načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Eliška Pretschnerová a Duch Svatý – Zdislava Nosková

Eliška Pretschnerová a Duch Svatý
-16%
sleva

Kniha: Eliška Pretschnerová a Duch Svatý
Autor: Zdislava Nosková

Řádová sestra Kongregace Školských sester sv. Františka vzpomíná v komentářích ke katechezím papeže Františka na generální představenou kongregace E. Pretschnerovou. V úvodu ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  79 Kč 66
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 72
Rozměr: 165 x 113 x 6 mm
Úprava: 1 portrét
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Liturgie. Křesťanské umění a symbolika. Duchovní život
Biografie
Vazba: Paperback
Datum vydání: 24. 5. 2017
ISBN: 978-80-7553-351-7
EAN: 9788075533517
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Řádová sestra Kongregace Školských sester sv. Františka vzpomíná v komentářích ke katechezím papeže Františka na generální představenou kongregace E. Pretschnerovou. V úvodu životopisná data E. Pretschnerové.

Popis nakladatele

Každý světec je dílem Ducha Svatého – Ducha svatosti; on vytváří z lidí, kteří se mu plně odevzdají, Boží přátele, poklady církve, příklady ctností, dobrodince potřebných, světla v temnotách a zpřítomnění Ježíše a Boží lásky v našem světě.

Sestra Eliška taková byla a my se s ní v této knížce setkáme skrze katecheze papeže Františka o darech Ducha Svatého. Ona nás zve, abychom se Duchu Svatému otevřeli a nechali se přetvořit do krásy, kterou nám Bůh přichystal. (setkání se Služebnicí Boží sestrou Eliškou Pretschnerovou skrze katecheze papeže Františka o darech Ducha Svatého)

Předmětná hesla
Pretschnerová, Eliška, 1911-1993
František, papež, 1936-
Františkánky školské
školské sestry sv. Františka – Česko – 20. století
řeholní představené – Česko – 20. století
Řeholní život – 20. století
Náboženská perzekuceČesko – 20. století
Duch svatý
Duchovní dary
Bůh a člověk
Křesťanský život
Duchovní život
Katecheze
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

NA ÚVOD

Dostáváte do rukou další knížku o sestře Elišce

Pretschnerové nazvanou „Eliška Pretschnerová

a Duch Svatý.“ Každý světec je přece dílem Ducha

Svatého – Ducha svatosti; on vytváří z lidí, kteří

se mu plně odevzdají, Boží přátele, poklady círk

ve, příklady ctností, dobrodince potřebných, svět

la v temnotách a zpřítomnění Ježíše a Boží lásky

v našem světě. Sestra Eliška taková byla a my se

s ní v této knížce setkáme skrze katecheze papeže

Františka o darech Ducha Svatého. Kéž to všechno

dopomůže k naší duchovní obnově, posile, očiště

ní i dalšímu poznání Služebnice Boží Elišky, která

nás svým příkladem zve, abychom se také my ote

vřeli Duchu Svatému a nechali se přetvořit do

krásy, kterou nám Bůh přichystal.

Následující texty lze použít pro osobní duchov

ní načerpání, ale i jako novénu k vyprošení darů

Ducha Svatého nebo k vyprošení nějaké milosti

na přímluvu sestry Elišky. Kdo velkoryse prosí,

mnoho dostává, důvěřujme.


8

Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

Stručně se podívejme na život

sestry Elišky Pretschnerové

26. 9. 1911

Narodila se v Nových Zámcích, okr. Nymburk.

V nedalekém Křinci byla pokřtěna a dostala jmé

no Anna. Vyrůstala v harmonické rodině spolu se

čtyřmi sourozenci na samotě u lesa, protože tatí

nek byl lesník. Ticho lesa a krásná příroda zformo

valy Annin charakter na celý život.

1918–1926

Do základní školy chodila pěšky do Svídnice a do

měšťanky potom do Rožďalovic.

1926–1930

Tatínek si přál, aby všechny jeho děti měly vzdělá

ní. Annu přihlásil ke studiu na Učitelském ústavu

Školských sester OSF v Chrudimi. Anna zpočátku

nechtěla jít do školy k sestrám, protože myslela,

že se tam bude „hodně modlit“. Ale už o Vánocích


9

Na úvod

se cítila přitahována Boží láskou a chtěla vstoupit

do kláštera. Tatínek to vyřešil klidně a jednoduše,

nebránil jí, ale trval na dokončení studia.

1930

Annino rozhodnutí rodiče potěšilo, protože byli

zbožní – jak to sama píše ve svém životopise. Po

maturitě vstoupila do kandidatury v Kongregaci

Školských sester svatého Františka v Praze. Na prv

ní roky v klášteře Eliška vzpomíná: „Vím, že jsem

po mamince zdědila pracovitost, a to mně bylo po

celý život ku prospěchu. Domnívám se, že jsem

měla i dost tvořivosti, což se projevovalo při práci

i při spojování lidí. Vzpomínám si, že jsem si často

v kandidatuře opakovala slova: „Jsem apoštol vel

ké Tvé lásky a do všech sypu ji cest.“ Brzy jsem si

získala lásku spolukandidátek, protože jsem jim

vždy ráda pomohla (to je maminčina zásluha).“

1931

Vstupem do noviciátu – při obláčce – dostala

jméno Eliška. Její patronkou se stala sv. Alžběta


10

Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

Uherská, která zasvětila život péči o chudé a ne

mocné. Sestra Eliška byla vždycky nadšená pro

službu, milovala a ctila zvláště lidi nepatrné, po

třebné, na okraji společnosti, lidi trpící a opuštěné.

1934

Na přání představených začala studovat Přírodo

vědeckou fakultu UK v Praze (obor matematika,

fyzika). Byly to náročné předměty, ale sestra Eliš

ka viděla, že řádové gymnázium potřebuje právě

profesorku těchto předmětů. Když měla hotové

skoro celé studium – chyběla jí jen poslední stát

nice –, byly v roce 1939 německými okupanty

všechny vysoké školy zavřeny. Eliška vypomáha

la při vyučování na řádové škole v Praze na Vino

hradech, ale po zabrání gymnázia pro Hitlerjugend

v roce 1941 se vrátila do mateřince v Praze-Břev

nově.

1938–1945

Mezitím složila doživotní sliby – zasvětila se Pánu

navždy. Až do konce války v roce 1945 učila


11

Na úvod

náboženství na předměstí Prahy. Hned po válce si

dodělala poslední státnici a po vrácení gymnázia

sestrám tam Eliška tři roky vyučovala.

1948–1949

Po nastolení komunistické diktatury v únoru

1948 a zestátnění školy byla s ostatními sestrami

zbavena možnosti učit a znovu se vrátila do mate

řince. Při zabrání školy byla nucena odevzdat

všechny klíče představitelům státní moci. Udělala

to, ale ke svému podpisu připojila větu: „Ustupuji

násilí.“ Prokázala velkou statečnost. Potom šla do

kaple a se sestrami zazpívaly chvalozpěv „Bože,

tebe chválíme“. Později se vyjádřila, že se tehdy

cítila naprosto svobodná, jako pravá františkán

ka. Nastalo pronásledování církve a nábožen

ství, mnoho kněží, sester i laiků vydalo svědectví

Kristu.

1950

Na jaře tohoto roku byly zabrány mužské klášte

ry, řeholníci byli internováni, posláni na nucené


12

Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

práce, mnozí odsouzeni za velezradu a uvězněni.

Na podzim došlo na ženské kláštery. Dne 11. září

dostala sestra Eliška jako představená mateřské

ho domu dopis, že 14. září budou sestry přestěho

vány. Představitelé komunistické moci netušili,

že byl právě svátek Povýšení svatého Kříže a že

sestry správně pochopí svou spoluúčast na utrpe

ní Pána Ježíše. Ten den byly sestry téměř ze všech

domů svezeny do soustřeďovacích klášterů. Ně

které vykonávaly těžkou práci v továrnách a v ze

mědělství. Sestra Eliška byla odvezena se sestra

mi z Břevnova do Krnova. Byly umístěny v léta

neobývaném klášteře minoritů. I tam se snažila

vytvořit sestrám dobrý domov. Povzbuzovala je

a všechny vedla k radostnému přijetí těžké rea

lity.

1951–1953

V těchto letech pracovala s dalšími sestrami v ne

mocnici v Podbořanech, aby nahradily německé

sestry. Tam získala Eliška diplom ošetřovatelky.

A protože se Podbořany staly nejlepší nemocni

cí na Karlovarsku, musely sestry z nemocnice

odejít.


13

Na úvod

1953

Sestra Eliška přešla do Ústavu pro mentálně po

stižené v Budeničkách u Kladna. Komunisté totiž

rozhodli, že sestry mohou pracovat jen v domo

vech důchodců nebo v ústavech pro mentálně po

stižené, kde nemohou už nikoho „zkazit“. Eliška

si ale i tyto postižené děti a mladé lidi zamilovala

a pracovala s nimi ráda.

1954

Už za 8 měsíců byla jmenována provinciální

představenou a přeložena do Ústavu sociální péče

pro mentálně postiženou mládež ve Slatiňanech

u Chrudimi. Zpočátku tento ústav pro 240 pacien

tů vedla, později byla nahrazena komunistickými

vedoucími, kteří měli za úkol sestry kontrolovat.

Eliška i jim projevovala úctu, podřizovala se jim

a vedla k tomu i sestry. Pod jejím vedením a od

bornou prací sester se ústav ve Slatiňanech stal

školicím pracovištěm a cílem mnoha zahranič

ních exkurzí. Eliška viděla těžkou práci sester

a snažila se jim všemožně ulehčit. Jako matka se

starala i o jejich zdraví, umožnila jim pohyb


14

Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

i dovolenou na přírodně krásných místech. Přes

nejtěžší roky pronásledování zůstala provinciální

představenou až do roku 1969.

1968–1969

V době pražského jara se spolu s dalšími aktivní

mi řeholníky a řeholnicemi stala spoluzaklada

telkou Sekretariátu řeholních společností. Byla

nadšena myšlenkami Druhého vatikánského kon

cilu. Postarala se o překlady, rozmnožování a roz

šiřování dokumentů koncilu – především doku

mentu O přizpůsobené obnově řeholního života

(Perfectae caritatis). Chtěla, aby Duch Svatý –

Duch koncilu, provanul nejen vlastní, ale všechny

řeholní rodiny. Pochopila evangelizační sílu nové

obnovené liturgie podle Konstituce o posvátné li

turgii (Sacrosanctum concilium). Všem věřícím

chtěla zprostředkovat hlubší setkání s Kristem ve

mši svaté. Proto navštěvovala a inspirovala kně

ze, povzbuzovala, radila – byla v tom neúnavná.


15

Na úvod

1970

Zúčastnila se v Římě generální kapituly kongre

gace a byla zvolena generální představenou. Pře

sídlila tedy do Říma. Během své služby vizitovala

provincie v USA, Itálii, v naší vlasti i v Chile. Všu

de šířila dokumenty Druhého vatikánského koncilu

a usilovala o návrat sester k evangeliu a k duchu

zakladatelky kongregace Františky Lampelové.

Úřad generální představené proměnila na služ

bu, ctila osobní svobodu sester i kulturní zvlášt

nosti zemí. Stala se sestrou a přítelkyní mnohých.

Chtěla, aby sestry rostly ve vztahu s Ježíšem a aby

byly služebnicemi všech. Starala se o dobré vzta

hy v komunitách a učila sestry vést spolu plodný

dialog. Jedna sestra o ní řekla: „Byla sestrou

a přítelkyní druhých. Jako generální představená

vykořenila všechny tituly a pocty vztahující se na

její osobu.“ Byla jednou ze sester. Nestyděla se

i fyzicky pracovat, zvláště v Římě to nebylo ob

vyklé. Denně navštěvovala nemocné na klinice

vedle generalátu. Byla vždy blízko lidem, matkou,

přítelkyní i služebnicí. Stále zaměřená na Krista

a druhé.


16

Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

1973

Na výzvu československých orgánů v souvislosti

s prodloužením pobytu v zahraničí přicestovala

do Československa. Byl jí odňat pas a byla inter

nována po dobu 14 měsíců na území ČSSR. V té

době byla podrobována ponižujícím a dlouhým

výslechům Státní tajné bezpečnosti.

1975

Na základě diplomatických jednání Svatého stol

ce s českou vládou jí byl umožněn návrat do Říma.

V roce 1977 byla podruhé zvolena generální před

stavenou. Sestry její lásku, prostotu a pokoru oce

nily a znovu jí daly důvěru.

1983

Po 12 letech služby se vrátila z Říma do vlasti. Žila

v komunitě starších a nemocných sester v Hoješí

ně; vedla prostý a pokorný život – sloužila u ne

mocných, měla noční služby u ležících sester, pra

covala na zahradě. Zároveň překládala cizojazyčné


17

Na úvod

časopisy a zprávy a rozesílala je kněžím i aktiv

ním laikům. Mladým sestrám přednášela dějiny

kongregace. Její život byl harmonií mezi modlit

bou, službou.

1992

Rok před smrtí zůstala trvale upoutaná na lůžko.

Podle svědectví sester byla trpělivá a tichá. Jedna

mladá sestra – novicka, o ní řekla, že „byla zcela

zaměřená na Boha“.

1993

Dne 4. května 1993 zemřela v Charitním domě

v Hoješíně u Seče. Těsně před smrtí ji navštívila

generální představená a představené z komunit

celého světa, které tehdy měly v naší zemi setká

ní. Považovaly to za velkou Boží pozornost, že

mohly zůstat i na pohřeb. Ten byl velkou mani

festací víry – zúčastnilo se jej mnoho řádových

i diecézních kněží, sester vlastních i z dalších kon

gregací, pohřbíval ji její věrný přítel arcibiskup

Karel Otčenášek. Sestra Eliška je pohřbena mezi


18 Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ svými spolusestrami na hřbitově ve Slatiňanech u Chrudimi.

Sestra Eliška svým životem zanechala velkou a hlubokou stopu. Její pozdější následovnice ve službě generální představené, která spolupracovala se sestrou Eliškou 37 let, o ní vydala toto svědectví: „Byla to žena statečná, zcela Boží – a zcela lidská, žila evangelium v duchu Františkově a sloužila všem jako samotnému Pánu.“

Mnozí nezapomněli na příklad jejího života, prosili ji o přímluvu ve svých záležitostech – a byli často vyslyšeni. Proto Česká provincie Kongregace školských sester sv. Františka požádala královéhradeckého biskupa Mons. Dominika Duku OP o zahájení procesu blahořečení. 2000 Dne 4. října na svátek sv. Františka Česká biskupská konference na svém 39. plenárním zasedání jednomyslně vyslovila souhlas se zahájením beatifi kačního procesu sestry Elišky. A po schválení Kongregací pro svaté v Římě byl proces zahájen.

19

Na úvod

2001

Stalo se to 1. června – na Den dětí (Eliška celý ži

vot usilovala o naplnění svého předsevzetí „Chci

být malá“) – byl v Hradci Králové zahájen beatifi -

kační proces Služebnice Boží sestry Elišky Pret

schnerové OSF, který pokračuje v diecézní fázi.

Tento život v datech je velice stručný. Nemůže vy

stihnout celé bohatství života sestry Elišky. Její

příklad nás oslovuje a volá k následování. Prošla

pala nám cestu lásky k Bohu a služby všem lidem,

svou blízkostí a pokorným nasloucháním vábila

k sobě ty, kteří ji poznali nebo potřebovali pomoc.

Byla rozhodná i tichá, statečná a prozíravá, chudá

a zároveň všechny obohacovala. Nestýská se snad

i dnes světu po takových lidech? Kéž tedy do šlé

pějí sestry Elišky vstoupí nejen ti, kteří ji znali, ale

všichni, kdo touží plně žít – protože její svědectví

patří všem.

DARY DUCHA SVATÉHO

A SESTRA ELIŠKA

Katecheze papeže Františka

O DARU MOUDROSTI

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

dnes začínáme cyklus katechezí o darech Ducha Svatého. Víte, že Duch Svatý tvoří duši, životní mízu církve i každého jednotlivého křesťana. Je Boží láskou, která z našeho srdce činí Svůj příbytek a vstupuje s námi do společenství. Duch Svatý je stále s námi, vždycky v nás, v našem srdci.

Duch samotný je povýtce „Božím darem“ (srov. Jan 4,10). Je to dar Boží a uděluje tomu, kdo jej přijímá, rozmanité duchovní dary. Církev jich vypočítává sedm. Toto číslo symbolicky vyjadřuje plnost, úplnost. Jsou to ty dary, které se probírají při přípravě na svátost biřmování a o něž prosíme ve starobylé modlitbě zvané „Svatodušní sekvence“. Dary Ducha Svatého jsou: moudrost, rozum, rada, síla, umění, zbožnost a bázeň Boží. 1. První dar podle tohoto seznamu je tedy moud

rost. Nejde však o pouhý lidský důvtip, který je

Dary Ducha Svatého a sestra Eliška

plodem poznání a zkušenosti. Bible podává, že

Šalomoun ve chvíli své korunovace na izraelské

ho krále prosil o dar moudrosti (srov. 1 Král 3,9).

Moudrost je milost dívat se na každou věc Bo

žíma očima. Je zkrátka viděním světa, vidě

ním situací, okolností, problémů a všeho Boží

ma očima. To je moudrost. Někdy hledíme na

věci podle svého zalíbení či podle stavu svého

srdce, tedy s láskou či nenávistí, se závistí... To

však není Boží vidění. Moudrost v nás působí

Duch Svatý, abychom viděli všechny věci Bo

žíma očima. To je dar moudrosti. 2. Vyplývá samozřejmě z důvěrnosti s Bohem,

z niterného vztahu k Bohu, ze vztahu dětí s Ot

cem. Máme-li tento vztah, Duch Svatý nás ob

darovává moudrostí. Jsme-li ve společenství

s Pánem, Duch Svatý jako by proměňoval naše

srdce a dával mu vnímat veškerou svoji vřelost

a náklonnost. 3. Duch Svatý tedy činí křesťana „moudrým“.

Nikoli však v tom smyslu, že má odpověď na

všechno, ví všechno, ale v tom smyslu, že „zná“

Boha, ví, jak jedná Bůh, pozná, co je Boží a co

nikoli, má moudrost, kterou dává našim srd

cím Bůh. V tomto smyslu má srdce moudrého

člověka chuť a příchuť Boží. Je velice důležité, Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ

aby v našich společenstvích byli takovíto křes

ťané. Všechno v nich mluví o Bohu a stává se

krásným a živým znamením Jeho přítomnosti

a Jeho lásky. A to je něco, co si nelze vytvořit

a co si nemůžeme opatřit sami ze sebe. Je to

dar, který Bůh dává těm, kteří se poddávají Du

chu Svatému. Máme v sobě, ve svém srdci, Du

cha Svatého; můžeme Mu naslouchat a může

me Mu nenaslouchat. Nasloucháme-li Duchu

Svatému, učí nás této cestě moudrosti, obdaro

vává nás moudrostí, která je viděním Božíma

očima, slyšením sluchem Božím, milováním

srdcem Boha, souzením věcí Božím soudem.

Toto je moudrost, kterou nám dává Duch Svatý

a všichni ji můžeme mít. Jenom o ni musíme

prosit Ducha Svatého.

Pomyslete na maminku, které je doma s dětmi. Když dělá jednu věc, už myslí na druhou, jde od jedné věci ke druhé a řeší problémy s dětmi. Když se maminky unaví a křičí na děti, je to moudrost? Je moudré – ptám se vás – křičet na děti? Co říkáte, je moudrost nebo ne? Ne! Když však maminka vezme dítě a něžně mu něco vytkne slovy: „To se nedělá, proto a proto...“ a trpělivě mu vysvětluje, je toto moudrost? Ano! A to nám v životě dává

Dary Ducha Svatého a sestra Eliška

Duch Svatý. Potom např. v manželství, když se manželé hádají, potom se na sebe ani nepodívají nebo se dívají jen úkosem. Je to moudrost Boží? Ne! Když však řeknou: „Dobře, bouře přešla, udobřeme se“ a vykročí dál v pokoji. Je toto moudrost? Ano! Toto je dar moudrosti. Kéž přijde do našich domovů, kéž přijde k nám všem!

A toto se nedá naučit. Je to dar Ducha Svatého. Proto máme prosit Pána, aby nám daroval Ducha Svatého a dal nám dar moudrosti, oné moudrosti Boží, která nás učí dívat se Božíma očima, vnímat srdcem Božím, mluvit Božími slovy. A s touto moudrostí pojďme vpřed, tvořme rodinu, církev a všichni se posvěcujme. Prosme nyní o milost moudrosti. A prosme o tento dar Matku Boží, která je Trůnem moudrosti. Kéž nám dá Ona tuto milost.

Služebnice Boží sestra Eliška Pretschnerová byla „prozíravě moudrá a moudře prozíravá“, jak o ní vypověděl dlouholetý svědek jejího života. Učila se tomu při rozhovorech s Ježíšem přítomným ve svatostánku. V 50. letech 20. století, která byla pro církev a věřící příležitostí k vydávání svědectví o Kristu, se sestra Eliška stala provinciální představenou Kongregace Školských sester sv. Františka, místní představenou komunity asi Zdislava Nosková / ELIŠKA PRETSCHNEROVÁ A DUCH SVATÝ 70 sester v ÚSP pro mentálně postižené ve Slatiňanech a několik let – před nasazením komunistického dozoru v osobě nového vedoucího – tento ústav vedla. Můžeme nahlédnout do jejích předsevzetí, která si dávala v těch letech v době exercicií a která právě ukazují, jak se na každou situaci, okolnosti života i problémy dívala Božíma očima. – „Jsem představenou, musím mnoho milovat,

trpět a odpouštět. Poněvadž jsem postavena

v čelo kongregace v naší provincii, musím se

snažit v první řadě o prohloubení vnitřního

života – povedu k tomu i svěřené duše. – V těžkostech svého úřadu chci vidět prostřed

ky, jak dokázat lásku Pánu Bohu. – Chci milovat svěřené duše a mateřsky budu

o ně pečovat. I k sestrám nesympatickým

a k těm, které mně působí potíže, budu taktní

a laskavá. Budu si připomínat, že i za ně ze

mřel Pán Ježíš na kříži. – Budu se snažit vést vnitřní život přes všechnu

rozptýlenost svého úřadu. – Chci zůstat jednoduchá, prostá a pokorná

u vědomí své slabosti a svých hříchů. – V těžkých okolnostech budu spoléhat na po

moc Boží a nebudu si stěžovat lidem.

Dary Ducha Svatého a sestra Eliška

– Nebudu vyžadovat od nikoho služby, jen kdy

bych byla nemocná, přijmu pokorně službu

spolusester. – Budu svědomitá v plnění svých povinností

a dobře využiji času. Pomohu sestrám při kte

rékoli práci. Poprosím své asistentky, aby mě

upozornily na mé chyby. – Přemohu svou nedbalost a bázeň a upozorním

sestry na chyby. – Chci více upírat svůj pohled na kříž a spojovat

svá utrpení s utrpením Božského Mistra za

duše mně svěřené. – Nebudu se starat o to, co lidé i moje spolusest

ry o mně soudí.

Mám před sebou ještě jeden problém: zbavení svobody. Žijeme v době, kdy se musí s touto možností počítat. Nečekám od života nic než možnost obětovat se pro druhé, rozdávat lásku. A bude-li vůle Boží, abych vydala svědectví své víře a zemřela ve vězení? Moje přirozenost se toho děsí, ale druhá stránka mé bytosti mi říká, že by to bylo krásné zakončení života. Vkládám to všechno do Tvých mateřských rukou, Maria, a chci žít klidně hodinu za hodinou a nestrachovat se zítřka.“

Vždy jsem prosila vroucně

o světlo Ducha Svatého

65

Pr osba o vyslyšení na přímluvu

sestry Elišky Pretschnerové

Všemohoucí a dobrý Bože,

Tvá služebnice, sestra Eliška,

celým svým životem naplňovala evangelium

Tvého Syna Ježíše Krista.

Ve františkánské prostotě a pokoře

sloužila spolusestrám, církvi a všem lidem.

Ani v těžkých podmínkách a okolnostech

neztrácela víru a naději

a projevovala úctu každému člověku.

Dej nám milost následovat příklad jejího života,

dopřej nám její blahořečení

a na její přímluvu vyslyš prosbu,

kterou Ti předkládáme.

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Případná vyslyšení sdělte, prosíme, na adresu:

eliskaosf@gmail.com

nebo Postulace sestry Elišky, Radimova 2,

169 00 Praha 6



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist