načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Elektronická preskripce -- v České republice a v evropském kontextu – Jan Bruthans

Elektronická preskripce -- v České republice a v evropském kontextu
-11%
sleva

Kniha: Elektronická preskripce
Autor: Jan Bruthans
Podtitul: v České republice a v evropském kontextu

– Tato monografie představuje v této šíři doposud nikdy nepublikovaný popis vývoje a aktuálního stavu elektronizace zdravotnictví a elektronické preskripce v ČR i v EU. – – Podrobněji k obsahu publikace – Použitá data byla získána analýzou ... (celý popis)
Titul doručujeme za 9 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  299 Kč 266
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ANAG
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2020
Počet stran: 191
Rozměr: 207,0x147,0x10,0 mm
Úprava: ilustrace
Skupina třídění: Veřejné zdraví a hygiena
Hmotnost: 0,22kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
Datum vydání: 202009
ISBN: 978-80-7554-284-7
EAN: 9788075542847
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato monografie představuje v této šíři doposud nikdy nepublikovaný popis vývoje a aktuálního stavu elektronizace zdravotnictví a elektronické preskripce v ČR i v EU.

Podrobněji k obsahu publikace
Použitá data byla získána analýzou odborných pramenů a dalších zdrojů, včetně původních zdrojů v národních jazycích. Analýza je doplněna dotazníkovým šetřením mezi odborníky na elektronickou preskripci přímo z jednotlivých zemí EU. Kniha popisuje vznik a vývoj eReceptu, jeho technické a funkční řešení a analyzuje jeho využití od samého počátku až do současnosti. Obsahuje také návrh modelu vhodného systému elektronické preskripce, který by bylo možné nasadit ve všech zemích EU a dosáhnout tak žádané interoperability v této oblasti.

Blíže k autorovi
Autor zpracovanou monografií navazuje na svůj dlouholetý zájem o elektronizaci zdravotnictví a o elektronickou preskripci, publikuje odborné články v tuzemské i zahraniční odborné literatuře, vyučuje informační technologie ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVÚT a je garantem předmětu Nemocniční informační systémy. Autor dále poskytuje expertní konzultace v této oblasti, podílí se na praktickém zavádění elektronizace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v minulosti analyzoval záměry elektronizace v ČR pro politickou reprezentaci.

Pro koho je publikace určena
Publikace je vhodná pro všechny zájemce o elektronizaci zdravotnictví, ať již pracují na straně poskytovatelů zdravotních služeb, nebo naopak na straně dodavatelů softwarových či hardwarových produktů pro zdravotnictví, ale také pro ústřední orgány státní správy při rozvoji další elektronizace zdravotnictví. Pro její teoretický i praktický záběr lze monografii doporučit i jako studijní materiál pro výuku medicínské informatiky na lékařských, zdravotnických i dalších příbuzných oborech.

Předmětná hesla
Veřejné zdravotnictví
Lékařská informatika
elektronické předepisování
Telemedicína
veřejné lékárenské služby
lékové předpisy
Evropská unie
Česko
Kniha je zařazena v kategoriích
Jan Bruthans - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Jan Bruthans, Ph.D.

ELEKTRONICKÁ

PRESKRIPCE

V ČESKÉ REPUBLICE

A V EVROPSKÉM KONTEXTU

THE ELECTRONIC PRESCRIPTION IN THE CZECH REPUBLIC AND IN THE EUROPEAN CONTEXT

© MUDr. Jan Bruthans, Ph.D., 2020

Fotografie na obálce © iStock.com

© Nakladatelství ANAG, 2020

ISBN 978-80-7554-284-7

Rád bych poděkoval všem, kteří přispěli ke zdárnému dokončení této práce

– především recenzentům RNDr. Čestmíru Štukovi, Ph.D., a Ing. Martinu

Zemanovi, DMS, za cenné rady a postřehy. V neposlední řadě bych chtěl podě

kovat své rodině za podporu a trpělivost.

OBSAH

Seznam zkratek ................................................................................................... 11

Abstrakt ............................................................................................................... 12

Abstract ................................................................................................................ 13

1. Úvod ............................................................................................................. 14

1.1 Cíle a rozsah práce ................................................................................... 14

1.2 Hypotézy práce ........................................................................................ 15

1.3 Užší vymezení tématu práce .................................................................... 15

1.4 Použitá metodika ..................................................................................... 16

1.5 Vztah autora k tématu práce .................................................................... 17

1.6 Základní zatřídění předmětu práce .......................................................... 17

2. eHealth ......................................................................................................... 19

2.1 Definice eHealth ...................................................................................... 19

2.2 Jednotlivé komponenty eHealth............................................................... 21

2.2.1 Telemedicína a telehealth .............................................................. 21

2.2.2 Elektronická dokumentace pacienta .............................................. 22

2.2.3 Elektronická obrazová data pacienta ............................................. 26

2.2.4 Systémy na pomezí eGovernmentu ............................................... 27

2.2.5 Jiné systémy eHealth ..................................................................... 28

2.3 Historický vývoj eHealth .......................................................................... 30

2.4 eHealth – shrnutí a přínosy ...................................................................... 32

3. Teoretické základy elektronické preskripce ......................................... 34

3.1 Klasické formy preskripce léčiv ................................................................ 34

3.1.1 Listinný recept .............................................................................. 34

3.1.2 Opiátový recept ............................................................................. 38

3.1.3 Předepisování léčiv v lůžkovém zdravotnickém zařízení ................ 38

3.1.4 Specifické případy vydávání léčiv .................................................. 39

3.2 Elektronizace preskripce léčiv.................................................................. 40

3.2.1 Ambulantní elektronická preskripce .............................................. 40

3.2.2 Stěžejní prvky elektronické preskripce .......................................... 41

Obsah


6

Obsah

3.2.3 Elektronizace preskripce v lůžkovém

zdravotnickém zařízení ................................................................. 43

3.2.4 Styčné body mezi ambulantním

a nemocničním systémem ............................................................. 44

3.3 Funkce a související přínosy elektronické preskripce ............................... 45

3.3.1 Přínosy spojené se změnou nosiče informace ................................ 45

3.3.2 Přínosy spojené se shromažďováním

informace o preskripci ................................................................... 46

3.3.3 Přínosy spojené s propojením na další segmenty eHealth .............. 48

3.3.4 Přínosy spojené s automatizovanou klinickou podporou ............... 48

3.4 Nevýhody a kontroverze elektronické preskripce ..................................... 49

3.4.1 Ochrana osobních dat .................................................................... 49

3.4.2 Souhlas pacienta s účastí v systému

elektronické preskripce ................................................................. 49

3.4.3 Povinnost provozovatele používat systém elektronické

preskripce ..................................................................................... 50

3.4.4 Zvýšení pracovní zátěže při používání

elektronické preskripce ................................................................. 51

3.5 Elektronická preskripce – součást eHealth ............................................... 52

4. Elektronická preskripce v ČR – podklad a vývoj .................................. 53

4.1 První záměry elektronické preskripce v ČR .............................................. 53

4.2 Vznik Centrálního úložiště elektronických receptů .................................. 55

4.3 Skutečný vznik elektronické preskripce v ČR ........................................... 57

4.4 Velmi pomalý rozvoj systému eRecept ..................................................... 59

4.5 eRecept od roku 2018 ............................................................................... 61

4.6 Shrnutí vývoje elektronické preskripce v ČR ............................................ 63

5. Aktuální funkce a technická řešení systému eRecept ........................ 64

5.1 Základní prvky řešení eReceptu ............................................................... 64

5.1.1 Identifikátor eReceptu ................................................................... 64

5.1.2 Stavy elektronického receptu ......................................................... 65

5.1.3 Řešení centrálního úložiště elektronických receptů ....................... 66

5.1.4 Autentizace v rámci eReceptu ........................................................ 67

5.2 eRecept pohledem jednotlivých aktérů .................................................... 68

5.2.1 eRecept pohledem předepisujícího lékaře ...................................... 68

5.2.2 eRecept pohledem lékárníka ......................................................... 69

5.2.3 eRecept pohledem pacienta ........................................................... 70

5.3 Klientské aplikace pro přístup do eReceptu ............................................. 71

5.3.1 Funkce informačních systémů pro předepisování

eReceptu ....................................................................................... 73

5.3.2 Funkce lékárenských informačních systémů ................................. 73

5.4 Aplikace pro přístup k eReceptu zajišťované SÚKL .................................. 74

5.4.1 Alternativní přístup k eReceptu pro lékaře..................................... 74

5.4.2 Alternativní přístup k eReceptu pro lékárníky ............................... 75

5.4.3 Přístup k eReceptu pro pacienty .................................................... 75

5.5 Sdílený lékový záznam ............................................................................ 76

5.6 Přeshraniční výměna .............................................................................. 77

5.7 Chybějící funkce a kontroverze eReceptu ................................................. 78

5.7.1 Opiátová preskripce ....................................................................... 78

5.7.2 Doplnění dalších léčiv do lékového záznamu pacienta .................. 79

5.7.3 Sledování preskripčních limitů v rámci

zdravotnického zařízení ................................................................ 79

5.7.4 Nadstavbové funkce elektronické preskripce ................................. 80

5.7.5 Přebytečné, zavádějící a chybné informace eReceptu ..................... 80

5.8 eRecept pohledem roku 2020 ................................................................... 81

6. Využití eReceptu ........................................................................................ 83

6.1 Možnosti získání dat o využití eReceptu .................................................. 83

6.2 Nedostupná statistická data v ČR ............................................................. 86

6.3 Počet předložených elektronických receptů v rámci eReceptu ................. 87

6.4 Počet lékařů předepisujících pomocí eReceptu ........................................ 88

6.5 Počet lékáren, které vydávají léčiva pomocí eReceptu .............................. 90

6.6 Celkový pohled na využití eReceptu ........................................................ 92

7. Elektronická preskripce v zemích EU .................................................... 94

7.1 Souhrnné práce zkoumající elektronickou preskripci............................... 94

7.2 Elektronická preskripce v jednotlivých zemích EU ................................... 98

7.2.1 Belgie ............................................................................................ 99

7.2.2 Bulharsko ...................................................................................... 99

7.2.3 Dánsko .......................................................................................... 99

7.2.4 Estonsko ...................................................................................... 100

Obsah


8

Obsah

7.2.5 Finsko ......................................................................................... 100

7.2.6 Francie ........................................................................................ 101

7.2.7 Chorvatsko .................................................................................. 101

7.2.8 Irsko ............................................................................................ 102

7.2.9 Itálie ............................................................................................ 102

7.2.10 Kypr ............................................................................................ 102

7.2.11 Litva ............................................................................................ 103

7.2.12 Lotyšsko ...................................................................................... 103

7.2.13 Lucembursko .............................................................................. 104

7.2.14 Malta ........................................................................................... 104

7.2.15 Maďarsko .................................................................................... 104

7.2.16 Německo ..................................................................................... 105

7.2.17 Nizozemí .................................................................................... 105

7.2.18 Polsko ......................................................................................... 106

7.2.19 Portugalsko ................................................................................. 106

7.2.20 Rakousko .................................................................................... 107

7.2.21 Rumunsko ................................................................................... 107

7.2.22 Řecko .......................................................................................... 108

7.2.23 Slovensko .................................................................................... 108

7.2.24 Slovinsko .................................................................................... 109

7.2.25 Španělsko .................................................................................... 109

7.2.26 Švédsko ....................................................................................... 110

7.2.27 Velká Británie .............................................................................. 110

7.3 Elektronická preskripce v zemích EU – souhrn ...................................... 111

8. eRecept v kontextu elektronické preskripce zemí EU .......................114

8.1 Získání informací o elektronické preskripci

od místních odborníků ...........................................................................114

8.2 Úspěšně kontaktovaní respondenti ze zemí EU ...................................... 115

8.3 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................ 117

8.3.1 Rozsah použití elektronické preskripce ....................................... 117

8.3.2 Počet projektů elektronické preskripce ........................................ 118

8.3.3 Podíl využití elektronické preskripce ........................................... 119

8.3.4 Povinnost používat elektronickou preskripci ............................... 120

8.3.5 Místa nasazení elektronické preskripce ...................................... 121

8.3.6 Interoperabilita elektronické preskripce ...................................... 122

8.3.7 Základní architektura elektronické preskripce ............................. 123

8.3.8 Způsoby autentizace v rámci elektronické preskripce .................. 125

8.3.9 Přístup k lékovému záznamu pacienta ........................................ 126

8.3.10 Další funkce elektronické preskripce ........................................... 127

8.4 Zhodnocení dotazníkového šetření, zařazení eReceptu .......................... 128

8.4.1 Omezení daná použitou metodikou ............................................. 128

8.4.2 Rozsah použití elektronické preskripce ....................................... 129

8.4.3 Počet projektů elektronické preskripce ........................................ 129

8.4.4 Podíl využití elektronické preskripce, omezení

na některá léčiva ......................................................................... 129

8.4.5 Povinnost používat elektronickou preskripci ............................... 130

8.4.6 Místa nasazení elektronické preskripce ....................................... 130

8.4.7 Interoperabilita elektronické preskripce ...................................... 131

8.4.8 Základní architektura elektronické preskripce ............................. 131

8.4.9 Způsoby autentizace v rámci elektronické preskripce .................. 132

8.4.10 Přístup k lékovému záznamu pacienta ........................................ 133

8.4.11 Další funkce elektronické preskripce ........................................... 134

8.5 Shrnutí zhodnocení eReceptu v kontextu zemí EU ................................. 134

9. Návrh jednotného systému elektronické preskripce EU .................. 136

9.1 Interoperabilita v elektronické komunikaci v EU .................................... 136

9.1.1 Connecting Europe Facility in Telecom ........................................ 136

9.1.2 Projekt epSOS .............................................................................. 137

9.1.3 eHealth Digital Service Infrastructures ........................................ 137

9.2 Elektronická preskripce v USA ............................................................... 139

9.2.1 Zavádění elektronizace zdravotnictví v USA ................................ 139

9.2.2 Systém Surescripts ...................................................................... 140

9.3 Srovnání přístupů k elektronické preskripci v EU a v USA ...................... 142

9.4 Potřeba jednotného modelu elektronické preskripce v EU ..................... 143

9.5 Jednotný model elektronické preskripce ................................................ 144

9.5.1 Základní zásady centralizace elektronické preskripce .................. 144

9.5.2 Základní východiska pro zavedení jednotného

modelu elektronické preskripce ................................................... 145

9.5.3 Rozsah použití elektronické preskripce ....................................... 146

9.5.4 Sdílený lékový záznam v jednotném modelu

elektronické preskripce ............................................................... 147

Obsah


10 Obsah

9.5.5 Autentizace v jednotném systému elektronické preskripce .......... 148

9.5.6 Další navrhované funkce jednotného systému

elektronické preskripce ............................................................... 149

9.5.7 Překážky v nasazení jednotného systému

elektronické preskripce ............................................................... 150

9.5.8 Podstatné náležitosti směrnice EU o elektronické preskripci ....... 151

9.5.9 Další vhodná opatření pro zavedení jednotného

modelu elektronické preskripce ................................................... 152

9.6 Shrnutí .................................................................................................. 152

10. Diskuze ...................................................................................................... 154

11. Závěr .......................................................................................................... 159

Seznam použité literatury ................................................................................. 162

Příloha A – Dotazníkové šetření elektronické preskripce v EU za rok 2018 ..... 188

Příloha B – Vyjádření recenzentů monografie .................................................. 190

11

SEZNAM ZKRATEK

CD – Compact Disc

CDS – Clinical Decision System

CEF – Connecting Europe Facility

CÚER – Centrální úložiště elektronických receptů

ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení

DSI – Digital Service Infrastructure

EC – European Commission (Evropská komise)

eHDSI – eHealth Digital Service Infrastructure

EHR – Electronic Health Record

EMR – Electronic Medical Record

ERN – European Reference Network

eOP – elektronický občanský průkaz

EP – elektronická preskripce

EPS – Electronic Prescription System

HVLP – hromadně vyráběné léčivé přípravky

IPLP – individuálně připravované léčivé přípravky

LEIS – Lékárenský informační systém

LIS – Laboratorní informační systém

MPI – Master Patient Index

NCPeH – National Contact Point for eHealth

OEPS – Outpatient Electronic Prescription System

PAC S – Picture Archiving and Communication System

PHR – Patient Health Record / Personal Health Record

PTS – Patient Tracking System

PZ/KIS – Preskripční záznam – součást Klinického informačního systému

RLPO – Registr pro léčivé přípravky s omezením

SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv

ÚOOÚ – Úřad na ochranu osobních údajů

WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

UEP – uznávaný elektronický podpis

ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky

Seznam zkratek

12

Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu

ABSTRAKT

Elektronická preskripce v České republice a v evropském kontextu

Cílem monografie je popsat systém elektronické preskripce v České repub

lice (eRecept) a zařadit ho do evropského kontextu, a to jak z teoretického

hlediska, tak i v praktické rovině jeho použití. Práce popisuje vznik a vývoj

eReceptu, jeho technické a funkční řešení a zjišťuje a analyzuje jeho využití

od samého počátku až do současnosti. Evropský kontext práce vyhodnocu

je jak pomocí rešerše, tak i pomocí dotazníkového šetření mezi evropskými

odborníky na elektronickou preskripci. Součástí práce je také návrh mode

lu vhodného systému elektronické preskripce, který by bylo možné nasa

dit ve všech zemích Evropské unie a dosáhnout tak žádané interoperability

v této oblasti.

Práce jednoznačně potvrzuje, že Česká republika patří mezi celou řadu

evropských států s rozvinutou elektronickou preskripcí, systém eRecept v zá

kladních rysech odpovídá většinovému řešení použitému v Evropské unii.

Mnoho ostatních systémů však disponuje rozvinutými funkcemi, které do

posud eRecept postrádá.

Klíčová slova

eHealth, elektronická preskripce, lékový záznam, elektronická zdravotní

dokumentace, interoperabilita

13

Abstract

ABSTRACT

The Electronic Prescription in the Czech Republic and in the Euro

pean Context

The aim of this study was to describe the electronic prescription system in

the Czech Republic (eRecept) and to put it in a theoretical perspective as

well as in a European context. The study describes the genesis and develop

ment of the eRecept, its technical and functional layout, and ascertains and

analyzes its usage from the very beginning until the present. The European

context is evaluated using research in written sources, but also by means of

a questionnaire survey among European experts on electronic prescriptions.

The study also presents a model of an electronic prescription system that

might be employed in all EU countries so that interoperability in this field

can be achieved.

The study corroborates the Czech position as one of many European

states with a developed electronic prescription system, since the eRecept in

its main features corresponds to the layout mainly used in the European Un

ion. However, a considerable number of other systems are equipped with

more advanced functions which the eRecept still lacks.

Keywords

eHealth, electronic prescription, drug list, electronic medical record, interope

rability

14

Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu

1. ÚVOD

Elektronická preskripce se v ČR za posledních dvanáct let vyvinula z teore

tického konceptu, ministerského záměru a jednoduchého paragrafového

znění ve funkční systém, široce používaný v léčebně-preventivní činnosti.

Zároveň se z okrajového tématu stalo téma obšírně diskutované, kdy by

sama existence elektronické preskripce a nutnost jejího povinného zavá

dění mohla ovlivňovat např. ochotu praktických lékařů vykonávat svou čin

nost i na prahu důchodového věku (průměrný věk praktického lékaře v ČR

v roce 2019 byl 57 let, přičemž 20 % praktických lékařů již bylo v důchodo

vém věku [1]).

Epidemické onemocnění COVID-19 probíhající v ČR na jaře roku 2020

pak ukázalo důležitost elektronizace zdravotnictví a eGovernmentu. Lze tvr

dit, že právě systémy eRecept a eNeschopenka podpořily požadovaný sociál

ní distancing a výrazně snížily nutnost návštěv zejména praktických lékařů

v době epidemie.

1.1 Cíle a rozsah práce

Cílem této monografie je komplexně představit otázku elektronické pre -

skripce – nejprve ji zasadit do kontextu eHealth (monografie se věnu je i to -

muto frekventovanému, avšak nikterak neukotvenému termínu) a pojednat

teore tické otázky včetně výhod a nevýhod elektronické preskripce. Dále se

mono grafie zabývá praktickou aplikací elektronické preskripce v ČR, tedy

systémem eRecept. Specificky jsou zdůrazněny jeho silné stránky, slabi

ny a doposud neřešené otázky. V dalších kapitolách práce srovnává eRecept

s řešeními používanými v ostatních zemích, přičemž údaje o zahraničních

řešeních byly získány nejen rešeršní činností, ale i dotazníkovým šetřením

mezi zahraničními odborníky na tyto systémy. Součástí publikace je také

kapitola přinášející návrh jednotného modelu elektronické preskripce.

Tento návrh vznikl na podkladě jednotlivých existujících systémů i probíha

jících interdisciplinárních řešeních v EU i v USA a měl by tak představovat

syntézu nejlepších řešení. Nasazení takového systému ve všech zemích EU by zajistilo interoperabilitu a naplnilo tak v oblasti preskripce Evropskou unií prosazovaná práva pacientů [2].

V oblasti elektronizace zdravotnictví probíhá neustálý vývoj, tedy i tato práce může reflektovat stav k určitému okamžiku. Údaje o zahraničních systémech jsou tak vztaženy k roku 2018 (byly získány během roku 2019 a začátku roku 2020) a rovněž stav eReceptu tak musí být porovnáván právě s rokem 2018. Statistická data o eReceptu pak byla zpracována do konce kalendářního roku 2019 (aby bylo zvoleno ucelené období) a popis jednotlivých funkcí eReceptu je zpracován do června 2020, kdy byla tato monografie předána v konečné verzi recenzentům.

I přes aktuálnost a potřebnost elektronické preskripce doposud v ČR vznikly pouze ojedinělé diplomové a dizertační práce na toto téma. Tato monografie je tedy prvním uceleným zpracováním v této oblasti a je ostatně také jednou z mála publikací v oblasti eHealth vůbec.

Tuto práci tak lze chápat nejen jako popis aktuálního stavu elektronizace zdravotnictví a elektronické preskripce v ČR, ale je taktéž vhodná pro ústřední orgány státní správy (zejména Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí) při přípravě další elektronizace zdravotnictví a v neposlední řadě jako učební text o medicínské informatice pro lékařské, zdravotnické i další příbuzné obory. 1.2 Hypotézy práce H1 – V ČR je funkční systém elektronické preskripce. H2 – Tento systém disponuje spíše základními funkcemi. H3 – Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je elektronická preskripce v ČR

spíše méně rozvinuta.

1.3 Užší vymezení tématu práce Termínem elektronická preskripce označuje odborná literatura systémy nahrazující listinný recept. Z principu a zaměření receptu se tak jedná o systémy primárně zaměřené pro ambulantní péči. Tyto systémy jsou ve světě i v ČR hojně rozvíjeny, příp. zaváděny dokonce jako povinné.

1. Úvod


17

1.5 Vztah autora k tématu práce Autor touto prací navazuje jednak na svůj dlouholetý zájem o elektronizaci zdravotnictví obecně (Atestační práce, obor Veřejné zdravotnictví, IPVZ 2010), tak i konkrétně o elektronickou preskripci (Disertační práce, obor Hospodářská politika a ekonomie, NF VŠE 2013). Autor je rovněž tvůrcem článků v zahraniční odborné literatuře představujících jednotlivé systémy eHealth v ČR  [3–5], v práci srovnávající eRecept s ostatními systémy pre skripce v EU [6] pak přináší zjištění, která jsou v rozšířené podobě součástí této monografie. Dále autor vyučuje informační technologie ve zdravotnictví a je garantem předmětu Nemocniční informační systémy na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického, poskytuje expertní konzultace v této oblasti, podílí se na praktickém zavádění elektronizace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v minulosti také pro politickou reprezentaci analyzoval záměry elektronizace v ČR. 1.6 Základní zatąíd÷ní pąedm÷tu práce Jednotlivé informační systémy ve zdravotnictví jsou náplní oboru zdravotnické informatiky (též (bio)medicínské informatiky, v angličtině Health informatics, Health care informatics, Medical informatics). Celá řada různých názvů indikuje také velké množství existujících definic – uveďme jednu typickou:

„The interdisciplinary study of the design, development, adoption and

application of IT-based innovations in health care services delivery, ma

nagement and planning.“ [7] Obor zdravotnické informatiky je pak třeba vnímat jako integrální součást obo ru biomedicínského inženýrství, tedy oboru definovaného jako:

„Biomedical engineering is the application of engineering principles

and design concepts to medicine and biology for healthcare purposes

(e.g. diagnostic or therapeutic). This field seeks to close the gap between

engineering and medicine, combining the design and problem solving

skills of engineering with medical biological sciences to advance health

care treatment, including diagnosis, monitoring, and therapy.“ [8]

1. Úvod


18 Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu

Ne každý biomedicínský inženýr by ovšem s tímto zatříděním souhlasil, v minulosti byl totiž jeho obor chápán poněkud užším způsobem a zaměřoval se primárně na samotnou zdravotnickou techniku. Nicméně, dnes se již rozdíly mezi výpočetní technikou a klasickým chápáním zdravotnické techniky velmi stírají. Výpočetní technika se totiž stala základní součástí zdravotnické techniky. Je to možné ukázat např. na systémech PACS (Picture Archiving and Communication Systems), které propojují jednotlivé zobrazovací modality, nebo na laboratorních informačních systémech (LIS), které propojují jednotlivé přístrojové analyzátory.

Jak zobrazovací modalita, tak přístrojový analyzátor jistě může fungovat samostatně. Nicméně teprve propojení těchto jednotlivých zařízení do síťového celku přináší celou řadu nových funkcí a možností. Například až pomocí PACS je možné zobrazit výsledek zobrazovacího vyšetření kdekoliv ve zdravotnickém zařízení – ať už se jedná o popis rentgenologem, či hodnocení klinickým lékařem. Stejně tak propojení laboratorního analyzátoru do LIS umožní nejen elektronicky zasílat výsledky vyšetření, ale také načítat data do analyzátorů – popsané možnosti výrazně zkvalitňují a zrychlují proces a značně snižují chybovost.

Zobrazovací modalita či analyzátor jednoznačně spadají do tématu biomedicínského inženýrství. Pak ovšem do tohoto tématu musí spadat také širší problematika elektronizace zdravotnictví, ať už se jedná o zmíněný PACS, LIS, nebo právě o elektronickou preskripci, kterou se zabývá tato práce. A ostatně i již citovaný nestor oboru Joseph D. Bronzino věnuje zdravotnické informatice část svého aktuálního souborného díla o biomedicínském inženýrství [9].

Z legislativního pohledu se navíc zdravotnický informační systém s pokročilými funkcemi již stal zdravotnickým prostředkem, kde je vyžadována jeho certifikace alespoň v rizikové třídě IIa [10]. Do této třídy jsou řazeny zdravotnické prostředky s elektronickou měřicí funkcí, ale také injekční jehly, skalpely, tonometry či močové katétry [11]. Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu a 2012 na tento systém vynaložila [53]. Obdobné situace, kdy PHR neposkytují dostatečné množství funkcí, jsou pozorovány i zahraničními autory [54]. 2.2.3 Elektronická obrazová data pacienta Specifickou kategorií eHealth jsou jednoznačně elektronická obrazová data pacienta. Zatímco v oblasti EMR neexistuje jednotný standard a existuje celá řada EMR systémů, standardem pro komunikaci a správu v oblasti medicínských obrazových dat je DICOM [55]. Zobrazovací modality jsou propojovány pomocí PACS (Picture Archiving and Communication System) – sice od různých výrobců, ale pracujících právě podle jednotného standardu DICOM.

Součástí PACS jsou jednotlivé modality (rentgen, CT, MRI), disková pole na ukládání obrazových dat, zobrazovací stanice a webové prohlížeče, ale také softwarové nástroje na rychlé vyhledávání uložených dat. Od nepřímé digitalizace (tedy skenování rentgenových snímků) se přešlo nejdříve k elektronickým kazetám místo filmové technologie a postupně až k plně elektronickým přístrojům, kdy na místě kazet je přímo detektor propojený do PACS. Komunikace je obousměrná, takže modalita získává data o pacientovi ze systému (tzv. Modality-Worklist).

V tuto chvíli už PACS technologie nahradila filmovou technologii nejen v USA [56] a v Evropě [57], ale rozšiřuje se také v méně rozvinutých zemích [58]. PACS má jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu péče [59].

Nicméně, obdobně jako u EMR, problém nastává při přenosu obrazových dat mezi různými institucemi – standardně se k tomuto účelu používal přenos pomocí Compact disku (CD), ať už prostřednictvím pacienta (při plánovaném vyšetření či konzultaci), nebo zasláním vozidlem zdravotnické záchranné služby (v případě urgentního stavu). I takové sdílení dat snižuje množství provedených vyšetření [60] a tím náklady i radiační zátěž [61].

Propojení mezi jednotlivými PACS existují na regionální úrovni, např. v USA [61] či Japonsku [62]. Pouze několik států na světě disponuje glo bálním propojením PACS, tedy řešením zahrnujícím území celého státu – patří mezi ně Kanada se systémem DI-r [63], Irsko se systémem NIMIS [64] a v neposlední řadě i ČR s úspěšně se rozvíjejícím systém ePACS, popř. i ReDiMed. oddělení). Naopak i po propuštění z nemocničního zařízení je vhodné mít k dispozici přehled léčiv, která pacient pobíral při hospitalizaci.

Pro naprostou většinu EP je ovšem zatím kvalitní oboustranné propojení s PZ/KIS nedosažitelné. Ostatně, minimálně v ČR není v žádném nemocničním zařízení zatím plně jakýkoliv PZ/KIS implementován. Snahy tvůrců EP se tedy prozatím zaměřují pouze na rozvoj samostatného ambulantního systému. 3.3 Funkce a související pąínosy elektronické

preskripce

3.3.1 Pąínosy spojené se zm÷nou nosiée informace Listinné podobě receptu je vytýkána především snadná zneužitelnost. Jak již bylo řečeno, papírový recept nemá (v ČR, ale i v celé řadě dalších států) ani ustálenou a předepsanou formu, natožpak jakékoliv ochranné prvky. Lékárník během výdeje léčiva nemohl zkontrolovat ani existenci pojištěnce (identifikační údaje pacienta mohly být zcela smyšlené), ani ověřit existenci předepisujícího lékaře či zdravotnického zařízení. Na tyto skutečnosti bylo možné přijít až po odeslání záznamu k plátci zdravotních služeb (pojišťovně). Pokud se nepodařilo pacienta či předepisujícího lékaře ztotožnit, nebylo léčivo lékárně proplaceno a škoda šla jednoznačně k její tíži. EP výrazně snižuje možnost padělání receptu [82].

Ještě typičtějším úskalím listinných receptů je špatná kvalita záznamu, lapidárně řečeno nečitelný rukopis předepisujícího lékaře. Informace, která vzešla od lékaře úplně a správně, může být takto v lékárně špatně „dekódována“. Z celé řady studií v oblasti EP i PK/KIS vyplývá, že používání takového systému snižuje chybovost oproti klasickému postupu bez využití výpočetní techniky [83–87].

I v případě listinných receptů bylo nutné celou řadu údajů vložit v lékárně do systému. A zatímco údaje o vydaném léčivu bylo možné načíst pomocí čárových kódů, kterými jsou jednotlivé krabičky opatřeny, informace o pacien tovi a o předepisujícím zařízení/lékaři se vkládaly manuálně. I tato

3. Teoretické základy elektronické preskripce


53

4. ELE KTRONICKÁ PRESKRIPCE V èR

– PODKLAD A VÝVOJ

Tato kapitola se soustředí na národní EP, od prvotního legislativního ukotvení, přes vznik centrálního úložiště až po plnohodnotný systém nazvaný eRecept. Jak už bylo zmíněno v předchozí kapitole, i na území ČR vznikly a existovaly místní, lokální systémy EP. Takovéto systémy se ale nutně musely stát součástí eReceptu nejpozději v okamžiku zavedení jeho povinného užívání, proto je dnes již můžeme považovat za překonaná řešení. 4.1 První zám÷ry elektronické preskripce v èR V kapitole 2.2.2 byla zmíněna existence systému pacientských zdravotních knížek IZIP, který existoval od roku 2002 v pilotní fázi a následně od roku 2004 ve fázi běžného provozu. V rámci tohoto systému byla od počátku zvažována i komponenta EP, která se ovšem nikdy nedostala ani do stádia pilotního testování. V rámci státních struktur byl první záměr národního EP zmíněn rovněž v roce 2004 v souvislosti se Státní informační a komunikační politikou [115]. První kodifikaci zavedla do českého právního řádu vyhláška č. 301/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich používání. Do § 1 byl doplněn odstavec 3 v tomto znění:

„(3) Za lékařský předpis se v případě souhlasu nemocné fyzické osoby

s tako vým postupem též považuje

a) lékařský předpis zaslaný předepisujícím lékařem lékárně v elektro

nické podobě, opatřený zaručeným elektronickým podpisem zalo

že ným na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního

předpisu, pokud jinak splňuje náležitosti stanovené touto vyhláškou,

b) lékařský předpis zaslaný v rámci lokální počítačové sítě jednoho zdra

votnického zařízení předepisujícím lékařem lékárně v elektro nické

podobě, opatřený ověřovacím kódem přiděleným provozovatelem

zdravotnického zařízení, zabezpečujícím recept proti jeho zneužití,

pokud jinak splňuje náležitosti stanovené touto vyhláškou.“ [116]

4. Ele ktronická preskripce v èR – podklad a vývoj


90

Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu

Obecně počty předepisujících lékařů korespondují s počty předepsa

ných receptů. Tedy velmi nízké počty využívajících lékařů až do druhé po

loviny roku 2017, značný nárůst během roku 2018 a stabilizace v roce 2019.

Údaj o cca 80 % lékařů používajících eRecept lze považovat za validní, a to

i ve vztahu k předpokládanému využití eReceptu až pro 99 % preskripce. I ně

které skupiny klinicky působících lékařů obecně příliš léčiva nepředepisují

(např. obory radiodiagnostika, anesteziologie a resuscitace, lékaři různých

specializací působící v rámci intenzivní péče, nebo třeba zubní lékaři). Lze

tedy předpokládat, že pravidelně a hojně předepisující lékaři naopak eRecept

využívají a na jejich vrub jde většina výkonu eReceptu.

6.5 Poéet lékáren, které vydávají lééiva pomocí

eReceptu

Informace o počtu lékáren, které v daném měsíci alespoň jednou vydaly lé

čivo pomocí eReceptu, jsou zobrazeny v tabulce 6.3. Pro procentuální podíl

na všech lékárnách v ČR byly využity informace z výročních zpráv SÚKL,

kde jsou uváděny vždy počty registrovaných lékáren k 31. prosinci přísluš

ného roku.

Tabulka 6.3: Počet lékáren, které vydaly léčiva pomocí eReceptu,

podíl na všech lékárnách v ČR

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

I.

861

(30 %)

1 091

(39 %)

1 622

(58 %)

2 704

(98 %)

2 704

(99 %)

II.

907

(32 %)

1 100

(39 %)

1 655

(59 %)

2 717

(99 %)

2 687

(99 %)

III.

918

(32 %)

1 184

(42 %)

1 768

(64 %)

2 724

(99 %)

2 678

(98 %)

IV.

971

(34 %)

1 186

(42 %)

1 791

(64 %)

2 731

(99 %)

2 679

(98 %)

V.

953

(33 %)

1 220

(43 %)

1 882

(68 %)

2 728

(99 %)

2 671

(98 %)


105

7.2.16 N÷mecko Politická poptávka po EP byla v Německu vyvolána tzv. „Lipobay skandálem“

49)

. V roce 2006 tak byl představen projekt elektronické karty (zároveň

sloužící jako karta pojištěnce), který měl být nosičem zdravotních informací včetně lékového záznamu pacienta. Tento projekt se však pro celou řadu příčin nepodařilo dokončit a tak byl v roce 2010 výrazně přepracován a omezen pouze na některé základní funkce, EP z něj byla zcela vypuštěna [207].

Od roku 2015 je rozvíjen nový, výrazně méně ambiciózní projekt lékového záznamu, který má listinnou formu s rozpisem generických i obchodních názvů, síly preparátu a dávkováním. Dále však obsahuje 2D kód, ve kterém jsou uloženy veškeré informace na záznamu. Tento záznam napoprvé vytiskne pacientovi jeho lékař při předepisování léčiv. A předchozí lékový záznam tak může být načten do systému lékaře či lékárníka, doplněn o právě předepisované či vydávané položky a znovu vytištěn (nový 2D kód pak obsahuje i nové skutečnosti) [156]. 7.2.17 Nizozemí Již od roku 1998 používala většina praktických lékařů systém nazvaný EVS, který pomocí prvků CDS

50)

zlepšoval předepisování léčiv, později byl EVS in

tegrován do EMR jednotlivých praktických lékařů. Nejdříve byl výsledný recept vytištěn (nejednalo se tak ještě o EP), později byl systém rozšířen tak, aby bylo možné odeslat elektronicky recept přímo do vybrané lékárny [208].

Od roku 2014 je povinné použití systému s funkcemi CDS, s propojením do dalších systémů typu EMR a se zasíláním receptu do lékárny [209]

51)

.

Od této doby systém nedoznal podstatných změn – stále funguje pouze zasílání datovou větou do konkrétní lékárny a není v provozu žádná národní

49)

Úmrtí pacientů na rabdomyolýzu s renálním selháním při terapii cervastatinem

(Lipobay), většinou při interakci s gemfibrozilem.

50)

CDS bralo do úvahy diagnózu, věk pacienta, rodinnou anamnézu atd.

51)

Ve směrnici je přímo uložena povinnost automatického monitorování interakcí,

dávkování, dvojité medikace a individuální citlivosti pacienta. Manuální předepi

sování je možné pouze při doložené nefunkčnosti systému či při velmi omezené

preskripci.

7. Elektronická preskripce v zemích EU


139

9.2 Elektronická preskripce v USA Evropská unie je společenství samostatných států a organizace zdravotnictví je v takřka výlučné pravomoci každého jednotlivého členského státu. Nabízí se tak zajímavá paralela s USA, kde je rovněž zdravotnictví ponecháno na jednotlivých státech. Například licence zdravotníka (lékař, lékárník atd.) je vždy udělována autoritou příslušného státu a zdravotník tedy může své služby poskytovat jen na území daného konkrétního státu v USA

61)

. V oblasti

interoperability EP a elektronizace zdravotnictví obecně asi není možné najít k EU jinou vhodnou paralelu než právě USA.

Na druhou stranu základní systém organizace zdravotnictví v USA a jeho principy se od systémů v EU (ať již Bismarckovského, či Beveridgeovského) podstatně liší. Pacient v USA je prostřednictvím doplatků a vůbec rozdílné úrovně ceny služeb nucen zohledňovat cenu poskytnuté péče, což je v EU až na výjimky (stomatologická péče, estetická medicína) problém zcela opominutelný

62)

.

9.2.1 Zavád÷ní elektronizace zdravotnictví v USA Od roku 2006 umožňují federální zákony v USA elektronický přenos receptů. V roce 2008 byly zákonem nazvaným MIPPA (Medicare Improvements for Patients and Providers) zavedeny pobídky za používání EP pro jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb v rámci programu Medicare.

Podstatnou podporou elektronizace zdravotnictví byl zákon HITECH (The Health Information Technology for Economic and Clinical Health) přijatý v roce 2009. Jeho součástí je tzv. „Meaningful Use Program“ [260], v rámci kterého jsou poskytovatelům zdravotní péče v programu Medicare vypláceny pobídky za dosažení určitých cílů v elektronizaci zdravotnictví. Vždy

61)

Nejen v odborné literatuře, ale i v osobní komunikaci udávají američtí specialisté

geografická omezení daná licencemi jako největší překážku pro zavedení teleme

dicíny v USA.

62)

V lednu 2020 byl autorovi této práce prezentován úspěšný americký startup za

měřený na výběr vyžádané péče (např. radiologických služeb), kdy si pacient

mohl vybrat nejen podle dostupnosti, ale také podle ceny doplatku. Ve startupu

naopak nebyla zavedena žádná metrika „kvality“ služeb.

9. Návrh jednotného systému elektronické preskripce EU


150 Elektronická preskripce v èeské republice a v evropském kontextu b) Další (již složitější) funkce, jako např. vykazování léčiv plátci péče či

kontrola případného zneužívání léčiv, bude vhodnější ponechat k imple

mentaci pro jednotlivé země EU, neboť legislativa i zvyklosti se v této

oblasti dosti liší. 9.5.7 Pąekážky v nasazení jednotného systému

elektronické preskripce

Autor si je vědom odlišností v jednotlivých zemích EU a tento návrh EP je tedy volen tak, aby tyto rozdíly nebyly zásadní překážkou jeho nasazení. Účelem návrhu je především přispět k diskuzi při hledání dalšího směřování digitalizace zdravotnictví z pohledu maximalizace užitku EP pro evropské občany. Návrh tedy řeší pouze klíčové části EP a úmyslně ponechává méně důležité či komplikovanější momenty do gesce jednotlivých zemí. Většina zemí EU již disponuje existujícím a funkčním řešením EP, tedy zavedení nového společného systému by znamenalo „pouze“ změnu systému, a nikoliv zavedení systému zcela nového (viz kapitola 9.5.1).

Právě existence již funkčních systémů EP v jednotlivých zemích by mohla být vnímána jako překážka přijetí jednotného systému. Odborná i laická veřejnost by nemusela souhlasit se zavedením interoperabilního systému, zejména tehdy, když se jeho přínosy projeví pouze při přeshraničním použití. Tento návrh úmyslně vybírá nejlepší řešení z již existujících systémů s cílem, aby zavedením takového systému došlo ke zlepšení či rozšíření funkcí systému v celé řadě států EU i při využití systému v rámci národního použití.

Další podstatnou překážkou při zavedení navrhovaného modelu je nutnost určité centralizace při jeho vývoji, nasazení i dalším rozvoji. Zatímco v tuto chvíli spadají systémy EP do výlučné gesce jednotlivých států, byla by při vývoji nového jednotného systému EP nutná výrazná spolupráce všech zemí EU. Problém je však řešitelný stejným způsobem, jak dnes dochází k implementaci Směrnice EU o interoperabilitě. Tedy vypsáním grantových řešení a vzájemnou spoluprací všech aktérů, kteří již v dnešní době své systémy vyvíjejí.

Dále je třeba pamatovat na odlišnosti v legislativních rámcích jednotlivých států EU. Navržený model EP sice úmyslně staví na již existujících řešeních, nicméně v rámci vývoje a zavádění systému by se vyskytla jistě celá 11. ZÁVöR Práce popsala a analyzovala EP v ČR a zasadila ji jak do kontextu eHealth, tak do obecného kontextu elektronické preskripce. Zároveň popsala a srovnala systémy EP v různých zemích EU, český systém eRecept pak byl zasazen do kontextu těchto systémů. Tím práce splnila všechny vytčené cíle v plném rozsahu.

Tématu eRecept se žádná jiná vědecká práce v minulosti v tomto rozsahu nevěnovala a k tomuto systému nebyla dokonce nikdy zpracována ani studie proveditelnosti či ekonomické návratnosti ani jiný vhodný rozvojový dokument.

V rámci práce se podařilo získat nejen absolutní údaje o eReceptu, ale především jej vhodně zasadit do kontextu českého zdravotnictví, což bylo následně využito i pro porovnání eReceptu se zahraničními systémy. Dotazníkové šetření v rámci této práce umožnilo skutečné srovnání jednotlivých EP v různých zemích EU. Tím se tato práce zařadila mezi pouze několik ve světě dosud publikovaných studií tohoto typu a je možné jejích výsledků využít i v budoucnosti. Zároveň, vzhledem k poměrně jednoduché metodice dotazníkového průzkumu, bylo následně možné tyto EP snadno srovnat i s českým eReceptem.

Ze srovnání v rámci této práce vyplynuly očekávané nedostatky eReceptu v oblasti pokročilých funkcí, jako je např. kontrola lékových interakcí.

Z hypotéz navržených v úvodu práce se jednoznačně potvrdila první („V ČR je funkční systém EP.“) a částečně druhá hypotéza („Tento systém disponuje spíše základními funkcemi.“). Třetí hypotéza („Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je EP v ČR spíše méně rozvinuta.“) se již nepo tvrdila, hlavně díky vývoji eReceptu mezi lety 2018 a 2020. Samotné technické řešení a architektura systému eReceptu v rámci evropského srovnání plně obstojí, ovšem nedostatky shledáváme v absenci pokročilých funkcí systému eRecept.

Lze rozhodně konstatovat, že ČR patří mezi jednu z celé řady zemí EU s funkční EP. Využití eReceptu (česká EP – podíl elektronické preskripce 80 % v roce 2018, až 99 % v roce 2019) plně odpovídá jiným zemím EU

11. Záv÷r


ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc

tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz

www.anag.cz

ELEKTRONICKÁ PRESKRIPCE

V ČESKÉ REPUBLICE

A V EVROPSKÉM KONTEXTU Tato monografie představuje v  takové šíři doposud nikdy nepublikovaný popis vývoje a aktuálního stavu elektronizace zdravotnictví a  elektronické preskripce v  ČR i  v  EU. Použitá data byla získána analýzou odborných pramenů a  dalších zdrojů, včetně původních zdrojů v národních jazycích. Analýza je doplněna dotazníkovým šetřením mezi odborníky na elektronickou preskripci přímo z jednotlivých zemí EU. Kniha popisuje vznik a vývoj eReceptu, jeho technické a funkční řešení a analyzuje jeho využití od samého počátku až do současnosti. Obsahuje také návrh modelu vhodného systému elektronické preskripce, který by bylo možné nasadit ve všech zemích EU a dosáhnout tak žádané interoperability v této oblasti. Autor zpracovanou monografií navazuje na  svůj dlouholetý zájem o elektronizaci zdravotnictví a o elektronickou preskripci, publikuje odborné články v tuzemské i zahraniční odborné literatuře, vyučuje informační technologie ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT a  je garantem předmětu Nemocniční informační systémy, dále poskytuje expertní konzultace v  této oblasti, podílí se na praktickém zavádění elektronizace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v minulosti analyzoval záměry elektronizace v ČR pro politickou reprezentaci. Publikace je vhodná pro všechny zájemce o elektronizaci zdravotnictví, ať již pracují na  straně poskytovatelů zdravotních služeb, nebo naopak na  straně dodavatelů softwarových či hardwarových produktů pro zdravotnictví, ale také pro ústřední orgány státní správy při rozvoji další elektronizace zdravotnictví. Pro její teoretický i praktický záběr lze monografii doporučit i jako studijní materiál pro výuku medicínské informatiky na  lékařských, zdravotnických i dalších příbuzných oborech.

Doporučená cena 299 Kč




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.