načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS - Dana Dvořáková

Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS

Elektronická kniha: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS
Autor:

Jak porozumět účetní závěrce sestavené podle IFRS. Cílem knihy je pomoci nejširší veřejnosti porozumět logice mezinárodních standardů účetního výkaznictví a usnadnit ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  299
+
-
10
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 368
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 5. aktualizované a přepracované vydání
Skupina třídění: Účetnictví
Jazyk: česky
Umístění v žebříčku: 179. nejprodávanější produkt za poslední měsíc
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-265-0692-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka seznamuje s jednotlivými standardy IFRS.

Popis nakladatele

Jak porozumět účetní závěrce sestavené podle IFRS.

Cílem knihy je pomoci nejširší veřejnosti porozumět logice mezinárodních standardů účetního výkaznictví a usnadnit výkladem i praktickými příklady studium i následnou aplikace těchto standardů v praxi.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dana Dvořáková - další tituly autora:
Molekulární hematologie Molekulární hematologie
 (e-book)
Specifika účetnictví a oceňování v zemědělství Specifika účetnictví a oceňování v zemědělství
 (e-book)
Základy účetnictví Základy účetnictví
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Finanční účetnictví

a výkaznictví podle

mezinárodních

standardů IFRS

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.bizbooks.cz

www.albatrosmedia.cz

Dana Dvořáková

Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních

standardů IFRS – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Dana Dvořáková

Finanční účetnictví a výkaznictví

podle mezinárodních standardů

IFRS

BizBooks

Brno

2017



5Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

Obsah Předmluva 15

CÍL PUBLIKACE 15

PRÁCE S PUBLIKACÍ 16

1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 17 1.1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ 17 1.2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 19

1.2.1 Stručné shrnutí dosavadního vývoje 19

1.2.2 Cíle a strukturování IFRS 22 2 Koncepční rámec účetního výkaznictví –

východisko Mezinárodních standardů účetního výkaznictví 27 2.1 ROLE KONCEPČNÍHO RÁMCE, UŽIVATELÉ

A CÍLE ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 28

2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY SESTAVENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 29 2.3 KVALITATIVNÍ CHARAKTERISTIKY ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 30 2.4 DEFINICE A ROZPOZNÁNÍ ZÁKLADNÍCH

PRVKŮ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 33

2.4.1 Definice aktiva 33

2.4.2 Definice závazku 34

2.4.3 Vlastní kapitál 35

2.4.4 Výnosy a náklady 35 2.5 OCEŇOVÁNÍ – ZÁKLADNÍ KONCEPCE 37

2.5.1 Výchozí koncepce oceňování 37

2.5.2 Pojetí kapitálu a uchování kapitálu (uchování podnikové podstaty) 39 3 Oceňovací přístupy užívané v IFRS 41 3.1 OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ V MOMENTĚ

JEJICH POŘÍZENÍ, RESPEKTIVE VZNIKU 41

3.1.1 Ocenění vycházející z pořizovacích nákladů nebo jejich odhadu 41

3.1.1.1 Aktivace výpůjčních nákladů 43

3.1.1.2 Ocenění aktiv a závazků v amortizovaných nákladech

(metodou současné hodnoty) 47

3.1.2 Ocenění pořizovaných aktiv (závazků) ve fair value 50 3.2 OCEŇOVÁNÍ V PRŮBĚHU DRŽENÍ AKTIV

A EXISTENCE ZÁVAZKŮ 50

3.2.1 Oceňování položek účetní závěrky na bázi historických cen 51

3.2.1.1 Snížení hodnoty aktiv v důsledku zhoršení jejich užitečnosti 53


6 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

3.2.2 Oceňování položek účetní závěrky ve fair value 64

3.2.2.1 Standardy užívající fair value a jejich přistup k určení fair value 64

3.2.2.2 Vypořádání rozdílů z přecenění na fair value 65

3.2.2.3 Obecné přístupy a zásady zjištění fair value dané standardem IFRS 13 67

3.3 KURZOVÉ ROZDÍLY 73

3.3.1 Cíle a rozsah působnosti standardu IAS 21, výchozí definice 73

3.3.2 Volba funkční měny 75

3.3.3 Kurzové rozdíly vzniklé z transakcí v cizích měnách při jejich převodu na funkční měnu 76

3.3.3.1 Kurzové rozdíly v průběhu roku (výchozí uznání) 76

3.3.3.2 Vykazování peněžních a nepeněžních položek ve funkční měně

k rozvahovému dni 77

3.3.4 Vykazování ve funkční měně v případě, že není využívána pro běžné účtování 78

3.3.5 Použití jiné než funkční měny pro vykazování 81

3.3.6 Vypořádání kurzových rozdílů 81

3.3.7 Zveřejňování 82 4 Rozvaha – výkaz o finanční situaci 85 4.1 CHARAKTERISTIKA PŮSOBNOSTI A CÍLŮ IAS 1 85 4.2 VÝCHODISKA SESTAVENÍ ROZVAHY 86 4.3 OBECNÉ POŽADAVKY IAS 1 NA KLASIFIKACI AKTIV A ZÁVAZKŮ

A JEJICH ZVEŘEJNĚNÍ V ROZVAZE 87

4.3.1 Řazení aktiv a pasiv v rozvaze, rozlišení krátkodobých a dlouhodobých aktiv a závazků 89

4.3.2 Položky zveřejňované přímo v rozvaze 92 5 Dlouhodobá nehmotná aktiva 97 5.1 ROZSAH PŮSOBNOSTI IAS 38, VÝCHOZÍ DEFINICE 97

5.1.1 Rozpoznání 97

5.1.1.1 Identifikovatelnost 97

5.1.1.2 Ovládání (kontrola) 98

5.2 OCEŇOVÁNÍ 99

5.2.1 Oceňování v momentě pořízení 99

5.2.1.1 Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností 99

5.2.1.2 Pořízení nehmotného aktiva v rámci koupě podniku 101

5.2.2 Ocenění v průběhu držení aktiva 102

5.2.2.1 Model historických cen 102

5.2.2.2 Model přecenění na fair value 102

5.2.2.3 Problematika určitelnosti doby použitelnosti aktiva a amortizace 103

5.2.2.4 Amortizace 104

5.3 ZVEŘEJNĚNÍ A POZBYTÍ AKTIV 105 6 Dlouhodobá hmotná aktiva určená k užívání účetní jednotkou 107 6.1 ROZSAH PŮSOBNOSTI IAS 16, VÝCHOZÍ DEFINICE 107 6.2 OCEŇOVÁNÍ 109

6.2.1 Oceňování v momentě pořízení 109Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

6.2.2 Ocenění v průběhu držení aktiva 114

6.2.2.1 Model historické ceny 114

6.2.2.2 Model fair value 114

6.2.2.3 Odpisy a snížení hodnoty 116

6.3 ZVEŘEJNĚNÍ A ODÚČTOVÁNÍ 122

6.3.1 Klasifikace a zveřejnění 122 6.3.2 Odúčtování 123

7 Leasingy 125

7.1 IAS 17 – LEASINGY 125

7.1.1 IAS 17 – rozsah působnosti a úvodní definice 125 7.1.2 Finanční leasing 128

7.1.2.1 Účetní zachycení finančních leasingů u pronajímatele 130

7.1.2.2 Účetní zachycení finančních leasingů u nájemce 134 7.1.3 Operativní leasing 141

7.1.3.1 Operativní leasingy u pronajímatele 141

7.1.3.2 Operativní leasing u nájemce 143 7.1.4 Prodej a zpětný leasing 144 7.1.5 Příčiny novelizace standardu 146

7.2 IFRS 16 LEASINGY 146

7.2.1 IFRS 16 – rozsah působnosti a úvodní definice 146

7.2.1.1 Identifikace leasingu, odlišení leasingu od služby 147

7.2.1.2 Předmět účetního zobrazení 152

7.2.1.3 Doba leasingu 154 7.2.2. Leasing u nájemce 155

7.2.2.1 Výjimky z aplikace standardu u nájemce 155

7.2.2.2 Oceňování při zahájení leasingu 156

7.2.2.3 Následné ocenění 158

7.2.2.4 Modifikace leasingové smlouvy 160

7.2.2.5 Prezentace a zveřejnění 162 7.2.3 Leasing u pronajímatele 163

7.2.3.1 Modifikace leasingové smlouvy 163

7.2.3.2 Prezentace a zveřejnění 164 7.2.4 Prodej a zpětný leasing 164

8 Dlouhodobé investice 167

8.1 DLOUHODOBÉ INVESTICE FINANČNÍ A NEFINANČNÍ 167

8.2 PŘEDMĚT IAS 40, ROZPOZNÁNÍ INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ 167

8.3 OCEŇOVÁNÍ INVESTIC DO NEMOVITOSTÍ 169

8.3.1 Ocenění při pořízení 169 8.3.2 Modely pro následné ocenění investic do nemovitostí 171

8.4 POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ 172

8.5 VYŘAZENÍ AKTIV Z INVESTIC DO NEMOVITOSTÍ 172


8 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

9 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti 175 9.1 PŘEDMĚT A CÍL STANDARDU IFRS 5, VÝCHOZÍ DEFINICE 175 9.2 OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH AKTIV A SKUPIN AKTIV

A ZÁVAZKŮ K PRODEJI 177

9.3 VYKÁZÁNÍ A ZVEŘEJNĚNÍ 179 10 Zásoby 183 10.1 PŘEDMĚT STANDARDU IAS 2 183 10.2 OCEŇOVÁNÍ 184

10.2.1 Oceňování při pořízení – náklady pořízení zásob 184

10.2.2 Snížení hodnoty zásob 187

10.2.3 Oceňování spotřeby zásob 188 10.3 ZVEŘEJNĚNÍ 189 11 Biologická aktiva 191 11.1 PŘEDMĚT STANDARDU IAS 41, VÝCHOZÍ DEFINICE 191 11.2 OCEŇOVÁNÍ 192

11.2.1 Stanovení fair value 193

11.2.2 Státní dotace 195 11.3 VYKAZOVÁNÍ A ZVEŘEJNĚNÍ 195 11.4 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K ÚČETNÍMU ZACHYCENÍ BIOLOGICKÝCH

AKTIV 197

12 Finanční nástroje 203 12.1 ÚPRAVA FINANČNÍCH NÁSTROJŮ V RÁMCI IFRS 203 12.2 VÝCHOZÍ DEFINICE 204 12.3 KLASIFIKACE FINANČNÍCH NÁSTROJŮ PRO ÚČELY OCEŇOVÁNÍ 207

12.3.1 Kategorie finančních aktiv a závazků definované v IFRS 9 207

12.3.2 Oceňování finančních nástrojů při prvotním zachycení 213

12.3.3 Ocenění finančních nástrojů v průběhu držení 214

12.3.3.1 Finanční nástroje oceňované metodou amortizovaných nákladů 216

12.3.3.2 Finanční nástroje přeceňované na fair value 218

12.3.3.3 Snížení hodnoty finančních aktiv 221

12.4 ODLIŠENÍ FINANČNÍHO ZÁVAZKU A KAPITÁLOVÉHO NÁSTROJE 230 12.5 POVINNOSTI ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O FINANČNÍCH

NÁSTROJÍCH 231

12.5.1 Klasifikace rizik spojených s finančními nástroji 232

12.5.2 Informace zveřejňované u jednotlivých typů rizik 232

12.5.2.1 Informace zveřejňované v rozvaze či v komentáři k účetní závěrce 234

12.5.2.2 Informace zveřejňované ve výsledovce či v komentáři

k účetním výkazům 236


9Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

12.6 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ INVESTICE V INDIVIDUÁLNÍCH

ÚČETNÍCH ZÁVĚRKÁCH 236

13 Vlastní kapitál, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu 239 13.1 DEFINICE VLASTNÍHO KAPITÁLU 239 13.2 ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE O VLASTNÍM KAPITÁLU 241

13.2.1 Základní (akciový) kapitál 241

13.2.2 Fondy a nerozdělený zisk 244

13.2.3 Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu 244 14 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva 247 14.1 PŘEDMĚT STANDARDU IAS 37, VÝCHOZÍ DEFINICE 247 14.2 PODMÍNKY UZNÁNÍ REZERV 249 14.3 OCEŇOVÁNÍ A ÚČETNÍ ZOBRAZENÍ REZERV A DOHADNÝCH

POLOŽEK 251

14.3.1 Oceňování rezerv a dohadných položek aktivních a pasivních 251

14.3.2 Účetní zachycení rezerv 253 14.4 TYPICKÉ SITUACE VEDOUCÍ KE VZNIKU REZERV 256

14.4.1 Rezerva na restrukturalizaci 259 14.5 ZVEŘEJŇOVÁNÍ 260 15 Závazky vůči zaměstnancům 263 15.1 CÍL A ROZSAH PŮSOBNOSTI STANDARDU 263 15.2 KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY 263 15.3 DLOUHODOBÉ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY 264 16 Daně ze zisku 267 16.1 ROZSAH PŮSOBNOSTI A CÍLE STANDARDU 267 16.2 ÚČETNÍ ZACHYCENÍ SPLATNÉ DANĚ 267 16.3 ODLOŽENÁ DAŇ 268

16.3.1 Východiska standardu IAS 12 v oblasti odložené daně, definice základních pojmů 268

16.3.2 Oceňování odložených daňových závazků a pohledávek 270

16.3.3 Rozpoznání a účetní zachycení odložených daňových pohledávek a závazků 272

16.3.3.1 Zdanitelné přechodné rozdíly – vznik odložených daňových závazků 273

16.3.3.2 Odečitatelné přechodné rozdíly, možný vznik odložených daňových

pohledávek 279

16.3.3.3 Podnikové kombinace 283

16.4 VYKAZOVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ 284 17 Státní dotace 287 17.1 PŘEDMĚT STANDARDU IAS 20, VÝCHOZÍ DEFINICE 287 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

17.2 STÁTNÍ DOTACE 289

17.2.1 Rozpoznání dotace 289

17.2.2 Metody účetního zachycení obdržené dotace 289

17.2.2.1 Princip přiřazování nákladů a souvisejících výnosů při vykazování

dotací 290

17.2.2.2 Dotace na pořízení aktiv 291

17.3 ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O DOTACÍCH A OSTATNÍCH STÁTNÍCH

PODPORÁCH 292

18 Výnosy ze smluv se zákazníky 293 18.1 VÝCHODISKA IFRS 15 293 18.2 PŘEDMĚT STANDARDU 293 18.3 IDENTIFIKACE SMLOUVY 294

18.3.1 Pravděpodobnost úhrady budoucích peněžních toků (pohledávek) plynoucích ze smlouvy 294

18.3.2 Agregace smluv 295

18.3.3 Změny smluv 296 18.4 IDENTIFIKACE POVINNOSTÍ PLYNOUCÍCH ZE SMLOUVY 298 18.5 TRANSAKČNÍ CENA 301

18.5.1 Variabilní složka ceny 301

18.5.2 Závazky z refundace 303

18.5.3 Finanční komponenta ceny 305 18.6 ALOKACE TRANSAKČNÍ CENY NA JEDNOTLIVÉ POVINNOSTI

PLYNOUCÍ ZE SMLOUVY 308

18.7 SPLNĚNÍ POVINNOSTI PLYNOUCÍ ZE SMLOUVY – ROZPOZNÁNÍ

VÝNOSU 311

18.7.1 Aktiva a závazky vznikající na základě smlouvy se zákazníkem 311

18.7.2 Jednorázové splnění povinnosti 314

18.7.3 Postupné plnění povinnosti 316 18.8 VYKÁZÁNÍ A ZVEŘEJNĚNÍ 319 19 Výkaz o úplném výsledku hospodaření, výsledovka 321 19.1 INFORMAČNÍ POTENCIÁL VÝKAZU 321 19.2 STRUKTURA VÝKAZU O ÚPLNÉM VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ 322

19.2.1 Položky, které je třeba vykázat přímo ve výkazu o úplném výsledku hospodaření 322

19.2.2 Položky zveřejňované buď přímo ve výkazu o úplném výsledku hospodaření,

nebo v komentáři 324

19.2.3 Struktura výsledovky 324

19.2.4 Formáty sestavení výsledovky, klasifikace nákladů ve výsledovce 326 20 Výkaz peněžních toků 331 20.1 ROZSAH PŮSOBNOSTI STANDARDU IAS 7, VÝCHOZÍ DEFINICE 331Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Obsah

20.2 PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍCH ČINNOSTÍ 333 20.3 PENĚŽNÍ TOKY Z FINANCOVÁNÍ 334 20.4 PENĚŽNÍ TOKY Z PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ 334 20.5 METODY SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ 336 20.6 SESTAVENÍ A PREZENTACE VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

A SOUVISEJÍCÍ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE 338

21 Komentář k účetním výkazům 341 21.1 PŘEHLED INFORMACÍ ZVEŘEJŇOVANÝCH V KOMENTÁŘI

K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 341

21.2 VOLBA ÚČETNÍCH POLITIK, ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

TÝKAJÍCÍ SE ZMĚN ÚČETNÍCH POLITIK, ZMĚN V ODHADECH

A CHYB 343

21.2.1 Předmět standardu IAS 8 343

21.2.2 Účetní politiky 343

21.2.3 Změny v účetních odhadech 345

21.2.4 Chyby 346 21.3 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ 347

21.3.1 Definice provozních segmentů v souladu s IFRS 8 348

21.3.2 Zveřejňované informace 350 21.4 UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI 352 21.5 ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH 354

21.5.1 Povinnosti zveřejnění v oblasti spřízněných stran 355 Seznam literatury 359 Klíčová slova s anglickými ekvivalenty 360 Příloha 363 Rejstřík 365Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS Obsah podle jednotlivých probíraných standardů 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 17 2 Koncepční rámec účetního výkaznictví – východisko Mezinárodních

standardů účetního výkaznictví 27

Koncepční rámec účetního výkaznictví 27 3 Oceňovací přístupy užívané v IFRS 41

Průřezový přehled oceňovacích přístupů v jednotlivých standardech 41

IAS 23 – Výpůjční náklady 43

IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv 53

IFRS 13 – Ocenění ve fair value (Fair Value Measurement) 67

IAS 21 – Dopady změn směnných kurzů cizích měn 73 4 Rozvaha – výkaz o finanční situaci 85

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky 85 5 Dlouhodobá nehmotná aktiva 97

IAS 38 – Nehmotná aktiva 97 6 Dlouhodobá hmotná aktiva určená k užívání účetní jednotkou 107

IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení 107 7 Leasingy 125

IAS 17 – Leasingy 125

IFRS 16 – Leasingy 146 8 Dlouhodobé investice 167

IAS 40 – Investice do nemovitostí 167 9 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti 175

IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti 175 10 Zásoby 183

IAS 2 – Zásoby 183 11 Biologická aktiva 191

IAS 41 – Zemědělství 191 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS 12 Finanční nástroje 203

IAS 32 – Finanční nástroje: vykazování 204

IFRS 9 – Finanční nástroje 205

IAS 32 – Finanční nástroje: vykazování 230

IFRS 7 – Finanční nástroje: zveřejňování 231 13 Vlastní kapitál, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu 239

Koncepční rámec 239

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky 241

IAS 32 – Finanční nástroje: vykazování 242

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky 244 14 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva 247

IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva 247 15 Závazky vůči zaměstnancům 263

IAS 19 – Zaměstnanecké požitky 263 16 Daně ze zisku 267

IAS 12 – Daně ze zisku 267 17 Státní dotace 287

IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory 287 18 Výnosy ze smluv se zákazníky 293

IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky 293 19 Výkaz o úplném výsledku hospodaření, výsledovka 321

IAS 1 – Sestavení a zveřejnění účetní závěrky 321 20 Výkaz peněžních toků 331

IAS 7 – Výkaz peněžních toků 331 21 Komentář k účetním výkazům 341

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky 341

IAS 8 – Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby 343

IFRS 8 – Provozní segmenty 347

IAS 10 – Události po rozvahovém dni 352

IAS 24 – Zveřejnění spřízněných stran 354

15Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Předmluva

Vážení čtenáři, kniha, jejíž páté, přepracované a  rozšířené vydání se vám dostává do  rukou, je

věnována Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (IFRS

1

)  – dříve označovaným jako

Mezinárodní účetní standardy (IAS

2

). Publikace vychází z aktuálního znění standardů vydaných

do 31. 3. 2017, zahrnuje i nově přijaté standardy či aktualizace standardů, které vstoupí v platnost

od roku 2019. Komplex IFRS byl primárně určen pro kapitálové společnosti, jejichž cílem je do

sahování zisku  – tedy pro podnikatelské subjekty. V  současné době již existuje i  „zúžená“ verze

IFRS – Standard pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small

and Medium-sized Entities – IFRS for SMEs). O významu tohoto systému standardů pro Českou

republiku není pochyb. Uplatnění souboru standardů IFRS vyžaduje Evropská unie pro společnos

ti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry, tyto společnosti jsou od roku 2005 povinny sesta

vovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví.

Požadavek Evropské unie se odrazil i v českých účetních předpisech v roce 2004. Použití IFRS

pro individuální účetní závěrky společností upravuje § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o  účetnic

tví v platném znění (dále Zákon o účetnictví), § 23b upravuje užití IFRS v konsolidaci. Národní

úprava českého účetnictví postupně vstřebává řadu prvků obsažených v IFRS a dá se předpoklá

dat, že tento proces bude v budoucnu nadále pokračovat.

Cíl publikace

Aplikace IFRS v  praxi není snadnou záležitostí zejména vzhledem k  významným odlišnos

tem mezi tímto systémem a  českými účetními předpisy. Cílem této knihy je pomoci nejširší

odborné veřejnosti (nejen účetním pracovníkům či studentům vysokých škol ekonomických

směrů) porozumět logice IFRS a  usnadnit výkladem i  praktickými příklady obtížné studium

a následnou aplikaci IFRS v praxi. Výklad je zaměřen zejména na porozumění účetní závěrce

sestavené podle IFRS, které umožní plné využití informací v ní obsažených, ale i odhalení rizik

spojených s její vypovídací schopností.

Primárním cílem publikace není provedení podrobného srovnání systému účetnictví vedeného

na základě českých právních předpisů s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví; mnohdy

ani srovnávat není možné, protože daná problematika není v českých předpisech řešena. Stručné

srovnání přístupu standardů a českých předpisů bude provedeno tam, kde je to vhodné a možné,

buď na konci dané kapitoly či subkapitoly, nebo formou poznámek v textu s jasným odlišením

požadavků české úpravy a úpravy požadované mezinárodními standardy.

Publikace je především zaměřena na  problematiku účetnictví a  výkaznictví obchodních

a výrobních podniků či podniků poskytujících služby, nikoliv na specifika účetnictví bank, po

jišťoven a ostatních finančních institucí.

1 IFSR – International Financial Reporting Standards. Zkratka IFRS bude v dalším textu využívána jako obecné označení

pro všechny součásti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (tj. jak pro Mezinárodní účetní standardy IAS, tak pro

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS i  pro interpretace standardů, podrobnější výklad jednotlivých pojmů

bude proveden dále).

2 IAS – International Accounting Standards.

16 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Předmluva

Práce s publikací

Publikace není orientována pouze na výklad obsahu a ilustraci jednotlivých účetních standardů,

i když komplexní výklad jednotlivých standardů je v publikaci obsažen. Kniha je zároveň kon

cipována průřezově tak, aby umožnila systematické seznámení čtenáře s danou oblastí a vzá

jemnými vazbami jednotlivých souvisejících standardů. Obsahová linie je dána posloupnos

tí očíslovaných kapitol a subkapitol, které jsou věnovány jednotlivým oblastem účetní závěrky.

Zároveň je však nutné, aby byl čtenáři vždy zřejmý pramen – tedy standard, který je vykládán.

Proto jsou pro lepší orientaci do  obsahu zařazeny i  názvy jednotlivých standardů, které jsou

v  následujících pasážích vykládány. V  mnoha případech jsou standardy průřezové a  týkají se

více oblastí. V těchto případech je většinou komplexní výklad standardu zařazen na jedno místo

(do jedné kapitoly), v  dalších kapitolách je připomenuto základní východisko a  je proveden

odkaz na podrobnější výklad.

Mezinárodní standardy jsou nesmírně rozsáhlým souborem (v  současné době obsahují přes

dva tisíce stránek). Proto byly pro výklad v  rámci této publikace vybrány stěžejní standardy,

které účetní jednotka musí respektovat v každodenní praxi. Standardy týkající se podnikových

kombinací zde zařazeny nejsou (s ohledem na rozsah publikace). Jedná se zejména o standardy

upravující oblast akvizic, fúzí a sestavování konsolidovaných účetních závěrek.

Chtěla bych vyjádřit upřímné poděkování paní prof. Ing. Daně Kovanicové, CSc., za cenné rady

a připomínky, kterými mi byla nápomocna v průběhu vzniku této publikace.

Poděkování náleží rovněž mému otci Ing. Vlastimilu Zedkovi a paní prof. Ing. Haně Vomáčkové,

CSc., za rady a podporu, kterou mi věnovali. Za podporu děkuji i všem svým kolegům – zejména

paní doc. Ing. Jaroslavě Roubíčkové, CSc., a panu Ing. Zdeňku Kavříkovi, Ph.D., doc. Davidovi

Procházkovi, Ph.D., a Ing. Janu Novotnému.

„Publikace byla zpracována jako jeden z  výstupů výzkumného záměru Rozvoj finanční

a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska registrovaného u MSM, RP

6138439903.“

Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví Světová ekonomika již řadu desetiletí odbourává národní hranice – má stále více globální charakter. Stejný proces jako v ekonomice probíhá i v oblasti informačních systémů, které jsou významnou determinantou dalšího rozvoje celosvětové ekonomiky. Potřeba sjednocení informačních systémů, urychlení komunikace, zvýšení srovnatelnosti, všeobecné srozumitelnosti a  spolehlivosti ekonomických informací jsou určujícími faktory dalšího vývoje účetnictví a  účetního výkaznictví. V Evropě probíhá spolu s ekonomickou globalizací i politické sjednocování v rámci Evropské unie. V návaznosti na tyto procesy stále vzrůstá potřeba harmonizace účetnictví. Účetní informace jsou nutné nejen pro realizaci kvalifikovaných podnikatelských rozhodnutí, ale i  z  hlediska poskytování dotací, podpor a  grantů v  nejrůznějších podobách. Tlaky na  harmonizaci se tedy postupně rozšiřují i mimo rámec velkých podnikatelských uskupení. V současné době existují tři významné linie mezinárodní účetní harmonizace. Jedná se o Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS,

3

účetní směrnice Evropské unie a v neposlední

řadě hrají v tomto procesu důležitou roli národní účetní standardy USA – US GAAP (General Accepted Accounting Principles). US GAAP, přestože představují soubor národních účetních standardů USA, jsou významné pro celosvětovou harmonizaci účetnictví. Příčinou je zejména ekonomický význam a síla USA, ale i kvality tohoto systému. Newyorská burza je nejvýznamnější burzou světa a společnosti, které chtějí na této burze kótovat své cenné papíry, musejí sestavovat svoje účetní závěrky v souladu s US GAAP, v případě mezinárodních společností jsou akceptovány newyorskou burzou rovněž výkazy sestavené v souladu s IFRS. Regulace účetnictví a výkaznictví v Evropské unii existuje již od vydání první směrnice, která se týkala účetnictví (Čtvrtá směrnice Rady ES z roku 1978 o individuální účetní závěrce). Pro oblast účetnictví byly zásadními legislativními dokumenty:

■ Čtvrtá směrnice Rady Evropského společenství (ES) z 25. 6. 1978 – je zaměřena na obsah

roční účetní závěrky. Tato směrnice byla do roku 2000 doplněna ještě o další tři význam

né směrnice řídící účetnictví;

■ Sedmá směrnice Rady (EHS) z 13. 6. 1983 – je věnována konsolidované účetní závěrce;

■ směrnice Rady (EHS) upravující účetní závěrky bank a  ostatních finančních institucí

a pojišťoven.

Směrnice ES však postupem času zastarávaly a přestaly vyhovovat potřebám hlubší harmonizace. Problémem obsaženým zejména ve 4. směrnici ES je rovněž to, že umožňuje velké množství variantních přístupů, variantnost je patrná například i  z  navrhovaných formátů rozvahy ve  4.  směrnici, které jsou uvedeny v  příloze č. 1 této publikace. Výběr konkrétních přístupů má být proveden buď v rámci předpisů upravujících účetnictví v jednotlivých členských státech 3 Komplex Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS obsahuje Koncepční rámec, Mezinárodní účetní standardy  – IAS  – International Accouning Standards, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví  – IFRS  – International Financial Reporting Standards a jejich interpretace.

1


18 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Kapitola 1

EU, nebo je volba ponechána na  účetních jednotkách. Variantní přístupy ve  4. směrnici byly výsledkem kompromisu mezi koncepcemi účetních systémů a  způsoby regulace účetnictví v jednotlivých členských státech EU. V  roce 2000 vyhlásila Evropská komise tzv. novou harmonizační strategii, která obsahovala zásadní koncepční změnu. Evropská komise dospěla k  rozhodnutí, že by nebylo efektivní vytvářet nový samostatný systém standardů, když vhodný soubor nadnárodních standardů již byl vytvořen a neustále se zdokonaluje. Za nástroj regulace evropského účetnictví byly zvoleny IFRS. Na rozdíl od předchozího záměru harmonizace účetnictví, která používání Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) pouze umožňovala, tato strategie vyžaduje sestavovat konsolidovanou účetní závěrku společností registrovaných na evropských burzách cenných papírů v souladu s IFRS. Přehled nejdůležitějších dokumentů Evropského společenství týkajících se aplikace IFRS v časové posloupnosti.

■ 27. září 2001 byla vydána Směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2001/65, kterou se

mění všechny účetní směrnice s ohledem na pravidla oceňování pro roční účetní závěrky

a konsolidované účetní závěrky určitých forem společností, bank a jiných finančních in

stitucí. Obsahem směrnice je oceňování finančních nástrojů ve fair value.

4

■ 19. července 2002 bylo vydáno Nařízení ES 1606/2002 Evropského parlamentu a  Rady

„o  používání Mezinárodních standardů účetního výkaznictví“  – obsahem je povinnost

sestavit konsolidovanou účetní závěrku v  souladu s  IFRS pro registrované společnosti

na burzách cenných papírů a dále možnost rozšíření používání IFRS na neregistrované

společnosti a na individuální závěrku v závislosti na národní právní úpravě vedení účet

nictví těchto subjektů. V září roku 2002 nabylo toto nařízení účinnosti. V souladu s tímto

nařízením jsou nejpozději od roku 2005 sestavovány konsolidované účetní závěrky spo

lečností emitujících veřejně obchodovatelné cenné papíry v souladu s IFRS. Společnosti

emitující pouze dluhové cenné papíry a společnosti, které již v době před vydáním tohoto

nařízení aplikovaly jiné mezinárodně uznávané účetní standardy (zejména se jedná o US

GAAP), mohly začít aplikovat IFRS až od roku 2007.

■ Směrnice 2003/51/ES Evropského parlamentu a Rady z 18. června 2003, kterou se upra

vují Směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních a konso

lidovaných účetních závěrkách určitých forem společností, bank a  ostatních finančních

institucí a pojišťoven, obsahuje rozhodnutí, že 4., 7. a další novelizované účetní směrnice

zabezpečují soulad mezi závěrkou sestavenou podle směrnic a podle IFRS.

■ Nařízení ES 1725/2002 Evropského parlamentu a Rady z 29. září 2003 o přijetí určitých Me

zinárodních standardů účetního výkaznictví v souladu s Nařízením ES 1606/2002 Evrop

ského parlamentu a Rady – nařízení obsahově navazuje na Nařízení o IAS z roku 2001. K zabezpečení implementace IFRS do národních účetních systémů byl vytvořen tzv. schvalovací mechanismus IFRS. Základním posláním schvalovacího mechanismu je zajištění právního uznání IFRS v prostředí EU. Ze zásad schvalovacího mechanismu vyplývá, že pouze ty standardy, které jsou schváleny Výborem pro regulaci účetnictví za  pomoci poradní skupiny EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group) a  zveřejněny v  Úředním věstníku, jsou  pro účetní jednotky z členských zemí EU povinné. 4 Poznámka k překladu: Termín fair value je obvykle překládán ne příliš výstižně pojmem reálná hodnota. Vhodnějším označením by byly zřejmě termíny správná, řádná, objektivní či adekvátní hodnota. V této publikaci budeme používat anglického termínu fair value.

19Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví

V roce 2013 byla vydána nová směrnice ES: Směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách,

konsolidovaných účetních závěrkách a  souvisejících zprávách některých forem podniků,

o změně směrnice EP a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Vydáním směrnice došlo fakticky ke sloučení a nahrazení tzv. čtvrté a sedmé účetní směrnice

EP a Rady EK ̋, viz výše.

Jak je z uvedeného vývoje regulace účetnictví v EU zřejmé, rozhodující roli hrají v současné době

v rámci EU Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, kterým je věnována tato publikace.

Významnou determinantou vývoje mezinárodní harmonizace je proces konvergence US GAAP

a IFRS. Přes určité odlišnosti je možno říci, že oba systémy jsou postaveny na podobných prin

cipech a postulátech, jsou tedy srovnatelné, neexistují mezi nimi zásadní rozpory a jejich kon

vergence je možná. Četné výzkumy analyzují oba systémy regulace, jsou řešeny projekty, které

postupně odstraňují diference obou systémů. Nově vznikající standardy IFRS jsou již tvořeny

ve spolupráci s FASB.

5

1.2 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

1.2.1 Stručné shrnutí dosavadního vývoje

Cílem této pasáže je stručné seznámení s vývojem instituce, která vydává Mezinárodní standardy

účetního výkaznictví, s  důležitými orgány, které se na  této činnosti podílejí, a  s  procesem

vydávání mezinárodních standardů.

I. Období od roku 1973 do roku 2000

Mezinárodní účetní standardy začaly vznikat v  sedmdesátých letech dvacátého století. Výbor

pro tvorbu mezinárodních účetních standardů (IASC) byl založen v roce 1973, jako nezávislá,

soukromá profesní organizace na  základě dohody profesních účetních institucí z  Austrálie,

Kanady, Francie, Německa, Japonska, Mexika, Nizozemska, Velké Británie, Irska a USA. Od roku

1983 se členy IASC staly všechny profesní organizace sdružené v Mezinárodní federaci účetních

(IFAC – International Federation of Accountants). Pro představu – v lednu 2000 měl IASC 143

členů ze 104 zemí. Činnost výboru IASC byla řízena Radou, která se skládala z představitelů 13

zemí (skupin zemí) jmenovaných Radou IFAC.

Důležitou podmínkou nezávislosti IASC bylo vyřešení problémů s  financováním činnosti. Fi

nanc o vá ní IASC bylo zabezpečeno prostřednictvím podpor poskytovaných organizacemi

zastou pe ný mi v Radě, dále příspěvky od IFAC a příspěvky od dalších institucí (podniků, fi nan

čních institucí, účetních firem apod.) a výtěžkem z prodeje publikací.

Standardy vydávané IASC byly (a  nadále jsou) označovány zkratkou IAS  – International

Accounting Standards.

V  roce 1995 byl vytvořen poradní sbor (SAC  – Standing Advisory Committee) složený

z odborníků účetní profese. Jeho úkolem bylo připomínkovat strategie a plány Rady, připravovat

roční zprávu o činnosti Rady, zapojovat odbornou veřejnost do práce IASC a vyhledávat zdroje

financování činnosti IASC, aniž by byla ohrožena nezávislost této instituce.

V  roce 1997 vytvořila Rada Stálý interpretační výbor (SIC  – Standing Interpretati

ons Committee). Úkolem SIC bylo posuzovat sporné účetní problémy, k  jejichž řešení bylo

5 Financial Accounting Standards Board – Rada pro účetní standardy (v USA).

20 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Kapitola 1

přistupováno v  praxi nejednotně, a  vytvářet k  těmto problémům interpretace, které sjednotí

řešení problematických otázek v kontextu s existujícími standardy a Koncepčním rámcem. In

terpretace tohoto výboru jsou označovány zkratkou SIC a  opatřeny pořadovým číslem. Řada

z těchto interpretací je stále platná.

II. Období po roce 2000

Na sklonku roku 1999 bylo rozhodnuto o  vytvoření nové organizační struktury instituce vy

dávající mezinárodní standardy. Bylo rozhodnuto uspořádat IASC jako samostatnou orga

nizaci ve  formě nadace (s  ohledem na  dosavadní i  budoucí způsob financování), která bude

řízena správci. Cílem změn bylo zefektivnění činnosti IASC. Na  základě tohoto rozhodnu

tí vznikla Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF  – International Ac

counting Standard Committee Foundation), zajišťující financování činnosti prostřednictvím

příspěvků velkých účetních firem, soukromých finančních institucí, průmyslových podniků,

centrální rozvojové banky a  dalších institucí. Nadaci řídí dvacet dva správci, kteří zastupují

různé zeměpisné oblasti a  profese. Šest členů je ze  Severní Ameriky, šest z  Evropy, šest z  Asie

a Oceánie, jeden z Afriky, jeden z Jižní Ameriky a dva z dalších oblastí tak, aby byla zabezpeče

na územní vyváženost. Správci reprezentují různá profesní zaměření tak, aby byla zabezpečena

profesní vyváženost. Správci jmenují členy Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB – In

ternational Accounting Standards Board) a sledují efektivnost její práce. Správci jmenují rovněž

Poradní sbor a Výbor pro interpretace. V červenci roku 2010 byla nadace IASCF přejmenována

na IFRS Foundation.

IASB

Rada – IASB – začala pracovat v roce 2001. Rada je plně odpovědná za tvorbu globálně (celo

světově) platných standardů účetního výkaznictví. Standardy nově vydávané IASB již nejsou

označovány jako Mezinárodní účetní standardy (IAS), ale jako Mezinárodní standardy účetního

výkaznictví (IFRS  – International Financial Reporting Standards). Standardy vytvořené před

zahájením činnosti této Rady (IASB) zůstávají v  platnosti a  jsou nadále (i  po provedených

úpravách) označovány jako Mezinárodní účetní standardy (IAS). Proto v  následujícím textu

naleznete jak standardy označované zkratkou IAS (neúplná číselná řada začíná IAS 1 a  končí

IAS 41), tak standardy označované zkratkou IFRS (IFRS 1 až IFRS 16). Termín IFRS se rovněž

používá v  obecnější rovině  – zahrnuje jak jednotlivé standardy (IAS, IFRS), tak i  interpreta

ce (SIC a  interpretace IFRIC  – viz dále), v  podstatě tedy obsah celého každoročně vydávané

ho svazku mezinárodních standardů a interpretací k nim. V souladu s tím bude zkratka IFRS

používána i v této publikaci – tedy jako obecný pojem zahrnující všechny složky standardů.

IASB má v současné době dvanáct členů na plný úvazek. IASB schvaluje nově vytvořené standardy

a  změny stávajících standardů, zveřejňované návrhy nových standardů i  konečnou verzi in

terpretací (IFRIC viz dále); pro schválení je vyžadován souhlas minimálně devíti členů IASB.

Standardy nejsou vytvořeny pro určité konkrétní prostředí, tím je zajištěn jejich nadnárodní

charakter. Soubor standardů je systematicky zkvalitňován, aby zachytil nejlepší přístupy účetní

praxe. Při své činnosti rada spolupracuje s tvůrci národních účetních standardů a odbornou ve

řejností v nejširším slova smyslu.

Předseda IASB řídí skupinu zaměstnanců  – odborníků z  mnoha zemí světa. Jejich úkolem je

podporovat práci IASB a řídit jednotlivé projekty.Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví

Poradní sbor (IFRS Advisory Council, dříve SAC – Standing Advisory Committee) Změny po  roce 2000 se dotkly i  Poradního sboru. Poradní sbor byl jmenován správci a  má v současné době přibližně 49 členů. Posláním Poradního sboru je umožnit nejširší odborné veřejnosti (skupinám i  jednotlivcům) dávat návrhy a  doporučení pro činnost IASB. Je zároveň prostředníkem, který informuje IASB o  očekávaných dopadech navrhovaných standardů na uživatele a předkladatele účetních závěrek. Výbor pro interpretace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví – IFRS Interpretations Committee Výbor pro interpretace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS Interpretations Committee), dříve označován jako International Financial Reporting Interpretations Committee  – IFRIC (zkratka IFRIC je dosud užívána pro označení interpretací vydávaných tímto výborem), byl poprvé jmenován správci nadace IASCF v  březnu 2002 a  nahradil dosavadní výbor SIC (Standing Interpretations Committee). Úkolem tohoto výboru je (stejně jako tomu bylo v případě předchozího výboru SIC) formou interpretací vytvářet pravidla umožňující jednotnou aplikaci IFRS v  případě sporných otázek. Správci nadace IFRS Foundation mohou zástupcům regulačních institucí umožnit účastnit se zasedání interpretačního výboru a vyjadřovat svá mínění (bez hlasovacího práva). V současné době jsou zvolenými pozorovateli IOSCO (Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry) a Evropská komise. Zasedání IFRIC jsou, stejně jako zasedání IASB, většinou veřejnosti přístupná. Přehled o zasedáních IASB, IFRS Interpretations Committee a IFRS Advisory Council lze nalézt na internetových stránkách IASB: http://www.ifrs.org/. Postup tvorby standardů Postup tvorby standardů je promyšlenou, inspirativní záležitostí. Do procesu tvorby standardů může zasahovat i odborná veřejnost z celého světa, zveřejňované návrhy jsou zdrojem cenných informací, a proto bude vhodné na tomto místě postup tvorby standardů alespoň stručně popsat. Tabulka č. 1

Proces tvorby standardů

1. Návrh tématu (projektu):

- podání návrhu (návrhy témat z nejrůznějších zdrojů zpracovávají zaměstnanci IASB a předkládají IASB),

- IASB zváží realizaci projektu z  hlediska relevantnosti tématu pro uživatele IFRS, z  hlediska dostupnosti zdrojů,

posoudí, zda v  rámci IFRS již neexistuje vodítko k  řešení daného problému, zda projekt přispěje k  procesu

konvergence mezi IFRS a US GAAP apod.,

- agenda je diskutována s Poradní sborem IFRS (IFRS Advisory Council).

2. Zpracování plánu schváleného projektu:

- rozhodnutí, zda bude projekt zpracován ve spolupráce s tvůrci jiných standardů (nejčastěji ve spolupráci s výborem

FASB),

- jmenování vedoucích a členů výzkumného týmu odpovědného za řešení projektu, případně jmenování konzultantů,

- zpracování plánu projektu výzkumným týmem.

3. Zpracování a  publikace diskusního materiálu (Discussion Paper), který obsahuje celkový přehled řešených otázek,

možné přístupy k  jejich řešení a  předběžná stanoviska k  řešení ze  strany IASB a  autorů projektu. Diskusní materiál

obsahuje obvykle také časově omezenou výzvu k  nejširší odborné veřejnosti ke  komentářům. V  této fázi jsou často

organizovány veřejnosti přístupné diskuse k  jednotlivým problémům. V  některých případech však k  publikování

diskusního materiálu nemusí dojít. Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Kapitola 1

Proces tvorby standardů

4. Příprava zveřejněného návrhu (Exposure Draft – ED)

Exposure Draft je již návrhem textu standardu (na rozdíl od  Discussion Paper, který je formulován formou otázek

a  možných řešení). Exposure Draft je neopomenutelným krokem při tvorbě standardu. Členové IASB o  návrhu

hlasují a po odsouhlasení návrhu vždy dochází k jeho zveřejnění, odborná veřejnost je vyzvána k zasílání komentářů

k  navrženému textu po  stanovenou dobu (obvykle 60 dnů). Komentáře (comment letters) jsou veřejně přístupné.

Výbor IASB došlé komentáře zpracuje a zveřejní základní stanoviska plynoucí z komentářů.

5. Příprava a zveřejnění standardu IFRS

Po uzavření období pro komentáře veřejnosti k ED, rada IASB komentáře zvažuje a případně na jejich základě upravuje

text ED, dochází buď ke zpracování definitivní verze standardu, která musí být opět odhlasována radou IASB, nebo je

vypracován nový ED, pokud došlo k významným úpravám původního návrhu.

6. Činnosti po vydání standardu

Po schválení standardu IASB organizuje prezentace standardu a  seznamuje veřejnost různými formami s  obsahem

standardu (edukační aktivity), aby bylo zajištěno dobré pochopení standardu veřejností a  jeho jednotná aplikace.

Zároveň mohou být rozpoznávány problémy s aplikací standardu v praxi, které pak mohou vést k vydávání interpretací

(IFRIC) či k úpravám standardu. V rámci obdobného procesu (s dílčími zjednodušeními) jsou vytvářeny a schvalovány i interpretace IFRIC. Z uvedené tabulky vyplývá, že proces tvorby či úpravy jednotlivých standardů a interpretací je veřejnou záležitostí, což je velkou předností tohoto systému. Odborná veřejnost může vyslovovat své názory na  vznikající dokumenty. Aktuálně projednávané otázky lze nalézt na  webové adrese http://www.ifrs.org/. 1.2.2 Cíle a strukturování IFRS Účelem této subkapitoly je seznámení čtenáře s  cílem, obsahovou náplní publikace obsahující Mezinárodní standardy účetního výkaznictví a  se strukturou jednotlivých standardů tak, aby byla usnadněna orientace čtenáře při studiu tohoto dokumentu. IASB vydává každoročně publikaci obsahující kompletní, aktualizovanou verzi IFRS. Předmluva k Mezinárodním standardům účetního výkaznictví vytyčuje zejména základní cíle IFRS Foundation a jejích orgánů (IASB, IFRS Interpretations Committee a IFRS Advisory Council) a náplň jejich činnosti. První stěžejní obsahovou částí IFRS je Koncepční rámec, který formuluje kvalitativní charakteristiky účetního výkaznictví, vytyčuje základní účetní zásady a předpoklady, definuje jednotlivé účetní kategorie, výchozí varianty oceňování a  koncepce uchování podnikové podstaty. Koncepčnímu rámci bude věnována samostatná kapitola. V dalších částech svazku IFRS jsou uvedeny jednotlivé standardy (IFRS a IAS), následují jednotlivé interpretace (SIC a IFRIC), významový slovník vybraných výrazů (glossary) a nakonec užitečný rejstřík (index). Celý komplex Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) je primárně určen pro kapitálové společnosti, jejichž cílem je dosahování zisku (tomu je přizpůsobena i  terminologie). Cílem IASB je vytvořit komplexní systém kvalitních, srozumitelných a vymahatelných účetních standardů a  prosadit jejich celosvětové využití. Účetní závěrky sestavené v  souladu s  IFRS by měly obsahovat kvalitní, transparentní a  srovnatelné informace, relevantní pro uživatele. Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví

Ve spolupráci s tvůrci národních účetních standardů je třeba harmonizovat celý komplex IFRS s  národními účetními standardy jednotlivých zemí, vždy je však nutno dbát na  to, aby bylo přijato nejkvalitnější řešení. Do jaké míry se daří a v budoucnu bude dařit postupně naplňovat tyto obtížné cíle, je otázkou. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou akceptovány v rámci EU, význam IFRS však zdaleka není omezen pouze na tento prostor. Následující tabulka uvádí výsledky výzkumu IASB, který byl proveden v roce 2016. Tabulka č. 2 Užívání IFRS ve světovém měřítku (průzkum IASB provedený ve 143 zemích)

Region

Počet

zkoumaných

zemí

Země vyžadující IFRS

pro všechny, nebo

většinu subjektů

veřejného zájmu

Podíl zemí

vyžadujících IFRS

v rámci regionu

Země dovolující

nebo vyžadující IFRS

pro část subjektů

veřejného zájmu

Země

neumožňující

užívat IFRS

Evropa 46 42 98 % 1 0

Afrika 20 16 80 % 1 3

Střední

východ

12 11 92 % 1 0

Asie –

Oceánie

31 23 74 % 3 5

Amerika 37 27 73 % 8 2

Celkem 143 119 83 % 14 10

Podíl 100 % 83 % 10 % 7 % Pramen: Pocket Guide to IFRS® Standards: the global financial reporting language, Paul Pacter, 2016, dostupné na: http://www.ifrs.org/Use-around-the-world/Documents/2016-pocket-guide.pdf. Pokud bychom porovnali vývoj akceptace IFRS v  jednotlivých zemích v  čase, zjistili bychom, že počet zemí, které IFRS užívají, neustále vzrůstá. K největšímu nárůstu užívání IFRS dochází zejména v  méně rozvinutých zemích, které dokonce v  některých případech zavádějí IFRS jako jedinou účetní normu pro všechny účetní jednotky, nejen tedy pro kótované společnosti. Důvodem zřejmě je, že tyto země neměly potřebně rozvinutou vlastní právní úpravu účetnictví, a tak využily ke zkvalitnění účetního výkaznictví IFRS v plné šíři. V souvislosti s přijetím IFRS jako základní normy pro regulaci účetnictví v rámci EU jsou zcela logicky určité části IFRS podrobovány kritice ze stran jednotlivých zemí, které přirozeně tendují k  prosazování řešení, která jsou blízká jejich národním přístupům a  zvyklostem. Je velkým rizikem, aby se z tlaku, jehož podstatou je odborná rozepře, nestal tlak, jehož základem je spíše politika jednotlivých zemí, případně lobby nadnárodních koncernů. Velice silnou roli při prosazování změn v  rámci IFRS mají i  přístupy obsažené v  US GAAP. Pozice IASB není v  této situaci jistě snadná. Je nutno si uvědomit, že přes veškerou snahu a vytyčené cíle jsou (a musejí být) mezinárodní standardy vždy výsledkem určitých kompromisů a současného stavu vědění. Čtenář by je proto měl studovat s porozuměním, ale i kriticky odhalovat jejich úskalí, existující problémy a nekompatibilnosti. Pouhé nekritické přijímání standardy vyžadovaných přístupů neumožní odhalit problémy vypovídací schopnosti účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS.

24 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Kapitola 1

Tabulka č. 3

Přehled vydaných mezinárodních standardů k datu vydání této publikace

Označení

standardu

Název standardu v českém jazyce Název standardu v anglickém jazyce

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Presentation of Financial Statements

IAS 2 Zásoby Inventories

IAS 7 Výkaz peněžních toků Statement of Cash Flows

IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby Accounting Policies, Changes in Accounting

Estimates and Errors

IAS 10 Události po rozvahovém dni Events After the Balance Sheet Date

IAS 12 Daně ze zisku Income Taxes

IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení Property, Plant and Equipment

IAS 17 Leasingy (bude zrušen od 1. 1. 2019 standardem

IFRS 16)

Leases

IAS 19 Zaměstnanecké požitky Employee Benefits

IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní

podpory

Accounting for Government Grants and Disclosure of

Government Assistance

IAS 21 Dopady změn měnových kurzů The Effects of Changes in Foreign Exchange Rates

IAS 23 Výpůjční náklady Borrowing Costs

IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran Related Party Disclosures

IAS 26 Penzijní plány Accounting and Reporting by Retirement Benefit

Plans

IAS 27 Individuální účetní závěrka Separate Financial Statements

IAS 28 Investice do přidružených podniků a společných

podniků

Investments in Associates and Joint Ventures

IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách Financial Reporting in Hyperinflationary Economies

IAS 32 Finanční nástroje: vykazování Financial Instruments: Presentation

IAS 33 Zisk na akcii Earnings Per Share

IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví Interim Financial Reporting

IAS 36 Snížení hodnoty aktiv Impairment of Assets

IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky Provisions, Contingent Liabilities and Contingent

Assets

IAS 38 Nehmotná aktiva Intangible Assets

IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování Financial Instruments: Recognition and

Measurement

IAS 40 Investice do nemovitostí Investment Property

IAS 41 Zemědělství Agriculture

IFRS 1 První přijetí mezinárodních standardů účetního

výkaznictví

First-time Adoption of International Financial

Reporting Standards

IFRS 2 Úhrady vázané na akcie Share-based Payment

25Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví

Přehled vydaných mezinárodních standardů k datu vydání této publikace

Označení

standardu

Název standardu v českém jazyce Název standardu v anglickém jazyce

IFRS 3 Podnikové kombinace Business Combination

IFRS 4 Pojistné smlouvy Insurance Contracts

IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované

činnosti

Non-current Assets Held for Sale and Discontinued

Operation

IFRS 6 Průzkum a hodnocení nerostných zdrojů Exploration for and Evaluation of Mineral Resources

IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování Financial Instruments: Disclosures

IFRS 8 Provozní segmenty Operating Segments

IFRS 9 Finanční nástroje Financial Instruments

IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka Consolidates Financial Statements

IFRS 11 Společná uspořádání Joint Arrangements

IFRS 12 Zveřejnění účastí v jiných účetních jednotkách Disclosure of Items in Other Entities

IFRS 13 Oceňování ve fair value Fair Value Measurement

IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci Regulatory Deferral Accounts

IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky Revenue from Contracts with Customers

IFRS 16 Leasingy Leases

Tabulka č. 4

Přehled vydaných interpretací k datu vydání této publikace

Označení

interpretace

Název interpretace v českém jazyce Název interpretace v anglickém jazyce

SIC 7 Zavedení eura Introduction of the Euro

SIC 10 Státní podpora bez specifické vazby k provozním

činnostem

Government Assistance – No Specific Relation to

Operating Activities

SIC 25 Daně ze zisku – změny v daňovém statusu podniku

nebo jeho akcionářů

Income Taxes-Changes in the Tax Status of an Entity

or its Shareholders

SIC 29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licenčních

služeb

Disclosure-Service Concession Arrangements

SIC 32 Nehmotná aktiva – náklady na webové stránky Intangible Assets-Web Site Costs

IFRIC 1 Změny v existujících závazcích souvisejících

s vyřazením, rekultivací a podobných závazcích

Changes in Existing Decommissioning, Restoration

and Similar Liabilities

IFRIC 2 Členské podíly v družstvech a podobné nástroje Members ́ Shares in Co-operative Entities and

Similar Instruments

IFRIC 5 Práva na podíly ve fondech pro vyřazení, rekultivaci

a životní prostředí

Rights to Interests Arising from Decommissioning,

Restoration and Environmental Rehabilitation Funds

IFRIC 6 Závazky vzniklé z účasti na specifických trzích –

odpad (likvidace odpadu) z elektrických

a elektronických zařízení

Liabilities Arising from Participating in

a Specific Market – Waste Electrical and Electronic

Equipment

26 Finanní úetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standard IFRS

Kapitola 1

Přehled vydaných interpretací k datu vydání této publikace

Označení

interpretace

Název interpretace v českém jazyce Název interpretace v anglickém jazyce

IFRIC 7 Aplikace přístupu přepracování podle IAS 29 –

Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

Applying the Restatement Approach under IAS 29

Financial Reporting in Hyperinflationary Economies

IFRIC 10 Mezitímní účetní závěrka a snížení hodnoty Interim Financial Reporting and Impairment

IFRIC 12 Dohody o poskytování servisních služeb Service Concession Arrangements

IFRIC 14 IAS 19 – Limit u aktiv z definovaných požitků,

minimální požadavky na financování a jejich

vzájemné souvislosti

IAS 19—The Limit on a Defined Benefit Asset,

Minimum Funding Requirements and their

Interaction

IFRIC 16 Zajištění čisté cizoměnové investice Hedges of a Net Investment in a Foreign Operation

IFRIC 17 Rozdělování nepeněžních aktiv vlastníkům Distributions of Non-cash Assets to Owners

IFRIC 19 Vypořádání finančních závazků kapitálovými

nástroji

Extinguishing Financial Liabilities with Equity

Instruments

IFRIC 20 Náklady na odklízení skrývky v produkční fázi

povrchového dolu

Stripping Costs in the Production Phase of a Surface

Mine

IFRIC 21 Odvody Levies

Struktura obsahu jednotlivých standardů

Jednotlivé standardy obvykle zachovávají následují



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist