načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Extrémní expozice -- Úchvatné snímky skryté za hranicí běžných hodnot clony a času - David Nightingale

Extrémní expozice -- Úchvatné snímky skryté za hranicí běžných hodnot clony a času
-15%
sleva

Kniha: Extrémní expozice -- Úchvatné snímky skryté za hranicí běžných hodnot clony a času
Autor:

Unavuje vás neustálý hon za správnou expozicí? Chtěli byste se zbavit svazující monotónnosti „ideálních“ parametrů f/8 a 1/125 sekundy? Zkuste na chvíli zapomenout na tradiční ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  349 Kč 297
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-10-19
Počet stran: 144
Rozměr: 235 x 210 mm
Úprava: 144 stran : ilustrace (převážně barev.)
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Extreme exposure
Spolupracovali: překlad Ondřej Doseděl, Jakub Pavelka
ISBN: 9788025136706
EAN: 9788025136706
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka vysvětluje techniky fotografování s krajními hodnotami expozice. Množství fotografického materiálu, který doprovází výklad, poskytuje dostatek inspirace pro vytváření originálních snímků.

Popis nakladatele

Unavuje vás neustálý hon za správnou expozicí? Chtěli byste se zbavit svazující monotónnosti „ideálních“ parametrů f/8 a 1/125 sekundy? Zkuste na chvíli zapomenout na tradiční poučky, doporučené hodnoty, nebo dokonce automatický režim, a začněte svůj fotoaparát používat skutečně tvůrčím způsobem. Z extrémní expozice nemusíte mít žádné obavy. Stačí, když odložíte konvenční přístup a nahlédnete za oponu běžných hodnot clony a rychlosti závěrky. S extrémně krátkými časy se naučíte zmrazit i ten nejrychlejší pohyb. Během dlouhých expozic se naučíte malovat světlem nebo zaznamenat dráhu hvězd na noční obloze. Zjistíte také, jak účinně pracovat s hloubkou ostrosti pomocí vysokého i velmi mírného zaclonění objektivu, aby každá fotografie obsahovala právě jen to podstatné. Populární lektor fotografických kurzů a zkušený autor vám ukáže, jak pomocí digitálního fotoaparátu zaznamenat snímky, které jsou našemu zraku běžně skryté. V pěti kapitolách pak srozumitelně a neotřele probere techniky i různá úskalí fotografování s krajními hodnotami expozice a na řadě výjimečných snímků poskytne skvělou inspiraci pro vaše výpravy za hranice viditelného. (úchvatné snímky skryté za hranicí běžných hodnot clony a času)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

10

Fotoaparáty a vybavení

Jaký druh fotoaparátu potřebujete?

Ačkoliv mnoho technik, o kterých pojednává tato kniha,

zvládnete s jakýmkoliv fotoaparátem, fotíte-lis hledáčkovým fotoaparátem, a nikoliv digitální zrcadlovkou, existují

určitá omezení. Mezi nejdůležitější z nich patří, že nejdelší

expoziční čas u většiny hledáčkových fotoaparátů je kolem

15 sekund, pravděpodobně však ještě méně. Profotografování ve sporém světle se nejedná o nijak významný problém,

pokud vás však zajímá fotografování s extrémně dlouhými

expozičními časy (např. noční snímky či fotografi e drah

hvězd), daleko lepší variantou je digitální jednookázrcadlovka vybavená funkcí Bulb.

Druhé omezení spočívá v tom, že většina hledáčkových

fotoaparátů není vybavena paticí pro blesk, takže k nim nelze

připojit externí blesk. Opět platí, že ve většině situací, v nichž

se při fotografování ocitnete, to nepředstavuje problém, ale

pokud toužíte naučit se něco o fotografování s využitím

extrémně krátkých expozičních časů a bleskem, budete

potřebovat takový přístroj, který bude paticí pro blesk

vybaven, eventuálně externí blesk s buňkou pro ovládání

v režimu slave, kterou bude možné odpálit pomocívestavěného blesku na fotoaparátu.

Limitujícím faktorem může být i clona hledáčkového

fotoaparátu – to v případě, že chcete co nejvíce snížit

hloubku ostrosti. Vlivem malé velikosti snímačeu hledáčkových fotoaparátů bude hloubka ostrosti u těchto přístrojů

vyšší než u digitálních zrcadlovek, a to i v případě, že

na obou těchto fotoaparátech bude shodně nastavena clona

f/4. Následkem toho se může stát, že při fotografování

s hledáčkovými fotoaparáty budete mít problémys izolováním toho, co fotografujete, od pozadí či se selektivním

rozostřením snímku za předpokladu, že to, co fotografujete,

nebude dostatečně blízko fotoaparátu. Ve všech těchto

případech se digitální jednooká zrcadlovka jeví jako

všestrannější nástroj, jenž vám poskytne větší kontrolu nad

expozičním časem, clonou a bleskem.

Technická kritéria / Fotoaparáty a vybavení

shora dolů:

Digitální jednooká zrcadlovka:

Nejvšestrannějším druhem fotoaparátu pro

„extrémní“ fotografi i je digitální zrcadlovka, jež

vám poskytuje plnou kontrolu nad clonou

a expozičním časem a dovolí vám použít

širokou škálu objektivů a fotografi ckého

příslušenství.

Superzoom: Fotoaparát typu superzoom

zpravidla nabízí kontrolu srovnatelnou

s digitální jednookou zrcadlovkou, ovšem jeho

objektiv neumožňující výměnu a malý snímač

mohou přinášet obtíže při minimalizaci hloubky

ostrosti.

Hledáčkové fotoaparáty: Ty nejlepší

hledáčkové fotoaparáty jsou čím dál

sofi stikovanější. Tento fotoaparát Olympus má

stejné ovládací prvky a snímač stejné

velikosti, jaké najdete na digitálních

zrcadlovkách této značky. Dokonce má

i výměnný objektiv.

K1967.indb 10K1967.indb 10 27.6.2011 12:59:0827.6.2011 12:59:08


11

Jaké další vybavení potřebujete?

Většina technik popsaných v této knize vyžaduje trošku více

než jen fotoaparát samotný. Některé budou chtít objektiv, jenž

bude vhodný pro daný úkol, jiné zase třeba externí blesk;

nicméně u většiny z nich bude váš fotoaparát vším, co budete

potřebovat. I přesto však existují další věci, které pro vás budou

užitečné.

Pokud plánujete fotografovat například s dlouhým

expozičním časem a nebudete chtít, aby na snímku bylo

nechtěné (nebo možná i záměrné) rozmazání a neostrost, pak

by na prvním místě vašeho nákupního seznamu měl být

stativ. Mezi fotografi ckým příslušenstvím jsou stativy

položkou, která se cenově různí nejvíce – některé pořídíte

doslova za hubičku, jiné budou stát skoro tolik jakofotoaparát. Obecně platí, že dostanete to, co si zaplatíte. Dražší

stativy tedy nabízejí lepší stabilitu, větší univerzálnost a jsou

bytelnější než jejich levnější protějšky. Stativ, jehož cena vás

nezruinuje, může fungovat velmi dobře u relativně kratších

expozic, pokud však zafouká vítr nebo se pokusítevyfotografovat expozici delší než několik sekund, je možné, že na tom

budete lépe, když fotoaparát podržíte vy sami!

Kromě stativu najde ve vaší výbavě využití i dálková

spoušť, která vám umožní otevřít závěrku fotoaparátu, aniž

byste se přitom museli fotoaparátu vůbec dotknout. Tím se

sníží riziko rozpohybování fotoaparátu, a vy tak získáte ostřejší

snímky. Relativně levná dálková spoušť vám po většinu času

bude stačit, pokud to však váš rozpočet dovoluje, určitě se

JAK SE VYHNOUT ROZMAZÁNÍ: PŘEDSKLOPENÍ ZRCÁTKA

Při normální expozici s digitální zrcadlovkou dojde po stisknutí tlačítka spouště

k několika po sobě jdoucím událostem. Nejprve se zrcátko sklopí tak, aby umožnilo

otevření závěrky – tento pohyb může způsobit drobounký otřes fotoaparátu. Právě

z toho důvodu nabízejí některé digitální zrcadlovky funkci předsklopení zrcátka,

lock-up, jež je dostupná v jedné z položek menu nebo v uživatelských funkcích. Díky

této funkci tedy můžete sklopit zrcátko ještě před tím, než pořídíte snímek, a tak zcela

eliminujete možnost roztřesení fotoaparátu při expozici snímku. Nejostřejší výsledky

dostanete, pokud společně s touto funkcí použijete i dálkové ovládání a stativ.

Stativ je nezbytnou pomůckou

pro fotografy, kteří vyžadují

dlouhé expozice. Čím více

za něj utratíte, tím bude vyšší

šance, že bude bytelný

a univerzální.

nahoře: Přestože můžete snímky narovnat během

počítačových úprav, je malá vodováha

umístěná na patici pro blesk mnohem lepším

řešením.

nahoře: Používání dálkové spouště výrazně sníží

nebezpečí, že se během stisknutí spouště

fotoaparát roztřese. Nejlepších výsledků pak

dosáhnete kombinací drátěné spouště, stativu

a předsklopení zrcátka.

vyplatí investice do dražších typů: existují i takové, které vám

například umožní naprogramovat dlouhé expoziční doby, což

je podstatně jednodušší, než manuálně časovat expozici při

fotografování v režimu Bulb.

Dalšími užitečnými pomocníky, jejichž nákup byste mohli

zvážit, jsou neutrální šedé fi ltry, které prodlužují expoziční čas,

vodováha nasouvaná nebo montovaná na patici bleskuna fotoaarátu (díky ní pak máte horizont rovně, což se vyplatí především

při fotografování v noci, kdy horizont vůbec nevidíte) a baterka –

opět pro fotografování při nízkém osvětlení, kdy se vám může

stát, že neuvidíte na ovládací prvky na fotoaparátu. Vodováha

znamená, že budete moci fotoaparát nastavit i ve tmě, kdy

horizont nemusí být viditelný, aniž by při tom vaše snímky trpěly

„svažujícím se“ horizontem, baterka vám prostě jen umožní vidět

fotoaparát. Díky tomu budete vědět, jaká nastavení měníte a jak.

K1967.indb 11K1967.indb 11 27.6.2011 12:59:0827.6.2011 12:59:08


12 Technická kritéria / Expozice: Úvod

světlocitlivost digitálního snímače se během expozice nemění.

Abychom tedy získali „správnou“ expozici, musíme se postarat

o to, že na snímač dopadne správné množství fotonů, a tak

dojde ke správné reprezentaci fotografované scény. Pokud

na snímač dopadne fotonů mnoho, scéna na fi nálním snímku

bude příliš světlá, pokud jich na něj dopadne naopak zase

málo, výsledek bude velmi tmavý.

Aby vše bylo ještě trochu složitější, každá světlocitlivá

buňka má omezenou kapacitu, takže než se „naplní“, pojme

jen určité omezené množství fotonů. Jakmile je její kapacita

naplněna, pokaždé vydá přesně stejný signál (na snímku

čistá bílá), a to bez ohledu na to, kolik dalších fotonů na ni

během expozice dopadne. Je to stejné jako se zmíněným

kbelíkem vody: desetilitrový kbelík vody pojme právě a jen

deset litrů vody a je úplně jedno, kolik litrů vody do něj

nalijete navíc. Pro kontrolu expozice naštěstí musíte udělat

jen to, že po vyfotografování snímku zhodnotíte jeho

histogram na LCD displeji vašeho fotoaparátu.

Expozice: Úvod

Základy expozice jsou ve své podstatě velmi jednoznačná

a nekomplikovaná věc – jde jen o to, abyste se postarali, že

na snímač fotoaparátu dopadne správné množství světla.

Existuje spousta způsobů, jak toho docílit (a my se na ně

podíváme), ovšem nejprve se rychle zmíníme o tom, proč je

nutné tomuto procesu porozumět.

V mnoha ohledech funguje snímač ve fotoaparátu

podobně jako lidské vidění. Stejně jako když fotonydopad

nou na sítnici v lidském oku, světlo je sbíránosvětlocitlivý

mi buňkami digitálního snímače fotoaparátu (spíše to tedy

připomíná kapky vody padající do kbelíku). V oboupřípa

dech je výsledný signál odeslán ke zpracování – buď

do vnitřního procesoru fotoaparátu, nebo do lidského

mozku – a výsledkem je obraz.

Nepočítáme-li elektroniku ve fotoaparátu, mezi těmito

dvěma procesy existuje ještě jeden významný rozdíl: lidské

oko se neustále přizpůsobuje různé míře jasu, zatímco

JAK POROZUMĚT HISTOGRAMU

přeexpozice

stíny střední tóny jasy

správná expozice

stíny střední tóny jasy

černá střední šedá bílá černá střední šedá bílá černá střední šedá bílá

podexpozice

stíny střední tóny jasy

Bez ohledu na to, zda jej využíváte přímo ve fotoaparátu, nebo

v programu na úpravu fotografi í, histogram je nejpřesnější

nápovědou pro expozici. Na levé straně ukazuje detaily stínů

na snímku, uprostřed detaily středních tónů a vpravo detaily jasů.

Správně exponovaný snímek bude mít hodnoty v histogramu

rovnoměrně rozprostřené po celé jeho délce; podexponovaný

snímek bude obsahovat relativně málo detailů v jasech a tóny

stínů budou zpravidla nakumulované na levé straně histogramu.

Pokud se histogram dotýká levého okraje, znamená to, že

v nejtmavějších oblastech nejsou žádná data a tyto oblasti pak

na fi nálním snímku vyjdou jako zcela černé.

U přeexponovaného snímku je tomu obráceně – histogram bude

„natlačený“ na pravou stranu. Pokud se dotkne pravého okraje,

znamená to, že některé části snímku dostaly příliš mnoho světla

a jsou zcela zaplněny. Na snímku tedy vyjdou jako čistě bílé

pixely.

K1967.indb 12K1967.indb 12 27.6.2011 12:59:0927.6.2011 12:59:09


Canon EOS 5D, objektiv 70–200 mm na 200 mm, 1/3200 s, f/5.6,

ISO 100

Ultrakrátký expoziční čas a málo zacloněný objektiv zmrazily pohyb vln.

Toto je však jen jedna z možných kombinací expozičních hodnot. Delší

expoziční čas a vyšší zaclonění objektivu by daly stejnou celkovou

expozici, ale výsledek by byl naprosto odlišný.

K1967.indb 13K1967.indb 13 27.6.2011 12:59:0927.6.2011 12:59:09


14 Technická kritéria / Expoziční hodnoty

Expoziční hodnoty

Termínem neodmyslitelně spojeným s expozicí je expoziční

stupeň (EV), jenž se vztahuje k intenzitě světla. EV o hodnotě

0 označuje intenzitu nutnou pro správnou expozici neutrální,

18% šedé tabulky (standardní cíl pro expozimetr) přijednosekundové expozici, cloně f/1 a citlivosti ISO 100. Od toho se

odvíjejí všechny další expoziční stupně, počínaje EV -6 (noční

obloha plná hvězd) až po EV +20 (silné, lesklé jasy).

Změna o jeden expoziční stupeň znamená rozpůlení

nebo naopak zdvojnásobení intenzity světla. Napří klad při

expozičním stupni EV 2 je světlo dvakrát intenzivnější než

v případě EV 1 a o polovinu méně jasné než v případě EV 3.

Ve světě reálné expozice je expoziční stupeň (EV) stejný jako upravení expozičního času, clony nebo citlivosti ISO o jedno celé číslo. Například jasná scéna pod zamračeným nebem by měla hodnotu EV 13, takže byste ji mohli exponovat s hodnotami 1/125 sekundy, f/8 při ISO 100. Pokud by však mraků přibylo, expoziční stupeň této scény by klesnul na hodnotu 12. Abyste kompenzovali toto snížení, budete muset protáhnout expoziční čas o jeden stupeň (tedy na 1/60 sekundy), o jedno clonové číslo otevřít clonu (na hodnotu f/5.6), nebo zvýšit citlivost ISO (na ISO 200). Každý z těchto kroků by vykompenzoval snížení intenzity světla, ovšem úprava těchto veličin snímek ovlivní jiným způsobem. Jakým, to si řekneme na následujících stranách.

V konečném důsledku tedy existují dva klíčové faktory,

jež určují expozici. Prvním z nich je hodnota EV pro danou

scénu, tedy množství světla, jež se odráží od fotografované

scény. Druhým faktorem je kombinace clony, expozičního času

a hodnoty citlivosti ISO potřebná k tomu, aby na snímač

proniklo dostatečné množství světla. Nejdůležitější věcí, kterou

je zapotřebí si zapamatovat, je, že ačkoliv si EV vynucuje určité

nastavení fotoaparátu, ve své podstatě hodnotu žádného

z těchto faktorů neurčuje. Tatáž scéna může býtvyfotografována s využitím nejrůznějšího nastavení clony(za předpokladu, že v souvislosti s tím dojde i k nastavení vhodného

expozičního času a hodnoty citlivosti ISO), stejně široké řady

možných expozičních časů (s odpovídajícími úpravami clony

a hodnoty citlivosti ISO) a s velkým množstvím nastavení citlivosti ISO (opět za předpokladu, že

dojde k odpovídajícímu přednastavení expozičního času a clony, které zaručí, že expozice bude

vyvážená). V tomto ohledu tedy každá scéna – lhostejno zda jasná, či naopak tmavá – nabízí

obrovské množství fotografi ckých variant, počínaje těmi bezpečnými a konče těmi„extrémními“. A právě v této chvíli do celé rovnice vstupuje zkušenost a um fotografa.

K1967.indb 14K1967.indb 14 27.6.2011 12:59:0927.6.2011 12:59:09


15

EXPOZIČNÍ STUPNĚ PŘI CITLIVOSTI ISO 100

Zde je průvodce intenzitami osvětlení a s nimi korespondujícími expozičními stupni (EV) při citlivosti ISO na hodnotě 100. Každé

zvýšení expozičního stupně znamená, že intenzita světla se zdvojnásobí, a snížení expozičního stupně o 1 EV znamená, že

intenzita světla je poloviční. To se přímo vztahuje ke „stupni“ s ohledem na clonu, expoziční čas nebo citlivost ISO.

EV Typické téma

-6 Noční nebe plné hvězd

-5 Srpek měsíce, slabá polární záře

-4 Měsíc ve fázi dorůstá nebo přibývá,

polární záře střední intenzity

-3 Úplněk, jasná polární záře

-2 Světlo úplňku na zasněžené krajině

-1– +1 Noční panorama měst (různící se intenzita světla)

+2 Vzdáleně osvětlené budovy (v noci)

+3–5 Vnitřní prostředí, sporé osvětlení

+6–7 Domácí interiér

+7–8 Jasné uliční scény, svítání a soumrak

+9–11 Těsně před rozbřeskem nebo po západu slunce

+12 Silně zatažená obloha nebo otevřený stín se slunečním světlem

+13 Zamračené počasí, jasno bez stínů

+14 Neostré, mlhavé sluneční světlo s měkkými stíny, eventuálně

jasné světlo nízko na nebi

+15 Jasné sluneční světlo přímo nad hlavou, ostré a tvrdé stíny

+16 Jasné sluneční světlo na sněhu nebo světlém písku

+17–20 Lesklé odrazy slunečního světla, intenzivní umělé osvětlení

nahoře: Canon EOS 5D, objektiv 50 mm,

1/160 s, f/16, ISO 100

Jasné sluneční světlo a sníh: EV 16.

vpravo nahoře: Hasselblad H3D, objektiv 50 mm,

1 s, f/5, ISO 50

Noční panorama města: EV -1.

K1967.indb 15K1967.indb 15 27.6.2011 12:59:1027.6.2011 12:59:10


16 Technická kritéria / Kontrola expozice: clona

Canon EOS 10s Mark II, objektiv 18–25 mm na 25 mm, 1/250 s,

f/10, ISO 100

Hodnota clony f/10 zajišťuje, že řetěz na snímku je ostrý

a budovy v pozadí jsou ostré natolik, aby je divák rozeznal.

Kontrola expozice: clona

Clona je otvor uvnitř objektivu, jehož velikost lze měnit

za účelem regulace množství světla dopadajícího na snímač

ve fotoaparátu. Větší clonový otvor (nižší zaclonění objektivu)

znamená, že na snímač dopadne více světla, menší clonový

otvor (zaclonění objektivu) oproti tomu propustí méně světla.

Tak jednoduché to je! Ovšem jakmile se této problematice

začneme věnovat více do hloubky, zjistíme, že je to malinko

složitější. Clonová čísla Nejběžněji se velikost clonového otvoru udává v clonových číslech, v angličtině „f-stops“, jako jsou f/2.8, f/8, f/16 atd., přičemž platí, že menší číslo poněkud nelogicky znamená větší clonový otvor. Je tomu tak proto, že clonová čísla se zapisují jako poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k maximální velikosti

jeho clonového otvoru. Tak například pokud má objektiv

s ohniskovou vzdáleností 50 mm clonový otvor v průměru

50 mm, jeho maximální clonový otvor bude f/1 (50/50). Je-li však

maximální průměr otvoru jen 25 mm, maximální clonové číslo

bude f/2 (50/25). Zmenší-li se průměr otvoru na 12,5 mm,

maximální clonové číslo bude f/4 (50/12,5) a tak dále.

A aby toho zmatku nebylo málo, platí, že clonový otvor f/2

nemá poloviční velikost clonového otvoru f/1 – jeho velikost je

čtvrtinová. Ačkoliv průměr clonového otvoru je poloviční, plocha

otvoru je vlastně čtvrtinová. A proto clonou f/1 na digitální

snímač ve fotoaparátu pronikne čtyřikrát více světla než u clonového otvoru označeného f/2 a clonový otvor f/2 vpustí na snímač čtyřikrát více světla než clonový otvor f/4.

Ačkoliv číselné hodnoty spojené s clonoua zacloněním mohou působit zmatečně, to nejdůležitějšína zapamatování je, že každý větší přírůstek clony (f/2.8, f/4, f/5.6 atd.)

představuje polovinu nebo dvojnásobek množství světla,

které na snímač dopadne. Jinak řečeno tedy platí, že pokud

zdvojnásobíte rozměr clonového otvoru (například snížíte

z clonového čísla f/5.6 na číslo f/4), budete pro zajištění téže

celkové expozice potřebovat poloviční expoziční čas.

K1967.indb 16K1967.indb 16 27.6.2011 12:59:1027.6.2011 12:59:10




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist