načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Experti a expertizy - Milík Tichý; Mila Valjentová

Experti a expertizy

Elektronická kniha: Experti a expertizy
Autor: Milík Tichý; Mila Valjentová

Příručka se zabývá vlastnostmi expertů, vlastnostmi expertních týmů a jejich řízením. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Linde
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 287
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Skupina třídění: Management. Řízení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Linde, 2011
ISBN: 978-80-720-1823-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka se zabývá vlastnostmi expertů, vlastnostmi expertních týmů a jejich řízením.

Popis nakladatele

V úvahách o vzniku a průběhu finanční krize vystupuje do popředí význam.
expertiz jako velice důležitého nástroje rozhodování. Nedávné zkušenosti
ukázaly, že různé regulativní softwary pracovaly se systémem předpokladů,
které se ukázaly nedostatečnými a nereálnými. Programy, jež měly signalizovat
nebezpečí krize, nebyly založeny na chápání náhodnosti jevů a událostí, jež
ovládají rozvoj. Mělo se za to, že velké změny na trhu jsou nepravděpodobné,
že změny cen jsou na sobě nezávislé a že dnešní výkyvy trhu a cen nemají vliv
na zítřejší vývoj. Ukázalo se, že se v kvalifikovaném rozhodování nelze obejít
bez expertů a expertiz.
Kniha se věnuje této problematice velice podrobně, avšak přehledně. Zabývá se
vlastnostmi expertů a jejich vyhledávání, vlastnostmi expertních týmů a jejich
řízení. Věnuje pozornost podkladům pro expertizy a také uspořádání výsledných
expertních zpráv.
Výklad ilustruje mnoho stručných příkladů z různých oborů rozhodování.
Kniha, jež vznikla jako výsledek mnohaleté spolupráce autorů, je určena
odborníkům, kteří se ve své práci setkávají s rozhodováním na různých úrovních.
Informaci o expertizách, jejich organizaci a volbě expertů v ní naleznou
manažeři z různých oborů, konzultační specialisté, specialisté v managementu
rizika a v mnohých dalších oblastech organizovaného rozhodování. Kniha není
jednostranně orientována na specifiku ekonomické nebo inženýrské činnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EXPERTI A EXPERTIZY


Linde Praha

akciová společnost

Opletalova 35, 115 51 Praha 1

2011

Milík Tichý, Mila Valjentová

EXPERTI A EXPERTIZY


© Milík Tichý, Mila Valjentová, 2011

ISBN 978-80-7201-823-9


5

OBSAH

PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 POJMY A ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Některé pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 I ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1 Expertiza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.2 Projekt, proces, problém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.3 Osoby v expertizách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.4 Účel a cíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.5 Nejistoty, neurčitosti, odhady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.6 Náhodnost, pseudonáhodnost, nenáhodnost . . . . . . . . . . . . . 26

1.7 Možnost a pravděpodobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.8 Impakt, nebezpečí a šance, riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 II ROZHODOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 2 Principy rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.1 Charakteristiky rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.2 Rozhodovací proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2.3 Racionalita rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

2.4 Informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

2.5 Zkušenost a intuice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

2.6 Psychické faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

2.7 Rozhodování ve sporech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3 Osoby v rozhodovacích procesech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.1 Rozhodovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.2 Cílové osoby vystavené účinkům rozhodnutí . . . . . . . . . . . . 60


EXPERTI A EXPERTÍZY

6

III EXPERTNOST A EXPERTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

4 Znalosti a zručnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.1 Tacitní znalost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.2 Laickost a amatérství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 4.3 Odbornost a expertnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 4.4 Profesionalita a řemeslnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

5 Odborníci a experti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

5.1 Odborník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 5.2 Expert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5.2.1 Základní funkce experta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

5.2.2 Expert v hierarchii odborníků . . . . . . . . . . . . . . . . 78

5.2.3 Požadavky na experta v expertize . . . . . . . . . . . . . 80

5.2.4 Emoční vlastnosti experta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

5.2.5 Vývoj experta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 5.3 Pseudoexperti a podvodní experti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 5.4 Zahraniční experti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6 Hodnocení expertů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.1 Kategorie expertů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.1.1 Obecné zásady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

6.1.2 Skalární kategorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

6.1.3 Vektorová kategorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

6.2 Vlivy na experty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

6.2.1 Nenáhodnost vlivů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.2.2 Náhodnost vlivů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

6.2.3 Specifi cké vlivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

6.2.4 Manipulace s experty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

7 Expertní tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

7.1 Koncepce týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 7.2 Formy týmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 7.3 Odbornost a expertnost týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 7.4 Vyhledání expertů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 7.5 Organizace a počet členů týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 7.6 Experti v týmech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

IV Expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

8 Charakteristiky expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

8.1 Předmět, účel, cíl a povaha expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136


7

Obsah

8.2 Druhy expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

8.3 Společné znaky expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

8.4 Stupně expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

8.5 Etapy expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

8.6 Standard a jakost expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 9 Zadávání expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

9.1 Záměr zadavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

9.2 Zadání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

9.3 Smlouva o expertize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 10 Zpracování expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

10.1 Zásady zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

10.2 Vlivy na expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

10.3 Trvání a životnost expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

10.4 Analytici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 11 Expertní hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

11.1 Verbální výroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

11.2 Numerické výroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

11.3 Rating a hodnoticí stupnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

11.4 Logické výroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

11.5 Variabilita expertního hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 12 Expertní analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

12.1 Druhy analýz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

12.2 Metody HAZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

12.3 Brainstorming . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

12.4 Delphi a další metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

12.5 Čeklisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

12.6 Metoda FMEA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

12.7 Metoda UMRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

12.8 Výsledek expertní analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 13 Průzkumové expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

13.1 Osoby v průzkumových expertizách . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205

13.2 Zásady metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

13.3 Otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

13.4 Účelově orientované průzkumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214

13.5 Spotřebitelské průzkumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214

13.6 Průzkumy mínění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

13.6.1 Pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217


13.6.2 Metody a postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

13.6.3 Specifi cké průzkumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

14 Výstupy expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

14.1 Expertní zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

14.2 Znalecký posudek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234

14.3 Oponentní posudek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 15 Nástroje expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

15.1 Jednorozměrné formuláře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

15.2 Vícerozměrné formuláře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242

15.3 Zaškrtávací formuláře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 16 Problémy expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

16.1 Nebezpečí a rizika expertiz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

16.2 Úspěšnost a neúspěšnost expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 17 Náklady na expertizy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

Monografi e a články . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

Normativní dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265


9

PŘEDMLUVA

Tato kniha je výsledkem téměř desetileté spolupráce obou autorů. V době, kdy jsme se v r. 2008 začali zabývat myšlenkou napsat monografi i o expertech a expertizách, jsme netušili, že za  několik měsíců zájem o  tuto tématiku v  širším okruhu odborníků různého zaměření náhle vzroste. Září roku 2008 přineslo totiž kvalitativní změnu pohledu na  možnost nebo spíše nutnost využívat expertiz vyššího stupně. Ukázalo se, že softwary, jež měly indikovat známky nesnází v  ekonomii a  které se postupně vyvíjely po  fi nančních otřesech v  roce 1987 a v roce 1997, nedaly spolehlivou předpověď vývoje po roce 2007. Signály nedokonalostí se ovšem objevovaly již dříve v  podobě různých „bublin“ – jihomořské, japonské, bubliny dot.com a jiných, ale systematická pozornost se jim nevěnovala.

Nejsme pochopitelně ve  světě první, kdo se zabývá experty a  expertizami. Od osmdesátých let 20. století se začíná vytvářet vědní obor expertologie, který se dnes intenzivně (i  když ne systematicky a  aniž by se tak běžně označoval) buduje na různých místech světa. Dá se říci, že existuje expertologie teoretická, orientovaná na  tvorbu modelů a  expertních systémů, a expertologie aplikovaná, která se zabývá především praktickými stránkami expertiz. Do této skupiny zařazujeme naši monografi i. Nezabýváme se specifi ckými otázkami expertních systémů, které jsou námětem pro samostatnou publikaci od povolanějších autorů.

Kniha není vědeckým dílem, nezabývá se teoretickými otázkami souvisejícími s  expertologií, ani fi lozofi í expertiz. I  když jsme oba inženýři, vyhnuli jsme se v  ní matematickým a  statistickým řešením, která nám ale v  mnoha případech dala podnět pro části textu a umožnila nabídnout uživateli publikace podrobnější pohled na problém. Říká se, že jedna rovnice v knize snižuje počet jejích čtenářů na polovinu. Byli bychom rádi, kdyby nám nějací čtenáři přece jen zbyli... V knize je jen několik málo zcela nezávazných rovnic... Výklad jsme se snažili co nejvíce osvětlit drobnými příklady přímo v textu, v boxech a také poznámkami pod čarou. Nevíme, zda se nám náš úmysl zdařil – to posoudí čtenář.

Odkazy na  literaturu jsou koncipovány tak, aby v  nich čtenář mohl nalézt další a zejména podrobnější informace. Snažili jsme se jejich počet omezit, ale přesto jich zbylo ještě mnoho.

Během práce na knize jsme byli mnoha svými kolegyněmi a kolegy povzbuzováni s tím, že taková kniha je potřebná, neboť standard a jakost expertiz u nás jsou velice špatné, a byly nám dávány příklady zcela nepřijatelných expertních zpráv, které nezasloužily jiné označení než slátaniny. Sami jsme se pochopitelně


EXPERTI A EXPERTÍZY

10 s takovými sešli. Svým přátelům za všechna povzbuzení a užitečné rady velice děkujeme. Nejsme schopni je zde všechny vyjmenovat, neboť by jich byl dlouhý seznam.

Čím se v  knize nezabýváme: především teoretickými problémy hodnocení výkonnosti expertů, problematikou rankingu (ta by vydala na samostatnou publikaci), problematikou ratingových agentur. Některým specifi ckým oblastem expertiz se věnujeme jen okrajově především s cílem ukázat, že mnohé činnosti jsou ve své podstatě expertizami, aniž by se tak označovaly.

Za zmínku stojí, že se problematice expertů a expertnosti věnoval už starověk. Není ovšem znám žádný spis, který by se problémem expertiz zabýval, uvádí se však Platónův výrok o tom, že v ideálním státě by měl být vládcem fi lozof, neboť fi lozofové mají teoretické základy chápání práva a etiky. Slovo „fi lozof“ vyjadřovalo tehdy jiný pojem než dnes – dnes bychom řekli, že vládcem má být expert na vládnutí... Svět se dnes ale Platónem příliš nezabývá...

O  minulost se však starověk příliš nestaral, odhady budoucnosti dodávaly věštírny a  o  náhodnosti začal uvažovat až Cicero (106 až 43 př. n. l.). Někdy máme pocit, že co do řízení společnosti se nalézáme ve starověku, ačkoliv žijeme ve světě, který kdysi líčily utopické romány.

V  české literatuře není příliš mnoho publikací o  expertech a  expertizách. Před mnoha lety vyšla v Praze kniha autorů J. Křováka a E. Zamrazilové [1989], která se zabývá expertními odhady. Je zaměřena na matematickou stránku problému, kterou se v naší knize nezabýváme. Z novější literatury se problematikou zabývá Reichel [2009], systematická pozornost se této oblasti ale celkově nevěnuje. Pokud nám je známo, expertologie se na našich školách uceleně nevyučuje. Výjimkou jsou přednášky o znalectví v Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Milík Tichý Mila Valjentová

milik.tichy@volny.cz milavaljentova@yahoo.fr

Praha a Hradec Králové

2011


11

POJMY A ZKRATKY

Některé pojmy analytik – viz expertní analytik aspekt projektu – hledisko uplatňované při expertize projektu (např. hledisko

fi nanční; hledisko sociální) cíl expertizy – hmotný výsledek expertizy předávaný zadavateli, rozhodovateli

nebo jiným osobám; srov. účel expertizy expert – osoba, která je uznávaným odborníkem v konkrétním oboru, má

teoretické i praktické zkušenosti a dále se v oboru vzdělává; exper

tem může být jak fyzická, tak právnická osoba (viz též odborník,

specialista) expertiza – souhrn činností, kterou se získávají a analyzují podklady pro roz

hodování na základě výroků jednoho nebo více expertů expertní agentura – právnická osoba, která se profesionálně zabývá organizací

expertiz expertní analytik – odborník, který se zabývá řízením, zpracováváním exper

tiz; expertní analytik může být přímým zpracovatelem expertizy

ve vztahu k zadavateli expertní analýza – proces, který je součástí expertizy, zaměřený na  syntézu

a objektivizaci expertních výroků expertní formulář – expertem vyplněný formulář v expertní analýze expertní hodnocení – proces generující výroky expertů a expertní zprávu expertní pracoviště – odborné pracoviště se zaměřením na specifi ckou proble

matiku expertní skupina – skupina osob, která může být organizovaná (např. voliči;

brainstormingový tým) nebo neorganizovaná (trh; aukce; výběrové

řízení apod.) expertní systém – výpočetní program, který simuluje vlastnosti jednotlivého

experta nebo skupiny expertů; expertní systém je vybaven základ

nou znalostí a zkušeností, která mu umožňuje odpovídat na zadané

otázky, popřípadě nabídnout řešení defi novaného problému expertní tým – skupina expertů sestavená za účelem expertizy expertní zpráva – písemná nebo jen ústní zpráva vytvořená jako verbální, nu

merický nebo grafi cký výsledek expertizy (dobrozdání, vyjádření,

studie, posudek, svědecká výpověď apod.)


EXPERTI A EXPERTÍZY

12

expertnost – schopnost osoby podávat zasvěcené názory ke  speciálním otáz

kám (viz též odbornost); expertnost není podmíněna odborností

(kvalifi kovaný odborník nemusí být expertem v určité oboru, i když

se u něj expertnost předpokládá) expertologie – vědecká disciplína zabývající se chováním expertů, teorií a apli

kací expertiz a  expertních analýz, zpracováním expertních zpráv

a všech souvislostí hodnocení – souhrn verbálních, numerických a logických výroků experta nebo

expertního týmu; proces, jehož výsledkem je takový soubor chyba – nedodržení postupů daných zkušenostmi, předpisy, návody apod. impakt – souhrn možných skutečností, které mohou ale nemusí ovlivnit

chování projektu v čase a prostoru; viz též nebezpečí a šance jakost – vlastnost spočívající ve splnění požadavků defi novaných pro pří

slušný standard produktu; jakost je náhodná entita – srov. standard kvantifi kovaný ranking – ranking doplněný dalším numerickým údajem, zpra

vidla ratingem podle kterého se ranking uspořádal mínění – názorový agregát jednotlivce nebo skupiny moderátor expertní analýzy – osoba, která řídí interakční expertní analýzu; ne

musí to být expertní analytik nápad – nová myšlenka vznikající zpravidla spontánně, vyvolaná okol

nostmi řešení problému; významný nápad – nápad, který zlepší pe

něžní toky projektu a zkrátí lhůty projektu narativní analýza – expertní analýza, jejímž výstupem je volný verbální popis

zjištěných skutečností naturel – souhrn neovlivnitelných vlastností člověka, které vytvářejí jeho

povahové rysy názor – hledisko jednotlivce nebo skupiny ve vztahu k minulým, součas

ným nebo budoucím skutečnost nebezpečí – impakt, jehož realizace může mít škodlivý vliv na projekt odborník – osoba, která má doložitelné vzdělání v příslušném oboru odbornost – souhrn vzdělání odborníka, které získal studiem na odborné škole

(viz též Expertnost); osoba, která má odbornost, nemusí být exper

tem omyl – neúmyslné konání založené na mylném názoru, odhadu apod. organizátor expertizy – osoba, která zajišťuje (organizuje) realizaci expertizy proces – sled hmotných a  nehmotných činností uskutečňovaných k  do

sažení předpokládaných vlastností, výstupů a  výsledků projektu;

procesem může být výroba automobilu, jeho provoz, jeho údržba,

rozhodování o jeho koupi


13

Pojmy a zkratky

projekt – sled hmotných a nehmotných procesů; projekt má specifi cký účel

a cíl, který má být realizací projektu dosažen, má časově defi nova

ný začátek a konec a vyhrazené zdroje potřebné pro jeho realizaci;

projektem může být stacionární nebo pohyblivý objekt ranking – uspořádání zjištěných hmotných nebo nehmotných skutečností

podle jejich ratingu; viz též kvantifi kovaný ranking rating – numerický nebo numericky popsatelný odhad významu hmot

ných nebo nehmotných skutečností pro vyšetřovaný projekt respondent – osoba, která v expertní analýze odpovídá na otázky kladené taza

telem nebo expertním analytikem; respondentem nemusí být od

borník nebo expert riziko – pravděpodobná hodnota ztráty/zisku vzniklých nositeli, popří

padě příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí/šance, vyjádřená

v peněžních nebo jiných jednotkách rozhodovatel – osoba, která se účastní rozhodování o zkoumaném projektu scénář nebezpečí – možný způsob realizace nebezpečí a okolnosti, které ho pro

vázejí scénář šance – možný způsob realizace šance a okolnosti, které ho provázejí segment projektu – časová nebo prostorová část projektu, dílčí úsek projektu standard – požadovaná užitná a estetická vlastnost hmotného nebo nehmot

ného produktu, která má být dosažena; standard je popsán objedna

telem pevnými hodnotami parametrů popisujícími produkt

1

; srov.

jakost šance – impakt, jehož realizace může mít prospěšný vliv na projekt tazatel – osoba, která v průzkumové expertize klade otázky respondentům třetí osoba – jedinec nebo skupina jedinců, kteří nejsou účastníky expertizy

a nejsou ani smluvními stranami Smlouvy o expertize, avšak mohou

být výsledkem expertizy dotčeny buď k jejich škodě nebo k jejich

prospěchu; třetí osoby nemusí být v době zpracování expertizy je

jím účastníkům známy účel expertizy – objasnění, dosažení nebo změna hmotných nebo nehmotných

skutečností, k němuž má dát podklad expertiza; srov. cíl expertizy výrok – verbální nebo numerická hodnota, kterou expert přiřazuje ke spe

cifi kovanému dotazu zadavatel expertizy – osoba či subjekt, který zadává expertizu s cílem využít její

výsledky; zadavatel se stává objednatelem expertizy, jestliže uzavře

smluvní vztah s jejím zpracovatelem; v této knize používáme název 1

Slovo standard má ovšem mnoho dalších významů.


EXPERTI A EXPERTÍZY

14

„zadavatel“; v  právních vztazích je zadavatel obvykle objednate

lem zpracovatel expertizy – fyzická nebo právnická osoba, která vypracuje experti

zu pro jejího zadavatele; v právních vztazích je zpracovatel obvykle

zhotovitelem Zkratky AFNOR – Association française de normalisation AIAG – Automotive Industry Action Group AK – Agrární komora BC – Bottom Category EC – Excellent Category EQ – emoční kvocient ETA – Event Tree Analysis FMEA – Failure Mode and Effect Analysis FMECA – Failure Mode, Effect, and Criticality Analysis FTA – Fault Tree Analysis HACCP – Hazard Analysis and Critical Control Points HAZAN – Hazard Analysis HAZID – Hazard Identifi cation HAZOP – Hazard and Operability Study HK – Hospodářská komora IQ – kvocient inteligence LMC – Lower Middle Category NERV – Národní ekonomická rada vlády PVM – průzkum veřejného mínění RPN – Risk Priority Number RS – Rozhodčí soud TC – Top Category UMRA – Universal Matrix of Rating Analysis UMC – Upper Middle Category


15

I

ÚVOD

Za jednu z hlavních příčin nespolehlivosti odhadu vývoje ekonomiky (nikoliv jedinou) se dnes považuje nedostatek pravděpodobnostního přístupu k prognózování – odhady se uskutečňovaly na základě průměrů a nepřihlíželo se k rozptylu ukazatelů. Některé softwary nebyly dokonce schopny pracovat se zápornými hodnotami parametrů, byly nastaveny jen na růst ekonomiky, a vedly k optimistickým odhadům budoucnosti. Volatilita trhů nebyla dostatečně dobře podchycena, ačkoliv v té době již existovaly práce, které na problémy upozorňovaly.

2

Problém ovšem není hlavně v  tom, zda se používá nebo nepoužívá teorie pravděpodobnosti, nýbrž také v tom, jak se shromažďují nebo vytvářejí podklady pro rozhodování. Ukazuje se, že nelze spoléhat jen na tabulky ekonomických údajů získaných z  podnikových, bankovních a  jiných statistik. Z  počátečního okouzlení možnostmi digitálního světa se začínáme vracet ke zdůraznění lidského prvku v rozhodování a v přípravě podkladů pro rozhodovatele. Zabývali jsme se těmito otázkami a  dospěli jsme k  závěru, že je nutné si všimnout postupů, kterými se vytvářejí podklady, a lidmi, kteří se tím zabývají.

Je důležité si uvědomit, jaký je význam expertiz nejen ve  vývoji techniky a  ve  vývoji ekonomie, ale obecně společnosti, jaké je jejich postavení a  jaký mají smysl. Dá se zcela jednoduše říci, že mnoho výrobků by se nemuselo stahovat z prodeje, kdyby výrobci podrobili jejich modely a výrobní proces expertize. Mnoho stavebních havárií by nenastalo, kdyby se projektanti, dodavatelé a  stavebníci postarali o  expertizu možných impaktů, které projekty ohrožují. Mnoho dovolených u moře by nebylo zmařeno, kdyby... Takových „kdyby“ se dá vyjmenovat nesčetně. Nejde ale jednoduše říci, že by žádné brzdy neselhaly, k závalům tunelů by nedocházelo, žádná dovolená by nebyla zmařena, kdyby se vždy provedla řádná expertiza. Nelze to prokázat – dá se to jen odhadnout. Paralelní projekty se dají uskutečnit jen ve specifi ckých oborech – např. v lékařství se dá vyšetřit účinek léku s použitím paralelních skupin osob, kterým se podává lék, placebo nebo vůbec nic.

Dnešní organizované expertizy nejsou převážně živelné. Jsou systematické a spočívají na vědeckých základech. Stále ještě ale chybí systematické respektová- 2

Poznatky o významu matematickostatistických a pravděpodobnostních koncepcí přivedly k ote

vření nové disciplíny managementu: pravděpodobnostního managementu [Probability Manage

ment] – viz Savage [2009].


EXPERTI A EXPERTÍZY

16

ní náhodnosti vstupů – informací, popř. dat a názorů expertů –, a také náhodnosti výstupů.

Jedním z  účelů naší knihy je dát čtenáři představu o  tom, jak má vypadat

expertiza, jak se chová expert, jak máme experta vyhledávat, a řadu dalších informací, o nichž se domníváme, že jsou užitečné pro zadavatele a zpracovatele expertiz, pro experty a  také pro osoby, které mají expertizy posuzovat anebo z nich činit závěry a podle nich rozhodnout. Snažíme se vysvětlit, že lidský činitel v expertizách je neopominutelný, a současně také ukázat, jak ho hodnotit a jak ho respektovat. Všude, kde rozhodují lidé, a zejména tam, kde se o lidech rozhoduje, má lidský činitel mimořádně veliký význam. Nejde nám o to, abychom z expertiz vyloučili subjektivitu – to není ostatně ani možné –, ale abychom ji co nejvíce omezili, eventuálně zcela eliminovali tam, kde je zbytečná. Chceme také vysvětlit, jak zacházet s náhodou – nebo přesněji: jak s ní vycházet v dobrém.

Existuje dnes mnoho nepochybně dobrých softwarů, které nabízejí různé va

rianty zpracování expertiz – především ve  tvaru automatizovaných expertních systémů – a  stále nové softwary vznikají. Softwary se běžně používají, avšak jsou odosobněné, experti, kteří je vytvořili, bývají vzdáleni skutečným problémům, na něž se softwary aplikují. Osvícený uživatel si výsledek softwarového řešení ověří svým zdravým úsudkem, neboli „selským rozumem“. Uživatel, který ale svůj úsudek nepoužívá nebo jím nevládne, se použitím softwaru snadno dopustí chyby projevující se v podcenění nebo přecenění zjištěných zkušeností. „Nemyslíš – zaplatíš!“ platí i zde.

Příkladem úlohy lidského činitele v  expertizách mohou být rozpoznávací

softwary, které slouží například k  identifi kaci objektů zachycených video

technikou. Pokud byl objekt během pořízení záznamu částečně zakrytý, elek

tronické rozpoznávání selhává. Avšak člověk je schopen identifi kovat objekt

zakrytý i z velké části, neboť má schopnost extrapolovat viděné a domyslit si

obraz na základě své tacitní znalosti a zkušenosti. To zatím běžné softwary

nezvládnou.


17

I úvod

1

Základní pojmy

Systém myšlení o expertech a expertizách a o všem, co k nim náleží nebo s nimi souvisí, tvoří dnes vědní obor, jejž označujeme slovem expertologie

3

. Experto

logie není exaktní věda, k exaktnosti má daleko; je to věda, která jednak proniká do několika vědních odvětví – například sociálních, právních, technických, chemických věd –, jednak z nich čerpá. Při četbě této knihy si všimneme, že se ve výkladu často používá slov, výrazů a obratů, které naznačují nepřesnost, nedokonalost, podmínečnost: „často však...“, „v  mnoha případech...“, „někdy...“. Snažili jsme se jim usilovně vyhnout – ale nešlo to. Expertologii neřadíme k exaktním vědám.

Formálním problémem expertologie je skutečnost, že řada významných pojmů, které se v ní uplatňují, není dosud co do názvů nebo obsahu stabilizována, a ani nevidíme známky úsilí o jejich standardizaci (s výjimkou francouzské normy NF X 50-110 [2003]). Tento stav, který ale není na překážku dorozumívání, je způsoben polysémickou povahou hlavních pojmů. Například slovem „expertiza“ se označuje někdy proces, kterým se hledají informace, jindy proces, kterým se hledají odpovědi na položené otázky anebo také dokument, který z takových procesů vzešel. Slovem „expertiza“ se někdy označuje i v češtině vlastnost odborníka, kterou nazýváme v této knize expertností (patrně je to způsobeno nešikovnými překlady z angličtiny). Obdobně je tomu u slova „expert“, které může mít, jak uvidíme, několik kvalitativně odlišných významů. 1.1 Expertiza V odborném i neodborném vyjadřování je „expertiza“ běžným pojmem, a nemusíme se jeho defi nicí nijak podrobně zabývat; z kontextu téměř vždy poznáme, o  co běží. Pro pořádek je však nutné, abychom výklad pojmu neopomenuli. Jednoduše se dá říci, že

expertiza je vědomý nebo podvědomý rozbor minulé, přítomné a  budoucí

situace, ve které se nalézá nebo pravděpodobně bude nalézat určitý projekt.

Expertiza je souhrn činností, kterými se získávají a analyzují podklady pro

rozhodování na základě výroků jednoho nebo několika expertů. 3

Slovo expertologie zavedl Sideľnikov [1999].


EXPERTI A EXPERTÍZY

18

Tato defi nice vystihuje pojem „expertiza“ ve významu, který mu připisujeme

v našem výkladu. Každý obor si může pochopitelně defi nici expertizy přizpůsobit podle svých zvyklostí a potřeb. Na přesné a dokonale výstižné defi nici však nezáleží – jde hlavně o  to, abychom nikoho složitým výkladem nezastrašili. A abychom si navzájem rozuměli.

Jedna ze specializovaných defi nic expertizy:

„Expertizu můžeme defi novat jako samostatnou kriminalistickou metodu,

spočívající v systému úkonů a operací směřujících k odhalení nebo objasnění

skutečností důležitých pro dokazování v trestním řízení za použití odborných

znalostí a metod z různých odvětví vědy, techniky, umění a řemesel.“

Musil et al. [2001]

1.2 Projekt, proces, problém Expertizy, jimiž se zabývá tato kniha, jsou obvykle jistou součástí organizovaných technicko-ekonomických, sociálních, environmentálních a jiných plánovaných ucelených činností probíhajících s  defi novaným účelem a  cílem. Tyto činnosti, zahrnující hmotné a nehmotné složky a materiální myšlenkové procesy, se dnes běžně označují jako projekty.

Projekt má zpravidla nějaký počátek a nějaký konec, může být i přerušovaný,

a  uskutečňuje se na  jednom nebo na  několika místech určitého, nějak defi novaného teritoria. Projekt je tedy vždy časově a  prostorově vymezen. Vymezení však nemusí být přesné a mnohdy jsou meze rozmazané neboli fuzzy, takže ani počátek ani očekávaný konec projektu není přesně znám.

Jakousi „třetí dimenzí“ projektu jsou okolnosti, které podmiňují jeho vznik

a  průběh – do  okolností zahrnujeme například územní, historické, klimatické podmínky, peněžní toky, dopravní síť, politickou situaci apod. Čas a prostor jsou dimenze absolutní, okolnosti jsou relativní – tatáž situace může být příznivá nebo nepříznivá – podle toho, kdo a  jak okolnosti posuzuje. Mohou mít zcela rozmanitý význam – mohou to být okolnosti fi nanční, politické, přírodní nebo mnohé jiné. Předpokládáme všude, že jsou okolnosti zahrnuty do času a prostoru, a většinou ve svém výkladu tuto „dimenzi“ projektu nezdůrazňujeme.

Určitost co do časového a prostorového vymezení a co do okolností se musí

chápat volně – ne vše je v projektu přesně známo předem a často je jen nepřesně známa minulost, z  níž projekt pramení nebo o  kterou se opírá. Okolnosti, za nichž projekt vzniká a za nichž má podle předpokladu končit, bývají mnohdy spíše mlhavé než transparentní a  navíc se v  průběhu projektu mohou změnit. Jsme toho denně svědky.


19

I úvod

Doba a prostor, v nichž se projekt odehrává, nemusí být spojitými entitami. Ur

čité činnosti jsou možné jen ve vymezeném období a ve vymezeném prostoru:

projekt „běžecké lyžování“ je realizovatelný jen v  určitém období a  ve  vyme

zeném terénu, v zeměpisných šířkách přilehlých k jednomu ze zemských pólů

a/nebo až v jistých nadmořských výškách. Anebo kdykoliv a kdekoliv na umě

lém sněhu v  chlazených halách. Projekt musí ovšem probíhat i  mimo  ob dobí

hlavní aktivity: stezky pro zimní běžkaření se musí udržovat i v letním období.

Okolnosti a prostředí jsou vesměs spojité, i když se někdy náhle mění. Do

nedávna bylo lyžování na sněhu v oblasti Perského zálivu nemyslitelné, dnes

ale od r. 2005 existuje v Dubaji monumentální lyžařská hala.

Zemětřesení v Haiti v  lednu 2010 bylo náhlou událostí, která okamžitě

vyvolala velké množství záchranných projektů a ihned se zcela nepochybně

začalo s  přípravou projektů obnovy. Ekonomické faktory a  souvislosti není

jistě nutné zdůrazňovat.

Každé volby do  obecní samosprávy v Česku mohou změnit řadu probí

hajících sociálních, technických a  jiných projektů, mohou některé dokonce

i zastavit.

Uveďme – jen namátkově, úplnost není možná – několik typických projektů,

vždy s několika jejich prvky:

• Napsání, vydání a  prodej této knihy: shromáždění podkladů, inventariza

ce zkušeností, formulace obsahu a osnovy knihy, nabídka nakladatelství,

vlastní sepsání, lektorské posudky, redigování, korektury, vytištění, distri

buce, prodej, monitorování prodeje, monitorování recenzí a jiné odezvy...

• Studium na vysoké škole: přijímací řízení, návštěva přednášek, seminární

práce, praxe v terénu, diplomová práce, obhajoba ...

• Rekonstrukce Karlova mostu v  Praze: průzkumy, expertizy, stavební po

volení, projektová dokumentace, vyhledání dodavatele stavebních prací,

dozory během realizace, kolaudace, uvedení do provozu, údržba ...

• Dovolená na Jadranu: fi nanční zabezpečení, rozhodování o místě a době,

pojištění, doprava na dalmatské pobřeží, ubytování a stravování, nicnedě

lání, turistika a sportování, návrat domů ...

• Volby: programy politických stran, registrace, volební kampaň, předvo

lební průzkumy preferencí, volební akt...

• Rozhodčí spor ve  věci neplnění smlouvy o  dílo: příprava důkazů, žaloba,

jmenování rozhodců, volba předsedajícího rozhodce, žalobní odpověď,

popř. protižaloba, ústní jednání, slyšení znalců, nález rozhodčího sená

tu...


EXPERTI A EXPERTÍZY

20

• Činnost profesní inženýrské organizace: založení, nábor členů, volby ve

dení, administrativa členské základny, vydávání publikací, informování

veřejnosti, valné hromady...

• Expertiza: vyhledání zpracovatele, zadání, formulace úlohy, shromáždění

informací, sestavení expertního týmu, jmenování členů, verbální a nume

rická řešení, expertní zpráva pro rozhodovatele, sledování výsledků ...

Žádoucí je, aby se každý zamýšlený nebo probíhající projekt uskutečnil bez

nesnází

• ve stanoveném čase

• v požadovaném standardu a jakosti

• při dodržení předpokládaného rozpočtu

přičemž zajištění této trojpodmínky musí být dohodnuto ve smlouvách (což se často nestává) nebo předepsáno regulátorem (ani to se často nestává) anebo vyplývá z  obecného zájmu jednotlivce nebo skupiny lidí. Pokud jde o  dodržení rozpočtu, máme na  mysli i  případy, kdy žádný psaný nebo nepsaný rozpočet není defi nován – předpokládá se jen, že se nebude plýtvat lidskými a hmotnými zdroji.

Časový a prostorový průběh každého projektu se dá vždy popsat jako proces,

na  který působí řada vnějších i  vnitřních vlivů. Chceme, aby průběh projektu byl plynulý a stabilní, s jednotlivými fázemi na sebe organicky navazujícími. To se nedá u  všech projektů pochopitelně zajistit; na  procesy působí rušivé vlivy, které jsou buď náhodné (nejsou vyvolány přímým zásahem člověka) nebo nenáhodné (jsou vyvolány rozhodnutími, jež s projektem třebas vůbec nesouvisejí), popřípadě jsou pseudonáhodné (odd. 1.6). Projekty jako celek nejsou stacionární procesy, neboť mají vždy nějaký začátek a nějaký konec. Za stacionární se dají považovat některé jejich úseky, fáze, popř. etapy.

Vyšetřování projektů se dá zpravidla rozložit na  několik samostatných, ale

většinou souvisejících nebo navazujících problémů. Význam slova „problém“ je dost široký a používá se pro různé pojmy; můžeme ho však rozdělit do dvou skupin:

• Problém je souborem otázek, které mají být zváženy, rozřešeny a zodpově

zeny, popřípadě také soubor okolností, které se musí pro úspěch expertizy

objasnit – například hovoříme o matematickém problému, o logistickém

problému, o  problému náboru spolupracovníků, o  problému sestavení

týmu expertů.

• Problémem jsou situace, záležitost nebo osoba, které vedou k  poruchám

projektu; pokud se problém neodstraní, nevede k pozitivnímu stavu. Ně

kdy ale situace, která je pro jednu osobu „problémem“, může být pro jinou


21

I úvod

osobu výhodou; problém se tak stává souborem otázek, a tedy problémem

v prvním významu.

V expertizách se setkáme s oběma těmito významy. Rozlišení mezi nimi nečiní

potíže.

1.3 Osoby v expertizách

V každé expertize se uplatní klíčové osoby, jejichž činnost je pro úspěch exper

tizy nezbytná. Uveďme je zde velmi stručně:

• Regulátor – určuje závazné postupy specifi cké expertizy, jimiž se musí

řídit její eventuální investor, zadavatelé a  další osoby (srov. též odd. 3);

regulátor může mít povahu veřejnoprávní (například u expertiz nebezpečí

přírodního původu; u  expertiz ekonomických nebezpečí a  souvisejících

rizik) i soukromoprávní (například předpisy o rizikových analýzách sdru

žení pojišťoven pro pojišťování tunelových staveb; předpis ITIG [2006]). Basilejský výbor pro dozor nad bankami (Basel Committee on Banking Supervision, BCBS) vydal v roce 2004 dohodu označovanou jako Basel II, která stanoví podmínky prevence provozních rizik, jež mají splňovat velké banky. Jde sice o doporučení, avšak pro členy výboru je prakticky závazné. V současné době (2010) se dokončuje novelizovaný dokument Basel III. Obdobným dokumentem pro pojišťovny v Evropské unii je tzv. Solvency II.

• Investor – fi nancuje expertizu z veřejných nebo soukromých zdrojů.

• Zadavatel – stanoví předmět, účel a  cíl expertizy, a  to buď samostatně

nebo ve spolupráci s jím vyhledaným anebo investorem určeným zpraco

vatelem. Zadavatel nemusí být rozhodovatelem, který expertizu použije.

• Zpracovatel – organizuje expertizu, s  expertním analytikem vyhledává

experty, sestavuje expertní tým a  zajišťuje přípravu expertní zprávy, od

povídá za průběh expertizy v souladu se Smlouvou o expertize (odd. 9.3).

Jiné označení: manažer expertizy. Zpracovatelem expertizy může být jed

notlivec, specializovaný podnik (agentura) anebo také vlastní zaměstnanci

zadavatele.

• Expertní analytik – stanovuje postupy expertizy (pokud nejsou stanoveny

zadavatelem), řídí průběh expertizy včetně expertních analýz, vyhodno

cuje výroky expertů, vypracovává závěry z expertizy, zpracovává expertní

zprávu. Řídí činnost expertního týmu.

• Expert – odborník vyznačující se expertností (odd. 4.3); pracuje na exper

tize samostatně nebo v týmu vedeném expertním analytikem (odd. 10.4).


EXPERTI A EXPERTÍZY

22

Pojem „expert“ má podle okolností a  v  závislosti na  předpisech různé

názvy: specialista, poradce, účetní auditor, daňový poradce, konzultant,

rozhodce, externí spolupracovník, znalec, pojišťovací makléř aj. Označení

„expert“ může mít také kolektivní osoba – instituce, agentura, poradenská

kancelář apod. poskytující expertní služby. V našem výkladu budeme mít

na mysli především kvalifi kovaného jednotlivce a budeme používat jed

notně název expert, pokud to nebude na újmu srozumitelnosti. Podrobně

se experty zabýváme v odd. 5.2.

• Metaexpert – expert, který řídí a  hodnotí postup práce jiných expertů,

hodnotí expertní analýzu, expertní zprávu atd.

• Expertní tým – skupina expertů pracující na expertize. Je řízena expert

ním analytikem (odd. 10.4).

• Rozhodovatel – osoba, pro niž se zpracovává expertní zpráva a  která

na jejím podkladě učiní nebo neučiní rozhodnutí. Rozhodovatelem může

být investor, zadavatel, regulátor apod., rozhodovatelem může být také

sám expert, metaexpert nebo expertní tým jako celek. Postavení rozhodo

vatele včetně jeho práv, povinností nebo jiných atributů se nedá obecně

specifi kovat – musí být stanoveno v účelu expertizy (odd. 1.4, 8.1, 9.1).

Ne všechny uvedené osoby se explicitně uplatní v každé expertize. Podle povahy

problému mohou být dvě nebo více klíčových osob sdruženo v jednu, jež zastává několik funkcí. Například:

• investor může být současně zadavatelem i zpracovatelem

• zpracovatelem, analytikem a expertem může být táž osoba

• zadavatel může být současně rozhodovatelem

V projektu expertizy mohou být klíčovými osobami jednotlivci nebo skupi

ny jednotlivců, anebo organizace (podnikatelé – jednotlivci nebo specializované agentury –, nadace, veřejně prospěšné společnosti aj.). Z právního hlediska může být klíčovou osobou fyzická osoba – nepodnikatel, popř. fyzická osoba –podnikatel, a/nebo právnická osoba různého typu včetně institucí různé povahy.

Osoby, které jsou do  konkrétní expertizy smluvně zapojeny, a  přímo na  ní

pracují, můžeme označit jako účastníky expertizy. Obvykle to je zadavatel, zpracovatel, experti, popř. expertní tým jako celek a expertní analytik. Vztahy mezi těmito osobami musí určovat Smlouva o expertize (odd. 9.3).

Kromě klíčových osob se v projektu expertizy uplatní pomocné osoby – napří

klad pojišťovací makléř, který se zabývá pojištěním odpovědnosti zpracovatele, analytika, eventuálně i  expertů. Dále se může u  expertizy rozsáhlého projektu uplatnit advokát nebo jiný právník, popř. i  jiní zástupci nebo poradci stojící


23

I úvod

mimo expertní tým. Pomocné osoby nepodceňujme, mohou mít rozhodující podíl na úspěchu expertizy!

V některých expertizách se setkáme s dalšími osobami: např. s tazateli a respondenty v průzkumových expertizách (odd. 13).

V expertize se mohou někdy uplatnit tzv. třetí osoby, kterých se může nějakým způsobem dotknout vlastní průběh expertizy (například při šetření na místě) anebo její výsledek, popřípadě opatření učiněná nebo neučiněná rozhodovatelem na základě expertní zprávy. Mezi třetí osoby můžeme zařadit i média, a souhrnně daňové poplatníky a všeobecně osoby nalézající se na českém území i jinde. 1.4 Účel a cíl V souvislosti s expertizami a také v souvislosti s rozhodováním budeme velice často používat slova „účel“ a „cíl“. V běžném vyjadřování obě slova zaměňujeme a nepociťujeme mezi nimi žádný podstatný rozdíl. V expertologických úvahách je však dobré mezi oběma slovy rozlišovat.

Účel [purpose] – souhrn hmotných a nehmotných skutečností, kterého chceme rozhodnutím nebo expertizou, popř. další činností dosáhnout anebo změnit. Patří sem například i změna skutečností ve srovnání s minulým nebo přítomným stavem věcí. Účel může být tvořen několika současnými nebo po sobě jdoucími dílčími účely. Může se stát, že dílčí účely jsou v podrobnostech i protichůdné.

Cíl [aim] – hmotný výsledek činnosti (rozhodování nebo expertizy). Cílem rozhodování je rozhodnutí, cílem expertizy je expertní zpráva nebo jiný dokument, popřípadě souhrn dokumentů. Cílů může být specifi kováno několik dílčích i současných. 1.5 Nejistoty, neurčitosti, odhady Informace, popř. data, se kterými se běžně setkáváme a které využíváme v expertizách, nemají všechny stejnou významnost a  také ne stejnou spolehlivost. Dají se alespoň částečně co do své výpovědní schopnosti odstupňovat.

Výchozím stupněm spolehlivosti informace je jistota [certainty], kdy všechny vstupní údaje o situaci a o záměrech zadavatele expertizy jsou jednoznačné, a výsledek činnosti, o níž se rozhodovalo, se nemůže od předpokladu zjištěného expertizou nijak odchýlit.

Pokud se však jistota ztratí, musíme se vyrovnat s nejistotou [uncertainty] a neurčitostí [ambiguity]. Zatímco nejistota je vždy nějak odstupňovaná podle úrovně našich znalostí o jevu, který se vyšetřuje, je neurčitost dokonalou nejistotou, kdy není jasné, „zda se vůbec něco může stát“ (aniž bychom pojmu „něco“


EXPERTI A EXPERTÍZY

24

přisuzovali jakýkoliv význam). Rozdíly v  pojmech přiblíží poněkud tab.  1.1

a příklady v ní uvedené.

Tab. 1.1 Jistota, neji stoty a neurčitost

Stupeň Příklady události Následek

Pravděpodobnost

výsledku/následku

Jistota

3. září 2005 bude zatmění

Slunce

známý 1

Nejistota 1°

– apriorně

objektivní

při vrhu hrací kostkou

padne právě „trojka“

známý je přesně známa

Nejistota 2° –

subjektivní

budu okraden v čítárně

Filozofi cké fakulty

známý

dá se odhadnout

analyticky

ze statistických dat

Nejistota 3°

– aposteriorně

objektivní

během zbytkové životnosti

budovy bude střecha

budovy stržena vichřicí

dá se

odhadnout

dá se odhadnout

empiricky

Neurčitost

během příštích 10 let

dojde ke zhroucení kurzů

cenných papírů na burze

v Tokiu

nedá se

odhadnout

nedá se odhadnout

Zhruba tedy můžeme říci, že je:

• nejistota – nepoznané známé

• neurčitost – nepoznané neznámé

Nejistota informace obecně neznamená, že je informace nekvalitní! Její kvali

ta může být naopak vyšší, jestliže se o nejistotě ví a je-li alespoň co do svých

vlastností popsána. S neurčitostmi se setkáme v hypotézách. Hypotéza je zpra

vidla neurčitě formulovanou odpovědí na otázku, která ani nemusí být vyslove

na. Setkáváme se dnes s nesprávným používáním slova „hypotéza“ pro stručnou

formulaci problému, který má být řešen.

Nejistoty a neurčitosti, jež se uplatní v expertizách a s nimiž vědomě nebo

nevědomě pracujeme (popřípadě musíme pracovat), mají původ:

• objektivní – jsou dány náhodným nebo pseudonáhodným chováním přírod

ních a společenských jevů nezávislých na jednotlivcích

• subjektivní – jsou dány nedokonalostí myšlení lidí (tj. jednotlivců i skupin,

nejen vlastního myšlení)

Rozlišovat pojmy „nejistota“ a  „neurčitost“ je zejména v expertní analýze

(odd. 12) často velice důležité – podrobnost a spolehlivost informace o jevech


25

I úvod

a událostech má vždy vliv na výsledné hodnocení vyšetřovaného problému v expertních týmech.

Hodnocení nejistot a neurčitostí souvisí často s důvěrou [trust] a spoléháním [confi dence]. Jde o  dva velice blízké pojmy (což je dokumentováno i  skutečností, že v  českém vyjadřování je běžně nerozlišujeme nebo je zaměňujeme), které je zapotřebí blíže poznat. V  expertizách musíme se spoléháním i  důvěrou při hodnocení lidského činitele jako účastníka expertizy i jako zdroje impaktů (odd. 1.8) často počítat, a musíme je i rozlišovat.

Důvěra vyjadřuje existující ochotu osoby vystavit se nebo být vystavena důsledkům rozhodování jiné osoby na  základě pochopení jejích dobrých úmyslů nebo ohodnocení jí nabízených, popř. i poskytovaných užitných hodnot. Předmětem důvěry jsou vždy osoby v obecném slova smyslu (důvěřuji bratrovi; rodičům; pojišťovně; Českým dráhám; rozhodovatel důvěřuje expertnímu analytikovi, že mu nedá zkreslenou zprávu; expertní analytik důvěřuje expertům, že se nedali nikým motivovat apod.). Důvěra závisí obecně na čase a prostoru. S časem důvěra osoby vzrůstá, dosahuje vrcholu, a pak se dosti často zmenšuje anebo zaniká.

Spoléhání je stav mysli osoby (v obecném smyslu) založený na zkušenosti, pozorování nebo poučení apod. a vystihující odhad, že budoucí události, které se v projektu očekávají, budou probíhat podle očekávání. Předmětem spoléhání je předpokládaný vývoj skutečností, jevů, popř. dějů, včetně jevů a dějů souvisejících s jinými osobami (dcera spoléhá na pomoc rodičů; rozhodovatel spoléhá na expertní zprávu). I když se často řekne „spoléhám na brzdy svého automobilu“, ve  skutečnosti spoléháme na  výrobce vozu, servisní službu a  koneckonců také na sebe.

Důvěra i spoléhání jsou vícerozměrné psychometrické pojmy, které nelze jednoduše vyjádřit jedním číslem, i když se tak s oblibou činí. Rozdíl mezi oběma si lze snad zapamatovat dvěma větami:

• Parlament vyjádřil důvěru vládě.

• Farmář spoléhá na příznivé počasí během žní. Zamysleme se, jak se v obou těchto příkladech uplatní čas a prostor (zahrnující okolnosti).

Pojmy, které jsme zde popsali a se kterými se běžně setkáváme při jakýchkoliv expertizách anebo v rozborech expertiz (metaexpertizách), ukazují, že veškeré výroky expertů, výsledky analýz, popř. závěry expertiz jsou bez ohledu na to, zda jsou verbální nebo numerické, zatíženy nepřesnostmi, jejichž původ je buď zcela objektivní, nezávislý na lidských rozhodnutích, anebo subjektivní, založený na nedokonalých pozorováních nebo na úvahách účastníků expertizy. Vždy musíme počítat tedy s tím, že výroky, závěry a jiné prvky jsou odhady.

Vlastnosti odhadů se liší podle toho, jaké je jejich pozadí. Rozlišujeme:


EXPERTI A EXPERTÍZY

26

• empirické odhady – založené na obecných nebo specializovaných odbor

ných zkušenostech účastníka expertizy nebo jiné osoby

• exaktní odhady – založené na  objektivně získaných informacích zpraco

vaných s použitím vhodného fyzikálního, popř. matematického modelu;

model přitom sám může být odhadem; slovo „exaktní“ v tomto případě ne

znamená, že jde o přesný údaj, nýbrž o údaj získaný z dat anebo jiných in

formací zatížených nepřesnostmi postupem využívajícím matematických

modelů

• kvalifi kované odhady – jsou založeny na teoretických znalostech jednotliv

ce a na jeho zkušenostech

• statistické, popř. pravděpodobnostní odhady – založené na rozboru statis

tických souborů dat získaných pozorováním, přístrojovým měřením a ná

sledným vyhodnocením matematickostatistickými metodami

• smíšené odhady – obsahující vlastnosti uvedených čtyř skupin; jde větši

nou o odhady sumarizující vyšetření rozsáhlého problému Odhady dále rozlišujeme podle toho, zda jde o odhady bodové nebo intervalové. Bodový odhad je defi nován jediným výrokem (například teplota ovzduší je 5 °C), intervalový odhad je defi nován výrokem s rozpětím (například zítřejší denní teploty budou 7 až 10 °C) nebo mezí (teploty budou větší/menší než 11  °C; jde ovšem také o výrok s rozpětím, v němž druhá mez není defi nována, ale víme že existuje).

V expertizách je běžnou chybou, že se povaha odhadu podceňuje, a u výroků

se neuvádí, že jde o odhad, popřípadě o jaký druh odhadu jde. Někdy je výhodné si souhrnně uvědomit, že jakýkoliv výrok v expertize je odhadem, a eventuálně to v expertní zprávě i poznamenat. Není to projevem snahy se vyhnout odpovědnosti, ale naopak upozornit na možné nejistoty výroků. 1.6 Náhodnost, pseudonáhodnost, nenáhodnost V dalším výkladu se v souvislosti s rozhodováním a s výroky expertů setkáme několikrát s pojmem „náhodnost“. Nepředpokládáme, že čtenáři jsou dostatečně obeznámeni s matematickou statistikou a  teorií pravděpodobnosti (ostatně i  my jsme jen prostými uživateli těchto disciplín), ale na  druhé straně víme, že bez některých pojmů se v rozhodování a podmiňujících činnostech neobejdeme.

Náhodnost je na první pohled na obtíž, avšak nedovedeme si představit, že

by neexistovala. Bez náhodnosti by se zastavila evoluce. A nemuseli bychom se ani zabývat expertizami... Musíme se proto u pojmu „náhodnost“ a jeho přátel zastavit.


27

I úvod

Všimněme si nejdříve přívlastku „deterministický“. Vyjadřuje se jím sku

tečnost, že takto označený popis skutečností nebo hodnota veličiny, která se v popisu uplatní, jsou dány rozhodnutím člověka. Zdůrazňuje se jím nenáhodnost takového rozhodnutí. V  tomto výkladu a  v  jiné příbuzné literatuře nemá tento pojem nic společného s determinizmem ve fi lozofi ckém pojetí.

Země obíhá kolem Slunce. Na to se přišlo až dost pozdě. Popsalo se to zákony

nebeské mechaniky (Johannes Kepler, 1571 – 1630), ty jsou nenáhodné. Pak

se zjistilo, že to obíhání přece jen trochu kolísá, někdy se to dalo vysvětlit,

ale pořád zůstává něco, co se vysvětlit nedá, a tak se řeklo, že to jsou náhodné

odchylky. Ale oběh Země kol



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist