načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: EKG a dysrytmie v dětském věku -- 3., zcela přepracované a doplněné vydání – kolektiv; Jan Janoušek

EKG a dysrytmie v dětském věku -- 3., zcela přepracované a doplněné vydání

Elektronická kniha: EKG a dysrytmie v dětském věku
Autor: kolektiv; Jan Janoušek
Podnázev: 3., zcela přepracované a doplněné vydání

Kniha v jednotlivých kapitolách shrnuje základní poznatky o vzniku, snímání a popisu dětského elektrokardiogramu a o příčinách, diagnostice a léčbě arytmií. Posléze přechází k popisu normálního srdečního rytmu a věnuje se jednotlivým typům ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  314
+
-
10,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 272
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 3., zcela přeprac. a dopl. vyd., V Grada Publishing 1.
Spolupracovali: hlavní autor a editor Jan Janoušek
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5006-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha v jednotlivých kapitolách shrnuje základní poznatky o vzniku, snímání a popisu dětského elektrokardiogramu a o příčinách, diagnostice a léčbě arytmií. Posléze přechází k popisu normálního srdečního rytmu a věnuje se jednotlivým typům arytmií. Součástí monografie je rozsáhlá příloha uvádějící v koncentrované podobě normální hodnoty EKG křivky a srdečního rytmu u dětí, rovněž i informace a praktické návody k jednotlivým diagnostickým a léčebným metodám včetně dávek antiarytmik. Toto poslední vydání monografie reflektuje rychlý klinický a technologický vývoj na poli diagnostiky a léčby poruch srdečního rytmu u dětí a mladistvých.

Popis nakladatele

Dětská klinická arytmologie a elektrofyziologie se v posledních 30 letech vyvinula v důležitou samostatnou subspecializaci dětské kardiologie. Toto poslední vydání monografie reflektuje rychlý klinický a technologický vývoj na poli diagnostiky a léčby poruch srdečního rytmu u dětí a mladistvých. Kniha v jednotlivých kapitolách shrnuje základní poznatky o vzniku, snímání a popisu dětského elektrokardiogramu a o příčinách, diagnostice a léčbě arytmií. Posléze přechází k popisu normálního srdečního rytmu a věnuje se jednotlivým typům arytmií. Součástí monografie je rozsáhlá příloha uvádějící v koncentrované podobě normální hodnoty EKG křivky a srdečního rytmu u dětí, rovněž i informace a praktické návody k jednotlivým diagnostickým a léčebným metodám včetně dávek antiarytmik.

Kniha je určena dětským kardiologům, dětským lékařům, neonatologům, pediatrickým intenzivistům a anesteziologům, dále kardiologům pro dospělé, kteří se věnují problematice vrozených srdečních vad v dospělosti, a gynekologům zabývajícím se prenatální kardiologií. Je ale zajímavá i pro studenty medicíny. Bohatě obrazově dokumentovaná publikace obsahuje přes 100 křivek EKG, 21 perokreseb, 17 fotografií a 30 grafů a tabulek.

Další popis

Monografie, která na našem trhu 10 let chyběla, poskytuje základní informace o EKG křivce a jejím vývoji a analýze v dětském věku. Dále shrnuje nejnovější poznatky o diagnóze, prognostickém významu a léčbě poruch srdečního rytmu u dětí a mladistvých.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Jan Janoušek - další tituly autora:
Pojetí člověka v dějinách a současnosti filozofie I. -- Od antiky po renesanci Pojetí člověka v dějinách a současnosti filozofie I.
EKG a dysrytmie v dětském věku 2.vydání EKG a dysrytmie v dětském věku 2.vydání
EKG a dysrytmie v dětském věku -- 3., zcela přepracované a doplněné vydání EKG a dysrytmie v dětském věku
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EKG a dysrytmie v dětském věku3., zcela přepracované a doplněné vydání

3., zcela přepracované a doplněné vydání

Jan Janoušek a kolektiv

Jan Janoušek a kolektiv

EKG a dysrytmie

v dětském věku



GRADA Publishing

I. Andršová, M. Bébarová, R. A. Gebauer, J. Janoušek, P. Kubuš,

T. Novotný, M. Procházka, J. Radvanský, K. Slabý, V. Tomek, P. Vít EKG a dysrytmie v dětském věku

3., zcela přepracované a doplněné vydání


EKG A DYSRYTMIE V DĚTSKÉM VĚKU 3., zcela přepracované a doplněné vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Hlavní autor a editor: prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D. Autorský kolektiv: MUDr. Irena Andršová, Ph.D.; doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.; MUDr. Roman A. Gebauer; prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D.; MUDr. Peter Kubuš; MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D.; MUDr. Michal Procházka; doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.; MUDr. Kryštof Slabý; MUDr. Viktor Tomek; MUDr. Pavel Vít Recenze: MUDr. Viera Illíková prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Autoři i nakladatelství děkují společnostem CARDION s.r.o. a EP SERVICES s.r.o. za finanční podporu, která umožnila vydání publikace. Podpořeno MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203. © Grada Publishing, a.s., 2014 Obrázky, není-li uvedeno jinak, z archivu autorů. Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2014 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5722. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil Sazba a zlom Antonín Plicka Počet stran 272 + 2 strany barevné přílohy Třetí vydání, v Grada Publishing první, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-5006-4 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9602-4 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9603-1 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Obsah Seznam použitých zkratek 9 Seznam autorů 11 Poděkování 12 Úvod 13 1. Vznik a snímání elektrokardiogramu 15 2. Popis elektrokardiogramu 19 2.1 Terminologie popisu EKG křivky 19 2.2 Postup při popisu EKG křivky 20

2.2.1 Charakter srdečního rytmu, lokalizace síní 21

2.2.2 Frekvence síní a komor 21

2.2.3 Délka jednotlivých intervalů 21

2.2.4 Určování osy 23

2.2.5 Morfologie vlny P, zvětšení síní 24

2.2.6 Morfologie komplexu QRS, lokalizace komor, vývoj EKG křivky

v dětském věku, hypertrofie komor 24

2.2.7 Morfologie repolarizační fáze 31 2.3 Hodnocení EKG v rámci preventivních sportovních prohlídek 34 3. Příčiny arytmií 41 4. Diagnostika arytmií 43 4.1 Běžný EKG záznam 43 4.2 Zátěžové vyšetření 44

4.2.1 Kontraindikace zátěžového vyšetření 45

4.2.2 Základní pojmy pro zátěžové vyšetření 45 4.3 Test na nakloněné rovině 51 4.4 Signálově průměrované EKG 52 4.5 24hodinová monitorace srdečního rytmu (Holter) 53 4.6 Epizodní záznamníky (event. rekordéry) 55 4.7 Elektrofyziologické vyšetření 58 5. Léčba arytmií 63 5.1 Vagové manévry 63 5.2 Antiarytmika 63

Obsah

5.3 Elektrická stimulace srdce 66

5.3.1 Dočasná kardiostimulace při bradykardii 66

5.3.2 Antitachykardická stimulace 67

5.3.3 Resynchronizační stimulace v léčbě akutního srdečního selhání 67

5.3.4 Kardioverze výbojem, defibrilace 68

5.3.5 Trvalá kardiostimulace 69

5.3.6 Implantabilní kardioverter-defibrilátor 81

5.3.7 Srdeční resynchronizační léčba 83 5.4 Katetrizační ablace 84

5.4.1 Indikace ke katetrizační ablaci u dětí 84 5.5 Chirurgická léčba arytmií 86 6. Normální srdeční rytmus u dětí 91 6.1 Sinusový rytmus, sinusová arytmie, stěhování místa vzniku rytmu 91 6.2 Ostatní fyziologické arytmie u dětí 91 7. Dysfunkce sinusového uzlu 93 7.1 Elektrokardiogram 93 7.2 Příčiny 93 7.3 Další vyšetření 94 7.4 Terapie 96 8. Atrioventrikulární blokáda 99

8.1 Atrioventrikulární blokáda I. stupně 99

8.2 Atrioventrikulární blokáda II. stupně 99

8.2.1 Elektrokardiogram 99

8.2.2 Příčiny 101

8.2.3 Další vyšetření a terapie 101

8.3 Atrioventrikulární blokáda III. stupně 101

8.3.1 Elektrokardiogram 101

8.3.2 Příčiny 101

8.3.3 Další vyšetření a léčba 104

9. Raménkové blokády 107

9.1 Elektrokardiogram 107

9.2 Příčiny 107

9.3 Další vyšetření a léčba 110

10. Síňové extrasystoly 113

10.1 Elektrokardiogram 113


7

Obsah

10.2 Příčiny 113 10.3 Další vyšetření a léčba 114 11. Supraventrikulární tachykardie 117 11.1 Úvod 117 11.2 Elektrokardiogram 118

11.2.1 Supraventrikulární tachykardie na podkladě mechanismu reentry 118

11.2.2 Supraventrikulární tachykardie na podkladě abnormální automacie 135 11.3 Další vyšetření u supraventrikulárních tachykardií 141 11.4 Akutní léčba supraventrikulárních tachykardií 142 11.5 Chronická léčba supraventrikulárních tachykardií 145

11.5.1 Farmakoterapie 145

11.5.2 Katetrizační ablace 146 12. Flutter síní, intraatriální (incizionální) reentry tachykardie 149 12.1 Úvod 149 12.2 Elektrokardiogram 151 12.3 Další vyšetření 152 12.4 Akutní terapie 153 12.5 Další terapie 154 13. Fibrilace síní 159 13.1 Úvod 159 13.2 Elektrokardiogram 159 13.3 Terapie 160 14. Komorové tachyarytmie 163 14.1 Úvod 163 14.2 Elektrokardiogram 163

14.3 Akutní terapie 167

14.4 Jednotlivé typy komorových arytmií 170

14.4.1 Idiopatické komorové arytmie u strukturálně zdravého srdce 170

14.4.2 Komorové arytmie po operaci vrozených srdečních vad 173

14.4.3 Komorové tachykardie u kardiomyopatií a tumorů 175

14.4.4 Hereditární arytmické syndromy 181

14.4.5 Syndrom časné repolarizace 202

15. Fetální arytmie 209

15.1 Úvod 209

15.2 Fetální echokardiogram 209


8

Obsah

15.3 Atrioventrikulární blokáda 209 15.4 Supraventrikulární tachykardie 212 15.5 Ostatní fetální arytmie 214 16. Arytmie při iontových poruchách a intoxikacích 219 16.1 Hypokalémie 219 16.2 Hyperkalémie 219 16.3 Hypomagneziémie 220 16.4 Otrava digitalisem 220 16.5 Otrava tricyklickými antidepresivy 221 17. Synkopa u dětí a mladistvých 223 17.1 Úvod 223 17.2 Klinický obraz synkop 224 17.3 Rozdělení synkop u dětí podle příčiny 224 17.4 Synkopa zprostředkovaná autonomním nervstvem 226

17.4.1 Vazovagální synkopa 226

17.4.2 Situační synkopa 227

17.4.3 Synkopy v důsledku chronické autonomní insuficience 230

17.5 Vyšetření 230

17.6 Terapie synkopy zprostředkované autonomním nervstvem 232

18. Příloha 235

18.1 Antiarytmika a léky prodlužující interval QT 235

18.2 Návod ke kardioverzi výbojem 246

18.3 Návod k overdrivu supraventrikulární tachykardie a flutteru síní jícnovou

stimulací 247

18.4 Návod k nastavení dočasného externího kardiostimulátoru 248

18.4.1 Jednodutinová stimulace on demand (AAI, VVI) 248

18.4.2 Dvoudutinová stimulace (DDD) u síňokomorové blokády 248

18.4.3 Komorami řízená síňová stimulace (AVT) u pooperační junkční

ektopické tachykardie 249

18.5 Tabulky normálních elektrokardiografických hodnot 250

Rejstřík 264

Souhrn / Summary 272 Seznam použitých zkratek AET – atrial ectopic tachycardia, síňová ektopická tachykardie AFib – atrial fibrillation, fibrilace síní AFl – atrial flutter, flutter síní ARVC – arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy, arytmogenní kar

diomyopatie pravé komory ATP – anti-tachycardia pacing, antitachykardická stimulace AV – atrioventrikulární AVB – atrioventrikulární blokáda AVNRT – atrioventrikulární nodální reentry tachykardie AVRT – atrioventrikulární reentry tachykardie BB – betablokátory BrS – Brugadův syndrom CAST – Cardiac Arrhythmia Suppression Trial CPVT – catecholaminergic (catecholaminsensitive) polymorphic ventri cular

tachycardia, katecholaminergní (katecholamisenzitivní) polymorfní

komorová tachykardie DAD – delayed afterdepolarization, pozdní následná depolarizace DCMP – dilated cardiomyopathy, dilatační kardiomyopatie EFV – elektrofyziologické vyšetření EKG – elektrokardiogram FAT – focal atrial tachycardia, fokální síňová tachykardie HCMP – hypertrophic cardiomyopathy, hypertrofická kardiomyopatie HUTT – head-up tilt table test, test na nakloněné rovině CHAT – chaotic atrial tachycardia, chaotická síňová tachykardie IART – intraatriální reentry tachykardie ICD – implantace cardioverter-defibrillator, implantabilní kardioverter -de

fibrilátor JET – junctional ectopic tachycardia, junkční ektopická tachykardie JLNS – Jervell-Lange-Nielsen syndrome KT – komorová tachykardie LQTS – long QT syndrome, syndrom dlouhého intervalu QT MET – metabolický ekvivalent

Seznam použitých zkratek

NYHA – New York Heart Association PJRT – permanent junctional reciprocating tachycardia, permanentní junkční

reciproční tachykardie POTS – postural orthostatic tachycardia syndrome, syndrom posturální orto

statické tachykardie PSVC – premature supraventricular contractions, předčasné síňové stahy RER – respirační výměnný poměr RPE – rating of perceived exertion RQ – respirační koeficient RWS – Romano-Ward syndrome SLE – symptoms limited exercise, symptomy limitovaná zátěž SQTS – short QT syndrome, syndrom krátkého intervalu QT SR – sarkoplazmatické retikulum SRL – srdeční resynchronizační léčba SVT – supraventrikulární tachykardie SZAN – synkopa zprostředkovaná autonomním nervstvem TdP – torsades de pointes TF – tepová frekvence WPW – Wolff-Parkinson-White

11

Seznam autorů

MUDr. Irena Andršová, Ph.D., Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU,

Brno

Doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D., Fyziologický ústav, LF MU, Brno

MUDr. Roman A. Gebauer, Klinik für Kinderkardiologie, Herzzentrum Leipzig,

Universität Leipzig, Německo

Prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D., Dětské kardiocentrum, FN v Motole, Praha

MUDr. Peter Kubuš, Dětské kardiocentrum, FN v Motole, Praha

MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU,

Brno

MUDr. Michal Procházka, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK

a FN Motol, Praha

Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc., Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství

2. LF UK a FN Motol, Praha

MUDr. Kryštof Slabý, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK

a FN Motol, Praha

MUDr. Viktor Tomek, Dětské kardiocentrum, FN v Motole, Praha

MUDr. Pavel Vít, oddělení dětské kardiologie, Pediatrická klinika, FN Brno

a LF MU, Brno

12

Poděkování

Rád bych poděkoval všem spoluautorům za příjemnou a konstruktivní spolupráci;

oběma recenzentům, MUDr. Viere Illíkove a prof. MUDr. Josefu Kautznerovi, CSc.,

za inspirativní poznámky, které pomohly text výrazně zlepšit jak po obsahové, tak

i formální stránce. Všem spolupracovníkům na Dětském kardiocentru FN v Motole

za možnost dlouhodobě shromažďovat data pro tuto knihu. A také všem rodinám

a blízkým autorů za podporu, bez níž by tato publikace nevznikla.

Prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D. Úvod Jan Janoušek Arytmologie a klinická elektrofyziologie prodělala v posledních 30 letech mohutný rozmach založený na prozkoumání mechanismů naprosté většiny poruch srdečního rytmu, zavedení kauzální léčby pomocí katetrizační ablace, účinné prevenci náhlé srdeční smrti implantabilními defibrilátory a odhalení genetického pozadí dědičných poruch srdečního rytmu. Tento vývoj se v plné šíři přenesl i do dětské kardiologie. Možnost rutinní kura tivní léčby většiny supraventrikulárních tachykardií, vývoj v oblasti implan tátů a zcela nové chápání rizikové stratifikace náhlé srdeční smrti jsou jenom těmi nejvýznamnějšími příklady.

Současně s tímto medicínským a technickým pokrokem se zvyšuje význam alespoň orientačních znalostí o povaze, přirozeném vývoji, rizicích, projevech a léčbě častých nebo život ohrožujících poruch srdečního rytmu v dětském věku. Schopnost základní interpretace EKG křivky by měla patřit k výbavě nejen kardiologa, ale i každého pediatra. Tato kniha si ve třetím, přepracovaném a aktualizovaném vydání klade za cíl poskytnout pokud možno v co nejstručnější formě maximum praktických znalostí pro interpretaci EKG křivky a diagnostiku a léčbu dysrytmií v dětském věku. Zájemce o bližší studium lze odkázat na historické i současné české a zahraniční monografie. Použitá a doporučená literatura: BRUGADA, J., BLOM, N., SARQUELLA-BRUGADA, G., BLOMSTROM -LUNDQ VIST, C.,

DEANFIELD, J., JANOUSEK, J., ABRAMS, D., BAUERS FELD, U., BRUGADA, R., DRA

GO, F., DE GROOT, N., HAPPONEN, J.M., HEBE, J., YEN HO, S., MARIJON, E.,

PAUL, T., PFAMMAT TER, J.P., ROSENTHAL, E. Pharmacological and non-pharmacological

therapy for arrhythmias in the pediatric population: EHRA and AEPC-Ar rhythmia Working

Group joint consensus statement. Europace, 2013, 15(9), p. 1337–1382. BYTEŠNÍK, J., ČIHÁK, R. Arytmie v medicínské praxi. Praha : Triton s.r.o., 1999, 179 s. ČIŽMÁROVÁ, E. Arytmie v detskom veku. Martin : Osveta, 1990, 350 s. DEAL, BJ., JOHNSRUDE, CL., BUCK, SH. Pediatric ECG Interpretation: An Illustrative Guide.

New York : Blackwell Publishing – Futura, 2004, 272 p. DEAL, BJ., WOLFF, GS., GELBAND, H. Current concepts in diagnosis and management of arrhythmias

in infants and children. Armonk, New York : Futura Publishing Company, Inc, 1998, 438 p.

Úvod

GILLETTE, PC., GARSON, A. Jr. Clinical pediatric arrhythmias. Philadelphia : W. B. Saunders

Company, 1999. GILLETTE, PC., ZEIGLER, RN. Pediatric Cardiac Pacing. Armonk, New York : Futura Publishing

Company, Inc., 1995, 254 p. HUČÍN, B., ŽÁČEK. P. Dětská kardiochirurgie. 2 vyd., Praha : Grada Publishing, 2012, 320 s.

CHALOUPECKý, V. Dětská kardiologie. Praha : Galén, 2006, 444 s.

JANOUŠEK, J. EKG a dysrytmie v dětském věku. 2. vyd., Jinočany : Nakladatelství H&H Vyše

hradská, s.r.o., 2004, 164 s. LUKL, J. Srdeční arytmie. Praha : Grada Publishing, 1996, 232 s.

PARK, MK., GUNTEROTH, WG. How to read pediatric ECG‘s. 3

rd

ed., St.  Louis : Mosby, Inc.,

1992, 248 p. (kap. 1, 2, 9 a tab. 18.5). RINGEL, J. Diagnostický přínos EKG pro pediatrickou praxi. Praha : Avicenum, 1979, 192 s. TÁBORSKý, M., BRADA, J., BULKOVÁ, V., ČERNý, Š., ČIHÁK, R., FIALA, M., GANDALO

VIČOVÁ, J., HAMAN, L., HUTYRA, M., KAUTZNER, J., KRÁLOVEC, Š., LEFFLERO

VÁ, K., MAREK, D., NEUŽIL, P., PETŘKOVÁ, J., SKÁLA, T., ŠEDIVÁ, L., TOMEK, A.,

WICHTERLE, D., ŽĎÁREK, R. Fibrilace síní. Praha : Mladá fronta, 2011, 286 s. URBANOVÁ, Z., ŠAMÁNEK M. Dětská kardiologie. Praha : Mladá fronta, 2013, 142 s. VÍTEK, B. Dětská elektrokardiografie. 3. vyd., Brno : Universita J. E. Purkyně, 1977. VÍTEK, B., POHANKA, I. Dysrytmie. Praha : Avicenum, 1982, 191 s. WALSH, EP., SAUL, JP., TRIEDMAN, JK. Cardiac Arrhythmias in Children and Young Adults

with Congenital Heart Disease. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2001, 516 p. WIDIMSKý, J., LEFFLEROVÁ K. Zátěžové EKG testy v kardiologii. Praha : Triton, s.r.o., 2000,

167 s. WREN, C., CAMPBELL, RWF. Paediatric cardiac arrhythmias. Oxford : Oxford University Press,

1996, 368 p. 1. Vznik a snímání

elektrokardiogramu

Jan Janoušek

Elektrokardiografická křivka je odrazem sumy elektrických potenciálů vznikajících při depolarizaci a repolarizaci jednotlivých srdečních buněk. Buněčné iontové a s nimi související elektrické děje vytvářející akční potenciál srdeční buňky jsou podrobně popsány v kap. 14.4.4 – Vrozený syndrom dlouhého QT intervalu. Tvar křivky je určován postupem aktivace síňového a komorového myokardu, který je ovlivňován polohou srdce a jeho jednotlivých oddílů, velikostí síní a komor a množstvím jejich svaloviny, poruchami převodního systému a charakterem repolarizace.

Povrchové EKG snímáme pomocí elektrod umístěných na končetinách a na hrudníku. V běžném případě jde o 4 elektrody připevněné na jednotlivých končetinách a 6 až 9 elektrod na povrchu hrudníku. Spojením končetinových elektrod vznikají bipolární a unipolární končetinové svody nacházející se ve frontální rovině pacienta (svod I mezi pravou a levou rukou, svod II mezi pravou rukou a levou nohou, svod III mezi levou rukou a levou nohou, svod aVR mezi pravou rukou a středem svodu III, svod aVL mezi levou rukou a středem svodu II a svod aVF mezi levou nohou a středem svodu I; elektroda na pravé noze slouží jako zemnění). Umístění těchto svodů znázorňuje obr.  1.1. Elektrody umístěné na povrchu hrudníku tvoří propojením s  elektrickým středem (vznikne spojením tří aktivních končetinových elektrod) systém unipolárních hrudních svodů lokalizovaných v horizontální rovině pacienta. Jednotlivé hrudní elek trody se nalézají v následujících pozicích: svod V1 – 4. mezižebří těsně vpravo u sterna, svod V2 – 4. mezižebří těsně vlevo u sterna, svod V4 – 5. mezižebří v levé medioklavikulární čáře, svod V3 – mezi svodem V2 a V4, svod V5 – ve výši V4 v přední axilární čáře a svod V6 – ve výši V4 ve střední axilární čáře. Pravostranné hrudní svody V3R, V4R a V5R jsou zrcadlovým obrazem svodu V3, V4 a V5 (obr. 1.2). Jejich užití je nutné při některých patologických polohách srdce (dextrokardie). Často umožňují také lepší rozpoznání hypertrofie pravé komory.

Z  uložení jednotlivých svodů je patrné, že svírají různý úhel s  elektrickou srdeční osou, určovanou průměrným směrem postupu elektrické aktivace srdce.

+


16

Vznik a snímání elektrokardiogramu

Postup elektrické aktivace se do jednotlivých svodů promítá v podobě potenciá

lových rozdílů registrovaných EKG přístrojem. Rozdíly, a tedy i výchylky na EKG

křivce, jsou v daném svodu největší, šíří-li se elektrická aktivace paralelně s ním,

−90°

−60°

−30°

+30°

+60°

+90°

+120°

+150°

+180°

+210°

+240°

I

IIIII

aVR aVL

aVF

+

+

+

+

+

+

V

2

+

+

+

+

+

+

V

3

V

4

V

5

V

6

V

1

V

3R

V

4R

V

5R

+

+

+

posterior

anterior

Obr. 1.1 Rozložení končetinových svodů ve frontální rovině pacienta. Jednotlivé svody

dělí kruh po 30 stupních a umožňují tak pohled na elektrické děje v srdci z různých úhlů.

Obr. 1.2 Rozložení hrudních svodů v horizontální rovině pacienta.


17

Vznik a snímání elektrokardiogramu 1

a nejmenší, šíří-li se na něj kolmo. Pozitivní výchylka vzniká v případě unipolárních svodů při šíření depolarizace směrem k explorativní elektrodě. U bipolárních svodů vzniká pozitivní výchylka v případě šíření depolarizace k pozitivní elektrodě, kterou představuje pro svod I levá ruka a pro svody II a III levá noha. Při opačném šíření depolarizace vznikají výchylky negativní. Vzhledem k uložení svodů ve dvou na sebe kolmých rovinách lze z tvaru EKG křivky prostorově určit směr šíření elektrické aktivace v kterékoliv části srdečního cyklu.

Záznam dětského EKG se většinou provádí s rychlostí posunu papíru 50 mm/s. Základní citlivost EKG přístroje se nastavuje na 1 mV = 10 mm. Důležité pro zobrazení detailů křivky je i správné nastavení frekvenčních filtrů, které by měly umožňovat zpracování frekvencí v  rozsahu 0,05 až 100 Hz, přičemž dodržení dolního frekvenčního filtru je důležité pro správné zobrazení repolarizační fáze, zatímco horní filtr ovlivňuje zobrazení vysokofrekvenčních detailů. V současnosti používáme až na výjimky digitální záznamy elektrokardiografické křivky. Důležitá je vzorkovací frekvence, s jakou daný přístroj pracuje. Levné přístroje mají nízkou frekvenci a nemusí být schopny zobrazit určité detaily, jako jsou vysokofrekvenční kmity nebo stimulační artefakty. Na takové křivce nemusí být např. rozpoznána stimulace síní nebo komor. Použitá a doporučená literatura: KLIGFIED, P., GETTES, LS., BAILEY, JJ., CHILDERS, R., DEAL, BJ., HANCOCK, EW.,

VAN HERPEN, G., KORS, JA., MACFARLANE, P., MIRVIS, DM., PAHLM, O., RAUTA

HARJU, P., WAGNER, GS. American Heart Association Electrocardiography and Arrhyth mias

Com mittee, Council on Clinical Cardiology, American College of Cardiology Foundation,

Heart Rhythm Society, Josephson M, Mason JW, Okin P, Surawicz B, Wellens H. Recom

mendations for the standardization and interpretation of the electrocardiogram: part I: The

electrocardiogram and its technology: a scientific statement from the American Heart Asso

ciation Electrocardiography and Ar rhythmias Committee, Council on Clinical Cardiology,

the American College of Cardiology Foundation, and the Heart Rhythm Society: endorsed

by the International Society for Computerized Electrocardiology. Circulation, 2007, 115(10),

p. 1306–1324. PARK, MK., GUNTEROTH WG. How to read pediatric ECG‘s. Chicago-London  : Year Book

Medical Publishers, 1981. SCHWARTZ, PJ., GARSON, A. Jr, PAUL, T., STRAMBA-BADIALE, M., VET TER, VL.,

WREN, C. European Society of Cardiology. Guidelines for the interpretation of the neonatal

electrocardiogram. A task force of the Euro pean Society of Cardiology. Eur. Heart J., 2002,

23(17), p. 1329–1344.

19

2. Popis elektrokardiogramu

Jan Janoušek, Kryštof Slabý, Michal Procházka

2.1 Terminologie popisu EKG křivky

Vlna P je odrazem depolarizace síní. Komplex QRS odpovídá depolarizaci komor.

Vlna T odpovídá repolarizaci komor a vlna U nejspíše repolarizaci Purkyňových

vláken (obr. 2.1). Komplex QRS může mít nejrůznější morfologii a jeho jednotlivé

kmity jsou definovány následovně: kmit Q je negativní výchylka vyskytující se

na začátku komplexu QRS, kmit R je první pozitivní výchylka komplexu QRS,

kmit S je negativní výchylka následující za kmitem R. V případě opakování se

jednotlivé kmity odlišují čárkovým indexem (R‘, S‘, R‘‘ apod.). Pokud se na ně

kterém kmitu vyskytne zářez, který nedosahuje k izoelektrické čáře, nepopisuje

se druhý vrcholek výchylky jako samostatný kmit (obr. 2.2).

Na EKG křivce se mohou vyskytovat artefakty, které mohou imitovat arytmie,

např. flutter nebo fibrilaci síní, případně polymorfní komorové arytmie. Zále

ží na zkušenosti popisujícího, aby takový obraz sám správně vyhodnotil, nebo

zkonzultoval.

P

QRS

T

U

PR QRS

QT

Obr. 2.1 Vlny, komplexy a intervaly EKG křivky.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.