načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Duševní pružnost v každodenním životě - Karel Nešpor

Duševní pružnost v každodenním životě

Elektronická kniha: Duševní pružnost v každodenním životě
Autor: Karel Nešpor

Kdo potřebuje duševní pružnost? My všichni, ale zvláště ti: kdo něco tvoří, ať se jedná o přípravu svátečního jídla, nebo skládání hudby; kdo v životě zabloudili - možná se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  155
+
-
5,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3%hodnoceni - 71.3% 78%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PORTÁL
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 139
Rozměr: 20 cm
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-262-0778-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kdo potřebuje duševní pružnost? My všichni, ale zvláště ti: kdo něco tvoří, ať se jedná o přípravu svátečního jídla, nebo skládání hudby; kdo v životě zabloudili - možná se dopouštějí stejných nebo podobných omylů a hledají lepší cestu; kdo jsou vcelku spokojení, jen by si přáli mít život zajímavější. A pro koho se tato kniha nehodí? Pro naprosto dokonalého člověka. Jestli někoho takového znáte, můžete ho před ní varovat. Možná by si totiž po jejím přečtení uvědomil, že úplně dokonalý vlastně není. Text obsahuje rady, jak rozvíjet duševní pružnost a čemu se raději vyhnout. V poslední části budeme uvažovat o tom, jak uplatnit duševní pružnost v běžném životě.

Popis nakladatele

MUDr. Karel Nešpor, CSc., vede primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice a přednáší zdravotníkům i vysokoškolským studentům. Přibližně 30 let se zabývá prevencí a léčbou návykových nemocí. Je autorem řady odborných i populárních prací. V Portálu vyšly např. jeho knihy Návykové chování a závislost (naposledy 2011), Jak překonat hazard (2011), Sebeovládání (2013).

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Karel Nešpor - další tituly autora:
Léčba a prevence závislostí - příručka pro praxi Léčba a prevence závislostí
Sebeovládání - Stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat! Sebeovládání
Kudy do pohody Kudy do pohody
Jak být milejší -- Zdravé emoce prakticky a jednoduše Jak být milejší
Léčivá moc smíchu Léčivá moc smíchu
 (CDmp3 audiokniha)
Kudy do pohody Kudy do pohody
 
K elektronické knize "Duševní pružnost v každodenním životě" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak zlepšit sebeovládání Jak zlepšit sebeovládání
 (e-book)
Neznámý soupeř Neznámý soupeř
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAREL NEŠPOR

Duševní

pružnost

v každodenním

životì



KAREL NEŠPOR

Duševní

pružnost

v každodenním životě


© Karel Nešpor, 2015

© Portál, s. r. o., Praha 2015

ISBN 978-80-262-0828-0


5

OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Pruhovaný šakal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Princip Pollyanna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

Jak rychle zvládnout nepříjemné duševní stavy . . . . . . . . . . . .11

Život plný zvratů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

Malá judistka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 NĚKTEŘÍ NEPŘÁTELÉ PRUŽNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

„Nepochopitelné“ chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

Zvyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16

Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

Silné emoce a bažení po něčem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19

Smutek a pláč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

Srovnávání se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

Neuspokojené přirozené potřeby obecně . . . . . . . . . . . . . . . . . .28

Dostatečný příjem vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28

Spánek a přiměřený odpočinek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

Nedostatek podnětů, malá pestrost života,

nedostatek hodnot a dobrých cílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

Péče o zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35

Pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

Pane, vy nedýcháte! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37

Bezmoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37

Přeceňování se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42

Obtěžující myšlenky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 JAK ZVÝŠIT DUŠEVNÍ PRUŽNOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

Máte mnohem více možností, než si myslíte . . . . . . . . . . . . . . .45

Princip opaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47

Další možnosti staré 2,5 tisíce let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

Pár lahůdek z kuchyně psychoterapeutů . . . . . . . . . . . . . . . . . .49

Zvládání stresu, negativních emocí a bažení

stručně a jasně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51

Relaxace a meditace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

Užitečné paradoxy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58

Dělat hloupého, přiznat chybu a připustit také jiný názor . . . .60

Pozitivní a prospěšné emoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62

Spokojenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65

Pružný optimismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69

Duševní pružnost a vnímání sebe samého . . . . . . . . . . . . . . . . .74

Pozorování myšlenek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75

Hurá, máme dva mozky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75

Semafor pro tvořivost a duševní pružnost . . . . . . . . . . . . . . . . .77

Vztah k sobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79

Jemná východní cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82

Motivace a pružnost myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88

Koho se zeptat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90

Hodnoty a pružnost myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 DUŠEVNÍ PRUŽNOST V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ . . . . . . . . . . . .93

Duševní pružnost a pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93

Duševní pružnost, humor a smích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95

Duševní pružnost a jídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101

Duševní pružnost v práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

Duševní pružnost a média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

Duševní pružnost a střízlivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

Rituály prospěšné i neprospěšné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .119

Duševní pružnost a finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124

Životní styl: Co je pružnost a co chaos? . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126

Duševní pružnost mezi lidmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129 ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137 LITERATURA K DALŠÍMU STUDIU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139

Poděkování

Velmi děkuji paní Daniele Fischerové za to,

že této knize pomohla povzbuzením a řadou dobrých nápadů.

ÚVOD

Touto knihou nás budou provázet pan Bivoj, pan Myslík a paní Opatrná .

Ani jeden z nich není v lehké situaci. Panu Bivojovi se rozpadá manželství. Jeho manželka mu mimo jiné vyčítá nadměrné pití. Pan Myslík má kvůli svému břitkému jazyku problémy na všech stranách. Paní Opatrnou po mnoha letech opustil muž, se kterým plánovala společnou budoucnost. Cítí se nejistá a neví, jak dál. Našim hrdinům dáme rovnou slovo.

Pan Myslík: Starého psa novým kouskům nenaučíte.

Pan Bivoj: Já jsem duševně pružný jedna radost!

Paní Opatrná neříká nic a myslí si: Proč ten Bivoj mluví tak nahlas? Pruhovaný šakal Duševní pružnost je prakticky velmi užitečná. Nabídnu příklad. Silným emocím a bažení po různých škodlivinách může předcházet rozumové vyhodnocení situace. To poskytne skvělou možnost, jak emoci nebo bažení předejít. Předpokládejme, že mě někdo nazve pruhovaným šakalem.

Nejprve si vybavím to málo, co vím o šakalech. Dospěji k zá - věru, že se nejedná o sympatického tvora a že mě dotyčný urazil. Měl bych se mu pomstít. Třeba tím, že ho nazvu skvrnitou hyenou. Jestliže to opravdu udělám, naše vztahy se tak nezlepší.

Titul „šakal“ lze ale zpracovat i jinak. Opět si vybavím to málo, co o šakalech vím. Dospěji k závěru, že onen člověk se mýlí. Už proto, že bych nedokázal dohnat zajíce.

Proč se onen člověk mýlí?

Asi bude pod vlivem silné emoce.

To ovšem udělám lépe, když s rozhovorem počkám, až se uklidní. Princip Pollyanna Připomeňme, kdo že byla Pollyanna. Hrdinka této knihy pro děti z roku 1913 to neměla lehké. Osiřela a její výchovy se ujala přísná a podivínská teta. Malá Pollyanna se ale od svého tatínka naučila něco velmi užitečného. Byla to „hra na radost“ (glad game). Hra na radost spočívá v nacházení něčeho radostného v jakékoliv situaci. Pro zajímavost dodávám, že Pollyannina teta nebyla potrestána. V závěru knihy se naopak šťastně vdala.

Maličká Pollyanna vstoupila do dějin literatury i do psycho - logické vědy.

Jako Pollyannin princip se označuje skutečnost, že nepříjemné věci a zkušenosti zapomínáme rychleji než příjemné. Vypadá to jako užitečný mechanismus, který nás zbavuje přítěže neradostných vzpomínek.

Jenže i bolestné myšlenky mají cenu. Při zvládání návykové

nemoci zvyšují trpké zkušenosti motivaci k uzdravení. Ten, kdo pravidelně chodí na setkání Anonymních alkoholiků nebo se jinak soustavně doléčuje, udržuje trpké vzpomínky živé. Navíc si uvědomuje výhody střízlivosti. Ti, kdo to nedělají, po nějaké době pozapomenou. Mohou se domnívat, že problém zmizel. To je velmi nebezpečné.

Psychologové však nebyli k Pollyanně spravedliví. Ona to

tiž vnímala skutečnost naprosto přesně. Díky tomu nacházela na každé situaci to dobré. To je něco úplně jiného než zkreslovat vzpomínky a idealizovat minulost. Pollyanna byl duševně pružná. Buďme také takoví. Pan Myslík: Ta vaše Pollyanna je vymyšlená postava z knížky pro děti. Být v pohodě, když se člověku stane pořádný malér, prostě nejde.

Autor: Dobře, něco ze života. Zjistilo se, že lidé, kteří ochrnuli nebo oslepli, to zprvu nesli opravdu těžce. Jenže po roce se jejich životní spokojenost vrátila na původní úroveň. Nebyli to jistě většinou jogíni a ani nečetli tuto knihu. Duševní pružnost máme vrozenou. Oproti jiným tvorům poskytuje nám lidem ohromnou výhodu. Naše povídání bude praktické. Spoustu z toho, o čem budeme mluvit, si můžete vyzkoušet. Hned vám nabídnu jednoduchý postup. Jak rychle zvládnout nepříjemné duševní stavy Řekněme, že se objeví silnější emoce, jako je strach, úzkost, smutek, a také silné bažení po něčem. Všechny tyto stavy oslabují úsudek, a je proto dobré je rychle překonat. 1. Položte si dlaně na pupek nebo vedle něj. Dýchejte klidně do

břicha a prodlužujte výdech. 2. Pokračujte v klidném dýchání do břicha. Navíc se usmějte. Je

to snadný a účinný způsob, jak se uvolnit. O úsměvu a smíchu

bude v této knize ještě řeč. Vždy při výdechu opakujte v du -

chu: „klid“, a to nejméně třikrát. Velká kulová pravda Velká kulová pravda říká: „Koule je nejlepší přítel člověka.“

Životní energii si lze představit jako kouli zářivé energie mezi pupkem a páteří. Ta se při nádechu zvětšuje a při výde - chu zmenšuje. Je dobré si při práci s koulí v duchu říkat „větší“ a „menší“. Udrží se tak lépe pozornost.

Zmíněnou pravdu můžeme ilustrovat následujícími příklady:

1. Někdo se v noci probudí a nemůže usnout. Tak pěstuje kouli.

Možná usne, což je dobře. Nebo neusne, ale ráno bude mít

krásně vypěstovanou kouli. To je také dobře. 2. Někomu se daří, na co sáhne. Pěstuje kouli, a chrání se tak

před divokou radostí, která by oslabila jeho soudnost. 3. Jinému se moc nedaří, třeba nemá peníze. Tak pěstuje kouli.

Ta je zadarmo, s koulí je v pohodě. Pan Bivoj: Strach nebo smutek, to já skoro neznám. Šlo by tohle použít, když mám ze samého nadšení chuť udělat pitomost? Nebo když mě někdo pořádně dopálí?

Autor: Poctivá otázka, pane Bivoji, zasluhuje poctivou odpověď: Funguje to také. Tento postup můžete používat i v situa - cích každodenního života. Lze ho cvičit naprosto nenápadně, ani si při tom nemusíte dávat ruce na břicho. Tuto techniku ale nepoužívejte při řízení a podobných činnostech, které vyžadují naprostou pozornost . Život plný zvratů V čínských horách žil za dávných časů stařec. Společně se synem obdělávali malé hospodářství.

Jednoho dne se jejich jediný kůň kamsi ztratil. Vesničané

starce litovali, ale on jen řekl: „Třeba to bude k něčemu dobré.“

A také bylo. Koník se vrátil a přivedl s sebou stádečko di

vokých horských koní. Lidé starci blahopřáli. Ten se ale tvářil vážně a řekl: „To by nemuselo být dobré.“

Druhý den si syn při krocení koní zlámal ruku. Sousedé starce

politovali. On jim řekl: „Třeba to bude k něčemu dobré.“

I tentokrát měl pravdu. Do vesnice vtrhli verbíři a všechny mladé muže odvedli do armády. Kromě mladíka se zlámanou rukou .

Starcova moudrost spočívala v tom, že nepropadal smutku ani radostnému nadšení. Udržoval si odstup a nadhled. Díky tomu dokázal různé situace lépe posuzovat. Byl duševně pružný. Malá judistka Jedno děvčátko se narodilo bez pravé ruky. Jinak to ale byla zdravá a veselá holčička. Když jí bylo asi deset, dostala zvláštní nápad. Chtěla se naučit judo. Maminka jí to nejdříve rozmlouvala. Pak si dala říci a vypravila se s ní za mistrem.

Ten se šibalsky usmál a souhlasil. Děvče trénovalo jako ostatní. Byl zde ale přece jen rozdíl. Na jeden málo známý chvat kladl mistr zvláště velký důraz.

Přiblížil se čas závodů. Holčička myslela, že bude povzbuzovat druhé. Mistr jí ovšem navrhl, aby se aktivně zapojila. Její výkon všechny překvapil, nejvíce ji samotnou.

„Jak to, že jsem dokázala porazit i zkušenější a zdatnější soupeřky?“ zeptala se mistra.

Mistr jí řekl: „Proti chvatu, který jsem tě naučil, existuje jediná obrana. Tou je chytit soupeře za pravou ruku.“

Nevýhoda se může za určitých okolností stát předností. To se týká i návykových nemocí. Někteří naši střízliví přátelé si v dů - sledku návykové nemoci uvědomili důležitost zdraví. Dnes také dokážou lépe oceňovat a pěstovat opravdu důležité vztahy. Lépe se stravují, více cvičí nebo chodí, pravidelně relaxují a umějí lépe komunikovat. Paní Opatrná v duchu děvčátko litovala. Teď se tváří překvapeně.

Pan Myslík: Tohle nemůže být pravda!

Pan Bivoj: I kdyby nebyla, je to hezky vymyšleno.

Pan Myslík: A tyhle příběhy si vymýšlíte sám?

Autor: Kdepak! Takové příběhy kolují světem stejně jako dobré anekdoty. Najdete je s malými obměnami v Indii, v Evropě i jinde. Sám fakt, že tak kolují světem, dokazuje, že je na nich něco výstižného, co lidi všude a vždycky zajímá.

Paní Opatrná se osmělí a zeptá se: Jak to udělat, abych byla šťastná? Jak to děláte vy?

Autor: Slovo „štěstí“ může znamenat ledacos. Jestli tím myslíte klidnou radost, ta se čas od času objeví. Stačí k tomu málo, třeba procházka, klidná práce, šálek čaje, cvičení nebo relaxace. Dalším typem štěstí je to, co americký psycholog Maslow nazval „vrcholové zážitky“. Je to hluboké štěstí duchovního rázu provázené poznáním a pocity vděčnosti. Tento typ štěstí je vzácný a nedá se naplánovat nebo navodit záměrně. Pak existuje to, čemu říkáme „radost idiota“. O ní jsme hovořili už v úvodu. Podobně jako jiné silné emoce i „radost idiota“ zhoršuje schopnost se dobře rozhodovat. Také vede k přeceňování vlastních schopností.

VYZKOUŠEJTE SI

Jaká vaše životní situace vypadala jako pořádný malér

a necítili jste se v ní nijak dobře – jenže pak se vše obrátilo ve

váš prospěch?

Kdy jste samou radostí udělali chybu, např. jste něco

podcenili?

NĚKTEŘÍ NEPŘÁTELÉ

PRUŽNOSTI „Nepochopitelné“ chování Je jasné, proč se málo inteligentní lidé chovají stereotypně a ne - tvořivě. Obtížnější je pochopit, proč se vysloveně hloupě chovají i lidé chytří.

Všichni máme v mozku vypínače inteligence. S tím ani vy, ani

já nic nenaděláme. Můžeme si ale dávat pozor, abychom své vypínače inteligence zbytečně nemačkali. V této kapitole se zaměříme na nepřátele duševní pružnosti. Tím, že omezíme jejich vliv, vzroste naše duševní pružnost a zvýší se kvalita života. Pan Bivoj: Asi narážíte na to, že ve vzteku dělám koniny. Ale není to jenom moje chyba. Někdy mám dojem, že mě manželka vytáčí schválně.

Autor: Možná opravdu ví, co vás dopálí, a pak z vás má leg -

raci. Spíše si to ale jen namlouváte. Tak či onak je to, jak zareagujete, vaše svobodné rozhodnutí a vaše odpovědnost. Z dopisu kolegovi: Vážený pane kolego, jak víte, bažení, únava, silné emoce, intoxikace atd. pronikavě oslabují schopnost logického uvažování. Proto je lépe se jim vyhýbat, a když to nejde, tak alespoň omezit jejich působení. Zvyk Během tehdy povinné vojny jsem si zvykl v sobotu uklízet. Na vojně se tomu říkalo „velitelský den“. Bylo třeba vyklepat deky, vytřít podlahu a srovnat své věci. Od té doby uplynulo hodně let. Přesto, když to dovolí okolnosti, v sobotu dodneška uklízím. Ne protože by mě někdo kontroloval, ale ze zvyku. Některé činnosti děláme mechanicky a bez přemýšlení. Častým opakováním se zautomatizovaly. Je to dobře, nebo není?

Někdy ano, jindy ne. „ Jednat podle svých dobrých zvyků se daří i v situaci, kdy to

člověku moc nemyslí. Dobré zvyky jsou naši přátelé. Ti po

mohou i v době, kdy to nejvíce potřebujeme. Dobré zvyky

bychom proto měli hýčkat, pěstovat a prohlubovat. „ Špatné zvyky působí právě naopak. Mají tendenci nahrazo

vat střízlivé myšlení. Tomu je třeba zabránit. Špatné zvyky je

třeba rozpoznat a nahradit rozvahou. „ Pak jsou ještě zvyky neutrální, které ani neškodí, ani nepomá

hají. I tyto zvyky je dobré si uvědomovat. Jejich změna dělá

život zajímavější. Navíc se tak bystří mysl. Je např. možné

zvolit jinou trasu obvyklé procházky, koupit si zeleninu jinde

než obvykle nebo vyzkoušet neznámý druh čaje. Pan Bivoj: Když mě někdo dopálí, většinou začnu křičet. To je asi špatný zvyk, že?

Autor: Ano, v takové situaci máte mnoho lepších možností. Pro inspiraci vám nabídnu příběh chladnokrevného manažera.

Jeden z našich střízlivých přátel měl hrozného šéfa. Tiše si hledal místo. Konečně se podařilo. Už, už chtěl dát výpověď. Vtom přiběhl rozlícený šéf. Opět se mu cosi nelíbilo. Nevrlý monolog skončil šéf výzvou: „Takhle to dál nejde. Měl byste dát výpověď!“

Náš střízlivý přítel zachoval klid. Chladnokrevně odpověděl: „Dobře, když mi dáte čtyři platy, tu výpověď dám.“ Dopálený šéf odsekl, že čtyři ne, že tři musí stačit!

Byl to od něj hezký dárek na rozloučenou. Stres Smyslem stresové reakce je připravit tělo na útěk nebo boj. Člověk, který je ve stresu, možná lépe utíká. Jenže hůře myslí, trávení mu nefunguje, dýchá povrchně a imunita je oslabená. Hojení, samoléčení a ušlechtilé city musí počkat.

Od stresu je třeba odlišit mírný stres a vcelku zdravý stres. Objevitel stresové reakce Hans Selye nazval tento „hodný“ stres slovem „eustres“. Mírný stres zvýší bdělost, motivaci a pozornost. Rozumové schopnosti i dobré sebeovládání při něm zůstávají zachované. Nebezpečné situace Pan Bivoj: I v dnešní době se člověk může dostat do situace, kdy být ve stresu je výhoda. Člověk se tak spíše ubrání nebo uteče!

Autor: Platí to pouze v omezené míře. Nebezpečné situace lépe zvládá člověk, který je v klidu. Místo svalů bývá výhodnější používat rozum. Posuďte sám. Jak se chovat k někomu, kdo je opilý, pod vlivem drog nebo silně rozrušený „ Nejlépe je se takovým lidem předvídavě vyhnout. A když to

nejde, existují další možnosti. „ Je výhodné nebýt s takovým člověkem sám a mít možnost

přivolat pomoc. „ Vhodná je poloha blíže dveřím. „ Pokud to jde, udržujte bezpečnou vzdálenost, nejméně na

délku natažené paže. Má to praktickou výhodu, že na vás do

tyčný nedosáhne. Navíc větší osobní prostor poskytuje i jemu

větší pocit bezpečí a klidu. „ Je-li to možné, předem z okolí odstraňte nebezpečné před

měty. „ Známkami hrozícího násilí bývají nadávky, neklid, upřený po

hled, přibližování. „ Hovořte klidně, ne hlasitě, nepoužívejte prudká gesta ani po

hyby. „ Komunikace by měla být jednoduchá a jednoznačná. „ Riziko agrese se sníží, když intoxikovaného oslovujete jmé

nem. Jestliže jeho jméno neznáte, říkejte mu „pane“. „ Někdy je prospěšné klidně a věcně varovat před následky

ag rese. „ Klidný úsměv může mírnit agresi. Používejte ho ale opatrně,

aby nevyzněl jako výsměch. „ Někdy velmi pomůže nabídnout, aby se dotyčný posadil.

Jestliže na to přistoupí, riziko agrese klesá. „ Při značném riziku, zejména kdyby hrozilo násilí nebo použití

zbraně, je třeba okamžitě volat policii. I v ošemetné situaci se věci dají lépe vyřešit rozumem než svaly. Významný filozof Immanuel Kant se dostal do velkého nebezpečí. S nožem v ruce se k němu hnal šílený řezník.

Filozof mu s klidem řekl: „Dnes, pane, není jateční den.“

Pan Myslík kroutí hlavou a pan Bivoj obdivně poznamená: Ten filozof měl nervy ze železa.

Autor: Ještě vám nabídnu osobní zkušenost. Žertík na zastávce autobusu Tohle rozhodně nezkoušejte. Není to úplně bezpečné.

Dost často kolegům zdravotníkům přednáším mimo jiné o tom, jak se chovat k intoxikovaným a rozrušeným lidem. Zdůrazňuji při tom důležitost mimoslovní komunikace, tj. vzdálenost, výraz tváře nebo tón hlasu. Následující zkušenost svědčí o tom, že právě mimoslovní komunikace bývá v těchto situacích důležitější než význam slov.

Čekal jsem na autobus. Vtom mě oslovil neznámý, silně opilý člověk: „Tak co, jak je v cvokárně?“

Udělal jsem krok vzad a něžně se usmál. Hlasem ještě líbeznějším než hlas milující matky jsem odpověděl: „Vy myslíte tu úctyhodnou instituci, kde působím? Však se tam brzy uvidíme.“

Myšlení intoxikovaných lidí bývá pomalejší. Po určité pauze dotyčný namítl: „Po práci je to normální. Já mám pití pod kontrolou.“

Pokýval jsem hlavou a pokračoval medovým hlasem: „To říkají všichni.“

Pak přijel autobus. Než jsem nastoupil, stihl jsem pánovi zamávat. Velmi zdvořile a trochu dvojsmyslně jsem se rozloučil: „Na shledanou.“

VYZKOUŠEJTE SI

Postavte se před větší zrcadlo a zavřete oči. Představte si,

že se blíží nebezpečí, třeba rotvajler Zuzanka s vyceněnými

tesáky nebo nějaká kontrola v práci. Po chvíli se na sebe

podívejte do zrcadla. Je zajímavé, že na fyzické nebezpečí

(např. zmíněného hafana) a kontrolu reaguje většina lidí

podobně.

Potom si opět se zavřenýma očima a před zrcadlem

představte místo a situaci, kde se cítíte naprosto bezpečně.

Chvíli si to užívejte a pak se do zrcadla podívejte. Viďte, že

takhle vám to sluší mnohem lépe. Silné emoce a bažení po něčem Silné emoce (divoká radost, smutek, strach a úzkost) zužují vědomí. To mohlo být užitečné v pravěku. Tehdy emoce usnadňovaly plné soustředění na přežití. Ve složitém, moderním světě jsou silné emoce neštěstí a pořádný problém. Člověk pod vlivem emocí připomíná inženýra, který odložil přístroje a bere do ruky klacek. Silné emoce a bažení se od běžné myšlenky liší hlavně následujícími charakteristikami:

„ Většinou se objevují poté, co se člověk setkal s rizikovým

podnětem (spouštěčem). Spouštěče mohou být zevní (např.

konflikt) nebo vnitřní (např. nedostatek spánku).

„ Emoce a bažení k něčemu přitahují (např. bažení nebo silná

radost) nebo od něčeho odpuzují (např. strach). Jinak řečeno,

emoce mají motivační efekt.

„ Silné emoce i bažení bývají provázeny stresem.

„ Pod vlivem silných emocí dochází k zúžení vědomí. Zhoršuje

se také schopnost přijímat a zpracovávat informace. To často

znemožňuje se správně rozhodovat. Ze zmíněných charakte

ristik emocí a bažení lze odvodit, jak emoce a bažení zvládat.

Zvládání emocí a bažení:

Znaky emocí a bažení Zvládání emocí a bažení (příklady) Bývají vyvolány spouštěči, tj. podněty v okolí (např. rizikoví lidé) nebo uvnitř (např. únava nebo neklid).

 Vyhýbat se spouštěčům nebo

omezit jejich vliv např. tím, že

člověk opustí rizikové prostředí. Mají motivační efekt (přitahují nebo odpuzují).

 Vyvolat opačnou motivaci, např. při

bažení a silné radosti si uvědomit

rizika a při smutku nebo strachu

dobré možnosti. Jsou provázeny stresem.

 Sem patří zejména relaxační

techniky, klidné dýchání do

břicha, přiměřená fyzická aktivita,

uklidňující společnost a smích. Zhoršují myšlení.  Uvědomit si svůj stav a počkat,

až se člověk uklidní, pozorovat

myšlenky a nereagovat na ně,

poradit se, „opravovat“ chybné

myšlenky nebo vyvolat opačné,

humor, nadhled atd. Pan Myslík: To slovo „bažení“ je divné. Skoro nikdo ho nepoužívá.

Autor: Před lety jsem stál před problémem, jak přeložit anglické slovo craving. Chtěl jsem tento jev odlišit od běžného chtění nebo chuti na něco. Nakonec jsem se rozhodl pro slovo „bažení“. Pravda, zní zastarale, ale je stále srozumitelné. To mi připadá jako jeho velká výhoda.

Pan Bivoj: Že by člověk byl při bažení ve stresu, to se mi nezdá .

Autor: Lze to snadno prokázat např. měřením tepu nebo krevního tlaku. Mimochodem, o miliardáři Onassisovi se říkalo, že obchodní jednání vede zásadně v tmavých brýlích. Zornice citlivě reagují na emoce a dá se z nich mnoho vyčíst o našem rozpoložení. Trocha matematiky Paní Opatrná: Je to moc složité, který z těch způsobů je nejdůležitější?

Autor: Určitě vyhýbání se spouštěčům a omezování jejich vlivu. Dokážeme to za pomoci matematiky. Co je jeden Bž? Na střední škole jsme matematiku podceňovali. Temperamentní pan profesor nám říkával: „Ať už budete dělat cokoliv, matematiku budete potřebovat!“

Tehdy jsme mu nevěřili, ale měl pravdu. Takže provedeme jednoduchý výpočet.

Nejprve si stanovíme jednotku bažení. Tou je 1 Bž, což je nejslabší intenzita bažení, která ovlivní myšlení a cítění.

Pan Chytrý jde po ulici do práce. Je závislý na alkoholu a musí minout putyku U Páchnoucího kňoura. Jde rychle a bude mít bažení o síle 1 Bž po dobu 2 vteřin čili 2 Bžsekund. Když existuje kilowatthodina, proč by neexistovala Bžsekunda, že? Slaboučké a krátce trvající bažení pan Chytrý snadno zvládne. Do práce dorazí včas a v pořádku.

Pan Nechytrý je také závislý, jenže do putyky vstoupí. Hospoda U Páchnoucího kňoura je pro závislého na alkoholu plná spouštěčů. Bažení pana Nechytrého bude proto silné 1000 Bž a bude trvat řekněme hodinu. To je ovšem intenzita odpovídající 1000 Bžhodinám, což je 3 600 000 Bžsekund. Jedná se o bažení nesrovnatelně silnější než v případě pana Chytrého. Paní Opatrná: To nezní právě jednoduše.

Autor: Je to asi takový rozdíl jako mezi proudem z baterie do hodinek a vedením vysokého napětí. Nabídnu vám ještě jiný příklad. Řekněme, že váš problém jsou sladkosti. Jestliže je nebudete mít doma nebo alespoň nebudou na očích, bažení se neobjeví nebo bude slabší, než kdybyste si z nich udělala odevšad viditelnou výstavu. Mimochodem, působení spouštěčů zneužívá reklama. Mediální i běžný svět je plný všemožných spouštěčů s cílem vyvolat bažení a přimět člověka, aby kupoval nesmysly.

VYZKOUŠEJTE SI

Uvědomte si, na jakých místech nebo v jakých situacích se

u vás objevuje bažení po něčem nerozumném. Pak uvažujte

o tom, jak vliv těchto podnětů oslabit nebo se jim vyhnout. Smutek a pláč Slzet lze z různých důvodů. Zde budeme uvažovat o pláči jako projevu smutku. Proč člověk pláče?

Pláč mírní utrpení. Usnadňuje přijetí neradostné situace. Pláčem informujeme okolí o svém rozpoložení. Možná nám druzí pomohou. Podle jedné teorie je smyslem smutku soustředit všechny síly na zvládnutí naléhavého problému. Přitom člověk ztrácí zájem o jiné věci.

Někdy dosáhne smutek nepřiměřených rozměrů nebo trvá příliš dlouho. Pak se mluví o depresi. Nabídnu pár jednoduchých tipů, jak projasnit náladu. Ale ještě předtím si řekněme, co není deprese . Co není deprese „ Existuje i zdravý smutek. Truchlení po nějaké velké ztrátě je

normální a přirozené. Kromě toho je lépe být smutný nad

ztrátou falešných iluzí než žít mimo realitu. Mnozí pohřbili za

hlasitého nářku iluze o hazardu, tekutých a chemických rájích

nebo vlastní všemohoucnosti. Člověk vystřízliví obrazně a ně -

kdy i doslova. Smutek, který provází neradostné poznání, je

zdravý. Stojí na začátku pozitivní změny. „ Deprese není krátká duševní krize po zátěžové události. „ Deprese není nepohoda při kocovině nebo odvykacím stavu

po alkoholu, drogách a tabáku. Tyto stavy se při abstinenci

rychle upraví. „ Deprese není stav vyčerpání. Někdo mnoho pracuje a málo

odpočívá. Zde pomůže spánek a zdravé koníčky, které vy

rovnají jednostrannou zátěž. Například po práci vsedě přijde

vhod procházka nebo cvičení. Smutek a duchovní život Spiritualita dává životu smysl a chrání nás i před smutkem a lítostí. To ale neznamená, že duchovní lidé jsou vždy veselí. Důvodem smutku mohou být nerealistické nároky na sebe nebo na okolí. Nežli člověk vystoupá po Jákobově žebříku o něco výše k nebi, mnohé opláče – třeba zdánlivé jistoty a nerozumné cíle.

Anonymní alkoholici varují před sladkým jedem sebelítosti. Říkají mu „JUCH“ („já ubohý chudáček“). Na setkáních této organizace se opakuje Modlitba míru. Budu ji zde citovat, i když ji asi dávno znáte: „Bože, dej mi klid přijímat věci, které nemohu změnit, odvahu měnit věci, které změnit mohu, a moudrost mezi nimi rozlišovat.“ Autorství modlitby se připisuje Reinholdu Niebuhrovi z Detroitu. Vznik se datuje zhruba k roku 1920. Je však možné, že modlitba má dávnější původ, což připustil i její autor. Anonymní alkoholici převzali Modlitbu míru v roce 1942, tedy krátce po vzniku své organizace. Paní Opatrná: Až se budu litovat, jaká jsem chudinka, tak si řeknu „JUCH“. Možná pak začnu i juchat.

Autor: Nahradit sebelítost humorem a smíchem se mi líbí. Smích je kamarád, na kterého se lze spolehnout ve většině svízelných situací. Moderní svět a život jsou složité. Člověk se snadno dostane do nepříjemné situace. Neví si rady. To vede ke stresu. Ve stresu toho moc nevymyslí. Naštěstí existuje záchrana! Tou je hloupý úsměv!!

Paní Opatrná: Ten bych zvládla.

Autor: Je to snadné, já osobně tento úsměv používám dost často  .

Smíchem dáváme tělu i okolí najevo, že je všechno v pořádku. Stres a negativní emoce se tak zmírní. To povzbudí tvořivost, myšlení a dobrou vůli. Čím hloupěji se usmíváme, tím je to účinnější. Hloupý úsměv pomáhá dobře i proti bažení a nerozum - ným myšlenkám.

Pan Bivoj: Něco zkoním, a pak se mám ještě pitomě usmívat?!

Autor: Omluva je v některých situacích lepší nežli povznesený

úsměv. Třeba kdybyste naboural při parkování šéfovi auto. Ale hloupý úsměv je také užitečný. I kdybyste, pane Bivoji, nic nevymyslel, smát se je zdravější než se vztekat.

Lidé si pak řeknou: „Sice toho moc neumí, ale je to hodný

člověk.“ Jak si zlepšit náladu „ Udržujte rozumný denní rytmus a plánujte povinnosti, zá

bavu i odpočinek.

„ Rozvíjejte vztahy s lidmi, kteří na vás mají dobrý vliv. Prospěje

i to, že člověk sám někomu pomůže. „ Dávejte si přiměřené cíle. Větší cíle rozdělte na menší. „ Nepěstujte sebelítost a přes den nepolehávejte. „ Cvičte, choďte, tělesně pracujte. Zlepší to náladu i kondici.

Užitečná bývá např. jóga nebo čchi-kung. Desetiminutová

procházka dokáže zlepšit náladu na dvě hodiny. „ Pozorujte smutné myšlenky a nechte je odejít. Také je možné

je zkoumat a opravovat, např. při sebepodceňování si uvě

domit minulé úspěchy. K chybám myšlení patří zevšeobec

ňování, myšlení „vše, nebo nic“, zaměření na nedobré věci

a malá pozornost vůči těm pozitivním. „ Depresivní člověk vidí skutečnost zkresleně. Deprese není

dobou na vážná rozhodnutí. Ta je lépe odložit. „ Cestování a změna prostředí obvykle nepomohou. Mohou

naopak vyčerpávat. „ Naučte se relaxační techniku a denně ji používejte. Nebo si

pouštějte relaxační nahrávky. Některé relaxační techniky jsou

zdarma na www.drnespor.eu. „ Každý večer si uvědomte, co se vám během dne podařilo.

A pochvalte se za to . Pan Myslík: A co když se mi ten den nepodařilo vůbec, ale vůbec nic?

Autor: Naše jednání nebývá jen dobré, nebo špatné. Mohlo by být ještě lepší a mohlo by to být ještě horší. Za úspěch je třeba považovat i to, když se dostáváme o něco blíže k tomu dobrému. Odborná pomoc „ V krizi využívejte linky telefonické pomoci, např. Centrum kri

zové intervence je v provozu nepřetržitě a má telefonní číslo

2 84 01 66 66. Číslo na krizovou pomoc uložte do svého tele

fonního seznamu. „ Těžší deprese vyžadují odbornou pomoc. Antidepresiva mo

hou být užitečná. O jejich vhodnosti a vedlejších účincích se

poraďte se svým lékařem. Je dobré vědět, že efekt se dosta

vuje obvykle po dvou až čtyřech týdnech podávání. Nehodí

se proto u krátkodobých obtíží. „ Pomáhá také psychoterapie. Ta zahrnuje mimo jiné pláno

vání aktivit, zvyšování sebevědomí, nácvik relaxace, zlepšo

vání komunikace, zpochybňování pesimistických myšlenek

a jejich nahrazování optimističtějšími nebo nácvik toho, jak

se zdravě prosadit. „ Vyhýbejte se benzodiazepinům, lékům na spaní, alkoholu a ji

ným návykovým látkám. Depresi jen komplikují a vyvolávají

závislost . Paní Opatrná: A nebudu někde evidovaná, když zavolám na tu telefonickou linku?

Autor: Buďte naprosto klidná. Nemusíte přece říkat své jméno. Kromě toho jsou pracovníci těchto služeb vázáni povinnou mlčenlivostí. Za její porušení by mohli dostat i tři roky ne - podmíněně.

VYZKOUŠEJTE SI

Vytvořte si seznam např. 36 prostředí, aktivit, věcí a situací,

které vám zlepší náladu. Seznam můžete nalepit třeba do diáře

a podle potřeby a okolností si z něj čas od času něco vybrat. Srovnávání se Při skupinové terapii se nám jistý rok abstinující přítel svěřil s problémem. Mluvil o něm s humorem. Bylo vidět, že si v tomto směru vytvořil zdravý nadhled. Vypozoroval u sebe sklon porovnávat se s druhými. Například jel v metru a vedle něj někdo cosi studoval. Našeho střízlivého přítele okamžitě napadlo, proč on také zrovna nic nestuduje. Začal si to vyčítat a onomu člo - věku jeho píli závidět.

Žertem jsem mu řekl, ať nechodí do Národního divadla na balet. Vyčítal by si totiž, že neumí tančit na špičkách jako profesionální tanečníci. Zároveň jsem si ale uvědomil, že se jedná o velmi rozšířený problém. Tento sklon někdy mívá skoro každý.

Je jasné, že se jedná o negativní emoci, i když trochu komplikovanější. Je v ní smutek, že člověk není tak dobrý, úspěšný, bohatý, dokonalý, zdatný, šikovný atd., jako je někdo jiný. Nezřídka se do toho přimísí hněv na toho, kdo je lepší. Z toho pak vyplývá poťouchlost, když se druhému něco nepovede. Jak tento problém překonat „ Nejprve je třeba si takové myšlenky a pocity uvědomit a při

pustit . „ Další možností je uvědomit si následky takového uvažování.

Člověk, který se chce vyrovnat každému a ve všem, si dal

nadlidský úkol. Bude roztěkaný a zklamaný z toho, že neumí

zároveň házet oštěpem, zavařovat, hrát na violu a zpívat

operní árie. Daleko rozumnější by bylo zaměřit se na to, jak

dobře využít svého jedinečného nadání. Důležité je také sou

středit se na plnění svých přirozených životních úkolů a rolí. „ Jestliže se přitom někdo dokáže zasmát sám sobě, tím lépe.

Smích a humor mírní negativní emoce včetně nepřejícnosti. „ Další otázka, kterou by si člověk měl položit, je, zda by

opravdu chtěl být v kůži člověka, kterému závidí. Být úspěš

ným politikem znamená také vysedět dlouhé hodiny na ne

konečných jednáních. Než se někdo stane dobrým lékařem,

musí napsat nepředstavitelné množství různých potvrzení,

propouštěcích zpráv, výkazů atd. Ani v době, kdy dosáhl jisté

úrovně, nemá vyhráno. Stačí totiž nějaká větší chyba a lé

kař se musí zodpovídat u soudu. O „snadném“ životě herců

a profesionálních sportovců si také žádné iluze nedělám –

s řadou z nich jsem se setkal při své práci. „ Umíte si představit, že byste byli ve všem nejlepší a nejschop -

nější v celé zemi? Já tedy ne. Nevypadalo by to tady vůbec

dobře. Kromě toho by od člověka pořád někdo něco chtěl

a on by neměl se na koho spolehnout. Lidé, kteří lépe rozu

mějí počítačům, vodovodům, elektřině atd., nejsou konku

renti. Usnadňují nám náš vlastní život. Něčí vysoká úroveň,

ať technická, nebo charakterová, prospívá všem. Neuspokojené přirozené potřeby obecně Neuspokojené přirozené potřeby zužují vědomí a oslabují pružnost myšlení. Je to podhoubí, z něhož snadno vznikají negativní emoce. Vyplatí se být v kontaktu s vlastním tělem, dobře si ho uvědomovat a respektovat jeho rozumné nároky. Následují jednoduché příklady. Dostatečný příjem vody Proč zrovna voda? Předpokládá se, že život se zrodil v pradáv - ných mořích. Ve vodě se rozpouštějí látky potřebné pro život a díky ní dochází v těle k mnoha biochemickým pochodům. Prostřednictvím vody se živiny dostávají tam, kde jsou třeba. Navíc odpařováním vody pokožkou můžeme ovlivňovat tělesnou teplotu. Lidské tělo je z větší části tvořeno právě vodou. Ta představuje 70–80 % hmotnosti u novorozeňat, kolem 60 % nor - mální hmotnosti dospělých mužů a 50–55 % hmotnosti dospělých žen.

Nedostatek vody zhoršuje duševní i tělesnou výkonnost.

Navíc vyvolává u závislých bažení po alkoholu. Vodu ztrácíme pocením, dýcháním a vylučováním. Proto je třeba ji průběžně doplňovat. Žízeň se objevuje už při poklesu množství vody v těle o 0,5 %. Při vyšších ztrátách nastává zácpa, stavy vyčerpání, nebo dokonce mdloby.

Kdy dochází k velkým ztrátám vody: např. za horkého počasí, v přetopených místnostech, při horečce, při fyzické aktivitě, ve

Toto je pouze náhled elektronické knihy.

Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti

eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist