načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Famfrpál v průběhu věků - J. K. Rowlingová

Famfrpál v průběhu věků
-15%
sleva

Kniha: Famfrpál v průběhu věků
Autor:

Pro všechny, kdo mají rádi Harryho a fandí mu v jeho famfrpálových kláních za Nebelvír! Reprint příručky získané přímo z bradavické knihovny při Škole čar a kouzel vás seznámí s ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013-09-25
Počet stran: 68
Rozměr: 114 x 194 mm
Úprava: 65 stran : ilustrace
Vydání: 2. vyd.
Název originálu: Quidditch through the ages
Spolupracovali: překlad českého vyd. Pavel Medek
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788000032535
EAN: 9788000032535
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pro všechny, kdo mají rádi Harryho a fandí mu v jeho famfrpálových kláních za Nebelvír! Reprint příručky získané přímo z bradavické knihovny při Škole čar a kouzel vás seznámí s vývojem létajících košťat, poučíte se, jaké hry se s košťaty hrály ve starověku, jak se objevila Zlatonka, jakými proměnami prošel famfrpál od 14. století a jak vypadá dnes, seznámíte se s významnými famfrpálovými týmy ve Velké Británii a v Irsku. Uvádí ji předmluva ředitele bradavické školy Albuse Brumbála a najdete v ní i reprodukci výpůjčního lístku z bradavické knihovny. Autorem této příručky je expert na slovo vzatý, kromě ní napsal např. knížky Lítá jako šílenec, Potlouky v akci či Studie o strategii obrany při famfrpálu. Jeho příručku vysoce oceňuje jak Albus Brumbál, tak Batylda Bagshotová (autorka Dějin čar a kouzel), ale i Zlatoslav Lockhart a další významné osobnosti kouzelnického světa.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Famfrpál v průběhu věků" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kapitola první

Vývoj létajícího koštěte

D

o dnešního dne nikdo nevymyslel zaklínadlo, které by

čarodějům a čarodějkám umožňovalo bez pomoci létat v lidské podobě. Těch několik málo zvěromágů, kteří seproměňují v okřídlené tvory, sice létat umí, tvoří však jenvzácnou výjimku. Jsou-li čaroděj nebo čarodějka přeměněni vnetopýra, mohou sice vzlétnout, protože však mají netopýří mozek, v okamžiku, kdy se vznesou do vzduchu,neodvratně zapomenou, kam měli namířeno. Levitace je běžněpraktikovaným uměním, naši předkové se však nechtěli spokojit s tím, že se budou vznášet pět stop nad zemí. Chtěli něco víc. Chtěli létat jako ptáci, aniž by se ovšem obtěžovali tím, že by si nechávali narůst peří.

V dnešní době je pro nás už takovou samozřejmostí, že

každá kouzelnická rodina v Británii má doma přinejmenším

jedno létající koště, že si jen zřídkakdy položíme otázku,

proč tomu tak vlastně je. Proč se zrovna tak obyčejná věc,jakou je koště, stala jediným legálně povoleným prostředkem

osobní přepravy čarodějů a čarodějek? Proč jsme u nás na

Západě nezavedli létání dejme tomu na koberci, který sizískal takovou oblibu u našich východních sousedů? Proč jsme

raději nezvolili létající sudy, lenošky, létající vany... Pročprávě košťata?

9


Čarodějky a čarodějové si odjakživa velice dobřeuvědomovali, že kdyby jejich mudlovští spoluobčané znali plnýrozsah kouzelnických schopností, určitě by se ho snažili využít ve svůj prospěch, takže svou existenci tajili už dávno předtím, než vstoupil v platnost Mezinárodní zákoník o utajeníkouzel. Pokud tedy chtěli ve svých domácnostech přechovávat něco, co by jim umožňovalo létat, muselo to být něconenáadného, co se dalo snadno ukrýt. Koště bylo k tomutoúčelu ideální; když na ně mudlové narazili, nebylo třeba nicvysvětlovat a vymýšlet žádné výmluvy, bylo lehce přenosné a nebylo drahé. Přesto však první košťata, očarovaná zaúčelem létání, měla jisté nedostatky.

Historické záznamy dokumentují, že evropské čarodějky a evropští kouzelníci užívali létajících košťat již roku 962našeho letopočtu. V jistém německém iluminovaném rukopisu z té doby je obrázek tří čarodějů, kteří sesedají ze svýchkošťat s neobyčejně ztrápeným výrazem ve tvářích. Skotskýkouzelník Guthrie Lochrin se ve svém spisu z roku 1107 zmiňuje o „zadnici plné třísek a obrovské zlaté žíle“ jako o následcích krátkého letu na koštěti z Montrose do Arbroathu.

Jedno ze středověkých košťat, které je vystaveno vMuzeu famfrpálu v Londýně, nám názorně ukazuje důvody Lochrinova nepohodlí (viz obr. A). Tlustá sukovitá násada z nelakovaného jasanového dřeva s lískovými větvičkami neuměle přivázanými na jednom konci nezaručovalapohodlí ani aerodynamický let. Kouzla, jimiž bylo koštěobdařeno, jsou podobně primitivní: dokážou se pouze jednou rychlostí pohybovat kupředu, dokážou stoupat, klesat azastavovat.

10


Vzhledem k tomu, že kouzelnické rodiny si v té doběkoš

ťata pro svou potřebu vyráběly samy, existovaly mezi jejich

výtvory obrovské rozdíly v rychlosti, pohodlí amanévrova

cích schopnostech. Někdy ve 12. století se však kouzelnícina

učili nabízet své služby k vzájemné výměně, takže zručnývý

robce košťat mohl své produkty směňovat třeba za lektvary,

které zase lépe než on připravoval jeho soused. Když sekoš

ťata stala pohodlnějším dopravním prostředkem, začalo se na

nich létat spíše pro potěšení než jen kvůli tomu, aby se jejich

majitel dostal z bodu A do bodu B.

Obr. A


Kapitola druhá

Historické hry s košťaty

V

e sportovních hrách se košťata začala uplatňovat hned

poté, co ve svém vývoji dospěla do stadia, kdy mohliletci zatáčet a měnit rychlost a výšku letu. Staré kouzelnickéspisy a obrazy nám poskytují určitou představu o tom, jakvyadaly hry, které hráli naši předkové. Některé z těchto her

už neexistují, jiné přetrvaly nebo z nich vznikly sporty, jež

známe dnes.

Proslavený výroční závod košťat, který se pořádá veŠvédsku, se poprvé konal v 10. století. Účastníci letí zKopparbergu do Arjeplogu, což představuje vzdálenost něco přes tři sta mil. Trasa závodu vede přímo středem dračí rezervace a obrovská stříbrná trofej má podobu švédskéhokrátkonosého draka. Dnes má tento závod mezinárodní obsazení a v Kopparbergu se scházejí kouzelníci všech národností, aby povzbudili startující a následně se kouzlem přemístěníobjevili v Arjeplogu, kde blahopřejí těm, kdo závod přežili.

Na slavném obrazu Günther der Gewalttätige ist derGewinner (Günther Zuřivý je vítězem), namalovaném roku 1105, je znázorněna stará německá hra zvaná Stichstock. Na dvacet stop vysokém stožáru byl přivázán nafouknutý dračí měchýř. Úkolem hráče na koštěti bylo tento měchýř chránit. Strážce měchýře byl ke stožáru přivázán provazem, jehož druhýko>12


nec měl připevněný kolem pasu, takže od něj nemohlodletět na vzdálenost delší než deset stop. Zbývající hráči postupně jeden po druhém podnikali na měchýř nálety apokoušeli se ho propíchnout speciálně zaostřenými hroty svých

košťat. Strážce měchýře směl k odrážení těchto útoků užívat

kouzelnou hůlku. Hra skončila, když se někomu podařiloměchýř propíchnout nebo když strážce všechny protivníkyúspěšně začaroval a vyřadil ze hry, případně když se zhroutilvyčerpáním. Stichstock se vytratil ze scény ve 14. století.

V Irsku dosáhla obrovského rozkvětu hra zvanáAingingein, která se stala i námětem mnoha irských balad(legendární kouzelník Fingal Neohrožený byl údajně nedostižným

mistrem Aingingeinu). Hráči se jeden po druhém chápaliBáně neboli míče (ve skutečnosti šlo o nafouknutý kozížlučový měchýř) a rychle s ním prolétali řadou hořících sudůumístěných na pilotách vysoko ve vzduchu. Báň bylo nutno

prohodit posledním sudem. Vítězem se stával hráč, který Báň

prohodil posledním sudem v nejkratším čase a který natrase nechytil plamenem.

Skotsko bylo kolébkou pravděpodobně nejnebezpečnější ze

všech her na koštěti – Creaothceannu. O této hře pojednává

tragická galská balada z 11. století, jejíž první sloka zní vpřekladu následovně:

Viz reků hrdinných tucet, ke startu všichni se slétli,

kotlíky na hlavy dali, napjali údy i tělo,

za zvuku břeskného rohu jak orli k nebesům vzlétli,

však z této dvanáctky borců deset jich zahynout mělo.

13


Každý hráč Creaothceannu měl na hlavě řemenypřipoutaný kovový kotlík. Po zadunění rohu nebo bubnu začala kzemi padat až stovka začarovaných kamenů a balvanů, které se před zahájením hry vznášely ve výši sto stop nad zemí. Hráči Creaothceannu poletovali sem a tam a pokoušeli se co nejvíc kamenů chytit do svých kotlíků. Mnozí skotštíkouzelníci Creaothceann považovali za nejnáročnější zkouškumužnosti a odvahy a hra se ve středověku těšila značné oblibě navzdory obrovskému množství smrtelných úrazů, které ji provázely. Roku 1762 byla prohlášena za nezákonnou, apřestože Magnus Šišatá hlava Macdonald v šedesátých letech 20. století vedl vášnivou kampaň za její znovuobnovení,Ministerstvo kouzel odmítlo zákaz zrušit.

Strkaná (Shuntbumps) se těšila nesmírné oblibě vanglickém Devonu. Byla to jistá barbarská obdoba rytířskýchturnajů, při níž jediným cílem bylo shodit co možná nejvíchráčů z košťat. Kdo zůstal poslední sedět na koštěti, zvítězil.

Přehazovaná (Swivenhodge) se začala hrát vHerefordshiru. Stejně jako ve stichstocku se v ní používalonafouknutého měchýře, obvykle prasečího. Hráči seděli na košťatechčelem dozadu a metlou odráželi měchýř sem a tam přes živý plot. První, kdo měchýř minul, dával svým protihráčům bod. Vítězem byl ten, kdo dřív nasbíral padesát bodů.

Přehazovaná se v Anglii hraje dodnes, i když si nikdynezískala oblibu širší veřejnosti; strkaná přežívá pouze jakodětská hra. U močálu Amphorpoole Marsh však vznikla hra,která se jednoho dne měla stát nejpopulárnějším sportem celého kouzelnického světa.




Joanne K. Rowlingová

JOANNE ROWLINGOVÁ


31. 7. 1965

Joanne Rowlingová je britská spisovatelka.

Narodila se v Yate v Anglii a vyrůstala v Chepstow, kam chodila na základní školu. Na univerzitě v Exeteru studovala francoužštinu a klasické předměty, součástí studií byl rok v Paříži. Po škole se přestěhovala do Londýna, kde žačala pracovat, mezi jinými je zmiňováno hlavně její působení u Amnesty International. Několik let žila v Portugalsku, kde působila jako učitelka angličtiny. Zde se také vdala a z krátkého manželství se narodila dcera. Po rozvodu se vrátila se do Edinburghu, kde skončila jako nezaměstnaná na sociálních dávkách. Zvrat v jejím životě přineslo v roce 1997 vydání první knihy o Harrym Potterovi a během pěti let se z chudé ženy stala multimilionářkou.
V roce 2001 se podruhé vdala za Dr. Neila Murraye a později se jim narodily další dvě děti. Rodina žije převážně ve Skotsku.
Rowlingová se kromě psaní věnuje charitativním činnostem, podporuje nejrůznější nadace, velkou část peněz dává dětem a na výzkum roztroušené sklerózy, na kterou zemřela její matka. Za svá díla získala mnoho ocenění a v souvislosti se sérií o Harrym Potterovi také vedla několika soudních sporů. Knihy o Potterovi zaznamenaly obrovský úspěch po celém světě a byly zfilmovány.

Legendární příběhy z magického světa prolínajícího se s naším reálným není třeba dlouze představovat. Hlavními hrdiny je parta dětí se zázračnými schopnostmi, které se sejdou v prvním ročníku čarodějnické školy v Bradavicích. Zpočátku poměrně nevinná dobrodružství nabývají na vážnosti a pomalu dospívající hrdinové nakonec musí stanout v boji o záchranu kouzelnického světa. Knih bylo napsáno celkem 7 - Harry Potter a Kámen mudrců (Harry Potter and the Philosopher´s stone, 1997), Harry Potter a tajemná komnata (Harry Potter and the Chamber of Secrets, 1998), Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, 1999), Harry Potter a ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire, 2000), Harry Potter a Fénixův řád (Harry Potter and the Order of the Phoenix, 2003), Harry Potter a princ dvojí krve (Harry Potter and the Half-Blood Prince, 2005) a Harry Potter a relikvie smrti (Harry Potter and the Deathly Hallows, 2007).
V souvislosti s těmito příběhy napsala Rowlingová tři doplňkové knihy, o kterých se v románech zmiňuje. Fantastická zířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them, 2001) je bestiář z předmětu o kouzelných tvorech ve škole v Bradavicích. Famfrpál v průběhu věků (Quiddith Through The Ages, 2001) popisuje nejoblíběnější čarodějnickou týmovou hru na létajích košťatech. A konečně Bajky barda Beedleho (The Tales Of Beedle the Bard, 2008) je soubor pohádek pro kouzelnické děti.
Rowlingová napsala také jeden román pro dospělé - Prázdné místo (The Casual Vacancy, 2012). Je to příběh z anglického venkovského maloměsta, které se po náhlé smrti jednoho z radních dostane do žádnými zbraněmi neopovrhujícho boje o volné křeslo. V brilantně napsaném románu, který popisuje charaktery lidí, jejich slabosti, touhy a vášně, najdeme zcela odhalené ty stránky každodenního života, které se někdy raději snažíme nevidět.
Joanne Rowlingová je pod pseudonymem Robert Galbraith autorkou zatím dvou kriminálních románů - Volání kukačky (The Cuckoo´s Calling, 2013) a Hedvábník (The Silkworm, 2014). Jejich hrdinou je válečný veterán z Afganistánu Cormoran Strike, který opustil armádu po těžkém zranění s doživotními následky a po návratu do Londýna se stal obtížně se protloukajícím soukromým detektivem. Příběhy jsou propracované a napínavé, zápletky zajímavé a úspěch u čtenářů předpovídá další pokračování.

Při filmové adaptaci knih o Harrym Potterovi byla Rowlingová velmi nekompromisní a ovlivnila spoustu značně důležitých rozhodnutí, například včetně toho, že se bude točit v Anglii s britskými herci a ne v Americe, jak si přáli producenti.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist