načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Fandom a text - Jakub Macek

Fandom a text

Elektronická kniha: Fandom a text
Autor:

Práce mapuje vnímání textu a práci s ním, jak se oboje projevuje v životě českého a slovenského fandomu. Skládá se ze dvou základních částí: Fandom – subkultura textu, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 148
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-725-4856-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Práce mapuje vnímání textu a práci s ním, jak se oboje projevuje v životě českého a slovenského fandomu. Skládá se ze dvou základních částí: Fandom – subkultura textu, Profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000 a dodatků Mezi Star Trekem a Dallasem a Muggletonův post-subkulturalismus a postmoderní autenticita

Zařazeno v kategoriích
Jakub Macek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Fandom a SF Aleš Langer: Průvodce paralelními světy

(Nástin vývoje české sci-fi 1976-1993)

Jakub Macek: Fandom a text (Fandom – subkultura textu,

Profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000)

Kyperpunk v Česku (kolektiv autorů, název není definitivní)**

Průvodce po Valhale (kolektiv autorů, název není definitivní)**

Většinu nejzajímavějších knih, jimiž se v teoretické roviněobírají knihy edice Fandom a SF, najdete v knižní řadě Paralelní světy.

Paralelní světy Jan Poláček: Kyberpunk & Heavy Ivan Kmínek: Utopie, nejlepší verze* Vilma Kadlečková: Legendy o argenitu* Sanča Fülle: Strážce noci* Eva Hauserová: U nás v Agónii* Jiří Olšanský: Stroj do lepších časů* Josef Pecinovský: Termiti**

* vyjde brzy ** připravujeme

Fandom a SF / 2

FANDOM A TEXT

Fandom – subkultura textu

Profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000

Jakub Macek „Bylo by [...] upřímné přiznat si, že fandom je sociální ghetto.Zároveň je to ale krystalická ukázka vytváření populární kultury

v moderním pojetí v praxi.“

Ivan Adamovič: Bída a lesk fanouškovství (2003: 34)

„Protože se SF zatím nepodařilo uspokojivě definovat pomocí

kategorií literární teorie, musíme za její nejvýraznější znakpovažovat existenci fandomu. Dovedeme-li tuto myšlenku do konce,

říká vlastně, že SF je to, co za ni považuje fandom.“

Zdeněk Rampas: Jedenáct let československého fandomu(1990-a: 62)


Fandom a SF / 2

FANDOM A TEXT

Fandom – subkultura textu

Profesionální česká SF a F periodika

před rokem 2000

Jakub Macek

TRITON


Jakub Macek

Fandom a text

Fandom – subkultura textu

Profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000

Tato kniha, ani žádná její část, nesmí být kopírována,

rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu

vydavatele.

Mgr. Jakub Macek

© Jakub Macek, 2006

© Triton, 2006

Cover © Radek Dojiva/Vertigo

Vydalo nakladatelství TRITON, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.triton-books.cz

ISBN 80-7254-856-5


Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Část I.: Fandom – subkultura textu . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Od definice žánru k subkultuře . . . . . . . . . . . . . 16

Fan, fandom a text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Historie a současnost fandomové subkultury . . . . . . 31

Vznik a vývoj mezinárodního fandomu . . . . . . . 32

Vznik československého fandomu a jeho vývoj a

podoba do r. 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Československý fandom po roce 1989 . . . . . . . 39

Část II.: Profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000 . . . 46

SF periodika před rokem 1989 . . . . . . . . . . . . . 48

SF a F periodika v prvním desetiletí éry

profesionálních časopisů . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Interkom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Ikarie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Rubriky a externisté . . . . . . . . . . . . . . . 63

Webové stránky Ikarie . . . . . . . . . . . . . . 76

Kritika Ikarie (Ikarie na stránkách Interkomu). . . 76

Význam Ikarie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Nemesis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Rubriky a externisté . . . . . . . . . . . . . . . 90

Kritika Nemesis (Nemesis na stránkách

Interkomu a Dechu draka) . . . . . . . . . . . . 97

Význam Nemesis. . . . . . . . . . . . . . . . 100 Dech draka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

Rubriky a externisté . . . . . . . . . . . . . . 105

Význam Dechu draka. . . . . . . . . . . . . . 109

The Magazine of Fantasy & Science Fiction – česká

edice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Rubriky a externisté . . . . . . . . . . . . . . 113

Význam F&SF . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Ramax . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Dodatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Mezi Star Trekem a Dallasem . . . . . . . . . . . . . 122

Muggletonův post-subkulturalismus

a postmoderní autenticita . . . . . . . . . . . . . . . 133

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

(Fandom – subkultura textu a Profesionální česká

SF a F periodika před rokem 2000) . . . . . . . . 143

(Mezi Star Trekem a Dallasem) . . . . . . . . . . 147

(Muggletonův post-subkulturalismus

a postmoderní autenticita) . . . . . . . . . . . . 148 Úvod I když není fenomén fandomové subkultury – tedy subkulturyfanoušků fantastické literatury – společenským vědám zcelaneznámý, je jistě z témat akademickým světem spíše lehceopomíjených. Není příliš překvapivé, že uniká sociologii či antropologii rozvíjené na domácí, české půdě – české společenské vědydohánějí v posledních patnácti letech, co ve vývoji teorie i vevýchově nových badatelů a teoretiků zmeškaly za celá desetiletí. Faktem ovšem je, že fandom – jedna z nejvytrvalejších,nejrozsáhlejších a života nejschopnějších transgeneračních subkultur zrozených dvacátým stoletím – se mezi sociálními vědci cobytéma netěší kdovíjaké popularitě ani na západě. Přesněji řečeno se fandomu dostává zhruba takové pozornosti, jaké se mudostává ze strany nefandomové většiny vůbec – tedy pozornosti dílčí a nepříliš soustředěné, kterou mu ke všemu věnují osoby, jež s ním tak jako tak přicházejí do styku coby jeho příznivci či komunikační partneři. Není se ale příliš čemu divit.

Pro klasickou funkcionalistickou společenskou teorii bylfandom jen málo zajímavý a ke všemu poměrně matoucí. Byl vprvní řadě jen jedním z mnoha menších, pro celek nepřílišpodstatných společenských „subsystémů“. Navíc byl sociální entitou odolávající ve své nejednotnosti tradičním sociologickýmkategoriím funkce a struktury. A ke všemu zjevněji a zásadnějinesouvisel s žádným z problémů, které „velkou“ systémovousociologii, jak se rozvíjela až do šedesátých let, takříkajíc bavily.

Přijatelným tématem se fandom mohl stát až s příchodemtakzvaného jazykového obratu ve společenských vědách, kterýpřišel ke konci šedesátých let a se kterým se v rámci sociologie i antropologie konstituovala nová, silná paradigmata, rozvíjející se v inspiraci jazykovědou (a z ní vycházejícím strukturalismem a poststrukturalismem) a etnografií. Tento zlom v pohledu na společnost postavil do jejího středu jazyk jako klíčovouspolečenskou instituci, pomohl prosadit široce pojatý konceptkultury–adodůsledku legitimizoval takzvaný konstruktivistickýpohled na společnost. Základem tohoto pohledu je předpoklad, že lidské jednání a celý lidský svět se všemi svými významynejsou ani tak objektivními, nezávisle existujícími „věcmi“ (jaktvrdíval starý dobrý Durkheim), jako spíš lidským konstruktem,trvale utvářeným a potvrzovaným v lidské (o jazyk se opírající) každodenní interakci.

Netřeba zabíhat do přílišných detailů. Podstatné jsou v této

souvislosti dvě skutečnosti. Tou první je tendence částisociologů a kulturních antropologů pojímat kulturu, tedy soubor znaků

a symbolů, zvýznamňujících a podkládajících jakékoli lidskéjednání, jako text

1

. Tou druhou je, že svou cenu nalezlo témakaždodennosti a v ní se odehrávající tzv. symbolické interakce. Obětyto skutečnosti totiž naznačily a otevřely smysluplnou (tedy jinou

než staticky statistikou a dotazníkovým šetřením vydlážděnou)

cestu ke zkoumání fandomu.

Fandom se jako subkultura pevně spjatá s produkcí,konzumací a distribucí textů mohl stát pro takový pohled ideálním zkoumaným „materiálem“. A částečně se jím i stal. I kdyžopravdu jen částečně.

Nejprve byl během osmdesátých a počátkem devadesátých

let předmětem dílčích zkoumání, týkajících se čtenářských aautorských strategií (výborným příkladem takového přístupu jsou

dále citované práce Henryho Jenkinse) – a tyto analýzy publika,

pohybující se kdesi na průniku mediálních a sociálních studií,literární vědy, (sociální) psychologie a etnografie, o fandomurozhodně dokázaly říci či naznačit cosi opravdu podstatného. Text

– knižní, filmový či jakýkoli jiný – je pro fana čímsi víc než jennástrojem úniku od reality a fan je pro text čímsi víc než jen tupým,

asociálním konzumentem.

Fandom a text

JAKUB MACEK /FANDOM A TEXT

10

1 Výtečně tento přístup osvětluje například Clifford Geertz vesvéInterpretaci kultur(česky 2001).


Svých symbolických patnácti minut slávy se ale fandomcoby „velké téma“ nakonec dočkal z poněkud jiné strany – a to v souvislosti se zrodem kyberkultury, širokého kulturního hnutí, obepínajícího a kulturně kolonizujícího v osmdesátých letech rozšiřující se počítačové technologie. Jednou z klíčových složek kyberkulturního milieu byl totiž vědeckofantastický subžánrkyberpunk, který na čas (tedy ve druhé polovině osmdesátých a počátkem devadesátých let) připoutal pozornost nejen khackerům, digerati a sanfranciským a bostonským digitálnímavantgardistům, ale i k americkému fandomu, který byl skyberkulturním světem z řady příčin prorostlý.

Dále už ale soustředěnější koketerie mezi akademiky afandomem spíše vychládala. Fandom se objevuje jen jako občasnétéma a oslovuje spíše studenty bakalářských, magisterských a doktorských programů než zaručené kapacity. Důvody tohoto nejsou – ani přes skutečnost, že fandom je s univerzitní půdou vcelku živě provázán – nijak překvapivé: fandomová subkultura je skutečně poněkud „neprestižním“ problémem, protože není zdrojem žádného problému, pnutí, širší nejistoty, a tak nijakvýrazně neoslovuje elity, utvářející poptávku na polispolečenských věd. Jisté texty ovšem přece jen vznikly – fanové nemusejí trpětpocitem naprostého nezájmu. Vznikly dokonce i v Čechách. Jejich příkladem může být právě následující text, který je upravenou kompilací dvou delších studií, které jsem před několika letypředložil jako práce uzavírající mé bakalářské studium na Fakultěsociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, a dvou kratších teoretických esejů, napsaných během pozdějšího studia nastejném pracovišti.

První ze studií, zde uvedená pod názvem Fandom –subkultura textu, byla psána na jaře roku 2001 pod vedením sociologa PhDr. Csaby Szaló PhD. Páteří tohoto textu, mířícího od definice

Úvod

JAKUB MACEK / FANDOM A TEXT

11


fantastického žánru k historii fandomu, je teze, že klíčovýmvztahem, určujícím povahu fandomu i žánru, je vztah mezifandomovým („skupinovým“) čtenářem a textem.

Druhá ze studií, pojmenovaná Profesionální českáSFaFperiodika před rokem 2000, byla zpracována na přelomu let

1999–2000 pod vedením PhDr. Jiřiny Salaquardové asoustředí se na oblast profesionálních periodických SF a F publikacímezi roky 1990–1999. V zásadě velmi (z mého dnešního pohledu

až příliš) deskriptivní, na poměrně jemném a dlouhodobémzkoumání postavená práce je pokusem o zmapování velmispecifického publikačního prostoru – a zároveň je i svědectvím opovaze konkrétních komunikačních praxí, sytících fandom. Díky

tomu má ve vztahu k první studii svým způsobem ilustračnícharakter – teoretickým závěrům o vztahu subkultury a textu nabízí

jakousi oporu v „empirii“.

Článek Mezi Star Trekem a Dallasem, který byl napsán vroce 2002 v kurzu vedeném PhDr. Jaromírem Volkem PhD., dále

rozvíjí klíčové teze studie Fandom – subkultura textu, k čemuž

využívá existující studie diváků seriálůDallasaStar Trek. Druhý z kratších textů, stať nazvaná Muggletonův post-subkulturalismus a postmoderní autenticita, byl napsán v roce 2004 v rámci kurzu doc. PhDr. et Ing. Radima Marady, PhD.

Všechny čtyři texty prošly jistými autorskými úpravami ačástečnými aktualizacemi, motivovanými snahou o „záchrannévylepšení“ alespoň toho mála, nač po pár letech zbývá chuť a

energie – přesto trpí některými zjevnými nedostatky,zvýrazněnými časem, který uplynul od doby, kdy byly psány. Čtenář

nechť odpustí především ztěžklý školský tón a některéstylistické i argumentační neobratnosti, které textem probleskují.

Věřím, že i přes tyto slabší stránky se může tato kniha stát pro

zainteresované snad i cenným svědectvím o fandomu, tépozoruhodné síti lidských osudů.

Fandom a text

JAKUB MACEK /FANDOM A TEXT

12


Část I.: Fandom – subkultura textu

Sám fandom – lze-li subkulturu personifikovat – se reflexi toho,

„čím je“, nijak nevyhýbá, ale ani ji, zdá se, nijak nevyhledává.

Většina fandomových publikací a textů se při formulovánívlastní, fandomové identity zarazí u konstatování, že fandom jeorganizovanou subkulturou fanoušků vědecké fantastiky, apřípadně doplní, že samo slovo fandom je dle všeho anglickou

složeninou slovfanadominion. Mírně chladný postoj kpečlivější dekonstrukci toho, co se za významovou fasádou slovafandom skrývá, má dle mého názoru dvě příčiny.

Tou první je fakt, že taková dekonstrukce nutně upozorní na

poněkud stigmatizující povahu fanovství

2

– ve vztahu kmajoritní společnosti fan zkrátka je a byl poněkud marginalizovanou

identitou (v českém, ale především angloamerickém kontextu,

což je mimo jiné způsobeno i původními negativnímikonotacemi tohoto neologismu

3

). Vědomí vlastního stigmatu a s nímspojeného „barthesovského“ mýtu fana coby asociálníhoextravagantního podivína, utíkajícího do „své“ scifi před světem, ovšem

není právě příjemné a je doprovázené řadou „obrannýchstrategií“, vedených jak v linii osobní, tak v rovině skupinové identity

4

.

2 S tématem stigmatu a stigmatizace – tedy společenského částečného iúplného vylučování „poznačených“ jedinců i skupin, dopouštějících se „nekalé

jinakosti“ – přišel svého času sociolog a antropolog Erving Goffman v knize

Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity(česky 2003). 3 Fan – původně (na konci 19. stol.) označení příznivců sportovních klubů

(USA), později přeneseno i do prostředí subkultury fanoušků fantastiky,

kde zdomácnělo. Etymologický původ slova je v latinském výraze pro

chrámového otroka (fanaticus). 4 Netřeba se o těchto strategiích bůhvíjak rozšiřovat – zjevně mezi ně patří na

jedné straně jistá uzavřenost fandomové subkultury, spojená s izolovaností

fandomového dění od mainstreamových komunikačních kanálů,zvýrazňování vlastní výlučnosti. Některými strategiemi, souvisejícími se vztahem k textu,

se zabývám dále. Další strategie – spolu s obecnějším tématem identityčlena fandomové subkultury – by jistě stály za vlastní studii. A proto je lépe se mu tiše – bez jakékoli hysterie – vyhýbat,

„omlčet“ jej.

Druhá příčina s tímto okrajově souvisí a je spojená s tím, že

většina z nás si jen nerada rozbíjí jasný a neznervózňující svět

daných a bezpečných schémat – a mezi taková schémata profana rozhodně patří i jeho fanovství. Jakkoli může mít fan vliterární hře či názorové přestřelce kladný vztah k představě, že „něco

je jinak“, ve vztahu k sobě samému a své identitě fana totozaklínadlo obrátí jen zřídkakdy.

A doplňme triviální skutečnost, že zmíněná dekonstrukcepožaduje značnou dávku energie, argumentační jistoty a svýmzpůsobem důkladnou průpravu – buď je totiž možné vést ji v rovině

literární (což by od fana vyžadovalo, aby vstoupil do vodmainstreamové literatury), nebo v rovině sociologické (k čemuž je

potřeba jisté dávky sociologické imaginace, náklonnosti kpodobnému stylu uvažování a v neposlední řadě i mírné erudice).

Zmíněný „mírně chladný postoj“ k takovému rozebráníidentity fandomu a fana ovšem kupodivu nevede k tomu, že by kpodobným (z mého pohledu chvályhodným) pokusůmnedocházelo. Naopak – střízlivé a mnohdy velmi výstižné snahy tohoto

typu se objevují nejen v zahraniční literatuře, ale i na našídomácí půdě. Za zmínku stojí především geniálně blasfemická úvaha

Bída a lesk fanouškovství(Adamovič, 2003), v níž se IvanuAdamovičovi daří načrtnout zmíněný problém v nebývalé úplnosti.

Adamovič zde nejenže vede přímý úder proti fandomovému„nezájmu“ o vlastní jinakost, ale mimo jiné tu také vyzývá k diskusi

o „podstatě fanouškovství“. K diskusi, která by se měla zaobírat

těmito rysy fandomové subkultury:

– vytváření vlastních významů v produktech komerční kultury a

aktivní práce s nimi

– odvrat od pravidel a politiky profesionálních médií

– vytváření sociálních sítí v návaznosti na oblíbená díla, potažmo

celých paralelních sociálních realit

Fandom a text

JAKUB MACEK /FANDOM A TEXT

14




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist