načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dva kavalíři z Verony / Two Gentlemen of Verona - William Shakespeare

Dva kavalíři z Verony / Two Gentlemen of Verona

Elektronická kniha: Dva kavalíři z Verony / Two Gentlemen of Verona
Autor:

Komedie plná zvratů o souboji mezi přátelstvím a láskou. Do pošetilého jednání kavalírských milenců pozoruhodně vstupují i dva sluhové a jeden pes. Ženy tu sice hrají prim, ale ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Jazyk: cs,en
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  148
+
-
4,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Nakladatelství Romeo
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 156
Rozměr: 22 cm
Vydání: Vyd. 2.
Spolupracovali: přeložil Jiří Josek
Jazyk: cs,en
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-865-7333-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dvojjazyčné vydání renesanční komedie W. Shakespeara v překladu Jiřího Joska.

Popis nakladatele

Komedie plná zvratů o souboji mezi přátelstvím a láskou. Do pošetilého jednání kavalírských milenců pozoruhodně vstupují i dva sluhové a jeden pes. Ženy tu sice hrají prim, ale svému údělu se nevyhnou. Druhé, přepracované vydání.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ROMEO


TH E TWO

GENTLEMEN

OF VERONA

DVA KAVALÍŘI

Z VERONY

NAKLADAT E LST V Í ROM E O

W I L L I A M

SHA K E S P E A R E


P Ř E D M L U V A

D

va kavalíři z Verony patří k Shakespearovým raným komediím.

Hra vznikla někdy v letech 1590–1594. Má se za to, že bylanapsána až po Komedii omylů a Zkrocení zlé ženy , ale s ohle dem na

jistou jednoduchost výstupů, v nichž se v převážné míře střídají mo nology

či promluvy stranou jedné osoby s dia logy dvou postav, ji někteří pokládají

za vůbec první Shake spearovu hru. Tiskem vyšla až v sou bor ném foliovém

vydání třiceti šesti dramat v roce 1623, které připravili dramatikovi herečtí

kolegové John Heminges a Henry Condell.

Jako u většiny svých her i pro tuto komedii čerpal Shakespeare zliterárních pramenů. Tematicky i dějem hra navazuje na tehdy oblíbený žánr ro -

mance či pastorály, což byla tehdejšímu zdobnému vkusu poplatnásladkobolná převyprávění starých středověkých příběhů o osudem stíhaných

milencích, končící povětšinou happy endem. Přímou předlohou autorovi

snad mohla být dnes ztracená a ano nymní anglická divadelní adaptacešpanělské pastorální novely Diana Enamorada (1542) Jorge de Montemayora,

která se uváděla v Londýně roku 1585. Dianu ale mohl Shakespeare znát

i přímo z francouzského či anglického překladu. Řadu motivů pakdramatik převzal z básně Arthura Brooka Romeus and Juliet a najdou se i styč né

body s tvorbou jiných autorů, jako je Geoffrey Chaucer, John Lyly, Philip

Sidney a další.

Pro žánr romantické komedie, v němž Shakespeare později vytvořil

některá svá nejproslulejší a nejzdařilejší díla, představují Dva kavalíři

z Verony pozoruhodnou líheň. Dramatik si zde vyzkoušel celou řadu

postupů a motivů tomuto žánru vlastních, k nimž se později vrací a dále

je rozvíjí. Zde poprvé se setkáváme s mladými milenci, kterým rodiče brání

v lásce, což je východisko například komedie Sen čarovné noci (ale itragédie Romeo a Julie ). Zde poprvé se mladá hrdinka v mužském převleku

vydává na cestu za milým, jako to později činí např. v komediích Jak se

vám líbí? či Večer tříkrálový . Zde poprvé je jeden milenec skrytýmsvědkem zrady druhého jako v tragikomedii Troilus a Kressida atd. Zde jako

tolikrát později Shakespeare straní ženám a přisuzuje jim více odvahy,

iniciativy a důvtipu než jejich mužským protějškům. A zde jako v mnoha

dalších hrách čerpá dramatik ze zdrojů antické či středověké frašky aprokládá hlavní milenecký příběh pásmem sluhů, kteří slova a činy svých

vznešených pánů komentují, shazují a zrcadlí z přízemně realistických

pozic zdravého rozumu.

Přestože kritici oceňují na hře mnohé, ať už je to řada lyrických pasáží

v promluvách pánů, či hrubozrnný humor sluhů, zas a znova narážejí na

5

Přeložil Jiří Josek

Translation, Preface, and Commentary © Jiří Josek, 1988, 2013

ISBN 978-80-86573-33-5


Shakespeare se od počátku své tvorby projevuje jako autor, kterýpřebírá staré ustálené příběhy a formy, ale přetváří je po svém v originální

a objevná díla. Bourá stereotypy, provokuje, a tak často ukazuje staréznámé věci v úplně novém světle. Stejně jako v Sonetech na ploše čtrnáctiveršů vytvořil z ploché adorační poezie niterná dramata lásky a z Milenčina

nářku jemnou parodii na podobné literárně zpracované nářky svedených

a opuštěných žen, tak v komedii Dva kavalíři z Verony si zřejmě poněkud

střílí z konvenční romance. Pohybuje se přitom na hraně mezi parodií

a pravdou, ale běda tomu, kdo se do jeho léčky dá chytit.

Na jeden takový případ upozorňuje český kritik Jindřich Vodák, když

na přelomu 19. a 20. století říká: „Hru lze si mysliti jen v ovzdušíbláznivého mládí. Valentina a Protea lze hrát dvojím způsobem, buď tak, jak

jsou, se všemi příznaky nerozumného, neu s táleného a potrhléhochlapectví, nebo jako karikatury, v nichž jednotlivé rysy jejich zelenosti zúmyslna

se přehánějí a vyrážejí.“ A lamentuje nad tím, s jak nepatřičně tragickou

vážností k tomuto svižnému kusu přistoupili pražští inscenátoři.

Dva kavalíři z Verony je sice hra učňovská, ale zavrhovat ji jako dílo

nezralé a nepodařené by bylo nespravedlivé. Tato komedie vyžaduje

důkladnou interpretaci, zřetelný inscenační klíč a netradiční provedení,

které by šlo co možná nejvíce vstříc autorovu záměru.

JIŘÍ JOSEK

76

jedno místo téměř na samém konci hry, které jim připadá nepřijatelné.

Valentin, jeden ze dvou kavalírů, tu skutečně „ka va lírsky“ od pou ští příteli

jeho do nebe volající podlost a zradu a dívku, o kterou oba usilují a kterou

Proteus před chvílí málem znásilnil, mu ve jménu přátelství velkomyslně

přenechává. I když se po krkolomném zvratu vše spraví a hra končípovinným happy endem obou mileneckých dvojic, podivná pachuť přetrvává.

Někteří pro tento „defekt“ hru rovnou zavrhují jako nepodareknezralého autora, jiní se pokoušejí Valentinova slova interpretovat tak, že vlastně

neřekl to, co řekl, další pak poukazují na dobový kult přátelství, v jehož

intencích je podobné gesto naprosto přijatelné. Přijmeme-li tuto teorii,přijmeme i skutečnost, že v kánonu děl dramatika, který nás udivuje právě

tím, že je i přes časovou odlehlost myšlenkově zcela současný, se vyskytuje

hra, kterou zub času nahlodal až k nestravitelnosti. Jiní kritici prohlašují,

že zmíněné místo zcela odpovídá fraškovitému charakteru hry. Dramatik ji

podle nich psal pro mladé, univerzitní publikum a jistá odvázanost, včetně

onoho špílce na konci, k ní prostě patří.

Zdá se, že vyřčení jednoznačného soudu o hře brání jistá dvojznačnost,

s níž dramatik své téma a postavy prezentoval. Po vzoru školních dis putací

své doby nastolil téma přátelství versus láska, zasadil ho do dramatického

děje, aby postavami a příběhem demon stroval protikladná hledis ka, jimiž

lze na téma nahlížet. Protože jde o ko me diální žánr, pojímá téma především posměšně a ironicky. Poukazuje na stereotypy a klišé, která jeprovázejí, ladí svou řeč do poloh vzletné poezie, aby ji vzápětí ztrhal jako„květnaté tlachy“. V pečlivě vystaveném sledu střídá ostré kontrasty citových

poloh, humoru i banalit, vznešenosti i nízkosti a neváhá ani vést paralelu

mezi láskou a přátelstvím člověka a psa. S ironickou nadsázkou ukazu je

zamilované jako blázny, kteří jsou pro lásku schopni zradit i nejbližšípřátele. Ale když v onom inkriminovaném mo mentu a ve shodě s dobo vým

kultem přátelství nechá naopak ve jménu přátelství zradit lásku, ironická

nadsázka jako by přestala fungovat a nastává šok. Je to dáno právě onou

dvojznačností postav, jak je dramatik vytvořil. Kromě toho totiž, žepostavy na jedné straně fungují jako personifikované argumenty zvoleného

tématu, díky Shakespearově dramatickému mistrovství na řadě místpřestávají být karikaturami, překračují svou tezovitost a stávají se věrohodnými,

živými lidmi, kteří vzbuzují divákovy sympatie či antipatie. Divák pak má

tendenci hledět na hru jako na romantickou komedii psychologickyplnokrevných postav, a jakmile ho dramatik v daném místě této iluze zbaví,

divák je rozčarován.

Pravda je, že při inscenování hry se zmíněný „nedostatek“ dodnesvšelijak zastírá. Daná pasáž se proškrtává nebo se herci snaží dělat vše možné,

aby tu misogynskou surovost překryli protikladným jednáním. Nicméně hra

se tak ochuzuje o onen ironický osten.


THE TWO

GENTLEM EN

OF VERO NA

DVA

KAVALÍ Ř I

Z VERONY


O S O B Y

VÉVODA, Sylviin otec

VALENTIN, první kavalír

PROTEUS, druhý kavalír

ANTONIO, Proteův otec

TURIO, Valentinův hloupý sok

MONAMOUR, Sylviin společník při útěku

ŠUP, Valentinův sluha

ŠPÍZ, Proteův sluha

PANTINO, Antoniův sluha

HOSTINSKÝ, u kterého je v Miláně ubytována Julie

PRVNÍ ZBOJNÍK

DRUHÝ ZBOJNÍK

TŘETÍ ZBOJNÍK

JULIE, slečna z Verony, Proteova milá

SYLVIE, vévodova dcera, Valentinova milá

LUCETA, Juliina komorná

SLUHA, ve službách vévody

Sluhové, hudebníci, zbojníci

Místo děje: Verona, Milán a les mezi Milánem a Mantovou.

D R A M A T I S P E R S O N A E

DUKE OF MILAN, father to Silvia

VALENTINE, one of the two gentlemen

PROTEUS, one of the two gentlemen

ANTONIO, father to Proteus

THURIO, a foolish rival to Valentine

EGLAMOUR, agent for Silvia in her escape

SPEED, a clownish servant to Valentine

LAUNCE, the like to Proteus

PANTHINO, servant to Antonio

HOST, where Julia lodges in Milan

FIRST OUTLAW

SECOND OUTLAW

THIRD OUTLAW

JULIA, a lady of Verona, beloved of Proteus

SILVIA, the Duke’s daughter, beloved of Valentine

LUCETTA, waiting-woman to Julia

SERVANT, attending the Duke

Servants, musicians, outlaws

Scene: Verona; Milan; a forest between Milan and Mantua.


J E D N Á N Í I .

SCÉNA 1.

VERONA . N A ULICI .

Vystoupí Valentin a Proteus.

VALENTIN Mě nepřesvědčíš, drahý Protee.

Kdo doma dřepí, za humny je slepý.

A kdyby tys tu nebyl připoutaný

vroucími pohledy své milované,

spíš já bych přesvědčoval tebe, abys 5

šel se mnou objevovat divy světa

a nemarnil své mládí zbůhdarma

v nanicovaté plytké zahálce.

Když miluješ, tak miluj. Buď ti přáno

totéž co mně, až jednou řeknu ano. 10

PROTEUS Jdeš tedy? Drahý Valentine, sbohem.

A jestli na svých cestách objevíš

nějakou pozoruhodnost, dej vědět,

aby tvůj přítel mohl s tebou sdílet

radost, když budeš mít se z čeho těšit, 15

anebo žal, budeš-li na tom zle.

Svůj osud svěř mým modlitbám, jež budu

za tebe z lásky pilně odříkávat.

VALENTIN Ty si spíš budeš říkat v knize lásky.

PROTEUS Budu se modlit z milované knihy. 20

VALENTIN Myslíš ten mělký příběh o hluboké lásce,

jak Leander přeplaval Hellespont?

PROTEUS Hluboký příběh o hlubokém citu,

vždyť zamilován byl až po uši.

VALENTIN I tys do toho spadl po hlavě 25

a nemusel ses topit v Hellespontu.

PROTEUS Spad po hlavě? Tohle si vyprošuju.

VALENTIN Tak bezhlavě. Hlavu jsi ztratil.

PROTEUS Cože?

VALENTINE Láska! Mít splátkou za vzlyky jen výsměch,

12 13

A C T I .

SCENE 1.

VERONA . A N OPEN PLACE .

Enter Valentine and Proteus.

VALENTINE Cease to persuade, my loving Proteus:

Home-keeping youth have ever homely wits.

Were’t not affection chains thy tender days

To the sweet glances of thy honoured love,

I rather would entreat thy company 5

To see the wonders of the world abroad,

Than, living dully sluggardized at home,

Wear out thy youth with shapeless idleness.

But since thou lov’st, love still, and thrive therein,

Even as I would, when I to love begin. 10

PROTEUS Wilt thou be gone? Sweet Valentine, adieu!

Think on thy Proteus, when thou haply seest

Some rare noteworthy object in thy travel.

Wish me partaker in thy happiness

When thou dost meet good hap; and in thy danger, 15

If ever danger do environ thee,

Commend thy grievance to my holy prayers,

For I will be thy headsman, Valentine.

VALENTINE And on a love-book pray for my success?

PROTEUS Upon some book I love I’ll pray for thee. 20

VALENTINE That’s on some shallow story of deep love:

How young Leander crossed the Hellespont.

PROTEUS That’s a deep story of a deeper love;

For he was more than over shoes in love.

VALENTINE ’Tis true; for you are over boots in love, 25

And yet you never swum the Hellespont.

PROTEUS Over the boots! Nay, give me not the boots.

VALENTINE No, I will not, for it boots thee not.

PROTEUS What?

VALENTINE To be in love – where scorn is bought with groans,


za srdceryvné vzdechy

nepřístupnost, 30

za zákmit blaha dvacet krušných nocí

mučivě probdělých. Při výhře tratíš,

při prohře získáš leda ostudu.

Svůj rozum zkrátka prodáš za babku

a nerozumem splácíš poptávku. 35

PROTEUS Chceš mi tím dokázat, že jsem se zbláznil?

VALENTIN Ty sám jsi důkaz svého bláznovství.

PROTEUS Láska je bláznivá, já ale ne.

VALENTIN Když si tě osedlá, pak má tě v moci.

A není zrovna mudrc nad mudrce 40

ten, na němž pošetilost rajtuje.

PROTEUS Jak praví básník: Nejmoudřejší lidé

jsou láskou posedlí, tak jako červ

si najde místo v nejkrásnějším květu.

VALENTIN A jiný praví: Jako v poupěti 45

červ nelítostně hlodá, stejně láska

nahlodá mladistvého ducha, zkruší

ho v rozpuku, poblázní, zničí, spálí

v zárodku jeho jasné naděje

dřív, než se mohou zplna rozvinout. 50

Však ztrácím čas, když přesvědčuju tebe,

který ses upsal svému poblouznění.

Tak ještě jednou sbohem. Otec čeká,

aby mě doprovodil do přístavu.

PROTEUS Taky tě doprovodím, Valentine. 55

VALENTIN Ne, Protee. Rozloučíme se tady.

Napiš mi do Milána, jaké máš

úspěchy v lásce a co nového

se tady vůbec děje, co jsem pryč.

Já tebe navštívím zas ve svých listech. 60

PROTEUS Přeju ti v Miláně jen samé štěstí.

VALENTIN A ty buď šťastný zde. Příteli, sbohem.

Odejde Valentin.

PROTEUS On prahne po poctách, já po lásce.

Opouští druhy, aby našel sebe.

Já z lásky ztratil sebe, druhy, vše. 65

Julie, tys mě přejinačila.

Dík tobě nestuduju, marním čas,

14 15

Coy looks with heart-sore sighs, one fading moment’s

mirth 30

With twenty watchful, weary, tedious nights;

If haply won, perhaps a hapless gain;

If lost, why then a grievous labour won;

However, but a folly bought with wit,

Or else a wit by folly vanquished. 35

PROTEUS So, by your circumstance, you call me fool.

VALENTINE So, by your circumstance, I fear you’ll prove.

PROTEUS ’Tis love you cavil at; I am not Love.

VALENTINE Love is your master, for he masters you;

And he that is so yoked by a fool, 40

Methinks, should not be chronicled for wise.

PROTEUS Yet writers say, as in the sweetest bud

The eating canker dwells, so eating love

Inhabits in the finest wits of all.

VALENTINE And writers say, as the most forward bud 45

Is eaten by the canker ere it blow,

Even so by love the young and tender wit

Is turned to folly, blasting in the bud,

Losing his verdure even in the prime,

And all the fair effects of future hopes. 50

But wherefore waste I time to counsel the

That art a votary to fond desire?

Once more adieu. My father at the road

Expects my coming, there to see me shipped.

PROTEUS And thither will I bring thee, Valentine. 55

VALENTINE Sweet Proteus, no; now let us take our leave.

To Milan let me hear from thee by letters

Of thy success in love, and what news else

Betideth here in absence of thy friend;

And I likewise will visit thee with mine. 60

PROTEUS All happiness bechance to thee in Milan!

VALENTINE As much to you at home; and so farewell!

Exit Valentine.

PROTEUS He after honour hunts, I after love;

He leaves his friends to dignify them more:

I leave myself, my friends, and all for love. 65

Thou, Julia, thou hast metamorphised me,

Made me neglect my studies, lose my time,

I/1 I/1


rozumu nedbám, přesto z mudrování

mi rozum změk, jak myslím pořád na ni.

Vystoupí Šup.

ŠUP Pane Proteus, neviděl jste mýho pána? 70

PROTEUS Teď odešel. Odplouvá do Milána.

ŠUP Pak vsadím krk, že už se nalodil,

a já tu zvostal jako bludná ovce.

PROTEUS No ovšem. Ovce vždycky ráda zbloudí,

když ovčák zaspí a jí se to hodí. 75

ŠUP To chcete jako říct, že můj pán je ovčák a já že jsem

jeho hlava skopová?

PROTEUS Uhádl jsi.

ŠUP To potom moje rohy

na jeho hlavu. 80

PROTEUS Pitomá odpověď, až to bučí.

ŠUP Spíš bečí, když jsem ovce, pane.

PROTEUS Jsi ovce, a tvůj pán je ovčák.

ŠUP Hned vám to vyvrátím, pádným důkazem.

PROTEUS Spíš padlým na hlavu. 85

ŠUP Ovčák hledá ovci, a ne ovce ovčáka.

Jenže já hledám pána, a ne pán mě.

Tudíž nejsem žádná ovce.

PROTEUS Ovce jde pro potravu za ovčákem, ovčák nechodí

pro potravu za ovcí. Ty si jdeš pro mzdu 90

za pánem, pán si nechodí pro mzdu za tebou.

Tudíž jsi ovce.

ŠUP Tak na takovej argument neřeknu ani bé!

PROTEUS Poslouchej!D als můj dopis Julii?

ŠUP Jistě, pane. Já, zaběhlé jehně, dal jí, zběhlé běhně, 95

váš dopis a ona, zběhlá běhna, nedala mně,

zaběhlému jehňátku, ani floka za mou námahu.

PROTEUS Není divu, při tolika skopičinách je nouze o pastvu.

ŠUP Udělejte z nouze ctnost, pane, a popaste se na ní sám.

PROTEUS Ty drzoune, abych ti nedal pětadvacet. 100

ŠUP To byste mě přeplatil, pane, za donášku listu já beru

čtvrťák.

PROTEUS Myslel jsem pětadvacet na zadek.

16

I/1I/1

17

War with good counsel, set the world at nought;

Made wit with musing weak, heart sick with thought.

Enter Speed.

SPEED Sir Proteus, save you! Saw you my master? 70

PROTEUS But now he parted hence to embark for Milan.

SPEED Twenty to one then he is shipped already,

And I have played the sheep in losing him.

PROTEUS Indeed a sheep doth very often stray,

An if the shepherd be awhile away. 75

SPEED You conclude that my master is a shepherd then,

and I a sheep?

PROTEUS I do.

SPEED Why then, my horns are his horns, whether I wake

or sleep. 80

PROTEUS A silly answer, and fitting well a sheep.

SPEED This proves me still a sheep.

PROTEUS True; and thy master a shepherd.

SPEED Nay, that I can deny by a circumstance.

PROTEUS It shall go hard but I’ll prove it by another. 85

SPEED The shepherd seeks the sheep, and not the sheep the

shepherd; but I seek my master, and my master seeks

not me; therefore, I am no sheep.

PROTEUS The sheep for fodder follow the shepherd;

the shepherd for food follows not the sheep: 90

thou for wages followest thy master; thy master for

wages follows not thee. Therefore, thou art a sheep.

SPEED Such another proof will make me cry ‘baa’.

PROTEUS But dost thou hear? Gav’st thou my letter to Julia?

SPEED Ay, sir; I, a lost mutton, gave your letter to her, 95

a laced mutton; and she, a laced mutton, gave me,

a lost mutton, nothing for my labour.

PROTEUS Here’s too small a pasture for such store of muttons.

SPEED If the ground be overcharged, you were best stick her.

PROTEUS Nay, in that you are astray: ’twere best pound you. 100

SPEED Nay, sir, less than a pound shall serve me for carrying

your letter.

PROTEUS You mistake; I mean the pound – a pinfold.


ŠUP Radši rovnou na ruku, na zadku už mám účty

spočítaný. 105

PROTEUS Říkala něco?

ŠUP (Poklepe si na čelo) Tůdle!

PROTEUS Tůdle?

ŠUP Jo.

Tůdle! 110

PROTEUS To chtěla naznačit, že jsem hlupák?

ŠUP Ne, pane.

To já chci naznačit něco jinýho.

PROTEUS Ale vyplývá z toho, že jsem hlupák.

ŠUP A co z toho vyplývá pro mě? 115

PROTEUS Pro tebe? Nic, hlupáku.

ŠUP Takže já hlupák se honím pro nic a za nic,

a vy jste pro nic a za nic hlupák, což je venkoncem

nespravedlnost.

PROTEUS Ty máš ale hbitou vyřídilku. 120

ŠUP A stejně nestačí na vaši loudavou peněženku.

PROTEUS No tak, hezky to vysyp. Co řekla?

ŠUP Vy vysypte svoje, já vysypu svoje.

PROTEUS No dobře, Šupe, tumáš od cesty. (Dává mu peníze)

Co povídala? 125

ŠUP Obávám se, pane, že ji nezískáte.

PROTEUS Jak to, dala ti něco takového najevo?

ŠUP Ne, pane. Nic mi nedala. Ani dukátek za donášku.

A že byla tak nepřející ke mně, který jí písemně

doručil vaše city, obávám se, že nepopřeje ani vám, 130

až jí je vyjevíte osobně. Je jako žula, pane, a obměkčí

ji leda nějaký ještě tvrdší kámen.

PROTEUS Copak vůbec nic neřekla?

ŠUP Ani: „Tumáš od cesty.“ A co se vaší štědrosti týče,

taky nestojí za řeč. Takže děkuju pěkně a příště si 135

na revanš noste dopisy sám. Vyřídím pánovi váš

uctivej pozdrav. Poroučím se.

Odejde.

PROTEUS Běž! Leť zachránit loď. Ta neztroskotá,

když ty jsi na palubě. Tebe čeká

smrt suchozemců — na šibenici. 140

18

I/1I/1

19

SPEED From a pound to a pin? Fold it over and over, ’Tis

threefold too little for carrying a letter to your lover.

PROTEUS But what said she?

SPEED (Nodding) Ay.

PROTEUS Nod-ay. Why, that’s ‘noddy’.

SPEED You mistook, sir; I say she did nod; and you

ask me if she did nod; and I say ‘Ay’. 110

PROTEUS And that set together is ‘noddy’.

SPEED Now you have taken the pains to set it together,

take it for your pains.

PROTEUS No, no; you shall have it for bearing the letter.

SPEED Well, I perceive I must be fain to bear with you. 115

PROTEUS Why, sir, how do you bear with me?

SPEED Marry, sir, the letter, very orderly;

having nothing but the word ‘noddy’ for

my pains.

PROTEUS Beshrew me, but you have a quick wit. 120

SPEED And yet it cannot overtake your slow purse.

PROTEUS Come, come, open the matter; in brief, what said she?

SPEED Open your purse, that the money and the matter may

be both at once delivered.

PROTEUS Well, sir, here is for your pains. What said she? 125

SPEED Truly, sir, I think you’ll hardly win her.

PROTEUS Why, couldst thou perceive so much from her?

SPEED Sir, I could perceive nothing at all from her; no,

not so much as a ducat for delivering your letter;

and being so hard to me that brought your mind, 130

I fear she’ll prove as hard to you in telling your mind.

Give her no token but stones, for she’s as hard as steel.

PROTEUS What said she? Nothing?

SPEED No, not so much as ‘Take this for thy pains.’ To testify

your bounty, I thank you, you have testerned me; 135

in requital whereof, henceforth carry your letters

yourself; and so, sir, I’ll commend you to my master.

Exit.

PROTEUS Go, go, be gone, to save your ship from wrack,

Which cannot perish, having thee aboard,

Being destined to a drier death on shore. 140


Pro Julii si najdu posla jinde.

Nemohla vlídně hledět na můj list,

když dorazil k ní tímhle kanálem.

Odejde.

SCÉNA 2.

VERONA . N A ZAHRADĚ V JULIINĚ DOMĚ .

Vystoupí Julie a Luceta.

JULIE Řekni mi, Luceto, teď jsme tu samy,

ty bys mi radila se zamilovat?

LUCETA Jo, slečno, ale rozum do hrsti.

JULIE Z těch vzácných kavalírů, kteří chodí

mi dennodenně skládat poklony, 5

který je, podle tebe, nejlepší?

LUCETA Jmenujte je a já vám, na co stačí

můj chabý rozum, pány ohodnotím.

JULIE Pan Monamour, co bys mi o něm řekla?

LUCETA Že je to vzor všech rytířů, však vy 10

si zasloužíte lepší manželství.

JULIE Co boháč Merkacio, jak ho ceníš?

LUCETA Má krásné jmění, on tak krásný není.

JULIE A copak soudíš o Proteovi?

LUCETA Jsem ženská pošetilá, pámbu ví! 15

JULIE Proč zahořela jsi tak při tom jméně?

LUCETA To, slečno, hořím studem, že o ceně

těch skvělých kavalírů troufám si

já nána hloupá něco prohlásit.

JULIE O jiných mluvíš, jeho nešetři. 20

LUCETA Pak z mnoha dobrých on je nejlepší.

JULIE Tvůj důvod?

LUCETA Můj důvod důvodem je čistě ženským:

myslím si to, poněvadž si to myslím.

JULIE A jemu, radíš mi, mám dát své srdce? 25

LUCETA Když jinde nechcete ho zahodit.

JULIE Druzí se vyznali, on ale ne.

20

I/1, 2I/1, 2

21

I must go send some better messenger.

I fear my Julia would not deign my lines,

Receiving them from such a worthless post.

Exeunt.

SCENE 2.

VERONA . T HE GARDEN OF JULIA ’S HOUSE .

Enter Julia and Luceta.

JULIA But say, Lucetta, now we are alone,

Wouldst thou then counsel me to fall in love?

LUCETTA Ay, madam; so you stumble not unheedfully.

JULIA Of all the fair resort of gentlemen

That every day with parle encounter me, 5

In thy opinion which is worthiest love?

LUCETTA Please you, repeat their names; I’ll show my mind

According to my shallow simple skill.

JULIA What think’st thou of the fair Sir Eglamour?

LUCETTA As of a knight well-spoken, neat, and fine; 10

But, were I you, he never should be mine.

JULIA What think’st thou of the rich Mercatio?

LUCETTA Well of his wealth; but of himself, so so.

JULIA What think’st thou of the gentle Proteus?

LUCETTA Lord, Lord! To see what folly reigns in us! 15

JULIA How now! What means this passion at his name?

LUCETTA Pardon, dear madam; ’tis a passing shame

That I, unworthy body as I am,

Should censure thus on lovely gentlemen.

JULIA Why not on Proteus, as of all the rest? 20

LUCETTA Then thus: of many good I think him best.

JULIA Your reason?

LUCETTA. I have no other but a woman’s reason:

I think him so, because I think him so.

JULIA And wouldst thou have me cast my love on him? 25

LUCETTA Ay, if you thought your love not cast away.

JULIA Why, he, of all the rest, hath never moved me.




William Shakespeare

WILLIAM SHAKESPEARE


23. 4. 1564 - 23. 4. 1616

William Shakespeare byl významný anglický básník a dramatik, klíčová postava moderního evropského dramatu. Obvykle je považován za anglického národního básníka. Dochovalo se 39 jeho divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Jeho hry byly přeloženy do každého významnějšího jazyka. Kromě psaní her se věnoval i herectví.

Shakespeare se narodil a vyrůstal ve Stratfordu nad Avonou. Neví se, kdy přesně se narodil, odhaduje se 23.4.1564, jisté je však pouze to, že byl pokřtěn 26.4.1564. Jeho otec pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. V 18 letech se oženil s Anne Hathawayovou. Narodily se jim 3 děti: Susanna a dvojčata Hamnet a Judith. Později se přestěhoval do Londýna a začal svou divadelní kariéru. Na konci života se vrátil zpět do Stratfordu, kde také zemřel.

O jeho soukromém životě se dochovalo málo informací a bylo vyřčeno mnoho spekulací o jeho sexualitě, náboženství, či skutečném autorství jeho her.

Většinu svých her napsal v letech 1590-1613. Ze začátku psal hlavně komedie a historické hry, žánry, které vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Od roku 1608 psal převážně tragédie, včetně jeho slavných her jako jsou Hamlet, Král Lear a Macbeth. Roku 1623 vydali dva jeho divadelní spolupracovníci První Folio, kolekci všech jeho her.

Shakespeare byl za svého života významný básník a dramatik, byl tehdy údajně známý dokonce i na našem území (jiné zdroje uvádějí, že k prvnímu českému překladu (adaptaci) Shakespearova díla došlo až v roce 1786 zásluhou Karla Ignáce Tháma). Světovou slávu získala jeho díla až v 18. století zásluhou francouzských a německých překladů. I v dnešní době jsou jeho hry velmi oblíbené a jsou stále hrány po celém světě.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist