načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk - Josef Jílek

Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk

Elektronická kniha: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk
Autor: Josef Jílek

Výklady věnované historii i podstatě peněz, druhům bankovnictví, bankovním krizím i fungování platebních systémů v EU, ČR a některých zemí světa. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  637
+
-
21,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 660
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-3893-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Výklady věnované historii i podstatě peněz, druhům bankovnictví, bankovním krizím i fungování platebních systémů v EU, ČR a některých zemí světa.

Popis nakladatele

Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti peněz a platebního styku v České republice i ve světě. Jsou zde shrnuty rozsáhlé praktické zkušenosti autora z působení v centrální bance a ze stáží v zahraničních finančních institucích a na zahraničních univerzitách. Autor nejprve objasňuje tvorbu a zánik peněz v obchodních bankách. Následují části o likviditě a skutečné funkci rezervních požadavků a scholastice peněžní báze a peněžních multiplikátorů. Uvádí strukturu rozvah obchodních a centrálních bank, pojištění vkladů, družstevní bankovnictví, vysvětluje švýcarské a islámské bankovnictví a vývoj názorů na podstatu peněz. Část věnovaná platebnímu styku popisuje bankovní platby, platební systémy a praxi platebního styku v řadě významných zemí.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Jílek - další tituly autora:
 (e-book)
Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013 Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013
 (e-book)
Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2012 Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2012
Hlavní účetní systémy: IFRS a US GAAP Hlavní účetní systémy: IFRS a US GAAP
 (e-book)
Hlavní účetní systémy: IFRS a US GAAP Hlavní účetní systémy: IFRS a US GAAP
 
K elektronické knize "Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk" doporučujeme také:
 (e-book)
Finanční trhy -- 4., aktualizované a rozšířené vydání Finanční trhy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Finance

v globální

ekonomice I

Peníze a platební styk

Peníze a platební styk

Josef Jílek

tvorba a zánik peněz

likvidita

pojištění vkladů

platební styk

podstata peněz

Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti peněz

a platebního styku v České republice i ve světě. Jsou zde shrnuty

rozsáhlé praktické zkušenosti autora z působení v centrální bance

a ze stáží v zahraničních fi nančních institucích a na zahraničních

univerzitách. Autor nejprve objasňuje tvorbu a zánik peněz v ob

chodních bankách. Následují části o likviditě a skutečné funkci

rezervních požadavků a scholastice peněžní báze a peněžních

multiplikátorů. Uvádí strukturu rozvah obchodních a centrálních

bank, pojištění vkladů, družstevní bankovnictví, vysvětluje švý

carské a islámské bankovnictví a vývoj názorů na podstatu peněz.

Část věnovaná platebnímu styku popisuje bankovní platby, pla

tební systémy a praxi platebního styku v řadě významných zemí.

Novinky nakladatelství GRADA Publishing

Finance v globální ekonomice

I

Josef Jílek

inanceinance

f



Finance

v globální

ekonomice I

Peníze a platební styk

Grada Publishing

Josef Jílek


Upozorneˇní pro cˇtenárˇeauživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná cˇást této tišteˇné cˇi elektronické knihy nesmí být reprodukovánaašírˇena v papírové, elektronické cˇi jiné podobeˇ bez prˇedchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávneˇné užití této knihy bude trestneˇ stíháno.

Edice Financˇní trhyainstituce

prof. Ing. Josef Jílek, CSc. Finance v globální ekonomice I. Penízea platební styk Vydání odborné knihy schválila Veˇdecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © GRADA Publishing, a.s., 2013 Vydala GRADA Publishing, a.s. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: U Pr u ̊honu 22, Praha 7, jako svou 5332. publikaci

káˇrovDnaJykláboecazilaeR

Jazyková úprava prof. Ing. Josef Jílek, CSc. Pocˇet stran 664 První vydání, Praha 2013 Grada Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. ISBN 978-80-247-3893-2 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8821-0 (PDF) Obsah O autorovi ............................................. 11

Úvodní slovo autora ....................................... 13

1 Podstata peneˇz......................................... 17

1.1 Strucˇná historie peneˇz ................................. 17

1.1.1 Plnohodnotné peníze ................................ 17

1.1.2 Neplnohodnotné peníze .............................. 20

1.1.3 Vznik centrálních bank .............................. 23

1.1.4 Období zlatého standardu ............................ 24

1.1.5 Shrnutí ......................................... 26

1.2 Funkce a definice peneˇz ............................... 27

1.2.1 Funkce peneˇz..................................... 27

1.2.2 Co jsou peníze .................................... 29

1.2.3 Meˇnové agregáty .................................. 31

1.2.4 Meˇnové agregáty Fedu .............................. 34

1.2.5 Meˇnové agregáty Eurosystému ......................... 38

1.2.6 Meˇnové agregáty Bank of Japan ....................... 39

1.2.7 Meˇnové agregáty Bank of England ...................... 40

1.2.8 Meˇnové agregáty C

ˇ

eské národní banky ................... 41

1.2.9 Porovnání ukazatelu ̊ peneˇžní zásoby ..................... 45

1.2.10 Krytí peneˇz ..................................... 46

1.2.11 Shrnutí ........................................ 49

1.3 Tvorba a zánik peneˇz ................................. 50

1.3.1 Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze? ................. 50

1.3.2 Poskytování úveˇru ̊ bankami nebankovním jednotkám ......... 55

1.3.3 Úrocˇení vkladu ̊ a jiných závazku ̊ bank vu ̊cˇi nebankovním

jednotkám ....................................... 88

1.3.4 Koupeˇ majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek .... 90

1.3.5 Výplata odmeˇn z nákladu ̊ zameˇstnancu ̊m a cˇlenu ̊ m statutárních

orgánu ̊ bank ...................................... 93

1.3.6 Prˇevod nepeneˇžních závazku ̊ a kapitálu na peneˇžní závazky bank 98

1.3.7 Zánik peneˇz a splatitelnost prˇijatých úveˇru ̊ ................ 99

1.3.8 Tvorba a zánik peneˇz prˇi platebním styku ................ 105

1.3.9 Tvorba a zánik peneˇz prˇi zadlužování verˇejných rozpocˇtu ̊ ..... 114

1.3.10 Tvorba a zánik peneˇz emisí obeˇživa ................... 123

1.3.11 Vývoj meˇnových agregátu ̊vneˇkterých zemích ........... 128

1.3.12 Vývoj bankovních úveˇru ̊vC

ˇ

eské republice .............. 132

1.3.13 Shrnutí ....................................... 136


1.4 Likvidita a rezervní požadavky .......................... 137

1.4.1 Likvidita a rezervní požadavky ....................... 137

1.4.2 Kde, jak a kdy vzniká a zaniká likvidita? ................ 139

1.4.3 Operace s dopadem na likviditu na rezervních úcˇtech ........ 141

1.4.4 R

ˇ

ízení likvidity na rezervních úcˇtech centrální bankou ....... 147

1.4.5 R

ˇ

ízení likvidity na rezervních úcˇtech obchodními bankami .... 152

1.4.6 Funkce rezervních požadavku ̊ ........................ 154

1.4.7 Mechanismus rezervních požadavku ̊ .................... 159

1.4.8 Rezervní požadavky Fedu ........................... 164

1.4.9 Rezervní požadavky Eurosystému ..................... 169

1.4.10 Rezervní požadavky Bank of Japan ................... 173

1.4.11 Rezervní požadavky Bank of England ................. 174

1.4.12 Rezervní požadavky C

ˇ

eské národní banky ............... 175

1.4.13 Shrnutí ....................................... 183

1.5 Meˇnová báze ...................................... 183

1.6 Bankovnictví cˇástecˇných rezerv a peneˇžní multiplikátory ........ 186

1.6.1 Podstata teorie ................................... 186

1.6.2 Praktické aspekty ................................. 188

1.6.3 Shrnutí ........................................ 189

1.7 Prˇíklad bankovního systému bez centrální banky ............. 189

1.8 Prˇíklad bankovního systému s centrální bankou .............. 194

1.8.1 Centrální banka bez obeˇživa a bez rezervních požadavku ̊ ..... 195

1.8.2 Centrální banka s obeˇživem a bez rezervních požadavku ̊ ...... 200

1.8.3 Centrální banka s obeˇživem a s rezervními požadavky ....... 206

1.8.4 Shrnutí ........................................ 212

1.9 Rozvahy a výsledovky bankovního sektoru a sektoru

družstevních záložen ................................. 212

1.9.1 Agregovaná rozvaha a výsledovka cˇeského bankovního sektoru . 212

1.9.2 Agregovaná rozvaha a výsledovka sektoru cˇeských družstevních

záložen ........................................ 222

1.9.3 Shrnutí ........................................ 223

1.10 Rozvahy a výsledovky centrální banky ................... 224

1.10.1 Úloha centrální banky ............................. 224

1.10.2 Dveˇ schémata rozvah centrálních bank ................. 239

1.10.3 Prˇíklady rozvah a výsledovek centrálních bank ........... 250

1.10.4 Správa cizomeˇnových rezerv ........................ 275

1.10.5 Ražebné ...................................... 283

1.10.6 Prˇícˇiny ztrát centrálních bank ....................... 288

1.10.7 Shrnutí ....................................... 296

1.11 Pojišteˇní vkladu ̊ ................................... 297

1.11.1 Filosofie pojišteˇní vkladu ̊ .......................... 297

1.11.2 Parametry pojišteˇní vkladu ̊ ......................... 300

1.11.3 Pojišteˇní vkladu ̊ vUSA ........................... 301

1.11.4 Pojišteˇní vkladu ̊ v Evropské unii ..................... 304

1.11.5 Pojišteˇní vkladu ̊ v Japonsku ........................ 305

1.11.6 Pojišteˇní vkladu ̊ ve Velké Británii .................... 305

1.11.7 Pojišteˇní vkladu ̊vC

ˇ

eské republice .................... 306

1.11.8 Shrnutí ....................................... 312


1.12 Družstevní bankovnictví .............................. 312

1.12.1 Vývoj družstevního bankovnictví ..................... 313

1.12.2 Vznik družstevních záložen v C

ˇ

eské republice v 90. letech

minulého století ................................. 314

1.12.3 Krach družstevních záložen v C

ˇ

eské republice na prˇelomu

století ........................................ 315

1.12.4 Nová generace družstevních záložen v C

ˇ

eské republice ..... 318

1.12.5 Shrnutí ....................................... 319

1.13 Nucená správa banky ................................ 319

1.13.1 Nucená správa banky ............................. 320

1.13.2 Nucená správa banky v C

ˇ

eské republice ................ 321

1.13.3 Shrnutí ....................................... 322

1.14 Bankovní krize .................................... 323

1.14.1 Definice, prˇícˇiny a rˇešení bankovních krizí .............. 323

1.14.2 Bankovní krize v Argentineˇ a v Chile v první polovineˇ 80. let 331

1.14.3 Bankovní krize v USA na konci 80. let ................ 334

1.14.4 Bankovní krize v Mexiku v polovineˇ90.let ............. 336

1.14.5 Bankovní krize v Japonsku ve druhé polovineˇ90.let ....... 337

1.14.6 Bankovní krize v C

ˇ

eské republice ve druhé polovineˇ 90. let . . 346

1.14.7 Bankovní krize na Islandu v roce 2008 ................. 380

1.14.8 Bankovní krize v Irsku v roce 2008 ................... 384

1.14.9 Bankovní krize na Kypru v roce 2013 ................. 385

1.14.10 Shrnutí ...................................... 388

1.15 Bankovní tajemství ................................. 388

1.15.1 Vznik švýcarského franku .......................... 390

1.15.2 Dnešní švýcarské bankovnictví ...................... 390

1.15.3 Švýcarské bankovní tajemství ....................... 392

1.15.4 Prolomení švýcarského bankovního tajemství v kauze UBS . . 394

1.15.5 Americký FATCA ............................... 396

1.15.6 Tlak dalších zemí na prolomení švýcarského bankovního

tajemství ...................................... 400

1.15.7 Shrnutí ....................................... 402

1.16 Islámské bankovnictví ............................... 403

1.16.1 Podstata islámského bankovnictví .................... 403

1.16.2 Vývoj islámského bankovnictví ...................... 405

1.16.3 Shrnutí ....................................... 406

1.17 Svobodné bankovnictví .............................. 406

1.17.1 Podstata svobodného bankovnictví .................... 406

1.17.2 Svobodné bankovnictví ve Skotsku ................... 408

1.17.3 Svobodné bankovnictví v USA ...................... 411

1.17.4 Shrnutí ....................................... 412

1.18 Záveˇr ........................................... 413


2 Vývoj názoru ̊ na podstatu peneˇz ......................... 415

2.1 Neoklasická meˇnová teorie a meˇnová teorie produkce .......... 416

2.1.1 Rozdíl mezi obeˇma smeˇry ........................... 416

2.1.2 Vývoj obou smeˇru ̊ ................................ 418

2.1.3 Shrnutí ........................................ 429

2.2 Diskuse o podstateˇ peneˇz .............................. 429

2.2.1 Metalisté proti kartalistu ̊m ........................... 429

2.2.2 C

ˇ

istý úveˇr Wicksella ............................... 432

2.2.3 Knappova státní teorie peneˇz ......................... 434

2.2.4 Schumpeterova teorie tvorby peneˇz jako faktoru rozvoje

spolecˇnosti ..................................... 434

2.2.5 Tayloru ̊ v úveˇrový systém ........................... 436

2.2.6 Bezhotovostní hospodárˇství Hahna ..................... 436

2.2.7 Keynes, Hawtrey a Robertson a symbolické peníze ......... 437

2.2.8 Dahlberg a vlastnické a dluhové poukázky ............... 438

2.2.9 Shrnutí ........................................ 439

2.3 Banky jen jako zprostrˇedkovatelé ........................ 440

2.3.1 Teorie bank jako zprostrˇedkovatelu ̊ .................... 440

2.3.2 Cannan a šatní teorie bank .......................... 442

2.3.3 Shrnutí ........................................ 444

2.4 Banky a vkladový multiplikátor ......................... 444

2.4.1 Podstata vkladového multiplikátoru .................... 445

2.4.2 Pevný a promeˇnlivý multiplikátor ...................... 447

2.4.3 Marshall a princip bankovních rezerv ................... 448

2.4.4 Elementární verze teorie multiplikátoru White ............. 450

2.4.5 Bankovní úveˇr podle Phillipse ........................ 452

2.4.6 Pevný multiplikátor podle Fischera a Bouniatiana .......... 454

2.4.7 Expanze bankovních úveˇru ̊ podle Angella a Ficeka ......... 455

2.4.8 Shrnutí ........................................ 461

2.5 Promeˇnlivý multiplikátor .............................. 461

2.5.1 Podstata promeˇnlivého multiplikátoru ................... 462

2.5.2 Limit úveˇrové expanze a multiplikace vkladu ̊ jako prˇícˇina cyklu

podle Misese .................................... 463

2.5.3 Hawtrey mezi Marshallem a Keynesem ................. 464

2.5.4 Pigouova teorie peneˇz a bankovnictví ................... 465

2.5.5 Hayekova elasticita peneˇžní nabídky a maximální limit

na tvorbu úveˇru ̊ .................................. 467

2.5.6 Omezená elasticita úveˇrového systému a horní bod

zvratu hospodárˇského cyklu podle Röpkeho .............. 470

2.5.7 Shrnutí ........................................ 472

2.6 Tvorba peneˇz bankami ................................ 472

2.6.1 Podstata tvorby peneˇz .............................. 472

2.6.2 Banky a model cˇistého úveˇru podle Wicksella ............. 474

2.6.3 Hodnota a rozdeˇlování podle Davenporta ................ 476

2.6.4 Tvorba peneˇz bankami a praktický metalismus podle Witherse . 477

2.6.5 Banky podle Schumpetera ........................... 479


2.6.6 Banky a budoucí hospodárˇství podle Hahna ............... 482

2.6.7 Wicksellu ̊ v teoretický model a institucionální omezení podle

Fanno ......................................... 484

2.6.8 Robertson a mzdový a peneˇžní systém .................. 487

2.6.9 Keynes a Pojednání o peneˇzích ....................... 489

2.6.10 Škola Midland Bank .............................. 492

2.6.11 Rezervy a úrovenˇdu ̊veˇryhodnosti podle Garise ........... 493

2.6.12 Funkce bank podle De Vittiho de Marco ............... 494

2.6.13 Teorie bankovnictví podle Lugliho .................... 495

2.6.14 Dahlberg a banka jako hodnotitel aktivit svých dlužníku ̊ ..... 496

2.6.15 Americká škola teorie kvalitativního úveˇru .............. 496

2.6.16 Svobodné bankovnictví a ideální systém výmeˇny podle

Meulena ...................................... 499

2.6.17 Shrnutí ....................................... 502

2.7 Záveˇr............................................ 503

3 Platební systémy ...................................... 505

3.1 Základní pojmy .................................... 505

3.1.1 Definice ....................................... 505

3.1.2 Shrnutí ........................................ 508

3.2 Bankovní platby .................................... 508

3.2.1 Úhrady ........................................ 509

3.2.2 Inkasa ......................................... 512

3.2.3 Šeky .......................................... 512

3.2.4 Platební karty ................................... 514

3.2.5 SWIFT ........................................ 531

3.2.6 Shrnutí ........................................ 534

3.3 Hrubé a cˇisté platební systémy .......................... 535

3.3.1 Hrubé platební systémy ............................. 535

3.3.2 Platební zapocˇtení ................................ 537

3.3.3 C

ˇ

isté platební systémy ............................. 542

3.3.4 Rizika platebních systému ̊ ........................... 548

3.3.5 Shrnutí ........................................ 564

3.4 Platební systémy v USA .............................. 564

3.5 Platební systémy v Evropské unii ........................ 566

3.5.1 Právní úprava ................................... 566

3.5.2 Mezinárodní cˇíslo úcˇtu IBAN a mezinárodní identifikacˇní kód

banky BIC ...................................... 573

3.5.3 Jednotná eurová platební oblast ....................... 574

3.5.4 Platební systémy ................................. 575

3.5.5 Shrnutí ........................................ 581

3.6 Platební systémy v Japonsku ........................... 582

3.7 Platební systémy ve Velké Británii ....................... 582


3.8 Platební systémy v C

ˇ

eské republice ....................... 584

3.8.1 Právní prˇedpisy .................................. 584

3.8.2 Zúcˇtovací centrum C

ˇ

eské národní banky ................. 585

3.8.3 Systém SIPO C

ˇ

eské pošty ........................... 596

3.8.4 Cizomeˇnové mezibankovní platby ..................... 597

3.8.5 Podnikové sporˇitelny .............................. 598

3.8.6 Chybné cˇíslo úcˇtu................................. 599

3.8.7 Shrnutí ........................................ 599

3.9 Záveˇr............................................ 600

Literatura ............................................. 601

Slovnícˇek ............................................. 611

Rejstrˇík .............................................. 657


11

O autorovi

Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. (56) je vrchním expertem C

ˇ

eské národní banky.

Externeˇprˇednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze kurzy Financˇní trhy a meˇ

nová politika a Meˇnová politika a hospodárˇský cyklus. Je špicˇkovým a uznávaným

odborníkem v rˇízení financˇních rizik, v teorii a praxi bankovnictví, ve financˇních

trzíchavmeˇnové politice, a to jak v C

ˇ

eské republice, tak i ve sveˇteˇ. Známý je

zejména mnoha publikacemi o derivátech, rˇízení financˇních rizik a úcˇtování

financˇních operací, které vynikají erudovaností a nezávislostí. Zastával rˇadu akade

mických funkcí. Je vyhledávaným a stálým prˇednášejícím na mnoha národních a za

hranicˇních konferencích, zahranicˇních univerzitách a zahranicˇních centrálních

bankách, je cˇlenem veˇdecké rady národohospodárˇské fakulty Vysoké školy

ekonomické v Praze. Je také cˇlenem redakcˇních rad neˇkolika periodik. Intenzivneˇ

školí pracovníky financˇních institucí. Má rozhodující podíl na implementaci

Mezinárodních standardu ̊úcˇetního výkaznictví v cˇeských úcˇetních prˇedpisech.

Významneˇprˇispeˇl k formování legislativy cˇeského financˇního trhu podle sveˇtových

standardu ̊.

Autor se narodil v Litomyšli. Vysokoškolské studium ukoncˇil v roce 1981 (summa

cum laude). Poté dále studoval, absolvoval stáže a prˇednášel na mnoha známých

univerzitách, jako jsou Brown University, Washington State University, North

Carolina State University, University of Gent, Reading University a London School

of Economics. Kromeˇ toho pu ̊ sobil na neˇkolika veˇdeckých pracovištích, naprˇíklad

na Silsoe Research Institute cˇi Loughborough University of Technology. Jeho

spolupracovníky byli naprˇíklad profesor D. T. Llewellyn (Loughborough University

of Technology) a profesor C. Goodhart (London School of Economics and Political

Science). Zahranicˇní praktické zkušenosti získal pobyty ve financˇních institucích,

jako J.P. Morgan, Barclays Bank, Lehman Brothers, Federal Reserve Bank of New

York, Bank of England, Bundesbank a Banque de France.

Josef Jílek se v roce 1995 habilitoval docentem pro obor národní hospodárˇství

a v roce 1999 byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2005 je cˇlenem

Výboru pro úcˇetnictví, výkaznictví a audit (Standing Committee on Accounting,

Reporting and Auditing)prˇi Evropském orgánu pro bankovnictví (European

Banking Authority, EBA) − do konce roku 2010 se jednalo o expertní skupinu pro

financˇní informace (Expert Group on Financial Information)prˇi CEBS. V letech

2007 až 2011 byl jedním ze sedmi cˇlenu ̊ poradenské skupiny hodnotící standardy

(Standards Advice Review Group, SARG), která byla zrˇízena rozhodnutím Evropské

komise (2006/505/EC). Od roku 2011 je cˇlenem Výboru podnikového výkaznictví

(Standing Committee on Corporate Reporting)prˇi Evropském orgánu pro cenné

papíry a trhy (European Securities and Markets Authority, ESMA).


12 Autor publikoval v nakladatelství Grada Publishing již 21 knih:

Termínové a opcˇní obchody (1995),

Financˇní trhy (1997),

Moderní financˇní produkty − Repo obchody (1999),

Financˇní rizika (2001),

Financˇní a komoditní deriváty (2002),

Peníze a meˇnová politika (2004),

Financˇní a komoditní deriváty v praxi (2005),

Deriváty, hedžové fondy a offshorové spolecˇnosti (2006),

Financˇní trhy a investování (2008),

Akciové trhy a investování (2009),

7 vydání publikace Úcˇetnictví bank a financˇních institucí pocˇínaje rokem 2003

a koncˇe rokem 2009 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou),

Financˇní a komoditní deriváty v praxi (2010, 2. upravené vydání) a

3 vydání publikace Úcˇetnictví podle IFRS pocˇínaje rokem 2011 a koncˇe rokem

2013 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou). V nakladatelství Peter Lang publikoval:

Money in the Modern World (2010).


13

Úvodní slovo autora

Tato kniha je veˇnována teoretickým a zejména praktickým aspektu ̊ m moderního

pojetí peneˇz a financˇního systému jako celku. Snaží se zejména objasnit podstatu

peneˇz a oblastí úzce souvisejících. Není opomenut ani historický vývoj názoru ̊na

podstatu peneˇz. Tím tato publikace odpovídá na základní otázky, jak funguje

financˇní systém (a zejména bankovní systém) a jak se v neˇm orientovat. Banky jsou

totiž pro veˇtšinu lidí mysteriózní instituce a v podstateˇ nikdo nechápe, co se v nich

deˇje. Prˇitom snad každý je neˇjakým zpu ̊ sobem vtažen do bankovního systému bez

ohledu na jeho vu ̊ li, minimálneˇ tím, že drží bankovky a mince.

Peníze jsou krví a obchodní banky jsou srdcem fungování tržneˇ orientovaného

hospodárˇství. Každé takové hospodárˇství je životneˇ závislé na fungování bankov

ního a vu ̊ bec celého financˇního systému. Naopak, za socialismu domácnosti,

podniky a verˇejný sektor peníze v takové mírˇe nerˇešily. Pokud peníze prˇestávají

v hospodárˇství obíhat (snižuje se rychlost obeˇhu peneˇz), chod hospodárˇství se mu ̊že

zhoršovat. Situace je stejná, jako když prˇestává obíhat krev v živém organismu.

Výklad je založen na praktických aspektech, a nikoli pouze na teoretických sché

matech. Snahou autora je podat objektivní a nezaujatý pohled na financˇní systém.

Prˇedpokládá se znalost úcˇetnictví bank,

1

bez kterého nelze dostatecˇneˇ dobrˇe objas

nit fungování moderního bankovního systému. Autor je názoru, že objasnit fungo

vání bank a financˇního systému jako celku je možné nejlépe pomocí úcˇetnictví.

Ostatneˇ podstata bankovnictví spocˇívá témeˇrˇ výlucˇneˇ v pohledávkách a závaz

cích.

2

Kromeˇ toho veˇtšina regulací financˇních institucí vcˇetneˇ bank se opírá

oúcˇetnictví.

3

Autor se snaží oprostit se od balastní slovní hmoty, kterou je financˇní

teorie (a pojetí peneˇz) vcˇetneˇ mnoha ”teoretických“ publikací doslova zaplavena.

Je obecneˇ známé, že neˇkterˇí ekonomové moc mluví, aniž jsou schopni vždy prˇesneˇ

vystihnout podstatu.

Pojetí peneˇz je soucˇástí ekonomie jako spolecˇenské veˇdy a je doprovázeno velkými

rozpory v chápání podstaty. Stejneˇ jako celá ekonomie, i pojetí peneˇz je veˇdou

1

Pod úcˇetnictvím (accountancy) rozumíme pouze tzv. ”podvojné úcˇetnictví“. To, co se v minulosti

vC

ˇ

eské republice oznacˇovalo jako ”jednoduché úcˇetnictví“, není ve sveˇteˇ považováno za úcˇetnictví,

ale za danˇ ovou evidenci.

2

Popis úcˇetnictví podle Mezinárodních standardu ̊úcˇetního výkaznictví obsahuje naprˇíklad publikace

Jílek, J. − Svobodová, J.: Úcˇetnictví podle IFRS 2013. Grada Publishing, Praha 2013.

3

Vbeˇžném životeˇsecˇasto setkáváme s pochybnými názory na fungování financˇního systému vcˇetneˇ

pojetí peneˇz. Vyslovují je obvykle osoby, které bankovní úcˇetnictví v dostatecˇné mírˇe neovládají.


14 FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE I

o chování lidí jako ekonomicky jednajících (tj. ziskoveˇ orientovaných) jednotek.

Proto na rozdíl od exaktních veˇd se zde kauzality neˇkdy hledají obtížneˇ. Navíc

mohou cˇasem zmizet cˇi dokonce zmeˇnit smeˇr. V oblasti pojetí peneˇz existuje ve

sveˇteˇivC

ˇ

eské republice množství literatury rozdílné kvality. Zacˇínající cˇtenárˇ

(zejména student) mívá znacˇné problémy oddeˇlit neužitecˇné zdroje informací, které

problém pouze zamlžují. Do podstaty problému obvykle nepronikne. Peníze zpu ̊ so

bily a stále zpu ̊ sobují v hlavách ekonomu ̊ i laické verˇejnosti znacˇný zmatek. Na

prˇíklad málokterý ekonom dokáže odpoveˇdeˇt na základní otázku, jak vlastneˇ peníze

vznikají a zanikají.

Tato kniha se snaží o jednoduché shrnutí soucˇasných prˇístupu ̊ k financˇnímu sys

tému, aniž klade na cˇtenárˇe zvláštní nároky (kromeˇ znalostí úcˇetnictví, což by meˇlo

být samozrˇejmostí). Výklad je bez matematických modelu ̊.

4

Složitý matematický

popis urcˇiteˇ není klícˇem k pochopení podstaty peneˇz. K tomuto kroku se autor

odhodlal i prˇesto, že logické chápání reality je mu velice blízké. Skutecˇností totiž

je, že cˇím je popis složiteˇjší, tím je méneˇveˇrohodný. Prˇíkladem jsou složité modely

pojetí peneˇz, které jsou neˇkdy prakticky bezcenné.

Iprˇes své ”neduhy“ žádná rozumná alternativa vu ̊cˇi stávajícímu financˇnímu

systému zrˇejmeˇ neexistuje. Tento financˇní systém zajistil nebývalý pokrok. To

však nevylucˇuje, že bude v budoucnosti poneˇkud reformován a zrˇejmeˇ také více

regulován.

Základem každé veˇdy je prˇesná a jednoznacˇná terminologie. Beˇžneˇ se ale v ekono

mických pojednáních setkáváme se vzájemneˇ si odporujícími, chaotickými a nepro

myšlenými definicemi pojmu ̊ . Zmatek se projevuje naprˇíklad rozdílnými definicemi

urcˇitého termínu v cˇeské legislativeˇ, kdy jeden termín má v ru ̊ zných právních

normách rozdílný význam. V prˇípadeˇ, že se takový pojem použije v jiné právní

normeˇ bez odkazu na urcˇitou definici termínu (nebo bez další vlastní definice),

vzniká otázka, která definice je vlastneˇúcˇinná.

5

Rovneˇž peneˇžní teorie používá

mnoho zbytecˇných pojmu ̊ , jako jsou termíny ”peneˇžní multiplikátor“ cˇi ”meˇnová

báze“.

6

4

Tím autor v žádném prˇípadeˇ nechce podcenit význam matematiky ve vzdeˇlávání. Naopak, význam

matematiky v procesu vzdeˇlávání je klícˇový. Matematika dává návod, jak správneˇ a logicky

myslet. Matematika trˇíbí myšlení. Avšak použití matematiky pro bezcenné financˇní a ekonomické

modely je doslova zneužitím matematiky.

5

Tvu ̊ rci cˇeských právních norem ve financˇní oblasti neˇkdy vnášejí do financˇní problematiky chaos.

Avšak nemusí být pravdou, že chaoticˇnost zákona je výsledkem ”cˇeského neporˇádku“ a odborných

neznalostí, jak s oblibou neˇkdy tvu ̊ rci zákonu ̊ tvrdí.

6

Prˇíkladem je pojem ”úveˇr“, který je rozdílneˇ definován v obchodním zákoníku a v zákoneˇ

o bankách. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úveˇru se zavazuje veˇrˇitel, že na požádání

dlužníka poskytne v jeho prospeˇch peneˇžní prostrˇedky do urcˇité cˇástky, a dlužník se zavazuje

poskytnuté prostrˇedky vrátit a zaplatit úroky. Avšak podle § 1, odst. 2 zákona o bankách se úveˇrem

rozumí v jakékoliv formeˇdocˇasneˇ poskytnuté peneˇžní prostrˇedky. Znamená to, že ”úveˇr“ podle


15ÚVODNÍ SLOVO AUTORA

V této knize používáme tuto terminologii:

pojem pu ̊jc ˇithotovost

7

nebo cenné papíry je použit ve významu poskytnutí

hotovosti nebo cenných papíru ̊ osobou partnerovi a termín vypu ̊jc ˇitnaopak ve

významu prˇijetí hotovosti nebo cenných papíru ̊ osobou od partnera; v této

souvislosti se v prvním významu používají podstatná jména veˇrˇitel (creditor)cˇi

pu ̊jc ˇitel(lender) a také sporˇitel cˇi vkladatel (depositor) a v druhém významu

se používá termínu ̊ dlužník (debtor)cˇi vypu ̊jc ˇitel(borrower),

8

pro anglický termín management používáme cˇeský ekvivalent vedení,

pojem podnik ve smyslu podnikatelské sféry; z pohledu národních úcˇtu ̊ ESA

1995 pojem ”podnik“ zahrnuje nefinancˇní podniky (nonfinancial corporations)

a financˇní instituce (financial institutions),

pojem rˇízení spolecˇnosti (corporate governance),

pojem delegování (outsourcing),

synonymem pojmu spotový trh (spot market) jsou termíny okamžitý trh,

pohotový trh, promptní trh (prompt market)ahotovostní trh (cash market);

v tomto smyslu se také používá pojem koupeˇ nebo prodej s obvyklým

termínem dodání,

9

pojem rˇízení aktiv a závazku ̊ (asset and liability management, ALM) bývá

nyní v bankách chápán v užším pojetí než rˇízení financˇních rizik, a to jako

rˇízení financˇních rizik (zejména úrokového rizika) investicˇního portfolia

(banking book), zákona o bankách je širší než podle obchodního zákoníku, nebot

ˇ

podle obchodního zákoníku se jedná

pouze o dvoustranný vztah, zatímco podle zákona o bankách se za úveˇr považuje naprˇíklad také nakoupená pohledávka. 7

Hotovostí (cash) se podle Mezinárodních standardu ̊úcˇetního výkaznictví rozumí obeˇživo a vklady

na beˇžných úcˇtech, nebot

ˇ

tyto vklady jsou stejneˇ likvidní jako obeˇživo. Toto pojetí zhruba odpovídá

peneˇžnímu agregátu M1. Neˇkdy se hotovost chápe v užším pojetí jako obeˇživo (bankovky a mince), tj. jako peneˇžní agregát M0. 8

Tato použitá terminologie není v souladu s §§ 657 až 662 obcˇanského zákoníku (zákon cˇ. 40/1964

Sb.). Podle § 657 a 658 smlouvou o pu ̊jc ˇceprˇenechává veˇrˇitel dlužníkovi veˇci urcˇené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby veˇci stejného druhu. Prˇi pu ̊jc ˇce peneˇžité lze dohodnout úroky. Prˇi pu ̊jc ˇce nepeneˇžité lze ujednat místo úroku ̊ plneˇní prˇimeˇrˇeného veˇtšího množství nebo veˇci lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Podle §§ 659 až 662 smlouvou o výpu ̊jc ˇcevznikne vypu ̊jc ˇiteli právo veˇc po dohodnutou dobu bezplatneˇ užívat. Pu ̊jc ˇitel je povinen prˇedat vypu ̊jc ˇiteli veˇc ve stavu zpu ̊ sobilém k rˇádnému užívání. Vypu ̊jc ˇitel je oprávneˇn užívat veˇc rˇádneˇ a v souladu s úcˇelem, který byl ve smlouveˇ dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit ji prˇed poškozením, ztrátou nebo znicˇením. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypu ̊jc ˇitel prˇenechat veˇc k užívání jinému. Vypu ̊jc ˇitel je povinen veˇc vrátit, jakmile ji nepotrˇebuje, nejpozdeˇji však do konce stanovené doby zapu ̊jc ˇení. Pu ̊jc ˇitel mu ̊ že požadovat vrácení veˇci i prˇed skoncˇením stanovené doby zapu ̊jc ˇení, jestliže vypu ̊jc ˇitel veˇc neužívá rˇádneˇ nebo jestliže ji užívá v rozporu súcˇelem, kterému slouží. 9

Podle Mezinárodních standardu ̊úcˇetního výkaznictví koupeˇ nebo prodej s obvyklým termínem

dodání (a regular way purchase or sale) nebo-li spotová operace je koupeˇ nebo prodej financˇního aktiva podle smlouvy, jejíž podmínky vyžadují dodání aktiva ve lhu ̊te ˇ stanovené v obecné rovineˇ zákonem nebo konvencemi daného trhu.

+


16 FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE I

pojem splatnost (maturity, expiration date, redemption date) používáme ve

významu urcˇitého data, kdy koncˇí platnost daného nástroje, a také ve významu

urcˇitého období od urcˇitého data, obvykle od soucˇasnosti, do data ukoncˇení

platnosti nástroje,

pro pojem kontrakt používáme také termíny operace, obchod, transakce cˇi

nástroj; totéž platí, pokud jde o financˇní kontrakt, financˇní operace, financˇní

obchod, financˇní transakce cˇi financˇní nástroj;

termín sjednání (square) kontraktu používáme ve smyslu vzniku kontraktu;

v právní terminologii se na tomto místeˇ obvykle používá pojem uzavrˇení

kontraktu ve smyslu uzavrˇení smlouvy; pojem uzavrˇení se také používá

vrˇízení financˇních rizik ve smyslu uzavrˇení pozic jako opaku k otevrˇení pozic;

pojem cena se používá ve stejném významu jako hodnota a

pojem sprˇízneˇná osoba (related party, affiliated party, connected party), i když

je možné setkat se také s termíny osoba se zvláštním vztahem, osoba blízká,

osoba propojená, osoba spjatá a spojená osoba,

pojem zapocˇtení používáme ve stejném smyslu jako pojem kompenzace

(set off, netting); v cˇeské terminologii se také používá pojem vyrovnání. Text je rozdeˇlen do trˇí kapitol. První kapitola je klícˇová a je zameˇrˇena na objasneˇní podstaty peneˇz. V centru pozornosti stojí objasneˇní tvorby a zániku peneˇz. Jsou uvedeny prˇíklady fungování bankovního systému bez centrální banky a s centrální bankou doplneˇné o strukturu rozvah a výsledovek obchodních bank a centrální banky. Obsahuje také cˇásti o pojišteˇní vkladu ̊ , družstevním bankovnictví, nucené správeˇ banky, bankovních krizích a švýcarském a islámském bankovnictví. Následuje kapitola o vývoji názoru ̊ na podstatu peneˇz z pocˇátku 20. století veˇnovaná zejména rozdílu ̊ m mezi neoklasickým prˇístupem a meˇnovou teorií produkce. Poslední kapitola je zameˇrˇena na platební styk. Podeˇkování patrˇí Ing. Jitce Svobodové (C

ˇ

eská národní banka) za pecˇlivou recenzi

této knihy a mnoha dalším osobám za cenné prˇipomínky, které prˇispeˇly k zvýšení kvality díla, a to na základeˇ podneˇtných diskusí. Praha, kveˇten 2013 prof. Ing. Josef Jílek, CSc.


17

1 Podstata peneˇz

Po úvodním strucˇném popisu historie peneˇz budeme definovat peníze a objasníme

tvorbu a zánik peneˇz v obchodních bankách a v jiných úveˇrových institucích.

Následují cˇásti o likviditeˇ a skutecˇné funkci rezervních požadavku ̊ , o scholastice

meˇnové báze a peneˇžních multiplikátoru ̊ . Uveden je prˇíklad bankovního systému

bez centrální banky, kde na trhu pu ̊ sobí pouze obchodní banky, podniky, stát

a domácnosti. Teprve poté následuje prˇíklad bankovního systému s centrální

bankou. Práveˇ toto pozdeˇjší zahrnutí centrální banky do systému umožní nejen

objasnit úlohu obeˇživa, ale i rezervních požadavku ̊ . Dále je popsána struktura

rozvah a výsledovek obchodních bank, družstevních záložen a centrální banky.

Výklad pokracˇuje pojišteˇním vkladu ̊ , družstevním bankovnictvím, nucenou správou

banky, bankovními krizemi, bankovním tajemstvím a islámským bankovnictvím.

Nakonec je uvedena zmínka o svobodném bankovnictví.

1.1 Strucˇná historie peneˇz

Prospeˇšnost peneˇz spocˇívající v tom, že peníze umožnˇ ují rozvoj deˇlby práce, byla

známa již v antice. Peníze však neexistovaly odjakživa. V pocˇátcích rozvoje deˇlby

práce a smeˇny docházelo k naturální smeˇneˇ, neboli k barterovým obchodu ̊m,

v jejichž pru ̊beˇhu se smeˇnˇ oval jeden druh zboží nebo služby prˇímo za jiný druh.

Zpocˇátku se smeˇnˇ ovalo dokonce ve zcela náhodném, a teprve pozdeˇji v urcˇitém,

obchodními zvyklostmi stanoveném, kvantitativním pomeˇru.

1.1.1 Plnohodnotné peníze

S rozvojem deˇlby práce a s rozširˇováním množství a druhu ̊ zboží a služeb urcˇených

pro smeˇnu však zacˇala naturální smeˇna cˇinit problémy. Jedna osoba (osoba A) meˇla

zájem o zboží druhé osoby (osoba B), zatímco tato osoba za své zboží požadovala

zboží nabízené osobou C. To vedlo samozrˇejmeˇ ke komplikaci smeˇnných vztahu ̊

akru ̊ stu transakcˇních nákladu ̊ , neboli nákladu ̊ spojených s vyhledáváním obchod

ních partneru ̊ k realizaci smeˇny. Proto došlo k cˇástecˇnému vycˇleneˇní urcˇitého druhu

zboží ze spotrˇeby a k jeho prˇemeˇneˇnaplnohodnotné peníze (full-value money),

neboli komoditní peníze (commodity money), tj. zboží, které se stalo všeobecneˇ

prˇijímaným a mohlo tak zprostrˇedkovávat obeˇh všech ostatních druhu ̊ zboží a slu

žeb.

Z historie je známo, že funkce komoditních peneˇz plnily v ru ̊ zných dobách a v ru ̊z

ných zemích (dokonce i dnes v neˇkterých zaostalých oblastech sveˇta) ru ̊ zné prˇed


18 FINANCE V GLOBÁLNÍ EKONOMICE I meˇty. U Slovanu ̊ to byl naprˇíklad med, obilí, kožešiny, plátno (odtud slovo platit), uR

ˇ

ímanu ̊ naprˇíklad dobytek. Latinský název peneˇz pecunia je odvozen od slova

pecus (dobytek). Z toho je zrˇejmé, že jako peníze mu ̊ že vystupovat vše, co je všeobecneˇprˇijímáno prˇi placení za zboží a služby a prˇi splácení dluhu ̊ . Je však zrˇejmé, že ne každé zboží je pro plneˇní funkce peneˇz stejneˇ vhodné. Vhodnou formou plnohodnotných peneˇz se ukázaly drahé kovy jako zlato a strˇíbro, které byly svými prˇirozenými vlastnostmi k plneˇní funkcí peneˇz prˇímo prˇedurcˇeny. Jsou snadno deˇlitelné, deˇlením neztrácejí svou hodnotu, dají se znovu slévat do menších cˇi veˇtších slitku ̊ , nekazí se, jsou relativneˇ stálé a v malém kousku drahého kovu je obsažena relativneˇ velká kupní síla. Prˇitom kupní silou (purchasing power) rozumíme množství zboží a služeb, které je možno prˇi daných cenách získat za urcˇité množství peneˇz (za danou peneˇžní jednotku). O uvedených vlastnostech

drahých kovu ̊ , které je stanovily jako ideální nositele funkcí peneˇz, hovorˇil již Aris

toteles (384−322 prˇ. n. l.), který také jako vu ̊ bec první popsal všechny funkce pe

neˇz.

Mincovní systém byl spojen s obeˇhem plnohodnotných mincí z drahého kovu

(bullion coins), zejména zlatých a strˇíbrných mincí, a prˇípadneˇ také mincí z platiny

cˇi paládia. Množství mincí bylo omezeno zásobami drahých kovu ̊ , které meˇly

jednotlivé zemeˇ k dispozici, a jejich využitím jako meˇnového kovu. Mince vždy

prˇedstavovaly symbol daného státu. Mince se dostávaly do obeˇhu na základeˇ ražby

mincí v mincovnách. Ražba mincí byla zpravidla výsadou panovníka (mincovní

regál cˇi emisní monopol). Teˇmi se platilo na daném území.

Zlaté a strˇíbrné mince byly plnohodnotnými peneˇzi proto, že jejich kupní síla

zpravidla odpovídala váhovému množství kovu v nich obsaženému a nákladu ̊m na

jejich ražbu. Náklady na ražbu mincí, tj. rozdíl mezi jmenovitou hodnotou mince

(kupní silou) a náklady na koupi kovu, se oznacˇovaly jako ražebné (seigniorage).

10

Ražebné bylo ziskem panovníka cˇi pozdeˇji státní pokladny. Protože však

ražba mincí byla namnoze výsadním právem panovníka, závisela i výše ražebného na jeho rozhodnutí, což mu skýtalo možnost k umeˇlému zvyšování kupní síly peneˇz. Nezrˇídka docházelo také ke snižování váhového množství kovu v mincích. Panovník totiž mincí potrˇeboval více a více. Proto do zlata nebo strˇíbra zacˇal prˇidávat jiné kovy, naprˇíklad meˇd

ˇ

. Tak ve staroveˇku a ve strˇedoveˇku obíhaly mince, které sice

meˇly být strˇíbrné, ale ve skutecˇnosti strˇíbra v nich bylo méneˇ než jiných kovu ̊. Došlo to tak daleko, že Marie Terezie na území habsburské monarchie v polovineˇ 18.století zavedla mince z jiných kovu ̊ , které byly pouze kryté vzácnými kovy. Existovala totiž potrˇeba mincí s malou hodnotu. Pokud by se vyrábeˇly ze vzácných kovu ̊ , musely by být velmi malé. 10

V dnešním systému s úcˇetními peneˇzi má pojem “ražebné” jiný význam, jak bude dále uvedeno.


19PODSTATA PENE

ˇ

Z

Prˇesto zpravidla zásoby drahých kovu ̊ nedostacˇovaly k tomu, aby plynule zajišt

ˇ

o

valy potrˇeby rozvoje smeˇnyaprˇedevším pak státní pokladny. Výjimkou byla pouze

takzvaná cenová revoluce v 16. století, která byla spojena s prˇílivem drahých kovu ̊

do Evropy z noveˇ objevených území, zejména od amerických Indiánu ̊ . Kromeˇ

prˇílivu docházelo také k odlivu do zahranicˇí. Ru ̊ st množství peneˇz meˇl za následek

ru ̊ st cen a pokles kupní síly peneˇz. Meˇnová politika neexistovala. V prˇípadeˇ

prˇebytku byly mince stahovány z obeˇhu v podobeˇ pokladu. S používáním peneˇz

v podobeˇ drahých kovu ̊ spojeny nemalé náklady na jejich dopravu a úschovu.

Obchodování s mincemi z drahého kovu je nyní omezené. Nejpopulárneˇjšími min

cemi z drahého kovu ve sveˇteˇ jsou American Eagle, Canadian Maple Leaf, South

African Kruggerand a Australian Kangaroo. Kromeˇ obchodování s drahými kovy

v podobeˇ mincí se s drahými kovy obchoduje také ve slitcích. S mincemi se

obchoduje s prémií, tj. za cenu mírneˇprˇevyšující hodnotu obsaženého drahého

kovu. S numismatickými mincemi (numismatic coins) se však obchoduje podle

jejich vzácnosti a umeˇlecké hodnoty.

11

Mince z drahých kovu ̊meˇly vedle svých nesporných výhod i neˇkteré nevýhody.

Hlavním problémem mincovního systému byly (zejména v neˇkterých zemích) ne

dostatecˇné zásoby drahých kovu ̊ . Nedostatek peneˇz se tak stával brzdou rozvoje

smeˇny a hospodárˇství vu ̊ bec. V souvislosti s tím obíhaly nezrˇídka zlaté a strˇíbrné

mince soucˇasneˇ(bimetalismus, bimetalism), což vedlo ke vzniku dalšího problému

v podobeˇ stanovení smeˇnného pomeˇru obou teˇchto vzácných kovu ̊ , nebot

ˇ

jejich

smeˇnné pomeˇry v závislosti na relativních zmeˇnách množství mincí z jednoho cˇi

z druhého kovu znacˇneˇ kolísaly.

Mince z drahých kovu ̊ se zejména tehdy, pokud jejich ražba byla nedokonalá, cˇas

tým používáním opotrˇebovávaly, nehledeˇ na to, že docházelo k jejich úmyslnému

mechanickému poškozování, což meˇlo za následek snižování váhového obsahu dra

hého kovu v minci, a tudíž i její faktické znehodnocování, acˇ v rozporu s tím kup

ní síla mince zu ̊ stávala zpravidla zachována. K úmyslnému kažení mincí dávali neˇ

kdy podneˇt i sami panovníci, aby tak dosáhli zvýšení jejich množství.

Již Kosmas vystoupil proti tomuto jevu, když ve své Kronice cˇeské (pravdeˇpo

dobneˇ v letech 1119 až 1125) napsal, že ”žádná pohroma, žádný mor a hromadné

umírání, ani kdyby neprˇátelé celou zemi loupením a pálením pustošili, tolik by

neuškodili lidu božímu jako cˇasté meˇneˇní a podvodné horšení mince. Která zhouba

nebo která pekelná lítice nelítostneˇ olupuje, hubí a ochuzuje ctitele Kristovy než

11

Veˇtšina numismatických mincí je legálním platidlem (legal tender). Byly vyrobeny v omezeném

množství, cˇímž se zajistila jejich hodnota. Prˇi stanovení jejich ceny není rozhodující cena drahého

kovu v nich obsažená. Prémie je podstatneˇ vyšší než u mincí z drahého kovu. Jejich cena silneˇ kolísá.

Jmenovitá hodnota numismatické mince je vždy vyšší než jmenovitá hodnota cˇi hodnota drahého

kovu, který je v ní obsažen. Numismatické mince se proto prodávají znacˇneˇ nad teˇmito hodnotami.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist