načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ekonomie dobra a zla -- Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi - PhDr. Tomáš Sedláček

Ekonomie dobra a zla -- Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi

Elektronická kniha: Ekonomie dobra a zla -- Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi
Autor:

Ekonomická kniha roku - 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Wirtschaftsbuchpreis). Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: 65. pole
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 368
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-875-0619-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ekonomická kniha roku - 1. místo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu (Wirtschaftsbuchpreis). Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě.
Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 14 jazyků (včetně čínštiny či korejštiny) a sklidila úspěch u zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také úspěšného divadelního zpracování pro české i zahraniční publikum (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť).
Ekonomie dobra a zla ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu.

V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme - jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové.
Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou - vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.

Tomáš Sedláček patřil v mé prezidentské kanceláři ke generaci mladých spolupracovníků, od nichž jsem si sliboval nový, čtyřmi desítiletími totalitního komunistického režimu nezatížený pohled na problémy soudobého světa. Mám dojem, že se toto mé očekávání splnilo, a věřím, že i vy jeho knihu oceníte.
Václav Havel

Tomáš Sedláček otřásl studiem ekonomie jako málokdo. Moudrost filozofů a básníků má v jeho práci přednost před striktními matematickými modely, což z jeho knihy činí průlomové dílo.
Oxford University Press

Krásně napsaná a přesvědčivá kniha. Přinejmenším do dvou třetin jsem ji nedokázal odložit ani myslet na cokoli jiného.
Samuel Brittan, Financial Times

Fascinující a provokativní… Kniha s takto ambiciózním záběrem a hloubkou se v ekonomii vidí zřídka.
Robert Nelson, Economic History Association

Česká kultura v sobě vždy měla určitý morální "drive" a snahu uchopit lidství v co nejširším pojetí, kdy nejrůznější překážky musí jít stranou. To platí i u Tomáše Sedláčka, jehož kniha nás nutí podívat se na ekonomii s mnohem větší představivostí a v mnohem širších souvislostech, než jsme byli po generace zvyklí.
Michael Novak, americký ekonom a filozof

Tomáš Sedláček jde opravdu do hloubky, až na dřeň samotné duše ekonomie. Přináší čerstvý rozhled, který tu dlouho chyběl - "humanomics".
Deirdre McCloskeyová, University of Illinois

Tato kniha je jiná.
Der Spiegel

Tomáš Sedláček
Vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obdržel titul PhDr. a vyznamenání děkana. Dnes zde vyučuje filozofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Za diplomovou práci o etice a ekonomii získal Hlávkovu cenu.
Je stipendistou Yale University a přednáší pro mnohé české a zahraniční univerzity. V roce 2006 jej Yale Economic Review zařadil do pětice mladých perspektivních ekonomů (Young Guns: 5 Hot Minds in Economics). V letech 2001 až 2003 pracoval jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla. Byl také expertním poradcem ministra financí - věnoval se reformám a snižování schodku veřejných rozpočtů. Založil Ekonomický klub, je členem programového výboru nadace Forum 2000 a členem poradních či dozorčích rad mnoha dalších neziskových organizací. V současné době pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB a je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Je žádaným řečníkem (Royal Society of Arts, Světové ekonomické fórum v Davosu, St. Gallen Symposion, London Festival of Literature) a pravidelným komentátorem ekonomického i společenského dění.

Související tituly dle názvu:
Ekonomie dobra a zla Ekonomie dobra a zla
Sedláček Tomáš
Cena: 282 Kč
Ekonomie dobra a zla Ekonomie dobra a zla
Sedláček Tomáš
Cena: 374 Kč
Ekonomie dobra a zla Ekonomie dobra a zla
Sedláček Tomáš, Sedláček Tomáš, Hejlík Lukáš, Novotný Alan
Cena: 242 Kč
Ekonomie dobra a zla - rozšířené oxfordské vydání Ekonomie dobra a zla - rozšířené oxfordské vydání
Sedláček PhDr. Tomáš
Cena: 198 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ekonomie

dobra

a zla



Ekonomie

dobra

a zla

Tomáš Sedláček

Po stopách lidského tázání

od Gilgameše po fi nanční krizi

Děkuji mým drahým profesorům a studentům, kteří mne nutili zamýšlet se

nad věcmi neortodoxně a hledat nepohodlně odpovědi tam, kde je častone

čekáme. Děkuji všem, kteří mne takto (m)učili a směřovali v bádání posto

pách dávných myšlenek. Jsem vděčný odborníkům na slovo vzatým, kteří

se mnohdy vyhýbají pozornosti davů a veřejnost je tedy často nezná. Můj

dík patří zejména těm, kteří mi otevírali oči a ukazovali, že ekonomie není

nudný či plochý obor – že může být i jedno úžasné tajemství a dobrodružství.

Děkuji těm, kdo přišli s nápadem a energií tento text vydat v knižní podobě.

Všem, kteří se podíleli na vzniku této knihy: děkuji.

Můj velký dík také směřuje k všem mým blízkým za nesamozřejmou podporu

v průběhu psaní. A největší dík patří tomu, jehož skutečné jméno neznám.

Tuto knihu věnuji svému synovi.

© Tomáš Sedláček, 2009

© 65.pole, 2009

Photos © Tomáš Tesař, 2009

Illustrations © Milan Starý, 2009

ISBN 978-80-903944-3-8

Obsah

1 Úvod

Tajemná moc příběhu aneb všechny barvy ekonomie

/

15

2 Pradávná ekonomie

Epos o Gilgamešovi: o efektivitě, nesmrtelnosti a ekonomii

přátelství

/

23

Starý zákon: zemitost a dobro

/

41

Antičtí klasikové a „ekonom“ Epikuros

/

73

Platon: o askesi a komunismu

/

81

Křesťanství: duchovní bytost v materiálním světě

/

89

O lidském kvaltování a ráji srdce

/

127

3 Proměny člověka v době vědecké

Mechanik Descartes

/

141

Neřestný úl Bernarda Mandevilla

/

153

Kovář ekonomie Adam Smith

/

163

4 Rouhavé myšlenky

Osa dobra a zla

/

183

Mechanický pomeranč

/

193

Teorie sítě a smír rozumu s city

/

213

5 Krize dobrá a krize zlá

Destruktivní kreativita

/

225

Ekonomie krásná

/

243

Literatura

/

259

Tomáše Sedláčka znám jako schopného spolupracovníka, jehož ekonomické

názory ale nemusí konvenovat všem. Raduji se, že vychází jeho knížka

Ekonomie dobra a zla, která nahlíží na ekonomii v běhu historie a zpo

chybňuje některé stereotypy jejího současného vnímání.

Dřív nežli Boha chtěj sám sebe znát,

lidstvu přec patří člověka studovat.

Usazen mezi dvěma krajnostmi,

s divou skvělostí, s temnými znalostmi,

moc moudrý pro skeptikův úsudek,

moc slabý pro stoikův pyšný vztek,

dlí vprostřed; zvolí čin či nečinnost?

Kdo má v něm navrch: Bůh či zvířeckost?

Má tělu snad před myslí přednost dát?

K smrti zrozen, dumá, jak chybovat,

přes rozum svůj v nevědomosti dlí,

ať přemítá, či vůbec nemyslí.

Rozum a cit jej matou den co den,

je sám, ať klamán, nebo osvícen,

způli ku vzletu stvořen, způli k pádu,

pán všeho tvorstva, jež mu chystá zradu.

Sám soudí pravdu, v omyl se vždy vplétá.

Je slávou, žertem a hádankou světa!

ALEXANDER POPE, HÁDANKA SVĚTA

(přeložil Petr Onufer)

+12

-12

1

Úvod -14

Realita se spřádá z příběhu, nikoliv z materie.

ZDENĚK NEUBAUER

Vše se hodí...

PAUL FEYERABEND

-258

ÚVOD

Tajemná moc příběhu

aneb všechny barvy ekonomie

Odedávna se člověk snažil rozumět světu kolem sebe. V tom mu pomáhaly

příběhy, které vysvětlovaly, jak se chová realita. Z dnešního pohledu vyadá takové nazírání na svět úsměvně – stejně tak jako bude připadat to

naše několika generacím po nás. Tajemná moc příběhu, kterému lidé uvěří,

je ovšem nedozírná.

Jedním z takových příběhů je příběh ekonomie. Kdysi bývala naukou o správě domova

1

, ale jako by se z ní postupně vytratilo veškeré kouzlo

a ušlechtilost. Občas můžeme mít dojem, že ztratila všechnu barvu anapomáhala vytvářet svět, kde vládne černobílost. Příběh ekonomie přitom býval

daleko rozmanitější.

Mýty a namyšlená věda

Zprvu si lidé vysvětlovali svět kolem sebe prostřednictvím mýtů anáboženství; dnes hraje tuto roli věda. Bylo by bláhové se domnívat, že ekonomické

tázání započalo až s dobou vědeckou. Abychom pochopili ekonomické

smýšlení našich dávných předků, musíme se ponořit do jejich mýtů afilosofie. Právě tím se zaobírá tato kniha.

Za počátek moderní ekonomie se považuje rok vydání Bohatství národů od Adama Smithe, tedy rok 1776. Odvážnější výlety do dějin ekonomického myšlení zpravidla končí u Reného Descarta, na počátku „vědeckého“nazírání na svět. Jako by se před ním otázky, kterými se dnes ekonomie zabývá, 1

Z řeckého oikonomia; oikos – dům, nebo také domácnost či rodina, nomos – zákon


TAJEMNÁ MOC PŘÍBĚHU ANEB VŠECHNY BARVY EKONOMIE

+16

-257

vůbec nekladly a nehrály žádnou roli ve vývoji lidstva. Či ještě namyšleněji,

jako by jakýkoliv příběh, který nebyl příběhem vědeckým, postrádal smysl

a relevanci.

Naše postmoderní doba, která je přece jen o poznání pokornější než

vědecká doba moderní,

2

si uvědomuje sílu mytologie, náboženství avyprávění – „rozdíly mezi vědou a nevědou mizí“.

3

Proto se vydáme tak hluboko,

kam až nás písemné dědictví naší civilizace pustí. První stopy ekonomického tázání budeme hledat v eposu o sumerském králi Gilgamešovi a podíváme se, jak o ekonomických otázkách smýšleli někteří Židé, křesťané,

antičtí i středověcí myslitelé. Bedlivěji prozkoumáme i učení těch, kteřípoložili základy dnešní ekonomie v době relativně nedávné.

Věnovat se starým příběhům není přínosné jen pro historiky nebo kvůli

tomu, abychom pochopili uvažování našich (pra)otců. Příběhy mají svou

moc i poté, co se objeví příběh nový, který ten minulý nahradí nebo úplně

vyvrátí. Příkladem může být snad nejznámější spor dějin, spor mezipříběhem geocentrickým a heliocentrickým. Jak každý ví, vyhrál příběh heliocentrický, ovšem dodnes geocentricky říkáme, že Slunce vychází a zapadá.

Naší základní orientací ve světě je východ a západ. Přitom svět žádný východ

a západ nemá. A vychází-li vůbec něco, je to naše Země, nikoliv Slunce.

Kdo ví, zdali příběh ekonomie nevstupuje do nové kapitoly, která nám

rozšíří obzory a naučí nás vidět svět z jiného úhlu. I proto je třeba otevřít oči

a poznat příběh od počátků, neboť „nebude dobrým ekonomem, kdo je jenom

ekonomem“.

4

Hranice zvědavosti

Pokud se ekonomie imperiálně odvažuje aplikovat své vzorce myšlení

v oblastech, které tradičně patřily do hájemství religionistiky, sociologie

či politologie, proč se nevydat do protiproudu a nepodívat se na ekonomii

2

Termín věda zde používáme ve velice volném smyslu. Vědou prozatím budeme myslet vše, co je takto obecně

vnímáno. K detailnějšímu zamyšlení nad „vědeckým“ a „nevědeckým“ se vrátíme v kapitole Proměny člověka

v době vědecké a v kapitole Rouhavé myšlenky. 3

Feyerabend, P. K.: Rozprava proti metodě, str. 50.

4

John Stuard Mill v Essays on Ethics, Religion and Society. Vol 10 of Collected Works of John Stuart Mill, str. 306,

v Redman, D.: Economics and the Philosophy of Science, úvodní citace. Volnější autorův překlad z anglického

„A person is not likely to be a good political economist, who is nothing else“.

ÚVOD

+17

-256

z pohledu nástrojů religionistů, sociologů nebo politologů? Pokud simoderní ekonomie troufá vysvětlovat chod kostelů či provádět ekonomickou

analýzu rodinných vazeb (a často přináší zajímavé a nové postřehy), proč

nepohlédnout na teoretickou ekonomii jako na systém náboženství čisoukromých vztahů? Jinými slovy, proč se nepokusit o antropologický pohled

na ekonomii?

Cílem této knihy je zachytit, jak se vyvíjelo vnímání ekonomické dimenze člověka, a nabídnout zpětnou reflexi. Téměř všechny klíčové myšlenky, se kterými dnes ekonomie vědomě či nevědomě operuje, mají dlouhou historii a jejich kořeny sahají převážně zcela mimo obvyklý záběr ekonomie a často i vědy vůbec. Budeme se tedy snažit poukázat na počátky ekonomické víry, na zrod myšlenek a jejich vliv na ekonomii.

Abychom mohli pohlédnout na ekonomii jako takovou, musíme se od ní vzdálit. Musíme se tak říkajíc procházet na samotných hranicích ekonomie či ještě lépe mimo ně. Nebo, chceme-li použít Wittgensteinovopřirovnání, stejně tak jako oko pozoruje okolí, ale nikoli samo sebe, na zkoumání objektu je vždy třeba z něj vystoupit – a není-li to možné, alespoň použít zrcadlo. V této knize budeme používat zrcadlo antropologické, mytické, náboženské, filosofické, sociologické, psychologické – vesměs cokoli, co nám poskytne vnější obraz.

Na tomto místě se patří uvést nejméně dvojí omluvu. Za prvé, hledíme-li na svůj odraz v čemkoli v okolí, dostane se nám často velice různorodého a nesouvislého obrazu. Ani tato kniha nechce nabídnout komplexněprovázaný systém – už z toho prostého důvodu, že žádný takový systém neexistuje. Nebudeme se například zabývat veškerou sumerskou literaturou, i když by zde jistě bylo možno nalézt mnoho podnětných myšlenek. Budemepojednávat o hebrejském a křesťanském myšlení, které se týká ekonomie, ale nikoliv studovat celý teologický systém starověku či středověku. Naší snahou bude vybrat klíčové vlivy a zlomové myšlenky, které formovaly dnešní ekonomický modus vivendi. Omluvou za tak široký a zdánlivě nesouvisející obsah budiž myšlenka, kterou již dávno vyslovil Paul Feyerabend: Vše se hodí.

5

Nikdynebudeme tušit, z jakého pramene vzplane inspirace pro příští vývoj naší vědy.

5

Feyerabend, P. K.: „Neexistuje žádná idea, jakkoli stará a absurdní, která by nedokázala zlepšit naše poznání.“

Rozprava proti metodě, str. 50.


TAJEMNÁ MOC PŘÍBĚHU ANEB VŠECHNY BARVY EKONOMIE

+18

-255

Další omluva se týká případného zjednodušení či zkreslení v těchokrajových oblastech, které autorovi připadaly ekonomicky důležité, ale leží zcela v hájemství jiného oboru. Věda se dnes ráda schovává za slonovinové zdi, stavěné tu z matematiky, tu z latiny či řečtiny, z dějin, axiomů a jiných zasvěcovacích rituálů, aby si vědci mohli užívat svého nezaslouženého klidu od kritiky ze strany jiných oborů nebo veřejnosti. Věda ale musí být otevřená, v opačném případě, jak trefně poznamenává Feyerabend, se z ní stává elitní náboženství pro zasvěcené, které navenek, směrem k veřejnosti, vyzařuje své totalitní rysy. Slovy amerického ekonoma českého původu Jaroslava Vanka, „naneštěstí nebo naštěstí, naše zvědavost se neomezuje hranicemi naší profesní specializace.“

6

Koneckonců, podaří-li se v těchto

pohraničních oblastech inspirovat nové náhledy na ekonomii či vzbudit

diskusi, kniha více než naplní svůj raison d’être.

Vyplácí se dobro?

Existuje ekonomie dobra a zla? Vyplácí se dobro, nebo je dobro mimoekonomický kalkul? Je lidstvu vrozena sobeckost? A lze ji ospravedlnit, má-li

za následek obecné blaho? Nemá-li se z ekonomie stát pouzemechanisticky-alokační ekonometrický

7

model bez jakéhokoli hlubšího (či aplikačního)

smyslu, stojí za to položit si i takové otázky.

Odpovědi budeme hledat v celé historii od počátků naší kultury až posoučasnou postmoderní dobu. Není cílem sledovat každý okamžik, který přispěl ke změně tehdejšího či současného ekonomického vnímání světa; jedná se spíše o zastávky ve vývoji, a to buď u jednotlivých dějinných epoch (Epos o Gilgamešovi, Hebrejové, křesťanství atd.), nebo u významných osobností, které měly na vývoj ekonomického chápání člověka vliv (Descartes,Mandeville, Smith, Kant, Hume, Mill ad.).

První, historická část knihy je řazena víceméně chronologicky. Další díl začíná ekonomickým pohledem na myšlení Reného Descarta a zkoumá samotný zrod vědy jako moderního interpretačního mechanismu, kterýevropské civilizaci až dodnes odňal otázku proč a její ztrátu bohatě nahradil 6

Vanek, J.: The Participatory Economy, str. 7.

7

Ekonometrie je obor kombinující matematiku, statistiku a ekonomii. Jedná se o předmět používající relativně

pokročilé matematické a statistické modely.


ÚVOD

+19

-254

odpověďmi na otázku jak. Uvidíme, jak silně Descartes ovlivnil zrod konceptu homo oeconomicus,

8

jehož slabiny se pokusíme pojmenovat vpředoslední části. Závěrečný oddíl zasazuje knihu do kontextu současnéekonomické krize.

Neptej se a počítej

Nakonec je snad na místě upozornění, že tento text obsahuje mnoho citací

a parafrází původních myslitelů. Hlavním důvodem je co možnánejautentičtější přiblížení cenných myšlenek dávných věků slovy původního myslitele. Autentičnost a duch doby by zcela vyprchaly, pokud bychom dávné

výroky pouze převyprávěli, což by byla velká ztráta. Stejně tak odkazy pod

čarou jsou určeny k možnosti hlubšího studia dané problematiky.

Kniha nemá být plným výkladem dějin filosofie a ekonomie. Autor si

klade za cíl spíše doplnit některé kapitoly dějin ekonomického myšlení širší

perspektivou a analýzou vlivů, které často unikají pozornosti ekonomů

a které mohou přilákat širší publikum, zklamané ze zploštělého pojetíekonomie coby matematické nauky o maximalizaci bohatství a užitku.

Ekonomie, jak ji známe dnes, je kulturním fenoménem, téměř by se

chtělo říci výtvorem naší civilizace. Není to však výtvor ve stejném smyslu

jako tryskový motor či sázkové dostihy. Rozdíl mezi tím vším tkví v tom, že

tryskovému motoru či dostihům uspokojivým způsobem rozumíme – víme,

kde vznikly, dokážeme je (téměř) rozložit na prvočinitele, umíme jeodstartovat a umíme je zastavit. S ekonomií to tak není. Mnoho věcí vznikalonevědomky, spontánně, bez kontroly či záměru, a nikoli pod jakousi taktovkou. Předtím než se ekonomie emancipovala, žila šťastně jako podmnožina

filosofie, konkrétněji mravní filosofie. Tedy na hony daleko od dnešního

pojetí ekonomie jakožto matematicky-alokativní vědy, která si již dávno

tyto otázky neklade a naopak jimi ze své pozitivistické povýšenosti často

pohrdá. Naše tisíciletá „výchova“ ale stojí na hlubších, rozmanitějších

a často i pevnějších základech, o nichž je dobré vědět.

8

Homo oeconomicus neboli člověk ekonomický je dnes převládajícím konceptem ekonomické antropologie.

Vychází z předpokladu racionálně uvažujícího jednotlivce, který, veden egoistickými pohnutkami, hledá cestu

k maximalizaci svého užitku.

+20

-20

2

Pradávná

ekonomie

TAJEMNÁ MOC PŘÍBĚHU ANEB VŠECHNY BARVY EKONOMIE

+22

-22

Kam běžíš, Gilgameši? Život, jejž hledáš, nenalezneš...

ve dne i v noci buď stále vesel!

EPOS O GILGAMEŠOVI

+23

-250

PRADÁVNÁ EKONOMIE

Epos o Gilgamešovi: o efektivitě,

nesmrtelnosti a ekonomii přátelství

Epos o Gilgamešovi pojednává o době před téměř pěti tisíci lety a je beze

sporu nejstarší písemností, jakou má lidstvo o sobě k dispozici. Poslou

žil jako inspirace mnohým příběhům, které více či méně upravené domi

nují mytologii dodnes, ať už jde o motiv potopy či hledání nesmrtelnosti.

I v tomto prastarém díle hrají důležitou roli otázky, které dnes považujeme

za ekonomické.

9

Gilgameš, panovník Uruku, je „ze dvou třetin bůh a člověk z jedné“.

10

Děj začíná popisem dokonalé, nesmrtelné zdi, kterou Gilgameš staví kolem

města. Za tímto účelem týrá dělníky a zakazuje jim setkávat se s jejich ženami

či dětmi. Lid si stěžuje bohům a ti sesílají trest v podobě divokého Enkidu,

který má Gilgameše zastavit. Oba se však spřátelí, vytvoří nepřemožitelnou

dvojici a společně vykonávají hrdinské činy. Posléze Enkidu umírá aGilga

meš se vydává hledat nesmrtelnost. Zdolá mnohé překážky a nástrahy, ne

smrtelnost mu však nakonec sice o kousek, ale nenávratně unikne. Konec

příběhu se vrací tam, kde epos začal – k oslavnému zpěvu o hradbě urucké.

Neproduktivní láska

Gilgamešova snaha postavit zeď, jaká nemá obdoby, je ústřední zápletkou

celého příběhu. Výkon svých poddaných se snaží zvýšit za každou cenu, tedy

i tím, že jim brání ve styku s ženami a dětmi. Lidé si proto stěžují bohům:

9

Tomuto tématu se velice inspirativním způsobem věnuje český fi losofující ekonom Václav Klusoň, viz např. Návraty

dr. Bernarda Mandevilla aneb počestní darebové v ekonomické transformaci, Politická ekonomie, Praha 2004.

10

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, II.1 (str. 24).

-249

EPOS O GILGAMEŠOVI: O EFEKTIVITĚ, NESMRTELNOSTI A EKONOMII PŘÁTELSTVÍ

Muži uručtí stále ve strachu prodlívají.

Nepouští Gilgameš syna k otci...,

nepouští Gilgameš k milenci dívku,

dceru hrdiny, manželku muže udatného.

11

Jak vzdálený princip a přitom jak blízký. I dnes často žijeme vGilgamešově představě, že lidské vztahy – tedy sama lidskost – jdou na úkorpracovního nasazení, že by lidé byli výkonnější, kdyby neztráceli svůj čas a energii neroduktivními záležitostmi. Žijeme v představě, že doména lidskosti (lidských vztahů, lásky, přátelství, umění atd.) je neroduktivní. To platí pochopitelně s výjimkou rerodukce, která jediná, a to do slova a do písmene, (re)produktivní je. Gilgameš si tím, že svému podniku – stavění zdi – věnoval větší úsilí (ač úsilí svých poddaných) než okolní, konkurenční města, chtěl zasloužit věčné jméno, tedy nesmrtelnost.

Tato snaha maximalizovat efektivitu za jakoukoli cenu, toto potlačování lidského na úkor ekonomického redukuje člověka z celé šíře jehočlověčenství na čistě a pouze výrobní jednotku. Krásné české slovo robot to vyjadřuje zcela dokonale. Člověk redukovaný na pouhého robot-níka se stává pouhým robotem. Jak dobře by se epos býval hodil Karlu Marxovi, který by jej snadno mohl použít jako první historický moment redukce člověka na robotníka, prehistorický příklad vykořisťování a odcizení jedince rodině i sobě samému!

12

Přání vládnout pouhým robotníkům bylo snad odjakživa touhou tyranů. Každý despotický vládce vidí v rodinných a přátelských vztazích konkurenci efektivity. Snaha o redukci člověka na výrobní a konzumní jednotku (neb ekonomie nic víc nepotřebuje, což krásně – až bolestně – demonstruje model homo oeconomicus) je také patrná ve varovných společenskýchutoiích. Platon ve svých ideálních představách státu nepovoluje vychovávat děti rodičům, ale ihned po porodu je odevzdává specializované instituci. Lidské vztahy redukuje na to jediné produktivní – na reprodukci. Podobně tomu je i ve varovných utopiích A. Huxleyho Konec civilizace a G. Orwella 1984. V obou románech jsou lidské vztahy či city (koneckonců jakékoliv 11

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, II.10–17 (str. 24).

12

Marx vyjadřuje tuto redukci člověka ještě důrazněji: „Dělník se stává pouhým příslušenstvím stroje...“,

viz Rich, A.: Etika hospodářství, str. 52.


+25

-248

PRADÁVNÁ EKONOMIE

projevy osobnosti) zakázány a přísně trestány. Přátelství či láska je nejen

„zbytečná“ a neproduktivní, ale může být naopak pro totalitní systém destruktivní (jak je dobře vidět v románu 1984). Přátelství je zbytečné, protože bez něj dokáže společnost i jedinec žít.

Cedry pokácíme

Existuje však cosi jiného, co je s přátelstvím často zaměňováno, cospolečnost a ekonomika naopak potřebuje nutně.

13

I nejranější kultury si uvědomovaly hodnotu spolupráce na pracovní úrovni – dnes to nazýváme kolegialita, tovaryšství, či chcete-li použít zpronevěřený termín, soudružství.

Tyto drobné vztahy pro společnost i firmu potřebné jsou – práce se dá dělat

mnohem rychleji a efektivněji, pokud spolu lidé vycházejí i na lidské úrovni

a vzájemně si vycházejí vstříc. Čeština kvůli tomu převzala z angličtiny

slovo tým. Týmová práce je příslibem lepšího výkonu a na team-building se

najímají specializované firmy.

Ovšem pravé přátelství, které se v Eposu stává jedním z centrálníchtémat, je ze zcela jiného těsta než tato kolegialita. Přátelství, jak ho trefně

popisuje C. S. Lewis, je zcela neekonomický, nebiologický a civilizačně

zbytečný a nepotřebný vztah (na rozdíl třeba od erotického vztahu čimateřské lásky, které jsou potřebné z čistě reprodukčního hlediska). Zato však

právě v přátelství často vznikají – a to mimoděk, jako vedlejší produkt,externalita – myšlenky a činy, které společně dokážou přeměnit tvářspolečnosti. Přátelství dovede jít proti zaběhlému systému tam, kde jedinec nemá

sám odvahu.

14

Zpět k Eposu o Gilgamešovi. Krásný příklad síly přátelství, které umí

přeměnit (bořit) systém, je přímo zde. Enkidu, bohy seslaný jako trest

na Gilgameše, se nakonec stává jeho nerozlučným přítelem a spolu se

vydávají proti bohům. Gilgameš by sám k něčemu takovému nikdynesebral odvahu – a Enkidu také ne. Spojen poutem přátelství a společným

odhodláním zapomíná Gilgameš na budování své ochranné zdi (opouští

tak svůj původní nejvyšší cíl) a naopak se vydává mimo město, mimobez>13

Lewis, C. S.: The Four Loves, str. 60. 14

Lewis, C. S.: The Four Loves, str. 64.

-247

EPOS O GILGAMEŠOVI: O EFEKTIVITĚ, NESMRTELNOSTI A EKONOMII PŘÁTELSTVÍ

pečí svých zdí, do divočiny lesa, napravovat řád světa – zabít Chuvavu,

zosobnění zla.

V lese bydlí Chuvava silný.

Ty a já, my jej zabijeme,

veškeré zlo země vyhladíme

a cedry pokácíme!

15

Tím mimoděk a zřejmě mimo plán splnili bohové svůj úradek – skrze

přátelství s divochem Enkidu Gilgameš zanevřel na stavbu zdi. Zároveň

tím bezděky a paradoxně Gilgameš potvrdil skrze vlastní zkušenost svou

domněnku – že totiž lidské vztahy skutečně stojí v cestě stavbě jeho slavné

zdi. Svou zeď nechává rozestavěnou a se svým přítelem se vydává za ni.Gilgameš již nehledá nesmrtelnost ve výstavbě své zdi, ale v hrdinných skutcích s přítelem na život a na smrt. Přátelství mění oba přátele. Gilgameš se

z nenáviděného tyrana stává člověkem s city – zapomíná na svou usedlou

pýchu za dokonalými zdmi uruckými a oddává se dobrodružství v divočině

a svému animal spirit

16

, jak by to zřejmě nazval Keynes. A proměna Enkidu?

Byl-li Gilgameš symbolem téměř božské dokonalosti, civilizace a usedlého

městského tyrana svých poddaných, místo nichž by raději viděl stroje, pak

stál Enkidu původně na zcela opačném pólu. Byl zosobněním zvířeckosti,

nezkrocenosti a divošství. V případě Enkidu je pak přátelství s Gilgamešem

symbolem završení procesu, ve kterém se stává člověkem. Přátelství mění

oba hrdiny – oba z opačného pólu – v lidi.

15

Epos o Gilgamešovi, tabulka druhá , III.5 (str. 38).

16

Animal spirit je termín, se kterým přišel ekonom J. M. Keynes. Míní se tím naše duše, cosi, co násanimuje – tedy spontánní nutkání (spontaneous urge), jež dává našim činům smysl a energii. V žádném případě se

nejedná o „animálního ducha“, jak se občas mylně uvádí.

„... our positive activities depend on spontaneous optimism rather than on a mathematical expectation,

whether moral or hedonistic or economic. Most, probably, of our decisions to do something positive, the full

consequences of which will be drawn out over many days to come, can only be taken as a result of animal

spirits – of a spontaneous urge to action rather than inaction, and not as the outcome of a weighted average

of quantitative benefi ts multiplied by quantitative probabilities. Enterprise only pretends to itself to be mainly

actuated by the statements in its own prospectus, however candid and sincere. Only a little more than an

expedition to the South Pole, is it based on an exact calculation of benefi ts to come. Thus if the animal spirits

are dimmed and the spontaneous optimism falters, leaving us to depend on nothing but a mathematical

expectation, enterprise will fade and die...“ (Keynes, J. M.: The General Theory of Employment Interest and

Money, str. 161–162).

-246

PRADÁVNÁ EKONOMIE

Pivo pij, to patří k žití

Celé historii lidstva dominuje snaha stát se co nejméně závislými narozmarech přírody. Čím je civilizace vyspělejší, tím více je jedinec chráněn odpřirozených vlivů a umí kolem sebe vytvářet konstantní prostředí dle libosti.

Náš jídelníček již není závislý na úrodě, na výskytu lovné zvěře či na ročním

období. V dnešní západní civilizaci dokážeme udržet konstantní klima, ať

je třeskutá zima nebo horoucí léto. Tato konstantizace se týká i lidskéčinnosti. Dnes již dávno není zapotřebí, aby si každý jednotlivec dokázal ušít

vlastní oblečení a obuv; ulovit, vypěstovat či upravit své vlastní jídlo; nalézt

zdroj pitné vody a postavit si obydlí. Tyto role přebírá institut specializace

(která pochopitelně fungovala dávno před tím, než ji Adam Smith popsal

jako jeden z hlavních zdrojů bohatství národů). Každý se tedy specializuje

na to, čím umí být společnosti nejpřínosnější.

Vše má však svou cenu a žádný oběd není zadarmo. Ani blahobytný chod, který nám prostřela specializace. Cenou, kterou platíme zanezávislost na rozmarech přírody, je závislost na naší společnosti a civilizaci. Čím je daná společnost jako celek sofistikovanější, tím méně jsou její členové jako jedinci schopni přežít sami o sobě, bez společnosti. Čím je společnost specializovanější, tím větší je počet těch, na nichž jsme závislí.

Enkidu dokázal v přírodě přežívat nezávisle a bez jakékoli pomoci.Neboť Enkidu:

nezná ni lid, ni zemi (...)

S gazelami trávou se živí,

s divokou zvěří k napajedlu se tlačí

a stejně jako zvířatům lahodí voda jeho srdci.

17

Enkidu je jako zvíře, nemá svůj národ a není členem žádné země. Vlastní činností si sám dokáže obstarat veškeré své potřeby, je bez civilizace, jenecivilizovaný.

Epos později líčí, jak se Enkidu stane civilizovaným člověkem. V momentech jeho přechodu ze stavu zvířecího do stavu lidského nám jaksiimlicitně nejstarší zachovalý epos napovídá cosi cenného. Totiž v čem rané kultury spatřovaly počátek civilizace. Epos zde nenápadně popisuje stvo- 17

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, II. 37–41 (str. 25).


+28

-245

EPOS O GILGAMEŠOVI: O EFEKTIVITĚ, NESMRTELNOSTI A EKONOMII PŘÁTELSTVÍ

ření, probuzení člověka. Jsme svědky emancipace lidskosti ze zvířete, podobně jako se socha líhne z kamene. Ze stavu individuální satisfakce svých

potřeb primárním nezprostředkovaným užitím přírody bez snahy o jejípřeměnu se Enkidu stěhuje do města, prototypu civilizace a života v umělém

prostředí mimo přírodu – stává se člověkem.

Jak k tomu došlo? Tento proces započal léčkou, kterou na něj Gilgameš připravil ve formě nevěstky Šamchaty, která měla „učinit s divochem, jak dělá žena“.

18

Po šesti dnech a sedmi nocích obcování Enkidu vstává...

A když nasytil se rozkoše její,

svou tvář otočil k zvířatům svým.

Jakmile jej spatřila, Enkidu, na útěk se dala.

Zvěř stepní daleko od něho pádí.

Vymrštil Enkidu své očištěné [!!!] tělo,

však nehnutě zůstaly stát nohy jeho, neb odešla zvířata jeho.

Zeslábl Enkidu, jeho běh není, jako byl dříve,

ale na duchu vyrostl a rozumem vyspěl.

19

Posléze Enkidu přichází o svou zvířecí přirozenost, neboť „zvířata jeho, s nimiž vyrůstal v stepi, se odcizí jemu“.

20

Posléze byl přiveden do města,obléknut, byl mu podán chléb a pivo:

Jez chléb, Enkidu, to patří k žití

a pivo pij, jak zvykem je v zemi.

Tím došlo k tomu, že v „člověka se změnil“.

21

Enkidu se zapojil do(specializované) společnosti, která mu nabídla něco, čeho příroda ve svémneobdělaném stavu nikdy nebyla schopna. Stal se člověkem.

18

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, IV. 22–29 (str. 28).

19

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, IV.14 (str. 27), hranatá závorka autorova.

20

Epos o Gilgamešovi, tabulka první, III. 45 (str. 27).

21

Epos o Gilgamešovi, tabulka druhá, III. 25 (str. 33). Jako by se chtělo nepřímo naznačit, že to, co je v člověku

špatné, je jeho zvířecí, animální, nekulturovaná přirozenost. Epos však tento morální rozměr dobra a zla ještě

nemá vyvinut, to přichází do naší kultury až s judaismem.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist