načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Finanční management - Petra Růčková Michaela Roubíčková

-15%
sleva

Elektronická kniha: Finanční management
Autor:

Výhodou publikace je komplexnost a šíře zpracovaných poznatků z oblasti řízení financí.Prezentuje nejen základní teoretické přístupy, ale i jejich uplatnění a projevy v praxi. Autorky ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  280 Kč 238
+
-
7,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 290
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4047-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Výhodou publikace je komplexnost a šíře zpracovaných poznatků z oblasti řízení financí.Prezentuje nejen základní teoretické přístupy, ale i jejich uplatnění a projevy v praxi. Autorky upozorňují na specifika realizace finančního managementu v ČR a odlišnosti vzhledem k zahraničí. Pozornost je zaměřena na aspekty vzniku a vývoje korporací, zdroje financování, metody hodnocení investic apod. Jako nedílnou součást správy korporací obsahuje kniha také problematiku dividendové politiky. Nezbytnou součástí rozhodovacího procesu je také finanční analýza vnitřních a vnějších podmínek fungování podniku, prognóza těchto podmínek a hodnocení nejistot či rizik spojených s budoucími aktivitami podniku. Plánování je proces, který bezprostředně na finanční analýzu navazuje. Zpracovávat podnikatelský plán bez předchozí analýzy podniku a jeho okolí, včetně analýzy finanční je téměř nerealizovatelné.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Finanční
management
Finanční management
Petra Růčková, Michaela Roubíčková
Grada Publishing, a.s.,
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz
www.grada.cz
inance inance
f
Petra Růčková
Michaela Roubíčková
m odely správy korporací ve světě
správa korporací v ČR
dlouhodobé zdroje fi nancování
metody hodnocení investic
krátkodobé fi nanční zdroje
fi nanční analýza
kapitálová struktura v praxi
fi nanční plánování
dividendová politika v praxi
Kniha je určena pro podnikatele, manažery, studenty a všechny, kteří se chtějí
dozvědět více o fenoménu nadnárodních korporací, ale i o řízení společností
obecně. Výhodou publikace je její komplexnost a šíře zpracovaných
poznatků z oblasti řízení fi nancí. Prezentuje nejen základní teoretické
přístupy, ale hlavně jejich uplatnění a projevy v praxi. Autorky upozorňují
na specifi ka realizace fi nančního managementu v ČR a odlišnosti vzhledem
k zahraničí. Pozornost je zaměřena na aspekty vzniku a vývoje korporací,
zdroje fi nancování, metody hodnocení investic apod. Jako nedílnou součást
správy korporací (corporate governance) obsahuje kniha také problematiku
dividendové politiky. Ta je významná nejen z hlediska fi nančního řízení
společnosti, ale rovněž z pohledu akcionáře, neboť představuje jednu ze
dvou možností, jak realizovat výnos z investice do akcií.
Ing. Petra Růčková, Ph.D.
Je odbornou asistentkou na kated ře financí Slezské univerzity v Opavě,
Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, kde působí od roku 1994.
Garantuje a vyučuje předměty Finanční analýza, Finanční management
a Finanční plánování a rozpočtování, garantuje rovněž předměty
zaměřené na pojišťovnictví. Určitou dobu působila jako manažer
odborné přípravy na Vysoké škole podnikání. Zúčastnila se řady
domácích i zahraničních vědeckých konferencí (například ve Velké
Británii, Řecku, Turecku, Polsku či na Slovensku), kde prezentovala
příspěvky zaměřené na oblast finančního managementu
a pojišťovnictví. Je autorkou publikace Finanční analýza vydané
nakladatelstvím Grada Publishing.
Ing. Michaela Roubíčková, Ph.D.
Je odbornou asistentkou na katedře financí Slezské univerzity v Opavě,
Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, kde působí od roku 1994.
Vyučuje předměty Finanční analýza, Finanční plánování a rozpočtování,
Mezinárodní finanční management a Finance podniku – dva naposledy
jmenované též garantuje. Určitou dobu působila jako manažer
tréninkového centra ve společnosti Trenkwalder a rovněž jako vedoucí
katedry Podnikání na Vysoké škole podnikání. Zúčastnila se řady
domácích i zahraničních vědeckých konferencí (například ve Velké
Británii, Řecku, Turecku, Polsku či na Slovensku), kde prezentovala
příspěvky zaměřené na finanční management a správu korporací.
Tuto problematiku vyučovala například i ve Finsku.










GRADA Publishing
Finanční
management
Petra Růčková
Michaela Roubíčková





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být
reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného
souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Edice Finanční řízení
Ing. Petra Růčková, Ph.D, Ing. Michaela Roubíčková, Ph.D.
Finanční management
Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing.
TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4814. publikaci
Foto na obálce allphoto.cz
Realizace obálky Jan Dvořák
Sazba Jan Šístek
Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová
Počet stran 296
První vydání, Praha 2012
Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice
_____________________________________
© GRADA Publishing, a.s., 2012
ISBN 978-80-247-4047-8
GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, 234 264 400, www.grada.cz
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:
ISBN 978-80-247-8037-5 ve formátu PDF
ISBN 978-80-247-8038-2 ve formátu EPUB
ISBN 978-80-247-8039-9 ve formátu MOBI





Obsah
1. Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy . . . . . . . . 9
1 .1 Firma jednoho vlastníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
1.2 Společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
1 .3 Korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
1 .4 Vznik korporací – krátký historický exkurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1 .5 Cíl korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.6 Naplňování cíle korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2. Investování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.1 Budoucí a současná hodnota jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2 .1 .1 Budoucí hodnota jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
2.1.2 Současná hodnota jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
2.1.3 Další formy úročení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
2.2 Budoucí a současná hodnota proudu hotovostních toků . . . . . . . . . . . . . 23
2.3 Budoucí a současná hodnota anuity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
2.4 Současná hodnota perpetuity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
3. Metody hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
3.1 Metoda čisté současné hodnoty (NPV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
3.2 Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
3.2.1 Navzájem se vylučující projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
3.2.2 Nekonvenční hotovostní toky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
3.3 Metoda indexu ziskovosti (PI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
3.4 Metoda doby splatnosti (PBP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
3.5 Diskontovaná metoda doby splatnosti (DPBP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
4. Dlouhodobé zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
4.1 Členění finančních zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
4.2 Vlastní zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
4.3 Cizí dlouhodobé zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
4.3.1 Dlouhodobý úvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
4 .3 .2 Emise obligací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
4 .3 .3 Leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
4 .3 .4 Forfaiting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
5. Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
5.1 Zdroje informací pro zpracování finanční analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
5.2 Rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
5 .3 Výkaz zisku a ztráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
5.4 Přehled o peněžních tocích (Cash Flow) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
6. Metody finanční analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
6.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
6.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
6.3 Přímá analýza intenzivních ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
6.4 Analýza soustav ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
7. Poměrová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
7 .1 Ukazatele likvidity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
7 .2 Ukazatele rentability . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
7.3 Ukazatele zadluženosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
7 .4 Ukazatele aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131





7.5 Provozní (výrobní) ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134
7.6 Ukazatele cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
7.7 Ukazatele tržní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
8. Řízení kapitálové struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
8.1 Teorie kapitálové struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
8 .1 .1 Model M&M . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
8.1.2 Statické teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
8.1.3 Dynamické teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
8.1.4 Teorie kapitálové struktury založené na konfliktu zájmů . . . . . . . 148
8.2 Vliv fungování finančního systému na kapitálovou strukturu . . . . . . . . . 149
8.3 Kapitálová struktura v podmínkách České republiky . . . . . . . . . . . . . . . 152
9. Plánování jako nezbytná součást finančního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
9.1 Východiska finančního plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
9.2 Plánované cíle spojené s fungováním firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
9.3 Dlouhodobé finanční plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
9.3.1 Složky strategického plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
9.4 Plánování tržeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
9.5 Plánování nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
9.5.1 Stanovení nákladů v relaci k tržbám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
9.5.2 Individuální stanovení nákladových položek . . . . . . . . . . . . . . . . 183
9 .5 .3 Odpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
9.6 Plánová rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
9.7 Forma (struktura) dlouhodobého plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
9.8 Krátkodobé taktické plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
10. Geneze dividendové politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
10.1 Škola dividendové irelevance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
10 .1 .1 Teorie Millera a Modiglianiho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
10.1.2 Další představitelé školy dividendové irelevance . . . . . . . . . . . . 202
10.2 Škola dividendové relevance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
10.2.1 Pro-dividendová škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205
10.2.2 Anti-dividendová škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
10.2.3 Teorie založené na informačním efektu dividend . . . . . . . . . . . . 207
10 .2 .4 Teorie zabývající se zastupitelskými náklady a externím
financováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209
10.2.5 Teorie dividendové politiky a daňová problematika . . . . . . . . . . . 209
10.3 Empirické studie v oblasti dividendové politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
10.4 Dividendová politika a hodnocení firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
11. Dividendová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216
11 .1 Malý exkurz do historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217
11.2 Druhy dividendové politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219
11.3 Dividendy a jejich členění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221
11.3.1 Členění dividend podle druhu akcie, na kterou jsou vypláceny . 221
11.3.2 Členění dividend podle podoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
11.3.3 Členění dividend podle intervalu jejich vyplácení . . . . . . . . . . . . 224
11.3.4 Členění dividend podle pravidelnosti vyplácení . . . . . . . . . . . . . 224
11.4 Procedura výplaty dividend . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
11 .4 .1 Výplatní procedura v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
11.4.2 Výplatní procedura v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226





11.5 Zpětný odkup akcií jako alternativa k dividendové politice . . . . . . . . . . . 227
11.5.1 Způsoby provedení zpětného odkupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228
11.5.2 Efekt zpětného odkupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229
11.6 Dividendový reinvestiční plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231
12. Corporate governance – teoretický exkurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233
12 .1 Teoretický rámec corporate governance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
12 .1 .1 Zastupitelská teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235
12.2 Ekonomie transakčních nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239
12 .3 Teorie zájmových skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240
12 .4 Teorie vlastnických práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241
12.5 Institucionalismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243
12 .5 .1 Od Homo sapiens po Homo neuroeconomicus . . . . . . . . . . . . . 243
12.5.2 Člověk smluvní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246
13. Corporate Governance ve 20. a 21. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
13.1 Důležitý mezník na přelomu tisíciletí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
13 .1 .1 Barings Bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
13 .1 .2 Enron . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
13.1.3 Royal Ahold . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253
13.2 Definice corporate governance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
13.3 Modely Corporate Governance ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255
13.3.1 Členění systémů z hlediska koncentrace vlastnických práv . . . . 256
13.3.2 Členění systémů z hlediska vlivu bank na nebankovní
společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259
13.3.3 Členění systémů z hlediska způsobu financování – finančního
systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260
13.3.4 Členění systémů z hlediska struktury správních orgánů . . . . . . . 261
13.3.5 Členění z územně – historického hlediska . . . . . . . . . . . . . . . . . 263
13.3.6 Shrnutí výhod a nevýhod Kontinentálně-evropského
a Angloamerického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264
13 .4 Kapitálový trh jako nástroj kontroly managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . 266
13.5 Corporate governance v podmínkách České republiky . . . . . . . . . . . . . 268
13.5.1 Převzetí v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270
13 .6 Kodexy corporate governance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
13.7 Společenská odpovědnost firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273
Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278
Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284










Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy
9
1. Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího
stupně organizace firmy
Vzhledem k formulacím a definicím uvedeným v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním
zákoníku je vhodné hned na úvod upozornit na dále používaný pojem firma, který se
objevuje již v nadpisu této kapitoly. Obchodní zákoník totiž v § 8 odst. 1 uvádí, že
obchodní firma (dále jen „firma“) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního
rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Naproti tomu v § 5 je
pak definováno, že podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož
i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové
hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své
povaze mají tomuto účelu sloužit.
Zde je však pojem firma použit v jiném kontextu – nikoli jako pojmenování pro skutečný
podnik se skutečnou strukturou majetku a zdrojů, ale právě naopak jako vyjádření zcela
abstraktního charakteru. V následujících řádcích totiž nebudou rozebírány konkrétní
subjekty podnikající v konkrétních zemích, ale půjde o zobecnění – teoretický rámec
organizace podnikatelské aktivity. V tomto teoretickém kontextu je možné pojem firma
takovýmto způsobem použít.
Firma tedy ve své podstatě představuje způsob, jak organizovat ekonomickou aktivitu
jednotlivců. Přestože z obecného hlediska existují tři způsoby organizace, většina
největších světových podniků funguje na principu korporace. Základním existencionálním
problémem podniku je totiž otázka, jak a od koho získat finanční prostředky. Odpověď
může být značně problematická, obzvláště má-li se jednat o velkou sumu.
V období před vznikem a rozvinutím kapitálového trhu pocházel základní kapitál firmy
zpravidla z osobních zdrojů vlastníka. Podnikatelské subjekty byly vlastněny a řízenou
toutéž osobou. Až v podstatě se vznikem kapitálového trhu a hlavně zcela zásadního
fenoménu „omezeného ručení“ vznikl převratný jev poskytující možnost subjektům
zvenčí podniku podílet se na jeho základním kapitálu ale nenést právní odpovědnost za
jeho závazky. Tento jev – existence korporací – z dnešního pohledu již běžný, má pro
historii vývoje firmy nesmírný význam.
V současnosti tedy z obecného hlediska rozlišujeme tři typy firem podle způsobu organizace:
• firmu jednoho vlastníka;
• společnost;
• korporaci.
Každý z těchto způsobů organizace ekonomické činnosti má své výhody a nevýhody a také
své místo nejen v historii obecně, ale hlavně v historii každého konkrétního podniku,
přičemž samozřejmě ne každý podnik dospěje až do stádia restrukturalizace v korporaci.
Následující text představuje skutečně zobecněné teoretické pojetí, které neodpovídá
konkrétní legislativní úpravě ani České republiky ani jiné země. Slouží k přiblížení předností
a nedostatků jednotlivých uvedených možností.





Finanční management
10
1.1 Firma jednoho vlastníka
Tento způsob organizace je historicky nejstarší. Jedná se rovněž o zpravidla nejlevnější
a nejjednodušší způsob organizace. Existuje celá řada obecných
1
charakteristických rysů
(pozitiv i negativ) firmy jednoho vlastníka, z nichž nejdůležitější jsou následující:
Pozitiva:
• nejjednodušší způsob organizace
• fyzicky nelze přesně odlišit rozdíl mezi firemními a soukromými aktivy (ne tak
z účetního hlediska)
Negativa:
• limitovaná existence (schopností či chutí podnikat nebo případně délkou života
vlastníka)
• vlastník ručí za závazky firmy do výše celého svého majetku
• omezený přístup k finančním zdrojům
Již ze své podstaty jsou některé finanční zdroje firmě jednoho vlastníka zapovězeny.
Nepřipadá v úvahu například emise akcií či obligací. A rovněž získávání dalších zdrojů
může být problematické.
1.2 Společnost
Za společnost jsou dle tohoto teoretického členění považovány podniky, které mohou
mít v praxi více majitelů (a zpravidla také mají). Společnost je ekonomickým a právním
spojením osob za účelem určité společné aktivity, která má vést ke stanovenému cíli.
Obchodní společnost je v České republice vždy právnickou osobou zapsanou v obchodním
rejstříku
2
(ne tak jinde, například v Německu veřejná obchodní a komanditní společnost
nejsou právnickými osobami).
V České republice zde můžeme dle obchodního zákoníku zařadit obchodní společnosti
a družstva, přináleží sem tedy:
• veřejná obchodní společnost;
• komanditní společnost;
• společnost s ručením omezeným;
• akciová společnost, s jejímiž akciemi není obchodováno na veřejném kapitálovém
trhu (nejsou kótovány, dříve registrovány), tedy „neveřejná“ akciová společnost. V
angloamerické oblasti je například rozlišovány Private Companies Limited by Shares
(„soukromé“ neobchodovatelné akciové společnosti) a Public Companies Limited by
Shares.
Stejně tak jako firma jednoho vlastníka má i společnost klady a zápory spojené s tímto
způsobem organizace.
1
U uvedených charakteristických rysů je třeba mít na zřeteli jistá zobecnění, které s sebou nese každé
podobné členění. V praxi se samozřejmě mohou vyskytovat výjimky.
2
Obchodní zákoník tuto skutečnost uvádí v § 34, odst. 1





Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy
11
Pozitiva:
• může se jednat o nepříliš složitou organizační strukturu.
Negativa:
• existence společnosti je často limitována (limity existence jsou totožné s firmou
jednoho vlastníka);
• někteří společníci ručí za závazky společnosti do výše celého svého majetku;
• nedosažitelnost některých zdrojů financování.
V některých pramenech se objevuje zařazení obchodních společností mezi takzvané
právnické osoby korporátního typu. Někteří autoři hovoří o korporaci uzavřeného typu,
to znamená, že ke změně počtu společníků je nutná změna zakladatelského dokumentu
(což zpravidla neplatí pro družstva). V tomto smyslu má však i veřejná akciová společnost
povahu uzavřené korporace. Počet akcionářů je limitován počtem doposud emitovaných
akcií.
1.3 Korporace
Korporací je v pravém smyslu tohoto slova akciová společnost, s jejímiž akciemi je
obchodováno na veřejných kapitálových trzích. Mohou to být trhy burzovní i mimoburzovní.
V České republice burzovní trh reprezentují Burza cenný papírů Praha a RM-SYSTÉM,
česká burza cenných papírů a.s., který byl do 1. prosince 2008 představitelem trhu
mimoburzovního (over-the-counter market)
3
.
Korporace má stejně jako předchozí formy organizace podnikatelské činnosti své kla -
dy a zápory. Nejdůležitějším kladem je beze sporu možnost získání velkého objemu
finančních prostředků od „anonymních“ investorů na kapitálovém trhu, které se stanou
součástí vlastního kapitálu korporace. Jsou to tedy prostředky, které společnost nemusí
vrátit, nejedná se o půjčku. Z těchto prostředků rovněž nejsou placeny úroky. Mohou
z nich být vyplaceny dividendy, ale to jen v případě, kdy o tomto kroku rozhodne valná
hromada akcionářů, která je jejím nevyšším orgánem, a má-li k tomu společnost finanční
předpoklady.
4
Jak je vidět z dalšího textu, pozitiva nad negativy významně převažují. O korporaci se
proto často hovoří jako o nejvyšší formě organizace podnikatelské činnosti. Rozdíly mezi
nejdůležitějšími charakteristikami u společnosti (máme na mysli společnost obecně)
a korporací prezentuje Schéma č. 1. O aspektech vlastnictví bude v souvislosti s korporací
pojednávat ještě následující kapitola.
3
Změnu si vynutila novelizace zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu a přijetí
evropské směrnice MIFID. MIFID upravuje podmínky fungování českého kapitálového trhu. Mezi
organizátorem trhu a drobným neprofesionálním investorem musí nyní figurovat profesionální
zprostředkovatel v podobě licencovaného obchodníka s cennými papíry. Po schválení zákona i směrnice
parlamentem tak došlo ke změně formy a názvu RM-systému na RM-SYSTÉM, česká burza cenných
papírů a.s.
4
Mezi tyto předpoklady patří například výše vygenerovaného zisku v běžném roce, výše zadrženého
zisku z let předchozích, dispozice příslušnou hotovostí apod.





Finanční management
12
Negativa:
• organizačně a finančně náročná forma podnikání, spojená více či méně se
zastupitelským konfliktem a asymetrií informací;
• v řadě zemí dvojí zdanění zisku připadajícího na jednu akcii – na úrovni akciové
společnosti (daň z příjmů právnické osoby) a na úrovni akcionáře (daň z dividend).
Pozitiva:
• přístup k veškerým existujícím formám finančních zdrojů;
• bezproblémový transfer vlastnictví;
• bezlimitní existence;
• ručení za závazky společnosti do výše částky investované do jejích akcií.
Schéma č. 1 Porovnání korporace a společnosti – vybrané charakteristiky
KorporaceSpolečnost
Likvidita podílůběžné akcie jsou obchodovatelné
na veřejném trhu, mohou být
velmi likvidní
je velmi nízká, neexistuje trh pro
podíly na základním kapitálu spo -
lečnosti, prodej je podmíněn
splněním řady právních podmínek
Charakter základního
kapitálu
je součtem nominálních cen
emitovaných akcií, každý z
akcionářů se na něm podílí dle výše své
investice
je součtem vkladů společníků
Ručení za závazky
společnosti
akcionář neručí za závazky
společnosti
společník neručí za závazky spo -
lečnosti vyjma případu, kdy je
jednatelem
Kontinuita existenceexistence není omezena, je
bezlimitní
existence je omezena např.
ochotou a schopností partnerů
podnikat
Vzhledem k tomu, že korporace jsou zejména předmětem našeho zájmu, je vhodné se
o kladech a záporech a samotné podstatě této formy organizace podniků zmínit podrobněji
než u předchozích dvou. K jejich pochopení je výhodná znalost historického kontextu
vzniku korporací.
1.4 Vznik korporací – krátký historický exkurz
Výše uvedená negativa mohou být občas vnímána jako velmi významná, myšleno v
negativním slova smyslu. Je však třeba si uvědomit, že jsou logickým důsledkem podstaty
existence korporací. Tuto podstatu více pochopíme, když se podíváme k prvopočátkům
jejich vzniku.
Ještě zhruba 2 300 let př. n. l. se směňovaly pouze produkty (nástroje, potraviny apod.),
ať už šlo o barterovou či později peněžní směnu, nikoli tedy výrobní faktory (práce, půda,
kapitál). Až v pozdější době se poprvé setkáváme se soukromým vlastnictvím výrobního
faktoru – půdy – a s prvními údaji o obchodování s ní. Zhruba v období otrokářské
společnosti vznikl pojem ekonomie – Oiko Nomos – znamenající způsob správy a vedení
zemědělské usedlosti. Všimněme si, že již v té době se hovoří o správě majetku.





Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy
13
Až zhruba do konce 16. století byl veškerý „základní kapitál“ pro podnikatelskou činnost
financován z vlastních prostředků majitelů podniků či jejich bohatých příbuzných. Další
zdroje byly získávány od věřitelů, kterými byly později i banky.
První akciové společnosti pak vznikly jako důsledek potřeby velké sumy finančních
prostředků určených na výbojné plavby do zámoří (velké zeměpisné objevy). Jednalo
se o velmi rizikové investice vyžadující značné finanční sumy, které iniciátoři plateb
neměli k dispozici a banky je nemohly nebo nechtěly poskytnout. Vznik akciových
společností je tedy datován k počátku 17. století a za první jsou označovány Nizozemská
východoindická společnost a Anglická východoindická společnost.
V průběhu 17. století začaly vznikat akciové společnosti i v jiných oblastech podnikání,
nejen jako představitelky provozování zámořského obchodu. Například v roce 1686 vznikla
námořní pojišťovací společnost ve Francii a v roce 1694 Bank of England. Primárně to
tedy byla Evropa, zejména Velká Británie, Holandsko a Francie, ale posléze se přidaly
i další země, například The Philadelphia Contributionship for the Insuring of Houses from
Loss by Fire vznikla zřejmě jako první akciová společnost na území USA v roce 1768.
Až mnohem později se objevila první normativní úprava akciových společností. Bylo to
v roce 1807 ve Francii a jednalo se o Napoleonův Code de Commerce, který doplňoval
Code de Civil a poprvé upravoval vznik a existenci obchodních společností a existenci
burzy jako místa, kde se střetává nabídka a poptávka po akciích těchto společností.
V tomto období převládalo v Evropě zakládání akciových společností na základě
koncesí. S rostoucím podnikáním se však udělování koncesí státem stalo překážkou dalšímu
rozvoji. Postupně jednotlivé země začaly zavádět registrační neboli normativní zakládání
společností, které je založeno na základě splnění zákonem stanovených podmínek a není
nutné žádné další povolení.
Rozvoj akciových společností v 19. století byl dán potřebou finančních zdrojů pro
financování nákladných technologií v souvislosti s průmyslovou revolucí.
1.5 Cíl korporace
Z výše uvedeného textu je jasné, že korporace je složitým mechanismem s celou řadou
zúčastněných subjektů. A proto je v této fázi důležité zmínit se o cíli její existence.
Co má být komplexním dlouhodobým cílem korporace?
Odpověď je jednoznačná a přitom zároveň ve svém důsledku poměrně složitá. Cílem
korporace by mělo být uskutečňovat taková rozhodnutí, která maximalizují hodnotu společnosti
pro její vlastníky .
Vzhledem k tomu, že vlastníky korporace jsou akcionáři, jde tedy v konečném důsledku
o maximalizaci bohatství akcionářů. Protože akcionáři získávají své bohatství
prostřednictvím dividendových plateb a realizovaného kapitálového zisku (rozdílu mezi kupní
a prodejní cenou akcie), bude jejich bohatství maximalizováno právě těmito dvěma
položkami.
V důsledku relativně vágní definice a komplikované podstaty maximalizace vlastnictví
akcionáře a také u vědomí existence dalších zájmových skupin vně i uvnitř korporace
(zaměstnanci, dodavatelé, odběratelé, stát, apod.), bývají často definovány i jiné cíle
korporace. Z těch nejčastěji zmiňovaných cílů připomeňme následující: maximalizaci





Finanční management
14
zisku akciové společnosti, maximalizaci tržeb, přežití či sociální odpovědnost. Existují
samozřejmě i další cíle, které mohou být v souvislosti s podnikatelskou činností korporací
definovány. V kontextu této knihy jsou však považovány za méně podstatné.
Maximalizace zisku podniku je zmiňována již v klasické ekonomii, například v dílech
Hayeka (1960) či Friedmana (1970). Jedná se však o kategorii nazývanou ekonomický
zisk, který se od zisku účetního vykazovaného ve výkazu zisku a ztráty odlišuje tím, že
od příjmů kromě explicitních nákladů (náklady, které jsou závazkem, musí se uhradit,
vstupují do účetnictví) odečítají rovněž náklady implicitní neboli alternativní. Alternativní
náklady představují jakousi „hypotetickou“ položku, která nebyla ani nebude vynaložena,
ale v podstatě reprezentuje minimální požadovanou výnosovou míru z projektu
(investice). Například vlastníte-li halu, ve které provozujete výrobní činnost, vaší minimální
požadovanou výnosovou mírou může být výnos z případného pronájmu této haly. Je
zřejmé, že vyčíslení ekonomického zisku může být poněkud problematické vzhledem
k různým možnostem vyjádření alternativních nákladů.
S maximalizací zisku je rovněž spojena otázka horizontu naplnění tohoto cíle. Má být
maximalizován zisk v běžném období (jedná se tedy o krátkodobý cíl) nebo se jedná o zisk
„dlouhodobý“? Dalším problémem je pak skutečnost, že tento cíl není spojen s úvahou
o riziku, které je vedle výnosu a likvidity jednou z klíčových determinant akcionářova
bohatství. Dividendy jsou zpravidla vypláceny v hotovosti, jejíž disponibilní výše je na
hony vzdálena jakékoli spojitosti s vyčísleným hospodářským výsledkem za běžný rok
či s položkou zadrženého zisku. Jinými slovy společnosti k výplatě dividend nestačí, aby
v daném roce vytvořila zisk (vykázala jej ve výkazu zisku a ztráty), potřebuje rovněž
disponovat příslušnou hotovostí, jejíž výše však souvisí jednoznačně s příjmy a výdaji,
uvedenými ve výkazu cash flow, než se ziskem, který je rozdílem mezi výnosy a náklady.
Z praktického hlediska není udržitelný růst zisku úplně zapověditelným cílem. Jeho
aktuální i předpokládaná výše je totiž sledována investory na kapitálovém trhu a pokles
je zpravidla považován za jeden z příznaků finanční „slabosti“ společnosti. Z tohoto
pohledu by měla být výše zisku součástí strategických plánů společnosti. Mělo by jít
však o snahu o stabilitu zisku a ne o jeho maximalizaci.
Box č. 1 Auditované konsolidované hospodářské výsledky
Dle auditovaných konsolidovaných výsledků celkové tržby společnosti AAA Auto Group N.V.
za rok 2007 dosáhly výše 470,1 milionu eur (+34,9 %), hrubý zisk z prodejů činil 80,1 milionu
eur (+25,4 %), provozní zisk (EBITDA) dosáhl výše 4,0 milionu eur a konsolidovaná ztráta
činila 4,8 milionu eur.
„Auditované výsledky potvrzují celkový hospodářský výsledek, který jsme již zveřejnili. Silná
expanze, která do značné míry zapříčinila ztrátové hospodaření ve čtvrtém čtvrtletí minulého
roku, znamenala na druhé straně posílení naší pozice na nových i stávajících trzích a vytvořila
důležitý základ pro budoucí růst. Naším hlavním cílem je pro tento rok konsolidovat silnou
expanzi minulého roku a vytěžit její maximální ziskový potenciál. Prvořadou prioritou je nyní
maximalizovat tržby a dosáhnout zisku na každé pobočce. Pokud pobočka nevykazuje potenciál
ziskovosti, zavřeme ji v rámci procesu optimalizace pobočkové sítě skupiny,“ řekl generální
ředitele skupiny AAA AUTO Anthony James Denny.
Zdroj: Auditované hospodářské výsledky společnosti AAA Auto Group N.V. za rok 2007 [online],
Praha: AAA AUTO Group, 2008. [citováno 2009-01-15]. Dostupné z URL: http://209.85.129.132/
search?q=cache:5xsn5JFZS9QJ:www.aaaauto.cz/cz/aaa-auto-auditovane-vysledky-2007-tiskova-
-zprava/





Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy
15
To, že korporace pracují s dosažením určité výše zisku jako s jedním z cílů, ukazuje Box
č. 1. V tomto boxu je však zřejmý ještě další možný cíl a tím je maximalizace tržeb.
Pokud by však maximalizace tržeb byla prvořadým dlouhodobým cílem, mohla by snaha
o jeho naplnění vést k situaci, kdy bude společnost podkapitalizovaná. Podkapitalizace
vzniká tehdy, jestliže se podnik snaží dosáhnout příliš velkých tržeb s příliš malým čistým
pracovním kapitálem. I když je společnost zisková, může se totiž potýkat s nedostatkem
hotovosti k uhrazení splatných závazků, protože je hotovost „spotřebovávána“ na uhrazení
závazků dlouhodobých a případně investování do aktiv sloužících ke zvýšení produkce
a tím následně tržeb. Podkapitalizace může vést k vážným a někdy i fatálním problémům.
Tržby taky nutně nemusí znamenat dosažení zisku a to z mnoha příčin (viz Box č. 2),
jednou z nich je například špatné ocenění produkce. Maximalizace tržeb může být proto
užitečná pouze jako krátkodobý cíl. Například při expanzi společnosti na nové trhy, kdy
jde ruku v ruce se snahou o maximalizaci tržního podílu.
Další cíl, který je velmi často citován, je přežití. Přežití však nemůže být nikdy
akceptovatelné jako dlouhodobý cíl! Budete snad chtít investovat do akcií společnosti, jejímž
hlavním dlouhodobým cílem je přežití? Určitě nikoli. Společnost musí být na kapitálovém
trhu pro investory atraktivní. Musí být minimálně tak výnosná jako srovnatelná aktiva,
do kterých by investor mohl investovat. V opačném případě klesá poptávka po akciích
společnosti, která vede k poklesu ceny a posléze pravděpodobně i poklesu likvidity. Přežití
může být tedy cílem pouze krátkodobým ve výjimečných situacích například v období
ekonomické recese. Příklad snahy o přežití uvádí opět Box č. 2.
Box č. 2 Bohemia Crystalex Trading (BCT)
Soud vyhlásil úpadek na skupinu Bohemia Crystalex Trading (Praha, 16. 1. 2009)
Skupina BCT byla ještě v polovině loňského roku největším výrobcem užitkového skla a
porcelánu v České republice. Dohromady zaměstnávala kolem 5 000 lidí a v roce 2007 uskutečnila
zakázky za 5,5 miliardy korun. Skupina skláren se ale léta potýkala s velkým zadlužením,
konsorciu bank dluží 2,7 miliardy korun. Její situaci zhoršoval také tlak levné asijské
konkurence a silná koruna, která BCT na tržbách připravila o stamiliony. Hospodářská krize pád
skupiny jen urychlila .
Zdroj: SOUD Vyh LáSiL ú PADEK NA SKUP iNU B OhEmi A C RySTALEx [ online], Praha, 2009.
[citováno 2009-01-15]. Dostupné z URL: http://ekonomika.ihned.cz/c1-32899190-soud-vyhlasil-upa-
dek-na-skupinu-bohemia-crystalex
Některé korporace přijímají a vyhlašují altruistické cíle nazývané souhrnně společenská
odpovědnost. Mohou jimi být například: produkce ekologických výrobků, ochrana
životního prostředí, zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance apod. Problematika
ochrany zájmů na korporaci „zúčastněných“ zájmových skupin je nesmírně důležitá.
Může však být pouze součástí korporátní dlouhodobé strategie, která udává společenský
rámec jejích aktivit. Nemůže být základním dlouhodobým cílem společnosti. Pro všechny
zájmové skupiny je totiž mimořádně důležitá dlouhodobá prosperita společnosti.
1.6 Naplňování cíle korporace
Komplexním dlouhodobým cílem korporace je tedy maximalizace bohatství akcionáře,
která je uskutečňována maximalizací vzájemné kombinace dividendových výplat a tržní
ceny akcií (respektive dividendová politika se dle některých teorií do tržní hodnoty akcie





Finanční management
16
promíná). Tato definice cíle je však, jak již bylo uvedeno v předchozím textu, poněkud
komplikovaná. V této souvislosti je možné definovat tři proměnné, které přímo ovlivňují
akcionářovo bohatství:
• výše hotovostních toků akumulovaných korporací;
• načasování hotovostních toků akumulovaných korporací;
• riziko spojené s těmito hotovostními toky.
A co je potom indikátorem akcionářova bohatství? Tržní cena kmenových akcií
společnosti. Je tomu tak proto, že tržní cena akcií odráží jak očekávání v oblasti budoucí
předpokládané výše dividendové platby, tak předpoklady investorů ohledně dlouhodobé
perspektivy akciové společnosti a očekávaných hotovostních toků.
ZÁSTUPNÝ CÍL KORPORACE
Maximalizace tržní hodnoty kmenových akcií a tím maximalizace celkové tržní hodnoty
akciové společnosti.
Jak je možné naplnit tento zástupný (zprostředkující) cíl společnosti? Logická odpověď
zní: dobrými finančními rozhodnutími. Pouze realizace pro korporaci výhodných projektů
může přispět k maximalizaci její hodnoty.
OTÁZKY K DISKUZI
1. Korporace jsou jedním z možných způsobů organizace firmy. Co bylo důvodem pro jejich
vznik?
2. Jaké jsou základní rysy korporace, definujte obecné výhody a nevýhody tohoto uspořádání.
3. Co je komplexním cílem korporace? Proč jím není například maximalizace zisku či tržeb?
Je možné tyto cíle akceptovat z krátkodobého hlediska?
4. Proč nemůže být komplexním cílem korporace přežití?
5. Definujte a charakterizujte aspekty rozhodování, které mají vliv na naplnění cíle korporace.
Jak může manažer v praxi maximalizovat bohatství akcionáře?





Vznik a vývoj korporací jako nejvyššího stupně organizace firmy
17
Doporučená literatura a užitečné webové stránky
B UCKLEy, A., ROSS, SA., WESTERFIELD, RW., JEFFE, JF. Corporate finance EUROPE.
New york: MC GrawHill, 1998. ISBN 0256-20399-7
CARNEy, W.J. Limited Liability, Encyclopedia of Law and Economics. 1999, kapitola č. 5630,
str. 659 a násl., k dispozici na http://encyclo.findlaw.com
ELIÁŠ, K . Akciová společnost, Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem
k jeho reformě, Praha: LINDE, 2000. ISBN 80-7201-232-0.
FRIEDMAN, M. The social responsibility of business is to increase its profits. New York
Magazine. New york, 1970. ISBN 978-0-7407-7603-8.
HA yEK, F. The corporation is a democratic society in whose interest ought it and will it be run?
Management and Corporations. New york: McGRAW-Hill, 1960.
MAREK, P . Studijní průvodce financemi podniku. Praha: EKOPRESS, 2006. ISBN 80-86119-37-8
JIRÁSEK, JA . Podnikatelská správa akciových společností. (Corporate governance). Od
kontroly k podnikání. Praha: Professional Publishing, 2001. ISBN 80-86419-14-2
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
http://business.center.cz/ – obsahuje zákony a důležité informace pro podnikatele
http://www.pse.cz/ – Burza cenných papírů, Praha, a.s.
http://www.rmsystem.cz/ – RM-SySTÉM, česká burza cenných papíru





Finanční management
18
2. I nvestování
Investování v podstatě znamená vkládání dočasně volných finančních prostředků do aktiv,
která neslouží k přímé spotřebě. Dočasně volné finanční prostředky pak představují
disponibilní část úspor. Cílem investice by měla být maximalizace užitku investora. Investice
lze rozčlenit podle nejrůznějších kritérií do skupin s rozdílnými charakteristickými rysy.
Existují investice krátkodobé a dlouhodobé (kritériem členění je doba trvání investice),
přímé a nepřímé (kritériem je způsob investování) nebo například reálné a finanční.
Reálné investice jsou ty, které jsou spjaty s konkrétním aktivem či konkrétní
podnikatelskou činností (například investice do nemovitostí, strojů či zařízení). Jsou velmi důležité,
neboť determinují ekonomický růst, v podstatě představují kapitál, který bude v
budoucnu využitelný k produkci zboží a služeb. Naproti tomu finanční investice nezhmotňují
přímo konkrétní aktivum či podnikatelskou činnost, jsou v tomto smyslu investicemi
odvozenými (např. akcie, obligace, podílové listy, depozitní certifikáty, warranty atd.).
Pro rozvoj ekonomiky jsou však rovněž nesmírně důležité, protože zabezpečují přesun
kapitálu od subjektů, které jím disponují a hodlají jej poskytnout, k subjektům, které jej
potřebují a jsou ochotny jej přijmout jako součást vlastního kapitálu, nebo si jej vypůjčit.
Finanční investice vznikly historicky později než investice reálné, zato v posledních dvou
stoletích zaznamenaly dramatický rozvoj. Vzhledem k zaměření této knihy není účelem
popsat všechny typy finančních investic (i když o některých se podrobněji zmíníme –
například o akciích či obligacích). Pro zájemce o tuto problematiku lze doporučit jiné
knižní prameny
5
.
Zvláštní skupinu investic pak tvoří portfoliové investice. Portfolio je souborem finančních
nebo reálných aktiv nebo jejich vzájemných kombinací a je-li dobře sestaveno, představuje
z hlediska rizika nejefektivnější investici. Je tomu tak proto, že má za jistých podmínek
schopnost část investičního rizika (riziko jedinečné) diverzifikovat nebo v krajním
případě dokonce eliminovat.
Každá investice je charakteristická dobou splatnosti, výnosem a likviditou. O investici
někdy hovoříme jako o „výměně“ jisté současné hodnoty (tedy hotovosti) za budoucí
hodnotu nejistou (tedy budoucí výnosy). Je tomu tak proto, že každá investice je spjata
s určitou úrovní rizika. Neexistuje bezriziková investice! Za nejméně rizikové jsou obecně
považovány státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy. Současný vývoj však ukazuje,
že mohou nastat situace, kdy jsou státní dluhopisy hodnoceny daleko nižším ratingovým
hodnocením než akcie podniků.
S ra tingem se setkáme i v dalším textu, bude o něm řeč u obligací v kapitole č. 2. Rating
představuje standardní mezinárodní nástroj měření (hodnocení) bonity subjektů – v tomto
případě států, když hovoříme o státních dluhopisech – pro posouzení jejich
důvěryhodnosti. Znamená v podstatě vyhodnocení pravděpodobnosti, že daná země dostojí svým
závazkům – tedy že v daném termínu splatí prostředky, které si prostřednictvím státních
dluhopisů půjčila od jiných subjektů. Rating je tedy výrazem kvality státu jako dlužníka
5
Například: POLOUČEK, S. a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-
80-7400-152-9l.
*





Investování
19
a jeho ekonomické schopnosti dodržet vydané vlastní závazky a splatit včas a v úplném
množství úroky i jistinu dlužné částky
6
.
DOBA SPLATNOSTI
Doba, na kterou byly prostředky investovány.
VÝNOS
Veškeré hotovostní toky plynoucí z investice po celou dobu její existence, popřípadě po dobu,
po kterou ji vlastní konkrétní investor.
LIKVIDITA
Rychlost, s jakou je možno dané investiční aktivum přeměnit v hotovost.
RIZIKO
Stupeň nejistoty spojený s očekávanými výnosy.
Každý podnik se snaží získat dosažitelné finanční zdroje, které hodlá následně investovat
do aktiv, ve většině případů reálných. Většina investic vyžaduje určitou vstupní platbu
(výdaj prostředků), která by pak měla v budoucnu vyvolat příjem hotovosti (outflows,
inflows). Mezi výdaji a příjmy je zpravidla prodleva, nejsou realizovány ve stejném
časovém okamžiku. Řada investičních projektů znamená poměrně vysokou vstupní
investici, a až po určitém čase přináší například proud hotovostních toků (stream of
cash inflows). To je důvod, proč musí vedení podniku každé investiční rozhodnutí velmi
důkladně vážit a danou investici správně zhodnotit. Špatné rozhodnutí totiž může vést
a zpravidla i vede ke značným finančním ztrátám, které mohou mít za následek i bankrot.
Proto se v následujících kapitolách budeme věnovat způsobům, jak vypočíst budoucí
a současnou hodnotu peněz (tedy časové hodnotě peněz) a později též několika zásadním
metodám hodnocení investic využívaným v praxi.
2 .1 Budoucí a současná hodnota jednoduchá
Než bude možné začít hovořit o metodách hodnocení investic, o kterých pojednává
následující kapitola, bude nutné vysvětlit důležité pojmy a principy, které se k této
problematice vážou. Mezi tyto pojmy patří například alternativní náklady či časová hodnota
peněz. Teprve se znalostí těchto pojmů je možné pochopit a správně využít přednosti
jednotlivých metod a vyhnout se, či minimálně mít na zřeteli jejich nedostatky.
První z uvedených pojmů – alternativní náklad – znamená v podstatě hypotetický
(implicitní) náklad, který de facto představuje výnos z alternativní investice či investic. Někdy
bývá nazýván nákladem obětované či nevyužité příležitosti (opportunity costs) nebo také
diskontní sazbou. Alternativní náklad je právě tou veličinou, která umožňuje hodnotit
investici vzhledem k ostatním možnostem, jenž se investorovi na trhu nabízejí a tím určit
její tržní hodnotu. Přestože jsou alternativní obvykle označovány stejně jako úroková
6
K 15. 1. 2012 bylo Řecko hodnoceno agenturami STANDARD & POOR ́S a Fitch stupněm CCC
a agenturou MOODY ́S stupněm Ca. Znamená to, že tato evropská země byla označena pro investory
jako extrémně spekulativní s nízkou perspektivou návratnosti vložené investice. Viz AKTUÁLNÍ
RATING [online], Praha: 2012. [citováno 2012-01-20]. Dostupné z URL: http://www.fxstreet.cz/
rating-sp-moodys-a-fitch.html





Finanční management
20
sazba r, výrazným způsobem se od ní liší. Zatímco úroková sazba je dána konkrétním
subjektem či institucí, který investorovi poskytuje finanční prostředky nebo naopak, který
si finanční prostředky půjčuje (banka, spořitelna, pojišťovna či kamarád nebo soused),
alternativní náklady jsou dány trhem, na kterém se investor pohybuje. Nejsou tedy nikým
stanoveny, ale závisí na charakteru investice.
Každá investice je definována třemi základními charakteristikami, kterými jsou: čas
(likvidita, doba splatnosti), riziko a výnos. Tyto tři veličiny jsou spolu úzce svázány a to,
kterou z nich investor upřednostňuje, je dáno jeho preferencemi. Investor averzní vůči
riziku bude preferovat minimalizaci rizika na úkor maximalizace výnosu, stejně tak pro
investora s krátkodobým investičním horizontem bude důležitější likvidita a kratší doba
splatnosti než maximalizace výnosu. Vždy je tedy důležité, na jakém trhu se investor
pohybuje a jaké jsou jeho preference a možnosti. Jinak na tom bude vaše babička a jinak
na tom bude profesionální makléř.
Box č. 3 Babiččina investiční příležitost
Abychom to ještě trochu zkomplikovali, uvedeme si takový hypotetický příklad. Představte si,
že máte devadesátiletou babičku, která se před pár lety rozhodla, že si vzhledem ke svému
věku našetří na pohřeb. Přestože jí to celá rodina vymlouvala, nedala si říct a každý měsíc si
ze svého důchodu odkládá. Doposud strkala peníze do hrnečků. Když ale minulý týden oloupil
údajný elektrikář její sousedku, rozhodla se babička své peníze dát z domu – „investovat“ je.
Vzala tedy naspořenou sumu a odnesla ji na roh do spořitelny. Za okýnkem jí slečna nabídla
dvě možnosti – vkladní knížku s výpovědní lhůtou a depozitní certifikát. Vzhledem k tomu, že
babička nikdy pojem depozitní certifikát neslyšela, vylekala se a poprosila slečnu o vkladní
knížku. Tím se pro babičku stal výnos z depozitního certifikátu alternativním nákladem, protože
se jedná o nevyužitou příležitost.
Pozor: všimnete si, že zde alternativní náklady v podstatě určuje konkrétní subjekt – spořitelna
(spořitelna určuje výnos svých depozitních certifikátů). To ale jen proto, že spořitelna je pro
babičku jediným možným trhem.
Nyní je nutné říct, že určení alternativních nákladů, jejich kvalifikovaný odhad a predikce
představují těžký úkol, jehož úspěšnost je založena na celé řadě faktorů. Svou roli zde
hraje předvídatelnost ekonomického vývoje, disponibilní informace, ale do značné míry
i schopnosti manažera či toho, kdo alternativní náklady určuje.
S alternativními náklady pak souvisí časová hodnota peněz. Peníze jsou veličinou, která
právě díky existenci investičních alternativ a různým možnostem investovat mění svou
hodnotu v čase. Je tomu proto, že korunu, kterou máme dnes k dispozici, můžeme
investovat a ona nám v budoucnu přinese výnos.
Box č. 4 Časová hodnota peněz
Dejme tomu, že byste chtěli prodat dům. Po ocenění nemovitosti byste se rozhodli, že za něj
budete požadovat 4 miliony korun. Objevil by se kupec, který by měl o váš dům zájem, ale
s tou podmínkou, že vám za něj zaplatí 2 miliony hned a 2 miliony až za rok. Prodali byste?
Jistěže nikoli. I kdybyste totiž 2 miliony vložili pouze na spořicí účet úročený 2 % p.a. s ročním
úročením, vynesla by vám tato investice za rok 40 000 Kč. O ty byste v případě, že byste na
kupcovu nabídku kývli, přišli.





Investování
21
Díky výše uvedeným faktům tedy není možné jednoduše sečíst jednotlivé hotovostní toky
plynoucí v čase, aniž bychom je neupravili o jejich časovou hodnotu. Koruna, kterou
obdržíme za dva roky, nemá pro nás nyní hodnotu koruny. Její současná hodnota (present
value) je snížena – diskontována – o příslušné alternativní náklady.
2 .1.1 Budoucí hodnota jednoduchá
Skutečnosti z předcházejících odstavců budou jasnější poté, co si odvodíme základní
vzorce pro současnou a budoucí hodnotu. Začneme nejprve hodnotou budoucí, neboť je
srozumitelnější. Řekli jsme si, že investice je výměnou jisté současné hodnoty za budoucí
hodnotu nejistou a že investice by měla sloužit k maximalizaci užitku investora.
Následující vzorec proto musí obsahovat současnou hodnotu (investované prostředky), čas,
na který jsou investovány, a užitek (výnos způsobný například úročením), který investor
získá z investice. Vzorec pro budoucí hodnotu jednoduchou (jednoduchá není proto, že
vzorec není složitý, ale proto, že pracuje s jedním hotovostním tokem J) vypadá takto:
kde:
FV ... budoucí hodnota
C
0
... hotovostní tok v roce 0
n ... počet let
r ... úroková sazba
Budoucí hodnota je vyjádřena pomocí vstupní investice, neboli hotovostního toku (cash
fl ow) C v roce 0, který v podstatě představuje současnou hodnotu. Investujeme současnou
hodnotu hotovosti a očekáváme, že za n let při úrokové sazbě r bude mít naše investice
hodnotu FV. Uvedený vzorec pro budoucí hodnotu lze vyjádřit rovněž grafi cky, což
prezentuje Schéma č. 2. Z tohoto schématu je zřejmé, že budoucí hodnota se vztahuje
vždy k vytýčenému časovému okamžiku v budoucnosti.
Velmi důležité je uvědomit si, že okamžik (rok), který právě probíhá (tedy ve kterém
hodnotíme investici), je vždy rokem 0.
2 .1. 2 Současná hodnota jednoduchá
Současná hodnota jednoduchá je v podstatě opakem budoucí hodnoty jednoduché
(pracuje rovněž pouze s jedním hotovostním tokem). Jde o zpětné úročení nebo lépe
„odúročování“ – diskontování. Právě na současné hodnotě je zřetelná časová hodnota
021 43 5
rok y
...........................
n
C
0
F V
Schéma č. 2 Budoucí hodnota jednoduchá





Finanční management
22
peněz. Současnou hodnotu jednoduchou (jednoho hotovostního toku) je možné vypočíst
podle následujícího vzorce:
kde:
PV ... současná hodnota
C
n
... hotovostní tok v roce n
n ... počet let
r ... alternativní náklad
Současná hodnota 1 Kč, kterou obdržíme za 3 roky, je při alternativních nákladech z výše
uvedeného příkladu ( Box č. 4) – pokud by naší alternativou bylo uložit tuto korunu na
spořící účet – zhruba 94 haléřů. V tomto případě rozdíl není fatální, ale každý jistě uzná,
že 94 haléřů není koruna. Vzorec pro výpočet současné hodnoty investice v sobě obsahuje
faktor současné hodnoty (present value factor), který bývá nazýván diskontním faktorem.
Diskontní faktor musí být vždy menší než 1 a má následující tvar:
O současné hodnotě lze hovořit jako o tržní hodnotě investice. Tato skutečnost je dána
zahrnutím alternativních nákladů do výpočtu. Vzhledem k tomu, že alternativní náklady
jsou dány trhem, jsou parametry trhu obsaženy v současné hodnotě investice. Tržní
hodnotou máme na mysli nikoli cenu stanovenou nabídkou a poptávkou, ale hodnotu danou
možnými alternativami. Pokud budete prodávat byt, bude tržní cenou cena ve vaší lokalitě
obvyklá (třeba 2 000 000 Kč) – odvislá od nezaměstnanosti v regionu, kvality bydlení,
obslužnosti a pod. Může se ale stát, že přijde kupec, který má ve vedlejším vchodu
rodiče a v domě vyrůstal a velmi stojí o to se vrátit. A tím pádem je ochoten zaplatit třeba
2 400 000 Kč. Tato cena bude tedy dána nabídkou a poptávkou a představuje cenu kupní.
Výše uvedený vzorec pro současnou hodnotu investice lze grafi cky vyjá


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist