načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Elektrotechnická schémata a zapojení v p - Štěpán Berka

Elektrotechnická schémata a zapojení v p

Elektronická kniha: Elektrotechnická schémata a zapojení v p
Autor:

V knize Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 naleznete zapojení základních elektrických obvodů (od vypínačů přes zářivky a stykače až po rozváděče a domovní telefonní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4% 97%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 232
Rozměr: 23 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-4598-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace seznamuje se zapojením základních elektrických obvodů. Příručka obsahuje informace o výrobě a přenosu elektrické energie, schémata pro základní zapojení zásuvkových a světelných obvodů, zapojení domácích videotelefonů a zvonků, rozváděčů pro daný druh elektrické sítě a stykačových kombinací používaných k ovládání elektromotorů.

Popis nakladatele

V knize Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 naleznete zapojení základních elektrických obvodů (od vypínačů přes zářivky a stykače až po rozváděče a domovní telefonní systémy). Kniha je unikátní hlavně svou přehledností. Všechna schémata jsou totiž vykreslena barevně a doplněna ilustračními fotografiemi.

Kniha je rozdělena do šesti kapitol, v nichž najdete informace o výrobě a přenosu elektrické energie, dále schémata pro základní zapojení zásuvkových a světelných obvodů, zapojení domácích videotelefonů a zvonků, rozváděčů pro daný druh elektrické sítě, a stykačových kombinací používán k ovládání elektromotorů. Poslední kapitola pak obsahuje přehledný seznam nejpoužívanějších schematických elektrotechnických značek a barevného značení vodičů a jističů.

V knize najdete například schémata pro zapojení:

• Dvoupólových vypínačů
• Střídavých schodišťových vypínačů
• Křížových vypínačů
• Zářivkových svítidel
• Zásuvkových obvodů
• Domácího videosystému
• Elektroměrových rozváděčů
• Zapínání, vypínání a brzdění elektromotoru
• Reverzace elektromotoru s blokováním zpětného chodu

Zkušený autor Štěpán Berka všechna schémata a zapojení uvedená v knize prakticky odzkoušel se svými žáky elektrotechnického oboru na SOŠ a SOU. Obsah knihy je volen tak, aby byl v souladu s osnovami výuky odborného výcviku, především oboru Elektrikář pro silnoproud a Mechanik silnoproudých zařízení.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Štěpán Berka - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Elektrotechnická schémata a zapojení v p" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Štěpán Berka

Elektrotechnická schémata

a zapojení v praxi 1

Computer Press

Brno

2015


Elektrotechnická schémata

a zapojení v praxi 1

Štěpán Berka

Obálka: Martin Sodomka

Odpovědný redaktor: Roman Bureš

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Tisk: FINIDR, s. r. o.

Objednávky knih:

http://knihy.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-251-4598-2

Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2015 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 23 069.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného

souhlasu vydavatele.

1. vydání


Obsah

Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým

proudem 11

Úraz elektrickým proudem 11

První pomoc při úrazu elektrickým proudem 12

Vyproštění postiženého 12

Zjištění zdravotního stavu 12

Neodkladná resuscitace 12

Laické ošetření případných zranění 13

Přivolání lékaře 14

Ohlášení úrazu 14 Pro práci pod napětím a v blízkosti částí s napětím platí obecné zásady 14

KAPITOLA 1

Rozvod elelektrické energie 17

Výroba elektrické energie 17

Klasická tepelná elektrárna 18

Jaderná tepelná elektrárna 19

Vodní elektrárny – hydroelektrárny 19

Vodní turbíny 20

Přečerpávací elektrárny 21

Alternativní zdroje elektrické energie 22

Z elektrárny po zásuvku 22

Přenosová soustava 23

Distribuční síť 24 Jednotlivé druhy elektrických sítí nn 25

Sítě TN 25

Sítě TT 28

Sítě IT 29 Schéma silového rozvodu obytného objektu 30

Rozdělení elektrického rozvodu v objektu 30 Materiál pro elektrické rozvody 32

Vodiče 32

Úložný materiál 33

Spojovací materiál 34

Upevňovací materiál 35

Pomocný materiál 36


Obsah

Jištění a kontrola provozního stavu 36

Pojistky 36

Jističe 39 Měření izolačního odporu elektrické instalace 41

Měření izolačních odporů všech vodičů oproti ochrannému vodiči PE 41

Měření izolačních odporů mezi vodiči L1, L2, L3 a N 41

Měření izolačních odporů jednotlivých rozpojených vinutí na svorkovnici

motoru 42

Měření odporu uzemnění pomocí přístroje PU 430 43

Sdělovače a ovladače (ČSN EN 60073) 44

Sdělovače – optické 44

Ovladače – optické 45

Neprosvětlené ovladače 46

KAPITOLA 2

Spínače nízkého napětí 47

Jednopólový vypínač – řazení č.1 48

Základní zapojení jednopólového vypínače 48

Montážní schéma elektroinstalace 49

Prováděcí schéma jednopólového vypínače 49 Dvoupólový vypínač – řazení č. 2 50

Základní zapojení dvoupólového vypínače 51

Montážní schéma zapojení 51

Prováděcí schéma dvoupólového vypínače 52 Trojpólový vypínač – řazení č. 3 52

Základní zapojení trojpólového vypínače 53

Montážní schéma elektroinstalace 54

Prováděcí schéma trojpólového vypínače 54 Trojpólový vypínač s vypínáním středního vodiče – řazení č. 03 56

Základní zapojení trojpólového vypínače č. 03 56

Montážní schéma elektroinstalace 57

Prováděcí schéma trojpólového vypínače č. 03 58 Skupinový přepínač – řazení č. 4 60

Základní zapojení skupinového přepínače 60

Montážní schéma elektroinstalace 61

Prováděcí schéma skupinového přepínače 61 Sériový vypínač (lustrový) – řazení č. 5 63

Základní zapojení sériového vypínače 63

Montážní schéma elektroinstalace 64

Prováděcí schéma sériového vypínače 64


Obsah

Střídavý přepínač (schodišťový) – řazení č. 6 65

Základní zapojení střídavého přepínače 66

Montážní schéma elektroinstalace 66

Prováděcí schéma střídavého přepínače 67 Křížový přepínač – řazení č. 7 68

Základní zapojení křížového přepínače 69

Montážní schéma elektroinstalace 69

Prováděcí schéma křížového přepínače 70 Sériový přepínač střídavý – řazení č. 5A 72

Základní zapojení sériového přepínače střídavého 72

Montážní schéma elektroinstalace 73

Prováděcí schéma sériového přepínače střídavého 73 Dvojitý přepínač střídavý – řazení č. 5B 75

Základní zapojení dvojitého přepínače střídavého 75

Montážní schéma elektroinstalace 76

Prováděcí schéma dvojitého přepínače střídavého 76 Zářivkové svítidlo 78

Základní zapojení zářivkového svítidla 78

Schéma zapojení 79 Zapínací tlačítkový ovladač – řazení č. 1/0, 1/0S, 1/0So 81

Montážní schéma elektroinstalace tlačítek 82 Schodišťový automat mechanický – SA10 82 Schodišťový automat elektronický – PS-3C1o 85 Schodišťový automat elektronický – SA10E 86 Paměťové impulzní relé 86

Prováděcí schéma paměťového impulzního relé 87

Paměťové – impulzní relé 88 Cvičná zapojení spínačů 89 Zásuvky a vidlice 91 Zapojování zásuvkových obvodů v jednotlivých elektrických sítích 92

Elektroinstalační zásuvky v síti TN – C 92

Schematické značky zásuvek 92

Montážní schéma elektroinstalace zásuvek 93

Prováděcí schéma zásuvkového obvodu (podle zrušené ČSN 34 10 10) 93

Elektroinstalační zásuvky v síti TN – S  94

Prováděcí schéma zásuvkového obvodu (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2) 94

Elektroinstalační zásuvky v síti TT 95

Zapojení zásuvky mn v síti SELV do 50 V 95

Praktické provedení na výukovém panelu, síť TN-S 96


Obsah

KAPITOLA 3

Domácí telefony 97

Domácí dorozumívací audio- a videosystémy 97

Obsluha 97

Vstupní tabla 97

Domácí telefony 97

Interkomy 98

Zdroje 98

Elektrické zámky 98

Houkačky a zvonky 98

KAPITOLA 4

Elektroměrové rozváděče 103

Základní typová schémata elektroměrových rozváděčů 103

Provedení elektroměrových rozváděčů 104

Dimenzování vodičů u přímého měření 105

Dimenzování vodičů u nepřímého měření 106

Zkušební svorkovnice 106

Neměřené odběry 106

Zapojení měření s jednofázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-C 108

Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-C 109

Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TT 110

Zapojení měření s jednofázovým dvousazbovým elektroměrem

s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-C 111 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-C 112 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TT 113 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

a třípovelovým přijímačem HDO pro blokování přímotopného

vytápění a ohřívačů TUV v síti TN-C 114 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

a třípovelovým přijímačem HDO pro vytápění tepelným

čerpadlem a s blokováním přímotopného vytápění

a ohřívačů TUV v síti TN-C 115 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

a třípovelovým přijímačem HDO s blokováním přímotopného

vytápění a ohřívačů TUV a pro vytápění tepelným čerpadlem

u odběratelů kategorie C v síti TN-C 116


Obsah

Zapojení nepřímého třífázového měření proudu nad 80 A třífázovým

elektroměrem a spínačem sazby v síti TN-C 117 Zapojení jednosazbových elektroměrů ve vícebytovém domě v síti TN-C 119 Zapojení dvousazbových elektroměrů ve vícebytovém domě v síti TT 120 Zapojení měření s třífázovým jednosazbovým elektroměrem v síti TN-S 121 Zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem

s jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN-S 122

Základní typová schémata bytových rozváděčů 123

Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-C-S 126

Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-S 128

Bytový rozváděč jednofázový v síti TT 130

Bytový rozváděč jednofázový v síti TN-C-S s použitím přepěťové ochrany 132

Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S 134

Bytový rozváděč třífázový v síti TN-S 136

Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S 138

Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S, zapojení se dvěma proudovými chrániči

(selektivně) 140 Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí přijímače HDO umístěného

v elektroměrovém rozváděči v síti TN-C-S 142 Bytový rozváděč, dálkové spínání stykače pomocí přijímače HDO umístěného

v elektroměrovém rozváděči v síti TN-S 144 Bytový rozváděč třífázový v síti TN-C-S s použitím přepěťové ochrany 146 Bytový rozváděč třífázový v síti TN-S s použitím přepěťové ochrany a

pojistkového odpínače 148

KAPITOLA 5

Základní zapojení stykačových kombinací 151

Spouštění elektromotoru 151

Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí stykače ovládané tlačítky 151 Spouštění dvou třífázových asynchronních elektromotorů

pomocí vzájemně blokovaných stykačů ovládané tlačítky 154 Reverzace třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí stykačů ovládané tlačítky 156 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí reverzace ovládaného dvěma trojitými tlačítky 158 Reverzace třífázového asynchronního elektromotoru

s blokováním okamžitého zpětného chodu 160 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí stykače ovládaného tlačítky ze třech míst 162


Obsah

Postupné spouštění tří asynchronních elektromotorů

přes stykače pomocí tlačítek 164 Spouštění dvou asynchronních třífázových elektromotorů

pomocí stykačů, druhý s reverzací, ovládané tlačítkem na výdrž 166 Ovládání dvou asynchronních třífázových elektromotorů,

druhý se zpožděním a reverzací tlačítkem na výdrž 168 Postupné zapínání čtyř třífázových asynchronních elektromotorů

s použitím stykačů ovládané jedním tlačítkem 170 Brzdění třífázového asynchronního elektromotoru protiproudem

přes rezistory a pomocí časového relé ovládané tlačítky 173 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí

hvězda-trojúhelník přes stykače ovládané dvěma tlačítky na výdrž 175 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí

hvězda-trojúhelník přes stykače ovládané tlačítky 177 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí

hvězda-trojúhelník přes stykače a časové relé ovládané tlačítky 179 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník

s použitím stykačů a brzděním DC proudem ovládané tlačítkem na výdrž 181 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí

hvězda-trojúhelník ovládané tlačítky a s brzděním DC proudem 184 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník

s použitím stykačů, časového relé a brzdění DC proudem tlačítkem

na výdrž 187 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník

s použitím stykačů a časových relé, brzdění DC proudem 190 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru přepínáním vinutí

hvězda-trojúhelník s použitím stykačů a s reverzací ovládané tlačítky

na výdrž 193 Spouštění třífázového asynchronního elektromotoru hvězda-trojúhelník

pomocí stykačů a časového relé s reverzací ovládanou tlačítky 196 Ovládání stavebního výtahu ze dvou míst pomocí dvou trojtlačítkových

ovládačů, který je poháněn třífázovým asynchronním elektromotorem 199 Cyklické opakování reverzace třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí časového relé 202 Cyklické opakování reverzace s vypnutím třífázového asynchronního

elektromotoru pomocí časového relé 204 Zapínání, vypínání a brzdění třífázového asynchronního elektromotoru

pomocí stykačů ovládané jedním tlačítkem 206


Obsah

KAPITOLA 6

Přílohy 209

Schematické elektrotechnické značky 209

Zásuvky 209

Svítidla 210

Spínače 210

Krabice rozvodné 211

Elektrické přístroje 211

Elektrické spotřebiče 212

Elektrická zařízení 213

Hromosvody 213

Způsoby uzemnění 213

Označení vodičů 214

Uložení vodičů 214

Elektrické přístroje 215

Kontakty 217

Tlačítka 217

Motory 217

Měřicí přístroje 218

Polovodiče 219

Elektrické stanice 219

Bleskojistky 219

Stožáry elektrického vedení 220

Konzoly 220

Zdivo 221

Popisy, tabulky 221 Značení vodičů 222

Elektrická střídavá soustava – AC 222

Elektrická stejnosměrná soustava – DC 222

Barevné označení žil vodičů 223

Úplná písmenová značka kabelového vodiče 223 Jističe (značení, průřez, charakteristiky) 223 Přehled požadované praxe pro pracovníky podle jednotlivých paragrafů vyhlášky č. 50/78 Sb. 226

Rejstřík 227



11

Co je dobré vědět,

než začnete pracovat

s elektrickým proudem

Úraz elektrickým proudem

Úraz elektrickým proudem vzniká přímým působením elektrického proudu na lidskýorganizmus dotykem nebo nežádoucími účinky způsobenými elektrickým proudem.

Úraz elektrickým proudem při dotyku může vzniknout:

 dotykem nebezpečných živých částí proti zemi

 dotykem nebezpečných živých částí různé polarity

 dotykem neživých částí elektrických zařízení, kde v  případě poruchy může vzniknout

nebezpečné napětí

Symbol varující před rizikem úrazu elektrickým proudem

Reakce lidského organizmu na vzrůstající střídavý elektrický proud protékající lidským tělem:

 při intenzitě elektrického proudu (AC) do 0,5 mA a (DC) do 2 mA obvykle bez reakce

 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 0,5 do 5 mA a (DC) od 2 do 25 mA vyvolává

příjemné pocity brnění – tento pocit nazýváme mez vnímání

 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 5 mA a (DC) od 25 mA nastává křeč, která

postiženému znemožní vlastní vyproštění – překročí se mez uvolnění

 při intenzitě elektrického proudu (AC) od 30 mA a (DC) od 120 mA nastává ochrnutí

srdečního svalu (chvění srdečních komor) – tzv. hranice fi brilací


12

Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem

V  každé periodě srdečního tepu je obsažena tzv. vulnerabilní (zranitelná) fáze, trvající asi

0,2 s, která značně ovlivňuje vznik fi brilace srdečních komor.

Účinky impulzních proudů vznikajících při přeskoku jiskry z živé části vysokého napětí na

člověka nebo při výboji kondenzátoru nazýváme mez bolestivosti.

První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Laická pomoc při úrazu elektrickým proudem (postup):

1. Vyproštění postiženého

2. Zjištění zdravotního stavu

3. Neodkladná resuscitace

4. Laické ošetření případných zranění

5. Přivolání lékaře

6. Ohlášení úrazu Vyproštění postiženého Vypnutí rozvaděče. Při úrazu nízkým napětím lze vyprostit postiženého i odtažením za suchý oděv. Při úrazu vysokým napětím se zachránce k  postiženému přibližuje drobnými krůčky (krokové napětí) a snaží se jej vyprostit buď odsunutím spadlého vodiče pomocí izolačního předmětu (suchá dřevěná hůl), nebo odtažením postiženého tak, aby jeho vzdálenostk postiženému byla co nejkratší (co nejmenší potenciálový rozdíl). Zjištění zdravotního stavu Ověříme, zda je postižený při vědomí a  zda jsou u  něj zachovány základní životní funkce (ventilace plic a krevní oběh). Neodkladnou resuscitaci nezahajujeme, jsou-li spolehlivé známky smrti (posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost a mrtvolný zápach). Postiženého v bezvědomí, který tyto známky nejeví, položíme na znak a podloženímumožníme záklon hlavy, abychom uvolnili dýchací cesty. Zástava krevního oběhu vzniká při fi brilaci srdečních komor nebo při úplné zástavě srdce. Je nutné ihned zahájit nepřímou srdeční masáž. Neodkladná resuscitace Umělé dýchání z plic do plic.


První pomoc při úrazu elektrickým proudem

13

Postup při umělém dýchání z plic do plic:

Hlavu postiženého zakláníme dozadu jednou rukou pod krkem a tlakem druhé ruky na čelo.

Palcem a  ukazovákem této ruky stlačujeme nosní dírky postiženého. Zhluboka se ústy nadechneme a překryjeme svými ústy ústa postiženého. Vydechneme vzduch do postiženého

a pozorujeme, zda se zvedá jeho hrudník. Oddálíme ústa a necháme postiženého pasivněvydechnout, přičemž pozorujeme pokles hrudníku.

Při úplné zástavě dechu se doporučuje provést nejprve několik rychlejších vdechů a pakzpomalit do normálního dechového rytmu (jeden cyklus za 3 až 4 vteřiny).

Postup při nepřímé srdeční masáži:

Vyhmatáme rukou spodní okraj hrudního koše. Spojení obou rukou položíme na spodní okraj

hrudního koše, přičemž ramena zachránce jsou přímo nad hrudníkem a lokty narovnány, aby

tlak působil kolmo dolů. Stlačujeme hrudník pravidelně, plynule a nepřerušovaně v rytmu 80

stisků za minutu. Stlačení hrudní kosti musí být asi 3 až 5 cm.

Provádějí-li umělé dýchání i nepřímou srdeční masáž současně dva zachránci (totéž platí i pro

jednoho zachránce), zařazují se 2 umělé vdechy za každým 30. stlačením hrudníku.

Laické ošetření případných zranění

Při úrazech elektřinou to bývá:

 popálení elektrickým obloukem při zkratu

 zevní krvácení z řezné nebo tržné rány

 pádem z výšky způsobené zlomeniny, vykloubení, vnitřní zranění

 následný šok Popáleniny Chladíme čistou studenou vodou po dobu asi 15 až 20 minut. Po chlazení popáleninu volně pokryjeme sterilním obvazem a další ošetření přenecháme lékaři. Zevní krvácení Při krvácení většího rozsahu, zejména tepenném, lze vždy použít stlačení krvácející cévy prsty, dlaní nebo sterilním tampónem přímo v ráně nebo stlačení přívodní tepny v tlakovém bodě (tlakový obvaz nebo zaškrcovadlo). Zlomeniny Nenapravujeme je. Provedeme znehybnění klasickými nebo improvizovanými dlahami nebo přitažením k tělu. Šokový stav Vzniká snížením krevního oběhu v důsledku ztráty krve.


14

Co je dobré vědět, než začnete pracovat s elektrickým proudem

Rozvinutý šok se projevuje nejčastěji těmito příznaky:

 pocit slabosti, závratě, neostré vidění, netečnost, ospalost

 úzkost a neklid

 nutkavý pocit žízně

 nevolnost až zvracení Dovolíme postiženému, aby zaujal polohu, kterou považuje za nejpohodlnější. Nepodáváme mu tekutiny a při čekání na zdravotnickou pomoc trvale kontrolujeme jeho stav. Při většíztrátě krve uložíme postiženého tak, aby měl dolní končetiny zdviženy asi 30 cm nad podložkou. Přivolání lékaře Lékař po příjezdu na místo úrazu použije účinnější resuscitační postupy. Ohlášení úrazu Úraz elektrickým proudem hlásíme svému přímému nadřízenému (vedoucímu). Postup při hlášení úrazu popisují příslušné předpisy právní povahy. Nezbývá než připomenout, že pro každého elektrotechnika je znalost první pomoci přiúrazech elektřinou potřebná nejen z právního, ale i etického hlediska, protože mu umožňuje, aby v kritické chvíli zachránil lidský život. Dvakrát měř, než sáhneš na živou část elektrického zařízení, která může být pro tebe osudnou. Pro práci pod napětím a v blízkosti částí s napětím platí obecné zásady Pracující musí být v dobrém fyzickém i psychickém stavu a nesmí být pod vlivem alkoholu nebo drog. Pracující musí mít na sobě suchý a upnutý oděv. Prádlo a oděv nesmí být ze snadnovznětlivých látek. Zakazuje se pracovat s vyhrnutými rukávy. Rukávy musí být v zápěstí zapnuty. Pracující nesmí mít na těle kovové předměty (prsteny, řetízky, hodinky, náramky, náušnice, pearcingy, kovové obroučky brýlí, štítky nebo jiné kovové součásti).

Upozornění: Neposkytnutí první pomoci osobě v nebezpečí smrti nebo vážně ohrožené na

zdraví je trestné.

Upozornění: Neposkytnutí první pomoci osobě v nebezpečí smrti nebo vážně ohrožené na

zdraví je trestné.


Pro práci pod napětím a v blízkosti částí s napětím platí obecné zásady

15

Tísňová volání

112 Integrovaný záchranný systém

150 Hasiči

155 Záchranná služba

156 Městská policie

158 Policie

Osoba seznámená dle § 3 vyhlášky č.50/78 Sb.

Pracovníci (žáci), kteří v organizaci ovládají nebo obsluhují elektrická zařízení a jsou bezelektrotechnické kvalifi kace, musí organizace proškolit podle § 3 ,,Osoba seznámená“ nebo §4 ,,Osoba

poučená“.

Každý z výše jmenovaných paragrafů popisuje činnosti, které může pracovník (žák) provádětběhem práce či výuky v dílnách na elektrickém zařízení.

Pověřený pracovník organizace (učitel odborného výcviku) provede patřičná školení, kdypracovníky (žáky) seznámí s elektrickým zařízením, především s obsluhou a údržbou elektrickéhozařízení, dále s nebezpečími, která mohou vzniknout v důsledku nepozornosti během obsluhy nebo

ovládání elektrického zařízení atd.

Po provedeném školení následuje vyhotovení zápisu, který podepíší všichni proškolení pracovníci

nebo žáci a také pověřený školitel.

Pracovníci (žáci) mohou provádět podle § 3 ,,Osoba seznámená“ především ovládání a obsluhu

elektrických zařízení.

Mohou provádět opravy a úpravy elektrického zařízení bez napětí.

Nesmí používat elektrická zařízení, která jsou viditelně poškozena nebo jeví známky

poškození.

Pracovníci (žáci) se nesmí k živé části elektrického zařízení, která není pod krytem,přiblížit na menší vzdálenost než 1 m.

Pracovníci organizace mohou sami manipulovat s prodlužovacími šňůrami, vyměňovat pojistky,

žárovky a provádět běžné čisticí a udržovací práce při vypnutém elektrickém zařízení.

Bližší informace lze získat z normy ,,Obsluha a práce na elektrických zařízeních, ČSN EN 50 110-1

ed.2“, s účinností od 1. 8. 2005. Tísňová volání

112 Integrovaný záchranný systém

150 Hasiči

155 Záchranná služba

156 Městská policie

158 Policie

Osoba seznámená dle § 3 vyhlášky č.50/78 Sb.

Pracovníci (žáci), kteří v organizaci ovládají nebo obsluhují elektrická zařízení a jsou bezelektrotechnické kvalifi kace, musí organizace proškolit podle § 3 ,,Osoba seznámená“ nebo §4 ,,Osoba

poučená“.

Každý z výše jmenovaných paragrafů popisuje činnosti, které může pracovník (žák) provádětběhem práce či výuky v dílnách na elektrickém zařízení.

Pověřený pracovník organizace (učitel odborného výcviku) provede patřičná školení, kdypracovníky (žáky) seznámí s elektrickým zařízením, především s obsluhou a údržbou elektrickéhozařízení, dále s nebezpečími, která mohou vzniknout v důsledku nepozornosti během obsluhy nebo

ovládání elektrického zařízení atd.

Po provedeném školení následuje vyhotovení zápisu, který podepíší všichni proškolení pracovníci

nebo žáci a také pověřený školitel.

Pracovníci (žáci) mohou provádět podle § 3 ,,Osoba seznámená“ především ovládání a obsluhu

elektrických zařízení.

Mohou provádět opravy a úpravy elektrického zařízení bez napětí.

Nesmí používat elektrická zařízení, která jsou viditelně poškozena nebo jeví známky

poškození.

Pracovníci (žáci) se nesmí k živé části elektrického zařízení, která není pod krytem,přiblížit na menší vzdálenost než 1 m.

Pracovníci organizace mohou sami manipulovat s prodlužovacími šňůrami, vyměňovat pojistky,

žárovky a provádět běžné čisticí a udržovací práce při vypnutém elektrickém zařízení.

Bližší informace lze získat z normy ,,Obsluha a práce na elektrických zařízeních, ČSN EN 50 110-1

ed.2“, s účinností od 1. 8. 2005.



17

KAPITOLA 1

Rozvod

elelektrické

energie

Výroba elektrické energie

Stále rostoucí potřebu elektrické energie pro průmysl,

dopravu i domácnosti mohou uspokojit jen dostatečně

výkonné elektrárny. Na elektrickou energii se v nich

přeměňuje teplo, energie proudící vody, jaderná energie, využívá se energie větru,slunečního záření nebo mořského přílivu. V České republice patří k dostupným zdrojům pro výrobu

elektrické energie:

 tepelné elektrárny (červená)

 jaderné elektrárny (žlutá)

 vodní elektrárny (modrá)

Obrázek 1.1 Přehled elektráren ČR

V této kapitole:

 Výroba elektrické energie

 Jednotlivé druhy

elektrických sítí nn

 Schéma silového rozvodu

obytného objektu

 Materiál pro elektrické

rozvody

 Jištění a kontrola

provozního stavu

 Měření izolačního odporu

elektrické instalace

 Měření odporu uzemnění

pomocí přístroje PU 430

 Sdělovače a ovladače

(ČSN EN 60073)


18

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Klasická tepelná elektrárna

Obrázek 1.2 Schéma tepelné elektrárny

Spalováním fosilního paliva, obvykle hnědého energetického uhlí, se uvolňuje teplo, kterým

se v parním kotli zahřívá voda, a vzniká pára o vysoké teplotě a tlaku. Pára proudí na lopatky

parní turbíny, ve které se část energie páry přemění na kinetickou energii turbíny. Naspoleč

né ose s turbínou je generátor elektrického proudu. Tomuto soustrojí se říká turbogenerátor

nebo turboalternátor. Pára se po průchodu turbínou odvádí do kondenzátoru, kde se chladí

velkým množstvím chladicí vody. Zkapalněná pára se čerpadlem vhání zpět do parního kotle

a celý koloběh se opakuje. U každé tepelné elektrárny stojí obrovské betonové chladicí věže

(obr. vlevo), nad kterými se neustále vznášejí bílé obláčky vodní páry.

V  chladicích věžích se proudem vzduchu ochlazuje chladicí voda, která v  kondenzátoru

ochlazovala páru a  tím se sama zahřála. Kromě výše popsané elektrárny vyrábějící pouze

elektrickou energii (tzv. kondenzační elektrárna) jsou dnes běžně v provozu i elektrárny, ve

kterých probíhá kombinovaná výroba elektřiny a tepla. K výrobě elektřiny se nevyužíváveš

kerá dostupná energie páry, ale část energie se využívá k dálkovému vytápění bytůa průmy

slových objektů. Elektrárna slouží jako kombinovaný zdroj elektrické energie a tepla.


Výroba elektrické energie

19

Jaderná tepelná elektrárna

Obrázek 1.3 Schéma jaderné elektrárny

Liší se od klasické tepelné elektrárny v podstatě jen zdrojem tepla potřebného ke vzniku páry.

Tímto zdrojem je jaderný reaktor, ve kterém se teplo získává štěpením jader uranu 235. Kvůli

ochraně před radioaktivním zářením je tepelný systém jaderné elektrárny dvouokruhový. Voda

v primárním okruhu proudí aktivní zónou reaktoru a odebírá teplo vzniklé štěpeníma v pa

rogenerátoru (tepelném výměníku) se pak tímto teplem zahřívá voda sekundárního okruhu.

Vzniklá pára pohání turbínu stejně jako v klasické tepelné elektrárně.

Vodní elektrárny – hydroelektrárny

U  nás jsou v  provozu tři druhy vodních elektráren: průtočné, akumulační a  přečerpávací.

V hydroelektrárnách voda roztáčí lopatky vodních turbín (Francisova, Kaplanova, Peltonova),

které pohánějí generátor elektrického proudu.


20

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Obrázek 1.4 Schéma vodní elektrárny

Vodní turbíny

Typ turbíny určuje způsob, jakým se energie vody přeměňuje na kinetickou energii vodníturbíny. Nejčastěji používanými typy turbín v současné době jsou:

 Peltonova – používá se pro větší výkony, velký spád a menší průtok vody. Voda sepřivádí hubicí ve směru tečny k obvodu kola a dopadá na lopatky rotoru. Výkon se reguluje

kuželem v hubici.

 Francisova – používá se pro velký rozsah spádů i průtoků a je dnes nejrozšířenějšípřetlakovou turbínou. Voda proudí do spirálové skříně turbíny, protéká rozváděcím kolem,

naráží na lopatky oběžného kola a odtéká sací troubou. Výkon se reguluje natáčenímloatek rozváděcího kola.

 Kaplanova – je to vrtulová turbína, která má natáčivé lopatky rozváděcího i oběžného

kola. Je vhodná pro vodní elektrárny s kolísavým průtokem a spádem. Přednostítohoto typu jsou vysoké otáčky, což umožňuje používat generátory jednodušší konstrukce.

 Dériazova – jedná se o diagonální upravenou Kaplanovu turbínu.

Z energetického hlediska jsou nejvýznamnější elektrárny akumulační, využívající potenciální

energii vody zadržené přehradními hrázemi. Odtok vody z přehrady – a tím i výroba elektrické

energie – se reguluje podle časového zatížení energetického systému. Tyto elektrárny vyrábíenergii převážně jen v době energetických špiček, kdy dochází k největší spotřebě elektrické energie.

Výkon jaderných elektráren se během provozu prakticky nemění, takže v době snížené spotřeby

(např. v noci) je v energetické síti energie přebytek. Přečerpávací elektrárny tohoto nočního


Výroba elektrické energie

21

přebytku elektrické energie z  jaderných elektráren využívají. Vodní turbína může pracovat

i v obráceném režimu jako čerpadlo (tzv. reverzní turbína) a generátor se po připojení napětí

stane elektromotorem. Ve dne voda z horní nádrže proudí na turbínu a roztočený generátor

produkuje elektřinu. V noci elektromotor pohání čerpadlo, které čerpá vodu z dolní nádrže

zpět do horní nádrže, aby mohla ve dne znovu pohánět turbínu.

Obrázek 1.5 Turbíny: a) Peltonova, b) Francisova, c) Kaplanova

Přečerpávací elektrárny

Obrázek 1.6 Schéma přečerpávací elektrárny

a)

b) c)


22

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

V naší republice jsou v provozu tři přečerpávací vodní elektrárny: Štěchovice II, Dlouhéstráně v Jeseníkách a Malešice u Dukovan. Vodní dílo Dalešice z let 1970–1978 je součástívodních děl zajišťujících provoz nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany. 100 metrů vysoká hráz

zadržuje 127 milionů m

3

vody. U paty hráze je přečerpávací elektrárna se čtyřmi reverzními

Francisovými turbínami pro spád 90 m s celkovým výkonem 4x112,5 MW. Pro výrobu energie

i jako pohon čerpadel jsou použity synchronní generátory s výstupním napětím 13,8 kV. Toto

napětí se pro dálkový přenos transformuje na 420 kV. Elektrárna má svým výkonem 450 MW

a rychlostí uvedení do plného výkonu za 30 sekund nezastupitelnou úlohu při regulaci výkonu

celostátního energetické soustavy i jako okamžitá poruchová rezerva.

Alternativní zdroje elektrické energie

Ze zdrojů, využívajících k výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie mají kromě vodních

elektráren největší význam a perspektivu solární (sluneční) a větrné elektrárny. V našichpodmínkách se solární a větrná energie podílí na dodávkách elektrické energie jen minimálně.

Kromě technických problémů a  vysokých pořizovacích nákladů je problém také v  tom, že

solární a větrná energie mají v porovnání s ostatními zdroji velmi malou výkonovouhustotu (jednotka kWh/m2). Jde o to, že na výrobu určitého množství energie musí mít technické

zařízení určité rozměry. Následující tabulka ukazuje, že z tohoto hlediska (a tím i z hlediska

ekonomického) jsou na tom obnovitelné zdroje velmi špatně:

 větrná elektrárna 0,13 kWh/m

2

 solární elektrárna 0,25 kWh/m

2

 vodní elektrárna 108 kWh/m

2

 uhelná elektrárna 500 kWh/m

2

 jaderná elektrárna 650 kWh/m

2

Z obnovitelných zdrojů má pro velkovýrobu význam jenom energie vodní, zatímco solárnía větrné elektrárny najdou využití zejména v místech, kde není k dispozici energie z rozvodné sítě.

Z elektrárny po zásuvku

Elektrická energie je pro svou univerzálnost, relativně jednoduchou výrobu, „přepravu“ od

zdroje k místu spotřeby i přeměnu na jiné formy energie považována za nejušlechtilejší druh

energie. Dá se technicky poměrně snadno a s velkou účinností měnit na jiný druh energie:

 mechanická – elektromotory (účinnost přes 90 %)

 teplo – tepelné spotřebiče, chladničky (účinnost přes 90 %)

 elektrická – transformátory, usměrňovače, měniče (účinnost až 98 %)

 zářivá – žárovky (účinnost do 8 %), zářivky a výbojky (účinnost až 40 %)

 chemická – galvanické články, elektrolýza (účinnost kolem 90 %)

 jaderná – urychlovače částic (účinnost asi 50 %)


Výroba elektrické energie

23

Elektrárny vyrábějí trojfázový střídavý proud o napětí několik tisíc voltů. Pro přenos navel

ké vzdálenosti se toto napětí přímo v elektrárně transformuje na velmi vysoké napětí 110 kV,

220  kV nebo 400 kV. Nadzemními vedeními jsou jednotlivé elektrárny připojeny do roz

vodné sítě. Rozvodná síť má velmi složitou strukturu, která zajišťuje jednak přenos na velké

vzdálenosti při napětí 400 kV a  220 kV, jednak distribuci elektrické energie k  jednotlivým

spotřebitelům. Spojovacím prvkem mezi přenosovou a  distribuční částí rozvodné sítě jsou

transformační stanice.

Proč se k dálkovému přenosu elektrické

energie používá co nejvyšší napětí?

Důvodem je snížení ztrát při přenosu. Ekonomičtější je proto používat k  přenosu na větší

vzdálenosti co nejvyšší napětí, aby procházel co nejnižší proud. Teprve před místem spotřeby

se napětí transformuje na poměrně bezpečnou hodnotu 230 V a 400 V.

Proč se k dálkovému přenosu elektrické energie

běžně nepoužívá napětí vyšší než 400 kV?

Důvodem je elektrické pole kolem vodičů, které je při vyšších napětích už tak silné, že zejména

na hrotech vzniká koróna. Zvláště ve vlhkém počasí tato koróna způsobuje sršení (slyšitelné

jako praskot a viditelné jako světélkování v okolí vodičů) a to výrazně zvyšuje ztrátyelektric

ké energie. Vyšší napětí by vyžadovalo také odolnější izolátory a další nákladné konstrukční

úpravy.

Přenosová soustava

Dálkový přenos energie zajišťuje přenosová síť vedení velmi vysokého napětí. Linkypropoju

jí jednotlivé zdroje a transformační stanice, aby bylo možno operativně řídit přenos energie

v závislosti na okamžité spotřebě elektřiny v různých oblastech i v případě poruchy na některé

části sítě. Už od 60. let 20. století byla naše přenosová síť propojena s přenosovými soustavami

tehdejších socialistických zemí. V roce 1995 byla naše přenosová síť propojena sezápadoev

ropskou soustavou UCPTE. V naší republice dnes máme přes 3 000 km linek o napětí 400 kV

a přibližně 2 000 km linek s napětím 220 kV. Na mapce jsou červenou barvou znázorněny linky

400 kV, zelenou barvou linky 220 kV.


24

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Obrázek 1.7 Mapa přenosové sítě ČR

Distribuční síť

Obrázek 1.8 Schéma distribuční sítě


Jednotlivé druhy elektrických sítí nn

25

V  transformační stanici se velmi vysoké napětí transformuje na vysoké napětí 110 kV, část

elektrické energie se přivádí do velkých podniků těžkého průmyslu a do měníren zajišťujících

napájení elektrifi kovaných železničních tratí. Zbývající část se distribuuje k dalšímspotřebitelům (lehký průmysl, města, obce), kde se transformuje na napětí 22 kV. K poslední transformaci

na nízké napětí 230V a 400 V dochází v samotných podnicích, obcích a městských čtvrtích. Do

našich domácností tak přichází elektrický proud nízkého napětí, který rozsvítí žárovku nebo

pohání elektromotor vysavače. Jednofázové spotřebiče, osvětlení nebo zásuvky jsou napájeny

napětím 230 V. Třífázové spotřebiče, stroje a zásuvky jsou napájeny třífázovým napětím 400 V.

Napětí sítě

Zde uvádíme úrovně napětí používané pro klasifi kaci elektrických sítí a při konstrukcielektrických přístrojů, strojů a zařízení. Napěťové stupně se defi nují napětím mezi vodiči (tj. ve

vícefázových soustavách sdruženým napětím). V ČR se používají následující napěťové stupně:

 malé napětí do 50 V včetně – zkratka mn

 nízké napětí nad 50 V do 1000 V včetně – zkratka nn

 vysoké napětí nad 1000 V do 52 kV – zkratka vn

 velmi vysoké napětí od 52 kV do 300 kV – zkratka vvn

 zvlášť vysoké napětí od 300 kV do 800 kV včetně – zkratka zvn

 ultravysoké napětí nad 800 kV – zkratka uvn Jak je již výše uvedeno, v našich domácnostech je k dispozici nízké napětí 230 V a 400 V.Nízké napětí 230 V  (jednofázové) se naměří mezi nulovým vodičem a  libovolnou fází. Napětí 400 V (třífázové) je potenciál mezi libovolnými dvěma fázemi. Jednotlivé druhy elektrických sítí nn Sítě TN V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojenívodičů PEN nebo PE se zemí. Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní uzemňovacípříojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným bodem silové napájecí sítě. Vodič PEN se používá v pevných instalacích připojených na sítě TN s vodiči, jejichž průřez není menší než 10 mm

2

mědi nebo 16 mm

2

hliníku.

Charakteristiky ochranných přístrojů a impedance obvodů musí být takové, aby došlov příadě poruchy o  zanedbatelné impedanci, která může vzniknout kdekoliv v  instalaci mezi

fázovým vodičem a ochranným vodičem nebo neživou částí, k automatickému odpojení od

zdroje v předepsaném čase (0,4 s nebo 5 s).


26

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Přitom musí být splněna tato podmínka:

oas

UIZ  nebo

a

o

s

I

U

Z 

a

o

s

I

U

Z 

3

2

následovně

oas

UIZ 5,1

kII

na



Kde: s

Z

– impedance poruchové smyčky (v ohmech Ω)

o

U

– jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech

a

I

– proud v  ampérech (A) vyvolávající automatické odpojení v  době stanovené

normou, který se dále určuje ze vztahu:

1,5 – bezpečnostní součinitel (chyby při měření)

n

I

– je jmenovitý proud nadproudového jisticího prvku (jističe)

k – součinitel vypínací charakteristiky nadproudového jisticího prvku (jističe

A,B,C,D)

Změřená impedance poruchové smyčky –

sm

Z

sms

ZZ ×= 5,1

kI

U

Z

n

o

sm

×

×5,1

Praktický příklad výpočtu impedanční smyčky

Zadání příkladu: V zásuvce jsme naměřili hodnotu impedance smyčky Z

sm

= 0,75 Ω. Obvod

je jištěn jističem 16 A s charakteristikou B.

s

3

2

a

o

I

U

Z ≤× po dosazení

s

3

2

Z ≤×

516

230

×

výpočet 1,92Ω

Z

sm

= 0,75 ≤ Z

s

= 1,92Ω

Vyhodnocení měření: Naměřená hodnota impedance poruchové smyčky vyhovuje.

Levá strana je nižší než pravá.

Pokud by však byla na levé straně vyšší hodnota než na pravé, naměřená hodnotaimpedan

ce smyčky by nevyhověla a nebyla by splněna podmínka pro automatické odpojení od zdroje

v předepsaném čase.


Jednotlivé druhy elektrických sítí nn

27

Vypínací charakteristiky jističů

A – nad 0 I

n

do 3 I

n

 – el. zařízení citlivá na proudové rázy (zařízení s polovodiči)

B – nad 3 I

n

do 5 I

n

 – el. zařízení nezpůsobující proudové rázy (jištění vedení)

C – nad 5 I

n

do 10 I

n

 – el. zařízení, která způsobují proudové rázy (motory)

D – nad 10 I

n

do 20 I

n

 – el. zařízení s vysokými proudovými rázy (transformátory)

Síť TN – C

Obrázek 1.9 Schéma zapojení v síti TN-C

Vodič PEN plní dvě funkce: ochrannou PE a  pracovní N. Vodič PEN je u  starších elektro

instalací (ČSN 34 10 10) nejdříve připojen na kostru spotřebiče a následovně pokračuje na

svorkovnici spotřebiče. Vodič PEN se nesmí vypínat a jistit. Proudový chránič nesmí býtpo

užíván v sítích TN-C.

Síť TN - C - S

Obrázek 1.10 Schéma zapojení v síti TN-C-S

K rozdělení vodiče PEN dochází buď v elektroměrovém, nebo bytovém rozváděči. Porozděle

ní vodiče PEN se nesmí jednotlivé vodiče PE a N znovu spojit. V případě použití proudového

chrániče v síti TN-C-S nesmí být vodič PEN použit za chráničem na straně zátěže. Spojení

ochranného vodiče s vodičem PEN musí být provedeno před chráničem, tj. na straně zdroje.


28

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Síť TN - S 

Obrázek 1.11 Schéma zapojení v síti TN-S

Elektrické instalace prováděné v budovách občanské výstavby a v rodinných domcích musí

být v provedení TN-S nebo TN-C-S a ve většině případů jsou doplněny proudovými chrániči.

Stávající elektrická zařízení se kontrolují a revidují i s přihlédnutím k zrušené ČSN 34 10 10.

Sítě TT

Všechny neživé části společně chráněné stejným ochranným přístrojem musí být spojeny

ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto neživé části společný.

V sítích TT se musí pro ochranu při poruše používat proudové chrániče a je možno použít

i nadproudové ochranné přístroje při trvale zajištěné dostatečně nízké hodnotě Z

s

(automa

tické odpojení 0,2 s nebo 1 s).

Jestliže doba vypnutí nemůže být splněna, je nutno provést doplňující ochranné pospojování.

Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být splněna tato podmínka:

VIR

nA

50≤×

Δ

Kde:

A

R

– součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem

n

I

– jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče

Jestliže je použit nadproudový ochranný přístroj, musí být splněna následující podmínka:

oas

UIZ 

Kde: Z

S

– impedance v ohmech poruchové smyčky

a

I – proud v  ampérech vyvolávající automatickou funkci odporovacího přístroje

ve stanovené době

o

U – jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech

Uzemnění pro vodič PE se provádí u rozváděče. Hodnota uzemnění nesmí být větší než 15 Ω.


Jednotlivé druhy elektrických sítí nn

29

Síť TT

Obrázek 1.12 Schéma zapojení v síti TT

Sítě IT

V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se zemí přes dostatečněvysokou impedanci. Toto spojení může být provedeno v nulovém nebo středním bodě sítě nebo

v umělém nulovém bodě. Umělý nulový bod může být přímo spojen se zemí, jestliže výsledná

impedance proti zemi je při frekvenci sítě dostatečně vysoká. Jestliže nulový nebo střední bod

neexistuje, může se přes velkou impedanci uzemnit vodič vedení.

Neživé části musí být uzemněny jednotlivě, po skupinách nebo společně.

Musí být splněna tato podmínka:

 ve střídavých sítích VIR

dA

50≤×

 ve stejnosměrných sítích VIR

dA

120

Kde:

A

R – součet odporů v ohmech zemniče a ochranného vodiče k neživým částem

d

I – poruchový proud v ampérech při první poruše o zanedbatelné impedanci mezi

vodičem vedení a neživou částí.

SÍŤ IT

V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění stálého napájení, musí být použit hlídač

izolačního stavu, aby signalizoval výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi

a zemí. Tento přístroj musí spustit zvukový nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho,

dokud porucha trvá. Doporučuje se, aby první porucha byla co nejdříve odstraněna.


30

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Obrázek 1.13 Schéma zapojení v síti IT

Schéma silového rozvodu obytného objektu

Rozdělení elektrického rozvodu v objektu

1. Přípojka

2. Hlavní domovní vedení

3. Odbočky k elektroměrům

4. Vedení od elektroměrů k jednotlivým bytovým rozvodnicím

5. Rozvod za bytovou rozvodnicí Přípojka Začíná u  venkovního nebo kabelového vedení nn a  končí u  přípojkové skříně. Přípojková skříň se umísťuje vedle vchodových dveří do domu. U kabelových přípojek vedených v zemi se přípojková skříň usazuje spodním okrajem 0,6 m od konečného terénu. Přípojka provedená venkovním vedením se umísťuje 2,5 až 3 m od konečného terénu. Přípojka se provádíkabelovými vodiči o minimálním průřezu AYKY-J 4x 16 mm

2

nebo CYKY-J 4x 10 mm

2

.

Hlavní domovní vedení (HDV)

Vede od přípojkové skříně (HDS) až k poslední odbočce k elektroměru. HDV se jistív příojkové skříni (HDS) nožovými nebo závitovými pojistkami. Délka HDV má být co nejkratší

(max. 20 m). HDV se provádí vodiči AY 16 mm

2

nebo CY 10 mm

2

.

Odbočky k elektroměrům

Odbočujeme-li v odbočných rozvodnicích, musí být jejich spodní okraj 1,8 až 2,5 m nadpodlahou. Odbočky k elektroměrům se provádí vodiči AY 10 mm

2

nebo CY 6 mm

2

. Délkaodboček k elektroměrům má být maximálně 15 m. Odbočky k elektroměrům se jistí v odbočných


Schéma silového rozvodu obytného objektu

31

rozvodnicích. Odbočku k elektroměrům kratší než 3 m lze jistit před elektroměrem. Jmenovitý

proud jističe před elektroměrem u 1fázového rozvodu při příkonu 5,5 kW je 1x 25 A a u 3fá-

zového rozvodu při příkonu 14 kW je 3x 25 A.

Obrázek 1.14 Schéma silového rozvodu obytného objektu

Vedení od elektroměru k jednotlivým bytovým rozvodnicím

Jistí se jističem před elektroměrem. Platí stejné zásady jako pro odbočky k elektroměrům.Úbytek napětí (

Δ

U) u světelných obvodů nemá být větší než 2 %, u měřidel a vařidel 3 % a ostatních

elektrických obvodů (motory) 5 %.

Rozvod za bytovou rozvodnicí

 Světelný obvod max. 10 svítidel, jištění 1x 6–10 A/B,vodič CY 3x 1,5 mm

2

 Zásuvkový obvod max. 10 zásuvek, jištění 1x 10–16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm

2

 Automatická pračka (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm

2

 El. sporák (samostatný přívod), sporáková kombinace 3x 16 A/B, vodič CY 5x 2,5 mm

2

 Mikrovlnná trouba (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm

2

 Myčka nádobí (samostatný přívod), zásuvka 1x 16 A/B, vodič CY 3x 2,5 mm

2

 Plynový kotel (samostatný přívod), zásuvka 1x 10 A/B, vodič CY 3x 1,5 mm

2

 Spínací hodiny, síťový napáječ, cívka stykače 1x 2 A/B, vodič CY 2x 1,5 mm

2

 Oběhové čerpadlo topení 1x 2 A/B, vodič CY 3x 1,5 mm2


32

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Materiál pro elektrické rozvody

Dělíme na:

1. Vodiče

2. Úložný materiál

3. Spojovací materiál

4. Upevňovací materiál

5. Pomocný materiál

Vodiče

Vodiče nám slouží k vedení elektrického proudu v uzavřeném elektrickém obvodu.

Jednožilové vodiče se převážně používají v rozváděčích, elektroinstalačních trubkách, lištách

a Lv žlabech.

Můstkové vodiče ukládáme do omítky nebo přímo do zdiva.

Kabelové vodiče se převážně používají na kabelové rošty, kanály, do kabelových výkopůpřímo v zemi.

Šňůry nám slouží pro pohyblivá prodloužení elektrického vedení a pohyblivé přívodyelektrických spotřebičů.

Obrázek 1.15 Vodiče: a) silový kabel CYKY, b) instalační plochý vodič CYKYLo

Vodiče rozdělujeme podle:

 materiálu jádra (C-měď, A-hliník)

 tvaru jader (kruhové, obdélníkové)

 izolace (izolované, holé)

 konstrukce (dráty, lana, kabely)

 počtu žil (jednožilové, vícežilové)

 jmenovitého průřezu atd. Normalizovaná řada průřezů vodičů: 0,35 - 0,5 - 0,75 - 0,8 - 1 - 1,5 - 2,5 - 4 - 6 - 10 - 16 - 25 - 35 - 50 - 70 - 95 - 120 - 150 - 185 - 210 - 240 mm

2

...

a) b)


Materiál pro elektrické rozvody

33

Úložný materiál

Trubky, lišty, Lv žlaby atd. – slouží pro ukládání vodičů.

Rozdělení trubek:

 tuhá trubka z PVC (po 3 m)

 ohebná trubka z PVC

 ohebná trubka zesílená z polypropylenu

 ohebná trubka z kovového pásku (kopex)

 pancéřová závitová trubka Obrázek 1.16 Ohebná PVC trubka, pancéřová trubka ohebná, PVC tyčová trubka (CONRAD) Trubky z PVC ohebné, vnitřní průměr: 13, 16, 23, 29, 36, 48. Pancéřové trubky závitové: 13, 16, 21, 29, 36, 42. Příslušenství trubek: spojky, vývodky a u pancéřových trubek kolena, spojky atd. Elektroinstalační lišty, kanály a žlaby: Typové řady: 15 - 17 - 20 - 25 - 40 - 60 - 70 - 80 - 100 ... Slouží pro montáž na omítku. Lišty: vkládací, zaklapávací, hranaté, oblé, podlahové atd. Kanály: elektroinstalační, parapetní, zemní, rozváděčové... Obrázek 1.17 Elektroinstalační lišty, kabelový kanál (CONRAD) Příslušenství lišt a  kanálů: přístrojové nosiče, rohy vnitřní a  vnější, příčky, kryty průběžné, rohové, koncové, spojovací, ohybové, odbočné, průchodkové...


34

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Zajímavé řešení při rekonstrukcích v domech a bytech.

Krabice rozdělujeme:

 podle účelu na přístrojové KP68 a odbočné KO, KU a KR 68 (97)

 podle tvaru na kruhové, čtvercové a obdélníkové

 podle hloubky na mělké, polohluboké a hluboké

 podle těsnosti na obyčejné a utěsněné

 podle materiálu z termoplastů, hliníkové, pancéřové atd. Obrázek 1.18 Krabice přístrojová KU, vestavná rozvodná krabice (CONRAD) Krabicové rozvodky Jsou osazeny svorkovnicí (čtyřpólovou nebo pětipólovou). Typy rozvodných krabic: Bakelitová nebo plastová ACYDUR 16, 19, 29. Krabice KO 68, 97, 125, 250. Krabice panelová čtyřhranná jednoduchá nebo dvojitá se svorkovnicí. Spojovací materiál

 čtyřpólové a pětipólové svorkovnice do krabic KO, KU, KR

 plastové svorkovnice řadové (dvanáctipólové), typ např. RK

 svorka RSA 0,75 až 120 na DIN lištu

 svítidlové spojky a svorkovnice (porcelánové, plastové)

 řadové svorkovnice porcelánové

 stoupačkové svorkovnice

 zemnící a hromosvodové svorky atd.


Materiál pro elektrické rozvody

35

Obrázek 1.19 Svorkovnice do KU 68, krabicová svorka, porcelánová svorkovnice

Upevňovací materiál

Slouží k upevňování vodičů při elektrickém rozvodu na povrchu.

 Příchytky PVC ohebné nebo keramické malé i velké na DIN lištu kovovou nebo PVC.

 Bakelitové dvoustranné A nebo B šroubované, příchytky plastové zaklápěcí, páskyz plastů, kovové příchytky.

 Elektroinstalační kanály a žlaby. Obrázek 1.20 Upevňovací materiál pro elektrické vodiče


36

KAPITOLA 1 Rozvod elelektrické energie

Pomocný materiál

Hmoždinky, špalíky, vruty, nastřelovací hřeby, sádra, těsnící tmely, lepidla atd.

Obrázek 1.21 Hmoždinky a vruty

Jištění a kontrola provozního stavu

Elektrické vedení, stroje, přístroje a spotřebiče jistíme proti přetížení a zkratu pojistkami,jističi nebo jisticím nadproudovým relé.

Vodiče jistíme proti nadproudům, které vzniknou vlivem přetížení nebo zkratu. Zvolenýjisticí přístroj, který jistí vodič proti přetížení, musí zajistit, že teplota vodiče nepřestoupí jeho

dovolenou provozní teplotu. Při jištění proti zkratu musí být zajištěno, že teplota vodičeneřestoupí dovolenou teplotu při zkratu.

Jisticí přístroje se zařazují na začátek elektrického vedení ve směru od zdroje, v místě, kde se

mění průřez anebo kde se zmenšuje dovolené zatížení vodiče.

Při řazen



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist