načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Fitness pro mozek -- Využití textu v tréninku paměti - Jana Vejsadová

Fitness pro mozek -- Využití textu v tréninku paměti
-15%
sleva

Kniha: Fitness pro mozek -- Využití textu v tréninku paměti
Autor:

Víte, že kniha je nejlepším přítelem našeho mozku? Čtení je pro něj totéž, co fyzická námaha pro tělo. Vyžaduje zapojení mnoha smyslových, jazykových i paměťových dovedností, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-04-17
Počet stran: 224
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 223 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Vazba: brožovaná lepená
Doporučená novinka pro týden: 2018-16
ISBN: 9788026507499
EAN: 9788026507499
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Víte, že kniha je nejlepším přítelem našeho mozku? Čtení je pro něj totéž, co fyzická námaha pro tělo. Vyžaduje zapojení mnoha smyslových, jazykových i paměťových dovedností, které se spojují do specifického neurologického kruhu umožňujícího nám text přečíst a porozumět mu. Na staletími prověřených technikách autorka Jana Vejsadová dokazuje, jak můžeme využít různé dostupné texty k procvičení škály poznávacích funkcí, především paměti a pozornosti. Příklady testů a cvičení využijí děti, dospělí i senioři. Spoustu tipů zde najdou i studenti, například k tomu, jak si doslovně zapamatovat text. Jana Vejsadová – certifikovaná trenérka paměti a kreativity. Vystudovala knihovnictví, kde se pak řadu let specializovala na bezbariérový přístup k informacím pro zdravotně znevýhodněné i seniory a od roku 2002 také na programy práce s pamětí. Od roku 2006 působí v oblasti celoživotního vzdělávání a zaměřuje se na trénink kognitivních funkcí pro různé cílové skupiny. Zároveň se podílí na odborné přípravě aktivizačních pracovníků a trenérů paměti u nás i na Slovensku. (využití textu v tréninku paměti)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

14

KAPITOLA DRUHÁ

TEXT A ČTENÍ

Už tedy víme, že se čtení odehrává ve vymezených oblastech mozku, ale víme

také, že tyto oblasti nejsou jediné, které se na něm podílejí. Čtení stejně jako

myšlení závisí na naší schopnosti dešifrovat a používat jazyk, materiál slov,

z nichž se tvoří text a myšlenka.

4

Je kumulativní, každé nové čtení staví na

předchozí zkušenosti čtenáře. Nevnímá pouze písmena a mezery za slovy,

která tvoří text, ale zároveň ho naplňuje smyslovými vjemy, emocemi,vědomostmi i intuicí. Vytváří ve své mysli obrazy a slovní transformace, abyzachytil jeho obsah i význam. Jedná se o proces osobní, protože každý čtenář si

při čtení buduje svůj vlastní osobitý vztah mezi psanými větami a mezi svými

vědomostmi, vzpomínkami a zkušenostmi.

Důvodů, proč čteme, se nabízí celá řada:

QQ

získáváme nové informace;

QQ

přijímáme určitá sdělení;

QQ

hledáme důležité podrobnosti nebo odpověď na určitou otázku;

QQ

čteme pro zábavu a potěšení;

QQ

rozvíjíme i obohacujeme slovní zásobu;

QQ

díky vizuální paměti se rovněž upevňujeme v pravopisu. Nejsou to však, jak by se mohlo zdát, úkoly jen pro žáky, studenty a lidi vproduktivním věku. Udržení dosažené vzdělanostní úrovně a funkčnígramotnosti člověka i ve vyšším věku je zpravidla nemožné bez kvalitních čtenářských návyků a dovedností. Správné porozumění a potřebné zužitkování obsahu textu vyžaduje návyk aktivního čtení, schopnost koncentrace pozornosti,obrazotvornosti i asociativního myšlení. Znamená však také stálé oživovánívyjadřovacích schopností i obohacování vlastní slovní zásoby o výrazy spjaté se 4 Manquel, Alberto: Dějiny čtení. Host, 2007. ISBN 978-80-7294-231-2

TEXT A ČTENÍ

15

současným děním ve společnosti. Aktivní čtenářská dovednost proto může

být i pro dospělé a seniory prostředkem k porozumění i nutné selekci vzáplavě informací, k aktivizaci, ale také cestou ze sociální izolace či lékem na bolest nebo složitou životní situaci.

Čtenářská gramotnost

Čtenářskou gramotnost jako jednu ze zásadních součástí funkční gramotnosti

(čtenářská, matematická, přírodovědní) je třeba obecně chápat jako schopnost

využívat psané informace pro úspěšné fungování v životě. Jedná se o komplex

znalostí a dovedností, které člověku umožňují zacházet s písemnými texty

běžně se vyskytujícími v životní praxi (například s jízdním řádem, návodem

k použití domácího spotřebiče, s úvodníkem v novinách a tak dále). Historie

čtenářské gramotnosti jako kulturního fenoménu sahá do dávné minulosti,

kdy se z individuální dovednosti „zacházet s písmem“ stal jev s významnými sociálními i ekonomickými souvislostmi.

Dialog o vzniku písma

Ti,  kdož se  tvůj  objev naučí, přestanou si  cvičit paměť, a tím budou zapomínat, 

neboť spoléhajíce na  písmo, nebudou se  rozvzpomínat sami od  sebe zevnitř. 

Našel jsi  tedy prostředek pro  upamatování, ale  nikoli pro  paměť! Poskytneš 

svým žákům jen  zdání moudrosti, nikoli však moudrost pravou. Lidé  se  dozvědí 

o mnoha věcech bez  učení a budou si  myslet, že  mnoho znají, ačkoli nebu-

dou  znát  nic.  Bude s nimi těžké pořízení, neboť místo moudrosti budou mít  jen 

nátěr vzdělanosti!

Platón: Faidros, 4. století př. n. l.

V uvedeném Platónově dialogu vyčítá egyptský král Thamos bohu Thovtovi

(bůh moudrosti a poznání), že dal lidem písmo. Platónovy obavy, že písmo člověka ochudí o schopnost pamatovat si, a tudíž i myslet, senenaplnily. Vznik písma, vynález knihtisku, psacího stroje či počítačových textových

editorů měly na uchování toho, co by bylo dávno zapomenuto, a na úroveň

a rozšiřování gramotnosti mimořádný vliv. Společenské změny v historii

Fitness pro mozek

16

hrály vždy významnou roli ve způsobu užívání textu a rozšiřování schopnosti

číst a psát. Potřeba přenosu důležitých informací se zvětšovala, ať už bylydůvody ekonomické, sociální (například záznamy dědictví majetku, půdy,matriční záznamy) či náboženské (laické čtení z Bible). V počátcích bylačtenářská gramotnost spojována především se schopností číst rituální texty nejprve

omezenou skupinou vzdělaných. Teprve mnohem později se začala týkat širší

populace.

5

Hlavním spouštěčem byl Gutenbergův vynález knihtisku vpolovině 15. století, ale teprve 19. století a zavádění povinné školní docházky vedlo

k postupnému rozšíření čtenářských dovedností do té míry, že už se bez nich

neobejdeme.

Téměř půl tisíciletí byla za nositelku důležitých a důvěryhodnýchinformací považována kniha. Dnes se čtenářství, dosud pevně spjaté s texty včernotiskové podobě, pozvolna přesouvá na obrazovku, do digitálního světa

kyberprostoru. Daní za snadnou dosažitelnost libovolných informací zkteréhokoli místa ve světě v textové nebo grafické podobě může být kromě pocitu

již zmíněného informačního přetížení také jejich nedůvěryhodnost nebo nízká

vypovídací hodnota.

V současné době se proto informačně a čtenářsky gramotný člověk musí

umět rychle orientovat v nových faktech, vyhodnotit je, zvážit jejichvěrohodnost a efektivně je využít. Předností zejména mladších lidí je dnes zpravidla

počítačová gramotnost, znalost cizích jazyků, komunikativnost, tvořivost,

schopnost akceptovat odlišnosti. Některé další nezbytně nutné předpoklady,

jakým je například schopnost číst s porozuměním či reprodukovat text bez

zrakové opory, bývají často opomíjeny, přestože neztrácejí na významu.

Čtení a jiná média

Otázka, která tedy dnes, v 21. století, úzce souvisí se čtením a čtenářstvím,

se týká také elektronických médií i digitální podoby textu a nabízí častodiskutované téma, zda odsunou tištěnou knihu do oblasti zapomnění. Všechny 5 Rabušicová Milada: Gramotnost – staré téma v novém pohledu. Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2858-0

TEXT A ČTENÍ

17

dosavadní studie, které se zaměřily na vztah mezi internetem a čtením, došly

k jednotnému názoru. Internet nejde proti čtení ani proti knize, avšak mění

naše čtenářské návyky. Stává se prostředníkem krátkých užitkových textů,zatímco obsáhlejší beletristické texty zůstávají doménou tištěné knihy. Stálečastěji však vyvstává otázka, která se týká škodlivosti digitálních médií a hrozby

takzvané digitální demence. Jsou to obavy oprávněné, nebo se i tentokrát náš

mozek adaptuje na nový fenomén, jako tomu bylo v případě písma?

Určité změny čtenářských návyků na sobě opravdu pociťuje většina z nás,

kteří s počítačem a internetem pracujeme – a tedy i čteme z obrazovky víc než

dvacet let. Náš mozek byl zvyklý číst lineárně. Tím se v daleko větší mířezapojovala také vizuální paměť (například si vybavíme, že tato informace byla vposledním odstavci na stránce vpravo dole). Čím častěji čteme elektronické texty, tím

více čteme nelineárně, povrchně a bez hlubšího porozumění. Čteme selektivně,

hledáme v textu klíčové výrazy. Text skenujeme očima a přeskakujeme na části,

o kterých si myslíme, že jsou nejzajímavější nebo nejhodnotnější. Nedopřáváme

si to hluboké vtažení do děje se všemi obrazovými představami i vůněmi, kdy

mozek vykazuje stejnou aktivitu, jako bychom byli uprostřed dění.

Výsledky většiny výzkumů poukazují na to, že čtení tištěného média je

výhodnější pro naše učení a porozumění textu. Čerpáme-li informace jen zon-line zdrojů, náš mozek si navykne je přijímat jako proud jednoduchých,průběžně přicházejících vět. Ztrácíme schopnost poradit si s delšími, složitějšími

texty, naše mysl si nedokáže zapamatovat a reprodukovat větší objeminformací (například o rozsahu několika odstavců). Ukazuje se, že v porovnání

s těmi, kteří čtou identický text v tištěné podobě, jsou čtenáři on-line médií

rychleji unaveni a pociťují nižší míru schopnosti koncentrace pozornosti.

Jako hrozba pro děti však zaznívá varování zejména z pohledu dětských

neurologů. Mozek malých dětí se teprve dotváří a je mnohem zranitelnější než

mozek dospělého člověka. Roste počet dětí s poruchami pozornosti. Vnímání

většiny dětí je velmi povrchní, krátkodobé a nesoustředěné. Vedle ztrát vemocionální rovině jim hrozí i ztráta schopnosti hlubokého čtení a v souvislosti

s úpadkem psaného písma i ztráta cvičení jemné motoriky. To má zanásledek zhoršení zapamatování, vizuální paměti, jazykových i řečovýchschopností. Děti by tedy měly mít přístup k PC či k „chytrému“ telefonu v denním


Fitness pro mozek

18

programu časově omezený. I nám dospělým by měla nová média duševnívý

kony ulehčovat, a ne je nahrazovat.

Nic není jen černobílé

Neměli bychom však zapomínat, že negativní účinky digitálních médií jsou

daní za mnoho jejich pozitivních dopadů, které nám naopak umožňují věci,

o nichž se nám předtím ani nesnilo. S funkcí kompenzačních pomůcek daly

netušené možnosti číst, přijímat informace, komunikovat, studovat apřekoná

vat nové výzvy nevidomým, neslyšícím, afatikům (afázie je částečná neboúpl

ná ztráta schopnosti dorozumívat se řečí) i lidem s poruchami hybnosti. Pro

ně se počítač i mobil staly nepostradatelným pomocníkem. Byla jsem deset let

členkou poroty literární soutěže Internet a můj handicap. Znám proto příběh

mnoha z nich, patří neodmyslitelně k mému životu a jejich statečnost často

slovy nedovedu vyjádřit.

Na dokreslení svých slov uvedu dvě oceněné literární práce z této soutěže.

Protože pokrok je patrný i v oblasti kompenzačních pomůcek, uvádím vedle

jmen autorů i vročení.

Příběh první

Dobrý pomocník, ale zlý pán

Rád bych vám představil svoji zpověď, kterak mi Internet pomohl a s jakýmnebezpečen

stvím jsem se setkal v jeho bezbřehém prostoru. Vím, že dnes mnoha mladým lidempo

máhá v jejich iluzích trávit čas i sny. Pět zim uplynulo od doby, kdy Ježíšek nadělil „celé

rodině“ počítač s Internetem. Počítač byl v mém pokoji a já, sotva jsem ráno otevřel oči,

měl jsem je jen pro něj. Bez sluchadel jsem prakticky mimo zvuk světa tohoto. A jelikož

jsem koktal (stále koktám) a moje tělo (zvláště hlava a ruce) se chovaly velice svévolně,

není divu, že jsem si vytvořil parádní mindrák. Nebylo možné oslovit smysluplně asro

zumitelně jakékoli děvče. A když už, dostalo se mi jasných neverbálních odpovědí.


TEXT A ČTENÍ

19

Internet a jeho anonymita mi dávaly možnost být sám sebou, mluvit tak, jak mi

to zrovna duší plyne. Nejvíce jsem prahl po chatu, flirtovacích a seznamovacíchmíst

nostech. Zde po nesčetných pokusech navázal jsem bližší vztah s nejistou Maruškou

z jisté vesničky u známého města. Přes dva rozměry monitoru jsem prožíval všechny

rozměry dosud nepoznané lásky. Chyběl jen rozměr reality, který mi však zpočátkune

chyběl. Zcela jsem se uzavřel do sebe. Účty za telefon byly drastické, ale naši tušili, co

zvláštního se se mnou děje. Nezasahovali. Smutné noci při nenavazování spojení, při

zpoždění dopisku či vztek, když počítač okupoval jiný člen rodiny. Radost taková, že

jsem se rozplýval v nekonečnu. Byl jsem tak mimo, že mi celé okolí bylo úplněukra

dené. Po skutečném setkání s Maruškou a prvních polibcích jsem se utvrdil v tom, že

jsme si souzeni. Po návratu domů Maruška neodpovídala. Pak mi pár řádkůsdělova

lo, že mi to nerada dělá, avšak že mé sympatie nesdílí. Že už mě nechce vidět. Tehdy

jsem týdny nebyl schopen radosti. Notoricky jsem vytvářel a udržoval nové virtuální

vztahy, najednou třeba až deset. Avšak už bez skutečného zájmu, jako stroj a zcelapo

hlcený vlastním operačním systémem. Tento „můj“ systém byl naprosto chorobný.

Plynuly měsíce, bez povšimnutí, určovány modemem. Nevím, kdy jsem si uvědomil

svou závislost. Po pozdějších setkáních s jinými lidmi jsem objevil, že byla srovnatelná

se závislostí na automatech či pervitinu. Mé užívání Internetu se dostalo na nejnižší

pudovou úroveň. Dodnes je mi nevolno, a to mám žaludek jako žulový, když sivzpo

menu, co jsem své duši napáchal. Přitom jsem rozvíjel i reálnou část života.

Krátce po Marušce jsem vzal jedno děvče za ruku a dlouho jsme se nepustili.

Zkušenosti z chatu mi dodaly sebedůvěru a drzost, které rostly měsíc od měsíce. Amu

sím přiznat, nebýt Netu, nepoznával bych tak rychle taje ženských duší i těl. Nevím

však, zdali to za to stálo. Ztratil jsem spoustu nevratných hodin, času, který byl mi

dán. Nechal jsem zanést svou duši a dodnes ji z toho léčím. Možná je to lidské, nevím,

ale v duchu koketuji s každou dívkou (či převlečeným chlapem) jako tehdy na chatu.

Cítím, že jde o následek mé závislosti. Jistě, na vině není Internet sám, ale moje touha,

touha lidská... Touha být lepší, než jsem.

Jan Spěváček,

literární soutěž Internet a můj handicap, 2007


Fitness pro mozek

20

Nečekejte ani po přečtení druhého textu žádný úkol na zapamatování. Myslím,

že jsou to natolik bezprostřední a silné příběhy, že vám utkví v paměti díky

neobvyklosti a dávce emocí, právě tak jako mně.

Příběh druhý

Mobilizace pracovních sil

„Ahoj, Lukáši, Jana je nemocná, a proto budeš mít ode dneška do konce měsíce služby

s Luckou. Ona asi bude víc vařit a ty obsluhovat, nějak se domluvte... Já už musímběžet. Kdyby byl nějaký problém, tak jsem na mobilu.“ S těmito slovy mě v pondělí ráno

přivítal a zároveň se se mnou rozloučil můj zaměstnavatel, který byl jako majitelmenší kavárny neustále ve spěchu.

„Nějak se domluvte...,“ znělo mi stále v hlavě, zatímco jsem stiskem ruky zdravil

svoji spolupracovnici. „Tak to dnes bude dost silný kafe, ale ono se stejně nic nepije tak

horké, jak se to uvaří,“ řekl jsem si a myslel na to, že už jsem se zde zvládl vypořádat

se spoustou jiných problémů. Indikátor hladiny a šablona na bankovky byly jedinými

pomůckami, které jsem zde navíc potřeboval. Někteří zákazníci byli sice ze začátkutrochu opaření, aniž bych je polil, ale i oni si celkem brzy zvykli na číšníka s černoukávou a bílou holí. Ačkoli jsem zde pracoval od nevidím do nevidím, tak jsem se s Lucií

setkal teprve podruhé, a rychle jsem hledal způsob, jak zrušit rovnítko mezi nevidět =

nevědět, protože komunikace s někým, kdo prožívá celý svůj život bez poslechu, pro mě

byla velká neznámá. Má „neposlušná“ kolegyně sice uměla dobře odezírat, jak alezískat jistotu, že podle mého zadání uvaří kávu ze spolku, a ne od žida? Tu zpětnouvazbu jsem viděl dost černě. Já ani ona neumíme lormovat,

6

psaní do dlaně lechtalo a při

větší rychlosti připomínalo hádání z ruky. To, že umím latinku, by se u zákazníkůsetkalo s povděkem nejspíše proto, že při zkoušce psaní na záda se mi nechtěně málem

podařilo již při první větě dvakrát rozepnout Lucii podprsenku. Po dobrém nápadu ani

vidu, ani slechu. A pak se mi za černými brýlemi rozsvítilo: „Kdyby byl nějakýproblém, tak jsem na mobilu!“ SMSka se přece nemusí odesílat a můj ozvučený telefon je

6 Lormování – používání dlaňové dotykové abecedy pro komunikaci s hluchoslepými osobami




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist