načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů – Vladimír Socha

Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů

Elektronická kniha: Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů
Autor: Vladimír Socha

Pokud nevíte o dinosaurech ještě vše, otevřete tuto knihu. Obsahuje - kdo byli dinosauři a proč jsou významní, jak žili, co jedli, jejich stopy a rychlost pohybu, inteligence a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  100
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 86.2%hodnoceni - 86.2%hodnoceni - 86.2%hodnoceni - 86.2%hodnoceni - 86.2% 95%   celkové hodnocení
11 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 263
Rozměr: 21 cm
Úprava: viii stran barevné obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Paleontologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Libri, 2010
ISBN: 978-80-727-7452-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pokud nevíte o dinosaurech ještě vše, otevřete tuto knihu. Obsahuje - kdo byli dinosauři a proč jsou významní, jak žili, co jedli, jejich stopy a rychlost pohybu, inteligence a dorozumívání. Jak rychle rostli a co je zahubilo. Mohli vytvořit pokročilou civilizaci a existovali polární a norující dinosauři? Nakonec ještě jejich popularita v kultuře a jejich současníci a dopňující slovníček. Všeobecná dinosauří encyklopedie pro mládež. Doprovázeno černobílými ilustracemi a fotografiemi.

Popis nakladatele

Dinosauři jsou velmi populární skupinou vyhynulých obratlovců, vědou objevených před více než 180 lety. Ale teprve v posledních desetiletích začínáme odhalovat mnohá tajemství spojená s těmito dávnými vládci naší planety. Kniha poskytuje přehled nejzajímavějších druhů dinosaurů, z nichž mnohé byly objeveny teprve nedávno, a výrazně tak změnily pohled na skupinu těchto pravěkých tvorů. Autor knihy v ní odhaluje tajemství zaniklého světa, který je s každým novým objevem ještě více fascinující.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Socha - další tituly autora:
Objevy pod vrstvami času Objevy pod vrstvami času
Neznámí dinosauři Neznámí dinosauři
 (e-book)
Objevy pod vrstvami času Objevy pod vrstvami času
Legenda jménem Tyrannosaurus rex Legenda jménem Tyrannosaurus rex
Monstra pravěkých moří Monstra pravěkých moří
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 1


dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 2


Encyklopedie dinosaurů

ve světle nejnovějších objevů

Vladimír Socha

Nakladatelství Libri

Praha 2010

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 3


© Vladimír Socha, 2010

Photos © Vladimír Socha, 2010

Illustrations © Jiří Hajný, 2010

© Libri, 2010

ISBN 978-80-7277-452-4

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 4


Obsah

Úvod ................................................................................................9

Předmluva aneb Dinosauří renesance ............................................... 10

Robert Bakker a ti druzí .............................................................. 13

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní .......................................... 18

Kdy žili dinosauři? ...................................................................... 22

Dějiny dinosauřích objevů ............................................................... 26

„Velký ještěr“ přišel první ............................................................ 31

Byli dinosauři teplokrevní? ............................................................... 37

Jsou ptáci dinosauři? ....................................................................... 44

Opeření dinosauři .......................................................................... 49

Nejstarší opeřenec z Číny ........................................................... 54

Dinosauří zbarvení ...................................................................... 54

Přehled opeřených dinosaurů ...................................................... 57

Zranění a nemoci dinosaurů ............................................................ 60

Dinosauří „mumie“ a měkké tkáně ................................................... 66

Dinosauří trávení – koprolity a gastrolity .......................................... 71

Stravovací návyky teropodů ............................................................. 75

Co jedli alosauři .......................................................................... 75

Obří dravci ve smečkách ............................................................. 76

Dinosauří kanibalové? ................................................................ 80

Unikátní objev „souboje zamrzlého v čase“ ................................. 83

Dinosauří stopy a rychlost pohybu ................................................... 87

Dinosauří šlépěje ........................................................................ 87

Dinosauří rychlost ....................................................................... 91

Dinosauří inteligence a dorozumívání .............................................. 96

Jak byli dinosauři chytří? ............................................................. 96

Dorozumívání dinosaurů ............................................................ 101

Přehlídka krásných hřebenů ....................................................... 103

Pohlaví dinosaurů .......................................................................... 105

Dinosauří vejce a hnízda ................................................................. 110

(5

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 5


Jak rychle dinosauři rostli ................................................................ 117

Proč byli někteří dinosauři giganti? ................................................. 122

Pátrání po největším titánovi všech dob ...................................... 125

Velrybí ještěr ........................................................................ 126

Obři z amerického středozápadu .......................................... 126

Záhadný gigant s rozpadlým obratlem ................................... 127

Přichází pravěká žirafa .......................................................... 128

Rekordní dinosauři Jima Jensena ............................................ 128

Štafetu přebírá Argentina ..................................................... 129

Evropský soupeř .................................................................. 130

Absolutní vítěz, nebo kmen stromu? ...................................... 131

Polární a norující dinosauři ............................................................. 132

Dinosauři z ledového kontinentu ............................................... 134

Dinosauři v norách .................................................................... 136

Dinosauři v Čechách a Evropě ........................................................ 139

Dinosauři a starý kontinent ........................................................ 139

Poslední evropští dinosauři ........................................................ 142

Dinosauři v Čechách ................................................................. 144

Český iguanodontid ............................................................. 144

Český teropod ..................................................................... 147

Dinosauří poklady z Jižní Ameriky ............................................. 149

Co zahubilo dinosaury? .................................................................. 155

Oběti apokalypsy ..................................................................... 156

Hledá se příčina ........................................................................ 157

Podezřelých přibývá .................................................................. 159

Přežili dinosauři do třetihor? .......................................................... 161

Setkáme se někdy s živými dinosaury? ........................................ 165

Mohli dinosauři vytvořit pokročilou civilizaci? ................................. 167

Dinosauří encyklopedie .................................................................. 171

Abelisaurus, Aerosteon, Amphicoelias, Beipiaosaurus, Citipati,

Deinocheirus, Euskelosaurus, Futalognkosaurus, Giganotosaurus, Homalocephale, Iguanodon, Lambeosaurus, Limusaurus, Megalosaurus, Miragaia, Mononykus, Pinacosaurus, Qantassaurus, Spinosaurus, Styracosaurus, Tarbosaurus, Tianyulong, Triceratops, Velociraptor, Wuerhosaurus, Xenoposeidon Dinosauří nej ................................................................................. 215

Největší známí dinosauři ............................................................ 215

Obsah

6)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 6


Největší dravý dinosaurus .......................................................... 216

Nejmenší dinosaurus ................................................................. 218

Nejrychlejší dinosaurus .............................................................. 219

Nejinteligentnější dinosauři ....................................................... 219

Největší kost ............................................................................ 220

Nejdelší lebka .......................................................................... 220

Nejdelší drápy .......................................................................... 221

Největší stopy .......................................................................... 221

Nejmenší stopy ........................................................................ 222

Největší vejce ........................................................................... 223

Nejvyšší počet zubů ................................................................. 223

Nejdéle žijící dinosauři .............................................................. 223

Nejstarší známí dinosauři .......................................................... 224

Nejmladší (poslední) známí dinosauři ....................................... 224

Současníci dinosaurů ..................................................................... 225

Ptakoještěři .............................................................................. 225

Gigantičtí krokodýli .................................................................. 231

Druhohorní savci ...................................................................... 233

Dinosauři v populární kultuře ........................................................ 237

Je Godzilla dinosaurus? ............................................................. 243

Jurský park a jeho vědecké chyby ................................................ 245

Filmoví raptoři ......................................................................... 249

Doslov .......................................................................................... 253

Slovníček ...................................................................................... 255

Doporučená literatura ................................................................... 258

Doporučené internetové stránky .................................................... 259

Doplňky k textu ........................................................................... 260

Nezměrná délka geologického času ........................................... 260

Tabulka rekordně velkých zástupců hlavních skupin dinosaurů ..... 262 O autorovi ................................................................................... 263

Obsah

(7

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 7


dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 8


Úvod

Pojem dinosaurus již dnes zdomácněl natolik, že jen sotva potkáte někoho,

kdo by jej snad nikdy neslyšel. Každé dítě školního věku dobře ví, že di

nosauři byli obří plazi se šupinatou kůží, malým mozkem, velkými zuby

a drápy a prakticky nekonečným apetitem pro masitou nebo naopak by

linnou stravu. Odpovídá však tento vžitý obrázek skutečnosti? Byli dino

sauři skutečně jen zvětšenými obdobami dnešních ještěrek, varanů a kro

kodýlů? Byli opravdu hloupí, pomalí aevolucí předem odsouzení kzániku?

Doznaly tyto představy v posledních letech nějaké změny? Kteří z dino

saurů jsou dnes nejvíce studováni adávají nám nejlepší představu odávném

světě éry plazů? Co nám o těchto zajímavých zvířatech mohou prozradit

fantastické nové objevy? Na všechny zmíněné otázky podává podrobnou

odpověď tato kniha. Až se do ní pozorně nebo třeba jen letmo začtete,

určitě zjistíte, že tvorové zdávné minulosti naší planety byli ještě mnohem

zajímavější, než jste si možná mysleli...

Tato kniha přináší nejnovější informace o stále záhadném světě pravě

kých tvorů, kteří po 65 milionech let znovu ovládají naši planetu – tentokrát

vpodobě ikon populární kultury. Encyklopedický přehled některých fasci

nujících zástupců pravěkých vládců planety je doplněn málo známými za -

jíma vostmi a poznámkami, které vám umožní lépe pochopit skutečnou

podstatu a evoluční význam dávno zaniklého světa jedné z historicky nej

úspěšnějších skupin obratlovců. Vydejme se tedy společně na objevnou

a snad i trochu nebezpečnou procházku rozmanitými druhohorními eko

systémy. Cestou budeme uhýbat sloupovitým nohám obřích sauropodů, skrývat se před metrovými čelistmi děsivých teropodních dravců a pozorovat třeba trpasličí iguanodontidy na procházce po ostrovní krajině dnešních středních Čech. Budeme sledovat dinosaury při kladení vajec, během boje na život a na smrt, při trávení potravy a pečování o mláďata. Setkáme se s ohromnými dlouhokrkými giganty i trpasličími, vrabcům podobnými

dravci. Svět dinosaurů se před námi otevře aumožní nám pochopit jej vcelé

jeho velkoleposti. Připravte se, náš výlet do hlubin pravěku právě začíná...

(9

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 9


Předmluva

aneb Dinosauří renesance

Dinosauři byli dlouhou dobu považováni za zcela života neschopná monstra, plazící se ztěžka tropickou krajinou za svým nevyhnutelným osudem vpodobě konečného vyhynutí. Savci pak měli být slavnými vítězi, kteří po nemotorných plazech převzali vládu nad pevninskými ekosystémy a pozvedli organický život na planetě Zemi na zcela novou úroveň. Pojem dinosaurus se postupně stal neoprávněným synonymem pro zpátečnictví, přílišnou konzervativnost nebo dokonce tupost a v tomto smyslu je stále v běžné mluvě používán. Jak nepravdivá jsou tato tendenční tvrzení a nakolik skutečným dinosaurům křivdí, to už odhalí následující kapitoly této knihy. Pro začátek se však zastavme u poněkud neobvyklého pojmu dinosauří renesance (někdy se také mluví o„dinosauřím kacířství“). Slovo rene - san ce znamená v obecné rovině návrat k něčemu, oživení zájmu o něco, případně navrácení lesku časem již zašlé slávě čehosi velkolepého. O jaké oživení však může jít v případě živočichů, kteří vyhynuli před sotva představitelnou dobou 655 000 století?

Pochopitelně nejde odoslovné oživení samotných dinosaurů, nýbrž oje

jich návrat do popředí pozornosti médií aobecné veřejnosti, který jde ruku

vruce snávratem na výsluní vědeckého zájmu. Počátky této renesance spa

dají do konce 60. let 20. století a mají kořeny ve Spojených státech ame

rických. Postupně se však tyto nové trendy v pohledu na dinosaury šířily

také do Evropy a na další kontinenty. Předcházející období především

40. a 50. let se odehrávalo ve znamení upadajícího zájmu o dinosaury,

a proto se mu někdy v kontextu těchto bádání přezdívá „tichá fáze“. Dů

vod radikální změny ve výzkumu dinosaurů spočíval zejména vdalší neudr

žitelnosti zastaralých názorů, které byly čím dál více vyvraceny novými

objevy. Ty naznačovaly, že dinosauři byli alespoň v některých případech

aktivní, obratně se pohybující tvorové s rychlým metabolismem. Objevy

koster štíhlých a lehce stavěných dravých dinosaurů, anatomicky značně

podobných ptákům, předznamenávaly příchod změny již dlouho dopředu.

Dinosauří renesance vedla ve svém důsledku k tomu, že se přehodnotily 10)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 10


prakticky všechny aspekty dinosauří biologie, ať již jde o jejich fyziologii,

anatomii, evoluci, chování, reprodukci nebo osamotné vyhynutí. Významné důsledky zanechala dinosauří renesance také v populární kultuře a mediálním zpodobnění dinosaurů, o čemž se snadno můžeme přesvědčit i dnes.

Velmi pokrokové názory na anatomii a vývojové vztahy dinosaurů měl

například již viktoriánský přírodovědec Thomas Henry Huxley (1825–

1895), který roku 1859 přišel jako první sdnes obecně uznávanou myšlen

kou, že ptáci se vyvinuli z drobných masožravých dinosaurů. Tento prozí

ravý postoj se však v jeho době ještě neprosadil, ba co víc – na celé další

století byl také díky nesouhlasu soudobých paleontologických autorit za

pomenut! Podobné názory a přístupy se sice občas objevovaly, například

když roku 1897 nakreslil americký ilustrátor Charles R. Knight (1874–

1953) dvojici dravých dinosaurů rodu Dryptosaurus ve velmi aktivním po

stoji, nicméně neměly šanci se trvale prosadit. Zhruba od 20. let do konce

třetí čtvrtiny 20. století pak laická ivědecká veřejnost do značné míry ztra

Předmluva aneb Dinosauří renesance

(11

Zastaralý model býložravého ornitopoda iguanodona

před Královským bruselským institutem přírodních věd. Toto pojetí tělesné stavby odpovídá

představám zejména první poloviny minulého století.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 11


tila zájem o další výzkum dinosaurů. Ti se pokládali za sice působivou, ale

již poněkud nudnou skupinu velkých plazů, kteří po nějakou dobu obývali

suchozemské ekosystémy naší planety, nakonec však rychle zmizeli a uvol

nili místo „dokonalejším“ savcům.

Toto nesprávné pojetí se začalo hroutit až roku 1964, kdy americký pa

leontolog John H. Ostrom (1928–2005) zYaleovy univerzity objevil první

fosilie menšího dravého dinosaura druhu Deinonychus antirrhopus na jihu

Montany. Již na první pohled vypovídala kostra osvém dávno mrtvém ma

jiteli překvapivým způsobem. Němé svědectví 115 milionů let starých kostí

bylo vprotikladu ktehdejšímu nazírání na valnou část dinosaurů. Rozhod

ně totiž nešlo opomalého zavalitého tvora – Ostrom měl před sebou po

zůstatky rychlonohého, štíhlého predátora, který dokázal rychle běhat

a aktivně lovit. Při zhruba třímetrové délce vážil asi 70 kilogramů, měl re

lativně velký mozek azřejmě byl teplokrevný (dnes navíc předpokládáme,

že na některých partiích těla i opeřený). Ocas měl částečně vyztužený

asloužil mu jako protiváha při rychlém pohybu amanévrování. Mnohé je

ho kosti měly uvnitř dutiny a zaživa mohly být vyplněné vzdušnými vaky,

podobně jako kosti ptáků. Všechny tyto znaky vedly Ostroma kjedinému

závěru: dinosauři byli úplně jiní, než jak na ně pohlížela soudobá paleonto -

logie, a skutečně byli blízce příbuzní ptákům. Roku 1969 Ostrom svého

„srpodrápého“ dinosaura popsal azačal se zabývat výzkumem společných

znaků mezi deinonychem, jurským praptákem archeopteryxem a moder

Předmluva aneb Dinosauří renesance

12)

Lebka dravého deinonycha byla poměrně lehce stavěná, čelisti však byly mohutné a osázené

až šedesáti ostrými zuby. Nejdelší známý exemplář měří asi 41 cm. Právě zkameněliny

deinonycha zavdaly podnět k přehodnocení zastaralého pohledu na dinosaury.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 12


ními opeřenci. V té době již nestál osamocen, na jeho stranu se totiž přidávala mladá nastupující generace paleontologů jako Peter Galton (* 1942), Gregory S. Paul (* 1954) a zejména Robert T. Bakker (* 1945). Robert Bakker a ti druzí Pouze několik žijících osobností paleontologie patří významem do nejvyššího panteonu géniů této krásné vědy. Za jednu z nich je možné označit také kontroverzního amerického paleontologa Roberta T. Bakkera (* 24. března 1945 ve městě Bergen County v New Jersey). Právě s Bakkerovou osobou je nejvíce spojena hlavní fáze dinosauří renesance v 70. a 80. letech minulého století.

Bakker je dnes již bezmála legendární postavou „kacířského“ paleontologa, kněze, učitele, ilustrátora, příležitostného komika, rebela mezi odbornou veřejností, a především člověka, který se na přelomu 60. a 70. let podílel na dinosauří renesanci. On sám se označuje jako White Guy With Beard („bílý chlápek s bradkou“). V tomto kontextu se Bakker sám popisuje: „Jsem prostě jen další bílý chlápek sbradkou, vykopávající vpustině dinosaury.“ To však nevystihuje skutečnost, protože Bakker rozhodně není jen jedním z mnoha. Patří totiž ke generaci prvních „dinosauřích kacířů“, tedy paleontologů, kteří razantně smetli ze stolu zastaralé pojetí dinosaurů jako nešťastných evolučních omylů přírody. Tento pohled platil po dobu nějakých 150 let od popisu prvního dinosaura, neboli 5/6 celkové doby, kdy člověk o těchto zajímavých tvorech má vůbec povědomí.

Bakkerův zájem o dinosaury odstartoval článek v časopise Life s datem 7. prosince 1953. Osmiletého chlapce dinosauři ajejich dávno zmizelý svět fascinoval ajiž tehdy se rozhodl, že tento intenzivní zájem přetaví do celo - životní vášně. Roku 1963 Bakker ukončil studium na střední škole vRidge - woodu anastoupil na Yale, kde byl jeho mentorem již zmíněný vertebrátní (na obratlovce zaměřený) paleontolog John H. Ostrom. Ten nasměroval zvídavého studenta správným směrem – Bakker si brzy osvojil pohled na dinosaury jako rychlé, pohyblivé, inteligentní a teplokrevné obratlovce, zcela nepodobné těžkopádným monstrům z dřívějších rekonstrukcí. Své vize pohyblivých dinosaurů navíc jako talentovaný ilustrátor také obrazově ztvárňoval. Zapálený mladý vědec přišel ina originální výzkumné metody, jak nový pohled na dávno vyhynulé tvory ospravedlnit v očích vědecké i laické veřejnosti.

Předmluva aneb Dinosauří renesance

(13

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 13


První studii s tématem teplokrevnosti dinosaurů publikoval Bakker již jako třiadvacetiletý roku 1968. V dalších letech své závěry nadále zpřesňoval ahledal další argumenty na podporu novátorských teorií ometabolismu a fyziologii dinosaurů. V rámci toho neváhal využít také poznatky z paleoekologie, paleohistologie či paleogeografie. Všímal si přitom tak rozdílných témat, jako bylo zeměpisné rozšíření dinosauřích populací, histologický rozbor průřezu jejich dlouhých kostí, poměr dravců abýložravců v dávných ekosystémech či třeba geometrie dinosauřích stop. Roku 1975 shrnul výsledky svého výzkumu v dnes již slavném článku Dinosaur Renaissance(Dinosauří renesance) v dubnovém čísle prestižního magazínu Scientific American. Tento článek poprvé seznámil veřejnost s novými poznatky, které se zdály být téměř šokující. Podruhé „objevil“ dinosaury, tentokrát jako mnohem zajímavější, ba přímo fantastické tvory dávnověku. Právě podle názvu článku označujeme ivědeckou revoluci, kterou vpaleontologii Ostrom, Bakker a někteří další paleontologové podnítili. V inspirativním textu přichází Bakker s devíti základními argumenty na podporu svého tvrzení o teplokrevnosti a vysoké rychlosti metabolismu dinosaurů.

Jeden z vrcholů Bakkerova díla tvořila nepochybně jeho úspěšná kniha Dinosaur Heresies (Dinosauří kacířství) z roku 1986. Autor nenechával čtenáře ani chvíli na pochybách, že do paleontologie vstoupil svěží duch změny. Dosavadní vědecká tabu se pod důvtipnou argumentací hroutila jako domečky z karet. Bakker dinosaury představil jako monofyletickou skupinu, sdílející jediného společného předka (s čímž mnozí jeho předchůdci nesouhlasili); někteří menší dinosauři byli dle něj „teplokrevní“ ana rozdíl od dnešních plazů nezávislí na teplotě okolního prostředí. Byli ale také velmi aktivní a obratní a dokázali žít v někdejších polárních oblastech (jejich zkameněliny nacházíme vAntarktidě, jižní Austrálii ana území Aljašky, Špicberk aruského Dálného východu); pečovali osvá mláďata ajejich chování bylo velmi složité, dokonce odpovídalo vzorcům chování dnešních velkých savců (což Bakker vysledoval například ze sérií stop dinosauřích stád). V těchto bodech se autor nemýlil a dalších zhruba 20 let výzkumů jeho tvrzení posvětilo. Vždyť například iobjev opeřených dinosaurů před

vídal již o desetiletí dříve, než k němu v čínském Liao-ningu došlo.

Na druhou stranu musíme konstatovat, že RobertT. Bakker je také po

někud kontroverzní postavou, která se občas nechává unést bujnou fantazií. Známé jsou například jeho nadnesené výpočty pro rychlost běhu tyranosaura, která podle něho činila asi 65–80 km/h! To je celý dvojnásobek

Předmluva aneb Dinosauří renesance

14)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 14


oproti všem dnes uznávaným výpočtům. Zajímavé je Bakkerovo přesvěd

čení, že někteří sauropodi (jmenovitě rod Apatosaurus, který Bakker za

tvrzele nazývá Brontosaurus – vědecká platnost jména je sporná) byli ži

vorodí, tedy jako velcí savci rodili živá mláďata! Podle Bakkera tomu

nasvědčuje větší šířka pánevních kostí u jedinců, které on sám považuje za

samice. Nálezy četných skořápek sauropodích vajec a hnízd však živoro

dosti ani vejcoživorodosti těchto obřích živočichů nenasvědčují. Nepo

chybně přehnal Bakker svou představu o přílišné inteligenci a společen

ském životě některých dravých dinosaurů, které povýšil na úroveň

společenství současných vlčích či lvích smeček. Pro podobné závěry však

nemáme žádné hmatatelné fosilní doklady a na základě výzkumu velikosti

mozkoven většiny dinosaurů nezní tyto teorie příliš pravděpodobně.

Význam osobnosti RobertaT. Bakkera pro paleontologii konce 20. sto

letí je však zcela nezpochybnitelný. Ostatně – nedopouští se vizionáři

a géniové i velkých a slavných omylů? Zřejmě nejznámějším Bakkerovým

dílem psaným pro laiky je román Raptor Red (Červený raptor) z roku 1995.

Vtéto zdařilé knize sfiktivním tématem sledujeme život jedné samice utah -

raptora, obřího srpodrápého teropoda, příbuzného například populární

mu velociraptorovi z Jurského parku. Kniha vyšla česky roku 2000 a je ne

pochybně podnětným čtením pro každého zvídavého laika. Právě zde

popouští Bakker uzdu své fantazii natolik, že z hlavní dinosauří hrdinky

dělá zemocionálního hlediska prakticky člověka svelmi širokým spektrem

citů a modelů chování. Z dalších Bakkerových aktivit lze uvést i podíl při

natáčení Jurského parku v roli odborného poradce (ve 2. dílu se pak obje

vuje jeho karikatura – Dr. Burke, jehož osudem je skončit v žaludku tyra

nosaura). Bakkera však proslavily také mnohé významné nálezy v terénu.

Objevil mj. první doklad o mateřské péči dinosaurů v hnízdě velkého

svrchnojurského teropoda alosaura asám popsal několik nových druhů di

nosaurů. Zatímco těžiště jeho práce je dnes ve Wyomingu (USA), při vý

zkumu chování aekologie dinosaurů procestoval iMongolsko či Jihoafrickou republiku.

Vedle Ostroma a Bakkera se na dinosauří renesanci podílel také nezá

vislý americký badatel a ilustrátor Gregory Scott Paul, který se zaměřil

hlavně na dravé (teropodní) dinosaury. Vysoká odbornost a umělecké

ztvárnění nadčasových rekonstrukcí dinosaurů, znázorněných jako aktivní

a rychle se pohybující tvorové, kulminovaly v knize Predatory Dinosaurs of

the World z roku 1988. Jeho propracované a vědecky podložené ilustrace

Předmluva aneb Dinosauří renesance

(15

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 15


se staly standardem kvality v moderní paleontologické ilustrační rekon

strukci dinosaurů. Paul sám také až dosud popsal 6 rodů a9 různých druhů

dinosaurů, napsal několik knih a podílel se na natáčení filmů i dokumentů

o dinosaurech.

Britský paleontolog Peter Galton publikoval kolem stovky vědeckých

článků v odborných periodikách, především s tematikou ptakopánvých

a prosauropodních dinosaurů. Roku 1974 se spolu s Bakkerem podílel na

přehodnocení vývojového postavení dinosaurů a vyvrátil zastaralý názor,

že dinosauři představují zástupce dvou odlišných řádů, a netvoří tak při

rozenou skupinu obratlovců, vzešlých zjediného společného předka. Ten

Předmluva aneb Dinosauří renesance

16)

Dinosauří renesance byla malou vědeckou revolucí,

která natrvalo změnila vědecký pohled na dinosaury. Zde porovnání zastaralé (nahoře)

a moderní (dole) rekonstrukce malého rohatého dinosaura protoceratopse.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 16


to fakt měl pro další výzkum prakticky stejně závažné důsledky jako nové

názory na jejich fyziologii a evoluční úspěšnost.

Dinosauří renesance znamenala radikální proměnu v celém odvětví pa

leontologie obratlovců. Rychle se pohybující, relativně inteligentní aomlá

ďata pečující dinosauři (byť se tyto charakteristiky nevztahují zdaleka na

všechny zástupce) začali zajímat i laickou veřejnost. Popularizující články

R. T. Bakkera a jeho kolegů vyvolaly novou vlnu zájmu o pravěké tvory,

přiživenou dále dokumenty, knihami atrikovými filmy, jako byl veleúspěšný

snímek Jurský park ajeho dvě pokračování mezi lety 1993 a2001. Sobjevem opeřených dinosaurů vČíně roku 1996, fantastických dinosauřích „mumií“ v letech 1999 a 2000 a nástupem nových zobrazovacích technik i dalších forem moderního výzkumu jsou dinosauři i v současnosti stále žádaným artiklem. Dnes žijeme doslova ve zlaté době dinosauří paleontologie anové objevy přicházejí tak rychle, že je zatím ještě nedokážeme docenit vcelém objemném kontextu. Ikdyž za posledních 40 let od počátku dinosauří renesance ušla paleontologie ohromný kus cesty a dnes máme k dispozici nesrovnatelně více informací, stále stojíme na základech poznání, které tato malá vědecká revoluce přinesla. Jak daleko ještě ztěchto pevných základů dosáhneme při dalším výzkumu dinosaurů, to ukáže až budoucnost.

Předmluva aneb Dinosauří renesance

(17

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 17


Kdo byli dinosauři

a proč jsou významní

Dinosauři představují jednu z nejrozmanitějších a nejúspěšnějších skupin obratlovců v historii naší planety. Poprvé se objevili v průběhu první periody druhohorní éry – triasu (asi před 235 miliony let) a dominovali pevninským ekosystémům po nesmírně dlouhé období následující jury a křídy asi před 200 až 65 miliony let. Za tu dobu vzniklo úžasně rozmanité spektrum tělesných forem, zahrnujících největší suchozemské tvory všech dob, největší známé po pevnině chodící predátory ifascinující obrněné pevnosti vpodobě některých býložravých zástupců. Jak dnes víme, dinosauři ovládli též vzdušné ekosystémy a v podobě ptáků dokázali přežít i katastrofické události na přelomu geologického období křídy a následujících starších třetihor (paleogénu). Jejich zástupci jsou snámi tedy dodnes apočet současných druhů přesahuje úctyhodných deset tisíc...

Slovo dinosaurus je dnes obecně známý pojem atěžko najdete někoho,

kdo by ho nikdy neslyšel. Většina lidí si při jeho vyslovení nejspíš vybaví velkého, často nebezpečně vyhlížejícího tvora s hrozivými zuby a drápy; jiní zase mírumilovného býložravce gigantických rozměrů, avšak s velmi malým mozkem. Poučení zájemci si již představí imalé, nebo dokonce opeřené dinosaury, kteří jsou jakýmsi šlágrem posledních zhruba 15 let. Málokdo však dokáže říci, jakou skupinu pravěkých živočichů vlastně kouzelné

slovo Dinosauria označuje. Často se totiž za dinosaury považují i zcela jiní

pravěcí obratlovci, jako jsou ptakoještěři, různí mořští plazi, pelykosauři

a podobně. Dinosauři však tvoří velmi dobře systematicky ohraničenou skupinu plazů, charakterizovanou řadou jedinečných kosterních znaků. Lze

také říci, že termín dinosaurus se týká vymezené skupiny obratlovců, kteří

mají pouze jim společného předka.

Dinosauři patří do rozsáhlé skupiny suchozemských obratlovců zvané

Archosauria (doslova „vládnoucí plazi“). Mezi archosaury patřili také po

měrně vyspělí plazi tekodonti či létající ptakoještěři; dnes jsou jejich žijícími zástupci mj. krokodýli, adokonce iptáci. Jednou zjejich zvláštností je původní přítomnost lebečního otvoru mezi nozdrami a očnicí. Dinosaurům 18)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 18


byli nejvíce příbuzní létající ptakoještěři, a hlavně jejich přímí předkové,

tzv. protodinosauři. Tito drobní triasoví archosauři, jako jihoamerické rody

Lagerpeton a Marasuchus nebo polský Silesaurus (objevený u obce Krasie

jów nedaleko Opole), měli již nohy vzpřímené pod tělem atuto ijiné evo

luční inovace předali poté dinosaurům. Ve většině starších knih odinosau

rech se běžně uvádí, že tato skupina se vyskytovala pouze ve druhohorách.

Pokud ale přijmeme nový pohled na systematiku, toto pravidlo neplatí.

Ptáci jsou totiž přímou součástí vývojové linie teropodních plazopánvých

dinosaurů a žijí v druhové rozmanitosti a rozmachu i dnes.

Mezi základní charakteristiky dinosaurů patří pod tělem podsunuté

vzpřímené končetiny, které jim umožňovaly poměrně rychlý a plynulý po

hyb. Kulovitá hlavice stehenní kosti stejně jako u člověka plně zapadá do

otevřené kyčelní jamky, takže noha je přímo pod tělem a může efektivně

nést jeho váhu. Kosti kotníku jsou relativně dlouhé apohybují se systémem

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

(19

Model „tlustolebého“ pachycefalosaura v zábavním parku.

Mezi hlavní rysy moderního pojetí dinosaurů patří zejména dynamický postoj,

horizontálně držený ocas a rovné, pod tělem vzpřímené končetiny.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 19


závěsu či kyvadla (pouze vjedné rovině). Vnější prsty (čtvrtý apátý, uty

ranosauridů také třetí) jsou obvykle redukovány a zakrňují. Mnohé další

rozlišující znaky lze najít také na lebce a kostech obou pletenců i zadních

končetin. V průběhu nesmírně dlouhého vývoje ale některé skupiny dino

saurů tyto základní znaky pozměnily, a tak nemusí být na zkamenělinách

vždy dobře patrné. Mnozí dinosauři udivují četnými bizarními znaky na

kostrách, tvarová ivelikostní rozmanitost je přitom stéměř každým novým

objevem posouvána ještě o něco dále.

Dinosauři představovali nesmírně různorodou skupinu živočichů, vyka

zující formy zcela odlišných velikostí, tvarů itělesného pokryvu. Vsoučasné

době známe asi 700 rodů a kolem 1 500 druhů neptačích dinosaurů. Z to

hoto počtu je jen asi polovina známá zdobrého fosilního materiálu, mnohé

dinosauří taxony jsou reprezentovány pouhými úlomky fosilních kostí. Po

kud bychom do zmíněné statistiky zařadili i současné ptáky, vzroste nám

celkový počet známých druhů na více než 10 000. Navíc bychom museli

připočítat také vyhynulé druhy ptáků, kterých od konce druhohor existo

valo snad i přes milion. Dnes navíc zažíváme období jakési dinosauří zlaté

horečky – každý rok od přelomu tisíciletí je popisováno přes 20 nových

rodů dinosaurů a roku 2009 to bylo dokonce kolem 50. Je tedy jisté, že

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

20)

Dinosauři představují nesmírně významnou skupinu obratlovců,

která dominovala suchozemským ekosystémům po dobu 135 milionů let.

Jedním z největších dravců mezi dinosaury byl i tento spinosaurus.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 20


druhová rozmanitost byla kdysi mnohem větší, než se do nedávné doby mohlo zdát. Stále však zůstává v platnosti již 120 let staré rozdělení dinosaurů na dvě základní skupiny, stanovené podle stavby jejich pánevních kostí. Britský paleontolog Harry Govier Seeley (1839–1909) roku 1888 publikoval vědeckou studii, která značně rozsáhlou skupinu pravěkých plazů rozdělila na ptakopánvé (Ornithischia; patří sem býložraví ornitopodi, marginocefalové s výrůstky na lebce a obrnění tyreoforané) a plazopánvé (Saurischia; většinou býložraví a často gigantičtí sauropodomorfové a všichni draví teropodi, zároveň také všichni současní i vyhynulí ptáci).

Často najdeme názor, že dinosauři tvořili pouhý evoluční omyl, k neúspěchu předem odsouzenou skupinou vývojově primitivních a hloupých tvorů. Jde však onaprostý nesmysl již zhlediska nesmírné délky trvání jejich existence. V poměru k dálavám astrálního času v hodnotě miliard let se idinosauři objevili na naší planetě teprve nedávno, přesto jsou měřítka doby trvání jejich existence a nás lidí naprosto nesrovnatelná. Dinosauři žili na naší planetě asi 165–170 milionů let, z toho asi 140 milionů let šlo o dominantní suchozemské obratlovce většiny ekosystémů. Celý náš živočišný řád primátů, který existuje s jistotou jen asi 80 milionů let (od konce křídy), netvoří délkou geologického trvání ani polovinu doby evolučního rozkvětu dinosaurů. Naše čeleď Hominidae pak existuje asi posledních 7 milionů let (od konce třetihorního miocénu) anáš vlastní živočišný rod Homo vznikl někdy před 2,5 milionu let, tedy na konci pliocénu. Lidé jako živočišný rod, počítaje od velmi primitivního člověka zručného, tak obývají Zemi 68× kratší dobu než zmínění „evolučně neúspěšní“ plazi.

Když navíc vezmeme v úvahu i ptáky, kteří podle názoru většiny paleontologů nepochybně mezi dinosaury patří, prodlouží se nám doba existence tohoto veleúspěšného kladu (neboli fylogenetické vývojové skupiny) na přinejmenším 230 milionů let. Zajímavé je, že celá doba od vymření neptačích dinosaurů před asi 65,5 milionu let až dodnes tvoří necelých 40 % předchozí doby jejich úspěšné existence. Snadsázkou lze tedy říci, že stále žijeme vekosystémech zhlediska geologického času teprve nedávno opuštěných dominantními dinosaury. Ať již pojmeme délku existence dinosaurů jakkoliv, jedno zůstává jisté – obývali tuto planetu po nepředstavitelně dlouhou dobu, které se sám člověk nemůže nikdy ani přiblížit.

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

(21

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 21


Kdy žili dinosauři?

Hlavní období vdějinách planety Země

Neptačí dinosauři spadají svou existencí výhradně do éry druhohor (me

zozoikum, někdy také „středověk Země“ či „středověk života“). Druho

hory představují druhou významnou etapu vývoje složitého života v tzv.

fanerozoiku, tedy během posledních 542 milionů let. Druhohory jsou kratší

než předchozí prvohory, které trvaly téměř 300 milionů let, ale podstatně

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

22)

Eon

Éra

Epocha Počátek

období (před

miliony let)

FANEROZOIKUM kenozoikum

(„novověk“

Země)

čtvrtohory holocén 0000,01143

pleistocén 2,588

třetihory pliocén 0005,332

miocén 0023,03

oligocén 0033,9

eocén 00 55,8

paleocén 0065,5

mezozoikum druhohory křída 0 145,5

jura 199,6

trias 251,0

paleozoikum prvohory perm 299,0

karbon 359,2

devon 416,0

silur 443,7

ordovik 488,3

kambrium 542,0

PREKAMBRIUM

(KRYPTOZOIKUM)

proterozoikum starohory 2500(?)

archaikum prahory 4570(?)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 22


delší než následující třetihory i se čtvrtohorami dohromady (tato dvě ob

dobí tvoří tzv. kenozoikum, představující celkově „jen“ 65,5 milionu let).

Druhohorní éra zabírá asi 186 milionů let, přičemž její začátek se klade do

minulosti vzdálené 251 milionů let akonec asi na 65,5 milionu let před sou

časností, míra nepřesnosti v radiometrickém datování se pohybuje řádově

ve stovkách tisíc let. Výsledky fyzikálních metod datování se však stále

zpřesňují, proto lze očekávat mírné úpravy číselných údajů, ovšem spíše již

v řádu desetin procenta.

Druhohorní éra se obvykle dělí na tři periody, které nazýváme trias, jura

a křída. Trias je období, během kterého dinosauři vznikli a na jehož konci

se stali dominující složkou suchozemské megafauny. Jde sice oobdobí nej

kratší (asi 51 milionů let), zároveň však velmi významné zhlediska evoluce

obratlovců. Během triasu totiž vznikly četné nové skupiny těchto pokro

čilých živočichů (vedle dinosaurů ještě ptakoještěři, krokodýli, želvy, žáby

i první savci). Pomalu se tehdy začal rozpadat obrovitý superkontinent

Pangea, po němž se zatím mohli noví vládci pevnin volně šířit. O pouhé

4 miliony let déle trvalo následující období jurské, v němž se dinosauři ce

losvětově rozšířili azaznamenali první velké vzepětí vývoje. Vté době do

chází k celosvětovému zvýšení hladiny moří, globální podnebí je celkově

vlhčí a pokračuje rozpad Pangey. Velmi dlouhé období křídy, trvající

80 milionů let (tedy více než celé následující třetihory a čtvrtohory), bylo

svědkem největšího, ale i posledního evolučního rozmachu neptačích di

nosaurů. Ti během křídy dosáhli vývojového vrcholu ana konci tohoto ob

dobí, snad až na vzácné výjimky, hromadně vyhynuli. Konec druhohor po

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

(23

Dinosauři byli dlouhou dobu zobrazováni v „plazivém“ postoji, kdy nohy stejně jako

u dnešních plazů vybočují do stran. Jak ovšem prokázaly fosilní stopy i důkladné anatomické

výzkumy, dinosauři měli až na vzácné výjimky končetiny vzpřímené a podsunuté pod tělem.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 23


stihla významná katastrofa, dosud uspokojivě nevysvětlená, která způsobila hromadné vyhynutí mnoha živočišných skupin. Vymírání K-T, jak je tato událost obvykle nazývána, představuje zároveň dosud poslední anejmladší z hromadných vymírání tzv. Velké pětky.

Druhohorní éra ajejí rozdělení

Dinosauři tvoří natolik typické zástupce této éry, že samotné druhohory

jsou v paleontologii i v populárně naučné literatuře nazývány „věkem plazů“ nebo přímo „érou dinosaurů“. Jejich existence zahrnuje asi 90 % celkové délky tohoto období apouze prvních zhruba 20 milionů let druhohor ještě jejich evoluci nezaznamenalo. K vývoji pokročilých forem diapsidů – plazů se dvěma spánkovými otvory za očnicí, kam patří i dinosauři – však došlo již dlouho před koncem předchozích prvohor. Nástupu dinosaurů předcházelo vůbec největší hromadné vymírání v dějinách naší planety – na rozhraní prvohor a druhohor, v době asi před 251 miliony let, vymřelo až 96 % mořských živočišných druhů a na souši zmizelo kolem 70 % druhové rozmanitosti obratlovců. Ani lépe známé vymírání na konci druhohor, které přivodilo zánik neptačích dinosaurů aumožnilo nástup savců, nebylo v konečných číslech tak ničivé.

Dinosauři proto vznikli ve světě částečně uprázdněném, postupně však

rychle zaplňovaném novými typy živočichů irostlin. Nebyli přitom zdaleka osamoceni ani od samého začátku předurčeni k úspěchu. Rozhodně totiž netvořili jediné rychlonohé obyvatele triasových ekosystémů. Spolu snimi

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

24)

Perioda Časové rozpětí

(před současností)

Významné události ve vývoji života

trias 251,0–199,6 mil. let vznik dinosaurů, ptakoještěrů, savců i jiných

skupin živočichů a jejich následný rozvoj,

postupná dominance dinosaurů

jura 199,6–145,5 mil. let období prvního velkého rozkvětu dinosaurů;

vznik ptáků a ještěrů; rozvoj nahosemenných

rostlin

křída 145,5–65,5 mil. let druhý a největší vývojový rozmach dinosaurů,

jejich následné vyhynutí na konci křídy; rozvoj

krytosemenných rostlin

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 24


se počátkem druhohor objevují i jiné významné skupiny suchozemských

obratlovců. Mezi nejznámější patří bezpochyby pterosauři, unás nepřesně

zvaní ptakoještěři, dále četné vývojové linie archaických plazů (tzv. teko

donti, terapsidi ad.), ale také první primitivní krokodýli, nejstarší želvy ne

bo žáby. Až vyhynutí hlavních konkurentů dinosaurů vpodobě archosaurů

ze skupiny Crurotarsi umožnilo jejich nástup kbudoucímu ohromnému roz

voji. Nejvýznamnější je ovšem fakt, že se v době před asi 220 miliony let

objevují také první praví savci. Tito naši dávní předci tak žili celých úvod

ních 150 milionů let své existence doslova ve stínu úspěšných plazích vládců

planety. Druhohory byly tedy skutečně „érou dinosaurů“.

Kdo byli dinosauři a proč jsou významní

(25

V období druhohor nežili jen dinosauři. Na počest Charlese Darwina byl nově objevený

ptakoještěr ze střední jury Číny pojmenován jako Darwinopterus.

Představuje jakýsi přechodný článek mezi dvěma hlavními skupinami ptakoještěrů –

ramforynchoidy a pterodaktyloidy.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 25


Dějiny dinosauřích objevů

Zkameněliny dinosaurů, mamutů, amonitů i jiných vyhynulých živočichů znal člověk již od dob pravěku nebo přinejmenším starověku. Již před nej - méně 70 000 lety archaický Homo sapiens prokazatelně vytvářel jednoduché ozdoby z fosilních schránek mořských měkkýšů. Tyto primitivní amulety pak nejspíš nosili lovci, kterým měl talisman poskytnout ochranu a zajistit lovecké štěstí. Jako magické talismany používali lidé zkameněliny i v mnohem mladších obdobích a někde přetrval tento zvyk až do novověku. Vpodstatě ve všech případech však neměli lidé představu, jak vlastně tyto tajuplné „hříčky přírody“ vznikly. Zajímavé je, že například také egyptské pyramidy jsou postaveny zbloků organogenních vápenců, vzniklých kdysi ze schránek drobných mořských prvoků – numulitů. Jejich kulovité otisky se značně podobají minci nebo čočce, což zaujalo v 1. století našeho letopočtu řeckého zeměpisce a historika Strabona. Numulity považoval za zkamenělou čočku, kterou byli krmeni nebozí otroci při stavbě pyramid. Podobně nesmyslné názory, vycházející z víry v tajemnou tvořivou moc hvězd apovstávání zkamenělin zvodního kalu nebo bahna, se pak udržely až do poloviny 18. století.

Je téměř jisté, že podobně bylo nazíráno také na první známé zkame

něliny dinosaurů. Samotné dinosauří kosti byly nepochybně známé starým

Číňanům aseveroamerickým indiánům již před mnoha tisíciletími. Kprvním

setkáním s nimi docházelo jistě již v době, kdy ještě neexistovalo písmo, a nedochovaly se tedy žádné záznamy. Na některé objevy tohoto druhu můžeme dnes usuzovat pouze díky vzniku ústně tradovaných legend omytologických obludách voblastech známých druhohorními vrstvami. Prvním písemným záznamem je nejspíš kniha čínského učence Zhang Qu asi zroku 300 n. l., v níž se píše o jakýchsi pozůstatcích „draků“. Čínské legendy odracích byly velmi pravděpodobně inspirovány právě objevy dinosauřích zkamenělin, dodnes využívaných také vmístním lidovém léčitelství. Ve starověké mytologii se však objevují dinosauří fosilie ještě přinejmenším vjedné, poněkud překvapivé souvislosti. 26)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 26


Nejznámějším příkladem ovlivnění starověké a následně i středověké

kultury dinosauřími fosiliemi je nejspíš gryf. Podnět ke vzniku legendy

o tomto bájném tvorovi zavdaly zřejmě objevy lebek a dalších částí kos

terního aparátu drobného rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrew

si. Tento 1,5–2 metry dlouhý ptakopánvý dinosaurus obýval území dnešní

ho Mongolska v období svrchní křídy, zhruba před 80 až 75 miliony let.

Přestože byl popsán americkými paleontology až v roce 1923, jeho fosilní

pozůstatky zpouště Gobi zřejmě znali někteří učenci aobchodníci již před

tisíciletími. Jedním z dochovaných záznamů, majících základ v pozorování

velmi četných fosilií protoceratopsů, může být například cestopis Zpráva

obuddhistických zemích od buddhistického mnicha Fa-siena z roku 414 n. l.

V tomto převážně cestopisném díle se na jednom místě dočteme, že „...

v této poušti dlí mnoho zlých duchů a spalujících větrů; ti, kteří se s nimi

setkají, zmizí do posledního. Nejsou tu ani ptáci na obloze, ani zvěř na ze

mi. Rozhlížeje se na všechny strany tak daleko, jak jen může oko dohléd

nout v pátrání po stezce, nelze spatřit žádného ukazatele vyjma tlejících

kostí mrtvých, jež lemují cestu.“

Dějiny dinosauřích objevů

(27

Někteří vědci zastávají názor, že nálezy lebek malého rohatého dinosaura protoceratopse

mohly ve starověku zavdat podnět ke vzniku legend o gryfech –

podivných okřídlených tvorech střežících zlaté poklady.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 27


Americká etnografka ahistorička vědy Adrienne Mayorová ze Stanfor

dovy univerzity vyslovila již před delší dobou myšlenku, že právě fosilie protoceratopsů mohly stát za zrodem mýtu o bájném tvoru gryfovi (anglicky griffin nebo také gryphon), který se ve středověku dostal dokonce i na mnohé šlechtické erby. Podle Mayorové se s fosiliemi rohatých dinosaurů setkávali již staří Skytové, nebezpeční nomádští bojovníci, kteří dolovali zlato v pohořích Ťan-šan a Altaj ve Střední Asii. Gryfové byli původně popisováni jako podivná čtyřnohá stvoření velikosti lva, s mohutnými drápy azahnutými ostrými zobáky (případně orlí hlavou). Právě zahnuté ostré zobáky jsou znakem, který zřejmě mohl být odvozen zpozorování lebek rohatých dinosaurů (skupina Ceratopsia se vyznačovala přítomností „zobákovitého“ rostra). Legendu zmiňují již kolem roku 675 př. n.l. istaří Řekové, kteří se vté době dostali prvně do kontaktu se Skyty. Podle její tradované verze byli gryfové ochránci zlatých pokladů a nalezišť vpustině Střední Asie aokolí významné obchodní trasy starověku – hedvábné stezky. Jelikož hedvábná stezka procházela jak Střední Asií, tak i Mongolskem a Čínou (odkud jsou pozůstatky menších rohatých dinosaurů dobře známy), nemusí být tato na první pohled troufalá myšlenka zcela nesmyslná. Achaimenovská Perská říše a podle ní také další státy Střední Asie pěstovaly nejpozději v 5. století př. n. l. kult gryfa jako mocného ochránce před zlými silami.

V pozdějším období středověku představoval gryf symbol božské síly

aochránce těchto atributů. Někdy bývá ztotožňován také smytickým ptákem nohem, to je však poněkud neopodstatněná záměna. V heraldice byl tento bájný tvor používán ve znaku knížat pomořanských, vnašich dějinách u rytířů Stránských ze Stránky a Greiffenfelsu nebo dokonce jako znak města Sevastopolu. Nachází se zřejmě také ve znaku Islandu. Gryfové se objevili mnohokrát i v současné populární kultuře (Harry Potter, Letopisy Narnie, počítačové hry s prvky fantasy) a patří mezi často opakované mytologické motivy především Středního východu. Zajímavé je, že slovo gryf obsahuje vnázvu také jeden druh dinosaura, ato vroce 2005 popsaný vel

ký oviraptorosaur Hagryphus giganteus ze svrchní křídy Utahu v USA. Je

jistě zábavnou myšlenkou, že název jednoho dinosaura byl odvozen od

postavy mytického tvora, stvořeného zřejmě na základě pozorování fosilií

dinosaura jiného. Ať už to však bylo jakkoliv, jedna věc je dnes jistá. Dino

sauři vstoupili do lidské kultury a mytologie již dávno před prvním vědec

kým popisem megalosaura v roce 1824.

Dějiny dinosauřích objevů 28)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 28


Zajímavým zjištěním je také fakt, že zkameněliny dinosaurů ajiných velkých obratlovců pravěku znali dobře také severoameričtí indiáni. Příslušníci různých indiánských kmenů na území dnešní Montany, Wyomingu, Colorada, Kansasu a dalších amerických států nacházeli čas od času dinosauří zkameněliny, které pak hrály vjejich mytologii poměrně významnou úlohu. Mnohé indiánské kmeny obývaly oblasti amerického středozápadu, který představuje kraj nesmírně bohatý na dinosauří fosilie zobdobí svrchní jury a křídy (staré asi 65 –150 milionů let). Indiáni sice nevěděli, před jak dlouhou dobou tito tvorové žili, jak přesně vypadali ajakou roli sehráli vevoluci obratlovců, na rozdíl od středověkých Evropanů, jimž byla nejvyšší autoritou bible, však chápali pojem „hlubokého času“ i faktickou podstatu vyhynutí organismů.

Tuto skutečnost dobře ilustruje fakt, že zatímco ještě prezident Thomas

Dějiny dinosauřích objevů

(29

Moderní pojetí tělesné stavby iguanodona (kostra v popředí)

a v pozadí zastaralé zpodobnění stejného dinosaura ve vzpřímené pozici.

V posledních letech dochází ve většině muzeí k restaurátorským opravám starých

a již neodpovídajících kosterních rekonstrukcí.

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 29


Jefferson počátkem 19. století věřil, že průzkumníci Lewis a Clark na své objevné výpravě na západ najdou živé mamuty a mastodonty (dinosauři ještě nebyli vědě známí), indiáni chápali, že jde ozvířata již nikde na světě nežijící. Až po dalších desetiletích se bílí osadníci otomto faktu přesvědčili sami. Indiáni také dobře chápali, že zkamenělé kosti, které v prériích i na březích řek občas nacházeli, patří dávným předkům apříbuzným vsoučasnosti žijících tvorů. V Evropě přitom až do období osvícenství převládal názor, že jde o jakési podivné hříčky přírody, vytvořené neznámými „formativními silami“. Indiáni také na rozdíl od středověké Evropy, kde se dějiny světa měřily pouze na tisíce let, uvažovali v mnohem delších časových jednotkách (přestože je nijak prakticky neuchopili). Indiáni tedy objevili tzv. koncept hlubokého času dávno před příchodem prvních bílých paleontologů.

Indiánské kmeny, jako byli Assiniboinové, Vraní indiáni nebo Černonožci, dobře znaly zkamenělé pozůstatky dinosaurů zobdobí svrchní křídy, uložené asi před 80–65 miliony let na území dnešní kanadské provincie Alberta aMontany ve Spojených státech. Indiáni obvykle považovali tyto kosti za pozůstatky obřích předchůdců jim dobře známých zvířat, které pak podle této příslušnosti nazývali „Praotec Bizona“, „Praotec Medvěda“ a podobně. Obvykle považovali tyto kosti za zakleté a jejich vyjmutí ze země pokládali za neodpustitelné rouhačství, které „Velký Duch“ vždy krutě ztrestá. Některé ozdobné zkameněliny, jako byly schránky pravěkých amonitů (mořských hlavonožců), však naopak sloužily jako vyhledávané talismany, působící „dobrá kouzla“ nebo mající léčebné účinky.

Velké kosti vystavovali ve svých chrámech již mexičtí Aztékové, když k nim v roce 1519 dorazili první španělští dobyvatelé. Dle tvrzení Aztéků šlo okosti obrů, které jejich předkové pobili po příchodu do své domoviny. Severoameričtí indiáni měli kfosiliím poněkud konzervativnější vztah, který byl jednak uctivější ajednak také bázlivější. Uvšech kmenů na Velkých pláních se v podstatě vyskytuje variace na stejnou legendu – boj mezi „Hromovými ptáky“ na nebesích a „Vodními netvory“ na zemi. Podle mínění již zmiňované folkloristky Adrienne Mayorové mohly za vznikem těchto legend stát velké zkameněliny dravých mořských plazů mosasaurů a létajících ptakoještěrů pteranodonů, vyskytující se v hojném počtu především na území dnešního Kansasu. Asi před 85 miliony let se na tomto místě rozlévalo ohromné vnitrozemské moře, ve kterém žili obří draví plazi a po jehož obvodu vzkvétaly populace obřích ptakoještěrů s rozpětím křídel až

Dějiny dinosauřích objevů

30)

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 30


kolem 9 metrů. Zkameněliny jsou na mnoha místech západu Spojených

států a jihu Kanady tak četné, že je indiáni považovali za ohromná pohře

biště nebo místa strašných bitev mezi mytickými božstvy a netvory. Bylo

by však nespravedlivé se jim vysmívat – vždyť ve stejné době vyprávěli ev

ropští vzdělanci a cestovatelé své „zaručeně pravdivé“ příběhy o obrech,

dracích adémonech. Přesto to byla právě Evropa, kde na prahu novověku

nastaly vhodné podmínky pro konečné rozeznání významu prastarých zka

menělin.

„Velký ještěr“ přišel první

Již dříve zmíněný masožravý teropod megalosaurus z období střední jury

je prvním evropským dinosaurem, jehož fosilie byly ztvárněny obrazem.

Výjimkou jsou pouze fosilní otisky stop svrchnojurského sauropoda zPor

tugalska, považované od 13. století za otisky kopyt oslíka vezoucího Pannu

Marii. To jsou však pouze otisky stop, nikoliv zkamenělé kosti. Již v roce

1677 knižně zobrazil dolní konec stehenní kosti megalosaura anglický příro -

dovědec Robert Plot (1640–1696). Vté době však ještě nebyly zkameně -

liny pochopeny apozůstatky dinosaura byly označeny za pikantní část těla

jakéhosi člověku podobného obra. Trvalo pak ještě bezmála jedno a půl

století, než byli dinosauři plně vědecky rozeznáni a pochopeni. Právě me

galosaurus se později stal vůbec prvním historicky popsaným dinosaurem.

20. února roku 1824 vystoupil britský přírodovědec, geolog a paleon

tolog reverend William Buckland (1784–1856) v londýnské Geologické

společnosti. Poprvé zde fascinované přítomné veřejnosti představil výsle

dek svého výzkumu: vAnglii prý žili před nesmírně dávnou dobou obludně

velcí plazi a sám Buckland nyní podrobně pojednával o jednom z nich –

obřím megalosaurovi. Buckland přitom věděl oexistenci těchto záhadných

tvorů již nejméně předchozích sedm let. Po tak dlouhou dobu měl přístup

kpozůstatkům velkého teropodního dinosaura vAshmoleově muzeu, velký zájem u něho však tehdy nevzbudily. Byla to teprve jeho vědecká ješitnost, která ho přiměla na sklonku roku 1823 jednat. Ve stejné době se totiž v periodiku The Gentleman’s Magazine objevil článek jiného průkopníka dinosauří paleontologie, lékaře Gideona A. Mantella (1790–1852), který zde srozumitelně popisoval fosilie jakéhosi velkého masožravého „ještěra“

z vrstev nacházejících se v Sussexu.

Buckland si článek zřejmě velmi brzy přečetl (byl ostatně k dispozici

vknihovně Oxfordské univerzity, kde působil) abyl bezpochyby šokován.

Dějiny dinosauřích objevů

(31

dyno:Sestava 1 1.6.10 17:53 Stránka 31


Najednou bylo kpublikaci času málo, protože se vdohledu objevil schopný rival. Bucklanda začala ihned sžírat myšlenka, že by jej v popisu velkého dávného plaza mohl předstihnout jakýsi neznámý amatérský geolog, oněmž navíc nesmýšlel nikterak příznivě. Tyto skutečnosti jej přiměly k rychlému jednání – ihned psal do Paříže věhlasnému přírodovědci Cuvierovi a nepřímo se dožadoval uznání prvenství avlastních zásluh na objevení dávného masožravého plaza. Kromě toho také naplánoval na únor příštího roku ve

řejnou přednášku vlondýnské Geologické společnosti. Zde se rozhodl se

známit britskou vědeckou společnost se „svým“ objevem ze Stonesfieldu. Mělo se tak stát v rámci stejného zasedání, při kterém jiný britský přírodovědec, reverend William Conybeare (1787–1857), hodlal představit světu prvního plesiosaura, tedy „div, přicházející vodou“. První exemplář tohoto druhohorního mořského plaza se však vkamenném bl



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist