načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání - Monika Palatková; Jitka Zichová

Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání
Autor: ;

Publikace se zaměřuje na turismus v ekonomických souvislostech. Je určena studentům škol zaměřených na turismus a institucím zabývajícím se jeho rozvojem. Nové vydání je kompletně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 262
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace , mapy
Vydání: 2., aktualiz. a rozš. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3643-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

První část publikace se zabývá obecnými základy turismu, zahrnujícími mimo jiné jeho typologii a terminologii. Značná pozornost je věnována i teorii trhu, tedy nabídce a poptávce i ceně v turismu. Další část knihy pojednává o statistickém monitoringu turismu v ČR a zejména o analýze vlivů turismu na národní ekonomiku se zaměřením na ekonomiku ČR a jejich vyhodnocení pomocí platební bilance a satelitního účtu. V publikaci jsou dále řešeny základní charakteristiky vývoje a současného stavu turismu ČR se zaměřením na aktivní, pasivní a domácí turismus a spotřební chování účastníků turismu. Autorky se zabývají též organizační a řídicí strukturou turismu ČR a stručně i problematikou vlivu členství ČR v EU na rozvoj turismu. Publikace se zaměřuje na turismus v ekonomických souvislostech. Je určena studentům škol zaměřených na turismus a institucím zabývajícím se jeho rozvojem na národní, regionální a lokální úrovni.

Popis nakladatele

Publikace se zaměřuje na turismus v ekonomických souvislostech. Je určena studentům škol zaměřených na turismus a institucím zabývajícím se jeho rozvojem. Nové vydání je kompletně aktualizované a rozšířené o problematiku produktu turismu a konkurenceschopnost destinací. (turismus České republiky)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Monika Palatková; Jitka Zichová - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

turismu

Monika Palatková

Jitka Zichová

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod

@grada.cz, www.grada.cz

M. Palatková, J. Zichová

Ekonomika turismu

Turismus ČR

Turismus České republiky

Na trhu ojedinělá publikace se zaměřuje na turismus v ekonomických sou

vislostech. Je  určena studentům škol  zaměřených na turismus a institucím 

zabývajícím se  jeho  rozvojem na národní, regionální a lokální úrovni. Nové 

vydání je rozšířené o problematiku produktu turismu a konkurenceschop

nost  destinací turismu. Zásadně je  aktualizována problematika turismu 

v národní ekonomice obecně a problematika pasivního, aktivního a do-

mácího turismu České republiky. Aktualizována je  i tematika turismu ČR 

v kontextu členství v EU. 

První část publikace se  zabývá obecnými základy turismu, zahrnujícími 

mimo jiné  jeho  typologii a terminologii. Značná pozornost je  věnována 

i teorii trhu  turismu, tedy  nabídce a poptávce i ceně v turismu. Další  část  

knihy pojednává o statistickém monitoringu turismu v ČR  a zejména o ana

lýze  vlivů turismu na národní ekonomiku se  zaměřením na ekonomiku ČR 

a jejich vyhodnocení pomocí platební bilance a satelitního účtu.  V publi

kaci  jsou  dále  řešeny základní charakteristiky vývoje a současného stavu 

turismu ČR  se  zaměřením na aktivní, pasivní a domácí turismus a spotřeb-

ní  chování účastníků turismu. Autorky se  zabývají též  organizační a řídicí 

strukturou turismu ČR.

vymezení a fungování trhu turismu

přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu

nově

konkurenceschopnost destinací turismu

produkt a partnerství v turismu

Informace ke knihám z edice Cestovní ruch najdete na www.grada.cz

Dále doporučujeme:



Monika Palatková

Jitka Zichová

Grada Publishing

turismu

Ekonomika

Turismus České republiky

vymezení a fungování trhu turismu

přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu

nově

konkurenceschopnost destinací turismu

produkt a partnerství v turismu

2., aktualizované a rozšířené vydání


Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Ing. Jitka Zichová

Ekonomika turismu

Turismus České republiky

2., aktualizované a rozšířené vydání

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ KNIHY:

Kniha je monografie

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5564. publikaci

Autorský podíl:

Ing. Jitka Zichová – autorka kapitol 1 až 7

Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D. – autorka kapitol 8 až 15

Odborná recenze:

Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Odpovědné redaktorky Mgr. Andrea Bláhová, Mgr. Kamila Nováková

Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková

Počet stran 264

Druhé vydání, Praha 2014

Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice

© Grada Publishing, a.s., 2014

Cover Design © Eva Hradiláková

ISBN 978-80-247-3643-3

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9306-1 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-9307-8 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

/ 5

Obsah

O autorkách ..................................................................................................................................... 9

Úvod ................................................................................................................................................. 10

1. Základní otázky vymezení turismu ....................................................................... 11

1.1 Pojetí a definování turismu ........................................................................................................... 11

1.2 Stručný historický vývoj turismu ................................................................................................. 13

1.2.1 První etapa – do první světové války ........................................................................................... 14

1.2.2 Druhá etapa – mezi dvěma světovými válkami ........................................................................... 15

1.2.3 Třetí etapa – od druhé světové války do počátku 90. let .............................................................. 15

1.2.4 Čtvrtá etapa – 90. léta až současnost ............................................................................................ 16

1.3 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 17

2. Typologie turismu .......................................................................................................... 19

2.1 Typy turismu dle místa realizace .................................................................................................. 19

2.2 Typy turismu dle vztahu k platební bilanci státu .......................................................................... 20

2.3 Typy turismu dle plátce nákladů .................................................................................................. 21

2.4 Typy turismu dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu ................................................................ 22

2.5 Typy turismu dle věku účastníků .................................................................................................. 22

2.6 Typy turismu dle délky pobytu ..................................................................................................... 23

2.7 Typy turismu dle převažujícího prostředí (charakteru cílového místa pobytu) ........................... 23

2.8 Typy turismu dle převažujícího motivu (důvodu cesty) ............................................................... 24

2.9 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 27

3. Trh turismu ....................................................................................................................... 28

3.1 Trh dle ekonomické teorie ............................................................................................................ 28

3.2 Součásti trhu turismu .................................................................................................................... 29

3.2.1 Tržní subjekty v turismu ............................................................................................................... 30

3.2.2 Tržní objekty v turismu ................................................................................................................ 30

3.3 Možnosti vymezení trhu turismu .................................................................................................. 31

3.4 Specifika trhu turismu .................................................................................................................. 31

3.5 Faktory ovlivňující trh turismu ..................................................................................................... 32

3.5.1 Politické a bezpečnostní faktory ................................................................................................... 32

3.5.2 Ekonomické faktory ..................................................................................................................... 33

3.5.3 Demografické faktory ................................................................................................................... 34

3.5.4 Technicko-technologické faktory ................................................................................................. 35

3.5.5 Sociální faktory ............................................................................................................................ 36

3.5.6 Ekologické faktory ...................................................................................................................... 36

3.6 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 36

4. Poptávka v turismu ....................................................................................................... 38

4.1 Poptávka dle ekonomické teorie .................................................................................................. 38

4.2 Potřeby jako východisko poptávky v turismu .............................................................................. 39

4.3 Formování individuální poptávky v turismu ................................................................................ 41

4.3.1 Faktory na straně poptávky ......................................................................................................... 42

4.3.2 Faktory na straně nabídky ............................................................................................................ 43

4.3.3 Faktory vnějšího prostředí ............................................................................................................ 44

4.4 Tržní poptávka v turismu .............................................................................................................. 44

4.4.1 Psychologické (sociální) faktory ovlivňující tržní poptávku v turismu ....................................... 45

4.4.2 Prognózování tržní poptávky v turismu ....................................................................................... 45

6 / Ekonomika turismu

4.5 Současné trendy poptávky v turismu ........................................................................................... 47

4.6 Spotřeba a spotřební chování v turismu ....................................................................................... 48

4.6.1 Spotřeba v turismu ........................................................................................................................ 48

4.6.2 Spotřební chování v turismu ......................................................................................................... 49

4.7 Segmentace v turismu .................................................................................................................. 51

4.7.1 Segmentace, její cíle a podmínky ................................................................................................. 51

4.7.2 Segmentační základny .................................................................................................................. 52

4.8 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 57

5. Nabídka v turismu ......................................................................................................... 59

5.1 Nabídka dle ekonomické teorie .................................................................................................... 59

5.2 Součásti nabídky v turismu (objekty) ........................................................................................... 60

5.3 Spojovací články nabídky s poptávkou ........................................................................................ 62

5.4 Služby jako významná součást nabídky turismu ......................................................................... 62

5.4.1 Specifické vlastnosti služeb turismu ............................................................................................ 63

5.4.2 Členění služeb .............................................................................................................................. 64

5.5 Produkt turismu ........................................................................................................................... 65

5.5.1 Vymezení pojmu produkt turismu ................................................................................................ 65

5.5.2 Vytváření komplexního produktu turismu .................................................................................... 67

5.5.3 Partnerství pro vytváření a realizaci produktu ............................................................................. 69

5.6 Poskytovatelé služeb turismu (subjekty) ...................................................................................... 70

5.6.1 Poskytovatelé služeb turismu dle odvětvového členění ............................................................... 70

5.6.2 Poskytovatelé služeb turismu dle tržní struktury ......................................................................... 71

5.7 Současné trendy nabídky .............................................................................................................. 75

5.8 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 77

6. Cena jako součást trhu turismu ............................................................................... 79

6.1 Cena z pohledu ekonomické teorie .............................................................................................. 79

6.2 Faktory ovlivňující tvorbu ceny ................................................................................................... 80

6.3 Obecné postupy tvorby ceny ........................................................................................................ 80

6.3.1 Nákladově orientovaná cena ........................................................................................................ 81

6.3.2 Cena stanovená dle hodnoty zákazníka / metoda cílových nákladů ............................................ 82

6.3.3 Cena stanovená dle konkurence ................................................................................................... 82

6.4 Formy cenové diskriminace ......................................................................................................... 82

6.4.1 Cenová diskriminace třetího stupně ............................................................................................. 82

6.4.2 Cenová diskriminace v čase ......................................................................................................... 83

6.5 Yield management ........................................................................................................................ 83

6.6 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 84

7. Konkurenceschopnost na trhu turismu ............................................................... 86

7.1 Vymezení pojmu konkurenceschopnost ....................................................................................... 86

7.2 Obecné přístupy k dosahování konkurenční výhody ................................................................... 87

7.3 Možnosti měření konkurenceschopnosti v turismu ...................................................................... 89

7.3.1 Modely hodnocení konkurenceschopnosti v turismu ................................................................... 89

7.3.2 Monitoring konkurenceschopnosti v turismu (TTCI index) ........................................................ 92

7.3.3 Monitoring konkurenceschopnosti v turismu (OECD index) ...................................................... 93

7.4 Shrnutí a úkoly ............................................................................................................................. 95

8. Statistický monitoring turismu České republiky ............................................. 97

8.1 Vymezení a instituce statistického monitoringu ........................................................................... 97

8.1.1 Pojem, typy a instituce statistického monitoringu turismu .......................................................... 97

8.1.2 Mezinárodní kontext ..................................................................................................................... 97

8.1.3 Český statistický úřad (ČSÚ) ....................................................................................................... 99

8.2 Statistický monitoring vybraných institucí ................................................................................ 100

/ 7

8.2.1 Česká národní banka (ČNB) ...................................................................................................... 100

8.2.2 CzechTourism a MMR ............................................................................................................... 101

8.2.3 Regionální a místní úroveň ......................................................................................................... 102

8.3 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 102

9. Turismus v národní ekonomice .............................................................................. 104

9.1 Přístupy k hodnocení vlivu a významu turismu v národním hospodářství ................................ 104

9.1.1 Statistické hodnocení vlivu a významu turismu ......................................................................... 109

9.1.2 Ekonomickoeněžní hodnocení vlivu a významu turismu ....................................................... 109

9.1.3 Individuální hodnocení vlivu a významu turismu ...................................................................... 124

9.1.4 Sociokulturní hodnocení vlivu a významu turismu ................................................................... 124

9.1.5 Globální dopady turismu na národní hospodářství .................................................................... 126

9.2 Platební bilance a turismus ......................................................................................................... 127

9.2.1 Zachycení turismu v platební bilanci ......................................................................................... 127

9.2.2 Položka turismus v platební bilanci .......................................................................................... 130

9.2.3 Hodnocení vlivu turismu na národní ekonomiku na základě platební bilance

České republiky .......................................................................................................................... 131

9.3 Satelitní účet turismu .................................................................................................................. 135

9.3.1 Důvody a historie zavádění satelitního účtu turismu ................................................................. 135

9.3.2 Výstupy satelitního účtu turismu ................................................................................................ 136

9.3.3 Základní metodika satelitního účtu turismu ............................................................................... 136

9.3.4 Satelitní účet turismu v České republice .................................................................................... 137

9.3.5 Neoficiální satelitní účet turismu ................................................................................................ 139

9.4 Význam turismu pro národní hospodářství České republiky ..................................................... 141

9.5 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 145

10. Vývoj turismu České republiky .............................................................................. 148

10.1 Vývoj turismu na území České republiky do roku 1989 ............................................................ 148

10.1.1 Podmínky vývoje turismu v letech 1871–1848 .......................................................................... 149

10.1.2 Rozvoj turismu v období 1848–1918 ......................................................................................... 150

10.1.3 Meziválečný vývoj turismu 1918–1939 ..................................................................................... 152

10.1.4 Vývoj turismu v letech 1945–1989 ............................................................................................ 154

10.2 Turismus na území České republiky po roce 1989 .................................................................... 157

10.2.1 Vývoj turismu v období 1989–1993 ........................................................................................... 157

10.2.2 Vývoj turismu České republiky v letech 1993–2004 ................................................................. 158

10.2.3 Vývoj turismu České republiky po roce 2004 ............................................................................ 159

10.3 Nabídka destinace Česká republika ........................................................................................... 161

10.3.1 Primární nabídka destinace Česká republika ............................................................................. 161

10.3.2 Sekundární nabídka destinace Česká republika ......................................................................... 163

10.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 165

11. Pasivní turismus České republiky ........................................................................ 167

11.1 Vývoj pasivního turismu Československa do roku 1993 ........................................................... 167

11.1.1 Vývoj pasivního turismu do roku 1989 ...................................................................................... 167

11.1.2 Vývoj pasivního turismu v období 1989–1993 .......................................................................... 168

11.2 Pasivní turismus České republiky po roce 1993 ........................................................................ 169

11.2.1 Kvalitativní změny poptávky po roce 1993 ............................................................................... 169

11.2.2 Pasivní turismus v letech 1993–2004 ......................................................................................... 172

11.2.3 Pasivní turismus po roce 2004 ................................................................................................... 173

11.3 Spotřební chování účastníků pasivního turismu ........................................................................ 177

11.3.1 Spotřební chování na delších cestách ......................................................................................... 177

11.3.2 Spotřební chování na kratších cestách ....................................................................................... 179

11.3.3 Spotřební chování na služebních cestách ................................................................................... 179

11.3.4 Spotřební chování na jednodenních výletech ............................................................................. 180

11.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 180

8 / Ekonomika turismu

12. Domácí turismus České republiky ....................................................................... 182

12.1 Vývoj domácího turismu Československa do roku 1993 ........................................................... 182

12.1.1 Vývoj domácího turismu do roku 1989 ...................................................................................... 182

12.1.2 Vývoj domácího turismu v období 1989–1993 .......................................................................... 184

12.2 Domácí turismus České republiky po roce 1993 ...................................................................... 185

12.2.1 Kvalitativní změny poptávky v domácím turismu po roce 1993 ............................................... 185

12.2.2 Domácí turismus v letech 1993–2004 ........................................................................................ 187

12.2.3 Domácí turismus po roce 2004 ................................................................................................... 189

12.3 Spotřební chování účastníků domácího turismu ........................................................................ 192

12.3.1 Spotřební chování na domácích delších cestách ........................................................................ 194

12.3.2 Spotřební chování na domácích kratších cestách ....................................................................... 197

12.3.3 Spotřební chování na domácích služebních cestách .................................................................. 198

12.3.4 Spotřební chování na domácích jednodenních výletech ............................................................ 198

12.3.5 Podpora domácího turismu ......................................................................................................... 199

12.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 200

13. Aktivní turismus České republiky ...................................................................... 202

13.1 Vývoj aktivního turismu Československa do roku 1993 ........................................................... 202

13.1.1 Vývoj aktivního turismu do roku 1989 ...................................................................................... 202

13.1.2 Vývoj aktivního turismu v období 1989–1993 .......................................................................... 204

13.2 Aktivní turismus České republiky po roce 1993 ....................................................................... 205

13.2.1 Kvalitativní změny poptávky v aktivním turismu po roce 1993 ................................................ 205

13.2.2 Aktivní turismus v letech 1993–2004 ........................................................................................ 206

13.2.3 Aktivní turismus po roce 2004 ................................................................................................... 210

13.3 Spotřební chování účastníků aktivního turismu ......................................................................... 217

13.3.1 Regionální rozložení zahraniční poptávky ................................................................................. 219

13.3.2 Výzkum spotřebního chování na hraničních přechodech .......................................................... 221

13.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 222

14. Organizační a řídící struktura turismu České republiky ........................... 224

14.1 Politika turismu a organizační a řídící struktura turismu ........................................................... 224

14.1.1 Politika turismu a marketingové řízení destinace ...................................................................... 224

14.1.2 Organizační a řídící struktura a veřejná správa .......................................................................... 225

14.2 Vývoj organizační a řídící struktury turismu na území Československa ................................... 226

14.2.1 Vývoj organizační a řídící struktury turismu do roku 1993 ...................................................... 226

14.2.2 Změny v organizační a řídící struktuře po roce 1993 ................................................................. 229

14.3 Současná organizační a řídící struktura turismu České republiky ............................................. 230

14.3.1 Institucionální zajištění řízení turismu v České republice ......................................................... 230

14.3.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 ................................... 237

14.3.3 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 ................................... 239

14.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 241

15. Turismus České republiky v kontextu členství v EU .................................... 244

15.1 Evropská unie a turismus ........................................................................................................... 244

15.1.1 Turismus v integračním procesu ................................................................................................ 244

15.1.2 Lisabonská smlouva a politika turismu ...................................................................................... 244

15.2 Dopady členství České republiky v EU ..................................................................................... 246

15.2.1 Důsledky vstupu České republiky do EU v turismu .................................................................. 246

15.2.2 Regionální politika EU ............................................................................................................... 247

15.3 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................... 250

Závěr ................................................................................................................................................ 252

Summary ......................................................................................................................................... 253

Přílohy ............................................................................................................................................. 254

Seznam zkratek ............................................................................................................................. 258

Rejstřík ............................................................................................................................................ 260

O autorkách / 9

O autorkách

Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů se specializací na mezinárodníekonomické vztahy a cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze (1993). V rámci

postgraduálního studia absolvovala část studia na Universität St. Gallen veŠvýcarsku (1996). Pracovala v České centrále cestovního ruchu (CzechTourism), kde se

zabývala marketingovými průzkumy zaměřenými zejména na zkoumání zahraniční

poptávky po destinaci Česká republika. Od roku 1998 působila na pozici ředitelky

marketingu a zastupovala CzechTourism v sekci Evropské komise cestovního ruchu

zaměřené na marketingový výzkum a plánování. Později působila v cestovníkanceláři Fischer, nejprve jako manažerka produktu pro domácí a příjezdový turismus

a poté jako manažerka pro prodej a marketing v oblasti domácího a příjezdového

turismu. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského aceloživotního vzdělávání. V době vydání publikace působila na Vysoké škole obchodní v Praze. V rámci expertní

činnosti se zabývá i zpracováním strategií a podobných dokumentů ve společnosti CzechIt – Institute for

Strategic Studies on Tourism, kde mimo jiné vedla i zpracování marketingové strategie České republiky

na zahraničním a domácím trhu. Od roku 1998 je členkou Mezinárodní asociace vědeckých odborníků vturismu AIEST. V roce 2013 se habilitovala na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně

v oboru Ekonomika a management.

Ing. Jitka Zichová

Svoji profesní kariéru začala ve vnitřním obchodě, krátce nato i v zahraničním.

Od roku 1996 se zabývá ekonomickým poradenstvím a outsourcingemekonomických aktivit převážně zahraničních firem. V současné době se vedle těchto činností

věnuje zejména přednáškové a konzultační činnosti v rámci vysokoškolského aceloživotního vzdělávání. V rámci expertní činnosti participuje na projektechzaměřených na rozvoj turismu v různých oblastech.


10 / Ekonomika turismu

Úvod

Publikace je zaměřena na turismus v ekonomických souvislostech, a to v obecné rovině i se zaměřením

na podmínky České republiky. První část (kapitoly 1–7) zahrnuje ekonomiku turismu od vymezení pojmů až

po vymezení vztahů mezi nabídkou, poptávkou a cenou na trhu turismu, jichž je následně využito ve druhé

části. V kapitole sedmé je rozebráno téma konkurenceschopnosti v turismu. Druhá část (kapitoly 8–15) se

snaží s využitím obecného teoretického základu první části publikace ukázat vývoj nabídky a poptávky vak

tivním, pasivním i domácím turismu České republiky s důrazem na období po roce 1989 i na ekonomický

význam turismu v České republice.

Publikace je tak první publikací na trhu, která nabízí uvedená témata zpracovaná souhrnně včetněaktuál

ních údajů a je široce využitelná především pro vysoké a vyšší školy se zaměřením na turismus či služby

s turismem spojené. Stejně tak představuje publikace shrnutí základních informací včetně terminologie pro

praxi v turismu, a to jak pro odborníky v soukromém, tak i ve veřejném sektoru.

První část publikace obsahuje základní pojmy užívané v turismu, které jsou bohužel v praxi obchodní či

politické neustále různým způsobem zaměňovány či špatně používány, a tak je jim v publikaci věnovánpa

třičný prostor. S problémem terminologie souvisí i problém typologie turismu a jejího využívání. Stěžejním

tématem první části je trh turismu popsaný v obecné rovině a následně rozebraný podrobněji podle jeho dvou

součástí – strany nabídky a strany poptávky. Zdůrazněna jsou specifika jednotlivých součástí trhu turismu

a jejich vzájemné vazby. Zvláštní pozornost je věnována segmentaci trhu turismu a jejímu využití v praxi.

V návaznosti na vztah nabídky a poptávky je rozebrána i otázka ceny v turismu. Druhé vydání publikace

bylo rozšířeno o samostatnou pasáž o konkurenceschopnosti s vysvětlením pojmu a možnostmi dosahování

konkurenční výhody i měření konkurenceschopnosti v turismu. Výklad veškeré problematiky je doprovázen

přehledným grafickým znázorněním.

Druhá část se zaměřuje na různé přístupy k pojetí a hodnocení významu turismu s důrazem na možnosti

zhodnocení ekonomického významu turismu pomocí platební bilance a satelitního účtu turismu, a to i s apli

kací na ekonomiku České republiky s využitím výsledků statistického monitoringu turismu. Vývoj turismu

aktivního, pasivního i domácího je ukázán od jeho formování v 19. století do současnosti, a to v návaznosti

na vývoj ekonomických, politických i společenských faktorů na území České republiky. Publikace se snaží

předestřít působení jednotlivých faktorů, jevů a událostí, ať už v krátkodobém, či dlouhodobémhorizon

tu, ovlivňujících kvantitativní i kvalitativní formování poptávky v domácím, pasivním i aktivním turismu.

Zvláštní pozornost je věnována spotřebnímu chování obyvatel České republiky při účasti na domácím apa

sivním turismu a stejně tak spotřebnímu chování zahraničních návštěvníků při cestě do České republiky.

V publikaci jsou použita jako aktuální data roku 2013 a 2012, v některých případech už data 2012 a 2013

revidovaná Českým statistickým úřadem.

Předposlední kapitola publikace je zaměřena na vývoj a současnou podobu organizační a řídící struktury

turismu v České republice a její provázanost s politikou turismu i formou veřejné správy. Závěr publikace

patří evropským souvislostem s důrazem na změny, které vnesl do turismu České republiky vstup doEv

ropské unie. Publikace se zaměřuje již na začínající programové období 2014–2020. Pro ucelenější pohled

na otázky řešení turismu v Evropské unii může sloužit publikace Mezinárodní turismus (Grada, 2014), která

poskytuje podrobnější pohled na instituce a dokumenty v oblasti turismu na úrovni Evropské unie.

Řešené problémy jsou dokumentovány tabulkami, grafy, příklady či obrázky. V závěru každé kapitoly si

mohou čtenáři prověřit pochopení dané problematiky na úkolech a praktických cvičeních.


Základní otázky vymezení turismu / 11

1. Základní otázky vymezení turismu

Úvodní kapitola bude věnována základnímu teoretickému východisku, tedy obecnému vymezení turismu,

jeho definování a definování dalších vybraných pojmů z této oblasti. Následně bude nastíněn stručnýhisto

rický vývoj novodobého turismu.

1.1 Pojetí a definování turismu

Turismus

1

bývá velmi často označován za složitý socioekonomický jev, který zasahuje do celé řadyekono

mických i mimoekonomických (sociálních, psychologických, ekologických, geografických) oblastíspoleč

nosti. Dá se říci, že je jevem mnohostranným a průřezovým, z čehož ovšem vyplývá i složitost jeho přesného

definování. V průběhu geneze definic byla vždy akcentována určitá stránka tohoto jevu, často v závislosti

na vědní disciplíně, která turismus zkoumala a definovala. Jak uvádí Malá [10, s. 8–10], definice z počátku

vědeckého zkoumání turismu usilovaly o odlišení turismu od širšího pojmu cestování jako takového, další

definice se vždy již snažily vystihnout určitou sociální či ekonomickou stránku tohoto jevu.

Za mezník pro zkoumání a definování turismu je považována definice průkopníků v oblasti vědeckého

zkoumání turismu Hunzikera a Krapfa z roku 1942. Ti definovali turismus jako „souhrnné označení vztahů

a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud

s ním není spojena žádná výdělečná činnost“. [10, s. 9] Definice byla dlouho přijímána odborníky z oblasti

turismu včetně Mezinárodní asociace vědeckých odborníků v turismu (AIEST – International Association

of Scientific Experts in Tourism).

Dle Burkarta a Medlika [14, s. 2] má turismus z pojmového (koncepčního) hlediska několik následujících

atributů:

– turismus je souhrnem vztahů a jevů;

– tyto vztahy a jevy vyplývají z pohybu lidí a pobytu v různých destinacích, obsahují prvekdynamic

ký (cesta) i statický (pobyt);

– cesta a pobyt se uskutečňují mimo obvyklé životní či pracovní prostředí;

– cesta a pobyt mají dočasný charakter;

– cesta a pobyt nejsou spojeny s výkonem výdělečné činnosti, resp. účastník turismu není znavštíve

ného místa odměňován.

Pásková a Zelenka [13, s. 45] se ve svém výkladovém slovníku cestovního ruchu pokusili turismus definovat

nejen z hlediska jevů probíhajících na straně poptávky, ale také na straně nabídky. Autoři definují turismus

jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování

a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto

služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch,

souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“.

Definice pro účely statistického sledování turismu

2

však vyžadovaly mnohem přesnější vymezení.

Z tohoto důvodu celá řada mezinárodních organizací usilovala o sjednocení pojmů z oblasti turismu tak, aby

byl vytvořen rámec pro jeho statistické sledování. Za určitý mezník těchto snah je možné považovatMezi

národní konferenci o statistice turismu, která se konala v červnu 1991 pod záštitou Mezinárodní organizace

turismu (WTO – World Tourism Organization) a kanadské vlády v Ottawě. Na této konferenci byla navržena

1 Slovo „turismus“ je anglického, resp. francouzského původu. V odborné literatuře je možné se setkat i s označením„cestov

ní ruch“, tedy s překladem německé terminologie „Reiseverkehr“. Výrazy „turismus“ a „cestovní ruch“ je možné považovat

za ekvivalentní, v této publikaci však bude používáno označení „turismus“, s výjimkou přesných citací.

2 Problematika definic a pojmů z turismu pro účely statistického sledování je zpracována s využitím materiálu UNWTO:

Recommendations for Tourism Statitstics 1993, International Recommendations for Tourism Statistics 2008.


12 / Ekonomika turismu

sada definic z oblasti jak domácího, tak mezinárodního turismu. V roce 1993 byly tyto zrevidované návrhy

předloženy Statistické komisi Organizace spojených národů (UN – United Nations) ke schválení spolu se

Standardní mezinárodní klasifikací činností v turismu (SICTA – Standard International Classification of

Tourism Activities). V témže roce byly návrhy Komisí přijaty a v roce 1994 byly publikovány. Doporučení

ke statistice v turismu (RTS – The Recommendations on Tourism Statistics, 1993) je tak prvním uceleným

mezinárodním materiálem z pohledu pojmů, definic, klasifikace a ukazatelů v turismu. V současné době je

zejména pro účely sledování ekonomických dopadů turismu a statistického sledování turismu nutné vycházet

z tohoto pojmového aparátu.

Turismus (tourism) byl definován jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její

běžné prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena

3

, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání

výdělečné činnosti v navštíveném místě.

Definice byla spolu s ostatními pojmy souvisejícími s turismem v roce 2008 revidována a je obsažena

v úpravě základních doporučení pro statistiku turismu v novém dokumentu Mezinárodní doporučení pro

statistiku turismu (IRTS – International Recommendations for Tourism Statistics 2008).

Z obsahové stránky nebyla definice změněna, avšak byla upřesněna její poslední část. Původní znění

„přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ bylo nahrazeno

„za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou

jsou z navštíveného místa odměňováni“. Stejným způsobem byly zpřesněny i definice pojmů návštěvník,

turista a jednodenní návštěvník.

Turismus je tedy nově definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo

své obvyklé prostředí po dobu kratší, než je stanovena, za účelem trávení volného času, obchodu

a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.

Stálý obyvatel (resident) v mezinárodním turismu – ve vztahu k dané zemi se jím rozumí osoba, která

žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku.

Stálý obyvatel v domácím turismu – ve vztahu k určitému místu v dané zemi jde o osobu, jež v tomto

místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců.

Návštěvník (visitor) v mezinárodním turismu – osoba cestující do jiné země, než v které je trvale

usídlena, na dobu nepřekračující jeden rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely

nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována.

Návštěvník v domácím turismu – osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo

v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, za účelem trávení volného času, obchodu

a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována.

Turista (tourist) v mezinárodním turismu – osoba, která cestuje do jiné země, než v které je trvale

usídlena, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, avšak ne delší jednoho roku, za účelem trávení

volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného

místa odměňována.

Turista v domácím turismu – osoba, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného prostředí

(ale ve své zemi), na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, za účelem

trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je znavštíve

ného místa odměňována.

Jednodenní návštěvník (some-day visitor) v mezinárodním turismu – osoba, která cestuje do jiné země,

než v níž je trvale usídlena a mimo své obvyklé prostředí, aniž v dané zemi přenocuje, za účelem trávení

volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného

místa odměňována.

Jednodenní návštěvník v domácím turismu – osoba, která cestuje do místa odlišného od místa jejího

běžného prostředí (ale ve své zemi), aniž v navštíveném místě přenocuje, za účelem trávení volného času,

obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována.

Základní rozdíly mezi pojmy obsaženými v RTS a IRTS jsou obsahem Přílohy 1.

Současné definice tak vyřešily nejasnosti v oblasti „vykonávání výdělečné činnosti“, i když je třeba

upřesnit, že z turismu je vyloučena jakákoliv výdělečná činnost, za kterou by odměna plynula znavštívené

ho místa, přičemž se nemusí jednat pouze o zaměstnání. Určité nejasnosti či problémy mohou také vznikat

3 U mezinárodního turismu tato doba činí jeden rok, u domácího turismu šest měsíců.


Základní otázky vymezení turismu / 13

ve vymezení „běžného prostředí“, které je pro potřeby výše uvedené definice vymezeno jako geografická

oblast (přičemž nemusí tvořit souvislý celek), v níž jedinec provádí své běžné (rutinní) aktivity. Účelem

zavedení pojmu je vyloučit ze statistiky účastníků turismu osoby, jež ze svých domovů cestují např. do škol,

nákupních center, zdravotnických zařízení apod., i přesto, že tato místa mohou být značně vzdálena od jejich

bydliště. Běžné prostředí je tak vymezeno nejen vzdáleností, ale i četností, časem a účelem.

V Příloze 1 je ze schématu patrné, kdo je zahrnován do statistik mezinárodního turismu jako účastník

turismu a kdo je z nich naopak vyloučen.

1.2 Stručný historický vývoj turismu

Účelem této subkapitoly není podrobný popis dosavadního vývoje turismu, ale vzhledem k omezenému

rozsahu publikace a ke skutečnosti, že problematika historického vývoje je poměrně detailně zpracována

v celé řadě jiných publikací [např. 1, 8], budou následně objasněny pouze nejdůležitější charakteristické

rysy jednotlivých vývojových etap. Historický vývoj turismu na území dnešní České republiky je podrobněji

rozebrán v kapitole 10.

K historickým aspektům cestování neexistuje jednotný přístup, což má své opodstatnění. Vývoj turismu je

nutné posuzovat vždy v kontextu celkového společensko-ekonomického vývoje, který je v různých částech

světa zcela odlišný. I přes toto úskalí je však možné určité charakteristické rysy vývoje turismu vjednotlivých etapách do jisté míry zevšeobecnit.

Kořeny cestování sahají hluboko do historie. Počátky evropského cestování se váží zejména k období

antiky, antického Řecka a zejména Říma, který přinesl významnou kvalitativní změnu dosavadní mobility

obyvatelstva. Hlavním účelem cest ve starověku i středověku byl především obchod, povinnosti související

se správou země, vzdělání a poutnictví. Na cesty se vydávali vojáci, kupci, rytíři, tovaryši, poutníci, poslové,

nikoho však není možné označit jako turistu (cestování bylo téměř vždy spojeno s určitou povinností), turista

je postavou výhradně moderní.

Počátky novodobého turismu spatřují zejména anglosaští autoři už ve fenoménu takzvaných Grand Tours

(17. stol.), jejichž cílem bylo završení dosavadního vzdělávání zpočátku pouze mladých aristokratů.Postuem času se tyto cesty transfromují a pronikají i do dalších společenských vrstev. Na přelomu 18. a 19. století

se mění charakter cestování jak z pohledu motivů, tak z pohledu cílů a délky pobytu. Urry [17, s. 4]poukazuje na vzrůstající vizualizaci cestovatelské zkušenosti a na to, jak se postupně posouval důraz od předcházející „klasické Grand Tour“ založené na emocionálně neutrálním pozorování a zaznamenávání k „romantické

Grand Tour“ v 19. století, která se vyznačovala objevením „scénického turismu“ a o mnoho privátnějším

a emocionálnějším prožíváním krás a zajímavostí. Změny v estetickém vnímání přírody (mimo jiné i pod

vlivem romantismu) vedly postupně k rozvoji horského a přímořského turismu. Díky novým myšlenkám

v oblasti přírodních věd a medicíny, které přinesly nové poznatky o pozitivním vlivu přírodních léčivých zdrojů na lidské zdraví, dochází k renesanci lázeňství, které bylo významným prvkem již v antickém Římě.

K postupnému rozvoji cestování přispívá i zkvalitňování sítí cest.

Celá řada autorů se shoduje, že počátky novodobého moderního turismu ve smyslu dnešního chápání je

možné položit přibližně do druhé poloviny 19. století, kdy postupně dochází k tzv. demokratizaci cestování.

Toto je bezesporu spojeno s průmyslovou revolucí (rozvojem výrobních sil a vztahů), na kterou však

není možné nahlížet jako na náhlou změnu (tudíž by nebylo ani zcela správné a možné označit za počátek

novodobého moderního turismu konkrétní rok), ale jako na dlouhodobější pozvolné procesy, které se odrazily

nejen v oblasti ekonomické, ale i společenské a kulturní.

V důsledku tohoto rozvoje byly vyvolány nebo ještě více zintenzivněny potřeby vzdělávání (potřeba

nových zkušeností), regenerace sil (zhoršené životní i pracovní prostředí, touha návratu k přírodě) a potřeba

posilování a obnovování sociálních vazeb (změna urbanizace a rozdělení původních rodinnýchpospolitostí) na straně jedné, na straně druhé byly postupně vytvářeny i předpoklady pro realizaci turismu

v podobě volného času, svobody pohybu (zrušení nevolnictví, roboty), volných finančních prostředků

(postupné zvyšování reálných mezd, životní úrovně), dopravních možností (zejména železniční dopravy)

a další vybavenosti.

14 / Ekonomika turismu

Pro existenci turismu musejí být tedy splněny základní podmínky, kterými jsou:

– svoboda pohybu;

– volné disponibilní prostředky;

– fond volného času;

– dopravní možnosti;

– potenciál turismu a jemu odpovídající (v dnešním pojetí) suprastruktura.

Jak již bylo zmiňováno, v odborné literatuře je možno nalézt různou etapizaci dosavadního vývoje turismu.

Např. Freyer [4, s. 10–20] rozlišuje čtyři základní etapy, přičemž jednotlivé etapy charakterizuje s ohledem

na použitý dopravní prostředek, převažující motivaci a společenské postavení účastníků turismu. Stručný

přehled jednotlivých etap je uveden v tabulce 1.1.

Tab 1.1 Etapy novodobého turismu

Etapa Období Dopravní prostředek Motivace Účastníci

Předfáze do cca r. 1850 pěší, kůň, drožka,

částečně loď

poutní cesty, křižácké

výpravy, obchod,

vzdělání, objevitelské

cesty

elita: šlechta, vzdělanci,

obchodníci

Počáteční fáze 1850–1914 železnice, parní loď zotavení, rekreace nová střední třída

Rozvojová fáze 1915–1945 železnice, automobil,

autobus, letadlo

(liniové)

léčení, rekreace,

komerční účely

pracující s vyšší životní

úrovní

Vrcholná fáze od r. 1945 automobil, letadlo

(charter)

regenerace, oddych,

volný čas

všechny vrstvy

(ve vyspělých zemích)

Zdroj: [4, s. 10]

Oproti tomu např. Kopšo [8, s. 27–42] posuzuje vývoj turismu v rámci následně popsaných tří hlavních etap.

V souvislosti sekonomickoolitickými změnami na konci 80. let je třeba charakterizovat i etapu současnou,

která započala začátkem 90. let minulého století.

1.2.1 První ETaPa – d O První svěTOvé války

Jak již bylo řečeno výše, rozvoj turismu je třeba chápat v kontextu celkového společensko-ekonomického

vývoje. To platí jak pro domácí, tak zejména pro mezinárodní turismus. První etapa vývoje novodobéhoturi

smu prakticky kopíruje období prvních dvou vývojových etap světové ekonomiky, která jsou charakteristická

mimo jiné dobudováním klasického kolonialismu a ekonomickým růstem v metropolích.

Turismus se v této první etapě formuje v podmínkách hospodářsky vyspělých zemí. Již zmíněný rozvoj

výrobních sil a s ním spojený fond volného času umožňoval zpočátku vyšším, později středním a nižším

třídám účastnit se turismu. Z důvodu rozdílnosti ekonomických podmínek jednotlivých společenských vrstev

měl však různou podobu. Turismu se účastnily zejména vyšší vrstvy, a to především v rámci dlouhodobých

pobytů. Typickým cílovým místem byla lázeňská střediska a letoviska. Oproti tomu nižší a střední vrstvy

realizovaly svůj krátkodobější pobyt zejména v přírodě, postupně si svou popularitu získávaly tzv. letní byty.

Tato etapa je charakterizována značnou mírou liberalismu. V zásadě neexistovaly hranice mezi domácím

a zahraničním turismem, protože lidé mohli cestovat bez větších administrativních omezení.

První období novodobého turismu je charakteristické prudkým rozvojem materiálně-technickézáklad

ny (suprastruktury) zejména v lázeňských a jiných rekreačních střediscích.

Pro rozvoj dopravy měl význam zejména vynález parního stroje a později spalovacího motoru. Zejména

železniční doprava (zpočátku koněspřežná, později s využitím parního stroje), která zvýšila přepravníka

pacity a snížila ceny dopravy, měla pro turismus této etapy značný význam.

V souvislosti s rozvojem turismu vyvstala i potřeba formování specifické pracovní síly nejen v oblasti

poskytování ubytovacích a stravovacích služeb, ale také v oblasti zprostředkování služeb. Organizovaný

Základní otázky vymezení turismu / 15

turismus má své počátky právě v této etapě. Za vůbec první organizovaný zájezd lze považovat cestuuspořádanou Thomasem Cookem u příležitosti otevření železniční tratě Derby–Rugby v roce 1841, která však

neměla ani tak komerční jako spíše sociálně-společenský charakter. Jednalo se o jednodenní výlet z Leiceste -

ru do L oughborough pro cca 570 účastníků protialkoholového spolku, jehož byl Cook předsedou. O několik

let později (1845) založil Thomas Cook první cestovní kancelář na světě.

1.2.2 dr uhá ETaPa – M EZi dvěMa svěTOvýMi válkaMi

Druhá etapa vývoje turismu je jak z hlediska vývoje světové ekonomiky, tak z hlediska vývoje turismu

rozdělena do dvou období. Období 20. let je v zásadě pokračováním první etapy, v rámci států s tržnímsystémem se jedná o ekonomicky úspěšné období, které však po krachu na newyorské burze v říjnu 1929 přešlo

do hluboké světové hospodářské krize a následné zotavování probíhalo velmi pomalu.

Po první světové válce přikročily státy v zájmu oživení národního hospodářství k ochranářskýmopatřením, která omezila mezinárodní obchod a tím současně i mezinárodní turismus. Na druhou stranu si

státy uvědomovaly význam příjezdového turismu jako zdroje devizových prostředků. Zahraniční turismus

(příjezdový) se stal součástí hospodářské politiky států s cílem pozitivně ovlivnit jejich platební bilanci.

Později se brzdícím faktorem stala již zmiňovaná dlouhá a hluboká světová hospodářská krize, která

omezila jak domácí, tak zahraniční turismus. V důsledku těchto zhoršených ekonomických podmínek se

zpomalil i rozvoj materiálně-technické základny.

Naopak první světová válka byla katalyzátorem technického pokroku, který se mimo jiné projevil vobrovském r ozvoji dopravy. Velkým tempem se rozvíjela zejména doprava silniční, a to nejen individuální

automobilová, ale prudký rozvoj zaznamenává i doprava autobusová. Zatímco železniční doprava spíše

stagnuje, začíná se prosazovat doprava letecká, i když v turismu se tato skutečnost odrazí zejména vnásledující etapě.

Z pohledu turismu byly zpočátku významným prvkem této etapy sociální změny, které umožňovaly

účastnit se turismu stále širším vrstvám obyvatelstva, i když v diferencované podobě s ohledem na různou

úroveň volných finančních prostředků. Toto zapojování je však zpomaleno vysokou mírou nezaměstnanosti.

Turismus se formuje do různých typů a zároveň se rozkládá do širších časových období.

Internacionalizace turismu a nutnost řešení otáze



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist