načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Etika v podnikové strategii – Ivo Rolný

Etika v podnikové strategii
-7%
sleva

Kniha: Etika v podnikové strategii
Autor: Ivo Rolný

Kniha Etika v podnikové strategii nese příznačný podtitul Metodologické postupy integrace etiky do podnikové strategie. Obsahuje teoretická východiska a uceleně uspořádanou řadu praktických kroků v rámci podnikové strategie, které jsou ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  268 Kč 249
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2008
Počet stran: 378
Rozměr: 176x250
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 3., rozš., (1. v nakl. Key Publishing)
Skupina třídění: Řízení a správa podniku
Jazyk: česky
Datum vydání: 14.03.2008
Nakladatelské údaje: Ostrava, Key Publishing, 2007
ISBN: 978-80-8707-145-8
EAN: 9788087071458
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha Etika v podnikové strategii nese příznačný podtitul Metodologické postupy integrace etiky do podnikové strategie. Obsahuje teoretická východiska a uceleně uspořádanou řadu praktických kroků v rámci podnikové strategie, které jsou předpokladem dlouhodobě úspěšného podnikání. Nastolením a dodržováním zásad podnikatelské etiky v rámci podniku totiž můžeme výrazně snižit náklady a stráty, zvýšit efektivitu komunikace a tim i produktivitu práce. Z dlouhodobého hlediska získáme tzv. nehmotná aktiva, která mají konkrétní ekonomické výstupy. Etické chování podniku se tak stává praktickou komparativní výhodou na trhu. Pokud chtějí být naše podniky trvale úspěšné v konkurenci ostatních a to i na zahraničních trzích, je systematická integrace etiky do jejich strategických plánů nutností. (metodologické postupy integrace etiky do podnikové strategie)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ivo Rolný - další tituly autora:
Globalizace, etika, ekonomika Globalizace, etika, ekonomika
Globalizace, etika, ekonomika Globalizace, etika, ekonomika
Budujeme důvěryhodnou firmu Budujeme důvěryhodnou firmu
 (e-book)
Etika, ekonomika, příroda Etika, ekonomika, příroda
 
Ke knize "Etika v podnikové strategii" doporučujeme také:
Dobré jméno firmy Dobré jméno firmy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky



Etika v podnikové stratEgii

Metodologické postupy

integrace etiky do podnikové strategie

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2007

Brno International Business School

Ivo Rolný


Název: Etika v podnikové strategii

Autor: PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Vydavatel: KEY Publishing s.r.o., Nádražní 733/176, 702 00 Ostrava-Přívoz

v koedici s B.I.B.S., a.s., Lidická 81, 602 00 Brno

Tiskárna: Arch - polygrafické práce, spol. s r.o.

Vydáno v roce: 2007

Vydání: třetí rozšířené (první v nakladatelství KEY Publishing s.r.o.)

© Ivo Rolný 1998

isBn 978-80-87071-45-8 (KEY Publishing s.r.o.)

isBn 978-80-86575-58-2 (B.I.B.S., a.s.)

Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou

Brno International Business School (B.I.B.S., a.s.).




Obsah Slovo úvodem ..........................................................................................................................5

 Etická dimenze základních ekonomických problémů ........................................................7

1.1 K některým zažitým mýtům tržního hospodářství, .

které ovlivňují rozhodovací procesy.............................................................. 11

1.2.Etické hledisko v praxi jako problém a dilema............................................. 13

1.3.Základní východiska podnikatelské etiky..................................................... 17

1.4.Modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti............... 23

1.5.Etické chování podniku jako komparativní výhoda na trhu......................... 35

2 Model morálního rozvoje podniku....................................................................................4

2.1 Podniková kultura a její etický auditing........................................................ 46

2.2.Etické aspekty socializačního procesu v podnikové praxi............................ 50

2.3.Stanovení klíčových etických hodnot podniku............................................ 54

2.4.Etický kodex firmy a metodika jeho výstavby............................................... 59

2.5.Integrace etiky do strategického plánování podniku.................................... 64

 Etika v činnosti podnikového managementu...................................................................7

3.1 Nejčastější morální problémy v práci managerů........................................... 82

3.2.Základní východiska pro řešení problémů managerské etiky...................... 87

4 Mezinárodní podnikatelská etika ...................................................................................0

Použitá literatura ................................................................................................................ 09

4

Motto:

Morálka je veřejným kapitálem a vyplatí se do ní investovat.

Investujeme tím do lepší spolupráce lidí.

Paul A. Samuelson

kapitola

Transformační proces naší ekonomiky nastolil nové podmínky a kritéria pro úspěšnost a prosperitu podniků. Stále více firem si uvědomuje, že jejich podnikatelské záměry a jejich realizace jsou podstatnou měrou limitovány nejen ekonomickými možnostmi, ale i limity morálního charakteru. Renomované firmy zemí s vyspělou tržní ekonomikou si velice záhy uvědomily, že etika je důležitým výchozím předpokladem dlouhodobě úspěšného podnikání. Přináší prospěch podniku i celé společnosti. Snižuje náklady, zefektivňuje komunikaci a z dlouhodobého hlediska přináší trvalá nehmotná aktiva s konkrétními ekonomickými efekty: Etické chování podniku je tak praktickou, komparativní výhodou na trhu. Pokud chtějí být i naše podniky trvale úspěšné v konkurenci ostatních, je systematická integrace etiky do jejich strategických plánů nutností. Cílem této práce je proto objasnit základní východiska podnikatelské etiky a poskytnout ucelenou řadu metodologických postupů, které lze v praxi použít při integraci etiky do podnikové strategie.

První kapitola se zabývá vymezením etické dimenze základních ekono­ mických problémů, problematikou uplatňování etického hlediska v praxi a popisuje a vysvětluje existující modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti.

Druhá kapitola je již zaměřena na použití konkrétních nástrojů a metod při integraci etiky do vnitropodnikové praxe. Model stadií morálního rozvoje podniku a etický auditing podnikové kultury slouží jako výchozí předpoklad zjištění etické úrovně podnikových aktivit. Jednotlivé nástroje k zvyšo­

Slovo úvodem




vání této úrovně (stanovení klíčových etických hodnot podniku, zavede

ní etického kodexu firmy atd.) musí být organicky včleněny do celkového

strategického plánu rozvoje podniku. Práce stanovuje tři zásadní oblasti,

v kterých je nutné systematicky přistoupit k integraci etiky a poukazuje na

způsoby, jak toho dosáhnout. Jedná se o sféru podnikové kultury, etického

vedení a socializačního procesu.

Třetí kapitola je věnovaná problematice managerské etiky. Analyzuje nej

častější morální problémy, se kterými se manageři v podnikové praxi setká

vají a hledá východiska k jejich řešení. Zaměřuje se na metodické postupy

vedoucí ke zvýšení kvality etického rozhodování managerů v konkrétních

situacích a na způsoby, kterými mohou budovat a posilovat pozitivní morál

ní klima v podniku.

V závěru knihy je představena podnikatelská etika v kontextu mezinárod

ního obchodu. I zde platí určitá pravidla a doporučení, jejichž dodržováním

zvýšíme nejen efektivitu komunikace se zahraničními partnery, ale posílí

me tím i důvěryhodnost vlastního podniku na mezinárodním trhu. Ta je

vždy výchozím předpokladem pro dlouhodobou obchodní spolupráci.

Autor


7

kapitola

Je specificky lidskou vlastností, že svět kolem nás, včetně nás samých,

vnímáme jako hodnotový. Tím je položen základ poměřování vlastního i cizího chování a jednání z hlediska hodnot, které člověk těmto entitám přisuzuje. Na základě racionální úvahy jsme schopni stanovit, co je pro

nás, ale i pro přírodu dobré a zlé, správné a špatné a tím vytvářet morální

dimenzi života, kterou se odlišujeme od ostatní přírody. Jedině člověk je

schopen nepřijímat věci a děje pouze takové, jaké jsou na základě přírodní

kauzality, ale ze své potence, svojí kreativitou je měnit a dotvářet do podoby

jím chtěné. Tím se stává svobodnou bytostí do jisté míry na přírodě nezávislou, která však musí přebírat odpovědnost za důsledky svých činů. Svojí existencí je zasazen do společného světa lidského společenství, a proto jeho jednání a způsoby chování jsou vždy korigovány tímto kontextem. Soubor pravidel, který za tímto účelem vznikl a vzniká, nabývá morální kvality, je étosem jednání ve všech sférách jeho činnosti. Vyjadřuje vztah k všeobecně uznávaným hodnotám všelidského charakteru a i ke specifickým hodnotám vycházejícím z jednotlivých národních tradic, mravů a zvyklostí. To vše se

plně týká i sféry ekonomických aktivit člověka.

Již Adam Smith zdůrazňoval, že každé tržní hospodářství je schopno fungo­

vat pouze na základě všeobecně platných a uznávaných morálních představ,

jako je důvěra, platební morálka, úcta a respekt k partnerům, což tvořilo protiváhu jeho teorii o neviditelné ruce trhu. Paul Heyne

1

dokonce tvrdí, že:

„...ekonomové začínají znovu objevovat, že křivky nabídky a poptávky, nejzá- 1

Heyne, P.: Ekonomický styl myšlení. VŠE, Praha 1991, s. 229.

Etická dimenze

základních ekonomických problémů




 kladnější kameny ekonomické analýzy, závisí na přesvědčeních a závazcích, které jsou ve své podstatě morální povahy.“ Samotné ekonomické hledisko, které lze zjednodušeně charakterizovat jako úsilí o dosažení maximalizace zisku při minimalizaci nákladů a rizik, při absenci morálních limitů v sobě nese řadu nebezpečí. Může vést k odcizení a zvěcnění člověka, destabilizaci společnosti, globální ekologické katastrofě atd. Když Gilbert K. Chesterton označil sarkasticky ekonomy za lidi, kteří vědí takřka vše o cenách, ale nic o hodnotách, odhlédneme­li od intelektuální nadsázky tohoto výroku, po­ ukázal tak nejen na jeden ze zásadních ekonomických problémů ­ vztah ceny k hodnotě, ale také na úskalí hodnocení reality pouze ekonomickým hlediskem. Lidské bytí spoluvytváří a ovlivňuje celá řada hodnot, které se již svojí povahou a charakterem vymykají ekonomickému ocenění a přitom v životě člověka sehrávají klíčové role. To vše je třeba brát v potaz při zkoumání vzájemné interakce ekonomie a etiky a při hledání optimálního řešení jejich proporcionality. Na druhé straně je ale stále více zřejmé, že i z čistě pragmatického hlediska hodnocení je etické chování podnikatelských subjektů na trhu výhodné a přináší pozitivní ekonomický efekt. Tato skutečnost přenáší požadavek podnikatelské etiky z pozice „zbožného“ přání moralistů

do sféry relevantní komparativní výhody na trhu. Podnikatel současnosti

již nemůže být pouze homo oeconomicus, ale chce-li být trvale úspěšný, musí být zejména homo moralis. Paul A. Samuelson

2

stanovil tři základ

ní okruhy ekonomických aktivit, které musí řešit jakákoliv hospodářská společnost bez ohledu na rozdílnost nebo stupeň své systémové struktury a které jsou v nejobecnější rovině také základními ekonomickými problémy každé ekonomiky. Pregnantně je formuloval do tří základních otázek:

1. Co a v jakém množství se má vyrábět?

2. Jak se má vyrábět?

3. Pro koho se má vyrábět?

Na první pohled se jeví jejich povaha ryze ekonomická. Vnitřně však obsahuje hluboké morální implikace. Odpovědi na ně mají v praxi rozhodu­ jící etickou relevanci.

Ad 1.) První otázka se týká problému lidských potřeb. Čím více je žádaný

nějaký statek, roste vlivem poptávky stupeň jeho nedostatkovosti a tím je vytvářen tlak na zvyšování jeho produkce. Problematika lidských potřeb je však natolik složitá, že zdokonalování pouze technické stránky jejich uspokojování samotný problém neřeší. Jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky se v tomto směru vyskytuje celá řada otázek etického charakteru. a) Etické problémy poptávky

Pestrou škálu lidských potřeb lze rozdělit na potřeby základní a odvoze

né. Základní mají objektivní charakter a týkají se životně nezbytných statků a služeb bezprostředně nutných k zachování člověka. Jejich rozsah je oproti šíři všech ostatních existujících potřeb relativně velmi malý. Odvozené 2

Samuelson, P., A., Nordhaus, W., D.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991, s. 24.


9

lidské potřeby, kterých je většina, svým původem vycházejí ze základních. Vlivem vývoje kultury a trhu je však jejich charakter již natolik zprostředkovaný, že je mnohdy obtížné vysledovat jejich původní podstatu. Mají subjektivní charakter, který odráží jedinečnost každého subjektu a jeho osobnostních potřeb. Je­li však většina potřeb subjektivního charakteru, objevuje se z hlediska celé společnosti problém posouzení jejich oprávněnosti a stanovení jejich priorit. S praktickou stránkou úlohy hospodářské politiky se zde neodmyslitelně snoubí i morální rovina rozhodovacích procesů v této oblasti. Z etického hlediska lze problém shrnout do zásadní otázky:

Má společnost vytvářet podmínky pro uspokojování i takových

potřeb, po kterých sice existuje reálná poptávka, ale které ve svých

důsledcích realizace působí protispolečensky?

3

b) Etické problémy nabídky

Dynamika inovačních procesů ve výrobě již dosahuje takové gradace, že

je produkováno velké množství výrobků, které dosud neexistovaly, a proto po nich nemohla existovat ani reálná poptávka. Impulsem pro výrobu tedy není výhradně reálná potřeba, ale často nabídka předchází poptávku a sekundárně probouzí v člověku pocit potřeby nabízeného zboží. Tato skutečnost vrhá nové světlo na otázku „co“ a „kolik“ se má vyrábět i v etickém smyslu. Na trhu je mnoho výrobků, jejichž existenci nevyvolala přímá poptávka a které spotřebitelům a celé společnosti přináší řadu problémů (skrytá rizika účinků, problém odpadů atd.). Jako morální problém se zde jeví odpovědi na dvě zásadní otázky:

Smíme skutečně vyrábět naprosto vše, co lze technicky zhotovit

a co dokáže vyvolat poptávkový efekt?

Kde leží kvantitativní hranice produkce vzhledem ke spotřebě

omezených, neobnovitelných přirozených zdrojů?

Ad 2.) Druhá základní Samuelsonova otázka: „Jak se má vyrábět?“, je

otázkou po způsobu využívání dostupných zdrojů nebo výrobních faktorů při výrobě ekonomických statků. Má tedy nejblíže k problému alokace zdrojů. Ekonomický princip je zde transparentní. Znamená usilovat o optimální efektivnost. V praxi to značí úsporně zacházet se zdroji a minimalizovat náklady, dosáhnout co nejvyššího výsledku výroby jak po stránce kvality, tak i kvantity a maximalizovat zisk. Při využívání výrobních faktorů v podnicích sehrává etická stránka této činnosti funkci korelátu ve všech rozhodo­ vacích procesech. Nejen v rovině legality těchto aktivit, ale v celé šíři mravního cítění a konvencí společnosti. Proto je využívání výrobních faktorů limitováno nejen etickým minimem kodifikovaným zákonem, ale i limity 3

např. mají neblahý vliv na zdraví populace, demoralizují mezilidské vztahy, způsobují

negativní dopad na životní prostředí apod.

0

osobního svědomí účastníků výroby a obecnou společenskou morálkou. Je

to nutnost vyplývající již ze samotného charakteru výrobních faktorů ­ půdy,

práce a kapitálu. Půda není volným, ale vzácným statkem, který nelze na

rozdíl od věcných statků libovolně zvětšovat. Je součástí komplexu přírody

jako ekologického systému, který necitlivými zásahy trpí a dopady chyb

ných rozhodnutí v této sféře jsou často nereverzibilní. Mravní odpovědnost

organizátorů se zde nemůže vztahovat pouze na člověka, ale na život obec

ně, na celou přírodu. Práce, ať ve fyzickém či duchovním smyslu, je činnost

úzce vázaná na člověka. Každý člověk je osobnost se svými nezadatelnými

právy. Nemůže být proto nikdy používán jako pouhý prostředek k plnění

hospodářských cílů. Kapitál, ať již reálný nebo fiktivní, se zdánlivě jeví jako

eticky neutrální výrobní faktor. Vždy však bude morálně závažná otázka

jeho zdrojů, způsobu nabytí a účelu, ke kterému je použit. Základní etický

problém, vyplývající z otázky: Jak se má vyrábět? lze vyjádřit také otázkou:

Lze požadavek maximální efektivity výroby realizovat bez zřetele

na přírodní a lidské limity?

Ad 3.) Třetí základní otázka je otevřením problému, komu je určen užitek

z vyráběných statků a poskytovaných služeb, tedy kdo je spotřebitelským

subjektem. Pojem spotřebitelský subjekt je bohatě strukturovanou kategorií.

Zahrnuje individuální spotřebitele, kterými mohou být jednotliví občané

v různém sociálním postavení, ale i samotné výrobce, investory, zájmové

skupiny, státní instituce a stát jako celek. V nejobecnější rovině se vlastně

jedná o problém rozdělování společenského produktu. Cílem hospodářství

obecně je působit tak, aby na základě výroby životně důležitých a život

obohacujících statků člověku zajišťovalo možnost dobré kvality života jak

po materiální, tak i duchovní stránce. Z tohoto účelu vyplývá i nutnost

efektivity hospodářství. Z makroekonomického hlediska je mírou efektivní

ho hospodaření velikost společenského produktu, který vzniká při výrobě

a odbytu zboží a služeb. Z mikroekonomického hlediska je to zisk, který

dosahují jednotlivé podnikatelské subjekty. Čím vyšší jsou zisky a čím vyšší

je společenský produkt celého hospodářství, tím lépe může být realizován

obecný cíl hospodářství ­ umožnění vyšší kvality života občanů. Tato jedno­

duchá logika však posledním vývojem mnoha ekonomik často přestává pla

tit beze zbytku. Za maximalizaci zisků jednotlivých hospodářských sub

jektů (s jejichž výší zpravidla koreluje i velikost společenského produktu)

je mnohdy nutné platit národohospodářskými ztrátami. Pokud podnikatel

ské subjekty v honbě za maximalizací zisku stlačují mzdy a sociální dávky

zaměstnanců, náklady na ochranu životního prostředí, dehumanizují pra

covní vztahy, vytváří podmínky pro fyzické a psychické vyčerpání zaměst

nanců, nezaměstnanost, škody na životním prostředí. To vše si sekundárně

vynucuje externí náklady z pozice makroekonomické regulace, jejichž tíži

musí nést celá společnost. Proto se stále více hovoří ve vztahu k zisku, ale

i objemu produkce, o hledání optimalizace, než o jejich maximalizaci. Tyto



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.