načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice - Jaroslava Dittrichová; Jitka Ptatscheková

Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice

Elektronická kniha: Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice
Autor: ;

Na trhu ojedinělá monografie je věnována nejdůležitějším událostem novodobého vývoje domácí měny a bankovnictví v České republice v letech 1990 až 2012. Publikace vznikla při ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 144
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4681-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vývoj českého bankovního trhu a české koruny v letech 1990-2012 spolu s teoretickým výkladem věnovaným otázkám měny a bankovnictví.

Popis nakladatele

Na trhu ojedinělá monografie je věnována nejdůležitějším událostem novodobého vývoje domácí měny a bankovnictví v České republice v letech 1990 až 2012. Publikace vznikla při příležitosti dvacátého výročí vzniku České národní banky, České republiky a v neposlední řadě české koruny. Práce vychází z teoretických východisek věnovaných oblastem měnového kurzu a centrálního a obchodního bankovnictví. V analytické části se autorky podrobně zabývají jednotlivými roky a sledují nejvýznamnější události z vybraných oblastí. Jádro knihy tvoří empirická analýza a přehled vývoje české koruny a obchodního bankovnictví v České republice. Nejdůležitější události jsou shrnuty v závěrečné kapitole, kde jsou vymezeny základní etapy vývoje sledovaných ekonomických jevů a veličin. Součástí publikace je také chronologický přehled významných událostí. (na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice)

Předmětná hesla
Česká koruna -- od 1993
Komerční bankovnictví -- Česko -- od 1993
Bankovní systémy -- Česko -- od 1993
Zařazeno v kategoriích
Jaroslava Dittrichová; Jitka Ptatscheková - další tituly autora:
Vývoj a výchova děťátka do dvou let -- Psychomotorický vývoj Vývoj a výchova děťátka do dvou let
 (e-book)
Vývoj a výchova děťátka do dvou let -- Psychomotorický vývoj Vývoj a výchova děťátka do dvou let
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Na trhu ojedinělá monografie

je věnována nejdůležitějším událostem

novodobého vývoje domácí měny

a bankovnictví v České republice

v letech 1990 až 2012. Publikace vznikla

při příležitosti dvacátého výročí

vzniku České národní banky, České

republiky a v neposlední řadě české

koruny. Práce vychází z teoretických

východisek věnovaných oblastem

měnového kurzu a centrálního

a obchodního bankovnictví.

V analytické části se autorky podrobně

zabývají jednotlivými roky a sledují

nejvýznamnější události z vybraných

oblastí. Jádro knihy tvoří empirická

analýza a přehled vývoje české koruny

a obchodního bankovnictví v České

republice. Nejdůležitější události jsou

shrnuty v závěrečné kapitole, kde

jsou vymezeny základní etapy vývoje

sledovaných ekonomických jevů

a veličin. Součástí publikace je také

chronologický přehled významných

událostí.

Jitka Ptatscheková

Jaroslava Dittrichová

Dvacet let

České koruny

na pozadí vývoje

obchodního bankovnictví

v České republice

Dvacet let české koruny

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Jitka PtatschekováJaroslava Dittrichová



Grada Publishing

Jitka Ptatscheková

Jaroslava Dittrichová

Dvacet let

České koruny

na pozadí vývoje

obchodního bankovnictví

v České republice


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno. Ing. Jitka Ptatscheková, Ph.D. Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice Kniha je monografie TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5121. publikaci Odborně recenzovali: doc. RNDr. František Jirásek, DrSc., Dr.h.c. PhDr. Ing. Helena Jáčová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědná redaktorka Mgr. Martina Němcová Grafická úprava a sazba Milan Vokál Počet stran 144 První vydání, Praha 2013 Vytiskla tiskárna Carter eproplus, s.r.o. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-4681-4 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8459-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8460-1 (ve formátu EPUB)Obsah O autorkách ................................................ 7

Slovo úvodem ............................................... 9

1 Teoretická východiska .................................... 11

1.1 Měna a měnový kurz ................................. 11

1.1.1 Měna, peníze a měnový kurz .................... 11

1.1.2 Kotace měnového kurzu ........................ 13

1.1.3 Trh s cizími měnami ........................... 15

1.1.4 Systémy měnových kurzů ....................... 16

1.1.5 Evropská měnová unie ......................... 17

1.1.6 Platební bilance ................................ 19

1.2 Centrální bankovnictví ............................... 23

1.2.1 Funkce centrální banky ......................... 23

1.2.2 Nástroje měnové politiky ....................... 29

1.2.3 Bilance centrální banky ......................... 33

1.2.4 Evropská centrální banka ....................... 35

1.3 Obchodní bankovnictví ............................... 37

1.3.1 Finanční trh v rámci ekonomického systému ...... 37

1.3.2 Finanční zprostředkovatelé ...................... 38

1.3.3 Rozdělení finančního trhu ...................... 39

1.3.4 Obchodní banky ............................... 40

1.3.5 Bankovní systém ............................... 41

1.3.6 Bilance obchodní banky ........................ 42

1.3.7 Bankovní produkty ............................ 44

1.3.8 Bankovní finančně úvěrové produkty ............. 46

1.3.9 Depozitní bankovní produkty ................... 49

1.3.10 Platebně zúčtovací produkty ..................... 50 Analýza vývoje české koruny a bankovního trhu v České

republice ................................................ 53

2.1 Vývoj české koruny 1990–2012 ......................... 53

2.2 Bankovní vývoj 1990–2012 ............................ 82

3 Bankovní systém v současnosti ........................... 105

4 Milníky ve dvacetileté historii české koruny a obchodního

bankovnictví v ČR ...................................... 111

5 Chronologický přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Souhrn ................................................... 119

Summary ................................................. 121

Zusammenfassung ........................................ 123

Seznam obrázků .......................................... 125

Seznam tabulek ........................................... 127

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Seznam literatury ......................................... 131

Legislativa ................................................ 137

Internetové zdroje ......................................... 139

Rejstřík .................................................. 140


7

O autOrkách

Ing. Jitka Ptatscheková, Ph.D Působí na katedře ekonomie Fakulty informatiky a managementu Uni­ verzity Hradec Králové jako odborná asistentka. Její odborný zájem se dlouhodobě orientuje na problematiku mezinárodních financí, evrop­ ské integrace, finančních trhů a peněžních vztahů.

Je spoluautorkou skript Základy financí vydaných v  nakladatelství Gaudeamus, autorkou odborných článků a recenzí publikovaných v časo­ pisech Bankovnictví, E+M, Politická ekonomie a Prague economic papers.

Dlouhodobě se aktivně věnuje oblasti e­learningu. Je autorkou e­lear­ ningových kurzů Mezinárodní finance, Základy financí, Basics of finance, Grundlagen des Finanzwesens a Evropská integrace. Její kurz Europäeische Integration byl několik let zahrnut do výuky na Fachhochschule für öffent­ liche Verwaltung und Rechtspflege in Bayern, která leží v německém městě Hof.

Pracovala jako řešitelka a spoluřešitelka vědeckých a rozvojových grantů FRVŠ, AKTION a GAČR. Je zapojena do organizačního výboru mezinárodní konference Hradecké ekonomické dny. Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Od roku 1996 působí na katedře ekonomie Univerzity Hradec Králové. Po ukončení studia oboru Finance a úvěr na Vysoké škole ekonomické v Praze pracovala v hospodářské praxi a na Obchodní akademii. Doktorát v oboru odvětvové ekonomiky na České zemědělské univerzitě v Praze ukončila v roce 2006 obhajobou disertační práce Efektivní integrace finan­ čních a bankovních služeb do evropských struktur.

Od roku 1996 se zaměřuje na problematiku finančních trhů, je autor­ kou skript, odborných publikací, článků a přednášek. Spolupodílí se na

8

řešení projektů podporovaných ze zdrojů Evropské unie, Ministerstva

pro místní rozvoj ČR a FRVŠ, v programovém a organizačním výboru

konference Hradecké ekonomické dny.

slOvO úvOdem

Po zániku České a Slovenské federativní republiky vznikla

k 1. 1. 1993 Česká republika a ke stejnému datu došlo k založení České národní banky.

Česká koruna vznikla na základě zákona o oddělení měny okolková­ ním v období od 4. února do 8. února 1993. V historii existence české koruny můžeme najít několik důležitých mezníků, které byly rozhodující pro utváření jejího charakteru. K nejdůležitějším prvotním úkolům patři­ la náprava kurzových vztahů a dosažení směnitelnosti nové domácí měny.

Dalším velmi důležitým obdobím byl rok 1997, v němž proběhly mě­ nové turbulence. Téhož roku opustila ČNB fixní devizový kurz a zavedla kurz plovoucí. Ve stejném roce změnila transmisní mechanismus a začala sledovat inflační cíl.

Odborná monografie Dvacet let české koruny na pozadí vývoje ob­ chodního bankovnictví v  České republice je věnována nejdůležitějším událostem novodobého vývoje domácí měny a bankovnictví v  České republice. Autorky si kladou za cíl vytvořit odbornou publikaci, která by zachytila vývoj české koruny a bankovnictví v letech 1990 až 2012.

Odborná kniha vznikla při příležitosti dvacátého výročí vzniku České národní banky, České republiky a v neposlední řadě české koruny.

Práce vychází z teoretických východisek věnovaným oblastem měnové­ ho kurzu, centrálního bankovnictví a obchodního bankovnictví. V ana­ lytické části se autorky zabývají podrobně jednotlivými roky a sledují nejvýznamnější události z vybraných oblastí. Jádro práce obsahuje empi­ rickou analýzu a přehled vývoje české koruny a obchodního bankovnic­ tví v České republice. Ve čtvrté kapitole prezentují autorky prostřednic­ tvím vymezení milníků vývoje české koruny a obchodního bankovnictví výsledky, které vyplynuly z  provedených analýz. Pátá kapitola zahrnuje podrobný chronologický přehled jednotlivých zásadních událostí, jež se během sledovaného období uskutečnily.

Součástí publikace je dále seznam literatury, souhrn v českém, anglic­ kém a německém jazyce, seznam obrázků, tabulek a zkratek. Úplný závěr tvoří rejstřík pojmů.

Objektem zkoumání předkládané práce je česká koruna a její vývoj v kontextu vývoje obchodního bankovnictví v ČR. Z uvedeného vyplývá metoda zkoumání. Autorky postupovaly chronologicky. Vývoj a udá­ losti hodnotily a poté demonstrovaly na číselných údajích. Tyto údaje byly analyzovány a kriticky hodnoceny. Při práci postupovaly autorky od minulosti do současnosti, tj. od roku 1990 až do roku 2012. Přestože je cílem monografie zkoumat dvacet let vývoje české koruny, tj. 1993–2012, považovaly autorky za důležité zachytit také události roků 1990–1992.

Časové řady zkoumaných ekonomických jevů jsou podle sledované veličiny v rozmezí délky 5 až 20 let. Číselné údaje byly čerpány převážně z databází České národní banky.

Primárním cílem práce je zhodnocení a zachycení nejdůležitějších fází vývoje české koruny a bankovnictví v České republice. Výsledkem práce je zjištění nejvýznamějších etap a milníků ve vývoji české koruny a bankovnictví v České republice v letech 1993 až 2012.

Autorky se podílely na tvorbě odborné monografie v následujícím rozsahu:

ӽ Ing. Jitka Ptatscheková, Ph.D. zpracovala kapitoly Slovo úvodem,

1.1, 1.2, 2.1, Souhrn, Summary a Zusamenfassung.

ӽ Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. zpracovala kapitoly 1.3, 2.2 a 3.

ӽ Na ostatních částech publikace pracovaly společně.

11

1 teOretická výchOdiska

Následující část obsahuje základní teoretická východiska

práce, z  nichž autorky vycházely při zpracování analýzy vývoje české

koruny a obchodního bankovnictví v České republice. Zahrnuje vysvět­

lení pojmů měna, peníze a měnový kurz. Dále obsahuje základní poj­

my z oblasti platební bilance, centrálního bankovnictví a obchodního

bankovnictví.

1.1 Měna a měnový kurz

Úvodní kapitolu začneme vysvětlením pojmů měna a peníze. Poté bu­

deme pokračovat vybranými pojmy mezinárodních financí. Definujeme

měnový kurz, kotaci měnového kurzu a trh s cizími měnami. Dále se bu­

deme zabývat systémy měnového kurzu a platební bilanci. Samostatnou

část budeme věnovat Evropské měnové unii.

1.1.1 Měna, peníze a měnový kurz

Za měnu je třeba považovat státem uznaný a upravený druh peněz, který

plní peněžní funkce na určitém státním území (Němeček, 2000, s. 33).

Většinou se uvádějí následující tři základní funkce peněz:

a) prostředek směny,

b) uchovatel hodnoty,

c) zúčtovací jednotka.

1

Peníze jako prostředek směny umožňují placení za zboží, služby a úhradu

dluhu. Tato funkce je determinující pro podobu peněz. V historii se

velmi osvědčily drahé kovy, které se  vyznačují relativní nedostupností

a trvanlivostí. Použití peněz jako prostředku směny snižuje čas vynaložený

na směňování zboží a služeb, který se zahrnuje obvykle do transakčních

nákladů.

Peníze se mohou držet také jako úspory. Pak plní funkci uchovatele

hodnoty kupní síly v čase.

Schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty je stejně jako v pří­

padě funkce prostředku směny vázána na existenci uspořádaných měno­

vých poměrů v zemi. V období vysoké nebo nestabilní inflace plní peníze

funkci uchovatele hodnoty pouze nedokonale. V případě hyperinflace ji

pak mohou zcela ztratit (Kulhánek, 2006, s. 51).

Peníze jako zúčtovací jednotka vyjadřují cenu zboží, služeb, pohle­

dávek a dalších aktiv či pasiv. Opět je typické, že dochází ke snižování

transakčních nákladů.

Za peníze v tom nejobecnějším vymezení lze teoreticky považovat ja­

kékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služ­ by nebo při úhradách dluhů (Revenda a kol., 2012, s. 14). Tato teoretická definice nevymezuje zcela přesně, která aktiva by v naší ekonomice měla být považována za peníze. Pokusíme se proto peníze vymezit prostřed­ nictvím empirické definice.

Empirická definice peněz používá takové vymezení peněz, které nej­

lépe předpovídá vývoj proměnných, o nichž se předpokládá, že by je peníze měly vysvětlit. Jedná se o proměnné jako inflace či hospodářský cyklus. Tomuto vymezení peněz odpovídá veličina, která se označuje jako peněžní zásoba.

Na základě sledování kvantitativního vývoje jednotlivých složek peněz

se sestavují měnové agregáty.

Měnové agregáty jako výsledek empirické definice peněz představují

souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity (Revenda, 1999, s. 86). Vymezení, sledování a kontrola měnových agregátů má především význam pro měnovou politiku.

Dalším významným termínem souvisejícím s penězi je měnová báze.

Obsahuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, jejichž vývoj

může centrální banka bezprostředně ovlivňovat:

Měnová báze =

oběživo v držbě nebankovních subjektů

a v pokladnách bank

+

povinné minimální a dobrovolné rezervy bank

na účtech u centrální banky

(Zdroj: Revenda a kol., 2012, s. 19)

Za oběživo se považují bankovky a mince v držbě nebankovních subjektů.

Měnový kurz je z kvantitativního hlediska poměr, v jakém se směňují dvě navzájem cizí měny, neboli cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (Radová a kol., 2009, s. 262).

Hodnota měnových kurzů se v  důsledku působení mnoha faktorů neustále mění. Příčinou je změna nabídky a poptávky po devizách, kte­ rá je determinována mnoha faktory. Z  rozsáhlé skupiny determinantů měnového kurzu můžeme uvést úrokovou míru, vývoj cenové hladiny, očekávání, politickou situaci a hospodářskou stabilitu.

V důsledku změn nabídky a poptávky vzniká na devizovém trhu ne­ rovnováha, která se projeví zhodnocením (apreciací), anebo znehodno­ cením (depreciací).

Zhodnocením domácí měny nazýváme situaci, kdy se hodnota kurzu v absolutním vyjádření snižuje. Ke zhodnocení domácí měny dochází, pokud se zvýší poptávka po domácí měně, anebo se za jinak nezměně­ ných okolností zvýší nabídka měny cizí. Současně dochází ke znehod­ nocení zahraniční měny.

Znehodnocení domácí měny nastává v důsledku převisu nabídky do­

mácí měny nad měnou cizí, anebo zvýšení poptávky po zahraniční měně při nezměněné nabídce domácí měny. Při znehodnocení ztrácí domácí měna vůči cizí na hodnotě. Měnový kurz v absolutní hodnotě roste. 1.1.2 Kotace měnového kurzu Vyjádření měnového kurzu se nazývá kotací. Obvykle se můžeme setkat s  přímou kotací. Přímá kotace udává cenu jedné zahraniční jednotky v jednotkách domácí měny.

14

Měnový kurz v přímé kotaci:

(1)

Kdy: ER

A/B

= měnový kurz v přímé kotaci,

A = domácí měna,

B = zahraniční měna.

Ve výjimečných případech bývá přímá kotace vztahována k násobkům

cizí měny. Zpravidla se jedná o stonásobky nebo tisícinásobky. Tento

způsob se využívá u kotací, které by jinak při uvedení přepočtu k jedné

jednotce cizí měny vyšly nižší než jedna. Například se stonásobkem se

můžeme setkat u kurzu CZK/JPY.

Dalším možným způsobem je vyjádření měnových kurzů prostřed­

nictvím nepřímé kotace.

Nepřímá kotace udává, kolik jednotek zahraniční měny se musí vy­

naložit na získání jedné jednotky měny domácí.

Měnový kurz v nepřímé kotaci:

(2)

Kdy: ER

A/B

= měnový kurz v nepřímé kotaci,

A = zahraniční měna,

B = domácí měna.

Nepřímá kotace se zachovala z  historických důvodů, a to například

u britské libry. Důvodem využívání pro kotaci britské libry byla

skutečnost, že se ve Velké Británii nepoužíval decimální systém (Beike,

Schlütz, 2005, s. 256).

1

A/B

početjednotekměnyA

ER

jednotkaměny B

=

1

A/B

početjednotekměnyA

ER

jednotkaměny B

= 1.1.3 T rh s cizími měnami Trh s  cizími měnami zahrnuje trh deviz a trh valut (Obr. 1.1). Valuty označují cizí měny v hotovostní podobě. Devizami jsou označovány cizí měny v bezhotovostní podobě.

Kurz kotovaný pro valuty je zpravidla vyšší než kurz kotovaný pro devizy. Vysvětlení můžeme hledat ve vyšších nákladech, které s  sebou přináší manipulace s bankovkami a mincemi. Výjimečnou situaci v České republice představoval rok 1997, kdy platila opačná situace. Z  důvodu krize české koruny, kdy občané směňovaly korunové vklady na cizí měnu, byly valutové kurzy nižší než kurzy devizové.

TRH S CIZÍMI MĚNAMI

Valutový trh Devizový trh

Obr. 1.1 Trh s cizími měnami (zdroj: vlastní zpracování) Pro devizy a valuty kotují banky kurzy střed, nákup a prodej. V případě kurzu nákup (bid) vystupuje banka či obchodník s  devizami (dealer, makléř) jako kupující cizí měny. V opačném případě, kdy vystupuje banka jako prodávající zahraniční měny, se používá kurz prodej (offer).

Kurz prodej je vždy vyšší než kurz nákup. Rozdíl mezi oběma kurzy se nazývá spread a je zdrojem zisku banky či obchodníka. Výše spreadu závisí na konkrétní měně.

Devizový trh je trhem se zahraničními měnami, které vystupují v bez­ hotovostní formě, převážně v podobě zápisů na bankovních účtech nebo elektronických zápisů na obrazovkách terminálů (Durčáková, Mandel, 2010, s. 44). Patří k  nejrozvinutějším a také nejvíce globalizovaným segmentům finančních trhů (Kulhánek, Šoltés, 2009, s. 214). Valutový trh, můžeme chápat jako místo, kde se střetává nabídka a poptávka po valutách.

+


16

1.1.4 Systémy měnových kurzů

Systémy měnových kurzů určují pravidla, podle kterých se jednotlivé

měnové kurzy vytvářejí. Základní skupiny měnových systémů v tržních

ekonomikách představují měnové systémy pevné a pohyblivé (Dittricho­

vá a kol., 2010, s. 44).

Pevné měnové systémy

Společným znakem pevných měnových systémů je kontrola pohybu

měnového kurzu v  předem stanovených pásmech oscilace a stanovení

ústředního kurzu. Kontrolu pohybu měnového kurzu provádí většinou

centrální banka. V  případě odchýlení měnového kurzu z  povoleného

pásma musí centrální banka přistoupit k devizovým intervencím.

Základní podmínkou existence pevného měnového kurzu je stanovení

ústředního kurzu mezi domácí měnou a objektem, ke kterému je měnový

kurz pevně vázán.

Ústřední kurz může být stanoven:

ӽ vztahem k jiné národní měně,

ӽ vztahem k více národním měnám, tzv. měnovému koši,

ӽ vztahem k nadnárodní měně SDR (zvláštní práva čerpání).

Jako příklad pevného měnového systému můžeme uvést Evropský měnový systém II. Měny zemí, které chtějí vstoupit do Evropské měnové unie, by měly být nejdříve zapojeny do Evropského měnového systému II (Dvořáková, 2000). Ústřední kurz evropského měnového systému je určen jako vazba k euru. Oscilační pásmo, které musí centrální banky kontrolovat, je stanoveno na ±15 %.

Pohyblivé měnové systémy

Pro pohyblivé měnové systémy je charakteristické, že nemají určený

ústřední kurz. Měnové kurzy se pohybují volně na základě nabídky a po­

ptávky na devizovém trhu. Centrální banky nemají povinnost kontrolovat

vývoj měnového kurzu, a proto neintervenují. Určitou kontrolu prostřed­

nictvím dobrovolných intervencí provádí pouze v případě zavedení tzv. měnového systému s  řízenou pohyblivostí. Příkladem měny, která se pohybuje v systému volně pohyblivého měnového kurzu, je euro. Bretonwoodský měnový systém Jednou z  nejvýznamnějších mezinárodních měnových institucí je Mezi národní měnový fond. Byl založen na konferenci konané 1. 7. až 22. 7. 1944 ve Spojených státech amerických, které se zúčastnili zástupci čtyřiceti čtyř zemí světa. Činnost fond zahájil oficiálně až 27. 12. 1945.

K prvotním cílům fondu patřila podpora měnové stability, která byla zabezpečována Bretonwoodským měnovým systémem. Tento systém byl založen na dodržování následujících principů:

ӽ povinnost členských zemí vyjadřovat měnovou paritu v USD nebo

ve zlatě;

ӽ povinnost členských zemí konzultovat s  Fondem každou změnu

měnové parity přesahující 10 % parity původně schválené;

ӽ povinnost členských zemí provádět vzájemné devizové operace

a transakce pomocí tzv. pevných měnových kurzů, tj. kurzů, které

se odchylují od uvedené základní parity maximálně v rozpětí ±1 % –

tzv. oscilační pásmo (Marková, 2006, s. 40).

Od počátku sedmdesátých let, kdy došlo ke zrušení Brettonwoodského systému, se výrazně zvýšila volatilita kurzů. 1.1.5 Evropská měnová unie Měnová unie je peněžním systémem, ve kterém měnovou politiku za­ jišťuje buď společná centrální banka členských zemí měnové unie, nebo „zahraniční“ centrální banka ve smyslu centrální banky jen jedné z člen­ ských zemí (Revenda a kol., 2012, s. 40).

Vrcholem měnové integrace v rámci Evropské unie můžeme označit vznik Evropské měnové unie. Právní základ Evropské měnové unie vy­ tváří Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána 7. 2. 1992.

Smlouva, která se často označuje podle místa podpisu jako Maast­ richtská smlouva, obsahuje právní úpravu:

ӽ časového plánu vzniku Evropské měnové unie,

ӽ upřesnění tří stupňů vytváření Evropské měnové unie,

ӽ vstupních kritérií. První stupeň vytváření Evropské měnové unie představovala liberalizace pohybu kapitálu, která se uskutečnila k 1. 7. 1990. K nejvýznamnějším úkolům druhého stupně se řadilo založení Evropského měnového institutu v německém městě Frankfurtu nad Mohanem. K dalším úkolům patřilo určení jména nové jednotné měny, výběr účastníků Evropské měnové unie a vytvoření Evropské centrální banky. Druhý stupeň byl zakončen 31. 12. 1998. V navazujícím třetím stupni, který začal 1. 1. 1999, došlo k neodvolatelnému zafixování bilaterálních kurzových přepočtů jednotlivých měn k euru. Zároveň vzniklo euro jako bezhotovostní měna. Třetí stupeň byl ukončen k  1. 7. 2002 zavedením eurových bankovek a mincí.

V  jedenácti zemích, které se jako první zapojily do Evropské měno­ vé unie, bylo euro zavedeno 1. 1. 1999. Během následujících dvou let obíhaly vedle eura v zemích unie ještě nadále národní měny a euro bylo emitováno pouze jako bezhotovostní měna. Od počátku roku 2002 bylo postupně v jednotlivých zemích euro zaváděno hotovostně a zároveň byl ukončen oběh národních měn. Euro se tak stalo zákonným platidlem. Země, které zavedly euro, se označují jako eurozóna.

Podmínky pro vstup do Evropské měnové unie jsou určeny Smlou­ vou o Evropské unii a používá se pro ně souhrnný název konvergenční kritéria. Konvergenční kritéria byla vytvořena s cílem dosáhnout ekono­ mického sblížení zemí zapojených do eurozóny. Zahrnují oblast cenovou, rozpočtovou, finančních trhů a kurzovou.

Cenové kritérium vyžaduje, aby během jednoho roku před šetřením udržovala země inflaci na úrovni, která nepřesáhne o více než 1,5 pro­ centního bodu průměrnou míru inflace ve třech zemích s největší ceno­ vou stabilitou.

Rozpočtové kritérium se týká deficitu veřejného rozpočtu a veřejného dluhu. Podíl deficitu veřejného rozpočtu na hrubém domácím produktu by neměl přesahovat výši 3 %, podíl veřejného dluhu na domácím hru­ bém produktu hranici 60 %.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist