načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Evropa ve světové ekonomice -- Historická perspektiva – Oldřich Krpec; Vladan Hodulák

Evropa ve světové ekonomice -- Historická perspektiva

Elektronická kniha: Evropa ve světové ekonomice
Autor: Oldřich Krpec; Vladan Hodulák
Podnázev: Historická perspektiva

– Historická perspektiva interpretace vývoje pozice evropské ekonomiky v mezinárodních ekonomických a politických vztazích má za cíl reflektovat složitý proces utváření unikátní pozice Evropy od středověku po současnost. (historická
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  357
+
-
11,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 414
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace, mapy
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Světová ekonomika a mezinárodní finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav, 2012
ISBN: 978-80-210-6146-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Historická perspektiva interpretace vývoje pozice evropské ekonomiky v mezinárodních ekonomických a politických vztazích má za cíl reflektovat složitý proces utváření unikátní pozice Evropy od středověku po současnost.

(historická perspektiva)
Předmětná hesla
Hospodářské dějinyEvropa – 10.-21. století
Světová ekonomika – 10.-21. století
EvropaHospodářské vztahy – 10.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Oldřich Krpec; Vladan Hodulák - další tituly autora:
Národní zájmy v moderní demokracii - Česká republika Národní zájmy v moderní demokracii
Politická ekonomie mezinárodních vztahů Politická ekonomie mezinárodních vztahů
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EVROPA

VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

HISTORICKÁ PERSPEKTIVA

OLDŘICH KRPEC  VLADAN HODULÁK

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICEHISTORICKÁ PERSPEKTIVA

O

LDŘICH

K

RPEC

,

V

LADAN

H

ODULÁK

ISBN 978-80-210-6146-0

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

Publikace se pokouší o interpretaci vývoje pozice evropské ekonomiky

v mezinárodních ekonomických a politických vztazích. Historická perspek

tiva má za cíl reflektovat složitý proces utváření unikátní pozice Evropy od

středověku po průmyslovou revoluci, dramatické oslabení dominantní

pozice v první polovině 20. století a aktuální snahu o nalezení adekvátního

postavení v současném světě. Na základě diskuze řady prací předních auto

rů tato kniha zachycuje fascinující příběh nástupu a úpadku významných

evropských politických celků, s patřičnou pozorností věnovanou jejich

mimoevropským rivalům a partnerům. Autoři textu mají za to, že jedině

upřímný pokus o zachycení vzájemného vztahu mezi sociálními a politický

mi institucemi na straně jedné a ekonomickými pobídkami a hospodářský

mi toky na straně druhé může vést k porozumění nejen historickým koře

nům aktuálních událostí, ale i současným zájmům a ambicím jednotlivých

aktérů jak v Evropě, tak ve světě. Zvolená linie výkladu se tak snaží vyvážit

pozornost věnovanou institucionálním a technickým inovacím, unikátním

historickým podmínkám a okolnostem, jakož i politické moci, konfliktům

a válkám.



E  M

S . 48



EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE HISTORICKÁ PERSPEKTIVA OLDŘICH KRPEC – VLADAN HODULÁK

MASARYKOVA UNIVERZITA

FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

MEZINÁRODNÍ POLITOLOGICKÝ ÚSTAV

BRNO 2012 © 2012 Oldřich Krpec, Vladan Hodulák © 2012 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-6146-0 (brožovaná vazba) ISBN 978-80-210-7809-3 (online : pdf) Recenzovali: doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Vědecká redakce MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. doc. PhDr. Růžena Lukášová, CSc. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Fotografie na obálce: RMS Aquitania, Gladstone Graving Dock, Liverpool 1914. © National Maritime Museum, Greenwich, London (http://collections.rmg.co.uk/ collections/objects/20535.html)

Publikace vychází s finanční podporou

Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze OBSAH ÚVODEM...........................................................................................................9

KAPITOLA 1

EVROPSKÝ REGION VE SVĚTOVÉ EKONOMICE: OD DEZINTEGRACE ŘÍMSKÉ ŘÍŠE DO POČÁTKU JEHO EXPANZE ......21 Významné regiony světa a jejich základní porovnání................................................22

Západní Evropa po dezintegraci Římské říše...............................................................24

Východní Evropa jako specifická geopolitická oblast...............................................30

Islámský svět – nástup říše a její zlatý věk....................................................................33

Asijské ekonomiky – jižní, východní a jihovýchodní Asie.........................................40

Mongolská invaze a Pax Mongolica..................................................................................45

Evropa jako dynamická expanzivní síla – italské městské státy, reconquista a vytlačení muslimů.......................................................................................48

Proměna sociálních a ekonomických institucí: černý mor,

zemědělská revoluce, vznik měst, budování státu, sociální proměny ................53

Komercializace zemědělství a role měst.........................................................................56

KAPITOLA 2 EVROPSKÁ EKONOMIKA V ÉŘE MERKANTILISMU.................................65

Vojenská revoluce a evropská expanze...........................................................................66

Portugalská expanze a Estado da India...........................................................................68

Španělské impérium v Americe.........................................................................................76

Čína za dynastie Ming a Japonsko během šógunátu.................................................81

Transpacifický obchod...........................................................................................................85

Nástup Nizozemí a budování impéria.............................................................................86

Nizozemské impérium v Asii ............................................................................................90

Atlantický, baltský a středomořský obchod.................................................................95 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE Britské impérium a obchodní války .................................................................................98

Politická situace v období před budováním impéria.................................................99

Britská expanze..................................................................................................................101

Anglo-nizozemské války..................................................................................................106

Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium.................................................109

Poválečná finanční krize a politický vývoj ve Francii...............................................115

Hospodářský vývoj a atlantický obchod v Británii a Francii.................................118

Britské impérium v Asii........................................................................................................120

Mandžuská Čína ....................................................................................................................127

Formování ruského státu, souboj o hegemonii v Baltu

a východní obchod...............................................................................................................131

Merkantilistická obchodní politika jako praktická politika

v daných historických podmínkách................................................................................136

KAPITOLA 3

EVROPSKÁ EKONOMIKA V OBDOBÍ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE ......141 Evropa v době průmyslové revoluce .............................................................................142

Evropa jako invenční společnost...................................................................................143

Moderní průmyslová odvětví a tovární produkce.....................................................146

Průmysl zpracování bavlny ............................................................................................149

Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii .......................................152

Únik z malthuziánské rovnováhy.....................................................................................156

Napoleonské války a kontinentální blokáda...............................................................159

Zahraniční obchod Velké Británie a politika svobodného obchodu..................164

Diskuse o obilných zákonech.........................................................................................166

Politický a hospodářský vývoj Francie, Německa

a dalších evropských zemí.................................................................................................175

Industrializace ve Spojených státech.............................................................................181

Atlantický ekonomický systém a obchod s otroky....................................................184

Dekolonizace Amerik...........................................................................................................189

Imperialismus a prosazení volného obchodu.............................................................193

Imperialismus v Asii .........................................................................................................193

Imperialismus v Africe .....................................................................................................201

Situace na Blízkém východě – otomanské impérium a Egypt..............................205

Britská politika prosazování volného obchodu..........................................................207

Nové imperiální mocnosti – Rusko a Spojené státy..................................................210OBSAH Otevření Japonska a restaurace Meidži.........................................................................211

Vytvoření mezinárodního měnového a finančního systému................................214

Fenomén mezinárodní migrace.......................................................................................220

Liberální ekonomické režimy a imperiální politika...................................................223

KAPITOLA 4 EROZE POZICE EVROPSKÉ EKONOMIKY A DEZINTEGRACE SV ĚTOVÉ EKONOMIKY MEZI VÁLKAMI..................................................231

Geopolitická situace, příčiny vzniku a průběh světové války................................232

Zásadní strukturální změny jako přímý důsledek války..........................................238

Dlouhodobé dopady války ...............................................................................................241

Důsledky Versailleské mírové smlouvy..........................................................................243

Problematika zlatého standardu a hospodářská politika

po světové válce....................................................................................................................249

Velká hospodářská krize.....................................................................................................252

Geopolitické změny v důsledku hospodářského vývoje........................................256

Cesta k další světové válce.................................................................................................261

Druhá světová válka.............................................................................................................264

Důsledky války...................................................................................................................268

KAPITOLA 5

EVROPSKÁ EKONOMIKA VE DRUHÉ POLOVINĚ 20. STOLETÍ............271

Situace po druhé světové válce.......................................................................................275

Rekonstrukce pod vedením Spojených států.............................................................278

Situace v západní Evropě a Marshallův plán.............................................................281

Evropský hospodářský zázrak...........................................................................................285

Vývoj ve východní Evropě..................................................................................................299

Dekolonizace a rozvoj – hegemonie Spojených států.............................................302

Konec období evropského hospodářského zázraku................................................305

Evropská integrace...............................................................................................................310

Strukturální krize 70. let 20. století..................................................................................317

Přizpůsobení a reformy evropské ekonomiky............................................................323

Asijský hospodářský zázrak...............................................................................................329

Prohloubení evropské integrace .....................................................................................333

Měnová integrace.............................................................................................................334

Dobudování jednotného trhu........................................................................................337 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE KAPITOLA 6 EVROPSKÁ EKONOMIKA V SOUČASNÉ SVĚTOVÉ EKONOMICE.......341

Rozklad socialistického bloku...........................................................................................342

Nástup asijských ekonomik...............................................................................................344

Rychle rostoucí trhy v mezinárodním obchodu

na přelomu tisíciletí a pozice evropské ekonomiky .................................................347

Nové členské státy Evropské unie – příspěvek

ke konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodu a konvergence..............356

Pozice evropské ekonomiky ve světové ekonomice –

obchod a přímé zahraniční investice.............................................................................362

Obchodní partneři EU – Spojené státy........................................................................366

Obchodní partneři EU – Čína.........................................................................................368

Ostatní obchodní partneři EU........................................................................................370

Problematika konkurenceschopnosti ve světové ekonomice..............................372

Průmyslová politika a politika konkurenceschopnosti Evropské unie................375

Slabé a silné stránky současné evropské ekonomiky..............................................381

EXECUTIVE SUMMARY...............................................................................385

LITERATURA.................................................................................................395

SEZNAM TABULEK A MAP.........................................................................405

REJST ŘÍK .......................................................................................................409

9

ÚVODEM

Cílem této publikace je představit jednu z možných interpretací velkého

příběhu hospodářských dějin lidstva. Interpretaci proměny evropské geo

grafické, hospodářské, ale v mnoha ohledech i kulturní periferie v hospo

dářskou, politickou a vojenskou sílu, která nejpozději v 19. století v zásadě

ovládla a proměnila celý svět. Evropa se tak z relativně zaostalého okraje

eurasijského kontinentu stala dominantní silou určující směr politického

i hospodářského vývoje planety. Tato bezprecedentní dominance jednoho

regionu v rámci světa byla postavena na vojenské převaze a specifických

náboženských, kulturních a politických institucích.

Základní podmínkou se ale z našeho pohledu zdá být revoluční efek

tivita hospodářské základny evropské ekonomiky, která je postavena na

dvou hlavních prvcích. Prvním je instituce národního státu, která předsta

vuje specifický způsob politické organizace obyvatelstva na určitém území.

Druhým je využití instituce trhu, který představuje za určitých podmínek

velmi efektivní způsob koordinace lidské hospodářské aktivity. Ani jedna

instituce nebyla výhradně evropskou záležitostí. Funkční obdobu národ

ních států s odhodlaným a soudržným domácím obyvatelstvem lze najít

v různých historických obdobích na různých místech světa (římská repub

lika před vnitřními změnami po punských válkách, Japonsko za šógunátu,

Čína do opiových válek). Rovněž tržní způsob koordinace byl v rozhodující

míře využíván již před evropskými výboji. Jak rozebírá jedna z kapitol, byli

to paradoxně Evropané, kdo zlikvidoval systém obchodnické samosprávy

v oblasti moří jihovýchodní Asie. Evropané však byli první, kdo dokázal

výhody obou institucí v rozhodujícím okamžiku spojit způsobem, který jim

zajistil tak velký technologický, organizační a především produkční náskok,

že v průběhu relativně krátké doby ovládli prakticky celý svět. Ekonomický

systém národního trhu a způsob jeho integrace do mezinárodní dělby práce

v rámci vznikající světové ekonomiky prováděný evropskými mocnostmi si

dovolujeme považovat za unikátní. Jednalo se o propojení politické a vojen

ské efektivity národního státu s postupným spoléháním se na čím dál větší

míru tržní koordinace hospodářských aktivit v rozhodujících oblastech

produkce. Evropany zvolený mix instituce národního státu a trhu vytvořil

model organizace společnosti, který neměl a dosud zdá se nemá konkurenci. 0 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE Tyto instituce se následně s větším či menším úspěchem pokusily replikovat i mimoevropské civilizace.

Evropský národní stát v sobě propojil teritoriální základ a centralizovanou správu s monopolem výkonu moci a efektivní alokaci zdrojů a koordinaci hospodářských aktivit prostřednictvím trhu. Jednalo se tak zřejmě o propojení silných stránek typů, které se po celé dějiny spolu střetávaly – např. v případě kosmopolitních obchodních republik a etnických zemědělských států. Obchodní státy byly schopny generovat velké bohatství a po určitou dobu disponovaly i solidním politickým vlivem a vojenskou silou. Způsob politické organizace obchodních států však nedovoloval zapojení velkého počtu obyvatel a rozsáhlých území do jejich politicko-hospodářského projektu. Neposkytoval tak dostatek zdrojů k udržení a ochraně zvoleného způsobu organizace společnosti. Ve vojenské oblasti byly využívány žoldnéřské armády, které byly často schopny velmi efektivně vybojovat krátké konflikty, ale stávaly se nespolehlivou silou v případě dlouhodobého střetu s odhodlaným protivníkem připraveným mobilizovat své obyvatelstvo a zdroje pomocí netržních mechanismů. Dobře se o tom přesvědčilo Kartágo, které i přes několik drtivých Hanibalových vítězství nebylo schopno srazit římskou republiku na kolena. Přesvědčily se o tom italské městské státy, které nedokázaly vzdorovat formujícím se národním státům Evropy, a přesvědčily se o tom i obchodnické státy jižní Asie, které padly za oběť portugalským a nizozemským dobyvatelům. Na druhou stranu vnitrozemská politická společenství s odhodlaným obyvatelstvem měla s přibývajícími léty a postupnou expanzí tendenci degenerovat. Limitem identifikace obyvatel se státem byly extraktivní instituce zajišťující blahobyt pro vybrané elity snažící se eliminovat sociální mobilitu a jakékoliv procesy, které by mohly vést k erozi jejich pozic – včetně hospodářské prosperity. Tyto země pak postupně narazily na meze své hospodářské expanze, dané extenzivním charakterem růstu. Soupeření hospodářsky strnulých říší vyžadovalo získávání prostředků na úkor ostatních politických celků a často pak neudržitelnost výdajů na vojenskou expanzi a vnitřní i vnější bezpečnost. I pokud byl nalezen zdroj hospodářského růstu (zavedení nové plodiny, nové produkční techniky, zámořská expanze), vedl k růstu populace, který byl zásadním limitem pro zvyšování životní úrovně. Tato tzv. malthuziánská past způsobila, že nikdy nedošlo k potřebné akumulaci technologického pokroku a potřebných surovinových, potravinových a kapitálových zdrojů k tomu, aby mohlo dojít k nastartování průmyslové revoluce. To se podařilo za velmi specifických podmínek až v novověké západní Evropě.

Národní projekt, představa dějinné mise společností postavených na sdíleném etnickém, náboženském a kulturním základě, v podmínkách častého ohrožení pomáhal v Evropě legitimizovat užití moci státem a mo

11ÚVODEM

bilizaci jeho zdrojů v případě ohrožení. Právě tato mobilizační schopnost

dopomáhala k šíření v centru vzniklých organizačních postupů (institucí)

do zbytku společnosti, čímž ji dále zapojila do probíhajících moderni

začních procesů. Objektivní hospodářská omezení, konflikty náboženské,

politické a ideové, vedla postupně k omezení moci autorit, aniž by došlo

k fatálnímu oslabení politických útvarů. Počáteční nízká hospodářská vy

spělost a geografická rozmanitost oblasti neumožňovaly vznik stabilních

extraktivních říší. Naopak z vnitřní slabosti politických autorit se ve speci

fických podmínkách Evropy vyvinul politický systém opírající se o široké

koalice aktérů. Politický konflikt mezi aristokracií a centrální mocí přispěl

k vytvoření svobodné sféry pro realizaci ambicí neprivilegovaných skupin

dosáhnout postavení ve společnosti adekvátní jejich úsilí a talentu. Zde se

objevil prostor pro operaci tržních sil a podnikatelskou iniciativu, která

v systému národního státu a omezení libovůle elit vytvořila podnikatelskou

třídu. Podmínění zásadních rozhodnutí souhlasem širších společenských

vrstev vedlo právě k vytvoření představy národa jako společné hodnoty

hodné ochrany a rozvoje a následně umožnilo mobilizaci obyvatelstva

v čase nebezpečí. Stejné vrstvy, které se bránily totální centralizaci politické

moci v rukou aristokratické elity, učinily rozhodující kroky k posílení státu

v okamžiku, kdy byly zahrnuty do rozhodovacího procesu. Státy opírající se

o širší občanskou politickou participaci tak kromě vyšší ekonomické efek

tivity disponovaly zároveň i největší schopností mobilizace zdrojů v oblasti

bezpečnostní. Vojenská převaha Evropy, zjevná již v první etapě expanze,

byla navíc doplněna značnou úspěšností při adaptaci účinných postupů

jiných kultur a jejich inovaci a modifikaci.

Západní Evropa měla štěstí, když se nestala plnohodnotným cílem

velkých expanzivních vln islámského světa a nomádských invazí. Pokusy

o ovládnutí Evropy ze strany těchto sil sice existovaly, nicméně se ne

jednalo o cílené, odhodlané a dlouhodobé kampaně, které jinde vyústily

např. ve vyvrácení Byzance Turky v 15. století nebo v podrobení Číny ze

strany Mongolů ve 13. století. Evropa nestála za víc než občasné nájezdy

vedlejších invazních sil typu arabských nájezdníků v 8. století, kteří byli

zastaveni u Poitiers, nebo části mongolského vojska, které se ve 13. století

ze střední Evropy stáhlo dobrovolně i přes to, že šlo od vítězství k vítězství.

Samotné státy severozápadní Evropy časem získaly schopnosti pronikat do

svého okolí. Motivace tu byla vždy, protože mimoevropské oblasti lákaly

bohatstvím. Nejprve šlo o kořistnictví na úkor vyspělejších kultur a pak

o snahu vymanit se ze závislosti na držitelích monopolních rent z výnos

ného asijského obchodu – na islámském světě a italských obchodních

městských státech. I když portugalská expanze dosáhla pozoruhodných

výsledků, nemohla výrazněji ovlivnit hospodářské procesy v obrovských

12 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

asijských říších. Portugalsko nebylo dost velké, jeho technologická převaha

byla nedostatečná a institucionální struktura nevyvinutá. Nizozemci při

šli s pokročilejší institucionální strukturou, která umožňovala účinnější

mobilizaci vlastních i cizích zdrojů. Ani oni však ještě nedisponovali do

statečným zázemím v podobě adekvátního rozsahu vlastního území, suro

vinových zdrojů a obyvatelstva. Nizozemské impérium si dokázalo vynutit

omezený monopol na jednu z klíčových mezinárodně obchodovaných

komodit (molucké koření) a dokázalo v některých oblastech ovládnout

i rozsáhlejší území. Jeho schopnost ovlivnit dění v hospodářsko-politických

centrech Asie byla však stále ještě omezená. Islámský svět v této době již

zjevně ustupoval evropskému vojenskému a ekonomickému tlaku. Objeve

ní Nového světa, původně vedlejší produkt na cestě za podílem na asijském

bohatství, se ukázalo jako naprosto zásadní zlom v hospodářských dějinách.

Nečekaně to ale byla Severní Amerika, která hrála tolik významnou roli

v procesu vzniku skutečné světové ekonomiky, když zásadní měrou přispě

la k nastartování a udržitelnosti procesu průmyslové revoluce. V jižní části

Nového světa vybudovali Španělé extraktivní impérium tradičního typu.

Institucionální struktura společnosti, opírající se o převzetí kontroly nad

metodami vykořisťování již existujícími v rámci domorodých říší, nemohla

vést k udržitelnému rozvoji.

Zatímco se evropské národní státy stále střetávaly o obchodní mono

poly ve světě a pokoušely se o úspěch v rámci mise za dosažení postavení

odpovídajícího jejich dějinné výjimečnosti na evropském kontinentu, do

šlo uvnitř některých západoevropských ekonomik k hlubokým proměnám.

V úzké vazbě na koloniální politiku a atlantický (otrokářský) ekonomický

systém se rozhodujícím způsobem zvýšila efektivita využívání hospodář

ských zdrojů a produktivita práce. Tím se tyto společnosti definitivně vy

manily z malthuziánské pasti a zahájily etapu trvalého růstu životní úrovně.

Bohatnutí společností změnilo nejen jejich demografické chování, ale vedlo

i k požadavkům na získání politických, hospodářských a sociálních práv,

které později vyústily ve společnost masové demokracie a státu blahobytu.

Evropská převaha však ještě ani v 18. století nebyla zcela zjevná. Evropanům

se podařilo v důsledku technologické a organizační převahy rychle vyvrá

tit americké říše. V Asii evropské státy v průběhu 16. a 17. století ovládly

obchodní cesty a některé trhy, jednalo se však především o získání pozice

zprostředkovatelů. Nešlo o nic, co by mělo znamenat zásadní ohrožení do

minantních asijských říší s jejich obrovskými produkčními a vojenskými

kapacitami. První pokusy o zasahování do vnitřního chodu těchto států

ze strany Nizozemců v Číně a Britů v Indii navíc tvrdě narazily. Až další

institucionální a technologické změny, k nimž došlo v Evropě v průběhu

napoleonských válek, zajistily takovou převahu v úrovni a schopnostech 3ÚVODEM mobilizace hospodářské a vojenské moci, že ani velké asijské říše nebyly schopny vzdorovat a byly v průběhu 19. století nečekaně rychle zapojeny do Evropou dominované světové ekonomiky.

Hospodářská efektivita a související vojenská převaha spolu s přesvědčením o vlastní výjimečnosti však nevedly pouze k dočasnému ovládnutí světa a jeho zapojení do světové ekonomiky, ale také ke dvěma obrovským válečným konfliktům. Vojenská a produkční efektivita stály za vzestupem Evropy ke světové hegemonii, málem ale také způsobily její pád. Spojení mobilizačního potenciálu moderního národního státu s technologií průmyslové revoluce vedlo k nevídané míře destrukce, která v každém případě zásadním způsobem změnila postavení Evropy ve světě.

Evropa po dezintegraci Římské říše (kterou považujeme za transregionální, a nikoli autenticky evropský politický útvar) byla naprosto nepravděpodobným regionem pro zrod světového hegemona. To samé lze minimálně do stejné míry říct o Spojených státech, ještě v 18. století hospodářsky málo významné periferii tehdejší světové ekonomiky bez významnějších průmyslových kapacit. Byly to však právě ony, kdo replikoval, inovoval a rozvinul politické, ekonomické a kulturní instituce západní Evropy. Po druhé světové válce je Spojené státy jako nový globální hegemon v modifikované formě prosadily i v mezinárodním prostředí. To přineslo naprosto zásadní změnu v jeho uspořádání. Díky cílenému budování nového politického (OSN, NATO), obchodního (GATT, WTO) a měnového (IMF) režimu jsme (v dlouhodobém kontextu) byli svědky fungování nevídaně kooperativního mezinárodního systému skutečně globálního rozsahu. V tomto kontextu lze říct, že jakékoliv dřívější stabilní mezinárodní režimy měly pouze omezenou geografickou a kulturní působnost.

Díky nové etapě fungování transatlantické ekonomiky organizované Spojenými státy se Evropa dokázala z obou válečných katastrof vzpamatovat a vrátila se mezi klíčové hospodářské a politické regiony současného světa. Evropskou integraci potom považujeme za jednu z hlavních příčin toho nesamozřejmého úspěchu. Díky ní se podařilo svázat obrovský destrukční potenciál spočívající v mobilizačních schopnostech moderního národního státu a využít jej k dosahování cílů moderní hospodářské politiky. Jsou jimi orientace produkce na uspokojování potřeb širokých mas obyvatelstva a zajišťování chodu státu blahobytu.

Teprve v poslední části 20. století se na své tradiční historické místo začaly vracet velké asijské říše. Ty tak představují další z řady výzev pro Evropu 21. století. Evropu spolupracující a stále ekonomicky konkurenceschopnou. V hospodářské i politické oblasti však již ničím výjimečnou, působící v pozici jednoho z řady aktérů, kteří ovlivňují současné světové dění. Efektivita ani velikost evropské ekonomiky nemohou být důvodem

14 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

pro nárokování si privilegované pozice v systému. Evropa může a měla by

těžit ze své bohaté historie a zkušeností, bude ale konfrontována se společ

nostmi vycházejícími z nejméně stejně bohatých tradic, jež se rovněž cítí

předurčeny pro získání a udržení významného vlivu na dění v mezinárod

ních hospodářských a politických vztazích.

Tato publikace je tak především vyjádřením fascinace autorů jedním

z největších příběhů našich dějin a v této souvislosti snahou o zasazení

evropské ekonomiky do historického kontextu jejího formování, expanze

a současné pozice. To vše s velkou pozorností věnovanou jejím vztahům

k ostatním, neméně významným regionům – asijským říším, islámskému

světu, ale i unikátní roli Spojených států v hospodářských dějinách moder

ního světa. Hlavní otázkou, kterou diskutujeme, je vztah mezi vojenskou

expanzí a politickou dominancí a proměnou hospodářských institucí ev

ropských politických celků. Chtěli bychom tak přispět k vyvážené diskusi

jednotlivých aspektů takových fenoménů, jako je kolonialismus, budování

obchodních impérií, hospodářský systém atlantické ekonomiky, průmys

lová revoluce, dezintegrace světové ekonomiky v první polovině 20. sto

letí nebo evropská integrace. Náš přístup je tak v jádru interdisciplinární

se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Nejedná se o rigorózní aplikaci

ekonomické teorie na jednotlivé problémy ani o publikaci zaměřenou na

historickou empirii. K historickým datům se obracíme tam, kde to pova

žujeme za vhodné pro diskusi konkrétního přelomového momentu. Na ji

ných místech stručně shrnujeme převažující ideje v teoriích mezinárodních

vztahů nebo ekonomie, případně komentujeme mnohem obecnější trendy

ve vývoji sociálních institucí. Nejedná se tedy o metodou sevřenou studii

bez výkyvů v hloubce průniku do jednotlivých témat nebo bez prvků sub

jektivity při výběru blíže diskutovaných problémů. Hlavní teze naší práce

je však jasně daná. Příběh nástupu, dominance, pak ztráty tohoto postavení

a následné rekonstrukce evropské ekonomiky (a identity) považujeme za

neuchopitelný bez zohlednění rozhodujících vnitřních a vnějších proměn

ných. Hospodářský a politický úspěch Evropy byl závislý na specifických

vnitřních podmínkách vyplývajících z geografie a geopolitiky, kultury a ná

boženství. Ty vytvořily prostor pro vznik a vývoj konkrétních sociálních

a ekonomických institucí, které ovlivnily podobu národního státu a trhu.

Úspěch Evropy byl však zároveň umožněn adaptací znalostí a technologií

ostatních společností, vojenskou a hospodářskou expanzí, kolonialismem

a násilnou integrací rozsáhlých částí světa do Evropou dominované svě

tové ekonomiky. Vzájemný vztah proměny vnitřních hospodářských a po

litických institucí a vývoje mezinárodního politického a ekonomického

systému v procesu vývoje pozice a charakteru evropské ekonomiky je tak

hlavním předmětem našeho zájmu.

15ÚVODEM

Jsme si plně vědomi, že téma této práce bylo uchopeno v dřívější i vel

mi nedávné minulosti řadou špičkových autorů a odborníků. Jedná se tak

o jednu z mnoha podobných prací, navazuje na předchozí díla a v řadě

pasáží z nich vychází. Jejím hlavním přínosem je náš specifický přístup ke

zkoumání vývoje vztahu státu a trhu v průběhu posledních staletí a také

fakt, že zpřístupňuje myšlenky mnoha světových autorů českým čtenářům.

Mezi řadou publikací, které ovlivnily tento konkrétní příspěvek k diskusi

problematiky, bychom chtěli některá díla zvláště vyzdvihnout. Pokud jde

o studium vnitřních institucionálních proměn v evropských ekonomikách,

nemůžeme nezmínit dílo Davida Landese The Wealth and Poverty of Na

tions z roku 1999. Co se týče empirických dat, zejména pokud jde o his

toricky vzdálenější období a vývoj mimoevropských regionů, využíváme

především práci Anguse Maddisona The World Economy – a Millennial Per

spective z roku 2001 a druhý díl Historical Statistics z roku 2003. Specifický

přístup k problematice souvislosti mezi hospodářskými vztahy a válkou

v historické perspektivě, s plnohodnotným zpracováním jednotlivých svě

tových regionů, nabízí fascinující dílo Ronalda Findlaye a Kevina O’Rourka

Power and Plenty. Z této publikace jsme čerpali, nejen pokud jde o uni

kátní průnik k jádru problému vztahů mezi jednotlivými regiony a jejich

vnitřními hospodářskými a kulturními proměnami, ale inspirovali jsme se

i řazením jednotlivých témat a problémů, zejména v částech týkajících se

islámského světa, budování asijských říší a diskuse evropského merkan

tilismu. Pokud jde o opakovaně rozebíraný vývoj koncepce zahraniční

obchodní politiky a jejích ideových základů, čerpáme nejvýznamněji z vý

jimečné publikace zabývající se historickou genezí ideje volného obchodu

od Douglase Irwina Against the Tide. Pozoruhodnou interpretaci institucio

nální podmíněnosti hospodářského vývoje, která nás významně ovlivnila,

obsahuje kniha Darona Acemoglua a Jamese Robinsona Why Nations Fail

z roku 2012. Za vynikající považujeme zpracování etapy rekonstrukce ev

ropské ekonomiky a jejího vývoje v druhé polovině století v práci Barryho

Eichengreena The European Economy Since 1945 z roku 2007. Nesmírně am

biciózním dílem, které představuje autoritativní a pozoruhodně vyvážený

přístup k námi projednávaným otázkám, je kniha Ronda Camerona a Lar

ryho Neala A Concise Economic History of the World, která představovala

významný referenční text pro náš příspěvek. Poměrně stručná publikace,

která nás však svým zaměřením a strukturou rovněž inspirovala, je kniha

Dereka Aldcrofta a Anthonyho Sutcliffa Europe in the International Econo

my 1500–2000. Barry Eichengreen se mimo vývoj moderní evropské eko

nomiky zaměřuje především na vývoj mezinárodního měnového systému

v průběhu 19. a 20. století. Jeho kniha Globalizing Capital je v této oblasti

prakticky bezkonkurenční. Z domácích autorů zabývajících se podobnou 6 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE problematikou je potřeba vyzdvihnout práci Libora Žídka Dějiny světového hospodářství, která se zaměřuje na charakteristiku hospodářského vývoje světa v průběhu posledních dvou staletí z pozice neoklasické ekonomie. V oblasti ekonomických teorií nám byla cenným průvodcem kniha Dějiny ekonomických teorií od bohužel již zesnulého velikána české ekonomie Milana Sojky. Z dalších publikací bychom rádi zmínili A Farewell to Alms Gregoryho Clarka či další díla Kevina O’Rourka Globalization and History (s Jeffreyem Williamsonem) a The Cambridge History of Modern Europe (se Stephenem Broadberrym).

Ani přes sebevětší úsilí se žádný autor nemůže zcela oprostit od vlastní hodnotové orientace. Zastáváme názor, že čistě objektivní dílo není možné už jen kvůli tomu, že hodnotové ukotvení autora se projevuje od samotného začátku práce na textu díky upřednostnění určitých témat, událostí a procesů nad jinými. Věříme však, že i společenské vědy jsou schopny rozlišovat mezi přínosnějším a méně přínosným poznáním. Pomocí využití různých metod zkoumání a skrze reflexi zpětné vazby od členů akademické komunity a širší veřejnosti je možné generovat užitečné poznatky, které společnost obohacují. Doufáme, že k takovémuto posunu v nějakém smyslu přispěje i tato publikace. Její vytváření nám samotným dopomohlo k ujasnění si vlastních názorů na řadu zásadních otázek vývoje světového politického a hospodářského systému.

Námi zvolená perspektiva, kterou nahlížíme na roli a jednání států v mezinárodní ekonomice, respektuje do značné míry diskusi ekonomického nacionalismu zejména v pracích Roberta Gilpina Global Political Economy a The Political Economy of International Relations z let 1987 a 2001. Ve většině technických aspektů analýzy mezinárodní politické ekonomie se přidržujeme přístupu Thomase Oatleyho představeného v knize International Political Economy, která se již dočkala mnoha vydání. Náš přístup tak do značné míry odráží stanoviska hlavních proudů dvou pro nás nejvíce relevantních disciplín. V případě mezinárodních vztahů respektujeme pozici státu jako hlavního aktéra v mezinárodním prostředí, kterou zastává realistická škola. V ekonomických otázkách do značné míry respektujeme poznatky v současnosti dominantní neoklasické ekonomické školy.

Potřeba skloubit realistickou perspektivu v mezinárodních vztazích s neoklasickým přístupem v ekonomii nás vedla ke specifickému uchopení vztahu mezi státem a trhem. Historické poznatky nás utvrdily v názoru, že trh není typem koordinace hospodářských aktivit, který by společnosti volily automaticky jako první alternativu při svém úsilí o ovládnutí a distribuci přírodních zdrojů. Ke vzniku tržní koordinace je potřeba, aby byly zajištěny určité podmínky, především v oblasti bezpečnosti, ale i dalších, 7ÚVODEM jako např. unifikace měr a vah, existence peněz, určitá forma vlastnických práv atd. Na druhou stranu vznik trhu nelze nařídit, jedná se o do značné míry spontánní proces, který ke svému spuštění potřebuje jistou formu politické organizace. Ta je na jednu stranu nezbytná pro jeho fungování, na druhou stranu však může jeho spontánní aspekt cíleně potlačovat. Kombinace určité formy politické organizace v podobě národního státu a určité míry využití tržní koordinace v klíčových produkčních oblastech evropské ekonomiky byla podle nás hlavním předpokladem evropského úspěchu. Evropské národní státy byly schopny zajistit podmínky pro rozvinutí tržní koordinace ve vhodných sektorech. V jiných se spoléhaly na odlišné metody koordinace, např. skrze apel na nacionalistické cítění ve vojenských záležitostech, s jejichž pomocí byly schopny v klíčových okamžicích ubránit svůj institucionální mix před útokem extraktivních říší. Na rozdíl od domácího prostředí však Evropané ve světě mnohem extenzivněji využívali násilných prostředků k prosazení svých koordinačních přístupů, včetně vynucení si systému volného obchodu ve světě v průběhu 19. století. Byli to až Američané po druhé světové válce, kdo se rozhodl od těchto praktik do značné míry (i když ne zcela) upustit a aplikovat domácí instituce v mezinárodním prostředí.

Pro zachycení hlavních událostí ve vývoji postavení Evropy ve světové ekonomice jsme zvolili následující strukturu. V první kapitole, nazvané Evropský region od dezintegrace Římské říše do počátku jeho expanze, se věnujeme vzniku předpokladů pro následnou evropskou expanzi. V základních rysech si všímáme vývoje evropské ekonomiky, nicméně hlavní pozornost věnujeme vztahům Evropy s okolními velkými civilizacemi. Snažíme se představit svět před tím, než byl ovládnut z jeho pohledu periferními evropskými státy. Proto se věnujeme i charakteristice islámských či asijských říší a ukazujeme, jak kontakty s nimi vedly ke změnám v evropských technologiích a institucích.

Druhá kapitola nese název Evropská ekonomika v éře merkantilismu. Zabýváme se v ní vztahem Evropy se zbytkem světa v průběhu 16. a 17. století. Na jejím začátku ukazujeme, že evropské zámořské objevy byly důsledkem snahy o obejití islámských a italských zprostředkovatelů obchodu s Asií. V této souvislosti věnujeme pozornost portugalským výbojům v Asii, v jejichž rámci Evropa poprvé po mnoha staletích významnějším způsobem promlouvá do vývoje v oblasti Indického a následně také Tichého oceánu. V rámci této části samozřejmě nesmí chybět ani pojednání o španělském působení v Novém světě. Pro pochopení dalšího vývoje se v nezbytně nutné míře věnujeme i vývoji v Indii a Číně. Hlavní část kapitoly je věnována rozvoji nizozemské a především britské zámořské říše a dopadům působení Evropanů na organizaci produkce a rozdělování v celosvětovém měřítku.8 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

Třetí část, pojmenovaná Evropská ekonomika v období průmyslové revoluce, zachycuje podle nás nejvýznamnější událost posledních staletí, překonání malthuziánské pasti a nastartování kapitalistického hospodářského rozvoje. Rozebíráme situaci Evropy před začátkem průmyslové revoluce. Vyjmenováváme faktory, které k ní přispěly. Všímáme si jak pokroku v technologickém rozvoji, tak vytváření specifického systému světové dělby práce a především změn v institucionální struktuře zemí na starém kontinentě. Neopomíjíme zásadní dopad napoleonských válek na všechny výše uvedené faktory. Největší část textu se zabývá rolí Velké Británie v celém procesu vytváření propojené světové ekonomiky. Navazujeme charakteristikou ostatních evropských zemí, které přijaly základní pravidla Brity vytvořeného systému. Tato část má rovněž za úkol seznámit čtenáře s pohledem asijských zemí na události 19. století, který se od toho evropského radikálně liší.

V dalším oddíle, zabývajícím se erozí pozice evropské ekonomiky a dezintegrací světové ekonomiky mezi válkami, usilujeme o pochopení událostí mezi lety 1914–1945, které vedly k naprostému zhroucení světového uspořádání budovaného v předcházejících staletích. Obě světové války měly do značné míry vnitroevropský charakter a jejich výsledkem bylo zásadní oslabení Evropy ve světovém politickém a především hospodářském systému.

Pátá část sleduje evropskou ekonomiku ve druhé polovině 20. století. Ukazujeme v ní, jak Evropa za mocné asistence ze strany Spojených států obnovila část svých ztracených pozic. Nicméně světový hospodářský systém budovaný po druhé světové válce byl postaven na zcela jiných institucionálních základech. V nezbytně nutné míře si všímáme i komunistického experimentu ve východní části evropského světadílu.

Šestá kapitola, nazvaná Evropská ekonomika v současné světové ekonomice, sleduje dva cíle. Prvním je na základě dostupných aktuálních dat charakterizovat hospodářské postavení Evropy ve srovnání se zbytkem světa. Druhým cílem je naznačení hlavních trendů institucionálního vývoje a zhodnocení situace Evropy s ohledem na tuto oblast, která podle našeho názoru zásadním způsobem určuje možnosti hospodářského vývoje jakékoli společnosti.

Hlavním cílem této publikace je diskutovat vzájemný vztah politických a hospodářských institucí a jejich projevů. Na příkladu evropské ekonomiky v ekonomice světové sledujeme vývoj instituce národního státu a mocenské politiky evropských aktérů ve světě. Dominance evropského národního státu (jako typu) byla umožněna větším prostorem, který evropské ekonomiky věnovaly trhu jako mimořádně efektivnímu koordinačnímu mechanismu hospodářských aktivit. K této kombinaci – národního státu jako relativně otevřeného politického systému a širokého působení trhu 9ÚVODEM v národní ekonomice – se Evropa dopracovala v průběhu několika staletí, která jsou předmětem našeho zájmu. Tomu odpovídá výše uvedená struktura textu i zvolená metoda.

Pozici Evropy v jednotlivých historických obdobích se snažíme doložit na existujících datech. Jsou jimi zejména odhady podílu jednotlivých regionů na celkovém produktu světa, národní důchody, příjmy na obyvatele a tempo hospodářského růstu. Zvláštní pozornost věnujeme charakteru obchodní výměny, pokud jde o typ směňovaných komodit (směna luxusního zboží za suroviny). Na mnohé lze usuzovat z kontroly území a jejího charakteru (např. pokud jde o velikost sídel a jejich organizaci, velikost dvora či profesionální armády). Pozici regionu lze charakterizovat rovněž na základě schopnosti kontrolovat obchodní toky jako zdroje rent, které přitahují pozornost ostatních aktérů a jsou motivací pro spolupráci i soupeření. Adekvátní pozornost věnujeme vojenskému potenciálu a charakteru a výsledkům využití síly v mezinárodních vztazích. Z intenzity a způsobu jejího použití usuzujeme na typické cíle a strategie států a zprostředkovaně i na převažující pojetí mezinárodního prostředí.

Rozsáhlé části publikace jsou věnovány historickému výkladu. Přes jistý praktický aspekt minimálního datového servisu je ale cílem těchto pasáží zejména vystižení převažujícího charakteru politického zřízení a hospodářského systému jednotlivých aktérů. Snažíme se takto o základní srovnání jednotlivých světových hospodářských center, Evropy s ostatními regiony a, je-li to potřebné, jednotlivých evropských politických celků mezi sebou. Pozornost věnovaná mimoevropským politickým a hospodářským centrům má dva hlavní cíle. Zaprvé, zdůraznit jejich neopominutelný historický význam jako skutečných center světové ekonomiky. To má zásadní důsledky pro pochopení mimoevropského pohledu na hospodářské dějiny uplynulých staletí a ambice takových hospodářských a politických subjektů v současné světové ekonomice. Druhým důvodem pro pozornost věnovanou těmto subjektům je snaha jejich komparací s klíčovými evropskými regiony identifikovat specificky evropské charakteristiky, které umožnily následnou expanzi a dominanci evropského centra.

V rámci pokusu o historický výklad jsme se (kromě snahy o udržení minimální míry návaznosti zvolených témat) pokoušeli o pečlivou identifikaci těch konkrétních událostí a výběr takových příkladů, které mají co možná nejužší vztah k základnímu cíli textu – tj. diskusi vztahu politických institucí a hospodářské efektivity. Ať už jde o domácí politické a hospodářské charakteristiky (typ správy, míra autonomie aktérů, otevřenost politického a hospodářského systému), jejich změny a dynamiku (revoluce, reformy) či projevy v mezinárodním systému (kořistění, válka, kolonizace, monopolizace obchodu, hospodářská kooperace). Obecnou rovinu historizující 0 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE deskripce narušujeme jednak zvýšenou pozorností věnovanou jednotlivým historickým uzlovým bodům (morová pandemie, kolonizace Nového světa, pronikání do Asie, Slavná revoluce, sedmiletá válka, Velká francouzská revoluce, světové války, poválečná rekonstrukce) a jednak diskusí obecných systémových charakteristik a jejich změn (evropská exploatace kolonií, atlantická ekonomika, průmyslová revoluce, únik z malthuziánské rovnováhy, nový charakter hegemonie v mezinárodním systému).

V jednotlivých kapitolách se snažíme analyzovat hlavní trendy a procesy, které byly v daných obdobích klíčové. V první části práce je to problematika proměny sociálních a ekonomických institucí spojených s urbanizací, v další pak merkantilistická obchodní politika v daném politickém kontextu. V části věnované 19. století jde o zamyšlení nad reálným charakterem liberálních ekonomických režimů. V následujících kapitolách se zabýváme reflexí geopolitických změn v období mezi světovými válkami, změnami pro mezinárodní systém v důsledku hegemonie Spojených států nebo problematikou obecného uchopení fenoménu konkurenceschopnosti ve světové ekonomice.

Doufáme, že standardní chronologická struktura výkladu, silný důraz na historický a politický kontext a pozornost věnovaná vztahům mezi evropskou ekonomikou a ostatními hospodářskými centry ve světě mohou přispět do bohaté diskuse této problematiky v českém prostředí.

21

KAPITOLA 1

EVROPSKÝ REGION VE SVĚTOVÉ EKONOMICE:

OD DEZINTEGRACE ŘÍMSKÉ ŘÍŠE DO POČÁTKU

JEHO EXPANZE

Cílem této části je vymezit pozici evropského regionu z hlediska geogra

fického, geopolitického a z pohledu jeho pozice v meziregionálních ekono

mických vztazích. Pokusíme se určit významné rysy evropského regionu

v porovnání s jinými geografickými oblastmi hospodářské aktivity v tomto

období. Budeme se snažit o identifikaci těch specifických charakteristik, kte

ré lze považovat za určující vzhledem k dalšímu vývoji pozice Evropy v po

stupně se formující světové ekonomice. Zaměříme se jak na oblast západní

Evropy – ta bude v celé publikaci hlavním předmětem našeho zájmu – tak

Evropy východní, jež hrála nejen v tomto období významnou roli ve vyme

zení pozice Evropy jako celku ve světové ekonomice. Jakékoliv úvahy o roli

určitého ekonomického regionu ve světové ekonomice by byly obtížné bez

základní komparace s ostatními významnými regiony. Pozornost tak bude

me věnovat zejména islámskému světu, který dosáhl vrcholu svého význa

mu v období 8.–11. století, a asijským centrům – především Indii a Číně.

Neopomineme ani nomádské středoasijské aktéry, kteří tak zásadně pro

mluvili do vývoje světového systému ve století třináctém. V další části této

kapitoly se zaměříme na vymezení Evropy jako nové expanzivní síly. Tento

posun ve významu regionu je patrný v posílení pozice italských městských

států a dále díky dobytí většiny Pyrenejského poloostrova křesťany v rámci

reconquisty. Za proměnou pozice Evropy v systému je možno identifikovat

řadu zásadních sociálních a institucionálních změn, které nedílně souvisejí

s vývojem klíčových ekonomických institucí – komercializací zemědělství

a prosazením se městských komun a jejich specifického ekonomického

modelu. V této souvislosti budeme krátce diskutovat dynamické proměny

a růst evropské ekonomiky jako nesamozřejmý a pozoruhodný fenomén

s celou řadou komplexních příčin propojujících geografické, neopakovatel

né historické a kulturní faktory, stejně jako vnější šoky, jako ohrožení invazí

či důsledky morové pandemie.

22 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE

VÝZNAMNÉ REGIONY SVĚTA A JEJICH ZÁKLADNÍ POROVNÁNÍ

Pozici evropské ekonomiky v ekonomice mezinárodní budeme diskutovat

na základě vztahů s nejvýznamnějšími regiony světové ekonomiky tohoto

období. Při vymezení jednotlivých regionů a charakteristice vzájemných

vztahů mezi nimi vycházíme z diskuse světového obchodu obsažené v pub

likaci Ronalda Findlaye a Kevina O’Rourka Power and Plenty z roku 2007.

Za vhodný rámec – po jejich vzoru – považujeme dělení Lewise a Wigena

(Lewis a Wigen 1997), které vychází z vymezení aglomerací na základě

intenzity jejich vzájemných vztahů ovlivněných historickými okolnostmi

a kulturními rozdíly. Odlišit tak lze západní Evropu, východní Evropu, se

verní Afriku a jihozápadní Asii, Střední Asii, jižní Asii, jihovýchodní Asii

a východní Asii (srov. Findlay a O’Rourke 2007: 4 a n.). Západní Evropa

bude hlavním předmětem našeho zájmu, jde o nástupnické politické útvary

po dezintegraci Západořímské říše a severní oblasti, které s ní sousedily.

Zahrnuje i oblast ovlivněnou římským katolictvím – tj. oblasti obývané

Čechy, Poláky a Maďary. Východní Evropa pak obsahuje vlivovou oblast

Byzance a řeckého ortodoxního náboženství, tj. zejména Rusko, Bělorusko,

Ukrajinu, Balkán (bez Chorvatska) a do určité doby oblast dnešního Turec

ka. Region severní Afriky a jihozápadní Asie v zásadě odpovídá tomu, co

budeme označovat za islámský svět. Tato oblast je velmi významná pro své

intenzivní kontakty s evropskými regiony a geopolitickou dynamiku těchto

interakcí, která měla zásadní důsledky pro vývoj Evropy. Nomádská Střední

Asie je regionem, jehož hranice se měnily v důsledku integrací či dezinteg

rací říší na východě i západě. Budeme se jí zabývat v této části textu, hlavně

pro integrační a následně dezintegrační dopady na světovou ekonomiku

vyplývající z mongolského dobytí většiny Asie a oblastí na východní hranici

Evropy. Jižní Asie byla jedním z ekonomicky dominantních regionů, který

ovlivňoval evropskou ekonomiku zprostředkovaně, avšak velmi významně

již před obdobím zaoceánské expanze, v důsledku které potom došlo na

přímé vazby mezi tímto regionem a Evropou. To platí do větší či menší míry

rovněž o jihovýchodní a východní Asii. Zde je naprosto neopominutelná role

Číny jako asi nejvýznamnější světové ekonomiky po většinu období, které

bude diskutováno v této části.

Pokud jde o vztahy jednotlivých regionů, lze říct, že nejvýhodnější pozici

měl v tomto ohledu islámský svět, který byl v přímém kontaktu se všemi

regiony – ať už prostřednictvím pozemních, či námořních obchodních cest.

Jednotlivé asijské regiony byly pochopitelně v přímém kontaktu mezi sebou

a pak také s islámským světem a do určité míry (v případě jižní Asie) se sub

saharskou Afrikou. Přestože východní a jihovýchodní Asie měla povědomí

o Byzantské říši, neměla s ní přímý kontakt. Nejizolovanějším regionem 3EVROPSKÝ REGION VE SVĚTOVÉ EKONOMICE... (s určitou výjimkou subsaharské Afriky) byla bezesporu západní Evropa. Přímý kontakt měla logicky s Evropou východní a pak s islámským světem (Findlay a O’Rourke 2007: 43). Geografická pozice se tak mohla jevit jako velmi nepříznivá a tento region mohl být právem považován za znevýhodněný a marginální. Určitou výhodou západní Evropy mohl být vysoký poměr pobřeží k velikosti území, nejnižší průměrná nadmořská výška, významná proporce plání či mírné klimatické pásmo. Teplé léto a chladné zimy bez teplotních extrémů a se srážkami rovnoměrně rozloženými v roce představovaly výhodné klima. Zmínit lze dostatek dřeva, mohutných zvířat využitelných pro zemědělskou výrobu, kvalitní úrodné půdy. Síť řek pak představovala dopravní síť s nízkými náklady přepravy zboží. Z dlouhodobého pohledu je možné vyzdvihnout množství přirozených bariér (Alpy, Pyreneje, La Manche), které představují překážky pro dobytí a ovládnutí území (Landes 1999: 17 a n.). Tabulka 1.1. Odhad populace regionů v roce 1000 (miliony)

Západní Evropa 25

Východní Evropa 15

Islámský svět 28

Střední Asie 9

Jižní Asie 79

Jihovýchodní Asie 9

Východní Asie 67 (Čína 60)

Svět 265 McEvedy a Jones 1978 Tabulka 1.2. Podíl nejvýznamnějších regionů na produktu světa (v procentech)

1000 1500

Západní Evropa 8,7 17,9

Východní Evropa (včetně asijských částí bývalého SSSR) 4,6 5,9

Asie (bez Japonska) 67,6 62,1

Japonsko 2,7 3,1

Latinská Amerika 3,9 2,9

Afrika 11,8 7,4

Maddison 2003

Pokud bychom měli stručně nastínit geografii prvních obchodních toků

v rámci celého eurasijského kontinentu, bylo by možné hovořit o pohybu na ose východ–západ. Na východě dominovala dávná a vysoce vyspělá čínská civilizace produkující žádané komodity: hedvábí, porcelán, čaj. Ty představovaly luxus v rámci mezinárodní ekonomiky. Byly směňovány za koně 4 EVROPA VE SVĚTOVÉ EKONOMICE a živočišné produkty ze Střední Asie, koření z jihovýchodní Asie a stříbro ze všech ostatních regionů. Nerozvinutá Afrika exportovala otroky a zlato. Typickým exportem zaostalých evropských regionů na druhé straně kontinentální masy byli otroci a kožešiny (východní Evropa) a otroci a ocelové zbraně (západní Evropa) (Findlay a O’Rourke 2007: 45). Islámská civilizace patřila od svého vzniku mezi aktivně obchodující a posléze velmi vyspělé zprostředkovatele mezikontinentálního obchodu mezi jednotlivými regiony.

Při realizaci dálkového obchodu obvykle existuje volba mezi pozemní a námořní obchodní cestou. Pro pozemní cestu z dlouhodobého hlediska platilo, že je třeba vyřešit problém jak jejích vyšších nákladů, tak její bezpečnosti. Snadnějším se obchod po souši stal tehdy, když existovala centralizovaná politická kontrola v prostoru Střední Asie nebo došlo alespoň k expanzi čínského nebo blízkovýchodního impéria na ú



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.