načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: E-learning – Učení (se) s digitálními technologiemi – Jiří Zounek

E-learning – Učení (se) s digitálními technologiemi

Elektronická kniha: E-learning – Učení (se) s digitálními technologiemi
Autor: Jiří Zounek

Komplexní pohled na problematiku e-learningu. Čtenář se seznámí s proměnami učení v souvislosti s rozvojem ICT, ale také s klíčovými teoriemi učení. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  360
+
-
12
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 279
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-755-2217-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Komplexní pohled na problematiku e-learningu. Čtenář se seznámí s proměnami učení v souvislosti s rozvojem ICT, ale také s klíčovými teoriemi učení.

Popis nakladatele

Publikace může čtenářům přinést inspiraci a otevřít nové perspektivy i způsoby učení (se) s digitálními technologiemi. Ocení ji především ti, kteří preferují moderní, avšak promyšlené didaktické postupy využívání technologií. Knihu doplňuje online podpora, viz

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Zounek - další tituly autora:
ICT v životě základních škol ICT v životě základních škol
E-learning učení (se) s online technologiemi E-learning učení (se) s online technologiemi
 (e-book)
Učíme se s tabletem -- Využití mobilních technologií ve vzdělávání Učíme se s tabletem
Učíme se s tabletem Učíme se s tabletem
Socialistická základní škola pohledem pamětníků -- Sonda do života učitelů v Jihomoravském kraji Socialistická základní škola pohledem pamětníků
Normální život v nenormální době Normální život v nenormální době
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

E-learning

Učení (se) s digitálními technologiemi


E-learning

Učení (se) s digitálními

technologiemi

JIŘÍ ZOUNEK

LIBOR JUHAŇÁK

HANA STAUDKOVÁ

JIŘÍ POLÁČEK

kniha s online podporou


Vzor citace: ZOUNEK, J., JUHAŇÁK, L., STAUDKOVÁ, H.

a J. POLÁČEK. E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi.

Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016. 280 s.

Recenzenti: PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.

Mgr. František Tůma, Ph.D.

© doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D., Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Mgr. Hana Staudková,

Mgr. Jiří Poláček, 2016

ISBN 978-80-7552-217-7 (brož.)

ISBN 978-80-7552-218-4 (e-pub)

ISBN 978-80-7552-219-1 (pdf)

ISBN 978-80-7552-220-7 (mobi)

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Zounek, Jiří

E-learning : učení (se) s digitálními technologiemi / J. Zounek, L. Juhaňák,

H. Staudková a J. Poláček. -- Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016

Anglické resumé

ISBN 978-80-7552-217-7 (brožováno)

371.3:004 * 37.0:004 * 159.953.5 * 37.02 * 37.012

- e-learning

- informační a komunikační technologie ve vzdělávání

- učení

- didaktika

- pedagogický výzkum

- kolektivní monografie

37 - Výchova a vzdělávání [22]


5

OBSAH

Poděkování 9

O autorech 10

Seznam zkratek 13

Úvod 15

Základní informace o knize a její online podpoře 18

1. UČENÍ V ŽIVOTĚ DNEŠNÍHO ČLOVĚKA 23

1.1 Vymezení učení jako klíčového procesu

v životě člověka 23

1.1.1 Učení jako individuálně transformativní proces 24

1.1.2 Sociální charakter učení 25

1.1.3 Učení v širších souvislostech 26 1.2 Dovednosti pro 21. století a nové gramotnosti 29 1.3 Celoživotní učení 32 1.4 E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti 34

1.4.1 Blended learning 38

2. E-LEARNING A JEHO AKTÉŘI 42

2.1 Učení studentů v éře digitálních technologií 42

2.1.1 Proměny učení dnešních studentů 43

2.1.2 E-learning a učební styly studentů 47

2.1.3 Vnější řízení a autoregulace učení 53 2.2 Digitální technologie a proměny kompetencí učitele 57

3. TEORIE UČENÍ A E-LEARNING 66

3.1 Význam a pojetí vzdělávacích teorií 66 3.2 Neobehavioristické teorie vzdělávání 69

3.2.1 Základní charakteristiky neobehaviorismu 69

3.2.2 Neobehaviorismus a technologie 71

3.2.3 Kritika neobehaviorismu 72

3.2.4 Neobehaviorismus a e-learning 72 3.3 Kognitivistické teorie vzdělávání 73

3.3.1 Základní charakteristiky kognitivismu 73

3.3.2 Kognitivismus a technologie 75

3.3.3 Kritika kognitivismu 76

3.3.4 Kognitivismus a e-learning 76

Obsah

6

3.4 Konstruktivistické teorie vzdělávání 76

3.4.1 Základní charakteristiky konstruktivismu 77

3.4.2 Konstruktivismus a technologie 80

3.4.3 Kritika konstruktivismu 81

3.4.4 Konstruktivismus a e-learning 82 3.5 Konektivismus – paradigma budoucnosti? 83

3.5.1 Základní východiska a charakteristiky konektivismu 84

3.5.2 Kritika konektivismu 86

3.5.3 Konektivismus a e-learning 86 3.6 Komplementarita vzdělávacích teorií 87

4. INFORMAČNÍ ZDROJE A VÝZKUM E-LEARNINGU 89

4.1 Zdroje výzkumných dat 89

4.1.1 Odborné studie, články a knihy o e-learningu 90

4.1.2 Statistická data 92

4.1.3 Data a výsledky (mezinárodních) výzkumů 95 4.2 Příklady přístupů k výzkumu v oblasti e-learningu 100

4.2.1 Digitální technologie ve formálním i informálním učení 101

4.2.2 Analytika učení 103

4.2.3 Fenomenografie 109

4.2.4 Kontrolované experimenty využívající skriptování 112

5. ONLINE TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ 116

5.1 Digitální (vzdělávací) technologie a web 2.0 116 5.2 Vybrané nástroje digitálních technologií 118

5.2.1 Blog 120

5.2.2 Diskuzní fóra 122

5.2.3 E-booky 124

5.2.4 E-portfolia 127

5.2.5 Google aplikace ve vzdělávání 132

5.2.6 Hry, simulace a gamifikace 135

5.2.7 Internetová telefonie a instant messaging (IM) 138

5.2.8 LMS (systémy pro řízení učení) 140

5.2.9 Masové otevřené online kurzy (MOOC) 143

5.2.10 Mobilní technologie 149

5.2.11 Online dotazníky a ankety 152

5.2.12 Online sociální sítě 155

5.2.13 Plánování času a úkolů 159

5.2.14 Podcast, screencast, videostreaming 162

5.2.15 Vzájemné hodnocení (peer assessment) 165

5.2.16 Webinář 168

5.2.17 Wiki (a Wikipedie) 171

Obsah

7

6. DIDAKTIKA E-LEARNINGU – PŘÍPRAVA A REALIZACE KURZU

S PODPOROU DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ 175

6.1 Základní didaktická rozvaha při plánování e-learningu 175

6.2 Instructional design aneb fáze tvorby výuky 176

6.2.1 ADDIE model 177 6.2.2 Gagného model ID 178 6.2.3 Systémový přístup Dicka a Careyho 179 6.2.4 Konstruktivistický model 181

6.3 Základní didaktické principy vytváření výuky s podporou

online technologií 182 6.3.1 Stanovení výukového cíle 183

6.3.1.1 Definování cílů jako činnost učitele 183

6.3.1.2 Definování cílů jako společná činnost učitele

a studentů 184

6.3.2 Časové rozvržení kurzu 185

6.3.2.1 Časové rozvržení kurzu jako činnost

učitele 185

6.3.2.2 Časové rozvržení kurzu jako společná

činnost učitele a studentů 186

6.3.3 Procesy výuky a učení 187

6.3.3.1 Výuka řízená učitelem 187

6.3.3.2 Výuka (spolu)řízená studenty 189 6.3.4 Hodnocení studentů 192

6.3.4.1 Hodnocení jako činnost učitele 193

6.3.4.2 Hodnocení jako činnost učitele i studentů 194

6.4 E-learning a autorský zákon 195

7. PŘÍKLADY E-LEARNINGU V REÁLNÉ VÝUCE 199

7.1 E-learning v prostředí Moodle aneb o e-learningu

e-learningem 199 7.1.1 Začlenění předmětů v rámci studovaného oboru 199 7.1.2 Cíle předmětů 200 7.1.3 Příprava na výuku 201 7.1.4 Realizace kurzů a didaktická východiska 204 7.1.5 Hodnocení studentů 205

7.2 Systém pro řízení výuky Schoology 206

7.2.1 Začlenění předmětu v rámci studovaného oboru 206 7.2.2 Cíle předmětu 207 7.2.3 Didaktická příprava výuky 207 7.2.4 Prostředí LMS Schoology 208 7.2.5 Realizace kurzu a didaktická východiska 210 7.2.6 Hodnocení studentů 212 Obsah 8

7.3 Systém Mahara a Moodle jako součást prezenční výuky

dějin českého školství 213

7.3.1 Začlenění předmětu v rámci studovaného oboru 213

7.3.2 Cíle předmětu 214

7.3.3 Příprava na výuku 215

7.3.4 Realizace kurzu a didaktická východiska 216

7.3.5 Hodnocení studentů 218

7.4 Vzájemné hodnocení textů v Akademickém psaní 219

7.4.1 Začlenění předmětu v rámci studovaného oboru 219

7.4.2 Cíle předmětu 220

7.4.3 Příprava na výuku 221

7.4.4 Realizace kurzu a didaktická východiska 222

7.4.5 Hodnocení studentů 223

7.5 Počítačem řízená simulační manažerská hra 224

7.5.1 Začlenění předmětu v rámci studovaného oboru 224

7.5.2 Cíle předmětu 225

7.5.3 Příprava na výuku 226

7.5.4 Realizace kurzu a didaktická východiska 227

7.5.5 Hodnocení studentů 228 8. POZITIVA A NEGATIVA POUŽÍVÁNÍ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ

VE VZDĚLÁVÁNÍ 230

8.1 Výhody a nevýhody e-learningu – námět k zamyšlení 230

8.2 Pohledem studenta (učícího se) 232

8.2.1 Výhody 232

8.2.2 Nevýhody 234

8.3 Pohledem učitele (vyučujícího či autora) 238

8.3.1 Výhody 238

8.3.2 Nevýhody 241

8.4 Pohled poskytovatele (instituce) 244

8.4.1 Výhody 244

8.4.2 Nevýhody 245 Poznámky na závěr 248 Summary 250 Přílohy 253 Literatura a zdroje 257 Věcný rejstřík 275

PODĚKOVÁNÍ

Chtěli bychom poděkovat našim rodinám, bez jejichž podpory a trpělivosti bychom knihu nebyli schopni napsat. Náš dík patří rovněž našim spolupracovníkům a přátelům. Za pomoc při zpracování webových stránek pro online podporu knihy patří poděkování především Mgr. Pavlu Lorencovi, který přispěl ke knize také několika dobrými radami. Zvláštní poděkování patří také norským kolegům (zejména prof. Olu Erstadovi a prof. Stenu Ludwigsenovi) z Pedagogického institutu (Department of Education, Faculty of Educational Sciences, University of Oslo), kteří přispěli ke vzniku publikace dílčími konzultacemi

1

, a to pře

devším v oblasti pedagogického výzkumu digitálních technologií a tzv. nových gramotností (new literacies). Rovněž nám poskytli některé odborné zdroje, které nejsou v ČR běžně dostupné. Děkujeme rovněž oběma recenzentům, kteří nám pomohli cennými radami a názory. 1

Konzultace se uskutečnily během studijního pobytu J. Zounka v Norsku [Project Nr.

(within EEA/Norway Grants – CZ07): NF-CZ07-INP-3-070-2014] a během krátkého po

bytu prof. Erstada na Masarykově univerzitě v květnu 2014.

10

O AUTORECH

Doc. Mgr. Jiří Zounek,  Ph.D., (*1973) působí v Ústavu pedagogických věd

Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dlouhodobě využi

tím digitálních technologií ve vzdělávání a v učení. Podílel se na řešení

řady výzkumných i rozvojových projektů v oblasti e-learningu, českého

školství a celoživotního učení. Je autorem či spoluautorem několika od

borných monografií: Kultura školy. Příspěvek k výzkumu a rozvoji (2005),

ICT v životě základních škol (2006), Učíme se po celý život? O vzdělávání

dospělých v České republice (2008), Učitelé a moderní technologie. Mezi

tradičním a moderním pojetím (2009), E-learning – jedna z podob učení

v moderní společnosti (2009), E-learning: učení (se) s online technologi

emi (2012) nebo Učíme se s tabletem – využití mobilních technologií ve

vzdělávání (2015).

Výsledky své práce publikuje v odborných časopisech a také na domácích

i zahraničních konferencích. Problematice e-learningu se věnoval v rámci

stipendijního pobytu v Nizozemsku v Institute for Advanced Study in the

Humanities and Social Sciences (NIAS) of the Royal Netherlands Acade

my of Arts and Sciences v roce 2009. V rámci studijního pobytu v Norsku

(University of Oslo, 2015) se zabýval problematikou tzv. nových (digitál

ních) gramotností a otázkami výzkumu digitálních technologií v každo

denním životě mládeže, zejména pak ve formálním a informálním učení.

Podílel se na vzniku Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020

a částečně také na vzniku Strategie digitální gramotnosti ČR na období

2015 až 2020.

Ve své výuce na Masarykově univerzitě (zaměřené na e-learning, na vy

užití moderních technologií ve vzdělávání, na dějiny socialistického škol

ství a pedagogiky) používá již řadu let online výukové prostředí Moodle

a Mahara

Mgr.  Bc. Libor Juhaňák (*1986) vystudoval obory Informační studia

a knihovnictví a Filosofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity,

v současnosti je studentem doktorského programu oboru Pedagogika na

Ústavu pedagogických věd na téže fakultě. Od roku 2011 je zároveň čle

nem Kanceláře e-learningu FF MU, kde má na starosti mimo jiné technic

kou správu fakultní instalace LMS Moodle a metodickou podporu učitelů

O autorech

11

využívajících různé digitální technologie ve výuce. Působil také jako e-le

arningový specialista v projektu Filozofická fakulta jako pracoviště excelentní

ho vzdělávání (FIFA), v rámci něhož bylo na FF MU vytvořeno či výrazně

inovováno 500 e-learningových kurzů. Zkušenosti má i s vedením online

kurzů a vzděláváním učitelů, např. v rámci projektu PROEFES zaměře

ného na rozvoj e-learningu na základních a středních školách Jihomorav

ského kraje.

Podílí se rovněž na výuce předmětů E-learning, Didaktické využití e-learnin

gu či Pedagogika na Wikipedii. Odborně se vedle problematiky e-learningu

zajímá také o nástroje pro virtuální týmovou spolupráci a organizaci prá

ce, v posledních letech pak věnuje hlavní pozornost analytice učení a data

miningu ve vzdělávání.

Mgr. Jiří  Poláček (*1978) pracuje na Ekonomicko-správní fakultě Ma

sarykovy univerzity jako tutor a informační specialista. Má aprobaci na

výuku matematiky a výpočetní techniky, s Ústavem pedagogických věd

FF MU ho pojí doktorské studium pedagogiky, kde se věnuje počítačem

podporovanému skupinovému učení a vzájemnému hodnocení studen

tů. O informační a komunikační technologie se intenzivně zajímá již od

dětství, řadu let spolupracoval s vydavatelstvím Computer Press, v jehož

časopisech a internetových magazínech publikoval desítky testů a recenzí

nového hardwaru i softwaru.

Pro potřeby svého působení na vysoké škole sepsal několik učebních tex

tů – např. o programovacím jazyce Octave, o retušování digitalizovaných

textů, o kaskádových stylech na webových stránkách, streamování multi

médií aj. – které jsou volně dostupné na internetových portálech abclinu

xu.cz a interval.cz. Je také spoluautorem učebnice Sociálně-ekonomické

informace a práce s nimi (2008).

Od roku 2010 je tutorem e-learningového kurzu Akademické psaní, kde

využívá výukových online nástrojů informačního systému Masarykovy

univerzity a webového systému pro vzájemné hodnocení studentů, jehož

je hlavním architektem i programátorem. Profesně se rovněž zajímá o kni

hovní systémy, elektronické informační zdroje pro vědu a výzkum, pla

giá torství a citační etiku.

Mgr. Hana Staudková (*1981) je studentkou doktorského programu obo

ru Pedagogika na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masary

kovy univerzity. Již od bakalářského studia se věnuje digitálním technolo

giím. Soustředí se především na otázky digitální nerovnosti, e-learningu

O autorech

12

a v současné době zejména na problematiku učení s využitím digitálních

technologií v terciárním vzdělávání. V průběhu studia byla řešitelkou

projektů Digitální propast mezi studenty v terciárním vzdělávání (2011) a Uče

ní vysokoškolských studentů v éře digitálních technologií (2014). Výstupy své

práce průběžně prezentuje na pedagogických konferencích a publikuje

v odborných pedagogických sbornících a časopisech. Je spoluautorkou

Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 schválené vládou

v červenci 2015. Podílela se na výuce předmětu ICT ve vzdělávání, kde

měla příležitost prakticky vyzkoušet mnohé možnosti online nástrojů pro

učení. Dlouhodobě také pracuje jako lektorka počítačových kurzů. Autor

ka se ve své teoretické i praktické práci zaměřuje zejména na didaktické

a strategické využívání digitálních technologií a eliminaci negativních

jevů, které implementaci technologií provázejí.

SEZNAM ZKRATEK

ADDIE Analysis, Design, Development, Implementation,

Evaluation ASCD Association for Supervision and Curriculum Development CMS Content Management System ČSÚ Český statistický úřad DG digitální gramotnost DRM Digital Rights Management DUM digitální učební materiál ECAR Educause Center for Applied Research ELF E-learning na FF MU (pojmenování fakultní instalace

systému Moodle) HTML HyperText Markup Language HTTP HyperText Transfer Protocol HTTPS HyperText Transfer Protocol Secure ICILS International Computer and Information Literacy Study IEA The International Association for the Evaluation of

Educational Achievement ICT Information and Communication Technologies (informační

a komunikační technologie) ICQ I Seek You (software pro instant massaging) ID Instructional Design IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers ILT Integrative Learning Technologies IM Instant Massaging IP internetový protokol IS informační systém (Masarykovy univerzity) IT informační technologie LMS Learning Management Systém MMORPG Massively Multiplayer Online Role-Playing Game MOOC Massive Open Online Courses (Masové otevřené online

kurzy) MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NASA National Aeronautics and Space Administration (Národní

úřad pro letectví a kosmonautiku) OECD Organisation for Economic Co-operation and Development OER Open Educational Resources Seznam zkratek 14 PHP Hypertext Preprocessor (skriptovací programovací jazyk) PIAAC Programme for the International Assessment of Adult

Competencies PISA The Programme for International Student Assessment PLE Personal Learning Environment QR Quick Response RSS Really Simple Syndication (technologie k odběru novinek

z webu) RVP Rámcový vzdělávací program SPSS Statistical Package for the Social Sciences (statistický

a analytický software) ÚPV FF MU Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy

univerzity URL Uniform Resource Locator VLE Virtual Learning Environment WYSIWYG What You See Is What You Get (způsob editace

dokumentů) 5Rs Retain, reuse, revise, remix, redistribute (otevřená licence

zdrojů)

15

ÚVOD

Když slyším mluvit příliš zapáleného propagátora využití ICT ve vzdělávání, stá

vám se skeptikem ... když ale slyším ničím nepodloženou kritiku ICT, stávám se

optimistou a propagátorem ICT.

Michael Hammond, Warwick University

Stále jsme přesvědčeni, že psát knihu o e-learningu v éře digitálních tech

nologií není nemístné staromilství, či dokonce podivínství: „Vždyť vše

potřebné k e-learningu je na internetu, tak proč ještě psát knihy?!“ Tento

názor nesdílíme, protože každý z autorů velmi rád čte knihy, a to i knihy

o e-learningu. Nakonec už složení autorského týmu spojuje knihy a di

gitální technologie. Jeden z autorů vystudoval obor informační studia

a knihovnictví a nyní se profesně věnuje moderním technologiím ve vzdě

lávání, další autor je vystudovaný učitel matematiky a informatiky, jenž

se nyní v rámci své profese zabývá knihovními systémy a elektronickými

informačními zdroji. Autorka knihy absolvovala střední knihovnickou

školu, poslední z autorů se podílel na vzdělávání knihovníků, a to jak ve

formálním vzdělávání, tak i neformálním.

Všichni se domníváme, že i v dnešní době má kniha své kouzlo a součas

ně může být studium knihy pro mnohé čtenáře daleko větším zážitkem

a možná i přínosnější než studium výhradně digitálních materiálů. Náš

názor je opřen nejenom o studium i vlastní výzkumy, ale vycházíme rov

něž z faktu, že v zahraničí se neustále vydávají zajímavé a inspirativní

knihy o e-learningu. V naší knize čerpáme z velké části ze zahraničních

zdrojů, čímž chceme zároveň podnítit zájem čtenářů (a možná i naklada

telů a knihkupců) o zahraniční odbornou produkci, protože jde o zajíma

vé a v mnoha případech také odlišné pohledy na digitální technologie ve

vzdělávání, než jsme zvyklí u nás.

Digitální technologie samozřejmě pronikly dosti výrazně do knižního

průmyslu. Čtenář má již několik let možnost zvolit si podobu knihy –

k dispozici jsou tištěné i elektronické knihy. Bohužel v případě elektronic

kých knih mluvíme v převážné míře o zahraničních odborných knihách,

protože ty české jsou v elektronické podobě bohužel zatím vidět málo.

Přestože máme rádi klasické knihy, jsme si dobře vědomi toho, jaké mož

nosti nabízí online technologie, a to zejména v oblasti odborné literatury.

Úvod

16

Z tohoto důvodu jsme vytvořili pro naši knihu online podporu, která do

plňuje (nejen) informační hodnotu knihy tištěné, ale současně tak uka

zuje některé možnosti moderních technologií. K propojení knihy a online

podpory jsme využili QR kódů, takže přechod z tištěné podoby do online

podpory je velmi snadný.

Důležitým impulsem pro napsání této knihy byl a zůstává fakt, že tak

řka všechny běžně dostupné knihy o obecné didaktice, pedagogice, ale

i o vzdělávání dospělých často věnují problematice e-learningu pouze

minimální pozornost. Jedná se například o jednu samostatnou kapitolu,

která není hlouběji provázána s ostatními částmi knihy. Některé publi

kace (i pro budoucí učitele) uvádějí o problematice e-learningu dokonce

neaktuální, ba zastaralé informace, a to nemáme na mysli pouze techno

logickou stránku věci. Není neobvyklé, že některé texty zůstávají spíše

u technicistního popisu funkcí a možností vybraných technologií.

Snažíme se naší knihou aspoň zčásti doplnit a aktualizovat chybějící infor

mace, ale hodláme zejména přispět k odborné diskuzi o e-learningu, jeho

výzkumu a využívání digitálních technologií ve vzdělávání. V celé knize

se snažíme synergicky propojit svět technologií a svět vzdělávání v jeden

celek. Digitální technologie jsou tak v našem pojetí nedílnou součástí „díl

ny“ jak učitele, tak i studenta. Jsme si vědomi rychlosti technologického

vývoje, v této knize se ale věnujeme také tradičním pedagogickým katego

riím, které ani pod tlakem trendů neztrácejí na svém významu.

Kniha navazuje na předchozí monografii nazvanou E-learning: učení (se)

s online technologiemi, ale i na další knihy hlavního autora. Od vydání

poslední knihy se řada věcí změnila nejenom v oblasti e-learningu, ale pro

měnila se také kniha a autorský tým. Ten nyní tvoří školitel a jeho současní

doktorští studenti, kteří se věnují na Ústavu pedagogických věd Filozo

fické fakulty Masarykovy univerzity výzkumu rozličných témat v oblas

ti e-learningu. Všichni mají rovněž zkušenosti s výukou na vysoké škole,

ale působí také jako lektoři v různých kurzech mimo univerzitní půdu.

Významně se proměnil rovněž obsah knihy, který byl na mnoha místech

upraven, aktualizován a doplněn. Některé kapitoly byly zcela přepraco

vány, ale zejména přibyly nové. Za velmi důležitou považujeme kapitolu

o výzkumu, protože přináší celou řadu u nás málo známých informací

a současně ukazuje, proč je důležité e-learning empiricky zkoumat. Nově

zařazujeme Přílohy, kde může čtenář najít přehledy nejuznávanějších vě

deckých časopisů z oblasti e-learningu, ale také odkazy na zajímavé online

knihy a konference. Snažíme se tak zdůraznit nejenom význam teoretické

ho nahlížení na e-learning, ale také potřebu seriózního empirického (pře

devším pedagogického) výzkumu, který je u nás poměrně málo rozvinutý.

Úvod

17

Posílili jsme rovněž příklady a ukázky využití digitálních technologií ve

výuce, které jsme doplnili o problematiku bezpečnosti (téma je jako bonus

dostupné na online podpoře knihy), větší pozornost jsme věnovali i otáz

kám autorského práva v oblasti e-learningu.

Doufáme, že kniha přinese zajímavé poznatky i inspiraci všem čtenářům,

kteří se setkávají s problematikou e-learningu, ať už jako výzkumníci, uči

telé, studenti, nebo manažeři či personalisté. Domníváme se, že celá řada

témat bude zajímavá i pro čtenáře z řad širší veřejnosti. V neposlední řadě

je pak kniha určena těm, kteří se snaží rozvíjet a inovovat různé formy

vzdělávání (také) pomocí digitálních technologií.

Brno únor 2016

Za autorský kolektiv Jiří Zounek

18

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KNIZE

A JEJÍ ONLINE PODPOŘE

Charakter knihy

Kniha se zabývá problematikou e-lear

ningu a využití digitálních technologií

ve vzdělávání, přičemž nejde  o učebnici 

e-learningu nebo  návod „jak (se) správ

ně a efektivně učit online či s digitálními

technologiemi“. Jsme si totiž vědomi

ošidnosti jakýchkoliv „zaručených“ rad

v oblasti e-learningu, ale i ve vzdělávání

obecně.

Publikace má vedle odborných cílů také cíle didaktické. K jejím cílům patří

zejména čtenáře inspirovat k přemýšlení, k uvědomění si souvislostí mezi

technologiemi a učením (se)

2

, přimět ho ke kritickému srovnání vlastního

pojetí učení (se) s těmi, které představujeme v naší knize. V neposlední

řadě chceme podnítit čtenáře k hledání dalších, třeba i nevyzkoušených

cest v oblasti učení (se) s pomocí různých „digitálních pomoc níků“.

Po odborné stránce kniha vychází z dlouhodobého studia relevantních

zdrojů jak českých, tak zejména zahraničních. Opíráme se  o teoretický 

rámec, který zahrnuje nejenom vlastní proces lidského učení a jeho pro

měny v době digitálních technologií, ale také o teorie učení. Ty ovlivňují

obecné pojetí e-learningu i jeho konkrétní aplikace.

Do knihy jsme zařadili kapitolu o zdrojích empirických (statistických) 

dat  a výzkumu e-learningu. Představujeme nejen velká mezinárodní

výzkumná šetření, ale poměrně netradiční či nové přístupy k výzkumu

e-lear ningu. V knize využíváme výsledky mnoha  empirických výzkumů,

které přinášejí relevantní informace o pedagogické realitě v oblasti e-lear

ningu. V textu využíváme i výsledky vlastních výzkumů (i metodolo

gické zkušenosti), protože všichni autoři se věnují výzkumu e-learningu.

Výsledky výzkumů mohou revidovat, či dokonce bourat některé mýty

a nereálná očekávání, které se v souvislosti s e-learningem poměrně často

objevují. Jindy zase naznačují, kde je potenciál digitálních technologií ve

2

V knize využíváme často zkratku učení (se), přičemž učením zde chápeme vyučování

a učením se osvojování znalostí, dovedností a návyků atp.

http://knihaelearning.cz/o_knize.html

Základní informace o knize a její online podpoře

19

vzdělávání a kde jsou jejich slabé stránky, nebo dokonce negativa. Kniha

může posloužit také jako inspirace k budoucím empirickým výzkumům

v oblasti e-learningu, protože ukazuje poměrně velké množství témat,

která na seriózní empirický výzkum teprve čekají.

Tato práce je v převážné míře založena na  zahraničních zdrojích, což může

skrývat nebezpečí, že například výsledky zahraničních výzkumů, ale i ně

které názory odborníků nejsou vždy aplikovatelné na naše prostředí. Srov

náme-li si však některé české a zahraniční studie (zejména z technologicky

vyspělých zemí) či například realitu ve využívání některých prostředků

moderních technologií na vysokých školách, zjistíme, že naše prostředí se

v mnoha ohledech od zahraničí příliš neliší. Domníváme se tedy, že tyto

výsledky mohou být využívány jako doklad či argument k některým názo

rům, byť samozřejmě po důkladné úvaze. Používání zahraničních zdrojů je

velmi přínosné či v tomto případě nezbytné, protože teorie i pedagogický

výzkum v oblasti e-learningu v ČR zatím pokrývá pouze některé oblasti.

Z těchto důvodů jsme do  příloh zařadili seznam  uznávaných odborných 

zahraničních časopisů a vědeckých konferencí zaměřených na proble

matiku ICT ve vzdělávání a e-learningu. Dále je v přílohách seznam  ně

kolika  volně  dostupných odborných knih v anglickém jazyce, které je

možné si v elektronické podobě volně stáhnout.

Terminologická poznámka

V publikaci budeme používat termín e-learning, který se skládá ze dvou

částí. „E“ můžeme překládat jako „elektronické“, a představuje tedy pro

blematiku vztahující se k vlastním prostředkům a nástrojům digitálních

technologií. V této práci se budeme věnovat převážně online technolo

giím, ale nikoliv výhradně. Online  technologie vymezujeme jako širokou

škálu nástrojů, aplikací, systémů a služeb, které byly navrženy, vyvinuty

a jsou provozovány primárně v prostředí digitálních sítí (internetu).

„Learning“ označuje jeden ze stěžejních pojmů pedagogiky a psychologie,

ale i jeden z klíčových procesů v životě člověka – učení (podrobněji viz

úvodní kapitola). Spojovník mezi „e“ a „learning“ tak může opravdu sym

bolizovat „spojení“ či konvergenci možností digitálních technologií a prin

cipů učení, ale i (individuálních) potřeb všech aktérů vzdělávání. Musíme

na tomto místě poznamenat, že termín e-learning používáme zčásti kvůli

jeho zavedenému používání. Domníváme se však, že není daleko doba,

kdy ono „e“ nebude nutné používat, protože bude natolik běžné v oblasti

vzdělávání, že bude nadbytečné. Obdobně je tomu s „online“ u technolo

gií. V této knize již od tohoto označení upouštíme (i když je místy použí

váme), protože de facto všechny digitální technologie jsou dnes nějakým Základní informace o knize a její online podpoře 20 způsobem online. Na druhou stranu celá kniha není zdaleka pouze o online technologiích. V textu budeme používat termín učitel, kterého chápeme ve shodě s Průchou (2002) jako profesionála, jenž „provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, instruuje aj.)“ (s. 17). Druhým klíčovým aktérem je subjekt, který se učí. Vzhledem k tomu, že česká odborná terminologie je poněkud odlišná od terminologie anglicky psané odborné literatury a zejména od jejího termínu „learner“, budeme v knize používat termín student (případně „učící se“), přičemž tím máme na mysli subjekt, který se učí nebo je vyučován. Komu je kniha určena Při psaní knihy jsme měli na mysli jak odbornou (vědeckou), tak i širší čtenářskou veřejnost, která má zájem o nové poznatky a trendy ve vzdělávání, jež nejsou založeny pouze na zkušenosti, ale také na širším teoretickém pozadí, empirickém výzkumu a zdůvodněném konzervativismu v oblasti vzdělávání. Kniha je určena zejména:  učitelům vysokých škol, kteří hodlají implementovat do své výuky di

gitální technologie, nebo i těm pedagogům, kteří již některé z nich vy

užívají a chtějí získat další poznatky o e-learningu nebo se chtějí nechat

inspirovat k inovaci vlastní výuky;  odborníkům na vzdělávání i výzkumníkům, kteří se chtějí zabývat (pe

dagogickým) výzkumem e-learningu, ale také výzkumem digitálních

technologií a jejich rolí v každodenním životě jedinců (např. v infor

málním učení, při zábavě);  studentům všech učitelských oborů (i studentům andragogiky, peda

gogiky), kteří se připravují na dráhu učitele či vzdělavatele dospělých,

v jejichž výuce budou digitální technologie nutně sehrávat důležitou

roli;  studentům andragogiky, pedagogiky, psychologie, sociologie i dalších

oborů, kteří se chystají e-learning zkoumat v rámci svých závěrečných

prací;  všem, kteří chtějí hlouběji proniknout do teoretického pozadí e-lear

ningu a na tomto základě promýšlet a připravovat svoji vlastní výuku;  těm, kteří se chtějí učit pomocí online digitálních technologií a chtějí

mít alespoň základní přehled o nástrojích vhodných k učení, ale také se

chtějí dozvědět o možných slabinách či úskalích využívání digitálních

technologií při učení.

Základní informace o knize a její online podpoře

21

Kniha je dále určena také:  učitelům středních i základních škol, kteří zde mohou najít celou řadu

inspirací k vlastní výuce i k dalšímu sebevzdělávání;  studentům vysokých škol všech (neučitelských) oborů a specializací

(denního i kombinovaného studia), kteří chtějí využívat digitální tech

nologie ve svém odborném studiu;  vzdělavatelům dospělých, ať už zkušeným, nebo začínajícím, kteří

chtějí využívat e-learning ve výuce dospělých, a to i těch, kteří nejsou

zdatnými uživateli moderních technologií;  dospělým, kteří se chtějí poučit, jaké možnosti (i případná negativa)

přinášejí pro jejich vlastní rozvoj a učení moderní technologie;  vzdělavatelům v podnikové sféře, kteří mohou vyzkoušet a aplikovat

mnohé obecné postupy i konkrétní technologie. Jak s knihou pracovat a online podpora Z charakteru knihy vyplývají i naše doporučení, jak s knihou pracovat či jak ji studovat. Jedná se z naší strany opravdu pouze o doporučení. Čtenáři budou mít jistě rozdílné cíle, s nimiž ke studiu knihy přistoupí. Každý se proto sám nejlépe rozhodne, jak chce nebo potřebuje číst. S ohledem na přehlednost knihy je text každé kapitoly systematicky členěn. Na začátku je vždy heslovitě popsáno, co se čtenář dozví v dané kapitole, následuje stručný obsah kapitoly a vlastní text kapitoly členěný do podkapitol. U většiny kapitol jsou uvedeny rovněž „rámečky“, které obsahují výzkumná zjištění či doplňující informace. Ty mají dokumentovat či vysvětlit popisovanou problematiku ve většině případů pohledem empirických dat. V jiných případech jde o doplňující či rozšiřující informace k tématu. Za každou kapitolou je uveden souhrn celé kapitoly. Kompletní seznam použité literatury je uveden na konci knihy a elektronické zdroje jsou dostupné také na webových stránkách http://knihaelearning.cz/. Online podpora knihy http://knihaelearning.cz/ Důležitým doplněním knihy je online podpora, v níž čtenáři najdou odkazy uvedené v knize, takže mohou bez problémů studovat odkazované zdroje. Všechny odkazy  uvedené v knize  najde  čtenář  na  webu, který je členěn podle jednotlivých kapitol. Online část knihy přináší i některé doplňující informace, odkazy na webové stránky, portály, ale i další zdroje.

Základní informace o knize a její online podpoře

22

Protože jde o jakousi online složku knihy, má samotné online prostředí

bez knihy pouze omezenou vypovídací hodnotu.

K online podpoře knihy se čtenář snadno dostane pomocí QR kódů, které

jsou zařazeny u každé kapitoly. Lze tedy doporučit studovat knihu a mít

v ruce tablet nebo mobil. Bude tak možné se prakticky ihned podívat na

odkazovaný zdroj nebo si třeba vyzkoušet konkrétní popisovaný nástroj.

1. UČENÍ V ŽIVOTĚ

DNEŠNÍHO ČLOVĚKA

V této kapitole se dozvíte...  O procesu učení, jeho vymezení a jeho

základních charakteristikách.  O konceptu dovedností pro 21. století.  O celoživotním učení.  Jaké je naše pojetí e-learningu.  O blended learningu.

Stručný obsah kapitoly

První kapitola pojednává o základních charakteristikách učení, které vystihu

jí tento důležitý proces v životě člověka. Ukážeme také charakteristiky učení,

které začínají být zdůrazňovány zejména v poslední době – tzv. dovednosti

pro 21. století. Neopomeneme rovněž celoživotní učení, v jehož rámci mají

digitální technologie významné místo. V další části kapitoly se pak budeme

věnovat konkrétně e-learningu, který vnímáme jako jednu z podob učení

v současné společnosti, přičemž vysvětlíme naše široké pojetí e-learningu

zahrnující teorii, výzkum i reálné využívání digitálních technologií ve vzdě

lávání. Zaměříme rovněž pozornost na tzv. blended learning. 1.1 Vymezení učení jako klíčového procesu

v životě člověka

Mluvíme-li o e-learningu, pak musíme mít nutně na paměti, že se zabýváme především problematikou učení, tedy jedním z klíčových procesů v životě člověka. Současně jde o jedno ze základních témat pedagogiky a psychologie. Učení lze přitom stručně vysvětlit jako „získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného“ (Čáp, Mareš, 2001, s. 80). Illeris (2007) vnímá učení jako „jakýkoliv proces, který v živém organismu vede k permanentní změně jeho schopností a tato změna zároveň není následkem biologického vyzrávání nebo stárnutí“. Podrobnější vymezení předkládá Kulič (1992, s. 32), který píše, že „učení je proces, v jehož průběhu a důsledku mění člověk svůj soubor poznatků o prostředí přírodním i lidském, mění

http://knihaelearning.cz/uceni.html


E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi 24 své formy chování a způsoby činnosti, své vlastnosti osobnosti a obraz sama sebe i své vztahy k lidem kolem sebe a ke společnosti, ve které žije – a to směrem k jejich rozvoji a vyšší účinnosti. K těmto změnám dochází na základě zkušenosti, tj. výsledků předcházejících činností, které se transformují na systémy znalostí – na vědění. Jde přitom o zkušenost individuální nebo o přijímání a osvojování si zkušenosti společenské“. Učení  tedy  nelze  spojovat výhradně se  školou  a školním vzděláváním, ale jde  o proces  prostupující celý  lidský  život,  který  může  mít  celou  řadu  forem  i podob,  přičemž  se  může  odehrávat v různých kontextech i prostředích,  a to  včetně  prostředí virtuálního. Nesmíme rovněž zapomínat na to, že v procesu učení nejde jen o získávání znalostí a dovedností, ale učení zahrnuje rovněž sociální, emoční a společenskou dimenzi (Illeris, 2009). 1.1.1 Učení jako individuálně transformativní proces Za vlastní jádro učení je považován proces transformace. Během učení dochází ke kvantitativní i kvalitativní proměně počátečních vědomostí, dovedností, návyků, postojů do nové (transformované) podoby. Tento aspekt učení zdůrazňuje roli  individua v procesu učení,  jeho  osobní  transformaci, vlastní  přístupy k organizování vlastního učení  a znalostí Učení je tak možné chápat i jako existenciální činnost (Haythornthwaite, Andrews, 2011). Úroveň transformace je přitom závislá na způsobu, jakým se učení děje. Pokud se například někdo učí nový fakt pouze mechanicky a bez hlubšího pochopení, bude mít učení s velkou pravděpodobností velmi malou transformativní funkci a rovněž zřejmě dojde k velmi malému pokroku v nabývání nových znalostí. Pokud naopak musí učící se jedinec vynaložit při učení relativně velké úsilí (např. při řešení projektů nebo složitějších úkolů), může být stupeň transformace poměrně vysoký. Zmíněné typy učení jsou příklady tzv. „povrchového“ a „hloubkového“ učení (Biggs, 2003; Mareš, 1998). Je dobré si uvědomit, že studenti při učení používají různé styly,

3

strategie i přístupy k učení (Simsck, Balaban, 2010; Mareš,

1998), které vycházejí mimo jiné z předchozích zkušeností i genetických předpokladů (podrobněji viz Learner-Centered Psychological Principles, 1997). V e-learningu však vstupují významně do hry rovněž samotné technologie. Zdaleka přitom neplatí, že použití nejnovějších digitálních technologií 3

Styly učení v „klasickém slova smyslu“ ale jsou (přinejmenším v zahraničí) stále častěji

pod palbou kritiky. Více viz např. http://qz.com/585143/the-concept-of-different-lear-

ning-styles-is-one-of-the-greatest-neuroscience-myths/

Učení v životě dnešního člověka

25

vede automaticky k hloubkovému nebo obecně kvalitnímu/efektivnímu

učení. Nicméně technologie mohou být vhodným nástrojem k tomu, aby

bylo dosaženo vyšší úrovně transformace, například při řešení projektů

nebo při výuce využívající jako prostředky výuky hry či simulace.

Většinou bývá transformace v e-learningu spojována s oblastí intelektuál

ní, ale proces transformace v širším smyslu se může odehrávat také v ob

lasti emocionální, duchovní či fyzické, nebo může jít o jejich kombinace

(Andrews, Haythornthwaite, 2007). E-learning by tak měl brát v potaz

nejenom změny fyzické a intelektuální, ale i změny emoční či sociální.

Zejména dvě poslední oblasti by neměly být opomenuty, protože důraz

na ICT a vlastní technologii učení může, byť někdy nechtěně, upozadit

ostatní dimenze učení.

1.1.2 Sociální charakter učení

Učení není pouhý mechanický proces, díky němuž by bylo možné získat

znalosti či dovednosti pouhým přesunem obsahu od zdroje ke studentovi

(Reynolds, Caley, Mason, 2002). Akt transformace vytváří nové znalosti,

které jsou především výsledkem aktivity učícího se jedince. Dle Jarvise

(2009) „je to osoba jako celek, kdo se učí“ (s. 25), a to tím, že náš mozek

zpracovává vjemy, kterých se mu dostává, tak, aby jim dodal určitý vý

znam. Zároveň však připouští, že „osoba se učí v sociálních situacích [...]

nemůžeme tedy význam vytvářet samostatně; jsme sociální lidská stvoře

ní, vždy ve vzájemném vztahu, a jak dorůstáme, osvojujeme si sociální ja

zyk, takže takřka všechny významy budou reflektovat společnost, do kte

ré jsme se narodili“ (2009, s. 25). Z Jarvisovy teorie lze odvodit, že vztah

mezi učením a společností je oboustranný – učíme se ve společnosti, a tím,

jak se učíme a co se naučíme, tuto společnost (kde se učí i ostatní) měníme

(podrobně viz Jarvis, 2009, s. 25–29).

V podobném duchu pracuje Wenger (2009) s termínem communities of prac

tice. Ten by se do češtiny dal volně přeložit jako „komunity uplatnění“,

což lze chápat jako skupiny či kolektivy osob, které jistým způsobem sdí

lejí své životy, zkušenosti a navzájem se ovlivňují (Wenger, 2009, s. 212).

Podle Wengerovy teorie všichni v jakýkoliv okamžik „někam“ patříme,

a proto učení nemůže být chápáno jako samostatná aktivita. Pro každé

ho jedince to znamená, že „učení je záležitostí zapojení se a přispívání do

svých komunit uplatnění“ (Wenger, 2009, s. 213). Student může být členem

celé řady různých komunit, v jejichž rámci jsou rovněž vytvářeny a šířeny

znalosti. Příkladem institucionalizovaných a formálních skupin jsou sku

piny studentů určitého kurzu na vysoké škole nebo třídy na střední škole.

Neformální skupinou je například rodina nebo vrstevníci. Jak se ukazuje

E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi

26

v poslední době, internet a jeho služby představují velmi účinný prostře

dek umožňující vznik a „život“ různých virtuálních skupin či komunit.

Právě komunity, jejichž existence je založena na moderních technologiích,

jsou velmi často zmiňovány v souvislosti s e-learningem (Adelsberger,

2008; Bach, Haynes, Smith, 2007). Zajímavou otázkou je pak hodnota vrs

tevnického učení a učení od těch, kteří prokázali v online prostředí něja

kou expertní dovednost či dovednosti, a mají zde tudíž dobrou reputaci.

Taková „odbornost“ nemusí být sice uznávána nějakou oficiální autoritou,

je však uznávána nezávislou komunitou lidí (viz např. Ito, M. et al. 2010,

2013) a může mít poměrně velký vliv v oblasti informálního učení.

Uživatelé (studenti, učitelé, vědci, experti na určité téma) se již nemusejí

setkávat pouze v tradiční „kamenné” třídě či instituci, případně na kon

ferencích, ale mohou s ostatními sdílet virtuální prostředí, v němž mohou

komunikovat, ptát se, učit se, spolupracovat při řešení úkolů, případně

prezentovat a obhajovat svoje názory, postupy či řešení. Znalosti jsou

v těchto skupinách nabývány a sdíleny mnoha různými způsoby a stejně

tak prezentovány, hodnoceny či ověřovány (Andrews, Haythornthwaite,

2007). Jinými slovy, nová znalost je testována a modifikována při interak

cích jedince s okolním světem jak fyzickým, tak sociálním, ale i s men

tálním světem vlastních myšlenek (Driscoll, 2005; Engeström, 1999a in

Andrews, Haythornthwaite, 2007; Illeris, 2007). Kontext  učení  odehráva

jící  se  díky  digitálním technologiím mimo  tradiční  vzdělávací instituce 

může  v některých případech sehrávat významnější roli  v získávání zku

šeností  s učením (a učením se  učit)  než  v tradičně nastavených studij

ních  programech. To samozřejmě není pravidlem, ale digitální technolo

gie umožňují mimo jiné nenásilně propojit svět učení a reálný svět v jedno

komplexní výukové prostředí (srov. Punie, 2006).

1.1.3 Učení v širších souvislostech

Zmíněné individuální i sociální aspekty učení sice vystihují podstatu lid

ského učení, ale nepostihují plně širší rámec, v němž se učení odehrává.

Haythornthwaiteová a Andrews (2011) proto mluví o politických aspek

tech učení, v nichž se manifestuje moc, a to v několika rovinách. Makro

rovina  zahrnuje nejenom vzdělávací politiku, ale  také  teoreticko-pe

dagogickou  rovinu  vzdělávání či  diskurz. Vzdělávací politika odráží

sociální, ekonomický, kulturní a politický kontext vzdělávání i zájmy celé

řady aktérů. Důležitou roli zde má stát, ale i mezinárodní organizace a Ev

ropská unie

4

(Průcha, Walterová, Mareš, 2009), které mají vliv nejenom na

4

Evropská unie (EU) přijala několik strategických dokumentů, viz např. dokument Evro

pa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (http://ec.europa.eu/

Učení v životě dnešního člověka

27

formální strukturu vzdělávacího systému, ale také na prosazování různých opatření či reforem – včetně například zavádění ICT do vzdělávání, případně podpory e-learningu (viz také Zounek, 2006). V ČR je pak nyní (v době vzniku této knihy – počátek roku 2016) pro oblast e-learningu klíčový dokument s názvem Strategie digitálního vzdělávání ČR  do  roku  2020 (http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-digitalniho-vzdelavani- -do-roku-2020), který se zaměřuje na situaci v předškolním, základním a středním vzdělávání s nezbytným přesahem do oblasti přípravy učitelů na vysokých školách a na další vzdělávání učitelů v praxi. Dokument zároveň cílí i na vzdělávací prostředí mimo školu. Strategie obsahuje následující prioritní cíle: 1. otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií; 2. zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi; 3. rozvíjet informatické myšlení žáků.

5

Strategie pojmenovává několik klíčových oblastí,

k nimž patří nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům, rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků i učitelů, budování a obnova vzdělávací infrastruktury, podpora inovačních postupů, sledování, hodnocení a šíření výsledků (zde je zahrnuta např. příprava podmínek pro využití velkých dat ve školství), zajištění systému podporujícího rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy (mimo jiné metodická podpora), zvýšení porozumění veřejnosti cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání. Jde o první český strategický dokument, který počítá s výzkumem a evaluací využívání ICT ve vzdělávání. Obecně je ve strategii kladen důraz na sběr a využívání relevantních dat a poznatků o ICT ve vzdělávání (samozřejmě při zachování všech etických principů), které je později možné využít např. při rozhodování na různých stupních školské správy, ale také při

europe2020), Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě

(http://databaze-strategie.cz/cz/eu/strategie/strategicky-ramec-evropske-spoluprace-ve-

-vzdelavani-a-odborne-priprave-education-and-training-2020-et-2020?typ=download).

V ČR je to pak dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (http://www.

vzdelavani2020.cz/). 5

Informatické myšlení (computational thinking). Jde o relativně nový pojem, který odráží

potřebu porozumění světu kolem nás z nové perspektivy. Touto perspektivou jsou in

formace a způsoby, jakými fungují digitální technologie. Jde o způsob uvažování, který

používá informatické metody řešení problémů, a to včetně problémů komplexních či

nejasně zadaných. Rozvíjí schopnost analyzovat a syntetizovat, zevšeobecňovat, hledat

vhodné strategie řešení problémů a ověřovat je v praxi. Vede k přesnému vyjadřování

myšlenek a postupů a jejich zaznamenání ve formálních zápisech, které slouží jako vše

obecný prostředek komunikace. Pracuje se základními univerzálními pojmy, které pře

sahují současné technologie: algoritmus, struktury, reprezentace informací, efektivita,

modelování, informační systémy, principy fungování digitálních technologií (viz např.

Voogt et al., 2015).

E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi

28

úpravách strategie či budoucích vizí. V dokumentu je také kladen důraz

na podporu učitelů ve využívání digitálních technologií, ale současně jsou

zmiňovány potřeby žáků, což v předchozích dokumentech nebylo úplně

běžné, protože byl důraz kladen např. na infrastrukturu či vzdělávání uči

telů.

Druhým významným dokumentem je Strategie digitální gramotnosti ČR 

na  období  2015  až  2020 (http://www.mpsv.cz/cs/21498), kde jeden ze stra

tegických cílů směřuje k podpoře systému vzdělávání a učení prostřed

nictvím digitálních technologií. Tento dokument si klade za cíl rozvíjet

„digitální gramotnost občanů ČR tak, aby byli připraveni využít potenciál

digitálních technologií ke svému celoživotnímu osobnímu rozvoji, ke zvy

šování kvality života a ke společenskému uplatnění“ (Strategie digitální

gramotnosti, 2015, s. 3).

Teoreticko-pedagogická  rovina pak reflektuje obecné pojetí či otázky

učení, které se odvíjejí od převažujícího teoretického/didaktického pa

radigmatu. Paradigma pak z velké části „určuje“ převažující nazírání na

podstatu procesu učení, role jednotlivých aktérů ve výuce a učení, pří

padně také to, jaké dovednosti či znalosti by si měl jedinec osvojit, aby byl

schopen se uplatnit ve společnosti.

Uvažujeme-li o teoreticko-pedagogické rovině, je zde ještě jeden fenomén,

o němž se v souvislosti s ICT mluví velmi málo. Tímto fenoménem je dis

kurz, který můžeme definovat jako „způsob vnímání skutečnosti v da

ném oboru a v dané době, což se v prvé řadě projevuje v jazyce a ve druhé

řadě v rámování debaty uvnitř daného oboru“ (Švaříček, 2013, s. 56). Jak

uvádí citovaný autor, diskurz nestanovuje seznam témat, o kterých není

možné hovořit, ale upřednostňuje ur



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist