Kniha: Evropská unie a hospodářské reformy – Alexandr Hobza

1. Co to jsou strukturální reformy?

1.1 Vymezení pojmu „strukturální reformy"

1.2 Tržní a vládní selhání

1.2.1 Tržní selhání a regulace ekonomických aktivit

1.2.2 Neúplné informace, politický proces a vládní selhání

Závěrečné shrnutí

2. Strukturální reformy a ekonomická výkonnost: analytický rámec . .

2.1 Výklad metodologie

2.1.1 Využití pracovního vstupu

2.1.2 Produktivita práce

2.2 Spojení mezi komponenty růstu a reformami

2.3 Míra exogenity a endogenity determinantů růstu

Závěrečné shrnutí

3. Strukturální reformy na dílčích trzích

3.1 Reformy na trzích zboží a služeb

3.1.1 Typy reforem

3.1.2 Mechanismy působení reforem

3.1.2.1 Alokační efektivita

3.1.2.2 Produkční efektivita

3.1.2.3 Dynamická efektivita

3.1.3 Empirické výsledky

3.2 Reformy na trzích práce

3.2.1 Nedokonale konkurenční model trhu práce

3.2.2 Evropský problém nezaměstnanosti a strukturální reformy. . .

3.2.3 Reformy jednotlivých nástrojů a institucí

3.2.3.1 Systém daní a dávek

3.2.3.2 Legislativa pro ochranu zaměstnání (EPL)

3.2.3.3 Aktivní politiky zaměstnanosti (ALMP)

3.2.3.4 Mzdová vyjednávání

3.2.4 Empirické výsledky analýz reforem na trzích práce

3.3 Znalostní ekonomika

3.3.1 Znalostní ekonomika a teorie růstu

3.3.2 Věda, výzkum a inovace

3.3.3 Lidský kapitál

3.3.4 Informační a komunikační technologie

3.4 Finanční trhy a růst

3.4.1 Funkce finančních trhů

3.4.2 Empirické studie o dopadu prohlubující se integrace

na finančních trzích

3.5 Reformy v makroekonomickém modelu

Závěrečné shrnutí

4. Reformní komplementarity

4.1 Typy komplementarit

4.2 Formální analýza komplementarit

4.3 Praktická analýza komplementarit

4.3.1 Komplementarity na trzích produktů a trzích práce

4.3.1.1 Teoretické zdroje působení interakcí

4.3.1.2 Empirické výsledky

4.3.2 Finanční trhy a komplementarity

4.3.3 Znalostní ekonomika a komplementarity

4.3.4 Komplementarity mezi makroekonomickými politikami

a strukturálními reformami

4.4 Komplementarity v procesu transformace

Závěrečné shrnutí

5. Politická ekonomie reforem

5.1 Proč je těžké reformovat

5.1.1 Technická nejistota

5.1.2 Vliv zájmových skupin

5.1.3 Sklon ke státu quo

5.1.4 Analytická myopie

5.1.5 Břímě reforem („zákopové války")

5.1.6 Role ideologie

5.2 Exogenní politicko-ekonomické aspekty reformního procesu

5.2.1 Výchozí podmínky

5.2.2 Makroekonomické podmínky

5.2.3 Politický systém

5.3 Reformní strategie

5.3.1 „Balíky" reforem

5.3.2 Sekvenční realizace a „big boom"

5.3.3 Příklady reformních opatření a jejich sekvenční realizace . .

5.3.3.1 Souhrnná reformní opatření

5.3.3.2 Sekvenční implementace

5.4 Politické strategie prosazení reforem

5.5 Empirické výsledky

Závěrečné shrnutí

Koordinace strukturálních reforem

6.1 Koordinace hospodářských politik v EU

6.2 Proč (ne)koordinovat?

6.2.1 Teorie fiskálního federalismu

6.2.2 Důvody pro decentralizaci rozhodování

6.2.2.1 Politické náklady ztráty suverenity

6.2.2.2 Heterogenita preferencí

6.2.2.3 Soutěž mezi jurisdikcemi

6.2.2.4 Míra politické zodpovědnosti

6.2.3 Ekonomické důvody pro koordinaci

6.2.3.1 Externality

6.2.3.2 Výnosy z rozsahu

6.2.3.3 Společné veřejné statky

6.2.4 Politicko-ekonomické faktory

6.2.4.1 Leviathanské vlády

6.2.4.2 Zájmové skupiny

6.2.4.3 Politická jednání mezi zeměmi EU - „něco za něco"

6.2.4.4 Vztah evropských institucí a národních vlád

6.3 Typy koordinace a implikace pro implementaci reforem

6.3.1 Těsná koordinace

6.3.2 Volná koordinace

6.3.3 Strukturovaná koordinace a její účinnost

6.3.4 Struktura koordinačního procesu a jeho aktéři

6.3.5 Koordinační nástroje

6.3.6 Analýza reformních odvětví

Závěrečné shrnutí

7. Lisabonská strategie

7.1 Cesta z Maastrichtu do Lisabonu

7.2 Lisabonská strategie v prvním poločase

7.2.1 Obsahový základ Lisabonské strategie

7.2.2 Procedurální aspekty Lisabonské strategie

7.2.3 Lisabonské zklamání a směřování k revizi

7.3 Lisabonská strategie ve druhém poločase

7.3.1 Obsah nové Lisabonské strategie

7.3.2 Procedurální aspekty: základní stavební kameny

nové Lisabonské strategie

7.3.2.1 Stanovení základního rámce pro formulaci

reformních strategií

7.3.2.2 Formulace a aktualizace reformních strategií

7.3.2.3 Monitorování a hodnocení

7.3.3 Institucionální aktéři koordinace a jejich role

7.3.4 Jak efektivní je nový procedurální rámec

Lisabonské strategie?

7.4 Lisabonská strategie a hospodářská krize

7.5 Budoucnost Lisabonské strategie

Závěrečné shrnutí

8. Strukturální aspekty asociace České republiky k EU

8.1 Stručná historie přístupového procesu

8.1.1 Eurodohody

8.1.2 Cesta z Kodaně do Kodaně

8.2 ČR a ekonomické aspekty přístupového procesu

8.2.1 Naplňování Evropské dohody a obchod s EU

8.2.2 Plnění ekonomického kodaňského kritéria

a strukturální změny

Závěrečné shrnutí

9. Lisabonská strategie a Česká republika

9.1 Překážky růstu, strukturální slabiny a reformní strategie ČR

9.1.1 Výsledky analýzy determinantů HDP

9.1.2 Analýza reformních oblastí založená na strukturálních

ukazatelích

9.2 Politicko-ekonomické aspekty reformního procesu

9.2.1 Postavení vlád a reformní intenzita

9.2.2 Koordinovaný přístup k tvorbě hospodářských politik

9.2.3 Kapacita a stabilita státní správy

9.2.4 Malá tradice tvorby analýzami podložených politik

9.2.5 Celkový institucionální rámec a vliv zájmových skupin

9.3 Politické strategie pro realizaci reforem

9.3.1 Rozšiřování podpory reforem

9.3.2 „Rozděl a panuj"

9.3.3 Využití externího omezení

9.4 Zapojení ČR do procesu koordinace strukturálních politik v EU...

9.4.1 Koordinace a institucionální aspekty

9.4.2 Koordinace a národní reformní agenda

Závěrečné shrnutí