načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Feng-šuej -- Tajemství čínského učení - Richard Creightmore

Feng-šuej -- Tajemství čínského učení

Elektronická kniha: Feng-šuej
Autor: Richard Creightmore
Podnázev: Tajemství čínského učení

Publikace zabývající se starým čínským harmonizačním uměním feng-šuej. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83%hodnoceni - 83% 96%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » DOKOŘÁN
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 58
Rozměr: 18 cm
Úprava: ilustrace, plány
Vydání: 1. vyd. v českém jazyce
Název originálu: Feng Shui
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložila Petra Martincová
Skupina třídění: Náboženství Dálného východu. Indická náboženství. Hinduismus. Buddhismus
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Dokořán, 2013
ISBN: 978-80-736-3521-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace zabývající se starým čínským harmonizačním uměním feng-šuej.

Popis nakladatele

Jaké je ono záhadné čchi starověké čínské nauky? Jak může umístění domovních dveří ovlivnit můj osud? Jsou opravdu všude kolem nás draci? Jak se používá tajemný kompas luo-pchan? V této stručné a nádherně ilustrované knize nás mezinárodně známý mistr feng-šuej Richard Creightmore na základě své celoživotní praxe seznamuje pomocí jednoduchých a jasných pojmů s jednou z nejstarších a nejmagičtějších klasických nauk - s uměním feng-šuej.

(tajemství čínského učení)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Richard Creightmore - další tituly autora:
Feng-Šuej Tajemství činského učení Feng-Šuej Tajemství činského učení
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Richard Creightmore

Feng-šuej

Tajemství čínského učení

© Wooden Books Limited 2013

Published by Arrangement with Alexian Limited.

Translation © Petra Martincová, 2013

Designed and typeset by Wooden Books Ltd, Glastonbury, UK.

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí

být rozmnožována a rozšiřována jakýmkoli způsobem bez

předchozího písemného svolení nakladatele.

Druhé vydání v českém jazyce (první elektronické).

Z anglického originálu Feng Shui. Secret of Chinese Geomancy

přeložila Petra Martincová.

Odpovědná redaktorka Michaela Pohlreichová.

Sazba David Greguš.

Konverze do elektronické verze Tomáš Zeman.

Vydalo v roce 2014 nakladatelství Dokořán, s. r. o.,

Holečkova 9, Praha 5, dokoran@dokoran.cz, www.dokoran.cz,

jako svou 735. publikaci (176. elektronická).

ISBn 978-80-7363-673-9


FENG-ŠUEJ

TAJEMSTVÍ ČÍNSKÉHO UČENÍ

Richard Creightmore


Mé poděkování patří učitelům feng-šuej: mistrům Howardu Choyovi, Wang Yu Deovi, Cheng

Jian Junovi, Chan Kun Wahovi a zvláště Julii Rockaové.

Za ilustrace děkuji Cheng Jian Junovi, Howardu Choyovi, Danu Goodfellowovi, Liu Dun

Zhenovi, Julii Rockaové, Angele Tayové, Dereku Waltersovi a Evě Wongové; za redakci textu

a návrh rozvržení textu Stephenu Parsonsovi. K tématu dále doporučuji četbu následujících

knih: The Feng Shui Handbook a další texty Dereka Walterse, Feng Shui Evy Wongové,

Yi Jing autora Wu Jing Nuana, Luo-pchan od Cheng Jian Juna a Guide to the Feng Shui

Compass od Stephena Skinnera.

Nahoře: S‘ Siang neboli Čtyři nebeské bytosti. Zleva nahoře: východní zelený drak, jižní rudý

pták, severní tmavá želva, západní bílý tygr. Na přední obálce: zelený drak nesoucí dvanáct

pozemských větví. Na zadní obálce: obydlí v horách Fu-čchun, Chuang Kung-wang , r. 1350.

Frontispis: buddhistický chrám.

Naproti 1. straně: dokonalá forma.


obsah

Úvod 1

Historie 2

Tři dary a pět štěstí 4

Čchi 6

Šan-šuej 8

Šan-lung 10

Šuej-lung 12

Jin a jang 14

S’ Siang 16

Siang v krajině 18

Uspořádání obydlí 20

Taoistická kosmologie 22

Che-tchu a Luo-šu 24

Pět prvků 26

Prvky v krajině 28

Pa kua 30

Osm trigramů 32

I-ťing 34

Luo-pchan 36

Podzemní energie 38

Ša-čchi 40

Tvary a obrysy obydlí 42

Zásady zařizování interiéru 44

Uspořádání čínské zahrady 46

Dodatek I: Architektonické uspořádání Pekingu 48

Dodatek II & III: 10 kmenů & 12 větví 50

Dodatek IV: 60 Ťia C’ 51

Dodatek V: 24 hor 52

Dodatek VI: Ukázka luo-pchanu 53

Dodatek VII: Ťiou sing, devět hvězd 54

Dodatek VIII: 8 domácích znamení 55

Dodatek IX: I-ťing 56

Dodatek X: Zvířecí symbolika 58

Dodatek XI: Převod mezi českou transkripcí

a mezinárodní transkripcí Pchin-jin (Pinyin) 58



1

ÚVOD

Feng-šuej, doslova „vítr a voda“, se zabývá vztahem člověka a prostředí, v němž žije. Geomancie znamená věštění ze země. Feng-šuej zahrnuje široké spektrum čínských věštebných metod a v plném rozsahu se věnuje uspořádání obydlí, pracovních míst, vesnic, měst, paláců, chrámů i hrobů. Vychází z taoistické a konfuciánské teorie i praxe.

Předchůdcem feng-šuej je pojem kchan-jü, přičemž kchan označuje Nebe, přeneseně výše položená místa, a jü Zemi, či níže položená místa. Hlavní zásadu starověké čínské filozofie přitom spatřujeme v tom, že lidstvo je prostředníkem mezi Nebem a Zemí a je v jeho zájmu, aby se naučilo tyto dvě síly udržovat v rovnováze. Odborník na kchan-jü provádí rituály s duchy Nebe a Země, ovládá také astrologii, orientuje se v architektuře, ekonomii, zeměpisu, hydrologii, krajinářství, interiérovém designu, lékařství, sociologii, pozemním stavitelství a urbanismu. Příbuzným termínem feng-šuej je siang-ti neboli racionální zeměpisné posouzení krajiny z hlediska možností lovu, zemědělství, pohybu v krajině a vedení války, stejně jako výstavby obydlí a měst. Většina starověkých sídel v Číně byla budována na vyvýšeninách v blízkosti řek, kde bylo možno lovit ryby a získávat vodu a přitom se nevystavovat povodňovému nebezpečí. Při výběru nejvhodnějších míst k osídlení se lidé ve starověku řídili především siang-ti. Právě to následně utváří základní principy správného aplikování feng-šuej.

Tato kniha přináší ucelený a praktický přehled základních prvků této starobylé tradice. Feng-šuej je zároveň vědou o Zemi, magií i uměním.

Historie

vývoj geomantických idejí

V době dynastie Čou (1046–256 př. n. l.) byl osud obydlí většinou zjišťován prostřednictvím čen-pchu – skapulimancie neboli věštění z lopatek hovězího dobytka. V období Válčících států (475–221 př. n. l.) se za stejným účelem začala používat Kniha proměn (I-ťing). V této době se také začaly utvářet základy taoismu, konfucianismu, učení o jinu a jangu, učení o pěti prvcích (wu-sing) a osmi trigramech (pa kua). Z doby dynastie Chan (206 př. n. l. – 220 n. l.) pocházejí první písemné záznamy o konzultacích feng-šuej. Tento termín byl ale pravděpodobně poprvé užit až Kuo Pchuem v Knize pohřbívání (Cang-šu) z doby dynastie Ťin (265–420 n. l.):

„Mrtví by měli využívat sílu šeng čchi. Vítr čchi rozptýlí a voda jej vstřebá.

Naši předci praví, že bychom se měli snažit čchi shromažďovat, aby se neroz

prchla do všech stran. Vitální síla čchi by měla proudit, ale zároveň držet

pohromadě. Odtud tedy název feng-šuej.“

Feng-šuej tak označuje schopnost pochopit pohyb a klid na zemi:

„Tam, kde je vítr a chybí voda, čchi se rozptýlí do všech stran. Ovšem, kde

je voda, čchi zůstane v klidu a vítr ustane. Nejvýhodnější jsou tedy obydlí

v místě, kde jsou voda i vítr, druhá nejvýhodnější pak jsou místa chráněná před

větrem.“ – Fan Jü-ping

V době dynastie Sung (960–1279 n. l.) vznikly dva hlavní směry feng-šuej: Sing-š’ pchaj neboli Škola formy, založená na subjektivním pozorování fyzického světa, a Li-čchi pchaj neboli Škola kompasu, založená na objektivním sledování subtilního a nepostižitelného světa pomocí speciálního kompasu luo-pchanu. V praxi se pro určování příznivosti místa užívají oba směry současně.

3

Vpravo: výpočet bodu rovnodennosti

za pomoci gnómónu.

Vlevo: dřívější způsob věštby za pomoci

v ohni nahřátého želvího krunýře nebo hovězí

lopatky a čtení ze vzniklých prasklin.

Vpravo: císař Ta Jü, odborník na kchan-jü

a vodní věštec s virgulí.

Vlevo: tradiční věštba za pomoci želvího

krunýře a stonků řebříčku obecného.

Tři dary a pět štěstí

mezi Nebem a Zemí

Základní trojicí taoistické metafyziky jsou Tři dary (San cchaj): Nebe (tchien), Země (ti) a Lidstvo (žen). Tyto tři pojmy jsou zároveň aktéry feng-šuej a jsou symbolizovány v trojdílných architektonických plánech a tvarech. Například Chrám nebes v Pekingu má tři hlavní budovy, přičemž oltář každé z nich je zasvěcen jednomu ze Tří darů (např. Císařská klenba nebes, viz protější strana vlevo nahoře).

Ústředním pojmem v taoistické filozofii je také Pět štěstí. Ta představují pět různých životních zkušeností v pořadí od nejdůležitějšího: Úděl (ming) označuje úděl, který dědíme od našich předků, a také úděl místa – každé místo má v určitou dobu svého právoplatného majitele. U Štěstí (jün, načasování) rozlišujeme mezi štěstím, které si člověk sám vytváří, a štěstím, které člověka v životě potká bez jeho přičinění. Feng-šuej se především týká vnějšího prostředí a toho, jak se v něm odráží vnitřní prostředí (a naopak). Je tedy jedním z osmi základních sloupů tradiční čínské medicíny (která pracuje s představou, že změna vnějšího tvaru domácnosti způsobí vnitřní změny v jeho obyvatelích, takže lék pomocí feng-šuej může ovlivnit také další čtyři Štěstí, včetně Údělu). Ctnost (jin-te) představuje dobré skutky a služby druhým. Konečně, Znalosti (tu-šu) označují vzdělání a sebekultivaci.

Podle taoistické filozofie existuje jednota mezi všemi bytostmi, živými i mrtvými. Nejpevnější pouto je mezi členy jednoho rodu, takže na osudy potomků mají vliv hroby předků (např. hrobky mingských císařů, na protější straně uprostřed), a osudy předků jsou naopak ovlivněny vhodným umístěním obydlí jejich potomků.

„Tao rodí jedno, jedno rodí dvě, dvě rodí

tři, tři rodí deset tisíc věcí.“

– Tao-te-ťing , kap. 2 (překl. Oldřich

Král, Čínská filozofie)

Tao neboli „cesta“ je panteistickým

součtem všech věcí a zároveň vnitřním

řádem každé z věcí.

astronomie

astrologie

Měsíc a hvězdy

Kniha proměn

čas a cykly

déšť

sluneční svit

teplo a zima

vítr

roční období

příliv a odliv

hory

údolí a roviny

řeky a potoky

magnetická pole

ti-maj

(zemské poledníky)

orientace

obydlí

lidské výtvory

tvar a prostor

barva a zvuk

půdorys rozmístění

nábytku

politika

kultura

společenské kontakty

sousedé

rodina a příbuzní

partner

vzpomínky

ideály a vize

osobnost

citlivost

vitální síla čchi vesmírná čchi

nebeská čchi

čchi počasí

zemská čchi

topografická čchi

čchi prostředí

lidská čchi

sociální čchi

osobní čchi


6

Čchi

dech života

Životním dechem neboli vitální silou Tao je čchi, častěji, ale méně přesně překládáno jako „energie“. Čchi prostupuje Nebem a Zemí a oživuje a proměňuje všechny věci. Šeng čchi (tvůrčí, plodná čchi) je harmonickým výrazem jinu a jangu, fyzickým projevem vitality, je to čchi v neustálém pohybu ve všech věcech. Na druhou stranu ša čchi je škodlivá čchi, jež vychází z prostředí; může jím být zemská radiace a další fyzikální jevy (viz strany 38–41), ale i nenápadné psychické a astrologické hrozby. Cílem feng-šuej je vyhledávat čas, prostor a směr proudění zdravé šeng čchi a vyhýbat se nezdravé ša čchi, nebo ji transformovat.

„Feng-šuej si cení čchi hor a řek, neboť ty jsou páteří Země. Hory tuhnou

díky čchi, zatímco čchi se zjevuje díky horám.“– Ti-li-wu-ťüe, Čao Ťiou-feng

Geografický aspekt životní energie se nazývá ti čchi neboli Energie Země (Čchi Země), a místa, která se hodí pro růst rostlin a lidské osídlení mají dobrou ti čchi. Fyzické zdraví je téměř neznatelně ovlivněno kvalitou kamene a půdy, vlhkostí, magnetickými poli Země a radiací vycházející z nerostů, geologickými poruchami a podzemními toky.

Čchi jün (Načasování čchi) je stav a průchod čchi v čase a prostoru, a je odvozen z siang-ti (hodnocení pozemků) a astrologie (úvahy o načasování): Země se otáčí a Nebeská čchi (počasí) ji následuje, Nebe se pohybuje, a čchi Země je tím ovlivněna. Proto žádné místo nebude mít dobré feng-šuej navždy, a je třeba jej užít v pravý čas. Podobně je tomu s majitelem pozemku – ne každý bude prosperovat na pozemku s dobrým feng-šuej, neboť osobní astrologie každému člověku přisuzuje jiné místo.

7

Čchi cchang je oblast, v níž se čchi sbíhá a akumuluje, samostatné a vzácné místo, jakási

šperkovnice, jang čchi a jin čchi se zde ovlivňují a harmonizují.

Vlevo: hora ve tvaru draka, velmi příznivý znak. Uprostřed: akumulovaná čchi, ideální konfi

gurace topografických rysů, hor a vodních toků v okolí Long süe neboli Dračího doupěte, které

je nejpříznivějším místem ke stavbě. Vpravo: „Skrytá čchi je taková, která je nedotčená.“

8

Šan-šuej

hory a řeky

Čchi proudí po celé Zemi různými způsoby v závislosti na místních

geodetických silách a topografických rysech. Lung maj – Dračí céva, je

kanál koncentrované zemské čchi, který vyzařuje cennou long čchi, Dračí

dech. Dlouhá zvlněná horská pásma jsou tedy označována jako hlavní

Horští draci a velké řeky jako hlavní Vodní draci. Monumentální hory ztě

lesňují jangovou sílu čchi (čím výše, tím je čchi silnější), zatímco meandru

jící vodní tok je jin čchi (čím hlubší voda, tím je čchi silnější). Draci jsou

považováni za nejdůležitější topografické rysy a spojují všechny ostatní

krajinné prvky. Tam, kde je dračí čchi silná, může vyrůst hlavní město,

zatímco tam, kde je slabá, bude vzkvétat pouze malé město. V oblasti

trupu draka vznikají města, zatímco na jeho chodidlech pouze vesnice.

Nebeská čchi sestupuje shora do Dračích hor, dále sleduje páteř horstev,

teče jako krev tepnami po jednotlivých horských hřebenech, větvích

a seskupeních. Jak teče, buď se rozptyluje a postupně zaniká, nebo je

zadržena a zahuštěna Vodní čchi, neboť šan (hora) je jako hostitel a šuej

(voda) její host. Jak se čchi šíří krajinou, jednotlivé krajinné prvky se

oživují.

9

Nahoře: názvosloví topografických rysů v okolí stavebního místa. Vlevo dole: umístění prosperu

jících měst. Vpravo dole: hlavní Horští a Vodní draci Číny. Na protější straně vlevo: rozptýlené

Dračí žíly, horské hřebeny jsou uspořádány zcela nesystematicky. Na protější straně vpravo: zátoka

s pohořím postupně se svažujícím do moře a shromažďujícím tak čchi Horských i Vodních draků.

1. Long süe, Dračí doupě, detail

místa, kde se žíly Horského

draka setkávají a kde je Dračí

dech nejplodnější.

2. Čou-pi-ša, kopce na levém

rameni (Čching lung,

Zelený drak).

3. I-pi-ša,

kopce na

pravém

rameni

(Paj-chu,

Bílý tygr).

4. Cu-šan,

hora předků.

(Zelený drak).

5. Ša-cu, hora

mladší generace

předků.

6. Čchu-šan, hlavní hora

(Süan wu, Černá želva).

7. Ming-tchang, Síň světla,

rozlehlá ústřední pláň

před Doupětem, kde se

akumuluje čchi.

8. An-šan, kopec ve tvaru

podnožky (Čchu čchüe,

Rudý pták).

9. Šuej-kchou

ša, kopce

u soutoku řek.

10. Čchao

šan, čelní

hora.

11. Šuej-sü, místo, v němž řeka odtéká.

12. Lung maj, Dračí céva,

v nejlepším případě Tche

čchao, tj. pohoří, které se

táhne ve směru přímo ke

stavebnímu místu.

13. Šuej-kchou, ústí.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist