodiště udělat modelové renesanční město. Pius zakrátko zemřel,

ale stihl postavit katedrálu, papežskou rezidenci a centrální náměstí

lemované paláci. Tyto stavby se dochovaly dodnes a tvoří srdcejednoho z nejkouzelnějších italských měst.

Krajina okolo

Pienzy patří

k nejkrásnějším

v Toskánsku

PIENZA 277

jako Enea Silvio Piccolomini

a jeho památce je věnována další

památka, kterou jste patrně viděli,

monumentální knihovna u sienské

katedrály (viz str. 207). Piův erb

lemuje na průčelí katedrály, jež

je přirozeným ústředním bodem

náměstí, věnec z ovoce. Uvnitř

chrámu si všimněte vysokých

oken, která si Pius vyžádal, aby

dovnitř proudilo mnoho světla,

a která symbolizují humanistické

osvícení. Pius také zadal vytvoření

pěti hlavních oltářních děl uvnitř

katedrály a vyžadoval, abyzainteresovaní umělci pocházeli ze Sieny,

a nikoli z Florencie, bez ohledu

na to, že florentští malíři byli v té

době pokročilejší než jejich sienští

kolegové. Přesto však jsou obrazy

vynikající, přičemž nejlepší je

Vecchiettovo „Nanebevzetí s Piem

I. a sv. Agátou, Kalixtem aKateřinou Sienskou“ (ve čtvrté kapli při

cestě kostelem zprava). Ale Piova

tvrdošíjnost, že katedrála musí

stát na tomto nevhodném místě,

odsoudila zdejší obrazy a další

poklady interiéru k pochybné

budoucnosti, protože stavba se

očividně posouvá dozadu z kopce

dolů, což dokládají zlověstnépukliny a měřicí zařízení na zdech.

Vlevo od katedrály stojí dva

paláce. Palazzo Borgia či Palazzo

dei Vescovi je domovem Museo

Diocesano (Corso Rossellino 30,

tel. 0578 749 905, zavřeno v úterý

a v pondělí, ve středu a v pátek od

listopadu do března, €€), v němž

spatříte kolekci středověkých

obrazů, soch, miniatur,iluminovaných rukopisů, portrétních

bust, goblénů a dalších artefaktů.

Hlavní atrakcí je piviale,pluviál – krásně vyšívaný plášťpůvodem z Anglie ze 14. st. s nápisem

Opus Anglicanum (anglická práce),

který pochází ze šatníku papeže

Pia. Podobně pozoruhodné jsou

obrazy, mezi nimiž se nalézánaříklad „Madonna dell’Umilità“,

„Madonna della Misericordia“

(1364) od Bartola di Fredi (jeho

první podepsané a datované dílo),

Vecchiettova „Madona s Dítětem

a svatými“ (1462) a ze všechnejzajímavější, anonymní 48dílný obraz,

jehož jednotlivé miniaturypředstavují výjevy z Kristova života.

Posledních je několik dochovaných

„přenosných“ obrazů, jež kdysi

nosili po krajině mniši, kteří je

používali jako pomůcky při kázání

negramotným shromážděním.

Vpravo od katedrály stojí

Palazzo Piccolomini (Piazza

Pio II, tel. 0578 748 503, zavřeno

v pondělí a od poloviny listopadu

do poloviny března, €), kterýpostavil Rossellino na místě bývalého

rodinného domu Piccolominiů.

Rossellino na projektu pětinásobně

překročil rozpočet a byl smluvně

vázán navýšenou sumu uhradit,

ale Pius byl tak nadšen, že mu

marnotratnost odpustil. Pokochejte se nádvořím i výhledem

ze zadního podloubí a poté se

připojte k prohlídce s průvodcem,

která vás zavede do bývalých

Piových státních komnat, v nichž

Vpravo: Ovce se

v okolí Pienzy

chovají hlavně

kvůli vlně a jejich

mléko slouží

k výrobě

proslulého sýra

pecorino

278 JIŽNÍ TOSKÁNSKO

vyniká především papežská ložnice

a zbrojnice napěchovaná zbraněmi.

Až si prohlédnete památky na

Piazza Pio II, vydejte se do uliček

za náměstím a po jeho východní

straně (tedy při pohledu nakatedrálu vlevo). Jsou nejen krásné, ale

otevírají se z nich nádhernévýhledy do okolní krajiny. Poté zamiřte

východním směrem po hlavní

ulici, Corso Rossellino, kdenarazíte na dochovaný chrám z éry před

Piem, San Francesco. Uvnitř jsou

zbytky fresek ze života sv. Františka

ze 14. st. Za kostelem se rozkládá

Piazza Dante, z nějž vede lákavá

malá ulička podél starých hradeb

a výhled z ní je ještě senzačnější.

Tuto krátkou procházku lze vřele

doporučit, stejně jakodesetiminutovou značenou trasu z levého

dolního (jihozápadního) rohu

náměstí, vedoucí ke krásnémufarnímu kostelu z 10. až 11. st., Pieve

di Corsignano. Mezi vzácnými

a cennými rysy kostela jeneobvyklá věž – sloužila jako úkryt pro

obyvatelstvo města při nájezdech

banditů – a románské sochařské

práce nad hlavními a bočními

dveřmi. Další vchod vede dovnitř

(je vhodné věnovat malý dar), kde

mezi jinými spatříte křtitelnici,

v níž byl pokřtěn Pius II.

Za zvážení rozhodně stojí dvě

poněkud delší vyjížďky z Pienzy.

Jedna vás zavede k máloznámému, 8 kilometrů vzdálenému

klášteru Sant’Anna in Camprena,

k němuž se dostanete po silnici

na San Quirico, z níž po dvou

kilometrech odbočíte na sever na

značenou vedlejší cestu. Vrefektáři opatství spatříte významné

fresky (1502–1503) od Sodomy,

jehož dílo jste mohli vidět na

Monte Oliveto Maggiore (viz

str. 268–69). Fresky lze obvykle

zhlédnout v létě po celý den, po

zbytek roku pak pouze odpoledne,

avšak aktuální podrobnosti je lepší

si ověřit v informačním centru

v Pienze. Pokud by byl refektář

s freskami zavřený, nemusíte se

rmoutit, protože krajina podél

cesty je okouzlující. Totéž platí pro

celé okolí Pienzy, především okolo

kvalitní strada bianca neboli bílé

cesty (pojmenované podle světlého

štěrkového povrchu), která vede

do Montepulciana na východě. Po

5 kilometrech dorazíte doospalého, hradbami obehnanéhoměstečka Monticchiello, které stojí za

krátkou procházku po zdejšíchulicích a za zhlédnutí farního kostela

(Santissimi Leonardo e Cristoforo)

s freskovou výzdobou. Zamiřte

také do starobylého obchodu

poblíž kostela (při pohledu na

průčelí kostela naleznete kostel

vpravo na rohu), jenž nabízí jedny

z nejkrásnějších ručníchtoskánských látek. „

NádvoříPalazzo Piccolomini.

Potomci rodu

původníhomajitele, papeže Pia II.

z 15. st., obývali

palác až do roku

1968.

MONTEPULCIANO 279

Jde rovněž o dobré výchozí místo

pro velkou část jižního Toskánska

i o logickou zastávku po Pienze na

cestě mezi Sienou, Arezzem aFlorencií. Avšak příjezd autem může

být docela komplikovaný, protože

spletité příjezdové cesty jako by

dělaly vše proto, abyste se dostarého města na kopci nedostali. Je

zbytečné říkat, že parkování bývá

obtížné, ale pokuste se nechatautomobil co nejblíže hradbám či co

nejvýše, nejlépe na dolním konci

města u hradu (Fortezza). Pokud

se vám to nepovede, nechte vůz

v nejspodnější části města poblíž

Piazza Sant’Agnese.

Ať už začnete s prohlídkou

kdekoliv, v určitou chvíli se budete

muset vydat nahoru, protožeMontepulciano se v podstatě skládá

z jedné hlavní třídy známé jako

Corso, která stoupá od Piazza

Sant’Agnese k pevnosti a prochází

působivým hlavním náměstím,

Piazza Grande. Pokud sinevezmete na jednu cestu taxík, budete

muset touto ulicí projít oběma

směry. Níže uvedený výkladpředokládá, že se vydáte zespodu

nahoru.

Mezi zajímavé památkypatří řetěz pozdně renesančních

a barokních paláců, neboťMontepulciano se v 16. st. dočkalo

důkladné přestavby. Předtím se

město zmítalo v obdobíchnezávislosti i sienského či florentského

područí. Florencie převzaladefinitivní nadvládu v roce 1511 avyslala architekta Antonia da Sangallo

staršího (1455–1534), aby přestavěl

obranu města. Jeho zaměstnavatelé

byli výsledkem tak nadšeni, že mu

Montepulciano

A 267 D3

Informace pro

návštěvníky

www.prolocomontepul-

ciano.it

B Piazzale Don

Minzoni

C 0578 757 341

Montepulciano

MONTEPULCIANO JE UKÁZKOU KLASICKÉHO MĚSTA NA

kopci, které byste si nejraději odvezli s sebou domů. Rozkládá se na

úzké sopečné výspě a překypuje architektonickými skvosty, výhledem

na Toskánsko a nedaleké umbrijské vrcholky, sametově rudým vínem

(Vino Nobile), čerstvým vzduchem a jedním z nejvelebnějšíchtoskánských renesančních kostelů.

Palazzo Nobili-Tarugi na náměstí

Piazza Grande

je jen jedním

z několika paláců

v Montepulcianu,

které navrhlarchitekt Antonio

da Sangallo

280 JIŽNÍ TOSKÁNSKO

zadali úpravy mnoha kostelů ve

městě, v nichž pokračovali Jacopo

Vignola (1507–1573), Baldassare

Peruzzi (1481–1536), Ippolito

Scalza (1532–1617) a další doboví

architekti.

Než se vydáte na výstup,věnujte pár okamžiků kosteluSant’Agnese (Piazza Agnese) z roku

1306, kde se v první kapli vpravo

nachází freska s motivem Madony

připisovaná Simonu Martinimu

či jeho škole a na druhém oltáři

vlevo spatříte obraz „Madonna del

Latte“ („Kojící Madona“) ze 14. st.

Na něm je namalována kojící

Maria, což je často vídaný námět

v toskánském malířství. Mléko

Panny Marie symbolizovalo zdroj

věčného života a mnohotoskánských kostelů prohlašovalo, že má

skutečné kapky tohoto mléka.

Cestou dále budete vlevo míjet

zahrady z roku 1866, Giardino di

Poggiofanti, až skrze Sangallovu

bránu Porta del Prato vstoupíte

do samotného starého města. Na

prvním náměstí za branou stojí

Colonna del Marzocco, sloup

s florentským heraldickým lvem

(marzocco), který byl vztyčen poté,

co město v roce 1511 spadlo pod

nadvládu toskánské metropole.

Poté spatříte řadu paláců – Palazzo

Avignonesi (č. 91) a PalazzoTartugi (č. 82), oba patrně od Vignoly,

dále Sangallův Palazzo Cocconi

(č. 70) a Palazzo Bucelli (č. 73),

jenž je snadno rozpoznatelný díky

starořímským a etruskýmpozůstatkům zasazeným do jeho dolní

části. (Pietro Bucelli, který palác

vlastnil v 17. st., byl vášnivýmsběratelem starožitností.)

Hned za těmito palácinapravo stojí kostel Sant’Agostino,

založený roku 1285. Jeho průčelí

přestavěl v 15. st. Michelozzo, který

také vytvořil jemnou terakotovou

„Madonu s Dítětem a svatými“ nad

vchodem. Hlavním dílem uvnitř

je Sangallův dřevěný kříž nad

hlavním oltářem, jenž byl dlouho

přisuzován Donatellovi. Zvonice,

stojící téměř naproti chrámu, je

vzácným pozůstatkemstředověkého Montepulciana. Nacházejí se

na ní hodiny, kde každou hodinu

odbíjí Pulcinella, komická figurka

z raných italských her.

Asi po dalších 100 metrech

chůze po Corsu dojdete na Piazza

delle Erbe, na němž dlouho sídlil

městský trh. Pravé straně náměstí

vévodí výrazné oblouky Loggia

del Grano (1570). Zde byste měli

odbočit doprava a poté ihneddoleva nahoru na Via Poggiolo, což je

nejkratší cesta na Piazza Grande.

Vydejte se uličkou, která míří

z odbočky doprava, a přijdete na

krásné malé náměstí s barokním

kostelem Santa Lucia (1633).Vraťte se na Via di Poggiolo apokračujte směrem vzhůru. Vpravo

budete míjet kostel San Francesco,

vedle nějž se rozevírá pěkný výhled

do krajiny západně odMontepulciana. Z ulice se poté stane Via Ricci

a budete procházet kolem budovy

Museo Civico (Via Ricci 10,

tel. 0578 717 300, zavřeno přes oběd

Vlevo: Když byla

v roce 1518zahájena stavbakostela San Biagio,

překonávala ho

velikostí jenbazilika sv. Petra ve

Vatikánu

a v pondělí), kde je skromná sbírka

středověkých obrazů a soch.

Nahoře na kopci dojdete na

nádherné, paláci lemovanénáměstí Piazza del Duomo, kterému

vládne Duomo neboli katedrála.

Palác po její pravé (západní)

straně se nazývá PalazzoComunale a pochází ze 14. st. Určitě si

nenechte ujít výstup na jeho věž

(otevírací dobu si ověřte telefonicky

na informacích), která nabízísenzační výhled až do Sieny a k jezeru

Trasimeno v Umbrii. Palác vlevo,

Palazzo Cantucci, je jedním

z několika míst, kde lze ochutnat

a zakoupit některé ze „tří velkých“

tradičních toskánských vín, Vino

Nobile di Montepulciano.

Dominantou náměstí jeDuomo, katedrála (přestavěná po roce

1680), známá ohromujícímvysokým oltářním obrazem od Taddea

di Bartolo s názvem „Nanebevzetí“

(1401), patrně nejhezčímztvárněním námětu, jenž se u sienských

umělců těšil velké oblibě. První

kaple za severní (levou) zdí,baptisterium, je plná krásnýchuměleckých děl: působivý a nákladný

terakotový „Liliový oltář“ pochází

od Andrey della Robbia;mramorový okolní basreliéf vytvořilBenedetto da Maiano; sochy sv. Petra

a Jana Křtitele ve výklencích jsou

připisovány Minovi da Camaino

a křtitelnice i šest basreliéfů jsou

pracemi Giovanniho d’Agostino.

Prozkoumejte ulice za náměstím

Piazza Grande i směrem dolů na

východ, ale ponechte si dostatek

času na zpáteční cestu po Via Ricci

a vydejte se podle značek dolů po

Via di San Biagio ke krásnémurenesančnímu chrámu San Biagio, který

v roce 1518 postavil Sangallo. „

OdMontepulciana dolů do

zvlněné toskánské

krajiny se táhnou

vinohrady

282 JIŽNÍ TOSKÁNSKO

Většina návštěvníků přijíždí do

Cortony z vesnice Camucia po

cestě lemované olivovými háji

a vinicemi, která vede okolonejznámějšího kostela v této oblasti,

Santa Maria del Calcinaio, jenž

stojí 2,5 kilometru od cortonských

hradeb. Stavba strohého chrámu ve

tvaru řeckého kříže byla zahájena

v roce 1485 a – spolu s podobným

kostelem San Biagio vMontepulcianu – je často považována za

nejhezčí toskánský renesanční

kostel. Uvnitř toho k viděnímnoho není, ale vnější vzhled působí

impozantně.

U města zanechte automobil

na některém z parkovišť vněhradeb a zamiřte na hlavní náměstí,

Piazza della Repubblica. Odtud je

to jen kousek přes náměstí Piazza

Luca Signorelli – pojmenované po

renesančním malíři a cortonském

rodákovi – k nevýrazné katedrále

a hlavní atrakci města, kterou je

Museo Diocesano (Piazza del

Duomo 1, tel. 0575 62 830, zavřeno

v pondělí). Muzeum se honosídvěma podmanivými obrazy od Fra

Angelica, jenž strávil deset let ve

zdejším dominikánském konventu.

Jeho „Zvěstování“, které v muzeu

spatříte, je jedním z nejzásadnějších

mistrovských děl renesanční Itálie,

i když jeho druhé dílo v expozici,

„Madona s Dítětem a svatými“, si

s ním při srovnání nijak nezadá.

Mezi další obrazy tétopozoruhodné sbírky se řadí několik děl odSignorelliho, „Nanebevzetí“ (1470–75)

od Bartolomea della Gatta apoutavá „Madonna dell’Umilità“ (1435),

jejímž autorem je sienský umělec

Sassetta. Nevynechejte ani hlavní

archeologické exponáty, římský

sarkofág ze 2. st., zdobenýřezbářskými výjevy s názvem „Dionýsos

a Amazonky“.

Nedaleko od galerie stojí

druhé nejvýznamnější cortonské

muzeum, Museo dell’Accademia

Etrusca (Via Porsenna 17, tel.

0575 637 235, zavřeno v pondělí).

Zdejší sbírky zahrnují rozmanité

obrazy, sochy a další umělecké

předměty, ale nejpoutavější částí

expozice jsou pasáže související

Cortona

A 267 D3

Informace pro

návštěvníky

www.cortona.net

B Via Nazionale 42

C 0575 630 352

Cortona

CORTONA PATŘÍ K NEJSTARŠÍM TOSKÁNSKÝM MĚSTŮM NA

kopcích. Středověcí kronikáři věřili, že je stará jako Trója, a již v 8. st.

př. n. l. šlo o kvetoucí etruské centrum. Dnes má z valné většinystředověký ráz, a když k němu připočteme dvě výborná malá muzea,

spoustu krásných kostelů a pozoruhodný výhled z hradeb, vyvstane

před námi jedno z nejpříjemnějších – a přesto málo navštěvovaných –

toskánských městeček.

Vlevo: Chrám

Santa Maria del

Calcinaio bylpostaven prozázračný obraz Panny

Marie, který našel

dělník vevápence – calcinaio

s cortonským etruskýmdědictvím. Speciální pozornost si

zaslouží „Lampadario Etrusco“,

velká bronzová lampa z 5. st. př.

n. l., jejíž vzhled i výstřednost by

působila ohromujícím dojmem

v každé éře. V podstatě totéž

lze konstatovat o krásné sbírce

etruských klenotů, alepochmurná kolekce uren a váz, které jsou

prokletím mnoha italských muzeí

věnovaných Etruskům, už na

vás patrně stejný dojem neudělá.

Působivější jsou pozůstatkymístního etruského hrobu, zvaného

Melone II del Sodo, jehož část byla

zrekonstruována v nejvyšším patře

budovy. Mezi další exponáty patří

renesanční medailony, předměty

ze zlata a stříbra, skromná kolekce

středověkých obrazů a mumie

i další artefakty ze starověkého

Egypta (součást místní sbírky

věnované muzeu).

Stejně jako ve většiněstředověkých italských měst, i v Cortoně je

stejně příjemné se jen tak potulovat

po ulicích jako navštěvovat muzea.

Vydejte se do příkrých uliček

vedoucích do horních částí města

a především k medicejské pevnosti,

Fortezza Medicea, z roku 1556, od

níž se rozevírá nádherný výhled.

Spatříte celé město, jezeroTrasimeno i kopce v Umbrii sousedící

s Toskánskem. V chrámu Santa

Margherita (přestavěném v 19. st.)

přímo pod hradem se nachází tělo

Markéty Cortonské, patronky města,

ale s výjimkou hrobky světice (1362)

v kapli nalevo od hlavního oltáře zde

vcelku nic zajímavého není.

Další kostely ve městě,které stojí za návštěvu, jsou San

Palazzo

Comunale se

svým mohutným

schodištěmvévodí náměstí Piazza

Luca Signorelli

284

llll

l

l

l

l

l

l

l

l

llll

ll

ll

l

l

l

l

l

l

l

l

ll

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

ll

ll

ll

GIARDINI

PUBBLICI

PIAZZA

DELLA

PESCAIA

PIAZZA

GARIBALDI

PIAZZA

D.DUOMO

PIAZZA L.

SIGNORELLI

PIAZZA D.

REPUBBLICA

Porta

Colonia

Porta

Santa

Maria

Porta

Sant

Agostino

Porta

Berarda

Porta

Montanina

V

I

A

G

U

E

L

F

A

VIA

ROM

A

V

IA

G

IN

O

SE

VERINI

V

IA

D

A

R

D

A

N

O

VIANAZIONALE

ST

R

A

D

A

U

M

B

R

O

C

O

RT

ON

ESE

V

IA

L

E

C

E

S

A

R

E B

A

T

T

IS

T

I

VI

A

L

E

C

E

S

ARE

B

A

TT

ISTI

PIAZZA

DEL

MERC

ATO

V

I

A

S

.

M

.

N

U

O

V

A

VI

A

DE

LL

E

CO

N

TE

SS

E

V

IA

S

A

N

T

A

M

A

R

G

H

E

R

IT

A

G

HI

B

E

L

L

IN

A

V

IA

V

I

A

S

A

N

S

E

B

A

S

T

IA

N

O

V

IA

L

E

D

.

V

IA

GIU

SEP

PE

M

AF

FE

I

V

I

A

B

E

R

R

E

T

T

I

N

I

V

IA

S

A

N

T

A

M

A

R

G

H

E

R

IT

A

VIA D. SANTUCCE

V

I

A

S

.

N

I

C

C

O

L

Ò

M

U

R

A

E

T

R

U

S

C

H

E Sant’

Antonio

Palazzo

Ferretti

San

Francesco

San

Marco

Spirito

Santo

Sant’

Agostino

Duomo

Palazzo

Comunale

Santa Maria

del Calcinaio

Santa

Margherita

Fortezza

Medicea

San Niccolò

Museo

Diocesano Museo dell

Accademia

Etrusca

San

Domenico

San

Cristoforo

0 200 metrů

Cristoforo, hrubě tesanáromán

ská kaple u Piazza della Pescaia,

a San Niccolò u Via San Niccolò,

které lze snadno navštívit při cestě

do pevnosti či od ní. Ve druhém

z uvedených chrámů je na hlavním

oltáři poutavý oboustranný obraz

od Lucy Signorelliho. Další díloté

hož autora naleznete v kostele San

Domenico, kde se také nachází

poetická „Korunovace PannyMa

rie“ (1402) od Lorenza di Niccolò

Gerini. Chrám stojí nedalekove

řejných zahrad u Piazza Garibaldi,

v nichž dlouhá cesta nazvaná„Pas

seggiata in Piano“ nabízí několik

působivých vyhlídek. „

„Zvěstování“ od

Fra Angelica

Tato strategická poloha rovněžpřitahovala bombardéry za 2. světové

války a výsledkem jsou z velké části

moderní předměstí. Ale nenechte

se odradit, protože slupka z 20. st.

skrývá téměř dokonalé historické

jádro. Město má dobré silniční

i železniční spojení se zbytkem

Toskánska: z Florencie je to vlakem

pouhou hodinu cesty.

Většina návštěvníků se na chvíli

zastaví ve výborném turistickém

centru u železničního nádraží

a poté míří rovnou na náměstí

Piazza San Francesco do chrámu

San Francesco (stavba zahájena

roku 1318), v němž zdi apsidy

zdobí slavné fresky (1453–1466) od

Piera della Francesca. Jejichnámětem se stala „Legenda o pravém

kříži“, složitý příběh sledující pouť

dřeva z kříže, na kterém zemřel

Kristus.

Kořeny tohoto vyprávěnípocházejí ze Zlaté legendy (Legenda

Aurea) ze 13. st. od Jacopa da

Varagine a díky tomuto traktátu

se na veřejnost vrátilo mnoho

apokryfních i jiných příběhů. Piero

se však nezabývá až toliksamotným vyprávěním – legenda není

vyprávěna souvisle – ale především

přísným smyslem pro symetrii

a umělecké proporce, kteréovlivňovaly mnohá z jeho neklidných

a téměř mystických obrazů.Naříklad dvě bitevní scény cyklu

(5. a 8. obraz na plánku nahoře)

Arezzo

A 267 D4

Informace pronávštěvníky

www.apt.arezzo.it

B Piazza della

Repubblica 28

C 0575 377 678

Arezzo

AREZZO DNES TURISTÉ NAVŠTĚVUJÍ PŘEDEVŠÍM PRO

středověké centrum a kvůli jednomu z nejslavnějších toskánských

cyklů fresek, „Legenda o pravém kříži“ od Piera della Francesca.

Kromě umění jde také o prosperující město, z velké části díkyzdejšímu šperkařskému a zlatnickému průmyslu – největšímu nasvětě – jehož tradice se vyvinula v etruských, římských a středověkých

časech, kdy zdejší osídlení vzkvétalo díky poloze na obchodníchcestách vedoucích Apeninami.

Chrám Santa

Maria (vlevo)

a věž Fraternità

(vpravo) se tyčí

nad arezzským

náměstím Piazza

Grande

286

jsou umístěny naproti sobě vapsi

dě, a nikoli tam, kde by si to žádala

dějová nit, a původ královny ze

Sáby je vyobrazen dvakrátzrcadlo

vým způsobem.

Na vyobrazení nahoře vidíte:

1a. Adam předpovídá svou smrt

a žádá svého syna Šéta, aby

od anděla z ráje vyprosil „olej

milosrdenství“.

1b. Anděl namísto toho dává

Šétovi výhonek ze „Stromu

poznání.“ Šét jej zasazuje do

Adamových úst, z nichžvy

roste celý strom, jenž se poté

stane křížem Kristovým.

2a. Král Šalamoun nechává ztoho

to stromu postavit most.Krá

lovna ze Sáby cítí při návštěvě

Šalamouna posvátnost dřeva

a klečí v modlitbách.

2b. Královna předpovídá, že dřevo

bude použito při ukřižování.Vy

práví Šalamounovi svoje vidění.

3. Šalamoun nechává tři muže

dřevo zakopat.

4. První křesťanský císařKon

stantin má před bitvou roku

313 ve svém stanu sen, v němž

9

7

8

6

10

Naproti a nahoře:

„Legenda opra

vém kříži“ odPie

ra della Francesca

287

vidí kříž a anděla, jenž mu

říká: „Pod tímto znamením

zvítězíš.“

5. Konstantin následujícího rána

poráží svého nepříteleMaxen

tia a nechává se pokřtít.

6. Levita Jidáš vyzrazuje namu

čidlech Konstantinově matce

Heleně, kde jsou zakopány

tři kříže z Golgoty, které byly

ukradeny a zakopány poukři

žování.

7. Jidáš vykopává před Helenou

a jejím dvorem kříž. Jehopra

vost dokáže vzkříšení mrtvého

muže a Helena klečí v úžasu.

Na místě Jeruzaléma, kde se

příběh odehrává, jenamalová

no Arezzo (vlevo).

8. Perský král Chosran (Chosroe)

ze 7. st., který ukradl kříž

a nechal ho zabudovat do

svého trůnu (vyobrazenvpra

vo), utrpěl porážku od císaře

Hérakleia. Očekává nyní svou

popravu (vpravo).

9. Hérakleios vrací kříž doJeru

zaléma.

10. Heleně se zjevuje andělzvěsto

vání.

3

4

2a a 2b

5

1a a 1b

San Francesco

www.ticketeria.it

B Piazza della

Repubblica

C 0575 302 001 nebo

0575 352 727

D Zavřeno v neděli

dopoledne. Prohlídky

každou půlhodinu

od pondělí do soboty