načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Finanční řízení komerčních pojišťoven – Eva Vávrová

Finanční řízení komerčních pojišťoven

Elektronická kniha: Finanční řízení komerčních pojišťoven
Autor: Eva Vávrová

Výklady jednotlivých nástrojů finančního managementu komerčních pojišťoven. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  253
+
-
8,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 190
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Pojišťovnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-4662-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Výklady jednotlivých nástrojů finančního managementu komerčních pojišťoven.

Popis nakladatele

Publikace poskytuje odborné veřejnosti a studentům VŠ informace o specifikách finančního řízení komerčních pojišťoven, výkonu dohledu v pojišťovnictví, zajišťovacích operacích, tvorbě a užití technických rezerv, metodách hodnocení výkonnosti pojišťoven a požadavcích směrnice Solvency II.

Předmětná hesla
komerční pojišťovny
Finanční management
Zařazeno v kategoriích
Eva Vávrová - další tituly autora:
Finanční řízení komerčních pojišťoven Finanční řízení komerčních pojišťoven
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michael Armstrong

Finanční řízení

komerčních pojišt ́oven

 Specifi ka fi nančního řízení

komerčních pojišťoven

 Výkon dohledu v pojišťovnictví

 Zajišťovací operace

 Metody hodnocení výkonnosti

 Řízení rizik v komerčních pojišťovnách

 Požadavky směrnice Solvency II

na solventnostní kapitál

Eva Vávrová

FINANČNÍ ŘÍZENÍ KOMERČNÍCH POJIŠŤ OVEN

Eva Vávrová

Když jsou trhy posedlé euforií, zůstáváme střízliví. Když svět propadá panice z fi nanční krize, zachováváme chladnou hlavu. Když potřebujete poradit s fi nancemi, jsme tu pro vás. Hypotéky, investice nebo pojištění, ať už jste zaměstnanec, student, miliardář nebo ministr, s Partners můžete mluvit kdykoli o čemkoli.

www.partners.cz infolinka: 800 63 63 63

Zkroťte své fi nance!



Grada Publishing

Finanční řízení

komerčních pojišt ́oven

Eva Vávrová


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D. Finanční řízení komerčních pojišťoven TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Kniha je monografie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5627. publikaci Odborná recenze: Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědný redaktor Mgr. Petr Mušálek Grafická úprava a sazba Milan Vokál Počet stran 192 První vydání, Praha 2014 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice Tato monografie byla publikována s finanční podporou z projektu IGA 54/2014 Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-4662-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9405-1 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9406-8 (ve formátu EPUB)

Obsah

O autorce ..................................................................7

Předmluva .................................................................8

Cíl publikace ...............................................................9

Metodika .................................................................10

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Úvod .....................................................................14

1. Regulace a dohled v pojišťovnictví ......................................15

1.1 Tržní selhání a asymetrie informací na pojistném trhu ..................18

1.2 Regulace pojistného trhu a výkon dohledu v pojišťovnictví ..............21

1.2.1 Základní činnosti dohledu v pojišťovnictví .....................25

1.2.2 Opatření k nápravě při výkonu dohledu a odnětí povolení   .......29

1.2.3 Aplikace výkonu dohledu v pojišťovnictví ......................33

1.3 Systém dohledu nad finančním trhem v Evropské unii ..................38

1.3.1 Dohledové instituce v evropském pojišťovnictví .................39

1.3.2 Institucionální uspořádání dohledu nad finančním trhem ........39

1.4 Implementace regulatorního režimu Solvency II .......................43

1.4.1 Cíle a principy konceptu Solvency II ...........................45

1.4.2 Struktura regulatorního režimu Solvency II .....................46

Shrnutí kapitoly ........................................................51

Klíčová slova ...........................................................52

2. Postupy finančního řízení komerčních pojišťoven .......................53

2.1 Identifikace rizik z hlediska komerčních pojišťoven ....................55

2.1.1 Rizika vlastní a rizika cizí ....................................55

2.1.2 Pojistně technické riziko .....................................57

2.1.3 Klasifikace a charakteristika rizik ..............................60

2.2 Nástroje řízení rizik ................................................66

2.3 Kvantifikace jednotlivých rizik ......................................72

2.4 Risk management v komerčních pojišťovnách .........................75

2.4.1 Enterprise risk management ..................................79

2.4.2 Asset liability management ...................................81

2.5 Finanční stabilita komerčních pojišťoven .............................84

2.6 Řízení kapitálu ....................................................87

2.6.1 Solventnost komerčních pojišťoven ............................87

2.6.2 Vykazování solventnosti podle Solvency I ......................90

Shrnutí kapitoly ........................................................94

Klíčová slova ...........................................................95 3. Zajištění a zajišťovací operace ..........................................97

3.1 Funkce zajištění ..................................................101

3.2 Vývoj a současná situace zajišťování .................................103

3.3 Legislativní a finanční aspekty zajištění ..............................108

3.4 Klasifikace zajišťovacích operací ....................................111

3.5 Subjekty nabízející zajištění ........................................115

3.6 Alternativní přenos rizik ..........................................118

3.6.1 Nástroje alternativního přenosu rizik .........................121

Shrnutí kapitoly .......................................................128

Klíčová slova ..........................................................129

4. Technické rezervy a finanční umístění .................................131

4.1 Charakteristika jednotlivých technických rezerv ......................135

4.2 Testování postačitelnosti technických rezerv .........................141

4.3 Finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy .........143

Shrnutí kapitoly .......................................................149

Klíčová slova ..........................................................149

5. Hodnocení výkonnosti a konkurenceschopnosti komerčních

pojišťoven ...........................................................151

5.1 Specifika účetních výkazů komerčních pojišťoven .....................152

5.1.1 IFRS 4 ....................................................155

5.2 Finanční analýza .................................................156

5.2.1 Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven ..............159

5.2.2 Spider analýza .............................................167

5.3 Moderní přístupy k hodnocení výkonnosti komerčních pojišťoven ......169

5.3.1 Embedded value ...........................................170

5.3.2 RORAC a EVA ............................................172

5.4 Rating komerčních pojišťoven ......................................173

5.4.1 Účel a druhy ratingu .......................................174

5.4.2 Srovnání ratingu s ostatními metodami hodnocení .............176

Shrnutí kapitoly .......................................................177

Klíčová slova ..........................................................178

Závěr ....................................................................179

Literatura ................................................................181

Summary ................................................................187

Rejstřík ..................................................................188

O autorce 7

O autorce

Doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Je absolventkou Provozně ekonomické fakulty Vysoké ško

ly zemědělské v  Brně (1988). Pracovala na podnikovém

ředitelství státního podniku Pozemní stavby Brno a v roce

1990 nastoupila na nově vzniklou katedru ekonomických

teorií Provozně ekonomické fakulty VŠZ v  Brně jako vy

sokoškolský pedagog. Věnovala se výuce mikroekonomie

a makroekonomie, následně se profilovala ve výuce před

mětů zaměřených na pojišťovnictví a ekonomiku a řízení

komerčních pojišťoven. V rámci doktorského studia absol

vovala část studia na Wirtschaftsuniversität ve Vídni (1993).

V roce 1999 úspěšně ukončila doktorské studium v oboru

Řízení a ekonomika podniku a v roce 2011 byla jmenována docentkou v oboru Finance na Mendelově univerzitě v Brně. Je autorkou/spoluautorkou řady studijních textů a mnoha vědeckých i odborných příspěvků, především v  oblasti regulace pojišťovnictví a finančního řízení komerčních pojišťoven.

Finanční řízení komerčních pojišťoven8

Předmluva Je především potřeba poděkovat všem kolegům a spolupracovníkům, kteří se větší či menší měrou podíleli na výsledné podobě publikace. Zásadní podíl jednoznačně mají oba recenzenti, prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc., a Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. Prostřednictvím řady doporučení a kvalifikovaných podnětů jak v  oblasti systému finančních trhů, tak v oblasti samotného finančního řízení komerčních pojišťoven, přispěli významnou měrou k finálním úpravám obsahovým, příp. formálním. Rovněž dílčí problémy, jež vyvstaly při práci na jednotlivých tématech v monografii zpracovávaných, byly řešeny ve spolupráci s  kolegy z  Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v  Brně a z katedry financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a vždy se autorka setkala s povzbuzením a s ochotou poradit a pomoci vyřešit problém.

Také studenti v  pozici demonstrátorů, v dřívější terminologii pomocné vědecké síly, se podíleli na formální úpravě publikace. Bez jejich aktivního přístupu a ochoty by bylo obtížnější publikaci zdárně dokončit. Jmenovitě se jednalo o Ing. Veroniku Stehlíkovou a Bc. Anetu Havlíčkovou.

A v neposlední řadě je potřeba poděkovat za dobrou spolupráci pracovníkům nakladatelství Grada Publishing pod vedením Ing. Kateřiny Drongové, šéfredaktorky redakce Ekonomie a podnikání, a jejím spolupracovníkům a redaktorům Mgr. Kamile Novákové a Mgr. Petru Mušálkovi, kteří se podíleli na přípravě a realizaci monografie. Autorka oceňuje jejich podněty při úpravách textu a organizační podporu při přípravě publikace. V Brně v červnu 2014 Autorka

Cíl publikace 9

Cíl publikace

Cíl publikace vychází ze záměru zpracovat problematiku finančního řízení specifického

pro komerční pojišťovací instituce. Monografie je úzce zaměřena na téma finančního ří

zení komerčních pojišťoven, jehož zpracování v dosavadní publikované odborné literatuře

absentovalo. Cílem publikace je podat ucelený a systematicky provázaný výklad součástí

finančního řízení komerčních pojišťoven, které je specificky podmíněno zvláštnostmi

pojistné teorie a pojišťovací praxe a v jiných finančních institucích, resp. v jiných podni

katelských subjektech není využíváno, popř. se vůbec nevyskytuje. Jelikož rozsah proble

matiky je široký a přesahoval by i do dalších vědních oborů, nepostihuje publikace celou

problematiku a je zaměřena pouze na přesně vymezené problémy ve vybraných základních

oblastech finančního řízení komerčních pojišťovacích institucí. Jedná se o oblasti koncepč

ního rámce regulatorních přístupů a dohledu v pojišťovnictví, systémů řízení rizik a řízení

kapitálu, zajišťovacích operací, vytváření a používání technických rezerv v  komerčních

pojišťovnách a metod vykazování výkonnosti komerčních pojišťoven.

Publikace přináší shrnutí výsledků výzkumu a byla zpracována v návaznosti na výstupy

řešení výzkumného záměru Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

MSM 6215648904 s názvem „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vý

voj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného

trhu“. Autorka byla zapojena v rámci výzkumného záměru do řešení výzkumného směru 2

s názvem „Hlavní tendence ve vývoji konkurenčního prostředí v podmínkách integračních

a globalizačních procesů a adaptace podnikatelských subjektů na nové podmínky integro

vaného trhu“. Výzkumný záměr byl řešen na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy

univerzity v  Brně v  letech 2005–2011 a v  dalších dvou letech byly ještě zpracovávány

navazující výstupy a výsledky.

Finanční řízení komerčních pojišťoven10

Metodika K dosažení zformulovaného cíle publikace jsou využity standardní vědecké metody používané u monografických prací. Vzhledem k zaměření nejsou podstatou práce výlučně matematicko-statistické metody a postupy, ale především základní metody vědecké práce, k  nimž patří metody indukce a dedukce, analýzy a syntézy, deskripce, srovnávání čili komparace, abstrakce a modelování. Jde o základní vědecké metodické postupy využívající principů logického myšlení. Metoda indukce představuje myšlenkový postup, při němž se z jednotlivých faktů formulují obecnější tvrzení, zákonitosti a teorie. Metoda dedukce je naopak takový myšlenkový pochod, kterým se dospěje od obecných soudů k soudům týkajícím se dílčích prvků systému. Při zpracování publikace se autorka opírala zejména o metodu analýzy. Analýza slouží k myšlenkovému rozložení zkoumaného předmětu na dílčí části, jež jsou podrobeny bližšímu zkoumání. Metoda syntézy zase umožňuje sjednotit jednotlivé prostudované části v celek a vytvořit si tak komplexní obraz zkoumané problematiky. Metoda deskripce slouží k popisu problému a jeho relevantních charakteristik. Během analýzy byla často využívána také metoda komparativní analýzy a samotné srovnávání (komparace), např. při srovnání stávajícího regulatorního přístupu Solvency I s  regulatorním konceptem Solvency II. Omezený rozsah práce neumožňuje komplexní analýzu všech součástí finančního řízení komerčních pojišťoven. Proto bylo použito metody abstrakce, která umožňuje soustředit se na to podstatné, na základní vlastnosti systému, zatímco méně podstatné stránky zůstávají stranou pozornosti. Na základě provedených analytických postupů bylo využito modelování, jež umožňuje řešení problému a poskytuje zjednodušený obraz skutečnosti. Z matematicko-statistických metod bylo využito v analytické části operací a metod pojistné matematiky, která sestává z přístupů matematických a statistických, aplikovaných při finančním řízení komerčních pojišťoven.

K metodickým prostředkům publikace patří kromě základních metod vědecké práce také další logicky strukturované metody a postupy, užívané v pojišťovací praxi při finančním řízení komerčních pojišťoven. Základním metodickým přístupem při zpracování monografie se stal systémový přístup. Při aplikaci systémového přístupu bylo pohlíženo na finanční řízení komerčních pojišťoven jako na systém. Na jedné straně existují podmínky regulatorních požadavků, přístupy dohledové instituce, podmínky stanovené zajistiteli, informace o vnějším ekonomickém prostředí a o konkurenčním prostředí v  odvětví pojišťovnictví, které představují vstupy do systému finančního řízení pojišťovacích institucí. Vstupní informace jsou prostřednictvím systému zpracovány a na jejich výsledky je pohlíženo na druhé straně jako na výstupy ze systému finančního řízení pojišťovacích společností. Účelem je poznat jednotlivé prvky systému a jejich vzájemné vazby, a tím se dobrat k pochopení fungování celého systému.

Po obsahové i formální stránce publikace respektuje zásady obvyklé pro vědecké práce. Obsahuje pět základních kapitol zaměřených na finanční řízení komerčních pojišťoven. Tento obsah je zarámován do úvodních a závěrečných součástí monografické publikace. V úvodu je stručně shrnut soudobý vývoj finančních trhů a finančních institucí, kdy významným důsledkem vývoje na finančních trzích je důraz na řízení rizik a řízení kapitálu ve finančních institucích. To je důležité pro pochopení kontextu, do něhož je systém finančního řízení komerčních pojišťoven zasazen. Také je uvedena hlavní myšlenka a filozofie knihy. Následuje vymezení cíle a metodických přístupů ke zpracování publikace. V části

Metodika 11

zabývající se regulací a dohledem v  pojišťovnictví je zaměřena pozornost na relevantní

důvody pro inovaci regulatorních přístupů a integraci dohledových institucí. Funkce

dohledové instituce a její pravomoci jsou aplikovány na podobu výkonu dohledu v České

republice. Zvlášť je charakterizována struktura institucionálního uspořádání dohledu v po

jišťovnictví Evropské unie i dohledu nad celým finančním trhem Evropské unie. Kapitola

představuje charakteristické rysy architektury nového regulatorního režimu Solvency II

při respektování současného stupně ekonomické integrace evropského pojistného trhu.

Nadcházející koncept řízení solventnosti komerčních pojišťoven v rámci integrovaného

evropského pojistného trhu je založen na rizikovém přístupu k řízení kapitálu. Komerční

pojišťovna je vystavena jako každý jiný podnikatelský subjekt podnikatelským rizikům,

stejně jako ostatní finanční instituce finančním rizikům a navíc ještě specifickým rizikům

spojeným s  pojišťováním rizik jiných subjektů. V  následující části jsou jako teoretická

východiska uvedeny definice a stručné charakteristiky hlavních rizik, která se vyskytují

v činnosti pojišťoven a která jsou uváděna v souvislosti s implementací pilířů konceptu

Solvency II. Navazuje deskripce a komparativní analýza nástrojů řízení rizik při kvantifikaci

rizik v rámci přístupů risk managementu. Jako součást řízení kapitálu jsou v kapitole zdů

razněny soudobé metodické postupy vykazování solventnosti na základě platné evropské

direktivy Solvency I.

V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na rozbor dvou základních nástrojů, slouží

cích k řízení rizik komerčních pojišťoven, a to na zajišťovací operace, jejich dílčí aspekty

a klasifikaci, a na tvorbu a využívání technických rezerv a finanční umístění aktiv, jejichž

zdrojem jsou technické rezervy. Metodické postupy pojistné matematiky byly použity

v  subkapitole věnované testování postačitelnosti technických rezerv. V  rámci hodno

cení metod sloužících pro zjišťování výkonnosti komerčních pojišťoven byly metodou

deskripce a komparativní analýzy zpracovány jak tradiční postupy finanční analýzy se

zohledněním specifik finanční analýzy komerčních pojišťoven, tak i moderní metodické

přístupy, především využívající implicitní hodnotu a ekonomickou přidanou hodnotu.

Ke stanovení stupně konkurenceschopnosti jednotlivých komerčních pojišťoven slouží

také ratingové hodnocení jejich schopnosti dostát závazkům, které je v závěru poslední

kapitoly deskriptivně charakterizováno a komparováno s jinými hodnotícími přístupy. Na

to navazuje shrnutí hlavních poznatků publikace a uvedení veškerých použitých zdrojů

v podobě tištěných publikací, legislativních předpisů i internetových zdrojů. Tyto zdroje

jsou v abecedním řazení uvedeny v seznamu literatury a jsou korektně citovány dle normy

ČSN ISO 690. V  textu publikace lze nalézt odkazy na seznam použité literatury a po

známkový aparát. Pro lepší orientaci v knize slouží připojený rejstřík. V závěru je uveden

v anglickém jazyce souhrn poznatků v monografii zpracovaných.

Finanční řízení komerčních pojišťoven12

Seznam zkratek ALM řízení aktiv a pasiv (asset liability management) ART alternativní přenos rizik (alternative risk transfer) BSCR základní solventnostní kapitálový požadavek (basic solvency capital

requirement) CAPM model oceňování kapitálových aktiv (capital asset pricing model) CB centrální banka CEA Evropský výbor pojišťoven (Comité Européen des Assurances) CEIOPS Evropský výbor orgánů dohledu nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým

penzijním pojištěním (Committee of European Insurance and Pensions

Supervisors) CP cenné papíry CPI index spotřebitelských cen (consumer price index) ČAP Česká asociace pojišťoven ČKP Česká kancelář pojistitelů ČNB Česká národní banka ČR Česká republika DMS disponibilní míra solventnosti (available solvency margin) EBIT zisk před zdaněním a úroky (earnings before interest and taxes) EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and

Development) ECB Evropská centrální banka (European Central Bank) EIB Evropská investiční banka (European Investment Bank) E I O PA Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

(European Insurance and Occupational Pensions Authority) EHP Evropský hospodářský prostor EHS Evropské hospodářské společenství ERM integrované řízení firemních rizik (enterprise risk management) ES Evropské společenství EU Evropská unie (European Union) EV implicitní hodnota (embedded value) E VA ekonomická přidaná hodnota (economic value added) EWS systém včasného varování (early warning system) HDP hrubý domácí produkt IAS mezinárodní účetní standardy (international accounting standards) IBNR incurred but not reported IFRS mezinárodní standardy účetního výkaznictví (international financial reporting

standards) ILS nástroje sekuritizace pojistných rizik (insurance-linked securities) MCEV tržně konzistentní implicitní hodnota (market consistent embedded value)

Seznam zkratek 13

MCR minimální kapitálový požadavek (minimum capital requirement) NAV net asset value NŽP neživotní pojištění OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic

Co-operation and Development) ORSA vlastní posouzení rizik a solventnosti (own risk and solvency assessment) PMS požadovaná míra solventnosti (required solvency margin) QIS kvantitativní dopadová studie (quantitative impact study) RBNS reported but not settled RDR riziková diskontní míra (risk discount rate) RM risk management ROA rentabilita aktiv (return on assets) ROE rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) RORAC výnos na rizikově upravený kapitál (return on risk adjusted capital) ROS rentabilita tržeb (return on sales) RSR kontrolní zpráva (regular supervisory report) SCR solventnostní kapitálový požadavek (solvency capital requirement) SFCR solventnostní a finanční zpráva (solvency and financial report) SL zajištění ročního nadměrku / časového nadměrku / nadměrku škodovosti

(stop loss) S & P Standard & Poor’s TÚM technická úroková míra USA Spojené státy americké Va R hodnota v riziku (value at risk) VH výsledek hospodaření XL zajištění škodního nadměrku (excess of loss) ŽP životní pojištění

Finanční řízení komerčních pojišťoven14

Úvod Publikace Finanční řízení komerčních pojišťoven je zaměřena na poskytnutí aktuálních informací týkajících se problematiky vybraných částí ekonomiky a finančního řízení, které jsou specifické pro komerční pojišťovací instituce. Při vypracování monografie na téma ekonomiky a finančního řízení komerčních pojišťoven bylo snahou autorky zaplnit určitou mezeru v literatuře dostupné na českém trhu. Obecně lze konstatovat, že odborné knihy zaměřené na sektor pojišťovnictví a na pojišťovací instituce nejsou příliš hojně publikovány. Čestnou výjimku z  tohoto pravidla tvoří publikace autorů prof. Daňhela, prof.  Cipry a prof.  Ducháčkové, stejně jako některých dalších autorů, jejichž práce posloužily k načerpání vědomostí a znalostí potřebných pro vypracování této monografické publikace. Práce jsou obsaženy v podobě citovaných odkazů v textu publikace a v závěrečném souhrnu tištěných publikací, legislativních předpisů a internetových zdrojů sloužících pro její vypracování.

Významné odlišnosti ekonomiky a finančního řízení komerčních pojišťovacích institucí od řízení a ekonomiky jiných finančních institucí, resp. ostatních podnikatelských subjektů, se projevují zejména v oblastech prezentovaných v publikaci. Posláním předkládané publikace je poskytnout odborné veřejnosti a dalším zájemcům o náročnou problematiku komerčního pojišťovnictví a řízení komerčních pojišťoven ucelené, systémově pojaté pojednání zachycující základní problémové okruhy finančního řízení komerčních pojišťovacích institucí. K těmto základním problémovým okruhům patří také regulatorní přístupy v pojišťovnictví a dohled nad jejich dodržováním v rámci Evropské unie, kdy pravomoci dohledu jsou aplikovány na nástroje využívané integrovanou dohledovou institucí v České republice. Postupně implementované požadavky regulatorního konceptu Solvency II v evropském pojišťovnictví vstoupí v účinnost k začátku ledna roku 2016. Dosavadní směrnice Solvency I je vodítkem k řízení kapitálu při testování solventnosti pojišťoven a k naplňování solventnostních kapitálových požadavků v současné praxi komerčních pojišťoven.

Současný vývoj na finančních trzích je charakteristický dynamickými změnami s  důrazem na integraci a globalizaci a na výrazný vliv informací. Takový vývoj má okamžitý dopad na chování podnikatelských subjektů i celých finančních skupin. Vzrůstají nároky spotřebitelů na poskytování finančních služeb, do nichž se komerční pojištění řadí. Finanční instituce na finančních trzích se stávají vzájemnými konkurenty se zřetelem na stírání hranic mezisektorové konkurence. Současně s  tímto vývojem jsou komerční pojišťovny vystavovány novým rizikům, kterým musejí čelit samy nebo která přebírají od svých klientů. Vývoj vnějšího prostředí se nutně promítá do finančního řízení komerčních pojišťovacích společností. Projevuje se rostoucím důrazem na systémy řízení rizik, na vnitřní kontrolní systémy i vzrůstajícím tlakem na konkurenceschopnost jednotlivých společností. Obsahové zaměření publikace je tudíž orientováno na zdůraznění probíhajících integračních procesů v evropském pojišťovnictví. Text je natolik aktuální, aby odpovídal současným i budoucím trendům finančního řízení komerčních pojišťoven. Ovšem pro obsah této publikace platí totéž co pro jiné vědecké a odborné texty, tedy že nejvíce aktuální je v okamžiku svého vzniku. Nicméně lze konstatovat, že teoretické metody aplikované v podobě praktických přístupů ve finančním řízení komerčních pojišťoven nepozbudou na své využitelnosti. Postupně se mohou objevovat metody nové a budou podrobeny vědeckému zkoumání. Pokud se osvědčí a projeví se jejich vhodnost, jistě je pojišťovací praxe obratem začne také využívat.

KAPITOLA 1

1. Regulace a dohled

v pojišťovnictví

+

Finanční řízení komerčních pojišťoven16

P

ojišťovnictví patří mezi významná, dynamicky se rozvíjející odvětví tržní ekonomiky,

a jeho funkce je v moderním státě s tržní ekonomikou nezastupitelná. Pojišťovnictví

aktivně zasahuje do všech ostatních odvětví a do hospodaření všech ekonomických subjektů. Svými aktivitami, spočívajícími v poskytování pojistné ochrany klientům, podporuje ekonomickou stabilitu ekonomiky. Tím, že poskytují pojistná plnění po realizaci pojistných událostí, pomáhají pojišťovací instituce svým klientům při obnově poškozeného nebo zničeného majetku, při nápravě újmy na zdraví a dalších hodnot. Kromě poskytování pojistné ochrany má zásadní význam pro ekonomiku také  akumulace velkého objemu peněžních prostředků, které komerční pojišťovny inkasují v podobě pojistného od klientů a které spravují.

Pojišťovnictví má svoje specifická pravidla a podmínky fungování, čímž se značně liší od jiných odvětví a oborů v rámci tržní ekonomiky. Pojistný vztah mezi klientem a komerční pojišťovnou mívá převážně charakter dlouhodobého vztahu. Tato skutečnost vytváří zvláštní podmínky pro fungování pojistného trhu a jeho vazeb na trh finanční. Odvětví pojišťovnictví zahrnuje všechny pojistitele (tj. komerční pojišťovací instituce), zajistitele (tj. zajišťovny), pojišťovací zprostředkovatele a asociace či komory těchto subjektů (viz schéma na obr. 1.1), případně i další subjekty v daném státě nebo regionu. Jako součást finančního systému je specifickým odvětvím finančních služeb, které poskytuje občanům i podnikatelským subjektům.

Pojišťovnictví je odvětvím ekonomiky, které se zabývá pojišťovací činností. Pojišťovací činností se podle zákona o pojišťovnictví rozumí uzavírání pojistných smluv, správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných událostí. Součástí pojišťovací činnosti je také tvorba a finanční umístění  technických rezerv, uzavírání smluv se zajišťovnami a zábranná činnost. V zahraničí se odvětví pojišťovnictví označuje jako pojišťovací průmysl (insurance industry).

Podle právních předpisů mohou komerční pojišťovny vykonávat i jinou podnikatelskou a investiční činnost. Komerční pojišťovny totiž nejprve kumulují finanční prostředky z přijatého předepsaného pojistného a až následně, po určitém čase, nesou náklady spojené s likvidací pojistných událostí a výplatou pojistných plnění. Existuje tu tedy určitý časový prostor, v jehož průběhu disponují pojišťovny značným objemem finančních prostředků. Využití těchto prostředků k investování prostřednictvím jednotlivých finančních nástrojů znamená realizaci podnikatelské činnosti čili investiční činnosti komerčních pojišťoven, tedy jejich účast na peněžním a kapitálovém trhu jakožto významných institucionálních investorů, jež mají k dispozici tzv. „dlouhé peníze“.

Finanční podnikání komerčních pojišťoven souvisí s  využíváním dočasně volných finan čních prostředků, shromážděných ve vytvořených technických rezervách, v důsledku časového rozdílu mezi přijatým předepsaným pojistným a výplatou pojistných plnění. Při správě těchto finančních prostředků je třeba ovládat operace a nástroje jak finančního trhu, tak i pojistného trhu, orientovat se v relevantním právním rámci pro tuto oblast, ovládat účetní a daňové souvislosti a mít hluboké znalosti pojistné ekonomiky a finančního řízení komerčních pojišťoven. Proces investování a strategie investování, o něž se běžní klienti nezajímají a některými pojišťovnami nebývají ani publikovány, znamená umísťování finan čních prostředků technických rezerv, které se v pojišťovnách kumulují, do různých investičních instrumentů. Investiční činnost jednotlivých komerčních pojišťoven se navzájem liší, přičemž komerční pojišťovny při investování obligatorně dodržují legislativou

Regulace a dohled v pojišťovnictví 17

dané zásady

1

. Legislativní předpisy a kontrola ze strany dohledové instituce musí dbát na

to, aby kromě výnosnosti komerční pojišťovny sledovaly především minimalizaci rizika

spojeného s investováním finančních prostředků technických rezerv.

komerční pojišťovny

a jejich klienti

zajišťovny

POJIŠŤOVNICTVÍ

asociace komerčních

pojišťoven

asociace pojišťovacích

zprostředkovatelů

a komory

samostatných likvidátorů

regulátor

a dohledová instituce

pojišťovací

zprostředkovatelé

a samostatní likvidátoři

pojistných událostí

Obr. 1.1 Schéma struktury odvětví pojišťovnictví

Komerční pojišťovnictví má oproti některým jiným odvětvím ekonomiky určitá specifika,

která má smysl komparovat především s odvětvím bankovnictví:

■ Primární rozdíl spočívá v  tom, že komerční pojišťovnictví nebývá zdrojem finanční

nestability. Naopak jeho základní funkcí je stabilizovat ekonomickou úroveň podnika

telských a jiných subjektů a životní úroveň jednotlivců v případě realizace negativních

nahodilých událostí, tudíž napomáhá ke stabilizování celé tržní ekonomiky.

■ Největší rizika jsou v pojišťovnictví na straně pasiv, na rozdíl od bankovnictví. Pojištění

můžeme označit jako závazkový obchod. Je ovšem obtížné zajistit smysluplné zveřej

ňování informací vzhledem ke složitosti ohodnocení závazků.

■ Velký důraz je kladen na adekvátní stanovení technických rezerv komerčních pojišťoven.

■ Zásadní význam má pro komerční pojišťovny zajišťování se u zajišťoven jako způsob

eliminace pojistně technického rizika.

■ Široká informační povinnost je požadována vůči dohledové instituci, ale užší vůči ve

řejnosti. Můžeme říci, že tržní disciplína hraje v pojišťovnictví v porovnání s ostatními

finančními sektory poněkud menší roli. Větší požadavky na tržní disciplínu bude klást

postupně implementovaný koncept regulatorního režimu Solvency II (viz dále).

■ V komerčním pojišťovnictví není tak výrazná potřeba konsolidovaného dohledu jako

v bankovnictví. Pobočka zahraniční pojišťovny musí zpravidla držet v zemi působení

dostatečný objem aktiv ke krytí svých závazků.

1

Skladba, podle níž pojišťovna nebo zajišťovna umísťuje aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy,

musí sledovat skladbu finančního umístění stanovenou § 70 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,

a současně odpovídat zásadám podle § 73 odst. 3 téhož zákona. Tyto zásady nemohou být porušeny

ani v případě souhlasu dohledové instituce s jinou skladbou finančního umístění.

Finanční řízení komerčních pojišťoven18

1.1 Tržní selhání a asymetrie informací na pojistném

trhu

Nejprve se zaměříme na problematiku tržních selhání v ekonomice obecně. Podpora hospodářského růstu se opírá především o nástroje fiskální a měnové politiky. Jejich účinnost bývá mnohdy spíše krátkodobá, zato vedlejší důsledky finančně politických opatření, k nimž může patřit např. veřejné zadlužení, hospodářský růst z dlouhodobého hlediska často i brzdí. Dlouhodobá podpora ekonomického růstu vychází z udržování a posilování principů, na kterých je dynamika tržního systému založena. Důležitou součástí podpory je politika snažící se omezit tržní selhání cestou správně cílených regulatorních zásahů do ekonomiky. Význam této politiky roste s tím, jak známé formy tržních selhání získávají v současných ekonomických podmínkách novou podobu. Hlubší a rozsáhlejší bývají i jejich ekonomické důsledky. Mluvíme o nových formách a projevech selhání trhu. Neméně důležitá je v této souvislosti snaha bránit projevům vládního selhání, tj. vyvarovat se regulatorních zásahů, které růstový potenciál ekonomiky podlamují. Ty jsou s novými projevy tržních selhání často úzce propojeny. Podle Urbana (2013) vznikají v situacích, kdy jsou legitimní cíle regulatorních zásahů, snažící se čelit tržním dysfunkcím, devalvovány nevhodnými regulatorními postupy, opírajícími se např. o nesprávné předvídání reakcí ekonomických subjektů na přijatou regulaci.

Tržní selhání představuje jeden ze základních ekonomických konceptů, jehož význam těsně souvisí s cílenou regulací ekonomických procesů, opírající se o legislativní zásahy vlády. K tržnímu selhání dochází nejčastěji v situacích, kdy aktivity ekonomických subjektů, vycházející z  jejich tržní motivace, nevytvářejí společensky žádoucí výsledky ve smyslu Paretova optima, čili nevedou k maximalizaci společenského blahobytu. Nástroje, kterými se veřejná politika snaží motivace ekonomických subjektů modifikovat, jdou cestou odstranění tržních nedokonalostí, jako je např. podpora konkurence, posílení informovanosti ekonomických subjektů při jejich rozhodování, lepší vymahatelnost vlastnických práv apod. Pokud tyto nástroje nelze využít, opírá se veřejná politika o přímé regulatorní zásahy. Toto řešení může být nezbytné, je však ohroženo rizikem vládního selhání především v důsledku nedostatečné analýzy dopadů regulací, jejich opožděného zavádění či lobbistických vlivů (Urban, 2013).

Nové projevy tržních selhání v  posledních letech se od tradičních forem neodlišují podstatou nebo příčinami vzniku, ale zejména svými důsledky – především rostoucími společenskými náklady na eliminaci tržních dysfunkcí, které jsou s nimi spojeny (náklady na záchranu tzv. systémově důležitých společností, náklady na jejich dodatečné regulace) a zvyšujícími se dopady tržních selhání na makroekonomickou nestabilitu (Rejnuš, 2010). Vznikají převážně v důsledku asymetrických informací a omezené racionality rozhodování. Značná část nových forem tržních selhání se koncentruje do finančních trhů. Vzhledem ke globálnímu charakteru těchto trhů je lze považovat za jednu z hlavních příčin vzniku finanční krize a navazující krize ekonomické na konci první dekády 21. století.

Za hlavní projevy nových tržních selhání na finančních trzích Urban (2013) považuje několik vzájemně spjatých jevů, k nimž patří: ■ Nestabilita finančních trhů, především trhů sekundárního obchodování, jež je spojená

s novými složitými netransparentními finančními produkty a s rostoucími možnostmi

tržních manipulací, které tyto produkty přinášejí (Rejnuš, 2010). Projevem nestability

Regulace a dohled v pojišťovnictví 19

finančních trhů je také odpoutání cen aktiv od jejich reálného základu, tj. vznik tzv.

cenových bublin. ■ Snížení schopnosti finančních trhů plnit svou funkci při vyhledávání a správě perspek

tivních investic. Tento problém se týká především institucí kolektivního investování.

Finanční trhy nejsou informačně efektivní ve smyslu hypotézy efektivních trhů zastávané

některými ekonomy. ■ Rostoucí náklady finančního zprostředkování související s informační asymetrií. Hlavní způsoby řešení těchto projevů spočívají v silnější mezinárodní regulaci finančních trhů i finančních institucí a v  možném návratu ke konvenčnímu dlouhodobému investování. Nové projevy tržních selhání na finančních trzích souvisejí i s novými formami omezené racionality ekonomických rozhodnutí. Jsou důsledkem rostoucí složitosti ekonomiky a jejích rizik, která racionální rozhodování ztěžuje. Základní problém nových projevů tržního selhání spočívá v nedostatečné transparenci finančních trhů a finančních produktů a v  nedostatečné schopnosti informace správně zpracovat (Fabozzi, 2012). Řešením by neměla být jen vyšší transparence v podobě více informací, které jsou finanční instituce nuceny svým klientům poskytovat, ale i nová regulatorní řešení.

Chybná rozhodnutí ekonomických subjektů vznikají zpravidla v důsledku chybného posouzení rizik nebo jejich nedostatečného respektování. Riziko jako takové je ovšem neoddělitelnou součástí tržní ekonomiky. Úspěšnost ekonomických rozhodnutí, především těch dlouhodobých, nelze nikdy předem přesně odhadnout. Ochota firem a investorů podstupovat rizika je pro ekonomiku naopak vysoce důležitá, protože je nositelem inovací, a tím dynamiky ekonomiky. Ke vzniku krize však může vést situace, kdy k výskytu chybných rozhodnutí dochází ve velkém měřítku. Kumulace špatných rozhodnutí mívá dle Urbana (2013) tři hlavní systémové příčiny: levné úvěry, stádní chování investorů vyvolané rychle rostoucími nebo naopak klesajícími cenami aktiv, a morální hazard. Ten vzniká v situaci, kdy subjekty za svá rozhodnutí nenesou plnou odpovědnost. Sklon subjektů ke zvýšeně rizikovému jednání je vyvolán skutečností, že případné negativní důsledky svého jednání mají možnost přenést na jiný subjekt. Ke zjevným případům morálního hazardu patří pro ilustraci i jednání najatého podnikového managementu, který přijímá riziková rozhodnutí, jejichž případné negativní důsledky nese sám jen omezeně. Jejich hlavní tíhu nesou vlastníci firmy nebo její zaměstnanci.

K nejčastějšímu výskytu morálního hazardu dochází dnes ve finanční sféře. K příkladům patří jednání finančních zprostředkovatelů a poradců doporučujících klientům riziková investiční rozhodnutí, za jejichž nepříznivé finanční důsledky sami nenesou odpovědnost a na nichž vydělávají i při finanční ztrátě klienta. Rovněž finanční instituce vytvářející investiční produkty v podobě tzv. sekuritizace aktiv, kdy potenciálním investorům nejsou jejich rizika dostatečně zjevná (Rejnuš, 2010). Morální hazard prokazují i ratingové agentury, které za svůj chybný odhad rizik nejsou nijak odpovědné. Obdobná forma morálního hazardu vznikla ve veřejné sféře. Spoléhání na vládní garance sklon k rizikovému a méně obezřetnému jednání posiluje. Zvýhodnění rizikového jednání se přitom děje vždy na úkor ostatních. Vzniká především u velkých a systémově důležitých finančních institucí a podniků, které jsou tzv. too-big-to-fail. Trvalým a zásadním řešením morálního hazardu ve veřejné sféře je zabránit politickému vlivu velkých korporací. Toto řešení zvyšuje význam protimonopolní politiky.

Řešením morálního hazardu ve finanční sféře je regulace omezující motivaci přenášet rizika finančních operací na jiné subjekty. Ve prospěch regulace hovoří i skutečnost, že některé finanční operace a produkty, které finanční sektor ke snížení investičních rizik



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist