načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ -- k maturitě z OSZ, k přijímacím zkouškám na VŠ, pro studium EU a mezinárodních vztahů v prvních ročnících humanitních VŠ - Jana Petrželová

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ -- k maturitě z OSZ, k přijímacím zkouškám na VŠ, pro studium EU a mezinárodních vztahů v prvních ročnících humanitních VŠ
-15%
sleva

Kniha: Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ -- k maturitě z OSZ, k přijímacím zkouškám na VŠ, pro studium EU a mezinárodních vztahů v prvních ročnících humanitních VŠ
Autor:

Součástí znalostí, se kterými by středoškoláci v současné době měli přicházet k maturitě, je i problematika Evropské unie (a místa České republiky v ní), nejvýznamnějších ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  129 Kč 110
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011
Počet stran: 120
Rozměr: 170 x 243 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 21. 2. 2011
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2011
ISBN: 9788025133736
EAN: 9788025133736
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Součástí znalostí, se kterými by středoškoláci v současné době měli přicházet k maturitě, je i problematika Evropské unie (a místa České republiky v ní), nejvýznamnějších celosvětových mezinárodních organizací, globalizace či trvale udržitelného rozvoje. Kniha flexibilně reaguje na vzrůstající požadavky kladené na středoškolské studenty. Stává se tak nejen cenným pomocníkem v přípravě na maturitní zkoušku, ale i na přijímací zkoušky na vysokou školu v oborech evropská studia, mezinárodní vztahy, politologie a v příbuzných společenských vědách. ([k maturitě z OSZ, k přijímacím zkouškám na VŠ, pro studium EU a mezinárodních vztahů v prvních ročnících humanitních VŠ])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ke knize "Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ -- k maturitě z OSZ, k přijímacím zkouškám na VŠ, pro studium EU a mezinárodních vztahů v prvních ročnících humanitních VŠ" doporučujeme také:
Světová politika ve 20.století Světová politika ve 20.století
Světová politika ve 20.století II. Světová politika ve 20.století II.
Ekonomie pro střední školy Ekonomie pro střední školy
Právo pro střední školy Právo pro střední školy
Základy filosofie, etiky -- Základy společenských věd Základy filosofie, etiky
Základy psychologie, sociologie -- Základy společenských věd I. Základy psychologie, sociologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

77

Planetární problémy

Globalizace

Podle Mezinárodního měnového fondu  je globalizace rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí

ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhů přeshraničních transakcí zboží a služeb

a toku mezinárodního kapitálu. Nezanedbatelnou roli má intenzivnější šíření technologií.

Ačkoli tato defi nice staví globalizaci pouze do roviny ekonomické, jde o jediné měřítko, na kterém se

v současnosti teorie shodují.

Impulsem pro globalizaci byl především rozvoj silniční a letecké dopravy v polovině 20. století. Rychlejší

přesun osob a zboží na velké vzdálenosti umožnil obchod i s geografi cky vzdálenými partnery, což ved

lo k podstatnému nárůstu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb.

Průkopníkem globalizace byly v 60. letech 20. stol. USA, o desetiletí později Japonsko a postupně i další

země, které v rostoucí míře využívají rozvíjející se liberalismus mezinárodního obchodu.

Prudkému rozvoji globalizace významně napomohly také nově vznikající a stále dostupnější telekomu

nikační prostředky (telegraf, telefon a později samozřejmě internet).

Dostupnost informací z celého světa takřka v reálném čase zapříčiňuje, že životy lidí téměř kdekoli na

světě jsou stále intenzivněji vtahovány do globalizačních procesů a působí na ně pozitivní i negativní

vlivy globalizace.

Ekonomická globalizace

Ekonomická globalizace spočívá v propojování světových trhů a zapojování národních ekonomik do

celosvětových ekonomických vazeb.

Organizace jako např. Světová obchodní organizace  (především prostřednictvím GATT ) nebo různá

integrační seskupení států svojí činností v oblasti odstraňování překážek volného pohybu zboží, osob

a kapitálu přispěly a nadále přispívají ke stálému růstu objemu mezinárodního obchodu.

V  Evropě v  tomto ohledu působí především Evropské hospodářské společenství , později Evropské

společenství  a Evropská unie . Integrační celky podporující volný obchod samozřejmě vznikají i na

ostatních kontinentech, např. NAFTA

60

na americkém kontinentu, ASEAN

61

na asijském kontinentu

nebo JACU

62

v Africe.

Významnými aktéry ekonomické globalizace jsou i nadnárodní společnosti – např. Google, Coca Cola,

McDonald, Nestlé, Nike, Tesco, Vodafone, Bauhaus a další.

60 Severoamerická dohoda o  volném obchodu (NAFTA – North American Free Trade Agreement) – obchodní dohoda

spojující Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko s cílem liberalizace obchodu a omezení celních a obchodních překážek,

účinná od roku 1994.

61 Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN – Association of South East Asian Nations) je mezinárodní organizace

sdružující Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Th ajsko a Vietnam s cílem urychlení

ekonomického růstu, sociálního pokroku, kulturního rozvoje a vzájemných vztahů. ASEAN bylo založeno r. 1967.

62 Jihoafrická celní unie (JACU) je celní unií pěti jihoafrických států (Jihoafrická republika, Namibie, Botswana, Lesotho

a Svazijsko), založená v roce 1969.


78

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

Sociální globalizace

Sociální globalizace se projevuje nárůstem propojenosti mezi společnostmi a lidmi navzájem. Rozvoj

dopravy rozšířil možnosti pohybu osob, což vedlo k rozvoji turistiky a mezinárodní migrace.

Rozvoj a relativně snadná dostupnost informačních technologií daly vzniknout i fenoménu současnosti

– sociálním sítím. Facebook s více než 500 miliony uživatelů na celém světě lze bez váhání označit za

nejnázornější příklad sociální globalizace.

Kulturní globalizace

Kulturní globalizace vede k zintenzivnění kontaktů mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní

výměně. Kulturní kontakty a obchodní směna působí změny ve všech kulturách a společnostech světa.

Vzájemné ovlivňování kultur vede k vytváření jejich nových forem.

Kultury nebyly samozřejmě nikdy izolovány, vždy se navzájem ovlivňovaly a  přizpůsobovaly. Nyní

jsou však vystavovány intenzivním globálním vlivům.

Reakcí na negativní vliv globalizace na čistotu a určitou izolovanost kultur jsou někdy radikální i násil

né formy odmítání globalizace po celém světě: utváření a posilování národních a etnických identit nebo

příklon k fanatickému prosazování různých představ o jediném správném „přirozeném řádu“.

Centry kulturní globalizace jsou velká města (New York, Berlín, Londýn, Amsterdam, Tokio...), kde se

koncentrují lidé různé národnosti a ve velké míře dochází ke stírání kulturních rozdílů.

Příkladem kulturní globalizace může být módní zaujetí určitým kulturním prvkem: např. vyznávání

Kabaly (Madonna), hinduismu (Julia Roberts po natočení fi lmu Jíst, milovat, meditovat), čínská medi

cína, thajské lampiony štěstí a další zvyky, které jsou masověji rozšířeny i zcela mimo původní oblast.

Důsledkem je zpravidla změna kontextu a hodnoty převzatého prvku v novém prostředí, což může být

považováno za nežádoucí.

Politická globalizace

Politická globalizace je charakterizována vzájemnou integrací a propojováním jednotlivých států, pů

sobením mezinárodních subjektů, jako je např. OSN , EU  nebo NATO , a  působením politicky

vlivných fi nančních institucí – MMF , WTO  a dalších.

Politická globalizace je charakteristická spoluprací států na mezinárodní úrovni; bilaterálně (mezi

dvěma státy) nebo multilaterálně (mezi více státy).

Státy se seskupováním v různorodých subjektech snaží získat spojence v otázkách bezpečnosti, zahra

niční politiky, zahraniční pomoci a dalších.

Politická globalizace je založena na předpokladu, že větší uskupení bude mít na celosvětové úrovni

silnější hlas a případně lepší vyjednávací pozici než každý stát samostatně. Dalším efektem může být

i snadnější vyjednávání, protože státy seskupené v jedné organizaci vystupují zpravidla jednotně.

Ekologická globalizace

Ekologická globalizace je založena na poznání, že planeta Země představuje ucelený ekosystém, na

němž jsou všichni lidé závislí. Oceány, lesy, rozmanitost rostlinných a  živočišných druhů či celkové

klima je třeba považovat za globální veřejné statky.

Přestože jsou negativní dopady lidského působení na přírodní zdroje nerovnoměrné, porušení základ

ních životních funkcí globálního ekosystému se obrací proti všem.

Řada ekologických problémů je řešena mezivládními dohodami. Jejich naplňování a vymáhání však

vázne, protože je často v  konfl iktu s  krátkodobými ekonomickými a  vnitropolitickými zájmy země.

Jedná se např. o Kjótský protokol , kde se účastnící se země (prakticky celý svět) dohodly na snižování


79

Planetární problémy

emisí oxidu uhlíku. USA se však k této dohodě odmítají připojit, protože by to mohlo vést ke snížení

hospodářského výkonu země.

Proti důsledkům globalizace v ekologických otázkách vystupuje také řada nevládních neziskových or

ganizací, jako je např. celosvětově působící hnutí Greenpeace  nebo české Hnutí duha či Děti země.

Důsledky globalizace

Jako obecné důsledky globalizace lze zmínit jevy uvedené dále v textu. Nejedná se však o vyčerpávající

výčet, ale pouze o důsledky nejúžeji související s ekonomickým charakterem globalizace.

Růst objemu globálně obchodovaného zboží

Pozitivem je efektivnější mezinárodní dělba práce (státy se mohou zaměřovat na výrobu takové pro

dukce, pro kterou mají nejvhodnější podmínky, a ostatní produkci mohou alespoň částečně dovážet).

Negativním důsledkem je bezesporu větší znečištění životního prostředí způsobené rostoucím obje

mem zboží převáženého na velké vzdálenosti.

Ekonomický růst dřívějších rozvojových zemí

Země dříve označované za rozvojové (Hongkong, Tchai-wan, Jižní Korea nebo Malajsie) díky zapoje

ní do globálního obchodu v  současnosti patří k  zemím s  vyspělou tržní ekonomikou. Podobně Čína,

Brazílie nebo Indie, které se do globalizačních procesů zapojily později, nyní získávají významnou po

zici na světových trzích.

V rozvojových zemích s rostoucí životní úrovní se rychle zvyšuje poptávka po určitých produktech, což

je dáno i jejich lidnatostí. Pokud jde o produkty, které země sama není schopna vyrobit v dostatečném

množství, vzniká nerovnováha na světových trzích.

Bohatnoucí čínská střední třída, která zahrnuje asi 200 milionů obyvatel (a ročně přibývá dalších 20

milionů) například představuje obrovskou poptávku po osobních autech a jiných spotřebních statcích.

Čínská poptávka po oceli způsobená místním stavebním boomem zapříčinila podstatný růst cen oce

lářských výrobků, což mělo negativní vliv na stavebnictví jiných zemí.

Volný pohyb investičního kapitálu

Volný pohyb investičního kapitálu umožňuje realizovat různé projekty i v zemích, které by si to jinak

nemohly dovolit, neboť místní investoři by nebyli schopni investici fi nancovat v  potřebném rozsahu.

Mezinárodní investiční kapitál umožňuje například budovat těžařské a  výrobní závody, výzkumná

centra a mnohé další projekty, které prospívají společnosti jak lokálně (v místě, kde se fyzicky nacházejí

– např. zvyšováním zaměstnanosti a životní úrovně), tak i globálně.

Rubem volného pohybu kapitálu je riziko ekonomických problémů konkrétních zemí, které by moh

ly být způsobeny náhlým odlivem nebo přílivem mezinárodního kapitálu. Investoři svoje prostředky

přesouvají tam, kde jsou pro ně nejvýhodnější podmínky z  hlediska minimalizace rizika nebo maxi

malizace zisku. Okolnosti rozhodné pro přesun kapitálu se mohou rychle měnit (např. v závislosti na

politické situaci v regionu nebo v důsledku živelních pohrom) a kapitál, který nemá prakticky žádné

překážky v pohybu, se rychle přemisťuje jinam.

Nerovný přístup k celkovému společenskému růstu

Z globalizace dokáží těžit pouze ty země, které mají předpoklady k růstu, především na úrovni politic

ké. Je-li vláda schopna vytvořit vhodné podmínky pro vstup zahraničních investorů a současně zajistit,

že ekonomické, přírodní a  lidské zdroje země budou využívány v  souladu s  udržitelným rozvojem,

životní úroveň země poroste.


80

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

V globálním světě nestačí, aby země disponovala nerostným bohatstvím, jako tomu mohlo být dříve.

Umožňuje-li právní a politické prostředí země rozsáhlou korupci a drancování přírodních zdrojů a ne

chrání-li vlastní občany a podnikatele, budou zřejmě stále upadat do chudoby a z nerostného bohatství

bude pravděpodobně profi tovat jiná, vyspělejší země.

Nerovný přístup k celkovému společenskému růstu lze považovat za jádro mnoha dalších globálních

problémů současného světa.

Globální problémy současného světa

Globální nerovnost rozdělení bohatství

Sociální a  ekonomický vývoj různých oblastí světa závisí na tom, jak jsou konkrétní státy či regiony

schopny zapojit se do procesu globalizace.

Schopnost země zapojit se do mezinárodního obchodu je do značné míry závislá na dostupnosti infor

mací, zdrojů a technologií. V důsledku nerovnoměrnosti narůstá sociální a informační propast mezi

bohatou menšinou, koncentrovanou především v  rozvinutých státech, a  chudou většinou ve zbytku

světa.

Obyvatelé globálního Jihu (především Afrika, Jižní Amerika a jihovýchodní Asie) představují většinu

lidstva, ale spotřebovávají pouze nepatrnou část světových zdrojů. Jejich životní úroveň je nesrovnatel

ně nižší než životní úroveň obyvatel globálního Severu (Severní Amerika, Evropa, Asie) a tyto rozdíly

se neustále prohlubují. Z toho vyplývají politické, sociální i ekologické otřesy v zemích Jihu, které situ

aci ještě zhoršují a jsou příčinou rozsáhlé migrace obyvatelstva.

Problémy související s  globálně nerovnoměrným rozložením bohatství jsou ještě násobeny nerovno

měrným populačním v ý vojem. Zatímco populace zemí na bohatším Severu stagnuje nebo dokonce kle

sá, populace Jihu neustále roste. To zvyšuje nápor na tamní přírodní zdroje a způsobuje další sociální,

ekonomické a politické tlaky, protože místní vlády zpravidla nejsou schopny rostoucí populaci zajistit

vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a mnohdy ani nejzákladnější životní potřeby.

Postupující globalizace však vede k tomu, že se hranice mezi Severem a Jihem postupně stírají. I v rela

tivně chudých zemích existuje elita požívající výhod globální civilizace, a naopak v některých bohatých

zemích Severu vznikají regiony charakterizované chronickou chudobou, nezaměstnaností a sociálním

úpadkem.

Chudoba

Chudoba je v současnosti spojována především se životními poměry obyvatel rozvojových zemí. Pojem

se používá pro situaci, kdy člověk nemá zajištěny ani základní podmínky pro důstojný život a uspoko

jení nejzákladnějších lidských potřeb. Chudoba je spojena s významnou hmotnou nouzí, nedostatkem

potravin, nezávadné pitné vody, ošacení či nevyhovujících bytových podmínek. Životní podmínky člo

věka jsou v takovém případě v rozporu se základními lidskými právy.

Hmotné pojetí chudoby, nebo také příjmová chudoba, tedy stav zcela způsobený nedostatkem peněz,

se stalo univerzálním a je takto pojímáno naprostou většinou vlád, mezinárodních organizací i obyva

tel vyspělých západních zemí.

Nejrozšířenějším způsobem měření chudoby je hranice chudoby. Vyjadřuje minimální výši příjmu,

která je zapotřebí k uspokojení základních životních potřeb, tedy k zajištění potravy a obydlí.

Za celosvětovou hranici extrémní chudoby označila Světová banka v roce 2008 příjem dosahující 1,25

USD / den. Lidé žijící za jeden dolar a dvacet pět centů denně pocházejí především ze zemí subsaharské


81

Planetární problémy

Afriky (Somálsko, Kongo, Niger, Etiopie, Zambie, Madagaskar, Nigérie, Mali či Keňa). Jedná se přibliž

ně o každého pátého člověka na světě.

Naopak nejbohatší jsou v  průměru občané Evropské unie (spolu s  Norskem, Islandem, Švýcarskem

a Lichtenštejnskem), USA, Japonska, Austrálie, Kanady a malých arabských zemí (např. Spojené arab

ské emiráty).

V souvislosti se vzrůstajícím uvědoměním veřejnosti v západních zemích patří chudoba v současnosti

mezi nejzávažnější globální problémy lidstva. Negativní důsledky chudoby se však projevují v mnoha

oblastech. Podle Amartya Sena, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, chudoba neznamená nedostatek

příjmů, ale nemožnost plnohodnotně žít kvůli nedostatku ekonomických prostředků.

V širším pojetí lze tedy za chudobu považovat:

 nedostatečnou zdravotní péči, kdy vlivem nedostatku (či fi nanční nedostupnosti) kvalitní

zdravotní péče umírají ročně miliony chudých lidí na příčiny, kterým se díky modernímu lékař

ství dá předejít (vysoká úmrtnost dětí a matek při porodu, nemoci způsobené závadnou vodou,

zápal plic či tuberkulóza). Zvláště katastrofi cký je v rozvojových zemích dopad pandemie AIDS.

 nedostatečný přístup ke vzdělání, způsobený nedostatkem fi nančních prostředků, kvalitních

učitelů či školních pomůcek, a celková chudoba lidí, kvůli které své děti posílají raději do práce

než do školy, mají za následek někdy až padesátiprocentní negramotnost populace.

 nedostatečnou infrastrukturu způsobující sociální izolaci chudého obyvatelstva; občané se ne

mohou dostávat do škol, nemocnic a úřadů a nemohou ani efektivně obchodovat či účastnit se

společenského života s lidmi, kteří nežijí v jejich bezprostředním okolí.

 nedostatečnou úroveň bezpečnosti; v chudinských, především městských čtvrtích, často půso

bí gangy, které ohrožují život zvláště chudých obyvatel. Také v případě přírodní katastrofy nebo

vypuknutí válečného konfl iktu se oběťmi stávají především chudí lidé, kteří nemají prostředky

na to, aby se z ohrožené oblasti dostali.

 riziko sociálního vyloučení, které se týká především chudých lidí a národnostních menšin.

Z  hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z  nejobtížněji řešitelných problémů. Zároveň

chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, je motorem vzdělání, migrace obyva

telstva za lepšími životními podmínkami atp.

Motivace západního světa v boji s chudobou

Západní země a  jejich obyvatelé se v  mnoha případech snaží proti chudobě bojovat. Za motivaci lze

považovat především:

 solidaritu plynoucí ze zkušenosti z  ničivých světových válek, které se negativně promítly do

životní úrovně postižených zemí,

 ohrožení bezpečnosti a stability bohatých zemí přílivem migrantů a uprchlíků, nelegální ob

chod s lidmi, zbraněmi a drogami, mezinárodním terorismem a dalšími vlivy, které důsledkem

globalizace na bohaté země působí,

 a  v  neposlední řadě ekonomické důvody, protože rozvíjející se státy mohou představovat zá

jmové odbytiště výrobků vyspělých zemí jen v případě, pokud bude mít jejich obyvatelstvo ur

čitou životní úroveň a kupní sílu.

Chudoba ve městech a na venkově

Důsledkem stírání globální nerovnosti rozdělení bohatství  je, že i v bohatých zemích jsou chudí lidé.

Chudoba v bohatých zemích se projevuje především ve městech a jejím typickým rysem jsou lidé bez


82

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

přístřeší, chudinské čtvrti a případně slumy, které se v masovém měřítku vyskytují především ve měs

tech v rozvojových zemích.

Podle odhadů žijí v  současné době ve městech tři miliardy lidí, z  nichž jedna třetina žije ve slumech

a 40 % obyvatel měst v nich bydlí bez registrace.

Charakteristickým rysem chudinských čtvrtí a slumů jsou:

 vysoká koncentrace obyvatelstva,

 vysoká nezaměstnanost,

 nízká vzdělanost,

 vysoké procento onemocnění (nízká úroveň zdravotní péče, vysoká koncentrace obyvatel a ne

dostatečná hygienická infrastruktura, kvůli níž se choroby snadno šíří),

 vysoká kriminalita,

 sociální vyloučení komunity.

Chudoba se však projevuje i na venkově, kde žije 70 % všech chudých lidí na světě. V chudých částech

světa, které jsou převážně zemědělské, zpravidla není jiná práce než pěstování plodin nebo chov dobyt

ka, což je fyzicky vyčerpávající a na fi nančním trhu málo ohodnocené.

Boj s chudobou na venkově se tedy soustřeďuje na zvyšování produktivity zemědělské produkce a na

pěstování nových, výnosnějších či odolnějších plodin.

Zdraví

Zdraví je klíčovým předpokladem pro příznivý sociální, ekonomický i kulturní vývoj jedinců. Zdravá

populace je základem pro ekonomický růst země.

Špatné zdraví má také sociální důsledky: nemocní, především ti, kteří jsou nemocní dlouhodobě, ne

mohou uspokojivě plnit své společenské role (v zaměstnání, rodině, občanské společnosti apod.).

Zdraví lidí v chudých zemích je dlouhodobě výrazně horší než v zemích rozvinutých, což je dáno pře

devším podvýživou a  nedostupností základní lékařské péče. Mezi státy Severu a  Jihu v  současnosti

existují velké rozdíly v délce života jejich obyvatel i v hlavních příčinách úmrtí.

Vyspělé země čelí problémům především v  souvislosti s  výrazným stárnutím populace. Stárnutí po

pulace je důsledkem spolupůsobení několika vlivů – na jednu stranu díky dostatku potravin a dostup

nosti kvalitní lékařské péče roste střední délka života, na druhou stranu v  rozvinutých státech klesá

porodnost. Stárnoucí obyvatelstvo klade vysoké nároky na zdroje z veřejných rozpočtů – jak v oblasti

sociální (starobní důchody), tak i v oblasti nákladné zdravotní péče.

Mezi hlavní příčiny úmrtí v rozvinutých státech řadíme především tzv. civilizační choroby: onemoc

nění srdce a cév, cukrovka, rakovinová onemocnění, ale také úmrtí v důsledku úrazů a otrav. Na infekč

ní onemocnění umírá 1 % obyvatel.

Naopak v chudých zemích lidé nejčastěji umírají na nemoci infekční, přičemž k nejzávažnějším patří

AIDS. Na infekční onemocnění umírá 40 % obyvatel rozvojových zemí, ačkoli moderní lékařská věda

je jim schopna předcházet.

Téměř polovina všech dětských úmrtí v rozvojových zemích je způsobena podvýživou. Ohroženy jsou

zejména ženy a děti v nejranějším věku života.

Obecně vede podvýživa ke snižování schopnosti učit se, k nižší produktivitě a k vyšší celkové úmrtnos

ti, způsobuje nižší odolnost vůči nemocem, zpomalení nebo až zastavení tělesného růstu.

Nejlepší způsob, jak bojovat s podvýživou, je zlepšení ekonomické situace lidí a jejich možnosti přístu

pu ke vzdělání.


83

Planetární problémy

HIV / AIDS

Infekční onemocnění AIDS, které se šíří virem HIV, je jedním z  největších zdravotních problémů

dneška. Týká se všech oblastí světa a s rozvojem mezikontinentální turistiky se toto riziko stále zvyšuje.

HIV / AIDS je příčinou milionů úmrtí a výrazně omezuje kvalitu života nemocných. V současnosti žije

s HIV / AIDS více než 40 milionů lidí po celém světě, z nichž asi 75 % v subsaharské Africe. V některých

zemích je nemocí postiženo až 40 % obyvatelstva v produktivním věku.

AIDS má vliv nejen na ekonomiku, ale také na sociální strukturu a  sociální procesy, a  to i  v  meziná

rodním měřítku.

Rodiče umírající na AIDS po sobě (zejména v chudých zemích) nechávají sirotky, o které se nemá kdo

postarat. To má nedozírné sociální důsledky: přibývá dětí žijících na ulici, bez možnosti vzdělání a bez

přístupu ke zdravotnickým službám.

Problémy se týkají rozvojových zemí i  zemí s  vysokou úrovní zdravotních služeb, což je dáno pře

devším nedostatkem léků a  náročností podpůrného systému na lidské zdroje. Nelze opomenout ani

diskriminační vztah části společnosti k  nemocným HIV / AIDS. V  rozvojových zemích je zásadním

problémem především nevzdělanost, předsudky pramenící často i z náboženských doktrín (např. zákaz

používání kondomů) a nedostatek fi nančních zdrojů.

Názorným příkladem tmářství, kterému se v 21. století ani nechce věřit, je instrukce ministra zdravot

nictví Jihoafrické republiky, že proti přenosu HIV pomáhá jíst hodně česneku. Někteří lidé v  Africe

věří, že sex s  pannou může nakaženého vyléčit. Proti rozdávání kondomů a  osvětě v  Africe ostře vy

stoupil i někdejší papež Jan Pavel II.

Malárie a tuberkulóza

Malárie je infekční onemocnění, které je přenášeno na člověka komáry rodu Anopheles. Malárií ročně

onemocní asi 500 milionů lidí. Více než milion z nich nemoci podlehne, z čehož většina jsou děti ze

subsaharské Afriky mladší pěti let.

Tu b e r k u l ó z a je bakteriální onemocnění a představuje nejčastější příčinu smrti bakteriálního původu

na světě. V roce 2005 zemřelo ve světě na tuberkulózu 1,6 miliónu lidí, což odpovídá 4400 úmrtí na den,

přestože na ni byl nalezen lék již před 50 lety. Přes 95 % úmrtí připadá na rozvojové země.

Životní prostředí

Trvale se zhoršující stav životního prostředí přímo souvisí s globálními problémy dnešního světa. Řada

těchto problémů vznikla jako důsledek rostoucího vlivu lidské populace na globální ekosystémy.

Nedostatek nezávadné pitné vody

Na světě dnes nemá přístup k nezávadné pitné vodě asi 1,2 miliardy lidí z rozvojových zemí. Alespoň

základní hygienické zařízení chybí 2,6 miliardám lidí.

V důsledku nedostatku čisté vody a neexistence kanalizace umírá pět milionů lidí ročně. Drtivá většina

rozvojových zemí nemá prostředky na získání vody z jiných zdrojů (dovoz, čističky, odsolovací zaříze

ní...). Stává se tak, že jediným zdrojem pitné vody a současně kanalizačním systémem je řeka (např. Nil

nebo Ganga), přestože 90 % odpadních vod v rozvojových státech je vypouštěno bez jakýchkoli úprav

rovnou do řek a dalších vodních toků.

Člověk žijící v  rozvojové zemi spotřebuje za den v  průměru necelých 10 litrů vody. Průměrná vzdá

lenost, kterou musí ženy v  Africe a  Asii ujít, aby nabraly vodu, je přitom šest kilometrů. Průměrný

Američan spotřebuje denně ohromujících 375 až 660 litrů vody.

Významný problém představuje také vyčerpávání vodních zdrojů kvůli zavlažování – asi 70 % celosvě

tově dostupné sladké vody je využíváno pro zemědělské zavlažování.


84

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

Globální oteplování a změny zásobování světa vodou

Pod pojmem globální oteplování jsou chápány změny klimatu vlivem vzrůstajícího množství skleníko

vých plynů

63

v atmosféře.

Oteplování představuje podle odborníků největší nebezpečí především pro rozvojové země, protože

hospodářství rozvojového světa je založeno převážně na zemědělství a  těžbě surovin. Zemědělství je

přitom z velké míry závislé na dešťových srážkách, které by vlivem globálního oteplování ustaly, resp.

přesunuly by se jinam, kde by případně mohl vznikat nadbytek vody a s tím související riziko povodní

a záplav.

Kromě toho zvýšené hladiny moře vlivem tání ledovců ohrožují nízko položené pobřežní oblasti (např.

Holandsko nebo kalifornský New Orleans), které jsou často významnými centry hospodářství a  zvý

šené hustoty populace.

V suchých oblastech (východní Afrika, Blízký Východ, Austrálie) by se sucha zejména v letním období

ještě prohloubila; v  jiných částech světa (jihovýchodní Afrika, Jižní Amerika, Evropa) by se naopak

častěji vyskytovaly záplavy. Došlo by tak k podstatným změnám v zásobování světa vodou a živelním

katastrofám.

Vážně je již sledováno zvýšení počtu a  intenzity hurikánů v  tropických oblastech (např. ve státech

Florida, Kalifornie a v oblasti Mexického zálivu) a pravděpodobné změny intenzity mořských proudů

zejména Golfského proudu

64

.

Mezi světovými odborníky však nepanuje shoda v  tom, zda hlavním činitelem v  procesu globálního

oteplování je člověk, nebo se jedná o přirozený vývoj Země, která prochází různým teplotním vývojem.

Globální oteplování je motivem pro řadu aktivit s cílem úspory energie a snížení emisí. Jedná se např.

o  projekty zateplování obytných budov, odsířování uhelných elektráren nebo výroba energie z  obno

vitelných zdrojů. Je otázkou, zda tyto změny mohou skutečně globálnímu oteplování zabránit nebo

jej zmírnit. Nelze však opomenout, že se jedná o rozsáhlá ekonomická odvětví, která se této činnosti

věnují.

Další globální problémy životního prostředí

Mezi další globální problémy životního prostředí patří například:

 Znečištění ovzduší a  smog: Hlavním zdrojem znečištění je energetika, průmysl a  v  rostoucí

míře silniční a letecká doprava. Vysoké hladiny ozónu v přízemních vrstvách, oxidu uhelnatého,

oxidů dusíku a  ostatních emisí způsobují vážné zdravotní komplikace především obyvatelům

velkých měst. Kyselé deště, které vznikají vlivem tohoto znečištění, poškozují především jehlič

naté lesy mírného pásu po celém světě.

 Úbytek lesů a pralesů narušuje globální ekosystém planety, především v oblasti emisí CO

2

, kte

ré jsou lesy a  pralesy ve značné míře schopny absorbovat. Úbytek lesů a  pralesů zvýrazňuje

negativní vliv znečišťování ovzduší a globálního oteplování. Mimo jiné podporuje rozšiřování

pouští a půdní degradaci. Ochrana lesů na globální úrovni není zajištěna, je plně v rukou jed

notlivých států.

 Vlivem narušování ekosystému planety, lovu a úbytku přirozeného životního prostředí dochází

v posledních desetiletích ke snížení biologické rozmanitosti druhů, především vyšších obrat

lovců. Mnoho živočišných druhů bylo vyhubeno a mnoho dalších je extrémně ohroženo (např.

63 Skleníkové plyny jsou plyny volně se vyskytující se v  atmosféře Země. Člověk však jejich množství trvale zvyšuje

především emisemi z průmyslové výroby a dopravy. Tyto plyny absorbují dlouhovlnné infračervené záření a v důsledku

toho se ohřívá nejnižší vrstva atmosféry a zemský povrch. Mezi skleníkové plyny se řadí především: metan, oxid dusný,

hydrogenované fl uorovodíky, polyfl uorovodíky a fl uorid sírový.

64 Golfský proud působí na klima východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západního pobřeží

Evropy.


85

Planetární problémy

nosorožec dvourohý, tygr ussurijský, žirafa Rothschildova, gorila nížinná). Extrémně ohrožena

je i populace tuňáka obecného, který je v současnosti téměř vyhuben jakožto průmyslově zpra

covávaná ryba. Nešetrný rybolov způsobuje drastický úbytek populace více než 50  % druhů

ryb, přičemž jejich ohrožení roste i  značným znečištěním moří a  oceánů. Negativní vliv na

biodiverzitu moří a  oceánů má bezesporu námořní doprava, mořský turismus, ale především

odpadová politika rozvojových zemí – do moří a řek se dostávají nejen odpadní vody, ale i pevný

odpad, včetně pet lahví, plechovek apod. Nelze opomenout ani ekologické katastrofy souvise

jící s těžbou ropy na mořském dně a námořní dopravou v tankerech.

Globální bezpečnost a rozvoj

Důsledkem globálních problémů, jako je chudoba a nerovnoměrné světové bohatství, jsou další globál

ně působící problémy a rizika.

Bezpečnost je přitom zásadním předpokladem pro udržitelný ekonomický, sociální a politický rozvoj

vůbec.

Terorismus

Te r or i s mu s představuje téměř vždy násilné a nepředvídatelné činy, takřka výlučně zaměřené na civilis

ty. Cílem je dosažení politické moci prostřednictvím vytvoření atmosféry strachu.

Mezi teroristické metody patří bombové výhružky, bombové útoky, únosy osob a dopravních prostřed

ků, držení rukojmích, vraždy, kybernetické útoky a použití všech typů zbraní.

Terorismus v  současnosti ztělesňuje riziko pro vyspělý svět především ze strany nábožensky moti

vovaných organizací. Nejčastěji jde o  svatou válku islámu (džihád). Útoky teroristických organizací

(Ta l ibá n, al-Káida, Hnutí islámského odporu Hamás, baskičtí separatisté z ETA a další) se často obra

cí proti zemím, jako je Izrael, Turecko, Spojené státy americké, Velká Británie či Španělsko.

Válka v Afghánistánu

Na jejím počátku stála vojenská operace proti hnutí Ta l i b á n

65

, obviněnému z  podpory a  ukrývání

Usámy bin Ládina, který byl společně s  organizací al-Káida

66

označen za původce teroristických úto

ků z 11. 9. 2001

67

.

Operace Trvalá svoboda zahrnuje řadu vojenských akcí USA, deklarovaných jako součást války s te

rorismem. Byla zahájena Spojenými státy americkými v  říjnu 2001. Bombardováním pozic Talibánu

a později leteckými údery podporovanými akcemi (zejména amerických a britských zvláštních jedno

tek a elitních oddílů) se podařilo jednotkám NATO dobýt Kábul. Došlo také ke škodám v civilních ob

65 Talibán je radikální nábožensko-politická skupina. Reálně vládla v  letech 1996–2001 na většině území Afghánistánu,

přestože diplomatického uznání se jí dostalo pouze od Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Pákistánu. Ideově

byla založena na kombinaci radikálního islámu a  paštunského nacionalismu. Většina prominentních členů Talibánu

patřila k váženým učitelům na islámských náboženských školách a jádro stoupenců a ozbrojených sil tvořili jejich studenti.

Finanční podporu získávali od bohatých Arabů, včetně vojenské i fi nanční podpory poskytované vůdcem mezinárodní

teroristické organizace al-Káida, Usámem bin Ládinem (od roku 1996 sídlil přímo v Afghánistánu).

66 Al-Káida pokládá za svůj prioritní cíl nastolení ryze muslimských států na Arabském poloostrově a šíření islámské víry

do jiných zemí. Za hlavního nepřítele označuje USA, vidí v něm viníka drancování arabského ropného bohatství a vytýká

mu snahu o dosažení rozhodujícího vlivu v oblasti. Cílem útoků je i Velká Británie, která otevřeně podporuje americké

vojenské operace. Teroristické útoky však byly provedeny i v Madridu (2004) nebo v Istanbulu (2003).

67 11. září 2001 došlo k sérii koordinovaných teroristických útoků na cíle v USA. Podle výsledků vyšetřování byla unesena

čtyři dopravní letadla. Dvě narazila do budov Světového obchodního centra v  New Yorku. Další letadlo narazilo do

budovy Pentagonu a  jedno se zřítilo v  Pensylvánii, cílem mohl být údajně americký Kapitol nebo Bílý dům. Útoky si

vyžádaly 2993 obětí, většina z nich byla civilních.

V  reakci na útoky vyhlásily USA válku s  terorismem („Operace Trvalá svoboda“). Mnoho dalších zemí v  reakci na

událost posílilo protiteroristicku legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Bojem s terorismem se zabývá také

OSN a Rada Evropy.


86

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

lastech, včetně stovek obětí na životech. Vláda Talibánu na celostátní úrovni padla, ale v Afghánistánu

zůstali působit partyzáni. Od prosince 2001 do roku 2006 vláda převzala moc nad většinou území

vyjma jihu, řadu oblastí však ovládala víceméně formálně na základě dohod s místními vůdci.

Od roku 2006 sílí nepokoje a  bombové útoky i  přímé přepadávání armádních konvojů a  základen.

Pořádek v oblasti Kábulu se snaží udržovat mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF,

International Security Assistance Force), a to na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN .

Válka v Iráku

Válka v Iráku byla zahájena vpádem vojsk skupiny států vedených USA do Iráku v roce 2003 za účelem

svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna a  pokračovala okupací Iráku, což vedlo ke konfl ik

tům s ozbrojenými skupinami. Důsledkem bylo i rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity (dva

hlavní proudy islámu).

Co se týče příčin války v Iráku, tvrdily původně USA, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení

a podporuje jimi al-Káidu. Tato tvrzení se neprokázala jako pravdivá a skutečné příčiny války, stejně

jako průběh americké okupace, zůstávají předmětem sporu.

Obchod se zbraněmi

V souvislosti s válečnými konfl ikty a teroristickými hrozbami je rizikem i celosvětový obchod s kon

venčními, chemickými, biologickými i  jadernými zbraněmi. Donedávna nepodléhal žádné meziná

rodní smlouvě, která by jej vysloveně upravovala. Prodejem zbraní do nestabilních oblastí jako např.

Guatemala, Etiopie a Somálsko se zvyšuje riziko ozbrojeného konfl iktu. Mezi největší exportéry zbraní

patří USA, Rusko nebo Izrael, avšak zbraně vyváží i Česká republika.

Organizovaný zločin

Cílem organizovaného zločinu je zisk, příp. jiné výhody (především politický či ekonomický vliv),

čehož se dosahuje metodami ilegálního podnikání a  pronikání do legální ekonomiky, zejména v  ob

lastech obchodu s drogami, zbraněmi, lidmi a rizikovým materiálem, praní špinavých peněz, padělání

apod. V  souvislosti s  činností organizovaného zločinu dochází často nejen k  porušování zákonů, ale

i k porušování základních lidských práv a svobod.

Trvale udržitelný rozvoj

Základní aspekt udržitelného rozvoje asi nejlépe vystihuje defi nice ze Zpráv y pro Světovou komisi OSN

pro životní prostředí a rozvoj nazvané Naše společná budoucnost z roku 1987:

Tr va le ud ržitelný roz voj je takový rozvoj jednotlivců i společnosti, který současným i budoucím ge

neracím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozma

nitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Podmínkou rozvoje je samotné zachování možností rozvoje. Jde především o  zachování rovnováhy

mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostře

dím), ale také rovnováhy mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností.

Trvale udržitelného rozvoje by mělo být dosaženo především:

 šetrnějším využíváním veškerých přírodních zdrojů,

 nalézáním alternativních zdrojů energie a surovin,

 omezováním znečišťování produkovaného jednotlivci i podniky (týká se chemických i pevných

odpadů),

 zachováním biodiverzity,


87

Planetární problémy

 osvojením si ekologicky příznivého způsobu života,

 hledáním dlouhodobě udržitelných řešení a prevencí negativních dopadů na životní prostředí.

Podmínkou trvale udržitelného rozvoje je využívat obnovitelné přírodní zdroje (napřík lad biomasa,

dřevní štěpka apod.) tak, aby jejich využívání nebylo rychlejší než jejich regenerace. Využívání neob

novitelných zdrojů (především ropa, zemní plyn, uhlí) by nemělo být rychlejší než nalézání obnovitel

ných náhrad a jejich skutečná aplikace v praktickém životě.

Rozsah znečišťování životního prostředí nesmí přesáhnout jeho schopnost a  kapacitu vstřebávat ved

lejší produkty lidské činnosti.

Při realizaci udržitelného rozvoje je klíčová zejména environmentální

68

restrukturalizace všech odvětví

průmyslu. To by mělo spočívat v  omezení zplodin a  dodržování mezinárodních závazků k  ochraně

ovzduší a  zabránění globálnímu oteplování, snížení energetické náročnosti výroby, druhotném zpra

cování odpadů atd.

Na trvale udržitelný rozvoj lze nahlížet ve dvou rovinách:

 Rovina ekonomická, která by měla spočívat v podpoře ekonomických subjektů (podniků, do

mácností i států), aby ve svém rozhodování zohledňovaly trvale udržitelný rozvoj. Subjekty tak

budou přispívat k ochraně životního prostředí, přírody a krajiny na straně výrobce i spotřebitele.

 Rovina sociální, která by měla vést nejen k naplnění základních životních potřeb člověka, ale

také k naplnění jeho duchovních potřeb při respektování kulturních a civilizačních odlišností

a požadavků.

Zásady trvale udržitelného rozvoje v mezinárodních úmluvách

Udržitelný rozvoj je v zájmu všech obyvatel států světa, a proto bylo klimatu a udržitelnému rozvoji vě

nováno mnoho času při mezinárodních jednáních na úrovni jednotlivých států i mezinárodních orga

nizací, např. OSN , OECD  nebo OPEC . Mezi nejvýznamnější milníky v oblasti trvale udržitelného

rozvoje patří:

 První světová klimatická konference v Ženevě z roku 1979, kdy vědecká obec vyzvala průmy

slově vyspělé země, aby do roku 2005 snížily emise oxidu uhličitého o 20 % ve srovnání s rokem

1988.

 Klimatické změny byly na pořadu jednání Konference OSN o  životním prostředí v  Rio de

Janeiru (také nazývaná Summit Země) v roce 1992. Cílem Konference bylo vytvoření konsenzu

o podobě trvale udržitelného rozvoje, způsobech jeho dosažení a konkrétní podobě v různých

zemích, zejména v rozvojových. Na Konferenci byl mj. připraven text Rámcové smlouvy OSN

o změně klimatu a přijata Agenda 21 .

 Kjótský protokol z roku 1997 vychází z Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu. Jeho cílem

je v letech 2008 až 2012 snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % pod úroveň z roku 1990. Přijetí

Kjótského protokolu provázelo mnoho obtíží, např. ze strany Ruska. Česká republika patří mezi

první země, které jej ratifi kovaly , přestože se řadí k  největším znečišťovatelům v  přepočtu

množství emisí na jednoho obyvatele. USA doposud k protokolu nepřistoupily a je zřejmé, že

bez spoluúčasti USA a  navíc i  Číny, Brazílie a  Indie, tedy nových, dynamicky se rozvíjejících

ekonomik, cílů nebude dosaženo.

 Konference OSN o klimatických změnách na Bali v roce 2007 nepřinesla konkrétní závazky

pro 190 zúčastněných zemí. Pouze bylo dohodnuto další jednání, které by mělo vyústit v novou

dohodu, jež by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol.

68 Environmentální = týkající se životního prostředí.


88

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

 Navazující Summit OSN v  Kodani v  roce 2009 byl velkým zklamáním. Jeho výsledkem byla

pouze právně nezávazná a neurčitá politická dohoda USA, EU, Číny, Brazílie, Indie a Jihoafrické

republiky o  úmyslu učinit opatření, která povedou k  nižším emisím. Odpůrcem konkrétních

závazků byla především Čína.

Agenda 21

Agenda 21 je jeden ze tří významných dokumentů přijatých na Konferenci OSN o  životním prostředí

v Rio de Janeiru  v roce 1992.

Jedná se o strategický plán, jak v celosvětovém měřítku dosáhnout sladění protichůdných cílů hospo

dářského a civilizačního rozvoje a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody.

Dokument Agenda 21 se stal po konferenci v  Rio de Janeiru všeobecně uznávaným základním vo

dítkem pro další udržitelný hospodářský růst a  celkový civilizační pokrok, jehož poselství je jed

noznačné: „Lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje, aby se vyhnulo vážným nebezpečím

spojeným s rostoucím narušením globálních biosférických systémů.“

Zásady trvale udržitelného rozvoje v běžném životě

Mezi zásady trvale udržitelného rozvoje v běžném životě jednotlivce lze zařadit například:

 Třídění a recyklování pevných odpadů (zejména sklo, papír, kovy, biologický odpad), což vede

k omezení spotřeby surovin a energií a snižuje zátěž životního prostředí plynoucí z potřeby lik

vidace odpadů pálením a skládkováním.

 Omezení znečištění budováním čističek odpadních vod, podpora hromadné dopravy, využívání

cyklostezek nebo alternativ ke spalovacím motorům apod.

 Upřednostňování bio produktů, při jejichž pěstování se tolik nezatěžuje životní prostředí biolo

gicky těžko rozložitelnými hnojivy a pesticidy.

 Dodržování doporučeného dávkování u chemikálií a čističů v domácnostech, hnojiv atp.; pou

žívání biologicky rozložitelných výrobků.

 Upřednostňování energie z obnovitelných zdrojů (např. biolíh či sluneční energie), přestože je

jich nevýhodou je vyšší cena a nižší účinnost.

 Úspory energie formou zateplování domů, stavba pasivních domů, elektrické spotřebiče s nižší

spotřebou, omezené užívání klimatizace apod.

 Upřednostňování nekonzumního způsobu života, resp. omezení vlastního konzumu na přimě

řenou míru.

Globalizace a Česká republika

Globalizace se projevuje samozřejmě i v České republice a působí přímo i nepřímo na její občany, aniž

by si to třeba vůbec uvědomovali.

Typickým symbolem globalizace jsou fastfoody – KFC nebo McDonald’s zná každý, na českém trhu

se postupně objevují i další – Taco Bell nebo Burger King. K menu ve fastfoodu neodmyslitelně patří

Coca Cola nebo Pepsi, Sprite, Fanta – tedy další globální značky. Ve snaze přiblížit se ještě více čes

kému spotřebiteli přišel McDonald’s s limitovaným „hamburgerem“ McBůček. Sendviče McCountry

z vepřového masa a smažený hermelín, které byly původně určeny pro lokální český trh, byly nasazeny

i v okolních zemích.


89

Planetární problémy

Globalizace se samozřejmě projevuje i  v  jiných spotřebních odvětvích, než jsou potraviny. Škoda

Octavia je oblíbeným vozem ve Španělsku, v ČR bylo možné si koupit americký Hummer. V interneto

vých obchodech je možno nakupovat spotřební zboží prakticky po celém světě.

Na dovolenou lze jet na Šumavu, ale i  do exotických destinací (Dominikánská republika, Th ajsko,

Galapágy a další), stejně jako studovat je možné v ČR nebo třeba v Austrálii. Do České republiky jezdí

stále pestřejší skladba turistů – přestože přijíždí především turisté z Německa, Ruska, Slovenska, Itálie,

Francie, Polska a Rakouska, zavítají k nám často i Japonci nebo turisté z Indonésie či Afriky.

Telekomunikace a  moderní dopravní prostředky spojují svět v  nebývalém rozsahu a  technologické

možnosti jistě budou pokořovat další hranice. I  v  ČR lze využívat Skype k  telefonování prostřednic

tvím internetu kamkoli na světě. Facebook, Twitter, ICQ nebo Google jsou pro Čechy běžně využívané

aplikace.

Češi se zapojují do celosvětových projektů ekologické organizace Greenpeace na ochranu velryb proti

komerčnímu rybolovu, čeští lékaři se pod záštitou mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez

hranic nebo Červený kříž  účastní záchranných i preventivních akcí třeba na Haiti, organizují huma

nitární pomoc pro oběti válečného konfl iktu v Gaze nebo Libanonu či ke zmírnění důsledků přírod

ních katastrof v Tichomoří nebo v jihovýchodní Asii (Barma).

Globalizace se také projevuje na úrovni státu, a  to nejen členstvím ČR v  Evropské unii, což je orga

nizace, která svojí činností globalizační vlivy značně podporuje, ale také rostoucím zapojením České

republiky do mezinárodní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních organizací .

Projevem globalizace je i účast českých vojáků na zahraničních vojenských misích v mírových, pozoro

vatelských, rekonstrukčních, ale také v bojových operacích na Balkáně, v Iráku, v Afghánistánu nebo

afrických zemích.


90

Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ

Te s t ové o t á z k y

Výchozí text k úloze 76:

Rostoucí ekonomická propojenost zemí, vznik nadnárodních společností či rozvoj technolo

gií, šíření masové kultury.

Úloha 76

Napiš název jevu, který je popsán ve výchozím textu: __________________

Výchozí text k úloze 77:

Afghánské tažení proti (*****) trvá v lednu 2011 již 110 měsíců. Konfl ikt se tak stane nejdelším

vojenským angažmá Spojených států vůbec.

Úloha 77

Napiš namísto (*****) název radikální nábožensko-politické skupiny, o  které se hovoří ve výchozím

textu: __________________

Výchozí text k úloze 78 a 79:

(*****) lze charakterizovat zejména růstem relativního zastoupení osob ve věku nad 65 let.

V ČR se doposud projevovalo snižováním podílu osob ve věku do 15 let, zatímco osob ve

vyšším věku přibývalo pouze velmi pozvolně.

Úloha 78

Napiš namísto (*****) globální problém vyspělých států: __________________

Úloha 79

Napiš namísto (*****) globální problém rozvojových zemí, který je opakem jevu popsaného ve výcho

zím textu: __________________

Úloha 80

Rozhodni, zda se jedná o rozvojové země (ANO), nebo nejedná (NE):

A) Maledivy ANO / NE

B) Seychely ANO / NE

C) Srí Lanka ANO / NE

Úloha 81

Rozhodni, zda se jedná o rozvojové země subsaharské Afriky (ANO), nebo nejedná (NE):

A) Guatemala ANO / NE

B) Mozambik ANO / NE

C) Namíbie ANO / NE


91

Planetární problémy

Výchozí text k úloze 82:

(*****) je jedním ze světově nejhledanějších  teroristů, symbolizuje odpor arabských zemí

vůči západní civilizaci. Z Afghánského území podporoval hnutí al-Káida.

Úloha 82

Napiš namísto (*****) název jednoho z nejhledanějších teroristů světa: __________________

Výchozí text k úloze 83 a 84:

(*****) byl připojen k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu. Vyjadřuje nový přístup me

zinárodního společenství ke klimatickým změnám. Průmyslové země se zavázaly snížit emise

šesti skleníkových plynů.

Úloha 83

Napiš namísto (*****) název mezinárodní smlouvy, jejíž obsah je popsán ve výchozím textu:

__________________

Úloha 84

Uveď název státu, který mezinárodní smlouvu ve výchozím textu nehodlá ratifi kovat:

__________________

Doporučené informační zdroje

 Globalizace (CZ): DLOUHÁ, J., DLOUHÝ, J., MEZŘICKÝ, V.: Globalizace a  globální problé

my. Sborník textů k  celouniverzitnímu kurzu Globalizace a  globální problémy 2005–2007.

Praha : Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2006. 312 s. ISBN

80-87076-01-X.

 Globalizace (EN): Globalization 101: A student’s guide to globalization: http://www.globalizati-

on101.org/

 Globální oteplování (EN): Climate changes news & analysis: http://www.globalwarming.org/




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist