načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Evropské právo 2 -- Jednotný vnitřní trh - Naděžda Šišková; kolektiv

Evropské právo 2 -- Jednotný vnitřní trh

Elektronická kniha: Evropské právo 2 -- Jednotný vnitřní trh
Autor: ;

Publikace Evropské právo 2 – Jednotný vnitřní trh je sondou do tradičních institutů materiálního práva EU (realizace čtyř základních svobod a právo hospodářské soutěže) a ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 263
Rozměr: 22 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-735-7949-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace Evropské právo 2 – Jednotný vnitřní trh je sondou do tradičních institutů materiálního práva EU (realizace čtyř základních svobod a právo hospodářské soutěže) a zároveň se zaměřuje na relativně nové oblasti, které se v poslední době dynamicky rozvíjejí. Širší dimenze je vyhrazena otázkám prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Učebnice přináší srozumitelný výklad a přiblížení relevantní judikatury. Renomovaní autoři pod vedením doc. Naděždy Šiškové se drží jasné a přehledné struktury, systematicky se věnují jednotlivým problémům a tématům. (jednotný vnitřní trh)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Evropské právo 2 Evropské právo 2
Šišková Naděžda
Cena: 501 Kč
Právo Evropské unie Právo Evropské unie
Stehlík Václav, Hamuľák Ondrej, Petr Michal
Cena: 445 Kč
Evropské právo Evropské právo
Kolektív autorov
Cena: 1118 Kč
Evropské právo Evropské právo
Klíma Karel
Cena: 633 Kč
Právo Evropské unie Právo Evropské unie
Tomášek Michal, Týč Vladimír
Cena: 578 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Evropske pravo 2012.indb 1Evropske pravo 2012.indb 1 21.1.2013 11:48:0021.1.2013 11:48:00


Evropske pravo 2012.indb 2Evropske pravo 2012.indb 2 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


Evropske pravo 2012.indb 3Evropske pravo 2012.indb 3 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


Vzor citace: ŠIŠKOVÁ, N. a kol. Evropské právo 2 – Jednotný vnitřní trh.

Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 264 s.

Právní stav publikace je k 1. 2. 2012.

Recenzent: doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A.

© doc. JUDr. Naděžda Šišková, Ph.D., a kol., 2012

ISBN 978-80-7357-949-4 (váz.)

ISBN 978-80-7357-835-0(eub)

Evropske pravo 2012.indb 4Evropske pravo 2012.indb 4 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


5

AUTOŘI JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ

doc. JUDr. Naděžda Šišková, Ph.D. – vedoucí autorského kolektivu, vedoucí

katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Předmluva, kapitola I, II, celková koncepce díla, redakční a editorské práce

JUDr. Michal Petr, Ph.D. – místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže ČR, člen katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity

Palackého v Olomouci

Kapitola III, V, VII

doc. JUDr. Bohumil Pikna, CSc. – člen katedry mezinárodních vztahů aevrop

ských studií Metropolitní univerzity Praha

Kapitola VIII

JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D. – zástupce vrchního ředitele Sekce pro evropské

záležitosti Úřadu vlády ČR, člen katedry ústavního práva Právnické fakulty

Univerzity Karlovy v Praze

Kapitola IV

JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. – členka katedry občanského a pracovního

práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Kapitola IX

JUDr. Ondrej Hamuľák – tajemník katedry evropského práva Právnickéfa

kulty Univerzity Palackého v Olomouci

Kapitola VI

Evropske pravo 2012.indb 5Evropske pravo 2012.indb 5 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


Evropske pravo 2012.indb 6Evropske pravo 2012.indb 6 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


7

OBSAH

Autoři jednotlivých částí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Kapitola I: Výchozí pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Úvod do jednotného vnitřního trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.1 Společný trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.2 Jednotný vnitřní trh (JVT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.3 Hospodářská a měnová unie (HMU) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Kapitola II: Volný pohyb zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.1 Přehled opatření k zajištění volného pohybu zboží . . . . . . . . . . . . . 21

2.2 Celní unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.2.1 Celní unie z hlediska ratione materiae . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.2.2 Celní unie z hlediska ratione loci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.2.3 Společný celní sazebník (SCS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.4 Vnitřní aspekt celní unie – zákaz ukládání cel

a dávek s rovnocenným účinkem jako clo

mezi členskými státy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.5 Dávky s obdobným (rovnocenným, totožným) účinkem

jako clo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.3 Kvantitativní omezení vývozu a dovozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.3.1 Opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní

omezení vývozu a dovozu (ORUKO) . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.4 Výjimky ze zákazu diskriminačních omezení dovozu,

vývozu nebo tranzitu (čl. 36 SFEU) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.4.1 Veřejná morálka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.4.2 Veřejný pořádek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.4.3 Veřejná bezpečnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

2.4.4 Ochrana zdraví a života lidí a zvířat, ochrana rostlin . . . . . 31

2.4.5 Ochrana národního kulturního pokladu,

jenž má uměleckou, historickou nebo

archeologickou hodnotu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Evropske pravo 2012.indb 7Evropske pravo 2012.indb 7 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


8

OBSAH

2.4.6 Ochrana průmyslového nebo obchodního vlastnictví . . . . . 32

2.4.7 Prostředky svévolné diskriminace a zastřeného

omezování obchodu mezi státy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.5 Zákaz diskriminace v daňové oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.6 Státní monopoly komerční povahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Kapitola III: Volný pohyb osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.1 Volný pohyb jako právo občana EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.2 Právo pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.3 Právo pobytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.4 Právo na rovné zacházení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

3.5 Omezení svobody pohybu a pobytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.6 Volný pohyb pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.7 Práva pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Kapitola IV: Evropské občanství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.1 Úvod. Historické, politické a právní předpoklady vzniku

evropského občanství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.2 Povaha a strukturální prvky občanství EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.3 Občanská a politická práva vyplývající z volného

pohybu osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.3.1 Právo volného pohybu a pobytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.3.2 Politická práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.3.3 Další oprávnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Kapitola V: Svoboda usazování a poskytování služeb . . . . . . . . . . . . . . . 64

5.1 Svoboda usazování fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

5.1.1 Omezení svobody usazování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 5.1.2 Uznávání diplomů a kvalifi kací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

5.2 Svoboda usazování právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 5.2.1 Změna sídla právnické společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 5.2.2 Zřizování poboček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

5.3 Unijní právo obchodních společností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

5.3.1 Harmonizace práva obchodních společností . . . . . . . . . . . . 73

5.3.2 Nadnárodní formy obchodních společností . . . . . . . . . . . . . 75

5.4 Volný pohyb služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

5.4.1 Pojem služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

5.4.2 Sektorové výjimky a liberalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

5.4.3 Omezení volného pohybu služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Evropske pravo 2012.indb 8Evropske pravo 2012.indb 8 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


9

OBSAH

5.4.4 Uznávání diplomů a kvalifi kací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

5.4.5 Směrnice o službách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Kapitola VI: Volný pohyb kapitálu a plateb.

Hospodářská a měnová unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

6.1 Volný pohyb kapitálu a plateb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

6.1.1 Vývoj svobody volného pohybu kapitálu a plateb . . . . . . . . 85

6.1.2 Kapitál, platby a ostatní svobody vnitřního trhu . . . . . . . . . 87

6.1.3 Režim volného pohybu kapitálu a plateb – zákaz

omezení a výjimky ze zákazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

6.2 Hospodářská a měnová unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

6.2.1 Vytváření hospodářské a měnové unie

v rámci evropské integrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

6.2.2 Podmínky účasti státu na hospodářské a měnové unii . . . . . 94

6.2.3 Institucionální zabezpečení fungování hospodářské

a měnové unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Kapitola VII: Hospodářská soutěž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

7.1 Stručná historie unijního soutěžního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

7.2 Předmět a účel soutěžního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

7.3 Vztah národního a unijního soutěžního práva . . . . . . . . . . . . . . . . 103

7.4 Základní pojmy soutěžního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

7.4.1 Podniky a sdružení podniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

7.4.2 Relevantní trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

7.5 Zakázané dohody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

7.5.1 Formy dohod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

7.5.2 Způsobilost dohody narušit soutěž . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

7.5.3 Dohody menšího významu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

7.5.4 Výjimky ze zákazu dohod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

7.5.5 Příklady zakázaných dohod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

7.6 Zneužívání dominantního postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

7.6.1 Dominantní postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

7.6.2 Zneužívání dominantního postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

7.6.3 Příklady zneužívání dominantního postavení . . . . . . . . . . 125

7.7 Řízení ve věcech dohod a dominance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

7.7.1 Evropská soutěžní síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

7.7.2 Průběh řízení před Komisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

7.7.3 Vyšetřovací oprávnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

7.7.4 Program leniency . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Evropske pravo 2012.indb 9Evropske pravo 2012.indb 9 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


10

OBSAH

7.8 Kontrola koncentrací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

7.8.1 Pojem koncentrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 7.8.2 Narušení soutěže v důsledku koncentrace . . . . . . . . . . . . . 136 7.8.3 Řízení o povolení spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 7.8.4 Zákaz uskutečňování spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

7.9 Soukromé prosazování soutěžního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 7.9.1 Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního

práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

7.9.2 Iniciativy Komise v oblasti odpovědnosti za škodu . . . . . 142 7.10 Veřejné podniky a podniky zvláštních a výlučných práv . . . . . . . 143 7.11 Veřejná podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 7.11.1 Pojem veřejné podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 7.11.2 Slučitelnost podpory s vnitřním trhem . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.11.3 Řízení ve věcech veřejné podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

7.12 Kontrola zadávání veřejných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 7.12.1 Působnost zadávacích směrnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.12.2 Zadávací řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 7.12.3 Přezkum zadávacího řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Kapitola VIII: Prostor svobody, bezpečnosti a práva . . . . . . . . . . . . . . 154

8.1 Pojmové vymezení prostoru svobody, bezpečnosti

a práva jako unijní oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

8.1.1 Geneze vzniku institutu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

8.2 Charakteristika oblasti a základní terminologie . . . . . . . . . . . . . . 157

8.3 Legislativněrávní aspekty relevantních oblastí

po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

8.4 Základní koncepční dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

8.4.1 Stockholmský program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

8.4.2 Strategie vnitřní bezpečnosti EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

8.5 Justiční spolupráce v trestních věcech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

8.5.1 Unijní dimenze spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

8.5.2 Eurojust . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

8.5.3 Evropská justiční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

8.5.4 Evropský zatýkací rozkaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

8.5.5 Společné vyšetřovací týmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

8.6 Justiční spolupráce v občanských věcech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

8.6.1 Vývoj a základy spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

8.6.2 Lisabonská úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

8.6.3 Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci . . . . . . 186

Evropske pravo 2012.indb 10Evropske pravo 2012.indb 10 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


11

OBSAH

8.7 Policejní spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

8.7.1 Unijní dimenze spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

8.7.2 EUROPOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

8.8 Azylová a cizinecká politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

8.8.1 Vývoj obou politik v rámci Unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

8.8.2 Koncepční přístupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

8.8.3 Společná azylová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

8.8.3.1 Nařízení k azylu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

8.8.3.2 Takzvaná kvalifi kační a procedurální směrnice . . . 203

8.8.4 Společná cizinecká politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205

8.8.5 Společná vízová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

8.8.5.1 Vízový informační systém (VIS) . . . . . . . . . . . . 209

8.8.6 Eurodac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

8.9 Schengenská spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

8.9.1 Charakteristika a právní aspekty spolupráce . . . . . . . . . . . 212

8.9.2 Schengenský hraniční kodex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

8.9.3 Schengenský informační systém (SIS) . . . . . . . . . . . . . . . 219

Kapitola IX: Vybrané aspekty soukromého práva – ochrana

spotřebitele v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

9.1 Úvodní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

9.2 Pojetí spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

9.3 Akční programy v oblasti ochrany spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . 227

9.3.1 Akční program v oblasti spotřebitelské

politiky (2007–2013) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

9.3.2 Program spotřebitelé na období 2014–2020. . . . . . . . . . . . 228

9.4 Vybrané směrnice na ochranu spotřebitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

9.4.1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993

o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských

smlouvách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

9.4.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES

ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje

spotřebního zboží a záruk na toto zboží . . . . . . . . . . . . . . 231

9.4.3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU

ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou

se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice

Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a ruší se

směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského

parlamentu a Rady 97/7/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

Evropske pravo 2012.indb 11Evropske pravo 2012.indb 11 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


12

OBSAH

9.4.4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES

ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu

k některým aspektům smluv o dočasném užívání

ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých

rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně . . . 239 9.4.5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES

ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském

úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS . . . . . . . . . 242 9.4.6 Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990

o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy . . . . . 244

9.4.7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES

ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech

služeb informační společnosti, zejména elektronického

obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém

obchodu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 9.4.8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES

ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách

vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice

Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu

a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení

Evropského parlamentu a Rady č. 2006/2004/ES

(směrnice o nekalých obchodních praktikách) . . . . . . . . . . . . 246

9.4.9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES

ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací

reklamě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249

9.4.10 Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985

o sbližování právních a správních předpisů členských

států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky . . . . . . 250 Základní literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Ostatní prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

Evropske pravo 2012.indb 12Evropske pravo 2012.indb 12 21.1.2013 11:48:2621.1.2013 11:48:26


13

PŘEDMLUVA

Předkládaná publikace je vysokoškolskou učebnicí z materiálního práva EU,

která navazuje na dříve vydanou učebnici (ŠIŠKOVÁ, N., STEHLÍK, V.

Evropské právo 1 – Ústavní základy EU. Praha: Linde, 2007). Dohromady

tak tvoří koherentní a ucelený studijní materiál pro posluchače právnických

a jiných fakult, kde evropské právo je vyučováno (přinejmenším)dvousemestrálně.

Uvedený text, který vznikl jako základní učebnice a klíčový studijní materiál pro studenty PF UP, kde většina autorů působí, tvoří soubor vybraných

přednášek. Proto tato učebnice neaspiruje na všezahrnující výklad veškerérelevantní látky z oblasti vnitřního trhu (JVT), ale orientuje se na vybrané instituty

materiálního práva EU, které jsou pro uchopení a zvládnutí problematikyvnitřního trhu EU klíčové. Učebnice přináší zejména sondu do tradičních institutů

materiálního práva EU (realizace čtyř základních svobod a právo hospodářské

soutěže). Zároveň se zaměřuje a akcentuje relativně nové oblasti, které se vposlední době zvlášť dynamicky rozvíjí a jež formálně překračují původní záměr

JVT. Proto podstatně širší dimenze, nežli tomu je běžné u klasických učebnic

evropského práva, byla vyhrazena otázkám, co se týče prostoru svobody,bezečnosti a práva a rovněž tak ochraně spotřebitele. Přičemž rozsah přiblížení

látky v uvedených oblastech byl dán nejen tou skutečností, že se jedná opřekotně se vyvíjející instituty, ale i s ohledem na jejich významné dopady na

jednotlivce.

1

Část otázek, které v této učebnici nebyly pokryté, přibližuje rovněž dalšípublikace autorů z katedry evropského práva PF UP (STEHLÍK, V., HAMUĽÁK, O.,

PETR, M. Praktikum práva Evropské unie. Vnitřní trh. Praha: Leges, 2011),

která slouží jako pomůcka pro seminární výuku.

1

Text učebnice Evropské právo 2 – Jednotný vnitřní trh EU sice formálně přesahuje rámec jednotného

vnitřního trhu, a tím přesněji odpovídá angl. pojmu „substantive law“, avšak uvedený název byl

zvolen proto, že se jedná o pojem v právní literatuře značně ukotvený, více vžitý pro danou oblast

a překládaný do češtiny různými autory stejně.

Evropske pravo 2012.indb 13Evropske pravo 2012.indb 13 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


14

EVROPSKÉ PRÁVO 2 – Jednotný vnitřní trh

Na přípravě publikace se podíleli nejen akademičtí pracovníci (členovékatedry evropského práva a katedry občanského a pracovního práva z Právnické

fakulty UP v Olomouci a katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze), ale rovněž významní odborníci z praxe

(z Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a Úřadu vlády ČR).

Učebnice Evropské právo 2 – Jednotný vnitřní trh je hlavním výstupem

grantového projektu stejného názvu, poskytnutého Fondem rozvoje vysokých

škol.

Za autorský kolektiv

doc. JUDr. Naděžda Šišková, Ph.D.

vedoucí katedry evropského práva PF UP

profesorka Jean Monnet v oboru evropského práva

předsedkyně České asociace pro evropská studia

Evropske pravo 2012.indb 14Evropske pravo 2012.indb 14 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


15

KAPITOLA I

Výchozí pojmy

Úvod do jednotného vnitřního trhu

Původní komunitární pilíř, jenž představuje integrující se jádro EU, je vhmotněprávní rovině založen na realizaci čtyř základních svobod (volný pohybzboží, osob, služeb a kapitálu). Přičemž, co se týče jeho vývoje, prošel různými

etapy regionální ekonomické integrace.

1.1 Společný trh

Historicky nejstarší a původní etapou bylo vytvoření společného trhu.

Pojem společný trh obecně je vnímán v teorii a praxi jako určitý stupeňmezi státní makroekonomické integrace na rozhraní mezi celní a hospodářskou unií.

Celní unií se rozumí prostor (též zóna, oblast) vytvořený na základěmezinárodní smlouvy, ve kterém jsou odstraněny vzájemné překážky obchodu (cla, dávky s obdobným účinkem, kvóty) a jenž je charakterizován společným celním tarifem vůči třetím státům. Jinými slovy, je zde přítomen jak prvek vnitřní (odstranění překážek volného pohybu zboží mezi zúčastněnými státy), tak i prvek vnější (společný celní tarif navenek).

Pokud schází vnější prvek, jedná se o zónu volného obchodu, kdy dotčené státy mezi sebou sice odstraňují překážky obchodu, avšak navenek tyto překážky upravuje každý stát samostatně a nezávisle na ostatních. Uvedené specifi kum zóny volného obchodu má své významné konsekvence a odlišnosti od celní unie. Jsou to jednak cirkulace v rámci zóny pouze toho zboží, které má

Evropske pravo 2012.indb 15Evropske pravo 2012.indb 15 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


16

EVROPSKÉ PRÁVO 2 – Jednotný vnitřní trh

svůj původ v tomto prostoru, a jednak nebezpečí vzniku tzv. obchodníchodklonů (nepřirozených toků zboží přes hranice států s nejslabšími překážkami).

2

Společný trh jde dále nejen tehdy, pokud se jedná o zónu volného obchodu, ale taktéž i celní unie, protože nad rámec volného pohybu zboží umožňuje volný pohyb i dalších ekonomických činitelů.

Pokud se týče společného trhu v rámci nadstátních entit, je nutno uvést, že již první zřizovací smlouva, Smlouva o založení ESUO (Pařížská smlouva) z roku 1951, poukazuje na společný trh jako jeden ze tří určujících znaků azákladních kamenů, na nichž je Společenství založeno (zároveň se společnými cíli a společnými orgány).

Pařížská smlouva vymezila společný trh ve svém článku 4 negativnímzpůsobem, tedy tak, že určila skutečnosti, které jsou s tímto prostorem neslučitelné, zejména: ▪ dovozní nebo vývozní cla, ▪ kvantitativní omezení vývozu a dovozu, ▪ státní subvence nebo podpory, ▪ zvláštní poplatky, ▪ rozdělení trhu.

Smlouva ESUO upravila rovněž zákaz dalších opatření neslučitelných se společným trhem (např. zákaz zneužití dominantního postavení).

V intencích Smlouvy EHS z roku 1957 společný trh zahrnuje vytvoření celní unie se zrušením dovozních a vývozních cel a kvantitativních omezení při obchodu mezi členskými státy a ostatních opatření s obdobným účinkem, zákaz diskriminace a zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům.

Z temporálního hlediska měl společný trh ES vzniknout postupně, vprůběhu 12letého přechodného období, jež se členilo na tři čtyřleté etapy, přičemž na základě čl. 8 Smlouvy EHS ukončení celého tranzitního období se mělo odehrát k 31. 12. 1969.

V praxi se podařilo vytvořit celní unii dokonce o rok a půl dříve, k 1. 7. 1968. Jinými slovy, k tomuto datu dosáhlo Společenství stavu, který vyžadovalyzřizovací smlouvy, skoro ve všech oblastech, kromě zemědělství.

Společný trh v tu dobu zahrnoval: ▪ celní unii, včetně volného pohybu zboží mezi členskými státy (avšak spřetrvávajícími věcnými, technickými a daňovými překážkami), společného

celního sazebníku (vytvořeného na základě nařízení Rady z 1. 7. 1968)

a společné obchodní politiky vůči třetím státům; 2

Podrobněji viz SVOBODA, P. Úvod do evropského práva. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 166.

Evropske pravo 2012.indb 16Evropske pravo 2012.indb 16 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


17

KAPITOLA I: Výchozí pojmy

▪ volný pohyb pracovníků (nikoliv všech fyzických osob, ale pouzepracovníků); ▪ volný pohyb služeb (avšak se zachováním systému licencí, tedy zvláštních

povolení pro určité druhy služeb v jiném členském státě); ▪ volný pohyb kapitálu (avšak s určitými omezeními).

Lze tedy shrnout, že pojem společný trh je tak pojmem historicky starším a méně integrovaným nežli jednotný vnitřní trh. Pro existenci a fungování Společenství měl společný trh takový význam, že se dokonce stal synonymem jeho názvu (říkalo se členským státům ES „státy společného trhu“).

Ačkoli byl dosažený stav vnímán na konci šedesátých let jako významný

úspěch, nicméně od začátku osmdesátých let byl již označován za stagnaci

a soustavně kritizován za malou propojenost národních trhů členských států.

Bylo tomu tak proto, že společný trh nezajistil v rámci čtyř základníchsvobod odstranění všech překážek. Například zboží sice nebylo proclíváno anebylo omezováno co do množství, avšak neproudilo volně, protože mělo splňovat i další požadavky – technické, sanitární, bezpečnostní atd.

Tedy „volný pohyb“ nebyl de facto zcela volný.

1.2 Jednotný vnitřní trh (JVT)

S ohledem na výše uvedené není překvapující, že na začátku osmdesátých let

sílil tlak na zrušení dosavadních překážek volného pohybu, odbouráváníkontrol na vnitřních hranicích ES a odstranění zbývajících příčin fragmentace trhu

Společenství. Zastřešujícím mottem těchto snah se stal nový pojem – jednotný

vnitřní trh (JVT). O něm se diskutovalo na evropských summitech v Kodani

(1982), Dublinu (1984) a Bruselu (1985).

Záměr vytvořit jednotný vnitřní trh byl vtělen do tzv. Bílé knihy (Opatření k uskutečnění vnitřního trhu EHS), kterou zveřejnila Evropská komise 14. 6. 1985 a jež byla schválena na zasedání Evropské rady v Miláně 29. 6. 1985.

Uvedený analytický dokument EK, u jehož zrodu stál komisař lordCockfi eld, konkretizoval stávající překážky a stanovil 279 opatření, nutných pro jejich odstranění.

Bílá kniha z roku 1985 rozčlenila překážky do tří druhů: 1. odstranění materiálních neboli věcných překážek (především kontrol na

vnitřních hranicích);

Evropske pravo 2012.indb 17Evropske pravo 2012.indb 17 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


18

EVROPSKÉ PRÁVO 2 – Jednotný vnitřní trh

2. odstranění technických překážek (předpisů upravujících technicképarametry výrobků a existujících certifi kačních, inspekčních a kontrolních procedur

k ověřování technických parametrů zboží); 3. odstranění daňových překážek (spočívajících v nepřímých daních).

Bílá kniha se stala základem pro modifi kaci primárního práva v podobě přijetí Jednotného evropského aktu (Single European Act, JEA) podepsaného dne 17. 2. 1986 v Lucemburku a dne 28. 2. 1986 v Haagu.

JEA stanovil časový horizont pro uskutečnění jednotného vnitřního trhu, který měl být zaveden do 1. 1. 1993. JEA rovněž přinesl defi nici jednotného vnitřního trhu, přičemž všechny následující modifi kující akty primárního práva tuto defi nici převzaly, včetně Lisabonské smlouvy. Na základě čl. 26 odst. 2 SFEU „jednotný vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanovením smluv“. Lisabonská smlouva nicméně nepřevzala extenzivnější formulaci JVT, akcentující hospodářskou soutěž. Tak např. Bílá kniha z roku 1995 „Opřípravě přidružených států střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu EU“ uvádí: „Je to rovněž trh, který má svou sociální dimenzi a podporuje se v něm aktivní hospodářská soutěž. Všechny systémové brzdy a kontroly nezbytné k zajištění toho, že pravidla budou respektována, se uplatňují uvnitř trhu, nikoliv při přechodu hranic jednotných států.“ Obdobné definice JVT ve znění Ústavní smlouvy mluví o volné a nenarušené hospodářské soutěži.

Jednotný vnitřní trh znamená nejen propojení a sloučení národních trhů členských států do jednoho prostoru bez vnitřních hranic s ujednocenýmrežimem (režimem jednotného trhu), ale rovněž fungování určitých zásad. Těmito jsou: zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti, nový přístup, minimální harmonizace a vzájemné uznávání národních úprav (podrobněji viz dále).

Relevantní úpravu ve vztahu k jednotnému vnitřnímu trhu naleznemerovněž i v článku 3 odst. 3 SEU, ve znění Lisabonské smlouvy, který, co se týče svého konceptu, je fakticky „kombinací některých cílů z čl. 2 SEU a čl. 2 SES...“

3

a zahrnuje několik základních skupin (týká se ekonomiky, právobčanů v ekonomickém životě, spolupráce členských států v hospodářském životě,

ochraňuje kulturní svébytnosti členských států).

4

Ačkoliv dovršení JVT konstatovala již Maastrichtská smlouva v roce 1992, určité slabiny v jeho plynulém fungování nicméně odhalila zpráva Maria 3

SYLLOVÁ, J., PÍTROVÁ, L., PALDUSOVÁ, H. a kol. Lisabonská smlouva. Komentář. Praha:

C. H. Beck, s. 15.

4

Tamtéž.

Evropske pravo 2012.indb 18Evropske pravo 2012.indb 18 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27


19

KAPITOLA I: Výchozí pojmy

Montiho s názvem New strategy for the Single Market, přijatá téměř 20 let

poté (9. 5. 2010).

K překonání těchto přetrvávajících se obtíží, spojených sprotektcionalistickými tendencemi členských států, má sloužit nový dokument Evropské komise – Single Market Act, obsahující jak návrhy ke zlepšení, tak i termíny jejichuskutečnění.

5

1.3 Hospodářská a měnová unie (HMU)

Článek 3 odst. 4 SEU uvádí další cíle – „vytváření hospodářské a měnové unie, jejíž

měnou je euro“, které byly původně deklarovány již Maastrichtskou smlouvou.

Ve srovnání s JVT se jedná o vyšší formu hospodářské integrace. Hospodářská a měnová unie (HMU) se skládá ze dvou strukturálních částí (hospodářská unie a měnová unie) a je podpořena soustavou společných institucí a nástrojů.

Měnová unie znamená převedení monetární kompetence na nadnárodní úroveň

6

, včetně vymezení a provedení jednotné měnové a devizové politiky.

Hospodářská politika v intencích čl. 119 odst. 1 SFEU „je založena na úzké koordinaci hospodářských politik členských států, na vnitřním trhu a na vymezení společných cílů a která je prováděna v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží“.

Z uvedeného vymezení je patrné, že pojem hospodářské politiky zahrnuje dva pilíře: 1. hospodářskou politiku na úrovni EU (realizovanou prostřednictvímprovádění výlučných a sdílených pravomocí) a

2. koordinací národních politik členských států (sledováníhospodářsko-politických cílů a každoroční hodnocení Radou a Komisí národníchhospodářských politik v rámci konvergenčních a stabilizačních programů).

7

Zatímco měnovou unii se podařilo vytvořit v průběhu 10 let po Maastrichtské smlouvě (k 1. 1. 2002), jednotná hospodářská politika ve své podstatěneexistuje ani po 20 letech po Maastrichtu (vyjma vzájemnou koordinaci). Ukázkou neexistence společné hospodářské politiky členských států jsou např. rozdílné daňové soustavy, rozdílné systémy sociálního zabezpečení nebo rozdílná míra investic do vzdělávání a infrastruktury.

8

5

Podrobněji tamtéž, s. 264.

6

SVOBODA, P., cit. dílo, s. 166.

7

Podrobněji viz SYLLOVÁ, J., PÍTROVÁ, L., PALDUSOVÁ, H. a kol., cit. dílo, s. 507–508.

8

Tamtéž, s. 508.

Evropske pravo 2012.indb 19Evropske pravo 2012.indb 19 21.1.2013 11:48:2721.1.2013 11:48:27




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist