načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Elektrotechnická schémata a zapojení v p - Štěpán Berka

  > > > > Elektrotechnická schémata a zapojení v p  

Elektronická kniha: Elektrotechnická schémata a zapojení v p
Autor:

V knize Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 naleznete zapojení základních elektrických obvodů (od vypínačů přes zářivky a stykače až po rozváděče a domovní telefonní ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  158
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  169 Kč
7%
naše sleva
5,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 232
Rozměr: 23 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-4598-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V knize Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 naleznete zapojení základních elektrických obvodů (od vypínačů přes zářivky a stykače až po rozváděče a domovní telefonní systémy). Kniha je unikátní hlavně svou přehledností. Všechna schémata jsou totiž vykreslena barevně a doplněna ilustračními fotografiemi.

Kniha je rozdělena do šesti kapitol, v nichž najdete informace o výrobě a přenosu elektrické energie, dále schémata pro základní zapojení zásuvkových a světelných obvodů, zapojení domácích videotelefonů a zvonků, rozváděčů pro daný druh elektrické sítě, a stykačových kombinací používán k ovládání elektromotorů. Poslední kapitola pak obsahuje přehledný seznam nejpoužívanějších schematických elektrotechnických značek a barevného značení vodičů a jističů.

V knize najdete například schémata pro zapojení:

• Dvoupólových vypínačů
• Střídavých schodišťových vypínačů
• Křížových vypínačů
• Zářivkových svítidel
• Zásuvkových obvodů
• Domácího videosystému
• Elektroměrových rozváděčů
• Zapínání, vypínání a brzdění elektromotoru
• Reverzace elektromotoru s blokováním zpětného chodu

Zkušený autor Štěpán Berka všechna schémata a zapojení uvedená v knize prakticky odzkoušel se svými žáky elektrotechnického oboru na SOŠ a SOU. Obsah knihy je volen tak, aby byl v souladu s osnovami výuky odborného výcviku, především oboru Elektrikář pro silnoproud a Mechanik silnoproudých zařízení.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Štěpán Berka - další tituly autora:
Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1
Berka, Štěpán
Cena: 279 Kč
Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 2 Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 2
Berka, Štěpán
Cena: 282 Kč
Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 2 Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 2
Berka, Štěpán
Cena: 158 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Štěpán Berka
Elektrotechnická schémata
a zapojení v praxi 1
Computer Press
Brno
2015





Elektrotechnická schémata
a zapojení v praxi 1
Štěpán Berka
Obálka: Martin Sodomka
Odpovědný redaktor: Roman Bureš
Technický redaktor: Jiří Matoušek
Tisk: FINIDR, s. r. o.
Objednávky knih:
http://knihy.cpress.cz
www.albatrosmedia.cz
eshop@albatrosmedia.cz
bezplatná linka 800 555 513
ISBN 978-80-251-4598-2
Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2015 ve společnosti Albatros Media a. s.
se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 23 069.
© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována
a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného
souhlasu vydavatele.
1. vydání





Obsah
Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým
proudem 11
Úraz elektrickým proudem 11
První pomoc při úrazu elektrickým proudem 12
Vyproštění postiženého 12
Zjištění zdravotního stavu 12
Neodkladná resuscitace 12
Laické ošetření případných zranění 13
Přivolání lékaře 14
Ohlášení úrazu 14
Pro práci pod napětím a v blízkosti částí s napětím platí obecné zásady 14
KAPITOLA 1
Rozvod elelektrické energie 17
Výroba elektrické energie 17
Klasická tepelná elektrárna 18
Jaderná tepelná elektrárna 19
Vodní elektrárny – hydroelektrárny 19
Vodní turbíny 20
Přečerpávací elektrárny 21
Alternativní zdroje elektrické energie 22
Z elektrárny po zásuvku 22
Přenosová soustava 23
Distribuční síť 24
Jednotlivé druhy elektrických sítí nn 25
Sítě TN 25
Sítě TT 28
Sítě IT 29
Schéma silového rozvodu obytného objektu 30
Rozdělení elektrického rozvodu v objektu 30
Materiál pro elektrické rozvody 32
Vodiče 32
Úložný materiál 33
Spojovací materiál 34
Upevňovací materiál 35
Pomocný materiál 36





Obsah
Jištění a kontrola provozního stavu 36
Pojistky 36
Jističe 39
Měření izolačního odporu elektrické instalace 41
Měření izolačních odporů všech vodičů oproti ochrannému vodiči PE 41
Měření izolačních odporů mezi vodiči L1, L2, L3 a N 41
Měření izolačních odporů jednotlivých rozpojených vinutí na svorkovnici
motoru 42
Měření odporu uzemnění pomocí přístroje PU 430 43
Sdělovače a ovladače (ČSN EN 60073) 44
Sdělovače – optické 44
Ovladače – optické 45
Neprosvětlené ovladače 46
KAPITOLA 2
Spínače nízkého napětí 47
Jednopólový vypínač – řazení č.1 48
Základní zapojení jednopólového vypínače 48
Montážní schéma elektroinstalace 49
Prováděcí schéma jednopólového vypínače 49
Dvoupólový vypínač – řazení č. 2 50
Základní zapojení dvoupólového vypínače 51
Montážní schéma zapojení 51
Prováděcí schéma dvoupólového vypínače 52
Trojpólový vypínač – řazení č. 3 52
Základní zapojení trojpólového vypínače 53
Montážní schéma elektroinstalace 54
Prováděcí schéma trojpólového vypínače 54
Trojpólový vypínač s vypínáním středního vodiče – řazení č. 03 56
Základní zapojení trojpólového vypínače č. 03 56
Montážní schéma elektroinstalace 57
Prováděcí schéma trojpólového vypínače č. 03 58
Skupinový přepínač – řazení č. 4 60
Základní zapojení skupinového přepínače 60
Montážní schéma elektroinstalace 61
Prováděcí schéma skupinového přepínače 61
Sériový vypínač (lustrový) – řazení č. 5 63
Základní zapojení sériového vypínače 63
Montážní schéma elektroinstalace 64
Prováděcí schéma sériového vypínače 64





Obsah
Střídavý přepínač (schodišťový) – řazení č. 6 65
Základní zapojení střídavého přepínače 66
Montážní schéma elektroinstalace 66
Prováděcí schéma střídavého přepínače 67
Křížový přepínač – řazení č. 7 68
Základní zapojení křížového přepínače 69
Montážní schéma elektroinstalace 69
Prováděcí schéma křížového přepínače 70
Sériový přepínač střídavý – řazení č. 5A 72
Základní zapojení sériového přepínače střídavého 72
Montážní schéma elektroinstalace 73
Prováděcí schéma sériového přepínače střídavého 73
Dvojitý přepínač střídavý – řazení č. 5B 75
Základní zapojení dvojitého přepínače střídavého 75
Montážní schéma elektroinstalace 76
Prováděcí schéma dvojitého přepínače střídavého 76
Zářivkové svítidlo 78
Základní zapojení zářivkového svítidla 78
Schéma zapojení 79
Zapínací tlačítkový ovladač – řazení č. 1/0, 1/0S, 1/0So 81
Montážní schéma elektroinstalace tlačítek 82
Schodišťový automat mechanický – SA10 82
Schodišťový automat elektronický – PS-3C1o 85
Schodišťový automat elektronický – SA10E 86
Paměťové impulzní relé 86
Prováděcí schéma paměťového impulzního relé 87
Paměťové – impulzní relé 88
Cvičná zapojení spínačů 89
Zásuvky a vidlice 91
Zapojování zásuvkových obvodů v jednotlivých elektrických sítích 92
Elektroinstalační zásuvky v síti TN – C 92
Schematické značky zásuvek 92
Montážní schéma elektroinstalace zásuvek 93
Prováděcí schéma zásuvkového obvodu (podle zrušené ČSN 34 10 10) 93
Elektroinstalační zásuvky v síti TN – S  94
Prováděcí schéma zásuvkového obvodu (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2) 94
Elektroinstalační zásuvky v síti TT 95
Zapojení zásuvky mn v síti SELV do 50 V 95
Praktické provedení na výukovém panelu, síť TN-S 96





Obsah
KAPITOLA 3
Domácí telefony 97
Domácí dorozumívací audio- a videosystémy 97
Obsluha 97
Vstupní tabla 97
Domácí telefony 97
Interkomy 98
Zdroje 98
Elektrické zámky 98
Houkačky a zvonky 98
KAPITOLA 4
Elektroměrové rozváděče 103
Základní typová schémata elektroměrových rozváděčů 103
Provedení elektroměrových rozváděčů 104
Dimenzování vodičů u přímého měření 105
Dimenzování vodičů u nepřímého měření 106
Zkušební svorkovnice 106
Neměřené odběry 106
Zapojení měření s jednofázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-C 108
Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-C 109
Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TT 110
Zapojení měření s jednofázovým dvousazbovým elektroměrem
s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-C 111
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-C 112
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TT 113
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
a třípovelovým přijímačem HDO pro blokování přímotopného
vytápění a ohřívačů TUV v síti TN-C 114
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
a třípovelovým přijímačem HDO pro vytápění tepelným
čerpadlem a s blokováním přímotopného vytápění
a ohřívačů TUV v síti TN-C 115
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
a třípovelovým přijímačem HDO s blokováním přímotopného
vytápění a ohřívačů TUV a pro vytápění tepelným čerpadlem
u odběratelů kategorie C v síti TN-C 116





Obsah
Zapojení nepřímého třífázového měření proudu nad 80 A třífázovým
elektroměrem a spínačem sazby v síti TN-C 117
Zapojení jednosazbových elektroměrů ve vícebytovém domě v síti TN-C 119
Zapojení dvousazbových elektroměrů ve vícebytovém domě v síti TT 120
Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-S 121
Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem
s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-S 122
Základní typová schémata bytových rozváděčů 123
Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-C-S 126
Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-S 128
Bytový rozváděč jednofázový v síti TT 130
Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-C-S s použitím přepěťové ochrany 132
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S 134
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-S 136
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S 138
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S, zapojení se dvěma proudovými chrániči
(selektivně) 140
Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí přijímače HDO umístěného
v elektroměrovém rozváděči v síti TN-C-S 142
Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí přijímače HDO umístěného
v elektroměrovém rozváděči v síti TN-S 144
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S s použitím přepěťové ochrany 146
Bytový rozváděč třífázový v síti TN-S s použitím přepěťové ochrany a
pojistkového odpínače 148
KAPITOLA 5
Základní zapojení stykačových kombinací 151
Spouštění elektromotoru 151
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí stykače ovládané tlačítky 151
Spouštění dvou třífázových asynchronních elektromotorů
pomocí vzájemně blokovaných stykačů ovládané tlačítky 154
Reverzace třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí stykačů ovládané tlačítky 156
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí reverzace ovládaného dvěma trojitými tlačítky 158
Reverzace třífázového asynchronního elektromotoru
s blokováním okamžitého zpětného chodu 160
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí stykače ovládaného tlačítky ze třech míst 162





Obsah
Postupné spouštění tří asynchronních elektromotorů
přes stykače pomocí tlačítek 164
Spouštění dvou asynchronních třífázových elektromotorů
pomocí stykačů, druhý s reverzací, ovládané tlačítkem na výdrž 166
Ovládání dvou asynchronních třífázových elektromotorů,
druhý se zpožděním a reverzací tlačítkem na výdrž 168
Postupné zapínání čtyř třífázových asynchronních elektromotorů
s použitím stykačů ovládané jedním tlačítkem 170
Brzdění třífázového asynchronního elektromotoru protiproudem
přes rezistory a pomocí časového relé ovládané tlačítky 173
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí
hvězda-trojúhelník přes stykače ovládané dvěma tlačítky na výdrž 175
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí
hvězda-trojúhelník přes stykače ovládané tlačítky 177
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí
hvězda-trojúhelník přes stykače a časové relé ovládané tlačítky 179
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník
s použitím stykačů a brzděním DC proudem ovládané tlačítkem na výdrž 181
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí
hvězda-trojúhelník ovládané tlačítky a s brzděním DC proudem 184
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník
s použitím stykačů, časového relé a brzdění DC proudem tlačítkem
na výdrž 187
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník
s použitím stykačů a časových relé, brzdění DC proudem 190
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí
hvězda-trojúhelník s použitím stykačů a s reverzací ovládané tlačítky
na výdrž 193
Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník
pomocí stykačů a časového relé s reverzací ovládanou tlačítky 196
Ovládání stavebního výtahu ze dvou míst pomocí dvou trojtlačítkových
ovládačů, který je poháněn třífázovým asynchronním elektromotorem 199
Cyklické opakování reverzace třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí časového relé 202
Cyklické opakování reverzace s vypnutím třífázového asynchronního
elektromotoru pomocí časového relé 204
Zapínání, vypínání a brzdění třífázového asynchronního elektromotoru
pomocí stykačů ovládané jedním tlačítkem 206





Obsah
KAPITOLA 6
Přílohy 209
Schematické elektrotechnické značky 209
Zásuvky 209
Svítidla 210
Spínače 210
Krabice rozvodné 211
Elektrické přístroje 211
Elektrické spotřebiče 212
Elektrická zařízení 213
Hromosvody 213
Způsoby uzemnění 213
Označení vodičů 214
Uložení vodičů 214
Elektrické přístroje 215
Kontakty 217
Tlačítka 217
Motory 217
Měřicí přístroje 218
Polovodiče 219
Elektrické stanice 219
Bleskojistky 219
Stožáry elektrického vedení 220
Konzoly 220
Zdivo 221
Popisy, tabulky 221
Značení vodičů 222
Elektrická střídavá soustava – AC 222
Elektrická stejnosměrná soustava – DC 222
Barevné označení žil vodičů 223
Úplná písmenová značka kabelového vodiče 223
Jističe (značení, průřez, charakteristiky) 223
Přehled požadované praxe pro pracovníky podle jednotlivých paragrafů
vyhlášky č. 50/78 Sb. 226
Rejstřík 227










11
Co je dobré vědět,
než začnete pracovat
s elektrickým proudem
Úraz elektrickým proudem
Úraz elektrickým proudem vzniká přímým působením elektrického proudu na lidský
organizmus dotykem nebo nežádoucími účinky způsobenými elektrickým proudem.
Úraz elektrickým proudem při dotyku může vzniknout:
 dotykem nebezpečných živých částí proti zemi
 dotykem nebezpečných živých částí různé polarity
 dotykem neživých částí elektrických zařízení, kde v  případě poruchy může vzniknout
nebezpečné napětí
Symbol varující před rizikem úrazu elektrickým proudem
Reakce lidského organizmu na vzrůstající střídavý elektrický proud protékající lidským tělem:
 při intenzitě elektrického proudu (AC) do 0,5 mA a (DC) do 2 mA obvykle bez reakce
 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 0,5 do 5 mA a (DC) od 2 do 25 mA vyvolává
příjemné pocity brnění – tento pocit nazýváme mez vnímání
 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 5 mA a (DC) od 25 mA nastává křeč, která
postiženému znemožní vlastní vyproštění – překročí se mez uvolnění
 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 30 mA a (DC) od 120 mA nastává ochrnutí
srdečního svalu (chvění srdečních komor) – tzv. hranice fi brilací





12
Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem
V  každé periodě srdečního tepu je obsažena tzv. vulnerabilní (zranitelná) fáze, trvající asi
0,2 s, která značně ovlivňuje vznik fi brilace srdečních komor.
Účinky impulzních proudů vznikajících při přeskoku jiskry z živé části vysokého napětí na
člověka nebo při výboji kondenzátoru nazýváme mez bolestivosti.
První pomoc při úrazu elektrickým proudem
Laická pomoc při úrazu elektrickým proudem (postup):
1. Vyproštění postiženého
2. Zjištění zdravotního stavu
3. Neodkladná resuscitace
4. Laické ošetření případných zranění
5. Přivolání lékaře
6. Ohlášení úrazu
Vyproštění postiženého
Vypnutí rozvaděče. Při úrazu nízkým napětím lze vyprostit postiženého i odtažením za suchý
oděv. Při úrazu vysokým napětím se zachránce k  postiženému přibližuje drobnými krůčky
(krokové napětí) a snaží se jej vyprostit b uď odsunutím spadlého vodiče pomocí izolačního
předmětu (suchá dřevěná hůl), nebo odtažením postiženého tak, aby jeho vzdálenost
k postiženému byla co nejkratší (co nejmenší potenciálový rozdíl).
Zjištění zdravotního stavu
Ověříme, zda je postižený při vědomí a  zda jsou u  něj zachovány základní životní funkce
(ventilace plic a krevní oběh).
Neodkladnou resuscitaci nezahajujeme, jsou-li spolehlivé známky smrti (posmrtné skvrny,
posmrtná ztuhlost a mrtvolný zápach).
Postiženého v bezvědomí, který tyto známky nejeví, položíme na znak a podložením
umožníme záklon hlavy, abychom uvolnili dýchací cesty.
Zástava krevního oběhu vzniká při fi brilaci srdečních komor nebo při úplné zástavě srdce.
Je nutné ihned zahájit nepřímou srdeční masáž.
Neodkladná resuscitace
Umělé dýchání z plic do plic.





První pomoc při úrazu elektrickým proudem
13
Postup při umělém dýchání z plic do plic:
Hlavu postiženého zakláníme dozadu jednou ruko u pod krkem a tlakem druhé ruky na čelo.
Palcem a  ukazovákem této ruky stlačujeme nosní dírky postiženého. Zhluboka se ústy
nadechneme a překryjeme svými ústy ústa postiženého. Vydechneme vzduch do postiženého
a pozorujeme, zda se zvedá jeho hrudník. Oddálíme ústa a necháme postiženého pasivně
vydechnout, přičemž pozorujeme pokles hrudníku.
Při úplné zástavě dechu se doporučuje provést nejprve několik rychlejších vdechů a pak
zpomalit do normálního dechového rytmu (jeden cyklus za 3 až 4 vteřiny).
Postup při nepřímé srdeční masáži:
Vyhmatáme rukou spodní okraj hrudního koše. Spojení obou rukou položíme na spodní okraj
hrudního koše, přičemž ramena zachránce jsou přímo nad hrudníkem a lokty narovnány, aby
tlak působil kolmo dolů. Stlačujeme hrudník pravidelně, plynule a nepřerušovaně v rytmu 80
stisků za minutu. Stlačení hrudní kosti musí být asi 3 až 5 cm.
Provádějí-li umělé dýchání i nepřímou srdeční masáž současně dva zachránci (totéž platí i pro
jednoho zachránce), zařazují se 2 umělé vdechy za každým 30. stlačením hrudníku.
Laické ošetření případných zranění
Při úrazech elektřinou to bývá:
 popálení elektrickým obloukem při zkratu
 zevní krvácení z řezné nebo tržné rány
 pádem z výšky způsobené zlomeniny, vykloubení, vnitřní zranění
 následný šok
Popáleniny
Chladíme čistou studenou vodou po dobu a si 15 až 20 minut. Po chlazení popáleninu volně
pokryjeme sterilním obvazem a další ošetření přenecháme lékaři.
Zevní krvácení
Při krvácení většího rozsahu, zejména tepenném, lze vždy použít stlačení krvácející cévy prsty,
dlaní nebo sterilním tampónem přímo v ráně nebo stlačení přívodní tepny v tlakovém bodě
(tlakový obvaz nebo zaškrcovadlo).
Zlomeniny
Nenapravujeme je. Provedeme znehybnění klasickými nebo improvizovanými dlahami nebo
přitažením k tělu.
Šokový stav
Vzniká snížením krevního oběhu v důsledku ztráty krve.





14
Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem
Rozvinutý šok se projevuje nejčastěji těmito příznaky:
 pocit slabosti, závratě, neostré vidění, netečnost, ospalost
 úzkost a neklid
 nutkavý pocit žízně
 nevolnost až zvracení
Dovolíme postiženému, aby zaujal polohu, kterou považuje za nejpohodlnější. Nepodáváme
mu tekutiny a při čekání na zdravotnickou pomoc trvale kontrolujeme jeho stav. Při větší
ztrátě krve uložíme postiženého tak, aby měl do lní končetiny zdviženy asi 30 cm nad podložkou.
Přivolání lékaře
Lékař po příjezdu na místo úrazu použije účinnější resuscitační postupy.
Ohlášení úrazu
Úraz elektrickým proudem hlásíme svému přímému nadřízenému (vedoucímu). Postup při
hlášení úrazu popisují příslušné předpisy právní povahy.
Nezbývá než připomenout, že pro každého elektrotechnika je znalost první pomoci při
úrazech elektřinou potřebná nejen z právního, ale i etického hlediska, protože mu umožňuje, aby
v kritické chvíli zachránil lidský život.
Dvakrát měř, než sáhneš na živou část elektrického zařízení, která může být pro tebe osudnou.
Pro práci pod napětím a v blízkosti částí
s napětím platí obecné zásady
Pracující musí být v dobrém fyzickém i psychickém stavu a nesmí být pod vlivem alkoholu
nebo drog.
Pracující musí mít na sobě suchý a upnutý oděv. Prádlo a oděv nesmí být ze snadno
vznětlivých látek. Zakazuje se pracovat s vyhrnutými rukávy. Rukávy musí být v zápěstí zapnuty.
Pracující nesmí mít na těle kovové předměty (prsteny, řetízky, hodinky, náramky, náušnice,
pearcingy, kovové obroučky brýlí, štítky nebo jiné kovové součásti).
Upozornění: Neposkytnutí první pomoci osobě v nebezpečí smrti nebo vážně ohrožené na
zdraví je trestné.
Upozornění: Neposkytnutí první pomoci osobě v nebezpečí smrti nebo vážně ohrožené na
zdraví je trestné.





Pro práci pod napětím a v blízkosti částí s napětím platí obecné zásady
15
Tísňová volání
112 Integrovaný záchranný systém
150 Hasiči
155 Záchranná služba
156 Městská policie
158 Policie
Osoba seznámená dle § 3 vyhlášky č.50/78 Sb.
Pracovníci (žáci), kteří v organizaci ovládají nebo obsluhují elektrická zařízení a jsou bez
elektrotechnické kvalifi kace, musí organizace proškolit podle § 3 ,,Osoba seznámená“ nebo §4 ,,Osoba
poučená“.
Každý z výše jmenovaných paragrafů popisuje činnosti, které může pracovník (žák) provádět
během práce či výuky v dílnách na elektrickém zařízení.
Pověřený pracovník organizace (učitel odborného výcviku) provede patřičná školení, kdy
pracovníky (žáky) seznámí s elektrickým zařízením, především s obsluhou a údržbou elektrického
zařízení, dále s nebezpečími, která mohou vzniknout v důsledku nepozornosti během obsluhy nebo
ovládání elektrického zařízení atd.
Po provedeném školení následuje vyhotovení zápisu, který podepíší všichni proškolení pracovníci
nebo žáci a také pověřený školitel.
Pracovníci (žáci) mohou provádět podle § 3 ,,Osoba seznámená“ především ovládání a obsluhu
elektrických zařízení.
Mohou provádět opravy a úpravy elektrického zařízení bez napětí.
Nesmí používat elektrická zařízení, která jsou viditelně poškozena nebo jeví známky
poškození.
Pracovníci (žáci) se nesmí k živé části elektrického zařízení, která není pod krytem,
přiblížit na menší vzdálenost než 1 m.
Pracovníci organizace mohou sami manipulovat s prodlužovacími šňůrami, vyměňovat pojistky,
žárovky a provádět běžné čisticí a udržovací práce při vypnutém elektrickém zařízení.
Bližší informace lze získat z normy ,,Obsluha a práce na elektrických zařízeních, ČSN EN 50 110-1
ed.2“, s účinností od 1. 8. 2005.
Tísňová volání
112Integrovaný záchranný systém
150 Hasiči
155 Záchranná služba
156 Městská policie
158 Policie
Osoba seznámená dle § 3 vyhlášky č.50/78 Sb.
Pracovníci (žáci), kteří v organizaci ovládají nebo obsluhují elektrická zařízení a jsou bez
elektrotechnické kvalifi kace, musí organizace proškolit podle § 3 ,,Osoba seznámená“ nebo §4 ,,Osoba
poučená“.
Každý z výše jmenovaných paragrafů popisuje činnosti, které může pracovník (žák) provádět
během práce či výuky v dílnách na elektrickém zařízení.
Pověřený pracovník organizace (učitel odborného výcviku) provede patřičná školení, kdy
pracovníky (žáky) seznámí s elektrickým zařízením, především s obsluhou a údržbou elektrického
zařízení, dále s nebezpečími, která mohou vzniknout v důsledku nepozornosti během obsluhy nebo
ovládání elektrického zařízení atd.
Po provedeném školení následuje vyhotovení zápisu, který podepíší všichni proškolení pracovníci
nebo žáci a také pověřený školitel.
Pracovníci (žáci) mohou provádět podle § 3 ,,Osoba seznámená“ především ovládání a obsluhu
elektrických zařízení.
Mohou provádět opravy a úpravy elektrického zařízení bez napětí.
Nesmí používat elektrická zařízení, která jsou viditelně poškozena nebo jeví známky
poškození.
Pracovníci (žáci) se nesmí k živé části elektrického zařízení, která není pod kr ytem,
přiblížit na menší vzdálenost než 1 m.
Pracovníci organizace mohou sami manipulovat s prodlužovacími šňůrami, vyměňovat pojistky,
žárovky a provádět běžné čisticí a udržovací práce při vypnutém elektrickém zařízení.
Bližší informace lze získat z normy ,,Obsluha a práce na elektrických zařízeních, ČSN EN 50 110-1
ed.2“, s účinností od 1. 8. 2005.










17
KAPITOLA 1
Rozvod
elelektrické
energie
Výroba elektrické energie
Stále rostoucí potřebu elektrické energie pro průmysl,
dopravu i domácnosti mohou uspokojit jen dostatečně
výkonné elektrárny. Na elektrickou energii se v nich
přeměňuje teplo, energie proudící vody, jaderná energie, využívá se energie větru,
slunečního záření nebo mořského přílivu. V České republice patří k dostupným zdrojům pro výrobu
elektrické energie:
 tepelné elektrárny (červená)
 jaderné elektrárny (žlutá)
 vodní elektrárny (modrá)
Obrázek 1.1 Přehled elektráren ČR
V této kapitole:
 Výroba elektrické energie
 Jednotlivé druhy
elektrických sítí nn
 Schéma silového rozvodu
obytného objektu
 Materiál pro elektrické
rozvody
 Jištění a kontrola
provozního stavu
 Měření izolačního odporu
elektrické instalace
 Měření odporu uzemnění
pomocí přístroje PU 430
 Sdělovače a ovladače
(ČSN EN 60073)





18
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Klasická tepelná elektrárna
Obrázek 1.2 Schéma tepelné elektrárny
Spalováním fosilního paliva, obvykle hnědého energetického uhlí, se uvolňuje teplo, kterým
se v parním kotli zahřívá voda, a vzniká pára o vysoké teplotě a tlaku. Pára proudí na lopatky
parní turbíny, ve které se část energie páry přemění na kinetickou energii turbíny. Na
společné ose s turbínou je generátor elektrického proudu. Tomuto soustrojí se říká turbogenerátor
nebo turboalternátor. Pára se po průchodu turbínou odvádí do kondenzátoru, kde se chladí
velkým množstvím chladicí vody. Zkapalněná pá ra se čerpadlem vhání zpět do parního kotle
a celý koloběh se opakuje. U každé tepelné elektrárny stojí obrovské betonové chladicí věže
(obr. vlevo), nad kterými se neustále vznášejí bílé obláčky vodní páry.
V  chladicích věžích se proudem vzduchu ochlazuje chladicí voda, která v  kondenzátoru
ochlazovala páru a  tím se sama zahřála. Kromě výše popsané elektrárny vyrábějící pouze
elektrickou energii (tzv. kondenzační elektrárna) jsou dnes běžně v provozu i elektrárny, ve
kterých probíhá kombinovaná výroba elektřiny a tepla. K výrobě elektřiny se nevyužívá
veškerá dostupná energie páry, ale část energie se využívá k dálkovému vytápění bytů
a průmyslových objektů. Elektrárna slouží jako kombinovaný zdroj elektrické energie a tepla.





Výroba elektrické energie
19
Jaderná tepelná elektrárna
Obrázek 1.3 Schéma jaderné elektrárny
Liší se od klasické tepelné elektrárny v podstatě jen zdrojem tepla potřebného ke vzniku páry.
Tímto zdrojem je jaderný reaktor, ve kterém se teplo získává štěpením jader uranu 235. Kvůli
ochraně před radioaktivním zářením je tepelný systém jaderné elektrárny dvouokruhový. Voda
v primárním okruhu proudí aktivní zónou reaktoru a odebírá teplo vzniklé štěpením
a v parogenerátoru (tepelném výměníku) se pak tímto teplem zahřívá voda sekundárního okruhu.
Vzniklá pára pohání turbínu stejně jako v klasické tepelné elektrárně.
Vodní elektrárny – hydroelektrárny
U  nás jsou v  provozu tři druhy vodních elektráren: průtočné, akumulační a  přečerpávací.
V hydroelektrárnách voda roztáčí lopatky vodních turbín (Francisova, Kaplanova, Peltonova),
které pohánějí generátor elektrického proudu.





20
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Obrázek 1.4 Schéma vodní elektrárny
Vodní turbíny
Typ turbíny určuje způsob, jakým se energie vody přeměňuje na kinetickou energii vodní
turbíny. Nejčastěji používanými typy turbín v současné době jsou:
 Peltonova – používá se pro větší výkony, velký spád a menší průtok vody. Voda se
přivádí hubicí ve směru tečny k obvodu kola a dopadá na lopatky rotoru. Výkon se reguluje
kuželem v hubici.
 Francisova – používá se pro velký rozsah spádů i průtoků a je dnes nejrozšířenější
přetlakovou turbínou. Voda proudí do spirálové skříně turbíny, protéká rozváděcím kolem,
naráží na lopatky oběžného kola a odtéká sací troubou. Výkon se reguluje natáčením
lopatek rozváděcího kola.
 Kaplanova – je to vrtulová turbína, která má natáčivé lopatky rozváděcího i oběžného
kola. Je vhodná pro vodní elektrárny s kolísavým průtokem a spádem. Předností
tohoto typu jsou vysoké otáčky, což umožňuje používat generátory jednodušší konstrukce.
 Dériazova – jedná se o diagonální upravenou Kaplanovu turbínu.
Z energetického hlediska jsou nejvýznamnější elektrárny akumulační, využívající potenciální
energii vody zadržené přehradními hrázemi. Odtok vody z přehrady – a tím i výroba elektrické
energie – se reguluje podle časového zatížení energetického systému. Tyto elektrárny vyrábí
energii převážně jen v době energetických špiček, kdy dochází k největší spotřebě elektrické energie.
Výkon jaderných elektráren se během provozu prakticky nemění, takže v době snížené spotřeby
(např. v noci) je v energetické síti energie přebytek. Přečerpávací elektrárny tohoto nočního





Výroba elektrické energie
21
přebytku elektrické energie z  jaderných elektráren využívají. Vodní turbína může pracovat
i v obráceném režimu jako čerpadlo (tzv. reverzní turbína) a generátor se po připojení napětí
stane elektromotorem. Ve dne voda z horní nádrže proudí na turbínu a roztočený generátor
produkuje elektřinu. V noci elektromotor pohání čerpadlo, které čerpá vodu z dolní nádrže
zpět do horní nádrže, aby mohla ve dne znovu pohánět turbínu.
Obrázek 1.5 Turbíny: a) Peltonova, b) Francisova, c) Kaplanova
Přečerpávací elektrárny
Obrázek 1.6 Schéma přečerpávací elektrárny
a)
b) c)





22
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
V naší republice jsou v provozu tři přečerpávací vodní elektrárny: Štěchovice II, Dlouhé
stráně v Jeseníkách a Malešice u Dukovan. Vodní dílo Dalešice z let 1970–1978 je součástí
vodních děl zajišťujících provoz nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany. 100 metrů vysoká hráz
zadržuje 127 milionů m
3
vody. U paty hráze je přečerpávací elektrárna se čtyřmi reverzními
Francisovými turbínami pro spád 90 m s celkovým výkonem 4x112,5 MW. Pro výrobu energie
i jako pohon čerpadel jsou použity synchronní generátory s výstupním napětím 13,8 kV. Toto
napětí se pro dálkový přenos transformuje na 420 kV. Elektrárna má svým výkonem 450 MW
a rychlostí uvedení do plného výkonu za 30 sekund nezast upitelnou úlohu při regulaci výkonu
celostátního energetické soustavy i jako okamžitá poruchová rezerva.
Alternativní zdroje elektrické energie
Ze zdrojů, využívajících k výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie mají kromě vodních
elektráren největší význam a perspektivu solární (sluneční) a větrné elektrárny. V našich
podmínkách se solární a větrná energie podílí na dodávkách elektrické energie jen minimálně.
Kromě technických problémů a  vysokých pořizovacích nákladů je problém také v  tom, že
solární a větrná energie mají v porovnání s ostatními zdroji velmi malou výkonovou
hustotu (jednotka kWh/m2). Jde o to, že na výrobu určitého množství energie musí mít technické
zařízení určité rozměry. Následující tabulka ukazuje, že z tohoto hlediska (a tím i z hlediska
ekonomického) jsou na tom obnovitelné zdroje velmi špatně:
 větrná elektrárna 0,13 kWh/m
2

 solární elektrárna 0,25 kWh/m
2

 vodní elektrárna 108 kWh/m
2

 uhelná elektrárna 500 kWh/m
2

 jaderná elektrárna 650 kWh/m
2

Z obnovitelných zdrojů má pro velkovýrobu význam jenom energie vodní, zatímco solární
a větrné elektrárny najdou využití zejména v místech, kde není k dispozici energie z rozvodné sítě.
Z elektrárny po zásuvku
Elektrická energie je pro svou univerzálnost, relativně jednoduchou výrobu, „přepravu“ od
zdroje k místu spotřeby i přeměnu na jiné formy energie považována za nejušlechtilejší druh
energie. Dá se technicky poměrně snadno a s v elkou účinností měnit na jiný druh energie:
 mechanická – elektromotory (účinnost přes 90 %)
 teplo – tepelné spotřebiče, chladničky (účinnost přes 90 %)
 elektrická – transformátory, usměrňovače, měniče (účinnost až 98 %)
 zářivá – žárovky (účinnost do 8 %), zářivky a výbojky (účinnost až 40 %)
 chemická – galvanické články, elektrolýza (účinnost kolem 90 %)
 jaderná – urychlovače částic (účinnost asi 50 %)





Výroba elektrické energie
23
Elektrárny vyrábějí trojfázový střídavý proud o napětí několik tisíc voltů. Pro přenos na
velké vzdálenosti se toto napětí přímo v elektrárně transformuje na velmi vysoké napětí 110 kV,
220  kV nebo 400 kV. Nadzemními vedeními jsou jednotlivé elektrárny připojeny do
rozvodné sítě. Rozvodná síť má velmi složitou strukturu, která zajišťuje jednak přenos na velké
vzdálenosti při napětí 400 kV a  220 kV, jednak distribuci elektrické energie k  jednotlivým
spotřebitelům. Spojovacím prvkem mezi přenosovou a  distribuční částí rozvodné sítě jsou
transformační stanice.
Proč se k dálkovému přenosu elektrické
energie používá co nejvyšší napětí?
Důvodem je snížení ztrát při přenosu. Ekonomičtější je proto používat k  přenosu na větší
vzdálenosti co nejvyšší napětí, aby procházel co nejnižší proud. Teprve před místem spotřeby
se napětí transformuje na poměrně bezpečnou hodnotu 230 V a 400 V.
Proč se k dálkovému přenosu elektrické energie
běžně nepoužívá napětí vyšší než 400 kV?
Důvodem je elektrické pole kolem vodičů, které je při vyšších napětích už tak silné, že zejména
na hrotech vzniká koróna. Zvláště ve vlhkém počasí tato koróna způsobuje sršení (slyšitelné
jako praskot a viditelné jako světélkování v okolí vodičů) a to výrazně zvyšuje ztráty
elektrické energie. Vyšší napětí by vyžadovalo také odolnější izolátory a další nákladné konstrukční
úpravy.
Přenosová soustava
Dálkový přenos energie zajišťuje přenosová síť vedení velmi vysokého napětí. Linky
propojují jednotlivé zdroje a transformační stanice, aby bylo možno operativně řídit přenos energie
v závislosti na okamžité spotřebě elektřiny v různých oblastech i v případě poruchy na některé
části sítě. Už od 60. let 20. století byla naše přenosová síť propojena s přenosovými soustavami
tehdejších socialistických zemí. V roce 1995 byla naše přenosová síť propojena se
západoevropskou soustavou UCPTE. V naší republice dnes máme přes 3 000 km linek o napětí 400 kV
a přibližně 2 000 km linek s napětím 220 kV. Na mapce jsou červenou barvou znázorněny linky
400 kV, zelenou barvou linky 220 kV.





24
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Obrázek 1.7 Mapa přenosové sítě ČR
Distribuční síť
Obrázek 1.8 Schéma distribuční sítě





Jednotlivé druhy elektrických sítí nn
25
V  transformační stanici se velmi vysoké napětí transformuje na vysoké napětí 110 kV, část
elektrické energie se přivádí do velkých podniků těžkého průmyslu a do měníren zajišťujících
napájení elektrifi kovaných železničních tratí. Zbývající část se distribuuje k dalším
spotřebitelům (lehký průmysl, města, obce), kde se transformuje na napětí 22 kV. K poslední transformaci
na nízké napětí 230V a 400 V dochází v samotných podnicích, obcích a městských čtvrtích. Do
našich domácností tak přichází elektrický proud nízkého napětí, který rozsvítí žárovku nebo
pohání elektromotor vysavače. Jednofázové spotřebiče, osvětlení nebo zásuvky jsou napájeny
napětím 230 V. Třífázové spotřebiče, stroje a zásuvky jsou napájeny třífázovým napětím 400 V.
Napětí sítě
Zde uvádíme úrovně napětí používané pro klasifi kaci elektrických sítí a při konstrukci
elektrických přístrojů, strojů a zařízení. Napěťové stupně se defi nují napětím mezi vodiči (tj. ve
vícefázových soustavách sdruženým napětím). V ČR se používají následující napěťové stupně:
 malé napětí do 50 V včetně – zkratka mn
 nízké napětí nad 50 V do 1000 V včetně – zkratka nn
 vysoké napětí nad 1000 V do 52 kV – zkratka vn
 velmi vysoké napětí od 52 kV do 300 kV – zkratka vvn
 zvlášť vysoké napětí od 300 kV do 800 kV včetně – zkratka zvn
 ultravysoké napětí nad 800 kV – zkratka uvn
Jak je již výše uvedeno, v našich domácnostech je k dispozici nízké napětí 230 V a 400 V.
Nízké napětí 230 V  (jednofázové) se naměří mezi nulovým vodičem a  libovolnou fází. Napětí
400 V (třífázové) je potenciál mezi libovolnými dvěma fázemi.
Jednotlivé druhy elektrických sítí nn
Sítě TN
V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojení
vodičů PEN nebo PE se zemí.
Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní uzemňovací
přípojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným bodem silové napájecí sítě.
Vodič PEN se používá v pevných instalacích připojených na sítě TN s vodiči, jejichž průřez
není menší než 10 mm
2
mědi nebo 16 mm
2
hliníku.
Charakteristiky ochranných přístrojů a impedance obvodů musí být takové, aby došlo
v případě poruchy o  zanedbatelné impedanci, která může vzniknout kdekoliv v  instalaci mezi
fázovým vodičem a ochranným vodičem nebo neživou částí, k automatickému odpojení od
zdroje v předepsaném čase (0,4 s nebo 5 s).





26
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Přitom musí být splněna tato podmínka:
o as
U IZ  nebo
a
o
s
I
U
Z 
a
o
s
I
U
Z
3
2
následovně
o as
U IZ 5,1

kII
na
 
Kde: s
Z
– impedance poruchové smyčky (v ohmech Ω)
o
U
– jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech
a
I
– proud v  ampérech (A) vyvolávající automatické odpojení v  době stanovené
normou, který se dále určuje ze vztahu:
1,5 – bezpečnostní součinitel (chyby při měření)
n
I
– je jmenovitý proud nadproudového jisticího prvku (jističe)
k – součinitel vypínací charakteristiky nadproudového jisticího prvku (jističe
A,B,C,D)
Změřená impedance poruchové smyčky –
sm
Z

sms
ZZ ×= 5,1

k I
U
Z
n
o
sm
×
×5,1
Praktický příklad výpočtu impedanční smyčky
Zadání příkladu: V zásuvce jsme naměřili hodnotu impedance smyčky Z
sm
= 0,75 Ω. Obvod
je jištěn jističem 16 A s charakteristikou B.

s
3
2
a
o
I
U
Z≤× po dosazení
s
3
2
Z ≤×
516
230
×
výpočet 1,92Ω
Z
sm
= 0,75 ≤ Z
s
= 1,92Ω

Vyhodnocení měření: Naměřená hodnota impedance poruchové smyčky vyhovuje.
Levá strana je nižší než pravá.
Pokud by však byla na levé straně vyšší hodnota než na pravé, naměřená hodnota
impedance smyčky by nevyhověla a nebyla by splněna podmínka pro automatické odpojení od zdroje
v předepsaném čase.





Jednotlivé druhy elektrických sítí nn
27
Vypínací charakteristiky jističů
A  – nad 0 I
n
do 3 I
n
 – el. zařízení citlivá na proudové rázy (zařízení s polovodiči)
B – nad 3 I
n
do 5 I
n
 – el. zařízení nezpůsobující proudové rázy (jištění vedení)
C – nad 5 I
n
do 10 I
n
 – el. zařízení, která způsobují proudové rázy (motory)
D – nad 10 I
n
do 20 I
n
 – el. zařízení s vysokými proudovými rázy (transformátory)
Síť TN – C
Obrázek 1.9 Schéma zapojení v síti TN-C
Vodič PEN plní dvě funkce: ochrannou PE a  pracovní N. Vodič PEN je u  starších
elektroinstalací (ČSN 34 10 10) nejdříve připojen na kostru spotřebiče a následovně pokračuje na
svorkovnici spotřebiče. Vodič PEN se nesmí vypínat a jistit. Proudový chránič nesmí být
používán v sítích TN-C.
Síť TN - C - S
Obrázek 1.10 Schéma zapojení v síti TN-C-S
K rozdělení vodiče PEN dochází buď v elektroměrovém, nebo bytovém rozváděči. Po
rozdělení vodiče PEN se nesmí jednotlivé vodiče PE a N znovu spojit. V případě použití proudového
chrániče v síti TN-C-S nesmí být vodič PEN použit za chráničem na straně zátěže. Spojení
ochranného vodiče s vodičem PEN musí být provedeno před chráničem, tj. na straně zdroje.





28
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Síť TN - S 
Obrázek 1.11 Schéma zapojení v síti TN-S
Elektrické instalace prováděné v budovách občanské výstavby a v rodinných domcích musí
být v provedení TN-S nebo TN-C-S a ve většině případů jsou doplněny proudovými chrániči.
Stávající elektrická zařízení se kontrolují a revidují i s přihlédnutím k zrušené ČSN 34 10 10.
Sítě TT
Všechny neživé části společně chráněné stejným ochranným přístrojem musí být spojeny
ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto neživé části společný.
V sítích TT se musí pro ochranu při poruše používat proudové chrániče a je možno použít
i nadproudové ochranné přístroje při tr vale zajištěné dostatečně nízké hodnotě Z
s

(automatické odpojení 0,2 s nebo 1 s).

Jestliže doba vypnutí nemůže být splněna, je nutno provést doplňující ochranné pospojování.
Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být splněna tato podmínka:
VIR
nA
50 ≤×
Δ

Kde:
A
R
– součet odporů v ohmech zemniče a oc hranného vodiče k neživým částem
n
I

– jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče
Jestliže je použit nadproudový ochranný přístroj, musí být splněna následující podmínka:

o as
U IZ 
Kde: Z
S
– impedance v ohmech poruchové smyčky
a
I – proud v  ampérech vyvolávající automatickou funkci odporovacího přístroje
ve stanovené době
o
U – jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech
Uzemnění pro vodič PE se provádí u rozváděče. Hodnota uzemnění nesmí být větší než 15 Ω.





Jednotlivé druhy elektrických sítí nn
29
Síť TT
Obrázek 1.12 Schéma zapojení v síti TT
Sítě IT
V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se zemí přes dostatečně
vysokou impedanci. Toto spojení může být provedeno v nulovém nebo středním bodě sítě nebo
v umělém nulovém bodě. Umělý nulový bod může být přímo spojen se zemí, jestliže výsledná
impedance proti zemi je při frekvenci sítě dos tatečně vysoká. Jestliže nulový nebo střední bod
neexistuje, může se přes velkou impedanci uzemnit vodič vedení.
Neživé části musí být uzemněny jednotlivě, po skupinách nebo společně.
Musí být splněna tato podmínka:
 ve střídavých sítích VIR
dA
50 ≤×
 ve stejnosměrných sítích VIR
dA
120 
Kde:
A
R – součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem
d
I – poruchový proud v ampérech při první poruše o zanedbatelné impedanci mezi
vodičem vedení a neživou částí.
SÍŤ IT
V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění stálého napájení, musí být použit hlídač
izolačního stavu, aby signalizoval výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi
a zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho,
dokud porucha trvá. Doporučuje se, aby první porucha byla co nejdříve odstraněna.





30
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Obrázek 1.13 Schéma zapojení v síti IT
Schéma silového rozvodu obytného objektu
Rozdělení elektrického rozvodu v objektu
1. Přípojka
2. Hlavní domovní vedení
3. Odbočky k elektroměrům
4. Vedení od elektroměrů k jednotlivým bytovým rozvodnicím
5. Rozvod za bytovou rozvodnicí
Přípojka
Začíná u  venkovního nebo kabelového vedení nn a  končí u  přípojkové skříně. Přípojková
skříň se umísťuje vedle vchodových dveří do domu. U kabelových přípojek vedených v zemi
se přípojková skříň usazuje spodním okrajem 0,6 m od konečného terénu. Přípojka provedená
venkovním vedením se umísťuje 2,5 až 3 m od konečného terénu. Přípojka se provádí
kabelovými vodiči o minimálním průřezu AYKY-J 4x 16 mm
2
nebo CYKY-J 4x 10 mm
2
.
Hlavní domovní vedení (HDV)
Vede od přípojkové skříně (HDS) až k poslední odbočce k elektroměru. HDV se jistí
v přípojkové skříni (HDS) nožovými nebo závitovými pojistkami. Délka HDV má být co nejkratší
(max. 20 m). HDV se provádí vodiči AY 16 mm
2
nebo CY 10 mm
2
.
Odbočky k elektroměrům
Odbočujeme-li v odbočných rozvodnicích, musí být jejich spodní okraj 1,8 až 2,5 m nad
podlahou. Odbočky k elektroměrům se provádí vodiči AY 10 mm
2
nebo CY 6 mm
2
. Délka
odboček k elektroměrům má být maximálně 15 m. Odbočky k elektroměrům se jistí v odbočných





Schéma silového rozvodu obytného objektu
31
rozvodnicích. Odbočku k elektroměrům kratší než 3 m lze jistit před elektroměrem. Jmenovitý
proud jističe před elektroměrem u 1fázového rozvodu při příkonu 5,5 kW je 1x 25 A a u 3fá-
zového rozvodu při příkonu 14 kW je 3x 25 A.
Obrázek 1.14 Schéma silového rozvodu obytného objektu
Vedení od elektroměru k jednotlivým bytovým rozvodnicím
Jistí se jističem před elektroměrem. Platí stejné zásady jako pro odbočky k elektroměrům.
Úbytek napětí (
Δ
U) u světelných obvodů nemá být větší než 2 %, u měřidel a vařidel 3 % a ostatních
elektrických obvodů (motory) 5 %.
Rozvod za bytovou rozvodnicí
 Světelný obvod max. 10 svítidel, jištění 1x 6–10 A/B,vodič CY 3x 1,5 mm
2
 Zásuvkový obvod max. 10 zásuvek, jištění 1x 10–16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm
2
 Automatická pračka (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm
2
 El. sporák (samostatný přívod), sporáková kombinace 3x 16 A/B, vodič CY 5x 2,5 mm
2
 Mikrovlnná trouba (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm
2
 Myčka nádobí (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm
2
 Plynový kotel (samostatný přívod), zásuvka 1x 10 A/B, vodič CY 3x 1,5 mm
2
 Spínací hodiny, síťový napáječ, cívka stykače 1x 2 A/B, vodič CY 2x 1,5 mm
2
 Oběhové čerpadlo topení 1x 2 A/B, vodič CY 3x 1,5 mm2





32
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Materiál pro elektrické rozvody
Dělíme na:
1. Vodiče
2. Úložný materiál
3. Spojovací materiál
4. Upevňovací materiál
5. Pomocný materiál
Vodiče
Vodiče nám slouží k vedení elektrického proudu v uzavřeném elektrickém obvodu.
Jednožilové vodiče se převážně používají v rozváděčích, elektroinstalačních trubkách, lištách
a Lv žlabech.
Můstkové vodiče ukládáme do omítky nebo přímo do zdiva.
Kabelové vodiče se převážně používají na kabelové rošty, kanály, do kabelových výkopů
přímo v zemi.
Šňůry nám slouží pro pohyblivá prodloužení elektrického vedení a pohyblivé přívody
elektrických spotřebičů.
Obrázek 1.15 Vodiče: a) silový kabel CYKY, b) instalační plochý vodič CYKYLo
Vodiče rozdělujeme podle:
 materiálu jádra (C-měď, A-hliník)
 tvaru jader (kruhové, obdélníkové)
 izolace (izolované, holé)
 konstrukce (dráty, lana, kabely)
 počtu žil (jednožilové, vícežilové)
 jmenovitého průřezu atd.
Normalizovaná řada průřezů vodičů: 0,35 - 0,5 - 0,75 - 0,8 - 1 - 1,5 - 2,5 - 4 - 6 - 10 - 16 - 25 -
35 - 50 - 70 - 95 - 120 - 150 - 185 - 210 - 240 mm
2
...
a) b)





Materiál pro elektrické rozvody
33
Úložný materiál
Trubky, lišty, Lv žlaby atd. – slouží pro ukládání vodičů.
Rozdělení trubek:
 tuhá trubka z PVC (po 3 m)
 ohebná trubka z PVC
 ohebná trubka zesílená z polypropylenu
 ohebná trubka z kovového pásku (kopex)
 pancéřová závitová trubka
Obrázek 1.16 Ohebná PVC trubka, pancéřová trubka ohebná, PVC tyčová trubka (CONRAD)
Trubky z PVC ohebné, vnitřní průměr: 13, 16, 23, 29, 36, 48.
Pancéřové trubky závitové: 13, 16, 21, 29, 36, 42.
Příslušenství trubek: spojky, vývodky a u pancéřových trubek kolena, spojky atd.
Elektroinstalační lišty, kanály a žlaby:
Typové řady: 15 - 17 - 20 - 25 - 40 - 60 - 70 - 80 - 100 ...
Slouží pro montáž na omítku.
Lišty: vkládací, zaklapávací, hranaté, oblé, podlahové atd.
Kanály: elektroinstalační, parapetní, zemní, rozváděčové...
Obrázek 1.17 Elektroinstalační lišty, kabelový kanál (CONRAD)
Příslušenství lišt a  kanálů: přístrojové nosiče, rohy vnitřní a  vnější, příčky, kryty průběžné,
rohové, koncové, spojovací, ohybové, odbočné, průchodkové...





34
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Zajímavé řešení při rekonstrukcích v domech a bytech.
Krabice rozdělujeme:
 podle účelu na přístrojové KP68 a odbočné KO, KU a KR 68 (97)
 podle tvaru na kruhové, čtvercové a obdélníkové
 podle hloubky na mělké, polohluboké a hluboké
 podle těsnosti na obyčejné a utěsněné
 podle materiálu z termoplastů, hliníkové, pancéřové atd.
Obrázek 1.18 Krabice přístrojová KU, vestavná rozvodná krabice (CONRAD)
Krabicové rozvodky
Jsou osazeny svorkovnicí (čtyřpólovou nebo pětipólovou).
Typy rozvodných krabic:
Bakelitová nebo plastová ACYDUR 16, 19, 29.
Krabice KO 68, 97, 125, 250.
Krabice panelová čtyřhranná jednoduchá nebo dvojitá se svorkovnicí.
Spojovací materiál
 čtyřpólové a pětipólové svorkovnice do krabic KO, KU, KR
 plastové svorkovnice řadové (dvanáctipólové), typ např. RK
 svorka RSA 0,75 až 120 na DIN lištu
 svítidlové spojky a svorkovnice (porcelánové, plastové)
 řadové svorkovnice porcelánové
 stoupačkové svorkovnice
 zemnící a hromosvodové svorky atd.





Materiál pro elektrické rozvody
35
Obrázek 1.19 Svorkovnice do KU 68, krabicová svorka, porcelánová svorkovnice
Upevňovací materiál
Slouží k upevňování vodičů při elektrickém rozvodu na povrchu.
 Příchytky PVC ohebné nebo keramické malé i velké na DIN lištu kovovou nebo PVC.
 Bakelitové dvoustranné A nebo B šroubované, příchytky plastové zaklápěcí, pásky
z plastů, kovové příchytky.
 Elektroinstalační kanály a žlaby.
Obrázek 1.20 Upevňovací materiál pro elektrické vodiče





36
KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie
Pomocný materiál
Hmoždinky, špalíky, vruty, nastřelovací hřeby, sádra, těsnící tmely, lepidla atd.
Obrázek 1.21 Hmoždinky a vruty
Jištění a kontrola provozního stavu
Elektrické vedení, stroje, přístroje a spotřebiče jistíme proti přetížení a zkratu pojistkami,
jističi nebo jisticím nadproudovým relé.
Vodiče jistíme proti nadproudům, které vzniknou vlivem přetížení nebo zkratu. Zvolený
jisticí přístroj, který jistí vodič proti přetížení, mu sí zajistit, že teplota vodiče nepřestoupí jeho
dovolenou provozní teplotu. Při jištění proti zkratu musí být zajištěno, že teplota vodiče
nepřestoupí dovolenou teplotu při zkratu.
Jisticí přístroje se zařazují na začátek elektrického vedení ve směru od zdroje, v místě, kde se
mění průřez anebo kde se zmenšuje dovolené zatížení vodiče.
Při řazení jisticích přístrojů za sebou se musí zajistit selektivita jištění. To znamená, že jisticí
přístroj, který je blíže k místu poruchy, má vypnout dříve než přístroj vzdálenější.
Selektivního vypínání dosáhneme odstupňováním jisticích přístrojů podle jmenovitého proudu. Má-li
se zajistit selektivita mezi různými druhy jisticích přístrojů (jistič-pojistka), musí se porovnat
jejich vypínací charakteristiky.
Pojistky
Výrobní sortiment pojistek se neustále vyvíjí a vznikají nové, bezpečnější, výkonnější pojistky
a pojistkové systémy.
Pojistkové systémy můžeme rozdělit na:
 závitové pojistky
 válcové pojistky
 odp


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.