načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ekonomie dobra a zla - rozšířené oxfordské vydání - PhDr. Tomáš Sedláček

Ekonomie dobra a zla - rozšířené oxfordské vydání

Elektronická kniha: Ekonomie dobra a zla - rozšířené oxfordské vydání
Autor:

Ekonomická kniha roku - 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Wirtschaftsbuchpreis). Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  198
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1%hodnoceni - 71.1% 80%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » 65. pole
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 367
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-875-0610-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Hlavní makroekonomický stratég Československé obchodní banky interpretuje vývoj ekonomického myšlení a jeho ideových základů od Gilgameše po současnost. Kořeny ekonomického tázání lze nalézt velice hluboko, neboť tato věda se vine dějinami naší civilizace. Od starých Sumerů, Židů přes Epikura, Platóna, křesťanské koncepce, Komenského, Descarta až k Adamu Smithovi. Analýzou vývoje Sedláček neustále naráží na otázku výhodnosti konání dobra. Je ekonomické chovat se slušně a přináší to člověku nějaký užitek? Publikace na otázky odpovídá nejenom optikou historického vývoje, ale rovněž z hlediska aktuálních trendů.

Popis nakladatele

Ekonomická kniha roku - 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Wirtschaftsbuchpreis). Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě.
Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 14 jazyků (včetně čínštiny či korejštiny) a sklidila úspěch u zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také úspěšného divadelního zpracování pro české i zahraniční publikum (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť).
Ekonomie dobra a zla ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu. V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme - jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové.
Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou - vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. Tomáš Sedláček patřil v mé prezidentské kanceláři ke generaci mladých spolupracovníků, od nichž jsem si sliboval nový, čtyřmi desítiletími totalitního komunistického režimu nezatížený pohled na problémy soudobého světa. Mám dojem, že se toto mé očekávání splnilo, a věřím, že i vy jeho knihu oceníte.
Václav Havel Tomáš Sedláček otřásl studiem ekonomie jako málokdo. Moudrost filozofů a básníků má v jeho práci přednost před striktními matematickými modely, což z jeho knihy činí průlomové dílo.
Oxford University Press Krásně napsaná a přesvědčivá kniha. Přinejmenším do dvou třetin jsem ji nedokázal odložit ani myslet na cokoli jiného.
Samuel Brittan, Financial Times Fascinující a provokativní... Kniha s takto ambiciózním záběrem a hloubkou se v ekonomii vidí zřídka.
Robert Nelson, Economic History Association Česká kultura v sobě vždy měla určitý morální "drive" a snahu uchopit lidství v co nejširším pojetí, kdy nejrůznější překážky musí jít stranou. To platí i u Tomáše Sedláčka, jehož kniha nás nutí podívat se na ekonomii s mnohem větší představivostí a v mnohem širších souvislostech, než jsme byli po generace zvyklí.
Michael Novak, americký ekonom a filozof Tomáš Sedláček jde opravdu do hloubky, až na dřeň samotné duše ekonomie. Přináší čerstvý rozhled, který tu dlouho chyběl - "humanomics".
Deirdre McCloskeyová, University of Illinois Tato kniha je jiná.
Der Spiegel Tomáš Sedláček
Vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obdržel titul PhDr. a vyznamenání děkana. Dnes zde vyučuje filozofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Za diplomovou práci o etice a ekonomii získal Hlávkovu cenu.
Je stipendistou Yale University a přednáší pro mnohé české a zahraniční univerzity. V roce 2006 jej Yale Economic Review zařadil do pětice mladých perspektivních ekonomů (Young Guns: 5 Hot Minds in Economics). V letech 2001 až 2003 pracoval jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla. Byl také expertním poradcem ministra financí - věnoval se reformám a snižování schodku veřejných rozpočtů. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Forum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací. V současné době pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB a je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Je žádaným řečníkem (Royal Society of Arts, Světové ekonomické fórum v Davosu, St. Gallen Symposion, London Festival of Literature) a pravidelným komentátorem ekonomického i společenského dění.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
PhDr. Tomáš Sedláček - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tomáš Sedláček

Ekonomie dobra a zla

Po stopách lidského tázání

od Gilgameše po fi nanční krizi

OXFORDSKÉ ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

65. pole


© Tomáš Sedláček, 2012

© 65. pole, 2012

Photo © Tomáš Tesař, 2009

Illustrations © Milan Starý, 2012

ISBN 978-80-87506-19-6


Mému synu Kryštofovi, který, cítím, ve svém dětském věku věcem rozumí lépe,

než já kdy pochopím. Ať tak či onak, přeji ti, abys jednou napsal lepší knížku.


Know then thyself, presume not God to scan

The proper study of mankind is man.

Placed on this isthmus of a middle state,

A being darkly wise, and rudely great:

With too much knowledge for the sceptic side,

With too much weakness for the stoic’s pride,

He hangs between; in doubt to act, or rest;

In doubt to deem himself a God, or beast;

In doubt his mind and body to prefer;

Born but to die, and reas’ning but to err;

Alike in ignorance, his reason such,

Whether he thinks too little, or too much;

Chaos of thought and passion, all confus’d;

Still by himself, abus’d or disabus’d;

Created half to rise and half to fall;

Great lord of all things, yet a prey to all,

Sole judge of truth, in endless error hurl’d;

The glory, jest and riddle of the world.

ALEXANDER POPE, THE RIDDLE OF THE WORLD


Dřív nežli Boha chtěj sám sebe znát,

lidstvu přec patří člověka studovat.

Usazen mezi dvěma krajnostmi,

sdivou skvělostí, stemnými znalostmi,

moc moudrý pro skeptikův úsudek,

moc slabý pro stoikův pyšný vztek,

dlí vprostřed; zvolí čin, či nečinnost?

Kdo má vněm navrch: Bůh, či zvířeckost?

Má tělu snad před myslí přednost dát?

Ksmrti zrozen, dumá, jak chybovat,

přes rozum svůj vnevědomosti dlí,

ať přemítá či vůbec nemyslí.

Rozum acit jej matou den co den,

je sám, ať klamán nebo osvícen,

způli ku vzletu stvořen, způli ku pádu,

pán všeho tvorstva, jež mu chystá zradu.

Sám soudí pravdu, vomyl se vždy vplétá.

Je slávou, žertem ahádankou světa.

ALEXANDER POPE, HÁDANKA SVĚTA

(přeložil Petr Onufer)



Obsah

Předmluva Václava Havla 13

Poděkování 15

Úvod: Příběh ekonomie: od poezie k vědě 19

Mýty, příběhy anamyšlená věda / Touha přesvědčit / Ekonomie dobra azla / Metaekonomie

aneb očem je tato kniha / Všechny barvy ekonomie / Hranice zvídavosti azřeknutí sezodpovědnosti / Obsah: sedm epoch, sedm témat / Rychle achamtivě: dějiny spotřeby apráce/Pokrok (přirozenost acivilizace) / Ekonomie dobra azla / Dějiny neviditelné ruky trhu ahomo

oeconomicus / Dějiny animal spirits – sen nikdy nespí / Metamatematika / Mistři pravdy/

Praktické otázky adefi nice

Část I: PRADÁVNÁ EKONOMIE 33

1 Epos o Gilgamešovi: o efektivitě, nesmrtelnosti a ekonomii

přátelství 35

Neproduktivní láska / Cedry pokácíme / Člověk: mezi zvířetem arobotem / Pivo

pij, to patří kžití / Odrozmarů přírodních krozmarům lidským / Přirozená příroda.../

... ahříšná civilizace? / Zapřažení divého zla apředobrazyneviditelné ruky trhu / Hledání

bliss point / Závěr: Kolébka ekonomického tázání 2 Starý zákon: zemitost a dobro 61

Pokrok – sekularizované náboženství / Realismus aantiasketismus / Archetyp hrdiny/

Odbožštění přírody / Odbožštění panovníka / Chvála řádu amoudrosti: člověk jako

spoluautor stvoření / Člověk jako dokonavatel stvoření / Zlo adobro vnás: morálnízdůvodnění blahobytu / Morální hospodářský cyklus aekonomická proroctví / Faraonův sen:

Josef aprvní hospodářský cyklus / Sebe-vylučující proroctví / Morální vysvětleníhospodářského cyklu / Ekonomie dobra azla: vyplácí se dobro? / Dobro outgoing, dobroincoming / Milovat zákon / Svoboda nomádů aspoutanost měst / Léto milosti, paběrkování,

desátky aalmužny aneb jak se vyhnout Sodomě / Šábes – léto milosti / Paběrkování/

Desátky araná sociální síť / Abstraktní peníze, zapovězený úrok anaše doba d(l)uhová /

Peníze jako energie aHDP jako hrubý dluhový produkt / Práce aspočinutí: šábesováekonomika / Závěr: Mezi užitkem aprincipem 3 Antické Řecko 109

Odmýtů kbásníkům pravdy / Básnící ekonomové / První fi lozofové / Číselní mystici /

Xenofon – moderní ekonomie 400 let před Kristem / Hranice budoucnosti akalkulu /Platon: držitel vektoru / Vjeskyni skutečna / Mýtus jako model, model jako mýtus / Bez těla

ajeho potřeb / Poptávka versus nabídka: svoboda arozpor / Ideální společnost, politika

aekonomika / Pokrok / Město, civilizace azlatý věk / Empirik Aristoteles / Eudaimonia

– štěstí jako věda / MaxU versus MaxG / Užitek dobra azla / Stoikové versus hédonisté /

Stoikové / Hédonisté / Ekonomie dobra azla / Závěr 4 Křesťanství: duše a tělo 145

Ekonomická podobenství / Odpusť nám naše dluhy / Vykoupení dluhů dnes / Dar,darování atrans-akce / Ekonomie Božího království / Teorie her: milovat nepřátele versus oko

zaoko / Ekonomie dobra azla vNovém zákoně / Budeš milovat! / Nezničitelnost zla –

podobenství oplevelu / Práce jako požehnání, práce jako prokletí / Soukromé vlastnictví:

kdo vlastní zemi? / Malá láska: komunitarismus, charita asolidarita / Augustinůvasketismus aAkvinského zemitost / Tomášova oslava reality / Předobrazy neviditelné ruky /

Dobrý či zlý člověk / Společnost bližních / Rozum avíra, ruku vruce / Město, přirozenost

asvoboda / Závěr: Bible jako ekonomické čtivo 5 Mechanik Descartes 183

Člověk jako stroj / Cogito ergo sum / Modely amýty / Pochyby opochybování / Snít budeš

vždy sám / Závěr: Objektivita amnoho barev 6 Neřestný úl Bernarda Mandevilla 195

Zrození člověka ekonomického / Opoctivých lotrech / Chvalozpěv naneřest abohatství

národů / Neviditelná ruka trhu ajejí předobrazy / Závěr: Mandeville, první moderníekonom 7 Kovář ekonomie Adam Smith 205

Bohatství versus etika / Neviditelná ruka vás zdraví / Smith versus Mandeville / Das

Adam Smith Problem / Ne jeden, ale více motivů / Smithův člověk společenský

aHumeovo dědictví / Společnost jako racionální volba? / Rozum jako otrok vášní /

Konsolidace dvou Smithů? / Závěr: Smith Reloaded

Část II: ROUHAVÉ MYŠLENKY 223

8 Potřeba (s)potřeby 227

Kletba bohů: hrozivá poptávka / Ekonomie touhy: jak se zbavit dostatečnosti / Malthus

podruhé znovuzrozený: spotřeba jako droga / Smír nabídky spoptávkou / Tautoekonomie

MaxU / Věk ekonomystiků: doba d(l)uhová aIkarův pád 9 Pokrok, nový Adam a ekonomie šábesu 243

Pokrk vpokroku: zlatá klec / Pokrok pokroku / Doba post-sobecká? / Ekonomové jako

moderní kněží / Facka dotváře pokroku / Toužím touhou žít / Nedostatek nedostatku /

Reziduum nedostatečnosti / Ekonomie šábesu / Josef, faraon aKeynesův bastard / Jen

pomalu

10 Osa dobra a zla a bible ekonomie 263

Osa dobra azla / Přísný Immanuel Kant / Odtažití stoikové / Křesťanství / Hebrejské

učení / Utilitarismus / Epikuros / Ekonomie hlavního proudu / Mandeville / Bibleekonomie – odSmithe poSamuelsona 11 Dějiny neviditelné ruky trhu a homo oeconomicus 271

Dějiny předobrazů azapřažení zla / Sociální darwinismus, přírodní výběr atautologie /

Svatý Pavel areziduální dobro azlo / Klasický neúmysl / Zlo jako pobočník dobra / Etika

homo oeconomicus / Moralita egoismu: isebeláska je láska 12 Dějiny animal spirits 287

Spontánní nutkání / Přirozeně nepřirození / Lidé azvířata / Zvíře-nečlověk / Strachzrobotů, symbolů čisté racionality / Sen nikdy nespí aneb Bajaja vnás 13 Metamatematika 297

Spálit matematiku? / Matematika vekonomii / Číslo jako metafyzika / Básnicky bydlí

člověk / Matematika zanic nemůže / Matematika svůdná / Ekonome-triky / Pravda je

větší než matematika / Vdeterminismu ajedno-duchosti není krása 14 Mistři pravdy: věda, mýty a víra 311

Mod(e)ly jsme my / Vyber si svou víru / Chrám zlešení / Mimo metodologii – kmysteriu

inspirace / Proroci moderního věku / Pro-gnostika asebevylučující proroctví / Lesk abída

futurismu / Teorie sítě asmír rozumu scity / Chvála chybám / Trpný svět asvět živých /

Mlčení živých asvět 65. pole / Ekonomie krásná / Otázka, která nás žene kupředu Závěr: Hic sunt leones 333 Tělo bez duše: Zombie oeconomics / Hodnoty bez ceny / Černá místnost asimulace jistoty/ Nano- amegacelky aekonomie prostředku / Gilgameš aWall Street – ode zdi ke zdi / Naše (ne)přirozenosti / Krize růstového kapitalismu aproblém třetího piva / Shrnutí / Living on the Edge – život nahraně / Život je jinde, vnás

Literatura 345

Rejstřík 360



PŘEDMLUVA

+13

–356

Předmluva

Václav Havel

Knížku Tomáše Sedláčka jsem měl možnost číst ještě před jejím vydáním

a bylo zřejmé, že jde o nevšední pohled na vědeckou disciplínu, která vyniká– jak panuje obecné přesvědčení – svou nezáživností. Kniha mne ovšem

zaujala ajá byl zvědav, jaký zájem vyvolá uostatních čtenářů. Kpřekvapení

autora i nakladatele vzbudila ihned takovou pozornost, že se v České reublice stala během několika týdnů bestsellerem, oněmž mluvili odborníci

iširoká veřejnost. Shodou okolností byl vté době Tomáš Sedláček ičlenem

Národní ekonomické rady české vlády, která svým vystupováním i ohledy

na dlouhodobé cíle ostře kontrastovala s rozhádaným politickým prostředím, které obvykle nemyslí dál než dopříštích voleb.

Autor si namísto sebejistých asebestředných odpovědí pokorně kladezákladní otázky: co je ekonomie, jaký je její smysl, odkud se bere toto novénáboženství, jak ji často nazývá, jaké jsou její možnosti aomezení ijejí hranice, jsou-li nějaké. Proč jsme tak závislí naneustálém růstu růstu arůstu růstu růstu, kde se vzala představa pokroku akam nás vede, proč tolikekonomických debat začasté provází posedlost afanatismus? To vše přecepřemýšlivého člověka musí napadat, ale jen zřídka se dočkává odpovědí samotných ekonomů.

Většina našich politických stran se chová úzce materialisticky, když vesvých programech uvádí naprvním místě ekonomiku afi nance ateprve kdesi nakonci jako přílepek či úlitbu pro pár blouznivců najdeme kulturu. Ať pravicové nebo levicové, většina znich tím – vědomě či nevědomě –přijímá ašíří marxistickou tezi oekonomické základně aduchovní nadstavbě.

Možná to vše souvisí stím, že ekonomie jako vědecká disciplína bývázačasté zaměňována zapouhé účetnictví. Ale jaké je to účetnictví, když mnohé z toho, co spoluutváří náš život, je obtížně započitatelné nebo zcela nevyčíslitelné? Napadá mě, co by asi dělal takový ekonom-účetní, kdyby dostal za úkol optimalizovat práci symfonického orchestru. Nejspíš by zBeethovenova koncertu vypustil všechny pauzy. Vždyť jsou k ničemu, jen zdržují ačlen orchestru přece nemůže být placen zato, že nehraje.

PŘEDMLUVA +14 –355

Tázání autora této knihy boří stereotypy, snaží se vymanit zúzkéspecializace apřekročit hranice mezi vědeckými disciplínami. Výpravy zahranice

ekonomie ajejí propojování shistorií, sfi lozofi í, spsychologií či sdávnými

mýty jsou nejen sympatické aosvěžující, ale pro pochopení světa dvacátého

prvního století nezbytné. Zároveň je to kniha čtivá, srozumitelná ilaikům,

ekonomie se v ní stává dobrodružnou cestou atrvalým hledáním, najehož

konci nenalézáme vždy exaktní odpověď, ale jen další důvody kještěhlubšímu přemýšlení osvětě aoúloze člověka vněm.

Tomáš Sedláček patřil vmé prezidentské kanceláři kegeneraci mladých

spolupracovníků, od nichž jsem si sliboval nový, čtyřmi desetiletími totalitního komunistického režimu nezatížený pohled na problémy soudobého

světa. Mám dojem, že se toto mé očekávání splnilo, a věřím, že i vy jeho

knihu oceníte.

PODĚKOVÁNÍ

+15

–354

Poděkování

V prvním vydání jsem připsal jen velice krátké poděkování. To nebyl příliš

dobrý nápad, a proto budu tentokrát poněkud obšírnější. Tato kniha vznikala dlouhá léta, nazákladě nespočtu rozhovorů, přednášek aknihpřečtených během bezesných nocí.

Zatuto knihu vděčím mým dvěma skvělým učitelům, profesoru Milanu Sojkovi (který vedl mou práci) a H. E. Milanu „Mikeovi“ Miskovskému (který mě před mnoha lety kcelému nápadu inspiroval). Tato kniha jevěnována jejich památce. Ani jeden už tu snámi není.

Své díky dlužím mému skvělému učiteli profesoru Lubomíru Mlčochovi, se kterým jsem měl tu čest pracovat jako asistent vjeho hodinách obchodní etiky. Velký dík patří také profesoru Karlu Koubovi, profesoru MilanuMejstříkovi a profesoru Milanu Žákovi za jejich vedení. Děkuji posluchačům kurzu ekonomické fi lozofi e roku 2010 zajejich připomínky anápady.

Rád bych poděkoval profesorce Catherine Langlois a Stanleymu Nollenovi z Georgetownské univerzity za to, že mě naučili, jak psát, a také profesoru Howardu Husockovi zHarvardovy univerzity. Rád bych vyjádřilnesmírnou vděčnost Yaleově univerzitě zanabídku štědrého stipendia, během něhož jsem napsal podstatnou část této knihy. Děkuji stipendijnímu programu Yale World Fellows avšem zBetts House.

Velký dík patří vynikajícímu Jerrymu Rootovi zato, že mě pozval dosvého sklepa, kde jsem mohl strávit měsíc apůl vperfektním klidu při psaní této knihy, a stejně tak zadýmku atabák. Děkuji Davidu Sweenovi, díky kterému se mohlo vše uskutečnit, aJamesi Haltemanovi zavšechny knihy. DíkyDušanu Drabinovi zapodporu vtěžkých chvílích.

Je mnoho fi lozofů, ekonomů amyslitelů, kterým bych rád súctoupoděkoval: profesor Jan Švejnar, profesor Tomáš Halík, profesor Jan Sokol,profesor Erazim Kohák, profesor Milan Machovec, profesor Zdeněk Neubauer, David Bartoň, Mirek Zámečník a můj mladší bratr, skvělý myslitel Lukáš. Máte mé díky auznání. Nikdy nebudu moci dost poděkovat své rodině,především svému otci amatce.

Největší dík zazcela konkrétní pomoc stouto knihou patří týmu, který se podílel napřípravě anglické ičeských verzí. Tomáši Brandejsovi zanápady, PODĚKOVÁNÍ

+16

–353

víru aodvahu; Jiřímu Nádobovi zaeditaci amanagement; Bětce Sočůvkové

zatrpělivost avytrvalost; Milanovi Starému zakresby, kreativitu alaskavost;

Dougu Arellanesovi za pečlivý překlad anglické verze aJeffreymuOsterrothovi zajejí detailní korekturu.

Dva skvělé mozky mi pomohly napsat azeditovat části této knihy:Martin Pospíšil aLukáš Tóth, mí dva výborní kolegové. Nemůžu jim dostatečně poděkovat za vynikající myšlenky, zapálené debaty a výzkum, stejně jako za jejich těžkou práci na konkrétních kapitolách, jichž jsou spoluautoři. Také bych rád poděkoval mým kolegůmzČSOB, a. s., zakreativní pracovní prostředí apodporu.

Moje žena Markéta při mně stála i v těch nejtěžších chvílích. Děkuji izatvé úsměvy anápady (Markéta je socioložka, takže si jistě dovedetepředstavit naše diskuse uvečeře). Tato kniha doopravdy patří jí.

Ale největší dík náleží tomu, jehož skutečné jméno neznám.

Realita se spřádá zpříběhu, nikoliv zmaterie.

ZDENĚK NEUBAUER

Neexistuje myšlenka, jakkoliv stará či absurdní,

která by nemohla pozvednout naše vědění.

Vše se hodí...

PAUL FEYERABEND

ÚVOD

+19

–350

Úvod

Příběh ekonomie: od poezie k vědě

Odedávna se člověk snažil porozumět světu kolem sebe. V tom mu pomáhaly příběhy, které vysvětlovaly, jak se chová realita. Z dnešního pohledu

vypadá takové nazírání nasvět úsměvně – stejně jako bude připadat to naše

generacím ponás. Tajemná moc příběhu, kterému lidé uvěří, je ovšemnedozírná.

Jedním z takových příběhů je příběh ekonomie, který se začal psát už

před dávnými časy. Kolem roku 400 před Kristem Xenofon napsal, že „ikdyž

člověk nemá žádné bohatství, je tu věda oekonomii“.

1

Ekonomie kdysibývala naukou osprávě domova,

2

později podoborem náboženských,teologických, etických afi lozofi ckých disciplín. Postupně se ale začala proměňovat.

Občas můžeme mít dojem, že ztratila všechny své barvy a odstíny a přešla

do technokratického světa, kde vládne černobílost. Příběh ekonomie je ale

mnohem rozmanitější.

Ekonomie, jak ji známe dnes, je kulturním fenoménem, výtvorem naší

civilizace. Není ovšem produktem, který bychom záměrně vytvořili čivynalezli, tak jako například motor nebo hodinky. Rozdíl tkví vtom, že vpřípadě

motoru či hodinek víme, odkud pocházejí, rozumíme jim. Můžeme je (téměř) rozložit najednotlivé součástky apak je zase složit dohromady. Víme,

jak je uvést dopohybu ajak je zastavit.

3

Sekonomií tomu tak ale není. Tolik se

toho odehrálo nezáměrně, spontánně, nekontrolovaně, neplánovaně, mimo

dirigentovu taktovku. Předtím, než se ekonomie emancipovala do podoby

samostatné vědy, spokojeně existovala jako podobor fi lozofi e – například

etiky, nahony vzdálená svému dnešnímu pojetí jakožtomatematicko-alokativní vědy, která vesvé pozitivistické aroganci naostatní „jemné vědy“pohlíží spatra. Jenže naše tisíciletá „výchova“ je postavena nahlubších ačasto

ipevnějších základech. Aje dobré onich vědět.

1

Xenofon, Oeconomicus, 2.12. Slovem ekonomie zde rozumíme starost o domácnost. 2

Z řeckého oikonomia; oikos – dům nebo také domácnost, rodina, nomos – zákon. 3

Přesto jsme ale dodnes nebyli schopni odhalit tajemství hmoty jako takové. Hodinkám rozumíme až odurčitého stupně. Stejně tak nevíme, jak skutečné vypadá čas. Rozumíme tedy pouze mechanismu hodin, jen těm

součástem, které jsme my sami vytvořili.


ÚVOD

+20

–349

MÝTY, PŘÍBĚHY A NAMYŠLENÁ VĚDA

Bylo by bláhové se domnívat, že ekonomické tázání započalo až s dobou

vědeckou. Zprvu si lidé vysvětlovali svět kolem sebe prostřednictvím mýtů

a náboženství; dnes hraje tuto roli věda. Abychom pochopili ekonomické

smýšlení našich dávných předků, musíme se ponořit do jejich mýtů a fi lozofi e. Právě tím se zaobírá tato kniha: pokusí se nalézt stopy ekonomického

myšlení vestarých mýtech anaopak nalézt mýty vdnešní ekonomii.

Započátek moderní ekonomie se považuje rok 1776, tedy rok vydáníBohatství národů odAdama Smithe. Naše postmoderní doba (která je přece jen opoznání pokornější než předcházející vědecká doba moderní)

4

je ochotná

se ohlížet do minulosti a uvědomuje si sílu historie (dějinné zatížení), mytologie, náboženství avyprávění. „Hranice mezi dějinami vědy, její fi lozofi í

a vědou samou se rozplývají, rozdíly mezi vědou a nevědou mizí.“

5

Proto

se vydáme tak hluboko, kam až nás písemné dědictví naší civilizace pustí.

První stopy ekonomického tázání budeme hledat veposu osumerském králi

Gilgamešovi a podíváme se, jak o ekonomických otázkách smýšleli Židé,

křesťané, antičtí istředověcí myslitelé. Bedlivěji prozkoumáme iučení těch,

kteří položili základy dnešní ekonomie vdobě relativně nedávné.

Navzdory obecnému názoru není studium historie daného oboru pouhou zbytečnou přehlídkou pokusů a omylů či slepých uliček (které jsme teprve my překonali). Naopak jde o nejširší možný záběr oblastí, které daný obor nabízí. Nemáme nic jiného než naši vlastní historii. Dějiny myšlení námnabízejí možnost oprostit se odintelektuálního vyprázdnění, které nám diktuje současnost, pomáhají nám prohlédnout skrz intelektuální styl doby audělat pár kroků vzad.

Věnovat se starým příběhům není přínosné jen pro historiky nebo kvůli tomu, abychom pochopili uvažování našich (pra)otců. Příběhy mají svou moc ipoté, co se objeví příběh nový, který ten předchozí nahradí nebo úplně vyvrátí. Příkladem může být snad nejznámější spor dějin, spor mezipříběhem geocentrickým a heliocentrickým. Jak každý ví, vyhrál příběh heliocentrický. Dodnes ovšem geocentricky říkáme, že Slunce vychází azapadá. Naší základní orientací vesvětě je východ azápad. Přitom svět žádný východ ani západ nemá. A vychází-li vůbec něco, je to naše Země, nikoliv Slunce. Slunce neobíhá kolem Země; to Země obíhá kolem Slunce – alespoň tak nám to tvrdí. 4

Termín věda zde užíváme ve velice volném smyslu. Vědou prozatím budeme myslet vše, co je takto obecně

vnímáno. K detailnějšímu zamyšlení nad „vědeckým“ a „nevědeckým“ se vrátíme v druhé části knihy.

5

Feyerabend, Rozprava proti metodě, 33–34.


ÚVOD

+21

–348

A co víc, ty dávné příběhy, obrazy a archetypy, kterými budeme listovat vprvní části knihy, jsou tu dodnes snámi aspoluvytvářejí naše postoje

kesvětu ito, jak vnímáme sami sebe. Nebo jak říká C. G. Jung: „Skutečné

dějiny ducha nejsou uchovány vučených knihách, ale vživoucím duševním

organismu každého jednotlivce.“

6

TOUHA PŘESVĚDČIT

Ekonomové by měli věřit v sílu příběhů. Adam Smith jim věřil. Jak píše

v knize Teorie mravních citů: „Zdá se, že touha, aby nám lidé věřili, touha

přesvědčit jiné lidi, vést ařídit je, je jednou znejsilnějších mezi všemi našimi

přirozenými tužbami.“

7

Všimněte si, že autorem této věty je domnělý otec

myšlenky, že vlastní zájem je nejsilnější ze všech přirozených tužeb. Další

dva významní ekonomové, Robert J. Shiller aGeorge A. Akerlof,přednedávnem napsali: „Lidská mysl je vystavěna tak, aby uvažovala pomocí vyprávění, sledu událostí svnitřní logikou adynamikou, které působí jako celek.

Velká část motivace našeho jednání vychází zase z toho, že prožíváme své

vlastní životní příběhy, příběhy, které vyprávíme sami sobě akteré vytvářejí

rámec naší motivace. Život by byl jen ,jednou zatracenou věcí za druhou‘,

kdyby takovéto příběhy neexistovaly.“

8

Původní citát zní takto: „Život není jen jedna zatracená věc za druhou.

Je to jedna zatracená věc znovu aznovu dokola.“ To je velice trefné amýty

(naše velkolepé příběhy, vypravování) jsou „revelací – tady ateď – toho, co

bylo anavěky bude“.

9

Jinými slovy, mýty jsou tím, „co se nikdy nestalo, ale

stále existuje“.

10

Nicméně naše moderní ekonomické teorie založené narigorózních modelech nejsou ničím jiným než těmito metanarativypřevyprávěnými jiným (matematickým?) jazykem. Proto je nutné vyslechnout si celý

příběh pěkně odzačátku – neboť jak je obecně známo, nebude dobrýmekonomem, kdo je pouze ekonomem.

11

Pokud chce ekonomie imperiálně všemu porozumět, musíme se vydat

proti proudu našeho oboru a skutečně se pokusit porozumět úplně všemu.

A pokud alespoň částečně platí, že „spása dnes tkví v ukončení materiální

nouze, jež dovede lidstvo knové éře ekonomického nadbytku, [aže] logicky

6

Jung, Výbor z díla IV – Obraz člověka a obraz Boha, 52. 7

Smith, Teorie mravních citů, 7.4.25. 8

Akerlof, Shiller, Živočišné pudy, 79 (kapitola Příběhy). 9

Campbell, Mýty: legendy dávných věků v našem dnešním životě, 113. 10

Sallustius, On the Gods and the World, část IV: That the species of myth are fi ve, with examples of each.

11

Jedná se o volnější autorův překlad citátu Johna Stuarta Milla: „A person is not likely to be a goodpolitical economist, who is nothing else.“ John Stuart Mill, Essays on Ethics, Religion and Society, svazek 10

z Collected Works of John Stuart Mill, 306.


ÚVOD +22 –347

by tedy nové vůdčí kněžstvo mělo být složeno zekonomů“,

12

pak si musíme být

této zásadní role vědomi amusíme převzít širší společenskou odpovědnost.

EKONOMIE DOBRA A ZLA

Všechna ekonomie je vposledku ekonomií dobra azla. Je to vyprávěnípříběhů lidí lidem o lidech – i ten nejsofi stikovanější matematický model je

de facto příběhem, podobenstvím, naší snahou (racionálně) uchopit svět

kolem sebe. Pokusím se ukázat, že dodnes nám jde skrze ekonomické mechanismy zejména o „dobrý život“, tedy dědictví, které si s sebou neseme

už oddob antické či hebrejské tradice. Pokusím se ukázat, že matematika,

modely, vzorce astatistika jsou jen špičkou ledovce ekonomického myšlení

a že největší část tohoto ekonomického ledovce obsahuje všechno ostatní

aže spory vekonomii jsou spíše bojem příběhů arůzných metanarativů než

čehokoliv jiného. Lidé dnes, stejně jako vždy, se odekonomů chtějí zejména

dozvědět, co je dobré aco je špatné.

Nás ekonomy vždycky učili vyhýbat se normativním soudům anázorům

nato, co je dobré či špatné. Apřesto, navzdory tomu, co tvrdí učebnice, je

ekonomie v podstatě normativním oborem. Nejenže ekonomie svět popisuje, ale často také ukazuje, jaký by svět měl být (měl by být efektivní; máme

ideál dokonalé konkurence, ideál vysokého růstu HDP při nízké infl aci,

snahu docílit vysoké konkurenceschopnosti...). Vytváříme tedy modely,moderní podobenství, které jsou ale nereálné a mají jen málo společného se

skutečným světem. Vezměme si jednoduchý příklad: pokud analytik odpovídá vtelevizi naneškodně vypadající otázku, jak vysoká je infl ace, vzápětí

následuje iotázka druhá (kterou ekonom často doplní bez tázání sám), totiž

zda je taková míra infl ace dobrá, či špatná, azda by infl ace neměla být vyšší

nebo nižší. I v případě takovéto technické otázky tedy začnou analytikové

okamžitě mluvit odobru azlu anabízet normativní soudy: Měla by být nižší

(nebo vyšší). Protože „kdyby ekonomie skutečně byla tak hodnotověneutrální podnik, pak by bylo logické očekávat, že ti, kteří se vekonomicképrofesi pohybují, vynalezli celý systém ekonomického myšlení“.

13

To se ale, jak

víme, nestalo. Podle mě je to dobře, přesto ale musíme připustit, žeekonomie je skutečně především normativní vědou.

Podle Miltona Friedmana by ekonomie měla být pozitivní vědou, která je

hodnotově neutrální apopisuje svět takový, jaký je, ane takový, jaký by měl

být. Ale samotný výrok, že „ekonomie by měla být pozitivní vědou“, jenormativní tvrzení: nepopisuje svět takový, jaký je, ale jaký by měl být.Ekono>12

Nelson, Economics as Religion, 38.

13

Ibid., 132.


ÚVOD

+23

–346

mie veskutečnosti není pozitivní vědou. Kdyby totiž byla, nemuseli bychom

se pokoušet ji takovou udělat. „Většina vědců a řada fi lozofů samozřejmě

přijímá pozitivistickou koncepci, aby se vyhnula nutnosti klást si složitézákladní otázky – krátce řečeno, aby se vyhnula metafyzice...“

14

Ajen takmimochodem, nemít žádnou hodnotu je také samo osobě hodnotou, proekonomy dokonce velmi významnou. Je paradoxní, že obor, který se primárně

zabývá právě hodnotami, se od nich snaží oprostit. A je tu i další paradox:

věda, která věří vneviditelnou ruku trhu, se chce zbavit všech mysterií.

Vtéto knize si tedy budu klást následující otázky: Existuje něco jakoekonomie dobra azla? Vyplatí se dobro, nebo dobro existuje mimo ekonomický kalkul? Je sobeckost lidem vrozená? Lze ji ospravedlnit, pokud sloužíobecnému dobru? Pokud se ekonomie nemá stát jednodušematematicko-alokativním ekonometrickým modelem bez jakéhokoliv hlubšího smyslu (nebo využití), pak stojí zato si tyto otázky pokládat.

Mimochodem, není třeba se bát výrazů, jako je dobro a zlo. Jejich užíváním se nesnažíme moralizovat. Každý znás má svůj vlastní etický kodex, podle kterého jedná. Podobně také každý znás něčemu určitému věří(ateismus je víra jako každá jiná). Astejně je tomu isekonomií. Jak říká John Maynard Keynes: „Lidé praxe, kteří se domnívají, že jsou zcela oproštěni od jakýchkoli intelektuálních vlivů, jsou obyčejně otrockými stoupenci nějakého mrtvého ekonomického myslitele. ... Jsou to ale myšlenky, nikoli nezadatelná práva, které dříve či později se stanou nebezpečné, nechť již přinesou dobro či zlo.“

15

METAEKONOMIE ANEB O ČEM JE TATO KNIHA

Tato kniha je rozdělena dodvou částí. Vté první se vydáme postopáchekonomie vmýtech, náboženství, teologii, fi lozofi i avědě. Vdruhé části budeme

hledat stopy mýtů, náboženství, teologie, fi lozofi e avědy vekonomii.

Abychom nalezli odpovědi, které hledáme, projdeme celou historiilidstva odúplných počátků naší kultury až kdnešní postmoderní době. Naším cílem není prozkoumat každý okamžik, který přispěl kproměněekonomického vnímání světa následujících generací (včetně té naší), jedná se spíše ozastávky vevývoji, ato buď ujednotlivých dějinných epoch (věkGilgamešův, éra Hebrejů či křesťanů), nebo u významných osobností, které měly klíčový vliv na vývoj ekonomického chápání člověka (Descartes, Mandeville, Smith, Hume, Mill a další). Naším cílem bude převyprávět příběh ekonomie. 14

Whitehead, Adventures of Ideas, 130.

15

Keynes, Obecná teorie, 355.


ÚVOD

+24

–345

Jinými slovy, budeme se snažit zachytit vývoj ducha ekonomie. Položíme

si otázky, které musí zaznít předtím, než vůbec ekonomické myšlení může

začít – ať už fi lozofi cky, nebo, dourčité míry, historicky. Dostáváme se tak

dooblasti, která leží naúplném okraji ekonomie – ačasto dokonce až zaním.

Můžeme to nazvat třeba protoekonomií (svypůjčeným termínemzprotosociologie) anebo ještě přesněji metaekonomií (s výpůjčkou z metafyziky).

16

Vtomto smyslu se tedy „studium ekonomie, pokud není doplněno studiem

metaekonomie, stává příliš omezeným aroztříštěným nato, aby mohloposkytnout oprávněné závěry“.

17

Ještě důležitější kulturní elementy či oborytázání, jako je například ekonomie, lze najít vzákladních předpokladech, které

se vážou kevšem možným systémům, jež doba nevědomky předpokládá. Jak

poznamenává Alfred N. Whitehead vesvé knize Dobrodružství idejí, takové

předpoklady se jeví tak očividné, že lidé už ani nevědí, co vlastněpředpokládají, protože jiný způsob smýšlení už ani neznají.

Co to vlastně děláme? Aproč? Můžeme (zetického hlediska) dělat vše,

co je nám (z technického hlediska) dovoleno?

18

A jaký je účel ekonomie?

K čemu je veškeré to snažení? Čemu skutečně věříme a odkud tahle naše

(většinou nepoznaná) víra pochází? Pokud je věda „hodnotovým systémem,

kterému jsme plně oddáni“, ojaké hodnoty vlastně jde?

19

Vzhledem ktomu,

že se dnes ekonomie stala klíčovým oborem, který má za úkol vysvětlovat

aměnit svět, pak je třeba položit si všechny tyto otázky.

Tak trochu ve stylu postmoderny se pokusíme k metaekonomii přistuovat z hlediska fi lozofi e, historie, antropologie, kultury a psychologie.

Tato kniha si klade za cíl postihnout, jak se vyvíjelo vnímání ekonomického rozměru lidstva, aposkytnout jeho refl exi. Vpodstatě všechny klíčové

myšlenky, se kterými ekonomie (ať už vědomě či nevědomě) pracuje, mají

dlouhou historii ajejich kořeny sahají převážně zcela zahranice ekonomie,

často dokonce úplně mimo oblast vědy jako takové. Pojďme se tedy pokusit prozkoumat počátky ekonomické víry, zrod těchto myšlenek ajejich vliv

naekonomii.

16

Termín metaekonomie poprvé použil Karl Mengern v roce 1934 ve svém článku „Law of Diminishing

Returns. A Study in Meta-economics“. „Když poprvé použil termín metaekonomie, nezamýšlel jaksi znovu

začlenit etiku do ekonomie. Chtěl spíš začlenit ekonomii a spolu s ní i etiku do koherentního logického

vzorce, aniž by mezi nimi vznikl nějaký vztah.“ (Becchio, „Unexplored Dimensions“, 30.) 17

Schumacher, Small Is Beautiful, 36.

18

Jde o parafrázi klíčové otázky, kterou si klade teolog Tomáš Halík.

19

Polanyi, Personal Knowledge, 171.


ÚVOD

+25

–344

VŠECHNY BARVY EKONOMIE

Tvrdím, že ekonomové hlavního proudu opustili většinu barev ekonomie

a upnuli se pouze k černobílému kultu homo oeconomicus, který ignoruje

otázky dobra azla. Sami sebe jsme oslepili, azůstali jsme tak slepíknejdůležitějším hnacím silám lidského jednání.

Naše vlastní mýty, náboženství, básníci či fi lozofové nám majípřinejmenším tolik co říct jako všechny ty striktně exaktní matematické modelyekonomického chování. Tvrdím, že ekonomie by měla hledat, objevovat avynášet na světlo své vlastní hodnoty, a to i přesto, že nás vždy učili, že ekonomie je věda hodnot prostá. Tvrdím, že to není pravda a že v ekonomii najdeme mnohem více náboženství, mýtů a archetypů než matematiky. Tvrdím, že vdnešní ekonomii je příliš velký důraz kladen nametodu naúkor samotné podstaty. Tvrdím ataké chci dokázat, že pro ekonomy, stejně jako pro širší publikum, je nezbytné čerpat vědění z mnohem širší skupiny zdrojů, kam patří například Epos o Gilgamešovi, Starý zákon, Ježíš či Descartes. Stopy našeho vlastního způsobu myšlení jsou mnohem lépe pochopitelné, pokud je zkoumáme odjejich historických počátků, kdy bylo naše myšlení daleko více obnažené – tak můžeme snadněji dohlédnout k původním zdrojům těchto myšlenek. Pouze tak totiž můžeme objevit naše základní (ekonomické) hodnoty – skrývají se vespletité síti dnešní společnosti, vekteré jsou stále pevně zakotveny, ale zůstávají bez povšimnutí.

K tomu, aby byl člověk dobrým ekonomem, musí být buď dobrým matematikem, nebo dobrým fi lozofem, nebo být obojím. Dali jsme příliš velký prostor matematice anaopak příliš zatlačili dopozadí naši vlastní lidskost. Tím jsme získali pokřivené umělé modely, které jsou k ničemu, pokud je chceme aplikovat naskutečný svět.

Proto je důležité studovat metaekonomii. Měli bychom nahlédnout zaoponu ekonomie azjistit, jaké hodnoty se „ukrývají zascénou“, mělibychom tedy poodhalit myšlenky, které se staly dominantními, ikdyž častonevyřčenými předpoklady našich teorií. Ekonomie je překvapivě plnátautologií, kterých si ekonomové povětšinou nejsou vědomi. Tvrdím, že nedějinná perspektiva, která nyní vládne ekonomii, je špatná. Tvrdím, že proporozumění lidskému chování je mnohem důležitější studium historického vývoje idejí, které nás formovaly.

Tato kniha by měla přispět dovleklého souboje mezi normativníapozitivní ekonomií. Tvrdím, že roli, kterou vestarověku hrály normativní mýty a podobenství, dnes zastávají vědecké modely. Na tom není nic špatného, jen bychom si to měli připustit.

Ekonomické tázání provázelo lidstvo dlouho před Adamem Smithem. Tvrdím, že hledání hodnot v ekonomii s Adamem Smithem nezačalo, ale ÚVOD

+26

–343

kulminovalo. Současný mainstream, který se prohlašuje za následovníka

Smithovy ekonomie, zcela opominul etiku. Otázka dobra azla vládlaklasickým rozpravám, dnes je takřka kacířským prohřeškem oní jen mluvit. Dále

tvrdím, že obecně přijímaný výklad díla Adama Smithe je chybný. Tvrdím, že

jeho přínos pro ekonomii je daleko širší azahrnuje mnohem víc než koncept

neviditelné ruky trhu azrod egoistického sebestředného homo oeconomicus

(přestože Smith tento pojem nikdy nepoužil). Tvrdím, že jeho největšípřínos ekonomii byl etický. Jeho ostatní myšlenky byly jasně formulovány už

dlouho před ním, ať už šlo o specializaci či princip neviditelné ruky trhu.

Chci ukázat, že princip neviditelné ruky trhu je mnohem starší arozvinul se

dlouho před Adamem Smithem. Jeho stopy se objevují už vEposuoGilgamešovi, v hebrejském učení či křesťanství a byly přímo vyjádřeny Aristofanem aTomášem Akvinským.

Konečně nastala vhodná doba k přehodnocení našeho ekonomického přístupu, protože právě teď, v době dluhové krize, mají lidé zájem a jsou ochotní naslouchat. Přestože máme kdispozici sofi stikované matematické modely, nenaučili jsme se nic z těch nejjednodušších příběhů, které nám vyprávěli v hodinách náboženství, třeba z příběhu o Josefovi, faraonovi asedmi hubených atlustých kravách. Myslím, že bychom měli znovu zvážit naše smýšlení zaměřené pouze na růst. Ekonomie totiž může být překrásnou vědou, která má co říct širokému publiku.

Vurčitém směru mi tedy jde ostudium vývoje konceptu homooeconomicus apředevším pak sním spojených dějin animal spirits. Tato kniha si klade zacíl prozkoumat vývoj racionální, emocionální izcela iracionální stránky člověka. HRANICE ZVÍDAVOSTI A ZŘEKNUTÍ SE ZODPOVĚDNOSTI Pokud se ekonomie imperiálně odvažuje aplikovat své vzorce myšlenívoblastech, které tradičně patřily dohájemství religionistiky, sociologie čipolitologie, proč se nevydat proti proudu anepodívat se naekonomii zpohledu nástrojů religionistů, sociologů nebo politologů? Pokud si moderníekonomie troufá vysvětlovat chod kostelů či provádět ekonomickou analýzurodinných vazeb (a často přináší zajímavé a nové postřehy), proč nepohlédnout nateoretickou ekonomii jako nasystém náboženství či soukromých vztahů? Jinými slovy, proč se nepokusit oantropologický pohled naekonomii?

Pokud ale chceme na ekonomii pohlížet takovýmto způsobem, musíme se od ní nejprve oprostit. Musíme se takříkajíc procházet na samotných hranicích ekonomie, či ještě lépe – mimo ně. Nebo, chceme-li použítWittgensteinovo přirovnání, stejně tak jako oko pozoruje okolí, ale nikoliv samo sebe, prozkoumání objektu je vždy třeba zněj vystoupit – anení-li to možné,

ÚVOD

+27

–342

alespoň použít zrcadlo. V této knize budeme používat zrcadlo antropologické, mytické, náboženské, fi lozofi cké, sociologické, psychologické – vesměs cokoliv, co nám poskytne vnější obraz.

Natomto místě se patří uvést nejméně dvojí omluvu. Zaprvé, hledíme-li nasvůj odraz včemkoliv vokolí, dostane se nám často velice různorodého anesouvislého obrazu. Ani tato kniha nechce nabídnout kompletněprovázaný systém – už ztoho prostého důvodu, že žádný takový systém neexistuje. Budeme se zabývat pouze dědictvím, které nám zanechala naše západníkultura acivilizace, astranou tedy necháme odkazy ostatních kultur (například konfucianismus, islám, buddhismus, hinduismus amnoho dalších, které by nám ipřesto poskytly velmi podnětné myšlenky). Dále se nebudeme zabývat ani kupříkladu veškerou sumerskou literaturou. Budeme pojednávatohebrejském a křesťanském myšlení, které se týká ekonomie, ale nikoliv studovat celý teologický systém starověku či středověku. Naší snahou bude vybrat klíčové vlivy azlomové myšlenky, které formovaly dnešní ekonomický modus vivendi. Omluvou zatak široký azdánlivě nesouvisející obsah budiž myšlenka, že „vše se hodí“.

20

Nikdy nebudeme tušit, zjakého pramene vyvře

inspirace pro příští vývoj naší vědy.

Další omluva se týká případného zjednodušení či zkreslení vtěchokrajových oblastech, které autorovi připadaly ekonomicky důležité, ale leží zcela v hájemství jiného oboru. Věda se dnes ráda schovává za slonovinové zdi stavěné tu z matematiky, tu z latiny či řečtiny, z dějin, axiomů a jiných zasvěcovacích rituálů, aby si vědci mohli užívat svého nezaslouženého klidu odkritiky ze strany jiných oborů nebo veřejnosti. Věda ale musí být otevřená, vopačném případě, jak trefně poznamenává Feyerabend, se zní stává elitní náboženství pro zasvěcené, které navenek, směrem kveřejnosti, vyzařuje své totalitní rysy. Slovy amerického ekonoma českého původu Jaroslava Vanka, „naneštěstí nebo naštěstí, naše zvědavost se neomezuje hranicemi našíprofesní specializace“.

21

Koneckonců, podaří-li se vtěchto pohraničníchoblastech inspirovat nové náhledy naekonomii či vzbudit diskusi, kniha více než

naplní svůj raison d’être.

Tato kniha nemá být výkladem dějin fi lozofi e aekonomie. Autor si klade za cíl spíše doplnit některé kapitoly dějin ekonomického myšlení širší perspektivou aanalýzou vlivů, které často unikají pozornosti ekonomů akteré mohou přilákat větší publikum.

Snad je také na místě upozornit, že tento text obsahuje velké množství citací. Hlavním důvodem je co možná nejautentičtější přiblížení cenných 20

„Neexistuje žádná idea, jakkoliv stará a absurdní, která by nedokázala zlepšit naše poznání.“ Feyerabend,

Rozprava proti metodě, 50.

21

Vanek, The Participatory Economy, 7.


ÚVOD +28 –341

myšlenek dávných věků slovy původních myslitelů. Pokud bychom dávné

výroky pouze převyprávěli, autentičnost a duch doby by zcela vyprchaly –

ato by byla velká ztráta. Stejně tak poznámky pod čarou umožní zájemcům

hlubší studium dané problematiky.

OBSAH: SEDM EPOCH, SEDM TÉMAT

Kniha je rozdělena do dvou částí. První sleduje historickou linii, kde se

u sedmi dějinných zastavení budeme zaměřovat zejména na sedm témat,

která budou shrnuta v druhé části. Druhá část je tedy tematická a kratší,

sklízí plody historických témat a integruje je. Kniha je v tomto smyslu tak

trochu maticová, téma můžete sledovat historicky nebo tematicky nebo

oběma způsoby. Oněch sedm témat bude následujících:

Rychle a chamtivě: dějiny spotřeby a práce

Zde se odrazíme odprapůvodních mýtů, vekterých fi guruje práce jakopůvodní lidské poslání, práce jako radost, posléze (skrze nenasytnost) jako

prokletí. Bůh nebo bohové proklínají práci (Genesis, řecké mýty) nebo

proklínají za přílišnou práci (Gilgameš). Rozebereme zrod touhy, žádosti,

poptávky. Později se budeme věnovat asketismu vrůzném pojetí. Odřecké

a později křesťanské askeze a opovrhování tímto světem přebírá štafetu

Akvinský, který vrací kyvadlo, a materiálnímu světu se tak dostává pozornosti apéče. Doté doby dominuje péče oduši atouhy či potřeby těla asvěta

jsou marginalizovány. Později se kyvadlo vychýlí zase naopačný, konzumní

individualisticko-utilitární směr. Nicméně odsvého počátku se člověkprojevoval jako přirozeně nepřirozený tvor, který se ze zvláštních důvodů obklopuje externí majetkem. Nenasytnost, materiální i duchovní, je základní

lidskou metavlastností, která se objevuje již vtěch nejstarších mýtechapříbězích.

Pokrok (přirozenost a civilizace)

Dnes jsme omámeni ideou pokroku, ovšem naúplném počátku žádná taková

myšlenka neexistovala.

22

Čas byl cyklický, člověk se neměl kam historicky

posouvat. Poté ale přišli Hebrejové s lineárním časem a po nich křesťané

apředali nám ideál (nebo umocnili ten hebrejský), kekterému směřujeme.

Po nich přišli klasičtí ekonomové a pokrok sekularizovali. Jak jsme se ale

dostali kdnešnímu pokroku pro pokrok, růstu pro růst?

22

Sociologové mají stále ideál klasické (rustikální) společnosti, psychologové zase ideál harmoniecivilizovaných a zvířecích částí osobnosti. Dále rovněž mají ideál v minulosti a vůčivývojiokroku jsou často

skeptičtí. Z těchto oborů mají snad ekonomové jako jediní ideál v budoucnu.


ÚVOD

+29

–340

Ekonomie dobra a zla

Budeme se zabývat klíčovou otázkou: Vyplácí se (ekonomicky) dobro?Nej

prve začneme uEposu oGilgamešovi, kde moralita dobra azla, zdá se,ne

byly spojovány; posléze uhebrejského myšlení naopak panovala etika jako

vysvětlující faktor historie, antičtí stoikové nedovolovali kalkulovatovýnos

nosti dobra ahédonisté naopak věřili, že cokoli se vyplatí vesvém důsledku,

stává se dobrým i v pravidlech. Křesťanské myšlení skrze Boží milost na

bouralo jasnou kauzalitu dobra a zla a odplatu za dobro či zlo odsunulo

doposmrtného života. Toto téma kulminuje uMandevilla aAdama Smithe

vdnes známém sporu osoukromých neřestech, jež produkují obecné blaho.

John Stuart Mill aJeremy Bentham pak napodobném hédonistickémprin

cipu (ovšem kolektivním) vystavěli svůj utilitarismus. Celým dějinám etiky

vládne snaha vytvořit vzoreček pro etická pravidla chování. V závěrečné

kapitole si ukážeme tautologii Max Utility (maximálního užitku) abudeme

diskutovat koncept Max Good (maximálního dobra).

Dějiny neviditelné ruky trhu a homo oeconomicus

Jak stará je idea neviditelné ruky trhu? Jak dávno před Adamem Smithem

byl tento koncept snámi? Pokusím se ukázat, že předobrazy neviditelné ruky

trhu jsou skoro všude. Představa, že dokážeme přirozený egoismus využít

aže toto zlo je kněčemu dobré, je pradávná fi lozofi cká amytická představa.

Podíváme se také na vývoj konceptu homo oeconomicus, na zrod „člověka

ekonomického“.

Dějiny animal spirits – sen nikdy nespí

Vtéto kapitole prozkoumáme druhou stránku lidské osobnosti – tu, která je

nepředvídatelná, často iracionální a archetypální. Naše animal spirits (ja

kýsi protiklad racionality) ovlivňuje archetyp hrdiny apředstava toho, co je

dobré.

Metamatematika

Odkud se doekonomie dostala představa čísla jako prazákladu světa? Zde

se pokusíme ukázat, jak aproč se ekonomie stala mechanisticky alokativním

oborem. Proč si myslíme, že matematika je nejlepším prostředkem kpopisu

světa (dokonce i světa sociálních interakcí)? Je matematika skutečným

základem ekonomie, nebo je pouhou špičkou ledovce, pouhou třešničkou

nadortu našeho ekonomického tázání?


ÚVOD +30 –339

Mistři pravdy

Čemu věří ekonomové? Jaké je náboženství ekonomů? A jaký je charakter

pravdy? Snaha zbavit vědu mýtů je snámi již oddob Platona. Je ekonomie

normativní věda, nebo pozitivní obor? Původně byla pravda vbásníchapříbězích, dnes vnímáme pravdu jako cosi vědeckého a matematického, cosi

vzdáleného. Kam se chodí pro pravdu? A kdo je v dnešní době „nositelem

pravdy“?

PRAKTICKÉ OTÁZKY A DEFINICE

Pokud v této knize mluvíme oekonomii, máme na mysli její hlavní proud,

který asi nejlépe reprezentuje Paul Samuelson. Termínem homo oeconomicus míníme jeho původní koncept v ekonomické antropologii. Ten vychází

z představy rozumného jedince, který se, veden čistě egoistickými motivy,

rozhoduje tak, aby maximalizoval svůj užitek. Stranou necháme otázku, zda

ekonomie je, či není (v pravém slova smyslu) vědou. Pokud ji tedy někdy

označujeme za společenskou vědu, myslíme tím často prostě obor ekonomie. Pojem ekonomie chápeme v širším smyslu než pouze jako produkci,

distribuci a spotřebu statků či služeb. Ekonomií rozumíme studium lidských vztahů, které lze v některých případech vyjádřit pomocí čísel, vědu,

která zkoumá obchodovatelné statky, ale ity, se kterými obchodovat nejde

(přátelství, svoboda, efektivita, růst).

V životě se mi dostalo tří důležitých zážitků. Mnoho let jsem pracoval

nauniverzitě, studoval jsem, prováděl výzkum avyučoval teoretickouekonomii (a zabýval se přitom metaekonomickými dilematy). Mnoho let jsem

také působil jako ekonomický poradce vlády – ať už jako poradce bývalého

prezidenta Václava Havla či ministra fi nancí a příležitostně také jako poradce premiéra (vevěcech praktického prosazování hospodářské politiky).

Je také mou povinností a(většinou) ipotěšením pravidelně přispívat svými

články doHospodářských novin, kde píšu o praktických stejně jako o fi lozofi ckých aspektech ekonomie pro široké čtenářské publikum (přitom se

snažím jednotlivá témata poněkud zjednodušit, osvětlit a nabídnout jiný

pohled na věc). Tyto tři zkušenosti mi ukázaly limity i výhody jednotlivých

úhlů ekonomie. Tato trojitá schizofrenie (Jaký je smysl ekonomie? Jak ji lze

prakticky využít? Ajak ji lze srozumitelně propojit sjinými vědními obory?)

mě neustále provází. Ať už vdobrém či zlém, tato kniha je toho výsledkem.

Část I

PRADÁVNÁ

EKONOMIE

Kam běžíš, Gilgameši? Život, jejž hledáš, nenalezneš...

Vedne ivnoci buď stále vesel!

EPOS OGILGAMEŠOVI

EPOS O GILGAMEŠOVI

+35

–334

1

Epos o Gilgamešovi

O efektivitě, nesmrtelnosti a ekonomii přátelství

Epos oGilgamešovi pochází zdoby před více než čtyřmi tisíci lety

23

ajenejstarším literárním dílem, které osobě máme jako lidstvo kdispozici. Právě

z Mezopotámie pocházejí první písemné záznamy a nejstarší památka lidstva. Ato nejen vrámci naší civilizace, ale lidstva obecně.

24

Epos posloužil

jako inspirace mnohým pozdějším příběhům, které více či méně upravené

dominují mytologii dodnes, ať už jde o motiv potopy či hledání nesmrtelnosti. I v tomto prastarém díle však hrají důležitou roli otázky, které dnes

považujeme zaekonomické – achceme-li se vypravit postopáchekonomického tázání, hlouběji dohistorie již jít nemůžeme. Zde leží základní kámen,

dno možného pátrání.

Zdob před eposem se dochovaly jen zlomky hmotných památekazpísemných záznamů pouhé útržky týkající se hospodářství, diplomacie, vojenských vítězství, magie a náboženství.

25

Jak k tomu (poněkud cynicky)

poznamenává ekonomický historik Niall Ferguson, jde o„připomínku toho,

že první písemné památky, jež člověk vytvořil, se netýkaly historie, poezie

či fi lozofi e, nýbrž obchodu“.

26

Epos o Gilgamešovi však svědčí o opaku –

přestože první hliněné zapsané zlomky (jakési zápisky, poznámky) našich

23

Nejstarší sumerské verze eposu se datují do třetí dynastie Uru, tedy do období 2150 až 2000 před

Kristem. Mladší akkadská verze se datuje do přelomu druhého a prvního tisíciletí před Kristem.Standardní akkadská verze, ze které čerpá i zde použitý překlad, se datuje mezi 1300 a 1000 př. Kr. a byla

nalezena v knihovně v Ninive. Eposem o Gilgamešovi je tedy po zbytek kapitoly myšlena jeho „standardní“

jedenáctitabulková akkadská verze, která neobsahuje sestup Gilgameše do podsvětí, připojený později

s dvanáctou hliněnou tabulkou, a zároveň zahrnuje setkání s Utanapištim na tabulce jedenácté a rozhovor

s Ištar na tabulce šesté. Pokud není uvedeno jinak, používáme překlad Lubomíra Matouše. Děj se odehrává

na území dnešního Iráku. 24

Nejstarší písemnosti pocházejí od Sumerů, písemnosti z jiných kultur (např. indické a čínské) jsou mladšího

data. Indické védy pocházejí z doby cca 1500 př. Kr., podobně jako Egyptská kniha mrtvých. Starší části

Starého zákona byly sepsány mezi 9. a 6. stoletím př. Kr., Ilias a Odyssea pocházejí z 8. století, Platonovy

a Aristotelovy spisy ze 4. století. Čínská klasika (např. Konfucius) se datuje do 3. století před Kristem.

Arabská literatura se objevuje v 6. století našeho letopočtu. 25

Kratochvíl, Mýtus, fi losofi e a věda, 11.

26

Ferguson, The Ascent of Money, 28.


PRADÁVNÁ EKONOMIE

+36

–333

předků možná byly oobchodu a válce, první zapsaný příběh je především

ovelkém přátelství adobrodružství. Openězích či válce vněm nepadnepřekvapivě ani zmínka; ani jednou se vněm například nikomu nic neprodává.

27

Žádný národ si nepodrobuje národ jiný, ani se zmínkou hrozby násilí se zde

nesetkáme; žádný člověk není násilně zabit jiným aslovo nepřítel se veposu

nevyskytuje. Je to příběh o přírodě a civilizaci, o hrdinství, vzpouře a boji

proti bohům, moudrosti, nesmrtelnosti ataké omarnosti.

Přestože se jedná o text takového významu, pozornosti ekonomů zcela

unikl. Oeposu neexistuje žádná ekonomická literatura.

28

Přitom právě zde

najdeme první ekonomické úvahy naší civilizace; počátky důvěrně známých

konceptů, jako je trh ajeho neviditelná ruka, problém využívání přírodního

bohatství asnaha omaximalizaci efektivity. Objevuje se vněm dilema oroli

citů, pojem pokroku zpři-rozeného stavu nebo téma komplexní dělby práce

spojené se vznikem prvních měst. Toto je tedy první, nesmělý pokusporozumět Eposu oGilgamešovi zekonomicko-antropologického pohledu.

Nejprve jen stručně shrňme děj příběhu (podrobněji jej rozvinemevzáětí). Gilgameš, panovník města Uruku, je nadlidský polobůh: „ze dvoutřetin bůh ačlověk zjedné“.

29

Děj eposu začíná popisem dokonalé, nesmrtelné

zdi, kterou Gilgameš staví kolem města. Jako trest zajeho nelítostnézacházení s dělníky a poddanými bohové povolávají divocha Enkidua, který má

Gilgameše zastavit. Oba se však spřátelí, vytvoří nepřemožitelnou dvojici

a společně vykonávají hrdinské činy. Posléze Enkidu umírá a Gilgameš se

vydává hledat nesmrtelnost. Zdolá mnohé překážky a nástrahy, nesmrtelnost mu však nakonec nenávratně, byť jen ovlásek, unikne. Konec příběhu

se vrací tam, kde epos začal – koslavnému zpěvu ohradbě urucké.

NEPRODUKTIVNÍ LÁSKA

Gilgamešova snaha postavit zeď, jaká nemá obdoby, je ústřední zápletkou

celého příběhu. Výkon svých poddaných se Gilgameš snaží zvýšit zakaždou

cenu, tedy itím, že jim brání vestyku sženami adětmi. Lidé si proto stěžují

bohům:

27

Podobně ani v (našem vlastním) novodobém eposu (mýtu, příběhu, pohádce) – v trilogii Pán prstenů od

J. R. R. Tolkiena – nehrají peníze žádnou roli. „Transakce“ probíhají formou daru, boje, podvodu, triku nebo

krádeže. Viz Bassham, Bronson (eds.), Pán prstenů a fi lozofi e, 65–104. 28

Žádné hledání není zcela úplné, ale přes relativně pídivé procházení konvenčních archivů EconLit (což je

nejrozšířenější a určitě nejrespektovanější databáze ekonomické literatury naší doby) se autorovinepodařilo najít žádnou knihu nebo jen kapitolu knihy či akademický článek, který by se Eposem o Gilgamešovi

zabýval z ekonomického pohledu. Jsme si proto vědomi, že tento pokus o rozbor nejstarší písemnosti

z dosud neprozkoumaného úhlu je předurčen ke všem nezdarům, zjednodušením, protimluvům anepřesnostem prvotního výkopu. 29

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, II.1 (str. 24).

EPOS O GILGAMEŠOVI

+37

–332

Muži uručtí stále vestrachu prodlévají.

Nepouští Gilgameš syna kotci...,

nepouští Gilgameš kmilenci dívku,

dceru hrdiny, manželku muže udatného.

30

Princip tak vzdálený a přitom tak blízký. I dnes často žijeme vGilgamešově představě, že lidské vztahy – tedy sama lidskost – jdou na vrub

pracovního nasazení, že by lidé byli výkonnější, kdyby neztráceli svůj čas

aenergiineroduktivními záležitostmi. Máme zato, že doména lidskosti

(lidských vztahů, lásky, přátelství, krásy, umění atd.) je neroduktivní,

snad jen svýjimkourerodukce, která jediná, ato doslova adopísmene,

(re)produktivní je.

Tato snaha maximalizovat efektivitu za jakoukoli cenu, toto posilování

ekonomického naúkor lidsk



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist