načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: eGovernment bezpečně – Vít Lidinský; Ivana Švarcová; Petr Budiš; Zbyněk Loebl; Barbora Procházková

eGovernment bezpečně

Elektronická kniha: eGovernment bezpečně
Autor: Vít Lidinský; Ivana Švarcová; Petr Budiš; Zbyněk Loebl; Barbora Procházková

Přehled aktuálních elektronických služeb a postupů, které využívájí orgány veřejné správy - elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko, elektronické podatelny, příslušné informační systémy, elektronické veřejné zakázky ad. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  223
+
-
7,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 145
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Veřejná správa
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2462-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Přehled aktuálních elektronických služeb a postupů, které využívájí orgány veřejné správy - elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko, elektronické podatelny, příslušné informační systémy, elektronické veřejné zakázky ad. Příručka je určena pracovníkům komerčních společností podnikajících v oblasti informačních technologií, vedoucím projektů, ekonomům a dalším odborníkům, kteří potřebují porozumět legislativě a procesům uvnitř veřejné správy. Praktické příklady, komentáře, právní předpisy.

Popis nakladatele

Ať už jste občanem, který se o elektronický styk s úřady zajímá, student oborů veřejné správy či přímo ve státní správě přímo pracujete a přicházíte do styku s úřady prostřednictvím nejmodernějších technologií, internetu a elektronické korespondence, jistě oceníte na českém trhu zcela výjimečného průvodce, který vás provede nejen podrobným vysvětlením, co například e-podpis, ePas či informační systémy veřejné správy představují, ale také jak se nebát jejich vlastností a možností naplno využívat. Vedle takto zásadní problematiky se také seznámíte s možnostmi e-fakturace či implementací biometriky, ochrany osobních údajů, projdete se nově vznikajícím Národním digitálním archivem, systémy identifikátorů občana a informačními systémy, centrálními registry, jejich implementací včetně mnoha dalších novinek ze státní správy. V každé kapitole pak naleznete nejen ukázky informačních systémů veřejné správy a praktické návody s komentáři, ale tak informace o výběrových řízeních.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vít Lidinský; Ivana Švarcová; Petr Budiš; Zbyněk Loebl; Barbora Procházková - další tituly autora:
Marketing a nová ekonomika Marketing a nová ekonomika
Praktická příručka GDPR Praktická příručka GDPR
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5

Obsah Úvodem .................................................................................................... 7

1. Informační systémy veřejné správy (ISVS) ....................................... 11

1.1 Možnost užití open source produktů v ISVS ve státní správě .......... 22

2. Elektronické komunikace .................................................................27

3. Ochrana osobních údajů, implementace biometrických údajů

v praxi ................................................................................................ 31

4. Elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko ..............37

4.1 Certifi kační autorita, certifi káty a časová razítka ................................. 40

5. Elektronická správní řízení, e-podatelny, e-volby ............................47

6. Dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů ......................55

7. Konverze dokumentů, zrovnoprávnění elektronické a papírové

formy komunikace ............................................................................ 71

8. Registry veřejné správy, potřeba sjednocení vládních informačních

zdrojů ................................................................................................75

9. Informační audit a jeho principy ......................................................79

9.1 Základní okruhy auditu ........................................................................... 81

9.2 Audit a bezpečnost .................................................................................. 87

9.3 Audit pro eBusiness ................................................................................. 93

10. Bezpečnost – ochrana utajovaných informací ..................................97

11. Bezpečnost – komplexní zabezpečení informačních systémů ...... 103 12. eCommerce, elektronická fakturace ............................................... 109

13. Elektronické veřejné zakázky ......................................................... 113

14. Zahraniční zajímavosti v oblasti eGovernmentu ............................ 119

14.1 eGovernment v USA ............................................................................. 122

14.2 eGovernment ve Velké Británii ............................................................ 123

14.3 eGovernment ve Francii ........................................................................ 124

14.4 eGovernment v Belgii ............................................................................ 127

14.5 eGovernment v Německu ..................................................................... 128

14.6 eGovernment ve Finsku ........................................................................ 128

14.7 eGovernment ve Švédsku ..................................................................... 131

14.8 eGovernment v Nizozemí .................................................................... 132

14.9 eGovernment v Dánsku ........................................................................ 133

15. eGovernment pro každého aneb „co bude dál“?............................ 135

Použitá literatura.................................................................................... 140

Obrázky ................................................................................................. 141

Tabulky ................................................................................................. 141

Kolektiv autorů ...................................................................................... 142

Seznam zkratek ...................................................................................... 144 Úvodem Slovo eGovernment v České republice zdomácnělo, a tak se nikdo nediví, že ho slýchá téměř denně v politických debatách, laických i odborných diskuzích, na seminářích nebo ve školách. Jeho přesné vymezení a chápání je ovšem různé. I přesto, že vyhledavač Google nabídne na dotaz „eGovernment“ přes 400 tisíc odkazů, nalézt defi nici, která plně vystihuje rozsah eGovernmentu, není jednoduché. Uvádíme proto několik defi nic, které podle názoru autorského kolektivu nejlépe vystihují jeho podstatu. Defi nice OSN Trvalá povinnost veřejné správy zlepšovat vztah mezi občany a veřejným sektorem poskytováním levných a efektivních služeb, informací a znalostí. Praktická realizace toho nejlepšího, co může veřejná správa nabídnout. Defi nice MVČR eGovernment představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Pro potřeby této publikace je eGovernment třeba vymezit šířeji než uvedené defi nice, a proto uvádíme defi nici vlastní:

eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění vý

měny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb.

Pod pojem eGovernment je zapotřebí zahrnout také legislativní prostředí,

které umožňuje výměnu informací mezi orgány veřejné správy, občany a komerčními subjekty ve všech možných komunikačních směrech.

Pro lepší vysvětlení významu eGovernmentu uvádíme výčet oblastí a čin

ností, jež jsou součástí eGovernmentu v České republice a které si dále podrobně představíme:

informační systémy veřejné správy, open source,•

elektronická komunikace,•

ochrana osobních údajů, implementace biometrických údajů,•

elektronický podpis, elektronická značka,•

elektronická správní řízení, elektronická podání, e-podatelny, e-volby,•

dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů,•

konverze dokumentů,•

registry veřejné správy,•

informační audit,•

bezpečnost a ochrana utajovaných informací,•

bezpečnost – komplexní zabezpečení informačního systému,•

eCommerce,•

elektronické veřejné zakázky,•

zahraniční zajímavosti v oblasti eGovernmentu a•

novinky v oblasti eGovernmentu aneb co bude dál?•

eGovernment je v současné době zakotven zákonnými a podzákonnými

předpisy. Jejich velká složitost a rychlá proměnlivost však znesnadňuje uživateli rychle pochopit jejich význam a orientovat se v problematice. Cílem této publikace je podat přehled o současném stavu a budoucím vývoji eGovernmentu, podrobně vysvětlit související zákony a technologické možnosti. Pro lepší přehlednost a srozumitelnost textu je na konci každé kapitoly uveden zákonný rámec dané problematiky v legislativním okénku a následně technologický rámec v technologickém okénku. Problematika je vždy vysvětlena a jsou uvedeny praktické příklady jejího řešení, případně popis dostupných produktů.

Tato publikace podává přehled základních povinností a možností v oblasti

eGovernmentu pro pracovníky v orgánech veřejné správy. Má také sloužit jako pomůcka pro studenty vysokých i středních škol zejména v akreditovaných oborech „Informatika“, „Veřejná správa“ nebo „Veřejná správa a regionální rozvoj“, které jsou orientovány na vzdělávání kvalifi kovaných odborníků pro státní správu.

eGovernment se týká rovněž dodavatelů služeb veřejnoprávním institucím,

zejména fi rem z oblasti informatiky. Tam, kde komerční subjekty vystačí pro svůj provoz s běžně dostupnými „balíčkovými softwary“, případně je provedena customizace SAPu nebo jiného podnikového softwaru, mají veřejnoprávní subjekty nároky na vývoj nových aplikací. Tyto aplikace se specializovanými funkcionalitami, které hradí a „konzumuje“ výhradně veřejná správa (specializovaný software pro ochranu utajovaných informací, registry, rejstříky či metainformační systémy) a které se vymykají běžně dodávanému softwaru, musí být vytvořeny v souladu s pravidly eGovernmentu.

Proto tuto publikaci mohou dobře využít pracovníci komerčních společností

podnikajících v oblasti informačních technologií, vedoucí projektů, ekonomové

9

a další odborníci, kteří potřebují dobře porozumět legislativě a procesům uvnitř

veřejné správy, aby zvládali zpracovat produkty vyhovující složitým zákonným

podmínkám. Na základě praktických zkušeností autorů můžeme říci, že při ak

ceptaci softwaru pro státní správu mnohdy dojde na „lámání chleba“ právě při

porovnání souladu s legislativou. Přestože je aplikace rychlá, funkční a moderní,

nemusí být pro orgán veřejné správy přijatelná z legislativního hlediska. Tato pu

blikace se snaží představit požadavky na produkty pro státní správu tak, aby se

dodavatelé problémům s akceptací mohli spolehlivě vyhnout.

Informační systémy

veřejné správy (ISVS) 1. Informační systémy veřejné

správy (ISVS)

ISVS jsou informační systémy, které jsou defi novány zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. § 3 odst. 1 výše uvedeného zákona vymezuje ISVS jako „soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy“.

Pokud bychom chtěli rozdíl mezi informačním systémem a ISVS vysvětlit,

mohli bychom jej přirovnat k automatické pračce. Pračku si koupíte a necháte přivézt. Potom nastávají další činnosti. Chcete, aby pračka fungovala přesně tak, jak si představujete, a požadujete český návod, abyste náhodou své oblíbené červené tričko neobarvili. O pračku se staráte, změkčujete vodu a dbáte na to, aby vše fungovalo, jak má. Podobné je to i s informačním systémem.

Cílem zákona je takový stav, kdy bude informační systém opatřen patřič

ným návodem, budou se o něj starat zkušení odborníci, bude mít patřičný servis a bude dělat jen to, co má. Jak ale takový ISVS poznáte? I pro pracovníky minulého gestora předpisu (Ministerstvo informatiky) bylo mnohdy velmi obtížné odpovědět na otázku, zda ten či onen informační systém je či není ISVS, a proto vznikl počátkem roku 2007 metodický pokyn „Co je a co není ISVS“.

Dříve, než se dostaneme k podstatě toho, co je a co není ISVS, je zapotře

bí říci, proč je rozdíl mezi informačním systémem a ISVS tak důležitý. Rozdíl spočívá pouze v tom, zda konkrétní informační systém bude spadat pod zákon č. 365/2000 Sb. či ne. Vzhledem k zákonným požadavkům na ISVS je zde rozdíl v dokumentaci, komunikaci a správě informačního systému. Zákon č. 365/2000 Sb. je často používán i jako podmínka veřejných zakázek právě z toho důvodu, že defi nuje náležitosti komunikace ISVS a jeho dokumentace, přičemž příslušný úřad se těmito technickými náležitostmi dále nezabývá.

Za ISVS můžeme u orgánu veřejné správy označit následující informační

systémy:

informační systém, o kterém zákon (který stanovuje požadavky na •

vznik informačního systému) stanoví, že se jedná o ISVS podle zákona

č. 365/2000 Sb. (například § 137 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.,

zákoník práce),

informační systém, který je zákonem označen jako registr, rejstřík nebo •

evidence (například § 21 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci,

omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování),

informační systém, u kterého je v zákoně uvedeno, že se jedná o ISVS, •

ale odkaz na zákon č. 365/2000 Sb. není uveden (například § 419 odst.

1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení),

informační systém, který je zákonem stanoven bez označení, že se jedná •

o ISVS (například § 4 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 365/2000 Sb.),

informační systémy, které nejsou upraveny zákonem, ale •

prostřednictvím nichž orgán veřejné správy vykonává svěřené

činnosti (např. informační systém o poplatcích za psy, pokud je tento

informační systém provozován obcí, která tuto činnost vykonává ze

zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích).

ISVS je informační systém, který spravuje konkrétní orgán veřejné správy. Je

potřeba popsat, jaké požadavky jsou na něj a na orgán veřejné správy kladeny. 1. Orgán veřejné správy musí uveřejňovat číselníky, pokud je

jejich správcem.

Číselník je seznam přípustných hodnot datového prvku ve formě dvojic – kódu

a hodnoty. Datový prvek je pro potřeby ISVS dále nedělitelná část reálného světa, která je v ISVS spravována. Datovými prvky v registru obyvatel mohou být například „jméno“, „příjmení“, „pohlaví“ nebo „telefonní číslo“. Standardizace těchto datových prvků, která je zákonem č. 365/2000 Sb. prováděna, je nutná z následujících důvodů. V případě výměny dat a při rozdílných datových defi nicích jednotlivých datových prvků mohou být vyměněná data nečitelná, nebo je nutné je náročně převádět.

Například pokud jsou v ISVS „A“ uložena telefonní čísla jako 00420 a dal

ších devět číslic, je položka v databázi pro toto telefonní číslo dlouhá 14 znaků a její formát je číslicový. V ISVS „B“ jsou uložena telefonní čísla jako +420 a devět číslic, položka pro toto telefonní číslo je v databázi dlouhá 13 znaků a alespoň 1 znak není typu číslice. Při výměně dat mezi ISVS „A“ a „B“ vyměněná data samozřejmě nemohou souhlasit v délce a datových položkách. Proto je tímto zákonem zavedena standardizace datových prvků pro všechny ISVS orgánů veřejné správy.

Ke standardizaci číselníků dochází opět z důvodu výměny informací. Pro

zjednodušení má například datový prvek „pohlaví“ k dispozici tři přípustné hodnoty a k nim přiřazen číselník (jeden z nejméně rozsáhlých číselníků ve veřejné správě): 1 – „muž“, 2 – „žena“, 3 – „neurčeno“. Pokud by čtenáře zajímalo, proč je pod označením 1 veden muž a žena pod označením 2, je nutné se dotázat správce tohoto datového prvku (AA0211), jímž je MVČR. Tento datový prvek je veden podle zákona č. 301/2000 Sb., o matkách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Číselníky jsou standardně tvořeny pro seznamy čítající několik desítek, stovek i tisíc záznamů.

Činnost správy datových prvků a číselníků se až na výjimky týká pouze ústřed ních orgánů veřejné správy. Správce číselníků je obvykle stanoven zvláštním právním předpisem. Pro správu datových prvků a číselníků, jejich změny, zrušení a založení je zřízen ISVS MVČR v souladu s § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb. informační systém o datových prvcích. Tento ISVS obsahuje veřejnou část, kde jsou uvedeny všechny standardizované číselníky a datové prvky, vstup do této části není omezen. 2. Orgán veřejné správy musí MVČR v elektronické podobě

a bez zbytečného odkladu (tzn. okamžitě s výjimkou

záchrany lidských životů, hašení požáru, poskytování

první pomoci atp.) zpřístupňovat informace o jím

provozovaných informačních systémech. V příslušné pasáži zákona by pro dokonalou právní úpravu mělo sice stát „jím spravovaným“, protože se zde nepočítá s outsourcingem, ale schopní právníci to jistě zvládnou překlenout výkladem příslušného ustanovení. Zpřístupnění informací zde probíhá do informačního systému o ISVS (někdy též IS o ISVS), kde jsou požadované informace volně přístupné. IS o ISVS vznikl s jasným cílem pomoci informatikům při tvorbě a vytváření komunikujících informačních systémů.

Přestože je nutné do IS o ISVS zadávat informace o všech ISVS provozovaných orgánem veřejné správy, není celá agenda příliš rozsáhlá. Z více než 95 % totiž orgány veřejné správy provozují ISVS, které nekomunikují s jinými ISVS.

Pro potřeby této knihy i příslušného zákona si pojďme vymezit komunikaci. Komunikace, jak o ní budeme hovořit dále:

probíhá mezi ISVS a jiným informačním systémem, •

probíhá mezi informačními systémy různých správců (orgánů veřejné •

správy),

probíhá automatizovaným způsobem, •

probíhá mezi separátními informačními systémy.•

Tento model relativně přesně vymezuje komunikaci na systém přenosu dat (například ve formátu XML mezi ISVS), který je veřejně dostupný a poskytuje služby jiným informačním systémům. Z praktického hlediska se jedná například o ISVS ARES (správce Ministerstvo fi nancí), který poskytuje data o ekonomických subjektech z několika ISVS, které integruje.

Ale zpět k IS o ISVS. Pokud ISVS nekomunikuje podle výše uvedených požadavků, jsou předávané informace omezeny (jméno ISVS, právní základ, cena, správce atp.). Formulář pro vyplnění neobsahuje více než 20 povinných položek. Pokud ovšem ISVS komunikaci provádí, je situace dosti odlišná. Do popředí se dostává pravý účel IS o ISVS, kterým je poskytnutí informací o možnostech připojení a získání volně dostupných dat z ISVS. Pro tyto účely je nutné do ISVS předat datový formát včetně jeho specifi kace, model přenosu, údaje o portech jednotlivých služeb a další nezbytné údaje, aby programátoři ostatních ISVS byly schopni s příslušným ISVS realizovat komunikaci. 3. Orgán veřejné správy musí zajistit, aby komunikace všech

jeho ISVS probíhala přes referenční rozhraní a s využitím

vyhlášených datových prvků. Tento požadavek je kladen

pouze na komunikující ISVS, ostatních se netýká. Pojem referenční rozhraní byl ve veřejné správě využíván dlouho. Jeho defi nice je následující.

„Referenční, bezpečné a sdílené rozhraní je souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření, vytvářejících jednotné integrační prostředí ISVS, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb...“

Jak je vidět, referenční rozhraní by mohlo být vlastně téměř všechno, nebo nic.

Prvotní představy o referenčním rozhraní byly takové, že nad komunikační infrastrukturou veřejné správy (KIVS) bude vytvořena společná aplikační část, která bude všem orgánům veřejné správy poskytovat služby. Defi novat tyto společné služby není jednoduché. Pro orgány veřejné správy by jako společné služby mohly sloužit webhosting, hosting nebo služba poskytování časových razítek, případně společné autentizační služby.

Projekt společných služeb pro celou veřejnou správu nebyl realizován a pravděpodobně ani realizován nebude. Proto bylo upraveno právními předpisy referenční rozhraní do varianty „light“, která nepřináší nové služby nebo informace, na druhou stranu neomezuje implementaci různých ISVS, jejich technologií, komunikací apod. Nepředepisuje standardy, datové typy a jiné součásti ISVS a tím zvyšuje fl exibilitu řešení. Pro komunikaci ISVS platí následující pravidla:

komunikující ISVS musí být zapsán v IS o ISVS, •

při komunikaci musí být použity výhradně vyhlášené datové prvky •

(v informačním systému o datových prvcích),

+


16

komunikace musí být logována (kdo žádal o informaci, kdy to bylo, •

výsledek žádosti – zda informace byla nebo nebyla poskytnuta).

Komunikace ISVS podléhá atestaci. Organizace provádějící atestaci musí být

pro tuto činnost akreditována Českým institutem pro akreditaci a pověřena výkonem atestací MVČR. Při atestaci referenčního rozhraní je ověřován soulad s legislativou a následně prakticky vyzkoušena funkčnost a dostupnost komunikujícího ISVS s údaji uvedenými jeho správcem v IS o ISVS. 4. Orgán veřejné správy musí dlouhodobě řídit své ISVS. To

znamená, že musí zpracovat informační koncepci orgánu

veřejné správy, ve které uvede:

charakteristiku všech spravovaných ISVS, •

způsob fi nancování těchto ISVS, •

způsob a odpovědnosti při správě ISVS, •

dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality ISVS, •

dlouhodobé cíle v oblasti řízení bezpečnosti ISVS.•

Cíl vytvoření informační koncepce je jednoduchý, je zpracována pro všech

ny ISVS souhrnně. Praktická realizace někdy naráží na nezajištěné fi nancování a chybějící dlouhodobý výhled. Orgány veřejné správy mají pro procesní a funkční řízení někdy zavedeno zbytečně mnoho agend a s nimi spojených ISVS, které jsou pak logicky duplicitní.

Informační koncepce orgánu veřejné správy musí být pro kontrolu atestová

na. Při atestaci je informační koncepce ověřována proti současnému stavu, vývoji technologií a legislativě. 5. Orgán veřejné správy musí ke všem svým ISVS (zvlášť)

vést provozní dokumentaci. Tato provozní dokumentace se

skládá z následujících dokumentů:

bezpečnostní politika ISVS,•

bezpečnostní směrnice pro činnost bezpečnostního správce,•

uživatelská příručka,•

systémová příručka, •

případně jiné důležité provozní dokumenty podle povahy a rozsahu •

ISVS.

Pro potřeby atestace provozní dokumentace je v souladu s legislativou předkládána pouze bezpečnostní politika příslušného ISVS. V případě malých ISVS je možné provozní dokumentaci sloučit, případně ji vypracovat pouze v minimalistické verzi. 6. Jen málokdo ještě neslyšel o další součásti eGovernmentu,

zvané Czech POINT. Czech POINT je právně zakotven v zákoně č. 365/2000 Sb., o ISVS, a proto se o něm zmíníme v této části textu.

Český podací ověřovací informační národní terminál, tedy Czech POINT je projektem, který redukuje přílišnou byrokracii ve vztahu občan-veřejná správa. V současnosti musí občan navštívit několik úřadů k vyřízení jedné agendy. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data, ne občan“.

Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných ISVS, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů.

Celý postup probíhá následovně: Občan se dostaví na pobočku České pošty, vybrané zastupitelské úřady, případně další instituce stanovené prováděcími vyhláškami. Na přepážce příslušný pracovník Czech POINT získá údaje o žadateli a údaje o předmětu jeho zájmu. Je nutno podotknout, že kontaktní místa neslouží k nahlížení do ISVS nebo registrů – to znamená, že je nutné znát údaje o subjektu nebo předmětu svého zájmu. Například při vyhledávání společnosti je nutné znát IČO nebo jméno, při hledání domu číslo popisné apod. Pracovník Czech POINT se zabezpečeným kanálem připojí k centrále Czech POINT, prostřednictvím které zadá dotaz a přijme odpověď. Elektronickou odpověď vytiskne, orazítkuje a podepíše. Takto vytvořený ověřený výpis má charakter veřejné listiny. V současné době lze na kontaktních místech Czech POINT získat výpisy z rejstříku trestů, katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku.

V konečné fázi projektu bude občan své záležitosti vyřizovat i z domova prostřednictvím internetu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.