načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Feng šuej podle našich předků -- Cestami k domovu - Stanislav Kovář

  > > > > Feng šuej podle našich předků  

Elektronická kniha: Feng šuej podle našich předků -- Cestami k domovu
Autor:

Kniha vás čtivým způsobem seznámí s odbornou problematikou tvorby architektury domova v inspiraci podle starobylého učení feng šuej. Autor, praktikující architekt, urbanista a geomant, zde ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  279
+
-
Doporučená cena:  297 Kč
6%
naše sleva
9,3
bo za nákup

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Alferia
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 338
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barev.), plány
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4025-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha vás čtivým způsobem seznámí s odbornou problematikou tvorby architektury domova v inspiraci podle starobylého učení feng šuej. Autor, praktikující architekt, urbanista a geomant, zde shrnuje všechny zkušenosti, které během své třicetileté činnosti posbíral. Kniha je jakousi rukovětí pro čištění místa jako součásti našeho uzdravování, i návodem na to, jak přežít případné blížící se pohromy, přírodní i civilizační. (cestami k domovu)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Stanislav Kovář - další tituly autora:
Rybářovy vzpomínky Rybářovy vzpomínky
Kovář, Stanislav
Cena: 171 Kč
Zpověď zvěrolékaře Zpověď zvěrolékaře
Kovář, Stanislav
Cena: 93 Kč
Zpověď zvěrolékaře Zpověď zvěrolékaře
Kovář, Stanislav
Cena: 93 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Stanislav Kovář
F
eng šue
j
podle našich předků
Cestami k domovu
K K
niha, kterou držíte v ruce, je nová v tom, jak p řistupuje k učení feng šuej.
Nesnaží se čtenáři představovat jednotlivé vytržené poučky z mnoha
světových škol feng šuej, ale jde k podstatě věcí, k původním principům,
které nám mohou pomoci znovu objevit hodnoty, kterých si považovali naši
předkové, a tím i lépe dojít ke svému vlastnímu středu, ke svému domovu.
Všechny myšlenky jsou podávány formou příběhů nebo rozhovorů,
protože ty jsou mnohem silnější, živější a umožňují předat více rovin
současně, oproti běžným populárně-vědeckým příručkám, které dosud k tomuto
tématu u nás vyšly. Texty jsou doprovázeny mnoha originálními obrázky,
schématy a návody.
Kniha vás čtivým způsobem seznámí s odbornou problematikou tvorby
architektury domova, našeho nejbližšího hmotného i duchovního světa. Je
inspirací, jak dojít k bytu či domu své duše, jak je při tom důležitý také
čtvrtý – duchovní pilíř architektury a urbanismu a jaký smysl vlastně má toto
naše počínání. Výklad se opírá nejen o bohaté praktické zkušenosti autora
v oblastech architektury, urbanismu, přírodního zahradničení a lidové
kultury, ale také o jeho konkrétní poznatky z četných projektů, přednášek,
besed či konzultací.
 Základy celostního vnímání světa kolem nás, čili o čem je duchovní pilíř
architektury a urbanismu?
 Jak pochopit skutečnou hodnotu minulosti, radost z přítomnosti
a naději do budoucnosti?
Jak pečovat o svůj dům, svoji zahradu, svoji rodinu i o sebe sama?
 Jak postavit ekodům nebo ekovesnici a jak je chránit před
ničivými silami?
 Jak probudit vědomí, že jen my sami si můžeme stvořit už tady na zemi
život v pekle nebo v ráji?
 Co všechno můžeme v budoucnu očekávat a jak bychom se na
tyto změny měli připravovat...?
Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz
www.grada.cz
Stanislav
Kovář
p
o
d
l
e

n
a
š
i
c
h

p
ř
e
d
k
ů
podle našich předků
F
e
n
g

š
u
e
j
Feng šuej










Stanislav Kovář
F
eng šue
j
podle našich předků
Cestami k domovu





Feng šuej podle našich předků
Cestami k domovu
Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc.
Vydala Grada Publishing, a. s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 4633. publikaci
Odpovědná redaktorka Viktorie Lupačová
Sazba Eva Grillová
Návrh a grafická úprava obálky Michal Němec
Počet stran 352
První vydání, Praha 2012
© Grada Publishing, a. s., 2012
Podklady pro obrazové ilustrace:
Irena Kovářová (kap. 4, 11, 14, 16, 17, 18, 22, 24, rejstříky, shrnutí)
Zuzana Kovářová (úvod, kap. 2, 5, 6, 12, 19, 20, 21, 23)
Stanislav Kovář (kap. 1, 3, 7, 8, 9, 10, 13, 15, 25, přílohy)
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
ISBN 978-80-247-4025-6
ISBN 978-80 -247-7570 -8 (PDF)
ISBN 978-80-247-7571-5 (EPUB)
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a ší -
řena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.





Rukověť architeriky
v této knize najdete inspiraci, jak dojít k domu své duše,
dozvíte se něco o duchovním pilíři architektury a urbanismu,
o čištění domova jako součásti našeho uzdravování
i o tom, jak přežít případné blížící se pohromy.
Naleznete zde základní návody na to,
jak pečovat o svůj dům podobně,
jako pečujeme o sebe samé,
i nápovědy pro zakládání
ekodomů a ekovesnic.
Lépe pochopíte
smysl svého
života.
esoterika










7
OBSAH
O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15
Úvod: O CO JDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17
Sezení první: PROBUZENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23
1) Jak si můžeme vysvětlit změny, které prožíváme ......................................26
2) Proč je důležité mít svůj domov .....................................................26
3) Za co vděčíme sami sobě a čím jsme vinni ............................................27
4) Některé věci nemůžeme realizovat ..................................................28
5) Všechno se zdá příliš složité ........................................................30
6) Jak lze dnes vidět svět ..............................................................30
Sezení druhé: NOVÉ MYŠLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
7) Svět začneme najednou vidět jinýma očima ...........................................35
8) Informace k nám přicházejí shora ...................................................37
9) Co se stane pokud zavrhneme Boha ..................................................37
10) Jak člověk snáší a rozlišuje různá záření .............................................38
11) Energie jsou pro nás někdy i škodlivé ...............................................40
12) Jak můžeme vnímat živu ..........................................................40
Sezení třetí: DOBRÉ I ZLÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43
13) Jak můžeme zjistit, co je pravé a co se nám jenom zdá ................................45
14) Jak mohu rozlišit dobro od zla ......................................................46
15) Jak můžeme se zlem bojovat .......................................................47
16) Nemůžeme vše prokázat vědecky ...................................................48
17) Jaká je podstata hmoty ............................................................49
18) Přechod od materialismu k duchovnímu poznání ....................................49
19) V čem spočívá výjimečné postavení člověka na Zemi .................................50
Sezení čtvrté: KRAJINOU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53
20) Proč nás příroda tak přitahuje a fascinuje ...........................................56
21) Příroda má také duši, je citlivá .....................................................57
22) Součástí naší krajiny je i vzduch ....................................................58
Sezení páté: ELEMENTY PŘÍRODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61
23) Živly jsou především energií .......................................................64
24) S vodou nezacházíme tak, jak bychom měli ..........................................65
25) V pohádkách se hovoří o vodě často ................................................66
26) Oheň se dá ovládnout a zkrotit .....................................................67
27) Pro život na Zemi jsou důležité všechny živly ........................................67





8
Sezení šesté: BOUŘENÍ ŽIVLŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69
28) Jaké to je spát v jeskyni ............................................................71
29) Živly nás často ohrožují ...........................................................72
30) Katastrofy umíme lépe předpovídat a bránit se jim ...................................73
Sezení sedmé: DESTRUKCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75
31) V čem spatřujeme optimismus .....................................................77
32) Jak můžeme pozorovat degradaci a destrukci sami na sobě ............................78
33) Nemoci nepřicházejí zvenčí, ale zevnitř .............................................79
34) Jak se nemocem můžeme bránit ....................................................80
35) Není pozdě utíkat se k duchovním cvičením .........................................80
36) Jak to funguje ....................................................................81
37) Jak na nás působí celkové společenské prostředí ......................................82
Sezení osmé: OČISTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83
38) Tělu můžeme dodávat energie i jinak ...............................................86
39) Máme více možností, jak se dobíjet, jak získávat energii ...............................86
40) Jaký význam má pro nás stravování ................................................87
41) Poznání se nějak projeví i v naší kultuře .............................................88
42) Jedná se o přerod, úklid, očistu ....................................................89
43) Nemocní lidé se dostatečně nečistili ................................................90
44) Co je tak důležitého na rčení: čistit, čistit, čistit ......................................90
45) Jak můžeme my všichni náš svět čistit ..............................................91
46) Jakými konkrétními způsoby lze sebe nebo byt vyčistit ...............................92
47) Pro čištění platí zvláštní pravidla ...................................................93
48) Čištěním můžeme odehnat zlé duchy i ty hodné ......................................94
49) Jako v nějaké staré pohádce .......................................................95
Sezení deváté: ROLE TRADIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97
50) Proč bychom se měli ohlížet na minulost a na tradice ................................100
51) Co by se stalo pokud bychom dědictví odmítali .....................................100
52) Jak máme vnímat staré domy, staré vesnice a města ..................................101
53) Snahy o novou architekturu ......................................................102
54) Jak lze chápat moderní architekturu ...............................................103
Sezení desáté: HODNOTY DOMOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105
55) Jak moc nám chybí domov ........................................................108
56) Domov je ohraničený a vymezený .................................................108
57) Co dělat, když narazíme v životě na překážku .......................................109
58) Jak můžeme dojít ke svému domovu ...............................................110
59) Náš budoucí dům stačí si jen nějak představovat ....................................110
60) Domy okolo nás nejsou jen krásné a pevné .........................................111
61) Poruchy vznikají již špatnou realizací staveb ........................................111
62) Když na stavbu vysněného domu nemáme dostatek peněz ............................112
63) Jaké hodnoty nám přináší domov .................................................112





9
Sezení jedenácté: STAVBY A SÍDLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115
64) Město nás láká na snadnější život, více příležitostí ...................................118
65) Ve městě se stále něco nového staví ................................................120
66) Lidé z měst touží po pobytu na venkově ............................................120
67) Je důležité, na jakém místě žijeme .................................................122
68) Co to jsou pozitivní a negativní místa ..............................................123
69) Jak reagujeme na silná místa ......................................................124
70) I ve volné krajině mohou být patogenní zóny .......................................125
71) Všechno je energie, vyzařování či pohlcování záření .................................125
72) Harmonický, léčebný svět přírody si ničíme sami ...................................126
73) Dnes je vše závislé především na rychlé dopravě .....................................126
74) Cestování není pro nás vždy dobré .................................................127
Sezení dvanácté: STATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129
75) Záleží na tom, na jakém místě náš dům stojí ........................................133
76) Co je potřeba k tomu, aby vzniklo dobré místo pro život .............................134
77) Ne všechny pozemky jsou úplně ideální ............................................135
Sezení třinácté: ZÁKLADY DOMOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137
78) Na všechno se nemusí používat nový materiál ......................................14 0
79) Jak je to se starými věcmi, s památkami a starožitnostmi .............................14 0
80) Jak můžeme vnímat věci technicky složité ..........................................141
81) Jaký si postavíš dům, takový jsi ....................................................14 2
82) Jak do pozemku nejlépe zakomponovat náš dům ....................................143
83) Co obnáší stavba ekodomu .......................................................14 4
Sezení čtrnácté: ZAHRADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147
84) Bez zahrady nemůžeme žít plnohodnotný život .....................................149
85) Potřebujeme práci s půdou .......................................................150
86) Mohou se z nás stát znalci a pěstitelé rostlin ........................................151
87) Pro stromy platí osvědčená pravidla ...............................................151
88) Co zajímavého si můžeme postavit na zahradě ......................................152
89) Co s trávou .....................................................................153
90) Je nutné se zmínit o významu lesa .................................................154
91) S životem rostlin souvisí život zvířat ...............................................155
92) Nemusíme se bát ani rostlin, ani živočichů .........................................156
93) Předpokladem je jiný způsob života ................................................156
Sezení pat nác té: R IT UÁ LY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159
94) Jak si vysvětlit působení rituálů na celkový běh dějů .................................162
95) Postup rituálu je daný, má svoje pravidla ...........................................163
96) Rituál se nám může vymknout z kontroly ..........................................164
97) Kdy bychom měli provádět očistu prostoru ........................................165
98) Vše, co děláme, je součástí našeho celoživotního rituálu .............................166
99) Co dělat, když nám sousedé naše plány a postupy hatí ...............................166





10
100) Pro zdar úkolu je účinné něco i obětovat ..........................................167
101) I samotná tvorba je očistným rituálem ............................................167
Sezení šestnácté: ŘEŠENÍ DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169
102) Pravidla pro stavbu domů .......................................................172
103) Jak si můžeme hrát s tvarem domu ...............................................174
104) Jak můžeme upravovat vzhled našeho domu .......................................176
105) Co máme pro utváření obydlí k dispozici ..........................................177
106) Jak můžeme pracovat s vlastnostmi vnitřního klimatu ..............................179
107) Jak souvisí prosperita se jménem domu či ulice ....................................180
Sezení sedmnácté: KRÁSA A ČAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183
108) Jak je to se vzhledem domů ......................................................186
109) Co to je krása ..................................................................186
110) Když nám architekt navrhuje dům ................................................187
111) Proč i zlí lidé bydlí v hezkých domech .............................................188
112) Prodejnost domu nezáleží jen na jeho kvalitě ......................................189
113) K čemu je nám reklama .........................................................190
114) Jaké, jak a kdy jsme schopni předávat informace ....................................190
115) Jaký význam v celém tvoření má čas ..............................................190
116) Jaký smysl má navštěvovat památky ..............................................191
117) Jak v ekodomě vnímáme čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
Sezení osmnácté: ČÁSTI DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .195
118) Dům a člověk mají společné vlastnosti ............................................197
119) Postavit dobrý dům může být velká věda ..........................................198
120) Pro kvalitu bydlení jsou důležité i další prostory domu ..............................200
121) Dům jako velký a složitý stroj ....................................................201
122) Jak můžeme řešit svízelné situace ................................................202
123) Tvoření, ztvárnění a ladění domu .................................................202
Sezení devatenácté: CHOVÁNÍ DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .205
124) Pouštíme se i do složitějších technických řešení ....................................209
125) Domy mohou být kritériem vyspělosti společnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
126) Co musíme sledovat, aby dům spotřeboval co nejméně energie .......................210
127) Výhodnost tepelného čerpadla ...................................................211
128) Teplota vzduchu může být rychle proměnlivá ......................................211
129) Energie se přepočítávají na peníze nebo na CO2 ....................................212
130) Jak můžeme šetřit s vodou .......................................................213
131) Bydlení v ekodomě vyžaduje od nás jiný způsob života ..............................214
132) Co znamená pojem ekodům .....................................................215
133) Ekodům by měl být úsporný, zdravý a bezpečný ....................................216
134) Stavba ekodomu může být dražší .................................................217





11
Sezení dvacáté: DUCH MÍSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .219
135) Jak souvisí naše vnitřní naladění s obrazem našeho okolí ............................222
136) Nemáme se nikdy bát ani nikdy marodit ..........................................222
137) Jakého původu jsou duchové .....................................................223
138) Pro náš život je důležité, na jakém místě bydlíme ..................................223
139) Jak můžeme sami měnit energii místa .............................................224
140) Na dobrých místech se nemusíme ničeho bát ......................................225
141) Jak konkrétně poznáme dobré místo ..............................................225
142) Možnosti, jak postavit do dobrého místa dobrý dům ................................226
143) Co platí pro obytné stavby a co pro kostely a chrámy ................................227
Sezení dvacáté prvé: UŽÍVÁNÍ MÍSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .231
144) S jakými předsevzetími vzniká ekovesnice .........................................234
145) Principy bydlení v ekovesnici ....................................................234
146) V čem spočívá soběstačnost domů a sídel ..........................................235
147) Čeho všeho se může soběstačnost týkat ...........................................236
148) Nové přístupy se mohou zdát složité ..............................................236
149) Nový pohled na rozvoj měst, dopravy a energetiky .................................237
150) Nemůžeme soustředit lidi jen do hustě zastavěných sídel ...........................238
Sezení dvacáté druhé: SPRÁVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .241
151) V čem se ekovesnice liší od tradiční vesnice ........................................244
152) Měli bychom být takovými všeuměly .............................................246
153) Výstavba sídlišť a celých měst doznává zásadních změn .............................247
154) Jak můžeme chápat pokrok ......................................................247
155) V čem spočívají výhody malých rozptýlených stanic ................................249
156) Mohou přijít výpadky celých sítí .................................................250
Sezení dvacáté třetí: POKUŠENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .253
157) Spojitosti mezi tím, co si myslíme, a tím, co děláme .................................256
158) Čím je naše každodenní práce ...................................................257
159) Činnosti a práce jsou zkouškou, jak odoláme pokušení ..............................257
160) V našem životě se objevují nástrahy a svody .......................................258
161) Pokušení související s bydlením ..................................................259
Sezení dvacáté čtvrté: VIZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .261
162) Pro život jsou nejdůležitější ruce, oči, rozum, srdce a čas ............................264
163) Zásady pro výstavbu ekovesnic ...................................................265
164) Povedené realizace ekosídlišť ....................................................266
165) Příklady ekosídlišť ze zahraničí ..................................................268
166) Kde jsou nejdál s výstavbou ekovesnic ............................................268
167) Spokojenost obyvatel v ekosídlištích ..............................................270
168) Ekovesnice je dobrým místem pro život ...........................................271





12
169) Abychom něco pěkného vytvořili, potřebujeme lásku ...............................271
170) Role přírody v souznění našeho světa .............................................273
171) Vyžadujeme novou kvalitu prostředí ..............................................273
172) Co je smyslem našeho života .....................................................273
Sezení závěrečné: MÁME NA VÝBĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275
173) Jak přežijeme předpovídané krize a katastrofy .....................................278
174) Čím se můžeme ještě zachránit ...................................................279
175) Jak se na přicházející změny můžeme připravovat ..................................280
176) Svět již nebude takový, jaký byl dříve .............................................280
177) V nové době bude i nové územní plánování a nová architektura ......................283
178) Neplatí to pro všechny lidi na Zemi ...............................................284
179) Co bude nejdůležitější ...........................................................286
180) Naše záchrana spočívá v lásce ....................................................287
Slovník použitých cizích slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .317
Rejstřík hesel hlavních, tlustě označených pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .321
Použitá a doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .333
Seznam vyobrazení v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .337





13
O AUTOROVI
Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc.
působí v jižních Čechách jako autorizovaný architekt, urbanista a geomant. Ve své praktické
i teoretické tvorbě zúročuje prožitky, poznatky a zkušenosti ze svého dětství na vesnici Česko -
moravské vysočiny, z práce ve folklórních souborech a z mnoha turistických cest a zahraničních
pobytů. Svůj vliv na jeho tvorbu zanechaly zejména pobyty v Rusku, Dánsku, Řecku a v USA.
Architekturu dostudoval na VUT v  Brně v  roce 1977. Na Fakultě architektury ČVUT
v Praze pak získal v roce 1991 titul kandidáta věd za práci „Vyhodnocení využití městského
území“, kde rozvinul analytické a  syntetické metody exaktního hodnocení urbanistických
a ekologických úloh. V letech 1990–91 působil jako vedoucí Odboru životního prostředí
a rozvoje města na Úřadu města České Budějovice.
Ve svém soukromém architektonickém ateliéru zpracoval desítky územních plánů
jihočeských obcí a měst a desítky projektů rodinných domů. Poskytuje také komplexní projektové,
poradenské a informační služby v oblasti ochrany životního prostředí a krajiny a hodnocení
prostředí a staveb na základě učení feng šuej.
Angažuje se také v různých odborných spolcích a komisích, kde prosazuje zejména potřebu
regionální a kontextuální architektury, alternativních zdrojů energií, ekologické výstavby
a celostního urbanismu. Ve volném čase se věnuje záchraně lidové architektury, výzkumu
a vynálezectví. Spolu s manželkou Irenou a nejmladší dcerou žije ve svém vlastním ekodomě,
obklopeném originální přírodní zahradou, kde si ověřuje své teoretické poznatky a filosofii přímo
v reálné praxi.










15
PŘEDMLUVA
...mlčky usedli na lavici u kamen, zraky majíce obrácené ke koutu, v němž stál velký
stůl z javorového dříví a kde stěny byly zdobené četnými svatými obrazy, začazenými
dýmem. Po dlouhou chvíli nepromluvili slova a přece, kdo by je byl pozoroval, snadno
by uhodl jejich myšlenky, vyznívající v krátkou otázku: „Co si nyní počneme?“
K. Klostermann, Jak to skončí?
Pravidelně jsem přicházel z našeho ekodomu v rodové osadě ke svým přátelům do města a tam
jsme dlouho besedovali o tom, jak prostředí utváří naše životy a jaký my sami na tom máme
nebo můžeme mít svůj osobní podíl. Vyprávěl jsem jim, co všechno jsem zažil a jak nyní žiji.
Některé moje zážitky a zkušenosti se jim sice nezdály zcela normální ani vědecké, ale přesto
pro ně byly natolik věrohodné, že se většina z nich nakonec rozhodla vydat se podobnou cestou.
Předkládám také vám v této knize k zamyšlení otázky z našich společných sezení. Bylo jich
položeno celkem sto osmdesát. Na  ně můžeme postupně nyní i  my společně hledat zrovna
tolik odpovědí. Uvidíte sami, že tyto odpovědi nebudou ani jednoduché, ani jednoznačné.
Předpovědi o blížícím se konci světa znepokojují dnes mnohé. Ale ať již jsou různé kata -
strofické scénáře více či méně reálné, snažíme se poukázat nejen na to, jak takové katastrofy
můžeme zvládnout a přežít, ale zejména a hlavně na to, že se již dnes můžeme změnit, že
můžeme již dnes začít s vytvářením nového typu společenství, mnohem zdravějšího
a odolnějšího, které čerpá sílu z původní moudrosti našich předků a zároveň směřuje vpřed, vzhůru.
Máme totiž jako lidé asi nejvyšší čas, abychom začali opět ctít zdravý rozum a vlastní intuici
a řídili se tím, co nám v dobrém radí duchové přírody a duše našich předků.
Děkuji všem, kteří mi pomohli se sestavením této knihy.
Děkuji z celého srdce za četné inspirace, za podporu a pomoc s přípravou, za rady a za od -
borné korektury této knihy své ženě Irence. Děkuji jí za ten stálý proud přirozené moudrosti,
optimismu a radosti, který z ní ke mně každý den vyvěrá.
Tuto knihu věnuji všem, kteří by jí byli v životě rádi podobní.










Jak zaseješ, tak také sklidíš.
ÚVOD:
O CO JDE





*





19
„Nejdřív si ze všech možných míst na zemi vyber své, které se ti zalíbí. Místo,
na kterém bys chtěl žít. Na kterém bys i svým dětem přál prožít jejich život. Kde
bys byl dobrou vzpomínkou pro svá pravnoučata. Na tomto místě má být pro
tebe příznivé podnebí. Na tomto místě si vem jeden hektar půdy navěky.“
V. Megre, Zvonící cedry Ruska
Budu vám nyní vyprávět tento svůj příběh, který se nutně nemusel, ale mohl doopravdy stát.
Mohl to být také jen sen, nebo se to vše teprve někdy stane. Pokud se to nestane mně, může
se to stát i někomu jinému. A pokud se to nestane v nejbližších letech, může se to stát někdy
později. Ale příběhy se mají vypravovat. Jsou součástí našeho poznání, našeho vědomí, našich
životů. Pokud ho prožijete se mnou, možná mu také uvěříte. Začal sice poněkud špatně, ale,
jak sami uvidíte, nakonec se vše obrátilo a dobře skončilo.
Veškeré vědomosti se mi od určité doby začaly rozplývat a opět splývat do jednoho klubka
emocí a  myšlenek a  toto klubko jsem najednou začal i  vidět jakoby jinýma očima. Poznal
jsem, že čím více vím, tím více také nevím a spíše věřím. Nejde mi již jen o vědecké poznatky
a objevy, těmi jsme přímo zahlceni, jde spíše o nové pohledy, nové příběhy, nová propojení.
Chci se tímto podělit i s vámi o tyto jakoby „rozluštěné záhady“, přispět trochu v mém oboru
architektury a urbanismu do mozaiky tohoto nového, probouzejícího se celostního světa.
Toto celostní propojení různých názorů, úvah a poznání nám umožňuje zjistit a uvěřit, že ener -
gie, naše myšlenky a  duchovno jsou podstatou vesmíru, země i  našich životů. Chtěl bych vám
ukázat, že naše byty, domy a ulice jsou pro naše životy stejně důležité, jako to, co jíme, co děláme
a jak se vzděláváme. Principy duchovního světa v nás, kolem nás a ve vesmíru jsou úzce
propojeny a ukazují nám, jak máme chápat a přetvářet svět, aby nám byl co nejvíce k potěšení i užitku.
Jak můžeme svým pozitivním naladěním pozitivně měnit materiální svět kolem nás a naopak.
Postavil jsem během svého života také několik bytů a domů... a ověřil jsem si i vlastním
potem, v  praktickém životě, že tyto duchovně podložené teorie, říkejme jim principy feng
šuej, bezpečně fungují. Fungují a  fungovaly i  v  dávné minulosti. Zejména cenný je
poznatek, že nemusíme žít celý život jen jedním způsobem, podle jednoho schématu, v daném
prostředí, v jednom domě. Žijeme zde proto, abychom se učili, měnili a vyvíjeli, abychom hledali
svoji cestu. Pokud nám současný byt či život již nevyhovují, a zjistíme, že bloudíme, že naše
osudová životní cesta vede jinudy, nesmíme se bát vše radikálně změnit, osvobodit se, uvolnit
možnosti své duše. Začít jako nový člověk v novém světě. Především jako nový člověk
s novým vědomím...
Je dobře, že nejsme všichni stejní. Někdo má raději světlo než stín, někdo dává přednost
vlhku před suchem, někteří lidé mají raději rovné tvary než oblé, hluk než ticho, někteří se
cítí lépe v menších prostorách než ve velkých, někdo si sedne raději dopředu a jiný dozadu.
Vše je polarizováno dle principů jin a jang. Čím větší je výchylka jedním směrem, tím větší je
i zpětná reakce. Proto je dnes, po období zaměřeném spíše na rozum, techniku a ekonomii,
pochopitelný výraznější nástup spiritualismu, alternativních nauk, směrů zaměřených
ekologicky, tradicionalisticky, alternativně, přírodně, organicky, biologicky a podobně. Tento
nástup lze zcela zřetelně sledovat v mnoha různých oblastech a oborech – ve výtvarném umění,
v hudbě, v lékařství, v biologii, v zeměpisných a dějepisných vědách, v zemědělství, v odívání
či gastronomii. Postupně se prosazuje i v teorii architektury a urbanismu, kde může logicky
vysvětlit i ty jevy, které jsme si dříve vysvětlit neuměli. Nazýváme to „celostním přístupem“
k pochopení světa kolem nás.
Proč se však dnešní člověk tak často brání uznání jemněhmotného a spirituálního světa,
když v něm v minulosti skrze náboženské i okultní zážitky vyrůstaly celé generace lidí? Vždyť





20
není úplně logické odmítat to, co nám předali naši předkové, a co může zkvalitnit, obohatit,
povznést i  náš život! Navíc člověk bez znalostí zákonitostí duše a  ducha je vydán napospas
těm, kteří s těmito energiemi umějí zacházet, a někdy je i ve svůj prospěch zneužívat! Pak se
z nás může stát i takový zarputilý materialista, který je různě manipulován, naříká si a stěžuje,
závidí a nadává, bojí se a brání se, ale v podstatě si může za tuto svoji bídnou situaci vlastně
sám! Je totiž otrokem svého strachu, svých předsudků, svého duševního omezení. Svůj strach,
závist i nenávist potom projikuje do všeho, co ho obklopuje.
Poznáváme neustále, svým každodenním životem, že naše myšlenka je silnější než hmota,
že myšlenka je nejsilnější energií vesmíru. Důležitější je pro nás většinou to, co cítíme a  co
si myslíme, než co vskutku je, jak to vnímáme, než jaké to opravdu je! Navíc svojí intuicí
a emocemi se rozhodujeme a řídíme mnohem častěji, než racionálními argumenty, i když si
to často nejsme ochotni přiznat. Pro to, co si myslíme a co cítíme, jsme ochotni se i pohádat,
poprat, válčit, dokonce položit i  svůj život. Duchovní svět je mnohem pestřejší, zajímavější
a inspirativnější, než svět hmoty, je nutnou cestou k našemu duchovnímu rozvoji, zdokona -
lení, k naší spáse.
Proč se o tom tady zmiňuji, když se chceme bavit o našich bytech a domech? Protože naše
domy přece nejsou jen stavebnicí z jednotlivých hmotných dílů. Do domů je koncentrováno
mnoho duchovní energie, která ovlivňuje nejen životy těchto domů, ale především životy jejich
obyvatel. Svět má více rozměrů, než které popisuje naše věda. Nadměrným znečištěním našeho
světa jsme si do svého okolí navíc vypustili i mnoho negativních duchovních sil, se kterými se
budeme muset naučit zodpovědně zacházet – a jak je to pro nás důležité, to se také brzy dozvíte.
Věřím, že i celá naše civilizace se bude brzy více ohlížet po těchto duchovních hodnotách
života, které máme zakódované v těle i v duši od našich předků, které jsou součástí přírody
i dochovaného kulturního dědictví, které jsou tak vlastní lidové architektuře a ekologickému
vnímání světa. Máme to těžší než naši praotcové, protože jsme více poučení, vše více
prověřujeme rozumem a s plným vědomím naší velké zodpovědnosti. Věřím, že i naše oficiální věda
se s touto zodpovědností brzy začne vážně zabývat jevy, které tak často hýbaly a hýbají osudy
lidí a dějinami zemí.
Každý máme ze svého dětství zafixovanou určitou představu o obrazu okolního světa. Ať již
to jsou obrazy pozitivní, nebo negativní. Srovnáváme tyto obrazy s naší dnešní skutečností –
jak jsou na tom naše děti dnes? Jaké obrazy od nás přebírají? Také obrázky z našich cest se nám
nesmazatelně na dlouhou dobu fixují v hlavě a utváří nám povědomí o společnosti a zemi, ve
které jsme žili nebo kterou jsme jen krátce navštívili. Jaké obrazy si asi odnášejí návštěvníci
od nás? Jak odraz prostředí v našem vědomí i podvědomí, přímý nebo zprostředkovaný,
formuje naše další myšlení i chování?
Nakolik ovlivňují naše představy o světě naše pobyty v přírodě, naše bezprostřední
zkušenosti s krajinou? Jak se tím rozvíjejí naše city, smysly, estetické vnímání a hodnocení? Může
vůbec člověk, který se v přírodě pohybuje a který jí rozumí, dělat něco, co by jí škodilo? Odráží
námi budované části měst a vesnic skutečně pravdivě to, jak je společnost strukturovaná a jak
je fixovaná na přírodu, jak se v tomto směru vnitřně vyvíjí? Jsou tyto obrazy nově stavěných
ulic a měst pravdivým výrazem našich citů, hodnot, idejí a víry, ekonomických i mezilidských
vztahů? Jsme takoví opravdu? Chceme takovými být, chceme, aby takové byly i následné
generace? To jsou otázky, na které budeme společně hledat odpovědi.
Estetika je založena především na úrovni citů a je úzce spojena s naší etikou. Každý
předmět, každá činnost, každý výrobek na trhu, má mimo jiné také svůj esteticko etický rozměr.
Pokud jej podceníme, svává se tento výrobek málo prodejným, nezajímavým, neudržitelným
a končí většinou někde na skládce. Kolik asi současných staveb takto brzy skončí na skládkách





21
odpadů – jen proto, že my sami podceňujeme kulturní náročnost další generace lidí a nepři -
pravujeme se na tuto blízkou budoucnost? Chaotická, živelná a  nevkusná výstavba, kterou
my tolerujeme, může být brzy označena za naši chybu, omyl, za takový v podstatě „estetický
odpad“. Chceme však, aby tomu bylo jinak? Chceme, aby naše prostředí a prostředí našich dětí
mělo nějakou komponovanou tvář, koncepci, kompozici, smysl? Abychom nežili my a  naše
děti v „duchovní a sídelní kaši“?
Ne vše, co vám budu povídat, musí být čirá a úplná pravda – ale je to, podle mého
hlubokého přesvědčení, určitý posun k  pravdě, posun našeho pohledu na svět, odvislý od stupně
našeho poznání, našich zkušeností, naší zralosti. Doufám, že toto povídání vám bude stát
alespoň za zamyšlení, možná i za inspiraci. Ne všechny uváděné myšlenky jsou také jen moje,
převzal jsem je i od jiných autorů nebo od mých učitelů a učitelek. Nápady mi přicházely i shora.
Nové je především jejich propojení, doplnění a celostní aplikace na témata „místa – stavby –
architektura“. Tento nový pohled jsem nazval „architerika“. Jedná se o témata, která by snad
i vás mohla zajímat, pokud někde bydlíte, někde máte svůj domov, což logicky předpokládám.
Tato naše sezení jsou určena každému, kdo bude mít odvahu vydržet zde až do konce, a kdo
najde odvahu podle nich také něco kolem sebe změnit. Vždyť o naše zdraví, o náš byt, zahradu
i okolní svět se musíme postarat každý za sebe, týká se to každého z nás! A že to snad takto
nefunguje? To asi může říci pouze ten, kdo to nezkusil. Vyžaduje to jen trochu pokory, odvahy
a úsilí, snad i trpělivosti, sebezapření a víry.
I já si dobře pamatuji ten den, kdy jsem poprvé uslyšel, že za poruchu mého auta nebo
počítače mohou zlí duchové, které jsem si z práce přitáhl domů. Také jsem se tomu divil a nebyl
jsem si ničím jistý. Trochu mne to vykolejilo z mých každodenních rutinních činností a také
to zahýbalo mým zdravím. Nyní to ale již beru jako samozřejmou zkušenost, osobně
častokrát ověřenou a určitě pravdivou. Ale nejen to. Přišel jsem na to, že se mohu proti těmto zlým
duchům také aktivně chránit. A že mohu chránit i své okolí, svůj domov. Nakonec jsem
přišel i na to, že si mohu dokonce přivolávat na pomoc mnoho hodných duchů. I o tom vám tedy
budu vyprávět...










Vše špatné je vždy i pro něco dobré.
SEZENÍ PRVNÍ:
PROBUZENÍ










25
...není tajemstvím, že se odborníkům nepodařilo najít způsob, jak šťastně žít. A čím
méně se jim to daří, tím více se pokoušejí přenést problém do oblasti rozumu, a to,
co rozum nemůže pochopit či kontrolovat, si vůbec nepřipouštět. Přitom duchovní
stránky světa nás ovlivňují mnohem víc, než si jsme schopni vůbec uvědomit.
Jane L., Koncept kontinua
Pohodlně se posaďte, budu vám nyní vyprávět svůj příběh. Vlastně příběh můj a  také pří -
běh naší vesnice. Pěkně od začátku a po pořádku. Jmenuji se Petr Bouda a můj život se kdysi
v ničem nelišil od životů milionů dalších lidí. Na všechno jsem si stěžoval, vše jsem kritizoval
a nic se mi nedařilo. Až do doby, kdy se mi to přihodilo...
Před několika lety, byl krásný letní den, jsem jel autem na celkem běžnou služební cestu, ale
tu jsem již z nějakého záhadného důvodu nedokončil. Stalo se v mém životě zčistajasna něco
zcela mimořádného. Jakoby najednou z nebe nade mnou projel do země pode mnou ohnivý
blesk. Buď jsem při tom někam záhadně spadl, nebo něco spadlo na mne. Asi nějaký velký
strom, který mne celého přikryl, schoval pod své větve.
Nevím, jak dlouho jsem tam ležel. Probral jsem se na zemi, zahrabán mezi větvemi a  ve
vysoké trávě, a  celé tělo mne bolelo. Ale dýchal jsem, tedy jsem žil. Od teďka si budu říkat
„Petr Šťastný“, pomyslel jsem si. Tak jsem to alespoň cítil. Ano, jsem přece šťastný. Jsem živý.
Jsem nový ČLOVĚK.
Nejen, že dýchám, ale i vidím kolem sebe, cítím tu vůni trávy a slyším zpěv ptáků. Nade
mnou svítí slunce – vlastně jsem tehdy to slunce ani neviděl, probleskovala pouze část
rozzářené oblohy, a při tom pozorování oblohy jsem si uvědomil, že se čas nějak zastavil. Nevím, co
bylo včera, nevím, co bude zítra. Nevím nic, ale cítím, že nejsem sám, že kolem mne poletují
nějaké víly či andělé a že se snaží mi porozumět, pomoci, povzbudit mne a rozveselit. Děkuji
jim všem za příležitost žít nový život, za příležitost být lepší.
Hlavou mi postupně prolétly všechny ty vzpomínky na mé dětské fantazie, na máminu
náruč, na babiččinu truhlu, na pohádkové bytosti, na hodné a zlé postavičky, na čerty a anděly,
víly a rusalky, skřítky a šotky, elfy a démony, žínky a jezinky, čarodějnice i ježibaby, vodníky
a hejkaly...
Ve kterém světě se to vlastně nacházím? Co je skutečné a co není? S kým mohu
komunikovat a s kým nikoliv? Je můj příběh pravdivý, nebo vymyšlený? Sním, nebo bdím? Asi je to
v této mimořádné situaci úplně jedno. Důležité je jen to, nějak začít své okolí vnímat
a pokusit se s ním komunikovat.
Začal jsem najednou vidět svět okolo sebe nějak vrstevnatě. Tyto jednotlivé vrstvy byly
průhledné a vzájemně se prostupovaly, ale přesto byly jasně odlišitelné. Nejnižší vrstva byla temná,
černá, jakoby mrtvá, i když plná silné energie. Nad ní byla vrstva tmavě šedá, jemnější, skrze ni
jsem viděl množství strojů a nástrojů, kterými bylo možné dolní vrstvu kultivovat. Asi
uprostřed byla vrstva okrová, ještě jemnější, kterou již probleskovala barevnější světla a odrážela
je dolů. Barevnost připomínala nějaké obrovské umělecké dílo. Nahoře ale byla vrstva zářivě
zlatá, lákavá, vznešená, v ní se trochu odrážely i ty temnoty zdola. A úplně na nebi, nahoře,
byla vrstva bílá, pro mne zatím neprůhledná, touto energií jsem nemohl svým zrakem nijak
proniknout. A přesto mne ozařovala hřejivým a konejšivým světlem, které mi dodávalo naději,
že se mých tajných snů a přání přece jen brzy dočkám.
Na divoce zarostlé stráni přede mnou mne zaujaly nějaké záhadné obrovské kruhy –
geometrické obrazce uprostřed přírodních, negeometrických tvarů. Abstrakce mezi realitou.
Kruhy jako obrazy slunečního kotouče. Výzva? Snad nějaké sdělení. Projev vyšší formy
energie. Idea. Vyšší princip. Neznámý odkaz. Umělé v souladu s přírodním. Seděl jsem před tím





26
a mluvil jsem s tím, aniž bych potřeboval slov. Vlastně mluvil jsem prostřednictvím těchto
kruhů, které mne spojovaly s vyšší silou, jakoby mne propojovaly svým světelným sloupem
do nebe.
A tak mi to najednou došlo – pochopil jsem, proč se to všechno stalo. Postavil jsem se. Na -
cházel jsem se na nějakém rozcestí. Moje cesta se rozdvojovala. Z mírného kopce doleva vedla
dál a dolů, k lidem, k městu, k civilizaci. Uprostřed rozcestí stál kamenný kříž, mezi hustými
keři již skoro ani nebyl vidět, spíše jsem ho cítil. Směrem doprava vedla cesta užší, hrbatější,
přes další kopec, mnoho lidí tudy zřejmě nechodilo. Kudy se vydat dál? Přemýšlím, ale není
mi to moc platné. Zavřu oči, nechám působit intuici, zjeví se mi ještě jednou ty kruhy a vím
již jistě: musíš jít vpravo, tam někde je tvoje nová cesta k pravému domovu! Neboj se, vykroč
a neváhej!
1) „Jak si prosím, Petře, vysvětluješ ty velké změny, které jsi prožil? Máš
pro to vůbec nějaké vysvětlení?“
Asi jste již slyšeli, že se nyní hodně hovoří o takzvané „Velké očistě Matky Země“. Jako všechny
planety, je i  Země energetickou vesmírnou bytostí, která si vyměňuje energii i  informace
s ostatními vesmírnými tělesy. Nejintenzivnější je její vztah k Měsíci a ke Slunci, ale vliv na ni
mají i další vesmírná tělesa. Je přirozené, že pokud nastane anormální stav na jednom z těchto
těles, vědí o  tom i  ostatní tělesa, zareagují na to a  energie vesmíru se pohnou. Na globální
změny na naší planetě tedy nutně dynamicky reaguje i Slunce a naopak. Tyto vesmírné změny
se pak nutně odrazí i v našem „lidském“ vědomí.
Takové anomálie, které nás mohou předem a  v  dobrém upozornit na to, že se něco děje,
že se chystá nějaká změna, bychom měli brát vážně. Mohou to být třeba kruhy v obilí nebo
v trávě, v půdě nebo ve sněhu – takzvané agrosymboly, piktogramy. Jako u všeho, i u nich se
asi jedná o zvláštní energetické vibrace spojené s nějakými informacemi, někdo nebo něco se
s námi usilovně snaží komunikovat. Podle velikosti a tvarové dokonalosti těchto obrazců
můžeme jen soudit, že se jedná o něco velmi významného. Abychom ale mohli tyto archetypální
kruhy číst, bude nutné ještě hodně rozvíjet naši spiritualitu.
Může to být pro nás takové poselství Vesmíru: „Jestliže tam na Zemi a spolu s ní chcete
dojít dále, musíte nejprve opět nastolit stav rovnováhy v sobě, pak ve společnosti a nakonec
i globálně s přírodou! Po velkém úpadku duší přijde zase jejich nové procitnutí, po velkém
zašpinění Země přijde zase její velká očista. Nevyčerpávejte se proto zbytečně a buďte dostatečně
trpěliví, obraťte se k moudrosti svých předků!“
2) „Je v takové situaci ještě důležité mít svůj domov? Nebudou naše
těla a naše duše spíše vrženy do vírů kosmu, těla odhmotněna a duše
transformovány? Naše domy třeba budou roztrhány smrštěmi,
zemětřesením a bouřemi?“
Naše duše jsou podle mne silné jen potud, pokud jsou ukotveny – ukotveny do vztahů
s ostatními dušemi a ukotveny také k domovu. Domov je brána k přežití. Vše umělé, odbyté,
nesmyslné brzy ztratí svůj pevný tvar a smysl, ale věci solidní, přírodní a smysluplné budou naší
kotvou v kosmickém oceánu.
Právě toto pevné spojení se Zemí pro nás bude velmi důležité, umožní nám přicházející
katastrofy přežít, jako i mně to pomohlo. Pocit, že si mohu zalézt do své dutiny stromu, do
doupěte pod zem, do svého sklepa, do jeskyně či nějakého podzemního tunelu, bude nutný pro
zklidnění a zchlazení naší mysli, pro zpomalení a vyladění vibrací v našem vědomí. Budujme
proto své ekologické domovy, budujme svá kotviště, budujme své chrámy! Jen kousek svého





27
pozemku, kousek své půdy, kousek lásky k bližnímu nám umožní přežít! Starejme se s láskou
o to místo, kde můžeme postavit svůj stan, kde můžeme zasadit své brambory, kde můžeme
vykopat svoji studnu i svůj hrob! Starejme se o své místo na tomto světě!
Náš svět dnes stavíme zejména jen na třech pilířích: environmentálním, ekonomickém
a trochu i na sociálním. K nim ale musíme nutně přidat ještě pilíř kulturní a pevný pilíř
duchovní. Tyto pilíře jsou jako nohy stolu, které nás nesou a určují naši stabilitu. Bez každé této
nohy, nebo s každou bolavou nebo invalidní nohou, je náš osud vrtkavější, labilnější. Bez více
těchto pevných pilířů se celá naše konstrukce světa při sebemenších otřesech zhroutí! A bez
ní potom rychle zhrubneme, ušpiníme se, podlehneme klamům a virům. Marasmus
ekologický, kulturní a morální nás zavede do zloby, do krize a do bahna nemocí. Náš morální
úpadek má vždy, dříve či později, za důsledek i  ničení přírody, hospodářskou krizi, mezilidské
spory a rozepře.
Proto v této době vstupujeme jako lidstvo do nové, duchovní éry poznání. Jako tělo
onemocní ze špíny či zanedbané péče, onemocní i naše domy, celá společnost, celá planeta,
pokud se duchovně nečistí. Dostanou virózu, chřipku, ze které se musí vypotit, vyčistit,
odkašlat, odplavit nánosy a hleny, aby jejich podstata byla zase čistá a zdravá. I naše domy, příbytky
a vesnice by na tento velký úklid měly být připraveny. Vše umělé, nepřírodní, pouze pro rychlý
konzum lidí stvořené, bude také rychle zničeno. Proto asi jsou dnes lidmi stále více
vyhledávány, spíše ale jen intuitivně, ekodomy a ekovesnice, postavené na solidní přírodní bázi.
3) „Můžeme to tedy chápat i tak, že si za mnohé katastrofy vděčíme jen
sami sobě? Že jsme tím také vinni?“
Lidé si dlouhodobě znečišťují svoji Zemi, narušují její integritu a rovnováhu, a to mnoha svými
činnostmi, z vyššího pohledu jen těžko odpustitelnými:
• produkují nepořádek, odpadky, vraky, ropné skvrny,
• věnují se rozbíjení atomů, štěpení hmoty, jaderným experimentům,
• probíhá obrovská těžba surovin, dochází k rychlému narušování zemské kůry,
• továrny se zaměřují na chemické přeměny látek, výrobu syntetických materiálů, plastů,
• navyšuje se spalování hmoty a produkce obrovského množství tepla a škodlivin,
• dochází k zásahům do atmosféry, k jejímu narušování mnoha letadly a raketami,
• množí se experimentální a neopodstatněné zásahy do genetické stavby, vyrábí se stále více
modifikovaných potravin,
• používá se stále více hormonální antikoncepce a prostředky na potenci,
• narůstají umělé zásahy do přirozeného záření, masově se využívají vysílače, mobilní
telefony a dálkové přenosy,
• narůstá podezřívavost a možnosti tajného sledování každého jednotlivce,
• lidé produkují zvrácenou kulturu, plnou uvolněných mravů, násilí a agrese,
• společnosti kolem sebe šíří hrůzu, strach a obavy, zastrašují a vyhrožují.
Součty všech těchto vlivů ohrožují jak zdraví organismů zde na Zemi, tak rovnováhu zemských
i  vesmírných sil, přispívají ke skleníkovému efektu, globálním změnám klimatu, živelným
pohromám. Původcem katastrof je proto podle mne zejména nenasytná lidská mysl, sobecké
uvažování, zatracení morálních hodnot, a výsledkem toho všeho jsou jak ekologické, tak eko -
nomické, sociální i náboženské krize. Z těchto krizí ale nakonec musí přece vzejít i něco
dobrého – podle mne to bude NOVÝ ČLOVĚK, člověk uzdravený, nově uvažující, člověk nového
věku. Jak toho lze dosáhnout, to si řekneme až v závěru našeho povídání.





28
4) „Zajímají mne ještě ty pilíře, o kterých jsi mluvil – není to tedy tak, že
některé věci mohu realizovat až tehdy, když si na ně vydělám – že peníze
jsou na prvním místě?“
Představuji si to tak, že celý náš pomyslný svět je vrstevnatý, složený nejméně z šesti základ -
ních stupňů, vrstev světa (někdy se zjednodušeně uvádí i dva, tři nebo čtyři stupně, jindy se
jich uvádí až devět, dokonce i dvanáct, jako dvanáct dimenzí vědomí). To popisuje i takzvaná
„teorie mnohosti světů“.
Tyto různé vrstvy, pole či struktury, se již odedávna projevují nebo nějak vyjadřují v naší
kultuře, třeba v našich lidových písních, tedy písních, které nám jdou od srdce: máme písně
o přírodě, o práci a bohatství, o zdraví, o kráse, o víře i o lásce, o narození a smrti. Zpíváme
si proto o všech zázracích života – o materiálním světě, o světě technickém, biologickém,
kulturním, morálním i duchovním.
Omlouvám se vám, ale musím být nyní trochu teoretický, protože pochopení těchto šesti
životních pilířů je základem pro naše další povídání. Pokud totiž chcete pochopit, co se se
mnou dělo dál, musíte pochopit i tuto vrstevnatou strukturu světa a naučit se vnímat svůj svět
také vrstevnatě, jako jeden složitý celek. Pohledy z jednoho místa, jen z jednoho prostoru, jen
ve třech dimenzích, jen jedním vědním oborem, jsou totiž pro nás velmi zkreslující, omezující.
Takže tento vrstevnatý, víceúrovňový svět je složen z řady energeticko informačních toků,
jako jsou toky materiální, finanční, biologické, duševní, sociální či duchovní. Tyto toky nám
přinášejí vše, co k životu potřebujeme, v různém množství a kvalitě. Přinášejí nám i možnosti
posílení a očisty. To si ještě podrobněji rozebereme později.
Obr. 1 Stránky – vrstvy světa
Náš okolní svět, pokud ho vidíme tímto novým pohledem, tedy žije na šesti základních
úrovních, v šesti dimenzích – od světa neživých elementů, přes rostliny a zvířata, umělecká díla
a lidská společenství, až po nadpozemské bytosti. Každá tato dimenze vibruje jiným
způsobem, a proto se nám může jevit jakoby v jiné barvě, od černé a hnědé, přes červenou, žlutou, až
po modrou a fialovou. Těmto „světům“ pak odpovídá také šest stupňů významu lidské práce –
od práce fyzické (dělníci, stavaři), práce s technikou a penězi (technici, úředníci), přes práci





29
s živou hmotou (pěstitelé, chovatelé, kuchaři) a práci s kulturou (umělci, učitelé), až po práci
s lidmi (politici) a duchovními silami (kněží).
Nesmíme si to ale představovat tak, že jednotlivé tyto struktury jsou od sebe přesně oddě -
lené, že existují nezávisle na ostatních. Naopak, vzájemně se vždy prolínají a doplňují, takže
veškeré věci, jevy i bytosti na Zemi se vyznačují vždy celým komplexem těchto provázaných
stránek, vrstev. Rozdíl je jen v tom, v jakém množství a v jaké formě je zde ta která zastoupena
a jak se projevuje. Takže se dá říci, že i kameny mají duši, a naopak i lidé mají v sobě minerály.
Obr. 2 Člověk jako všestranná tvůrčí bytost
Pro lepší pochopení této „vrstevnatosti“ raději uvedu nějaké příklady. Například je známo,
že kojení malých dětí splňuje komplexně všechny požadavky na plný vývoj dítěte: materiální,
ekonomické, hygienické, estetické, sociální a zřejmě i duchovní. Domnívám se, že
i uchovávání a poznávání přírodního a kulturního dědictví a tradic je takové „kojení“ společnosti. Tyto
hodnoty lze člověku předávat pouze přes konkrétní hmotnou zkušenost, přes pobyt v přírodě
a setkáváním se s uměleckými díly a dalšími lidmi. Pokud se z tohoto něco v mládí zanedbá,
lidem pak v životě již stále něco chybí. Pokud chceme do našeho světa plně patřit, musíme se
pevně opřít o všechny jeho hodnoty, jeho stránky.
Podobně i  naše milování je taková složitá hra, nebo lépe řečeno souhra dvou bytostí, do
které zapojujeme všechny smysly, city i rozum, předáváme energie na všech úrovních, od
fyzické až po duchovní. Intenzívně a plně přitom prožíváme tento posvátný stav, napojený na
vertikální rozměr světa.
Nebo takový starý hrneček na mouku, Je to snad jen nádoba vhodná k tomu, aby se mouka
nerozsypala? Pro někoho možná ano. Ale naši předkové v ní viděli mnohem víc: mouka v této
nádobě musela být čistá a nesměla se zkazit. Hrneček musel vydržet větší namáhání a nesměl
se rozbít, ani se nesmělo ucho utrhnout nebo vysmeknout. Musel být hezký, aby se k němu
vytvořil hezký vztah. Mouka v  něm musela být posvěcená, chráněná dobrým duchem, aby
člověka dokázala posílit...
Také při návštěvách obchodů si někdy uvědomíme, že není jedno, co, kde, kdy a jak nakou -
píme. Stejnou věc můžeme koupit třeba v několika obchodech, ale ne v každém se nám bude
nakupovat stejně dobře. Ze supermarketu vyjdeme vyčerpaní a nazlobení, z pěkného obchodu
s milou prodavačkou vyjdeme naopak posíleni, potěšeni a povzbuzeni.





       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist