načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: EKG pro sestry - Eliška Sovová; kolektiv

EKG pro sestry

Elektronická kniha: EKG pro sestry
Autor: Eliška Sovová; kolektiv

Učebnice pro výuku sester na kardiologii a pro výuku ošetřovatelství na lékařské fakultě, uvádí zákl. principy EKG a shrnuje postupy při patologickém nálezu. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  110
+
-
3,7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 112
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1542-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice pro výuku sester na kardiologii a pro výuku ošetřovatelství na lékařské fakultě, uvádí zákl. principy EKG a shrnuje postupy při patologickém nálezu.

Popis nakladatele

Kniha je určena jako základní pomůcka pro výuku sester na kardiologickém oddělení a pro výuku studia ošetřovatelství. Jednoduchým a přehledným způsobem seznamuje čtenáře se základními principy EKG, základními fyziologickými a patologickými nálezy a shrnuje konkrétní základní postupy sestry při patologickém nálezu na EKG. Sestry budou po jejím přečtení ovládat fyziologické EKG a budou schopny diagnostikovat základní poruchy rytmu. Na základě této kompetence, kterou jim stanoví Vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb., budou schopny provést nezbytná opatření vyplývající z potřeb pacienta. Kniha je dvoubarevná a pro maximální názornost je text doplněn bohatou obrazovou dokumentací (celkem 79 obrázků), kterou tvoří EKG křivky, perokresby a černobílé fotografie.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eliška Sovová; kolektiv - další tituly autora:
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí o chůzi, nejen nordické 100+1 otázek a odpovědí o chůzi, nejen nordické
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku 100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EKG PRO SESTRY

Eliška Sovová a kol.

GRADA PUBLISHING

Motto: Nejhorší je promeškat čas,

kdy se můžete bez obav zeptat PROČ...

EKG PRO SESTRY

Hlavní autorka:

MUDr. Eliška Sovová, PhD., MBA

Autorský kolektiv:

Iva Buriánková

Bc. Dagmar Hetclová

Mgr. Dana Jurásková, MBA

Bc. Alena Kmoníčková

MUDr. Eva Kociánová

Kateřina Machačová

Marcela Machačová

Mgr. Jarmila Řehořová

Renata Sedláčková

Jana Žáková

Recenzoval:

Mgr. Jana Nováková, MBA

Obrázky: Mgr. Zdeňka Michalíková

Foto: Leo Rec

© Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 2464. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková

Sazba a zlom Karel Mikula

Počet stran 112

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.,

Husova 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrova

nými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a apli

kaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory

ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmí být žádným způsobem reprodukována,

ukládána či rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 80-247-1542-2Obsah

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1. Užití EKG a uplatnění pro ošetřovatelský personál / Jarmila Řehořová, Dana Jurásková 9

2. Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil... / Eliška Sovová. . . .11

2.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2 Elektrokardiograf, elektrokardiogram (EKG). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.3 EKG svody – základní rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.3.1 EKG svody, EKG elektrody, jejich umístění a rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.4 EKG křivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.4.1 Rychlost posunu EKG papíru, cejch na EKG křivce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.4.2 Artefakt, přehozené EKG svody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.5 Základní popis vln, kmitů a intervalů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.6 Nové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.7 Popis EKG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.7.1 Základní údaje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.7.2 Určení srdečního rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.7.3 Stanovení frekvence komor, případně síní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.7.4 Určení elektrické osy srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.7.4.1 Určení osy srdeční ve frontální rovině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.7.4.2 Určení osy srdeční v horizontální rovině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.7.5 Změření a popis intervalů, kmitů a vln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.7.5.1 Intervaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.7.5.2 P vlna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.7.5.3 QRS komplex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.7.5.4 ST úsek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

2.7.5.5 T vlna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.7.5.6 U vlna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.7.5.7 Extrasystoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 EKG pro sestry

2.7.6 EKG diagnóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.7.6.1 Arytmie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.7.6.2 Infarkt myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

2.7.6.3 Srdeční stimulace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3. Telemetrický systém EKG / Alena Kmoníčková, Renata Sedláčková. . . . . . . . . . . . . . . 63

3.1 Telemetrický vysílač . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.2 Centrální stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.3 Indikace telemetrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

3.4 Úloha sestry při telemetrickém sledování pacienta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

3.5 Příklady EKG nálezů na telemetrii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4. Elektrická kardioverze / Dagmar Hetclová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.1 Externí elektrická kardioverze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.2 Interní elektrická kardioverze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 5. Péče o nemocné s kardiostimulátorem / Marcela Machačová, Jana Žáková . . . . . . . . 75

5.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5.2 Kardiostimulační ambulance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

5.3 Základy měření funkce PM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

5.4 Úloha sestry při kontrole pacienta v kardiostimulační ambulanci . . . . . . . . . . . . 82

5.5 Život s PM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 6. Holterova monitorace EKG / Iva Buriánková, Kateřina Machačová. . . . . . . . . . . . . . . 85

6.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

6.2 Indikace Holterovy monitorace EKG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

6.3 Úloha sestry při Holterově monitoraci EKG. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

6.4 Příklady EKG nálezů při Holterově monitoraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 7. EKG ošetřovatelský standard / Dagmar Hetclová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 8. EKG test / Eliška Sovová, Eva Kociánová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 9. Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 10. Seznam obrazové dokumentace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 11. Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 12. Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111 7

PŘEDMLUVA

Tato kniha je určena jako základní pomůcka pro výuku sester na kardiolo

gickém oddělení a pro výuku studia ošetřovatelství na lékařské fakultě. Snaží se

jednoduchým a přehledným způsobem seznámit čtenáře se základními principy

EKG, základními fyziologickými a patologickými nálezy a shrnuje konkrétní zá

kladní postupy sestry při patologickém nálezu na EKG.

PředmluvaUžití EKG a uplatnění pro ošetřovatelský personál 1. UŽITÍ EKG A UPLATNĚNÍ PRO OŠETŘOVATELSKÝ PERSONÁL Jarmila Řehořová, Dana Jurásková

Platná Vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, hovoří o kompetenci všeobecných sester bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při orientačním hodnocení fyziologických funkcí včetně EKG. Všeobecná sestra ovládá fyziologické EKG a je schopna diagnostikovat základní poruchy rytmu. Na základě této kompetence je také schopna provést opatření vyplývající z potřeb klienta.

Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí sestry pro intenzivní péči je kompetentní poskytovat péči pacientům starším 10 let, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí. Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře sleduje a analyzuje fyziologické funkce, hodnotí závažnost stavu a provádí kardiopulmonální resuscitaci s použitím dostupného vybavení. Provádí defibrilaci srdce elektrickým výbojem. Bez odborného dohledu, na základě indikace lékaře, vykonává měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod.

Ošetřovatelské intervence jsou plánovány s ohledem na změny zdravotního stavu pacientů, zejména se zřetelem na hodnoty fyziologických funkcí, nález na EKG a subjektivní pocity klientů. Součástí povinností sestry je zaznamenávání stavu pacienta včetně hodnot fyziologických funkcí.

Sestra, která pracuje na kardiologickém oddělení na jednotce intenzivní péče musí umět rychle posuzovat, hodnotit stav pacientů a okamžitě na něj reagovat tak, aby péče byla účinná a koordinovaná. Musí umět rychle rozpoznat varovné příznaky a změny na EKG a sama zahájit život zachraňující kroky.

Základním cílem intenzivní péče sester o kriticky nemocného je prevence život ohrožujících ar y tmií, prevence komplikací základního onemocnění a zmírnění závažného stresu nemocného.

Sestra bývá obvykle první, kdo EKG křivku vidí a správnou interpretací křivky může ovlivnit další osud nemocného.

Základní povinnosti sestry při přijetí pacienta s akutním kardiologickým onemocněním jsou: EKG pro sestry 1. Uklidnit nemocného. 2. Zbavit nemocného bolesti. 3. Zajistit kanylaci žíly, odebrat krev na vyšetření. 4. Zahájit monitorování EKG a TK. 5. Provést záznam vzorku EKG z monitoru. 6. Zahájit kyslíkovou léčbu. 7. Připravit léky a pomůcky: atropin, trimekain, adrenalin, diazepam, hydrogen

karbonát sodný, mesocain, kalcium, dopamin, soupravu pro transkutánní sti

mulaci, pomůcky pro dočasnou intravenózní stimulaci, defibrilátor pro léčbu

poruch srdečního rytmu. Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil... 2. ZÁKLADNÍ PRINCIPY EKG ANEB CO NÁM TO PAN EINTHOVEN ZPŮSOBIL... Eliška Sovová

2.1 Základní pojmy

• Membránový potenciál je základní pojem pro elektrické potenciálové rozdí

ly, které vznikají mezi intracelulárním (uvnitř buňky) a extracelulárním (vně

buňky) prostorem srdeční buňky (rozhraní tvoří membrána, proto se potenciál

nazývá membránový). • Klidový potenciál je membránový potenciál v klidovém stavu vzrušivé (srdeč

ní) buňky. Intracelulárně (v buňce) je vysoká koncentrace K+ iontů a nepatrná

koncentrace Na+ iontů, v extracelulárním prostoru (vně buňky) je to opačně.

Tato nerovnováha je způsobena selektivní permeabilitou (propustností) mem

brány a aktivní Na+K+ATPázovou pumpou (pumpa, která přesunuje Na+ a K+

ionty). Vnitřek buňky má negativní náboj (klidový potenciál má hodnotu -90

mV ). • Udržení klidového membránového potenciálu je vlastností všech buněk. Speci

alizované buňky (nervové a srdeční) mají vlastnost – vzrušivost. Vzrušivost se

projevuje přechodnou změnou vlastností membrány, která mění průchod růz

ných iontů. Tak vzniká akční potenciál. • Akční potenciál je změna membránového potenciálu při vzruchu buňky (obr.

1). Vzniká pohybem iontů buněčnou membránou. Úroveň, při které je akční po

tenciál vyvolán, se nazývá práh (prahový potenciál).

Rozlišujeme tyto fáze akčního potenciálu (pro zjednodušení jsou uváděny pouze

základní pohyby iontů přes membránu).

– fáze 0–1 – vstup sodíkových iontů do buňky

– fáze 2 – vstup kalciových iontů do buňky, tato fáze je nazývána plató

(fáze 0–2 jsou projevem depolarizace buňky, kdy probíhá změna membráno

vého potenciálu buňky ze záporných hodnot až na +30 mV)


12 EKG pro sestry

– fáze 3 – výstup kaliových iontů z buňky ( repolarizace, kdy probíhá změna

potenciálu buňky z + 30 mV na - 90 mV)

– fáze 4 – pomalá spontánní diastolická depolarizace, kdy se buňka zvolna

depolarizuje až po hodnotu prahu.

• Absolutní refrakterní fáze je definována jako absolutní nemožnost podráždění

srdeční buňky během fáze 1, 2.

• Relativní refrakterní fáze je definována postupně se normalizující vzrušivostí

(buňku lze za určitých okolností podráždit). Relativní refrakterní fáze se obje

vuje ve fázi 3, 4.

• Všechny srdeční buňky jsou spojeny do funkční jednotky. Podráždění (vzruch)

vzniklé na některém místě v srdci se šíří po celém srdci (výjimkou je AV uzel,

který většinou nepřevede vzruch vzniklý v komoře na síně).

• Srdeční buňky můžeme rozdělit na pracovní svalovinu a buňky určené ke vzni

ku a vedení vzruchu. Vznik a vedení vzruchu v srdci ukazuje obr. 2.

• Sinusový uzel se nachází v pravé síni v oblasti vyústění v. cava superior, v nor

málním srdci udává základní rytmus (je základní pacemaker, který udává frek

venci kolem 70/min). Od sinusového uzlu se šíří vzruch po síních.

• Atrioventrikulární uzel (AV uzel, síňokomorový) za normálních okolností je

jediným přechodem pro podráždění (přechod vzruchu) ze síní na komory, ve

dení je zde pomalé. Oblast kolem AV uzlu (oblasti junkce) je sekundárním pa

cemakerem ( frekvence 40–60/min).

• Hisův svazek, Tawarova raménka, Purkyňova vlákna vedou vzruch po septu

a pak do myokardu komor. Vzruch je po myokardu rozveden téměř současně.

V komorovém myokardu je terciární pacemaker ( frekvence 30–40/min). Pokud

vzruchy vzniknou v tomto centru, pak tento rytmus označujeme jako idiovent

rikulární rytmus.

• Spojení podráždění buněk a kontrakce srdečních buněk je uskutečněno pomo

cí Ca 2+ iontů. Akční potenciál spouští kontrakci srdečních buněk.

• Automacie srdečních buněk znamená samovolné vytváření elektrických im

pulzů (vzruchů, podráždění) v buňce. Vzniká ve fázi 4 (pomalá depolarizace).

Nejrychlejší je v sinusovém uzlu ( frekvence 60–100/min), následuje sekundár

Obr. 1. Fáze akčního potenciálu.

Rozlišujeme fáze 0–4, fáze 0–2 jsou

projevem depolarizace buňky, fáze 3 je

projevem repolarizace buňky, fáze 4 je

pomalá spontánní depolarizace.

+ 30 mV

0 mV

- 50 mV

- 90 mV

4

Depolarizace

Plató

Repolarizace

2

Na

+

Ca

2+

K

+

1

3

4


13Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil...

ní centrum v junkční oblasti ( frekvence 40–55/min) a terciální centrum v komorové oblasti ( frekvence 30–40/min).

• Vodivost – elektrický impulz (vzruch, podráždění) se za normálních podmínek

šíří od sinusového uzlu přes svalovinu předsíní (depolarizace síní, vlna P), dále přes AV uzel, přes Hisův svazek, Tawarovými raménky a Purkyňovými vlákny (depolarizace komor – QRS).

• Mechanizmus vzniku arytmií.

1. Zvýšená nebo abnormální automacie. Zvýšená automacie (v buňkách sinusové

ho uzlu nebo junkční oblasti) vzniká většinou při zvýšené adrenergní aktivitě (zvýšená aktivita sympatiku). Abnormální automacie vzniká v poškozených buňkách (například při akutním infarktu myokardu).

2. Spouštěná aktivita (triggered activity) je charakteristická abnormálním průbě

hem repolarizace za vzniku nové depolarizace (časná a pozdní).

3. Reentry mechanizmus vzniká, pokud se impulz pohybuje opakovaně po funkč

ním okruhu v myokardu. Předpokladem pro vznik reentry je různá refrakterita jeho částí. Na obr. 3 je naznačen vznik reentry okruhu. Dráha A a dráha B mají různou refrakteritu. Pokud dojde k situaci, že vzruch je veden po jedné dráze a druhá dráha je mimo refrakterní fázi, vzruch se může šířit zpětně po této dráze, pak opět po první dráze, čímž vznikne okruh šíření vzruchu.

Obr. 2. Vedení vzruchu

v srdci. Vznik vzruchu za

fyziologických okolností

v sinusovém uzlu, šíření

vzruchu po síních,

přes atrioventrikulární

AV uzel, Hisův svazek,

Tawarova raménka

a Purkyňovými vlákny na

svalovinu komor.

sinusový uzel

av uzel

Hisův svazek

Tawarovo raménko

(zadní, levé)

Tawarovo raménko

(pravé, přední)

Tawarovo raménko

(pravé)


14 EKG pro sestry

2.2 Elektrokardiograf, elektrokardiogram (EKG)

• Elektrokardiograf (přístroj ke snímání EKG) snímá rozdíly elektrických poten

ciálů na povrchu kůže, které vznikají díky depolarizaci a repolarizaci srdečního

svalu. Grafický záznam se nazývá elektrokardiogram. Tento záznam je sejmut

pomocí elektrod, zesílen pomocí zesilovačů a proveden graficky na papír. • Metoda byla vyvinuta na přelomu století v Leydenu Willemem Einthovenem

a v Londýně Augustem Wallerem. • EKG zobrazuje podráždění srdce, neukazuje kontrakci (tu můžeme zobrazit jiný

mi metodami, jako například echokardiografií, vyšetřením srdce ultrazvukem). • Srdeční cyklus se skládá z depolarizace a repolarizace síní a depolarizace a re

polarizace komor. • Kmity a vlny EKG jsou výsledkem projekce celkového elektrického dipólu sr

deční svaloviny – srdeční vektor. • Vektor EKG znamená směr šíření výsledného elektrického potenciálu. Výsled

ný vektor EKG je dán velikostí a umístěním jednotlivých částí srdce. • Elektrická osa srdeční je směr výsledného vektoru v okamžiku R kmitu (depo

larizace komor). Elektrická osa srdeční se shoduje s anatomickým uložením

srdce v hrudníku.

Obr. 3. Mechanizmus vzniku arytmií –

reentry mechanizmus.

Dráha A a B mají různou refrakteritu.

Vzruch se šíří dráhou A, a pokud je

dráha B mimo refrakterní fázi může se

vzruch šířit zpět po této dráze, a vznikne

tak okruh šíření vzruchu.


15Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil...

2.3 EKG svody – základní rozdělení

• Končetinové svody zachycují směr výsledného vektoru ve frontální rovině (Ein

thovenův trojúhelník) (obr. 4a). • Hrudní svody (Wilsonovy) zachycují směr výsledného vektoru v horizontální

rovině (obr. 4b). • Svody z pravého prekordia (použijeme například při podezření na infarkt myo

kardu pravé komory, hypertrofii pravé komory) se umísťují na pravé straně

hrudníku v odpovídajících místech jako levostranné svody. • Etážové svody jsou umístěny o jedno mezižebří výše nebo níže. • EKG můžeme snímat z povrchu těla nebo zevnitř srdce (intrakardiálně). Zá

kladní intrakardiální záznam je vyšetření hisogramu, kdy pomocí elektrody

zavedené k septálnímu cípu trikuspidální chlopně snímáme elektrický poten

ciál Hisova svazku ( hisogram). Zavedení elektrod, snímání EKG a hisogram

ukazuje obr. 5 (A síň, H Hisův svazek, V komora). • Jícnový svod využívá polohy jícnu, který naléhá na zadní stranu srdeční. Ten

to svod se používá ke stanovení vztahů P vln a QRS komplexů, pokud to ze

standardního EKG není možné (například diagnostika flutteru síní, kdy na

povrchovém EKG nevidíme flutterové vlnky). • U hospitalizovaných pacientů označíme smývatelnou barvou polohu EKG elek

trod při prvním snímání EKG. Obr. 4a. Končetinové svody, Einthovenův trojúhelník. Tyto svody zachycují směr výsledného vektoru ve frontální rovině.

Obr. 4b. Hrudní svody (Wilsonovy). Tyto

svody zachycují směr výsledného vektoru

v horizontální rovině.

FRONTÁLNÍ ROVINA HORIZONTÁLNÍ ROVINA

ab

+


16 EKG pro sestry 2.3.1 EKG svody, EKG elektrody, jejich umístění a rozdělení • Schematické umístění elektrod ukazuje obr. 6. • Končetinové svody

Červený končetinový svod pravá horní končetina

Černý končetinový svod pravá dolní končetina

Žlutý končetinový svod levá horní končetina

Zelený končetinový svod levá dolní končetina • Hrudní svody

V1 hrudní svod 4. mezižebří vpravo od sterna

V2 hrudní svod 4. mezižebří vlevo od sterna

V3 hrudní svod mezi V2 a V4

V4 hrudní svod 5. mezižebří v medioklavikulární čáře

V5 hrudní svod 5. mezižebří v přední axilární čáře

V6 hrudní svod 5. mezižebří ve střední axilární čáře • Bipolární svody I, II, III (podle Einthovena) zachycují rozdíly elektrických po

tenciálů mezi dvěma elektrodami. Svod I je mezi pravým předloktím a levým

předloktím. Svod II je mezi pravým předloktím a levým bércem. Svod III je

mezi levým předloktím a levým bércem. • Unipolární svody aVR, aVF, aVL (podle Goldbergera) a V1-V6 (podle Wilsona)

mají pouze jednu explorativní (snímající) elektrodu, druhá indiferentní elek

troda je tvořena spojením kabelů zbývajících dvou končetin (v případě svodů

aVR, aVF, aVL) nebo všech tří končetin (v případě svodů V1-6). Písmeno „a“

znamená „rozšířený“ (z anglického augmented).

Obr. 5. RTG snímek zavedení elektrod

ke snímání intrakardiálního EKG

a intrakardiální EKG – hisogram.

Elektroda zavedená do oblasti Hisova

svazku snímá jeho potenciál (A – síň,

H – Hisův svazek, V – komora, HBE –

hisogram).


17Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil...

• Pozitivní výchylka na EKG se zapíše, pokud se vektor přibližuje ke kladné nebo

explorativní elektrodě (např. obr. 9, s. 19).

• Negativní výchylka na EKG se zapíše, pokud se vektor vzdaluje od kladné nebo

explorativní elektrody.

• Ve svodech, se kterými jde vektor rovnoběžně, se zapisuje nulová výchylka.

• Elektrody se připínají přisátím, gumovým páskem nebo jsou samolepicí. Pro

dobrou přilnavost mezi kůží a elektrodou je třeba kůži navlhčit nebo potřít

EKG gelem.

• EKG přístroj je třeba uzemnit, aby nedocházelo k rušení křivky (viz 2.4.2).

2.4 EKG křivka

• Rozlišujeme kmity (Q, R, S), vlny (P, T, U) a úseky (PQ, ST) (obr. 7).

• Kmity QRS označujeme jako komplex QRS.

Obr. 6. Schematické znázornění

umístění EKG elektrod. Končetinové

svody (červený, černý, žlutý a zelený

svod).

Hrudní EKG svody (V1-6).

medioklavikulární čára

4. mezižebří

5. mezižebří

červená žlutá

černá zelená

střední axilární čára

přední axilární čára


18 EKG pro sestry • Měříme intervaly (PQ, QRS, QT). Komplex QRS můžeme měřit jako interval

nebo udávat jeho šířku (názvosloví je nejednotné). • Různé tvary QRS komplexu ukazuje obr. 8. Pokud je komplex QRS umístěn

převážně nad isoelektrickou rovinou, označujeme ho jako pozitivní. Pokud je

komplex QRS umístěn převážně pod isoelektrickou rovinou, označujeme jej

jako negativní. • První negativní kmit v QRS komplexu je Q, první pozitivní kmit je R, první

negativní kmit za R je kmit S, další pozitivní kmit za kmitem S je kmit R ́, další

negativní kmit za kmitem R ́ je kmit S ́. • Kmit do 5 mm značíme malým písmenem, nad 5 mm velkým písmenem. • Svod aVR snímá dutinové potenciály, a proto má orientaci kmitů a vln opačnou

než v ostatních svodech. Většinou ho při hodnocení EKG křivky nepoužívá

me.

Příklad vzniku normálního tvaru QRS komplexu ve svodech V1 a V6 ukazuje obr. 9.

V první fázi je aktivováno septum zleva doprava, vektor směřuje k elektrodám V1, 2, proto se v těchto svodech zapíše kmit malé r (pozitivní výchylka).

Obr. 7. EKG křivka. Kmity Q, R, S. Vlny

P, T, U. Úseky PQ, ST.

Obr. 8. Tvary QRS

komplexu. a: tvar RS.

b: tvar RSR ́. c: tvar QR.

d: tvar QS. e: tvar QR.

Pro zjednodušení nejsou

rozlišována malá a velká

písmena.

a

d

b

e

c


19Základní principy EKG aneb co nám to pan Einthoven způsobil...

Vektor zároveň směřuje od elektrod V5, 6, proto se v těchto svodech zapíše kmit malé q (negativní výchylka).

V druhé fázi převládne depolarizace svaloviny levé komory nad pravou, a pro

to vektor směřuje k elektrodám V5, 6, v těchto svodech se zapíše kmit vysoké R (pozitivní výchylka) a ve svodech V1, 2 se zapíše kmit hluboké S (negativní výchylka). Elektrody a svody V3, 4 jsou přechodná zóna (kmit R= kmit S). 2.4.1 Rychlost posunu EKG papíru, cejch na EKG křivce • Nejčastější rychlost posunu EKG papíru je 25 mm/s (obr. 10a) nebo 50 mm/s

(obr. 10b). Je možno použít i jiné rychlosti (10, 100...). Jiné rychlosti používá

me pro větší přehlednost EKG (100 mm/s), nebo naopak při delším sledování

EKG křivky (10 mm/s).

Obr. 9. Vznik QRS komplexu

ve svodech V1, V6. Fáze 1. Akti

vace septa zleva doprava. V elek

trodách V1, 2 se zapíše pozitivní

výchylka, v elektrodách V5, 6 se

zapíše negativní výchylka. Fáze 2.

Depolarizace levé komory pře

vládne, proto se vektor šíří doleva.

Ve svodech V1, 2 se zapíše negativ

ní výchylka, ve svodech V5, 6 po

zitivní výchylka. Svody V3, 4 jsou

přechodná zóna – R=S. Obr. 10a. EKG při posunu papíru 25 mm/s.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist