načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Dvojité salto na talíři - Michala Jendruchová

-14%
sleva

Kniha: Dvojité salto na talíři
Autor:

Monika měla vše, co si jen obyčejná holka může přát. Vysněnou práci v redakci časopisu, malého synka a za manžela trenéra z fitka. Teď však nastupuje do léčebny, aby se pokusila ...
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  249 Kč 214
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-04-10
Počet stran: 160
Rozměr: 115 x 185 mm
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2018-15
ISBN: 9788026711162
EAN: 9788026711162
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Monika měla vše, co si jen obyčejná holka může přát. Vysněnou práci v redakci časopisu, malého synka a za manžela trenéra z fitka. Teď však nastupuje do léčebny, aby se pokusila uzdravit z nemoci, která ji téměř zabila. Kde se stala chyba? A co Monika udělá, když se v léčebně nečekaně setká s Michalem, svou spřízněnou duší? Podaří se jí zachránit rodinu? Musí udělat osudový krok – dvojité salto v životě i na talíři, aby se odrazila ode dna. Jaké to je mít za muže fitness trenéra? Docela úmorné, vezmeme-li v potaz sklony k nadváze, sebevědomí na bodu mrazu, pramalou vůli, naprostý sportovní antitalent a neustálou chuť na čokoládu…

Kniha je zařazena v kategoriích
Michala Jendruchová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Připadala jsem si jako Bridget Jonesová, když jsem byla ve svých jednadvaceti letech s pár kily navíc, s dikta ­ fonem v ruce a rozklepanými koleny vyslána na svou první reportáž. Do fitness centra! Zařízením podob­ ného typu jsem se dosud z dálky vyhýbala. Upocená těla, podivné stroje a pro mě nepochopitelné běhání na páse s tupým pohledem na obrazovku před sebou mi nijak zvlášť neimponovaly. Naopak. Zdejší osazen­ stvo jsem si představovala jako hloupé namakance, nabušené machříky, vyumělkované lidi. Uvažovala jsem tím způ sobem, že se zde scházejí převážně po­ vrchní metro sexuálové láskyplně si hýčkající své svaly. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se za jednoho tako­ vého pro vdám. A už vůbec by mě nenapadlo, že se za něj provdám šťastně. Když mě jako elévku v  ženském časopise šéfre­ daktorka vyzvala, abych si vyzkoušela na vlastní kůži 7 hodinu s  trenérem a  napsala svižný článek, podotý ­ kám, že můj první, přepadaly mě mdloby. Sportu jsem nikdy moc nedala. Respektive vůbec nic. Jako dítě jsem bývala naložená v knížkách a snila o dráze spi­ sovatelky, hlasatelky nebo redaktorky. To třetí se mi nyní mělo splnit. Pakliže si to hned první zakázkou nezkazím. „Sportem nepolíbená, to je nejlepší...“ rozplývala se Lenka, moje nová nadřízená. Zatímco ona se radostí téměř roztékala, mně tuhla krev v žilách a sotva jsem stála na nohou. Tepová frekvence mi rychlostí blesku vyskočila, aniž bych zvedla jedinou činku. ••• „Dobrý den, jmenuju se Monika a  mám domluve­ ný trénink s Petrem Šenkýřem,“ špitla jsem stydlivě prsa té černovlásce, která právě na baru míchala jakýsi podivný koktejl. „Ahoj, to jsem já,“ ozvalo se od běhacího pásu dřív, než černovláska stačila odpovědět. Otočila jsem se za hlasem a podlomila se mi kolena. „Čekám tu na tebe.“ Hrnulo se ke mně cosi nepo­ psatelně krásného. „Petr,“ podal mi ruku a usmál se tak mile, až jsem lapala po dechu. Nemohla jsem spustit oči z  vyrýsovaných tricepsů, jež vyčuhovaly ze sexy trička s nápisem trenér. Velké pomněnkové oči, špinavé blond vlasy v délce po ramena, na bradě dvoudenní strniště. Tedy dámy, kdybych byla pán­ bíčkářka, chodila bych se k němu modlit. Prostě boží obrázek. 8 „Tady si všichni tykají, tak promiň tu moji neoma­ lenost, doufám, že tě to neurazí. Ale kdyby ti to vadilo, budu ti klidně říkat milostivá,“ smál se a hnal mě do šatny. „Převlékni se a  sejdeme se na baru. Zatím ti ob jed nám ionťák, aby se ti dobře cvičilo.“ Uf. Se spadlou bradou jsem zůstala zírat na ten modrooký obrázek neschopná jakéhokoliv slova. „No tak, šup šup, utíkej, ať stihneme všechno, co jsem si pro tebe připravil,“ smál se a v očích mu probleskovaly veselé jiskřičky, což ho činilo ještě přitažlivějším. Tak tedy, jde se na věc. Odlepila jsem se z místa a zamířila do dveří, které mi „představil“ jako šatnu. Ne že by to na nich nebylo napsáno, ale já bych v tu chvíli měla spíš tendenci v šoku vrazit do zdi. Horko těžko jsem se soukala do legín a volného trička, jehož účelem mělo být zakrytí mé břišní partie. To bude tra­ pas, uvažovala jsem polohlasně. Před takovým muž­ ským se určitě nakrucují modelky, vystajlo vané fit­ nessačky a umělé prsatice. A teď tady já, s břichem jako po porodu, zadkem jako tele, stehny jako zápasnice... „Bylas někdy ve fitku?“ ptal se mě v úvodu ho diny. „Copak na to vypadám? Podívej se na moje špeky a bude ti to hned jasný,“ shodila jsem ironicky samu sebe. Ale co mi zbývalo, že? „Klídek, seš krásná ženská, dáme pár tréninků, upra víme jídelníček a vlastní máma tě nepozná,“ smál se mile. „Jak pár tréninků?“ vyděsila jsem se. „Já jdu jen dneska. A  ještě s  diktafonem, nezapamatovala bych si, co jsme všechno dělali,“ vymlouvala jsem se a těšila se spíš na rozhovor, který mi přislíbil po absolvování ukázkové lekce. Jen se pousmál s výrazem „já vím své“. 9


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.