načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Duševní hygiena zdravotní sestry - Jaro Křivohlavý Jaroslava Pečenková

Elektronická kniha: Duševní hygiena zdravotní sestry
Autor:

Publikace dvou známých autorů se zabývá problematikou duševní hygieny zdravotní sestry a sociálních interakcí. Nabízí možné příčiny i způsoby řešení komunikačních i jiných ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  85
+
-
Doporučená cena:  101 Kč
16%
naše sleva
2,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 78
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 80-247-0784-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace dvou známých autorů se zabývá problematikou duševní hygieny zdravotní sestry a sociálních interakcí. Nabízí možné příčiny i způsoby řešení komunikačních i jiných problémů, ke kterým v každodenní ošetřovatelské praxi dochází. Kniha je obohacena o kasuistiky a autentické výpovědi sester.

Předmětná hesla
Psychohygiena
Interpersonální komunikace
Zdravotní sestry
mental hygiene
interpersonal communication
nurses
Zařazeno v kategoriích
Zákazníci kupující zboží "Duševní hygiena zdravotní sestry" mají také často zájem o tyto tituly:
Sestra a stres -- Příručka pro duševní pohodu Sestra a stres
Křivohlavý, Jaro
Cena: 75 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������
���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������





���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������





Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc.
Jaroslava Peèenková
DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY
Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová, CSc.
© Grada Publishing, a.s., 2004
Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS, 2004
Vydala Grada Publishing, a.s.,
U Prùhonu 22, Praha 7, jako svou 2044. publikaci
Odpovìdná redaktorka Alice A. Pánková
Obrázky dodali autoøi
Sazba, zlom a úprava obrázkù Vladimír Vašek
Poèet stran 80
Vydání první, Praha 2004
Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s.,
Husova 1881, Havlíèkùv Brod
Publikace vznikla v rámci grantu GA ÈR è. 406/01/0659.
Názvy produktù, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovaný -
mi ochrannými známkami pøíslušných vlastníkù, což není zvláštním zpùsobem vyznaèeno.
Postupy a pøíklady v této knize, rovnìž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci
jsou sestaveny s nejlepším vìdomím autorù. Z jejich praktického uplatnìní však pro autory ani pro
nakladatelství nevyplývají žádné právní dùsledky.
Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její èást nesmìjí být žádným zpùsobem reprodukovány,
ukládány èi rozšiøovány bez písemného souhlasu nakladatelství.
ISBN 80-247-0784-5





Obsah
1 Úvod .................................7
2Co mùže zdravotní sestra dìlat pro to, aby jí bylo lépe? .....9
Jak mùže zdravotní sestra peèovat sama o sebe?...........9
3Duševní hygiena zdravotní sestry .................12
Bláto a hvìzdy............................12
Péèe o duši..............................15
Péèe o tìlo..............................16
Péèe o náš myšlenkový arzenál...................17
Mítprocožít ............................18
Pokladnice uznání..........................19
Nedìle................................19
Smìøování života..........................20
Nìco si odpustit...........................21
Být tím, kým být mám........................21
Kdo jsme?..............................22
Radovat se z toho, že se ještì mùžeme radovat...........22
Popovídání si se známými......................25
Stanovení hranic..........................26
Èetba knih.............................26
Být èi mít?..............................26
Pøedcházet vyhoøení.........................27
4Jak vycházet s lidmi ........................30
Na poèátku bylo a je naše chování.................30
Mé jednání s tebou.........................31
Jak spolu jednáme?.........................32
Co vlastnì druhým lidem sdìlujeme?................33
Jakou hodnotu má naše sdìlení?..................34
EVA – DEVA............................35
Evalvace...............................38
Hodina „H“ – rozhodnutí......................40
Empatie...............................41
Ukøivdìní..............................42





5 Jak øešit problémy, s nimiž se setkávají zdravotní sestry ....47
Jak reagovat na otázky, které nám pacienti kladou a my na nì
obtížnì hledáme odpovìï.....................47
Jak jednat v situaci, kdy má zdravotní sestra problémy
v pracovním kolektivu........................49
Jak odpovídat na otázky pacientù, na které se nám obtížnì
odpovídá...............................58
6Co vyprávìly zdravotní sestry o tom, co kladného ve své
práci zažily.............................65
Evalvace – povzbuzování, posilování a obdarování druhého....66
Pøíklady opaèné...........................73
Slovo závìrem.............................77
Literatura................................78





1 Úvod
Vážené a milé zdravotní sestry,
pøipravili jsme pro vás malou pøíruèní knížeèku – manuálek. O èem?
Okladných vìcech ve vaší práci – a nejen v ní. Kdo ji pøipravil? Dva autoøi:
Jaroslava Peèenková – bývalá hlavní sestra Fakultní nemocnice v Hradci
Králové a èlenka týmu katedry sociálního lékaøství UK v Hradci Králové,
který vede prof. PhDr. Jiøí Mareš, CSc., získala èestný titul Sestra roku
2003. Druhým autorem je profesor PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. –
dlouholetý pracovník Institutu pro další vzdìlávání lékaøù a farmaceutù (ILF, nyní
IPVZ) v Praze.
Proè jsme tuto pøíruèku pøipravili? Protože se zabýváme otázkami
sociální opory ve zdravotnictví. Bylo nám jasné, žeto je zdravotní sestra,
kdo má k pacientùm lidsky nejblíže. Uvìdomili jsme si však zároveò, že
i zdravotní sestry potøebují urèitou dávku sociální opory,aby mohly být
pacientùm skuteènou oporou. Na pomoc tomuto zámìru vznikla i tato
pøíruèka.
Její téma je možné vyjádøit vìtou:Jak vycházet s dobrým svìdomím
s pacienty, s jinými sestrami a s nadøízenými?
Hned na zaèátku cesty k tomuto cíli pøed námi vyvstala jedna velká
obtíž. O kladných vìcech se tìžko píše i mluví. Tìžko se i dìlají. V porovnání
s negativními vìcmi v životì jsou ty kladné pomìrnì stranou hlavního
zájmu lidí. Kolik lidí ète èernou kroniku, kolik jich hltá zprávy o katastrofách,
loupežích a neštìstích? A kolik se jich – v pomìru k tomu – zajímá o to, kdo
kde komu pomohl – ať je to kdokoliv? Vzdor tomu se zde chceme pokusit
hovoøit o pozitivech v životì zdravotních sester, protože se domníváme, že
jde o vìci nadìjné a nadìji je dobré posilovat.
Kdybychom to, oè nám zde jde, øekli cizím slovem, znìlo by to
„dùstojnìji“. Zdravotní sestra se øekne „soror“. Zdraví pak „salus“. Slovem
„gennan“ se vyjadøuje totéž, co v èeštinì slovem „tvoøit“. Cílem tohoto
manuálku tedy jesororisalutogenie.
Øeèeno èesky a srozumitelnìji: Jde nám o posilování, povzbuzování
a zlepšování celkového zdravotního stavu v prvé øadì pacientù, ale
i tìch, kteøí o nì peèují – zdravotních sester.
Protože je nám blízká sociální psychologie, je možné øíci, že nám jde
zvláštì pak o posilování a povzbuzování zdravotního stavu zlepšováním
vzájemných vztahù mezi lidmi, o to jak dobøe a zdravì vycházet s druhými
Úvod7





lidmi – v prvé øadì s pacienty, ale i s ostatními lidmi ve zdravotnickém tý -
mu.
Být druhým lidem – pacientùm a pacientkám i spolupracovnicím a
spolupracovníkùm (tj. sobì navzájem) – sociální oporou. Tak rozumíme tomu
být èlovìkem v tom nejlepším smyslu slova.
8Duševní hygiena zdravotní sestry





2 Co mùže zdravotní sestra dìlat pro to,
aby jí bylo lépe?
Chceme-li, aby nìkdo nìco dìlal dobøe, pak je dobré, když se zajímáme
i o to, jak mu je. Je-li mu dobøe, dá se oèekávat, že bude dobøe dìlat i to, co
dìlat má. Není-li mu dobøe, není samozøejmé, že by „automaticky“ podával
dobrý výkon. Má-li zdravotní sestra dobøe pracovat – má-li peèovat o pa -
cienty a být jim mimo jiné i povzbuzující sociální oporou, pak je zapotøebí,
aby byla i ona sama v dobrém stavu. Kdy to ale je? O tom rozhoduje øada
momentù. Na nìkteré z nich zde chceme upozornit.
Jak mùže zdravotní sestra peèovat sama o sebe?
Jedním z úkolù zdravotní sestry je peèovat o pacienty. V pozadí tohoto
úkolu – a nejen jeho – stojí však jiný, který má na práci – a nejen na práci –
zdravotní sestry mimoøádný vliv. Je jímpéèe o sebe.
Peèovat o pacienty se zdravotní sestry uèí ve zdravotní škol e a v prùbìhu
praxe. Kdo je však uèí peèovat o sebe? Pøi pøípravì zdravotních sester na
povolání se velice systematicky vyuèuje a probírá péèe o nemocné, péèe sama
o sebe je ponechána soukromé iniciativì každé zdravotní sestry.
Péèe sama o sebe má øadu rùzných oblastí. Jde napø. o péèi o vlastní
vzhled, o tìlesné zdraví, o stravování atp. Do tohoto souboru „péèí“ patøí
i péèe o vlastní tìlesný a duševní život. Pomocí zde je dnes pomìrnì nová
psychologická disciplína zvaná „psychologie zdraví“ (Køivohlavý, 2001).
Zde bychom rádi upozornili na nìkteré speciální momenty. Nejde o teorii,
ale o praxi – o zkušenosti z praxe zdravotních sester, které pracují v
nemocnicích na oddìleních, kde umírá nejvíce lidí. Není tøeba zdùrazòovat, že tato
oddìlení patøí k nejtìžším.
Co mùže zdravotní sestra dìlat pro to, aby jí bylo lépe?9
„Smysl svého života vytváøíme jako malíø obraz – ovlivnìni svými geny, výchovou,
pøíklady, zážitky a vlastní vùlí.“K. L.
1
1Uvádíme-li u citátù pouze iniciály jmen autorù, jde o výroky zdravotních sester
v kurzech pro nì uspoøádaných. Vyhovujeme tím jejich pøání, aby jejich celá jména
nebyla zveøejnìna.
1Uvádíme-li u citátù pouze iniciály jmen autorù, jde o výroky zdravotních sester
v kurzech pro nì uspoøádaných. Vyhovujeme tím jejich pøání, aby jejich celá jména
nebyla zveøejnìna.





Péèe o peèovatelky
Po 12 let peèovala paní doktorka Sheila Cassidy nejen o pacienty v jednom
z prvních anglických hospicù, al e i o zdravotní sestry a personál – o všechny
ty, kteøí tam pracovali. Když jsme mìli možnost s ní v Birminghamu
hovoøit, zeptali jsme se jí, s èím mìla nejvìtší práci. Odpovìï byla jednoznaèná:
S psychickým stavem personálu. O ten se musela starat s mimoøádnou
intenzitou. Na další dotaz, co pro to dìlala a co jí bylo nejvìtší pomocí,
odpovìï znìla: Soubor podnìtù nadìjnì usmìròující postoje lidí kolem
umírajících pacientù i k sobì navzájem. Termín „k sobì navzájem“ – jak se pozdìji
ukázalo – mìl dvojí význam: jednak se týkal vzájemných vztahù mezi lidmi
na pøíslušném oddìlení, jednak postoje každého z nich k sobì samému.
Podaøilo se nám získat soubor 16 hlavních bodù této péèe o peèovatelky Sheily
Cassidy:
1. Buï k sobì mírná, vlídná a laskavá.
2. Uvìdom si, že tvým úkolem je jen pomáhat druhým lidem a ne je zcela zmìnit.
Zmìnit mùžeš jen sama sebe, ale nikdy ne druhého èlovìka – ať jím je
kdokoliv a ať je tvá snaha sebevìtší.
3. Najdi si své „útoèištì“, tj. místo, kam by ses mohla uchýlit do klidu samoty ve
chvíli, kdy naléhavì potøebuješ uklidnìní.
4. Druhým lidem na oddìlení, svým spolupracovníkùm a spolupracovnicím i
vedení buï oporou a povzbuzením. Neboj se je pochválit, když si to i tøeba jen
trochu zasluhují.
5. Uvìdom si, že je zcela pøirozené tváøí v tváø bolesti a utrpení, jehož jsme
dennì svìdky, cítit se zcela bezmocnou a bezbrannou. Pøipusť si tuto myšlenku.
Být pacientùm a jejich pøíbuzným nablízku (být s nimi) a peèovat o nì je nìkdy
mnohem dùležitìjší než mnohé jiné.
6. Snaž se zmìnit zpùsoby, jak to èi ono dìláš. Zkus to, co dìláš, dìlat pokaždé
pokud možno jinak.
7. Zkus poznat, jaký je rozdíl mezi dvìma rùzným zpùsoby naøíkání: mezi tím,
které zhoršuje beztak již tìžkou situaci, a tím, které bolest a utrpení tiší.
8. Když jdeš domù z práce, soustøeï se na nìco dobrého a pìkného, co se ti
podaøilo v práci dnes udìlat a raduj se z toho.
10Duševní hygiena zdravotní sestry





9. Snaž se sama sebe neustále povzbuzovat a posilovat napø. tím, že nebudeš
vždy stejným zpùsobem (stereotypnì, jen ryze technicky a zvykovì, bezmyš -
lenkovitì) vykonávat své práce. Snaž se z vlastní iniciativy, z vlastní vùle a
nikým nenucena nìco udìlat jinak – tvoøivì.
10. Využívej pravidelnì povzbuzujícího vlivu pøátelských vztahù v pracovním
kolektivu i v jeho vedení jako zdroje sociální opory, jistoty a nadìjného
smìøování života.
11. Ve chvílích pøestávek a volna, když pøijdeš do styku se svými kolegynìmi
a kolegy, vyhýbej se jakémukoliv rozhovoru o úøedních vìcech a problémech
v zamìstnání. Odpoèiò si tím, že budete hovoøit o vìcech, které se netýkají
vaší práce a vašeho „úøedního“ styku.
12. Plánuj si pøedem „chvíle útìku“ bìhem týdne. Nedovol, aby ti cokoliv tuto
radost pøekazilo nebo ti ji nìkdo narušil.
13. Nauè se radìji øíkat „rozhodla jsem se“ než „musím“ nebo „mám povinnost“, èi
„mìla bych“. Podobnì se nauè øíkat radìji „nechci“ než „nemohu“. Takto
vedená osobní øeè sama k sobì pomáhá. Pøesvìdè se o tom.
14. Nauè se øíkat druhým lidem nejen „ano“, ale i „ne“. Když nikdy neøekneš „ne“,
jakou hodnotu pak asi má tvé „ano“?
15. Neteènost (apatie) a zdrženlivost (rezervovanost) ve vztazích s druhými lidmi
je daleko nebezpeènìjší a nadìlá více zla a hoøkosti než pøipuštìní si
skuteènosti (reality), že více, než dìláš, se opravdu udìlat nedá. Pøipusť si to –
uvìdom si, že nejsi všemohoucí.
16. Raduj se, hraj si a smìj se – ráda a èasto.
Co mùže zdravotní sestra dìlat pro to, aby jí bylo lépe?11
„Nejde jen o odbornost a kvalitu práce zdravotní sestry, ale i o kulturu jejího
života a celého zdravotního prostøedí.“
Kód ANA (American Nurses’ Association,
Spoleènosti amerických zdravotních sester )





3 Duševní hygiena zdravotní sestry
Bláto a hvìzdy
Dva muži šli v noci krajinou po dešti. Zastavili se u louže. Mìsíc svítil
a hvìzdy se tøpytily. Jeden z mužù se podíval na louži a øekl: „Bláto“. Druhý
to vidìl jinak a øekl: „Hvìzdy“. Mùžeme i v louži vidìt hvìzdy a být tím
nadšeni.
Obdobnì je možné se dívat i na vlastní život. Mùžeme ho vidìt krátký,
plný tìžkostí, starostí a problémù a øíci: „Za nic to nestojí. Všechno je na
nic.“ Na druhé stranì mùžeme vidìt, jak tím, jak tento život žijeme, pùsobí -
me na druhé lidi. Tak nìjak se na život díval i režisér filmu „Kouzelný život“
(It’s a Wonderful Life).
V tomto filmu se setkáváme s hlavním hrdinou Georgem Baileym. Tomu
se zcela zhroutil život a uvažoval o sebevraždì. Poslední noc pøed tím, než ji
chtìl spáchat, se mu zdálo o tom, jak by vypadal svìt, kdyby se on nenarodil.
Byl pøekvapen tím, jak jeho zdánlivì nepatrný život ovlivnil celou øadu lidí.
Kolika lidem pomohlo, že jim tøeba sebenepatrnìjším zpùsobem projevil
úctu, kolik mezilidských vztahù se rozjasnilo tím, že on nìkomu nìco
odpustil, kolika lidem byl nìjaký jeho drobný èin velkou pomocí.
Mnohdy, tøeba dosti pozdì, se dozvíme, co znamenala „malièkost“,
kterou jsme nìkomu udìlali, jak mu pomohla k tomu, aby se vzchopil, aby se
posílila jeho nadìje a jeho život dostal nový, nadìjnìjší smìr. Tehdy si
uvìdomujeme, že není pravda, že by náš život nutnì musel být „marnost nad
marnost“, ale že mu mùžeme dát tím, co ve styku s druhými lidmi dìláme,
dobrý smysl. Nemusíme vidìt jen „bláto“, mùžeme tøeba i v louži vidìt
„hvìzdy“.
Mít nìkoho, kdo mne má rád a komu mohu dùvìøovat.
Lékaøi hovoøí nejen o buòkách, tkáních a orgánech, ale i o „èlovìku“.
Sociologové mluví jinak. Øíkají, že neexistuje èlovìk jako jedinec sám o sobì,
že existují vždy jen „lidé“. Naznaèují tím, že vyèlenit èlovìka ze
spoleèenství druhých lidí je nepøirozené. Pøirozené je naopak vidìt každého èlovìka
12Duševní hygiena zdravotní sestry
„Jádrem lidské bytosti je dvojí potøeba: potøebujeme nìkoho, koho bychom mìli
rádi a nìkoho, kdo by mìl rád nás.“ J. B. Smith





jako „uzlíèek, uzlík èi uzel v síti“, který má spojení (jako nitì v síťovaném
obraze) s druhými „uzlíèky, uzlíky èi uzly v síti“. Tento pohled na èlovìka
a jeho vázanost v síti vztahù s druhými lidmi je blízký i sociální psychologii.
U každého èlovìka si všímá nejen toho, se kterými druhými lidmi je v urèi -
tém vztahu a styku, ale i toho, co se mezi tìmito dvìma lidmi dìje.
Vzájemné pøipoutání dvou lidí, je možné pozorovat již pøi narození.
Pøipoutání dítìte k matce a matky k dítìti bylo a je základním jevem sociální
psychologie. Výslovnì to formuluje tzv.teorie pøipoutání (attachment
psychology). Její autor, profesor Bowlby, si ve Støední Africe všímal toho,
jak žijí dìti, které ztratily v raném mládí matku. Zjistil, že tato ztráta se na
jejich dalším životì projevuje mimoøádnì tìžce. Zjistil však také, že tomu tak
není u všech dìtí. Nìkteré z takto postižených vyrùstaly dobøe a nadìjnì
zvládaly i problémy dospívání. Profesora Bowlbyho zajímalo, èím to je, že
Duševní hygiena zdravotní sestry13
Obr. 1„Pavouk“. Když máme co èinit s urèitým èlovìkem, je dobré si uvìdomit, že
tento èlovìk je zaèlenìn – jako pavouk – v urèité sociální síti. To znamená, že se stýká
s mnoha jinými lidmi a má úzké vztahy s nìkolika málo nejbližšími. S tìmito nejbližšími
vytváøí osobní sociální síť. Tu kreslíme jako „pavouka“. Nìkteøí jsou mu bližší, na
nìkteré se dívá nahoru, na jiné dolù. Když se s ním setkáme a je sám, je do urèité míry
„vytržen“ ze své sociální sítì.





se tyto dìti vymanily (doslova vyvlékly) z vlivu negativních faktorù, které
normálnì ovlivòují život sirotka. Zjistil, že dìti, které nadìjnì zvládaly své
životní tìžkost i – a nebylo jich málo, našly ve chvíli, kdy je matka opustila,
nìkoho, k nìmuž se „pøipoutaly“, našly v nìm pøítele, ochránce, nìkoho,
komu mohly dùvìøovat. Získaly tak jinak ztracený (neuskuteènìný)vztah
dùvìry.Ten jim umožnil žít a zrát, ba i osobnostnì dozrát. Profesor Bowlby
tak naznaèil, co je pro èlovìka ze sociálního hlediska podstatnì dùležité –
mít nìkoho, kdo je mi pøítelem a komu mohu cele dùvìøovat.
Tak tomu je u dìtí. Teorie pøipoutání je dnes rozpracována nejen pro
nemluvòata a dìti, ale i pro dospívající a dospìlé lidi. Ukazuje, jak dùležité je
mít nìkoho, komu mùžeme dùvìøovat, na koho se mùžeme vždy a všude, za
jakýchkoli okolností obracet s vìdomím, že nás vždy vyslechne, bude se
snažit nám porozumìt, pochopit, jak nám je, že nám odpustí, bude-li to
tøeba, a že bude ochoten nám pomoci. Ne nadarmo je pøítel v sociální
psychologii definován jako èlovìk, k nìmuž máme bezmeznou dùvìru, ale i jako
„èlovìk, pøed kterým mùžeme myslet nahlas“ – rozumìjme: o všem, co nás
trápí, co jsme provedli, i o tom, s èím si nevíme rady. Platí zde zároveò, že
ten, kdo nemá pøítele, není psychicky zcela zdráv.
Má-li zdravotní sestra peèovat o pacienty, nemìla by opomíjet péèi o
sebe sama. Když nejsme sami v poøádku, nìco chybí i tomu, co dìláme pro
druhé. Proto je péèe o sebe sama stejnì dùležitá jako péèe o druhé. I ve
známém výroku „Milovati budeš ...“ se øíká, že milovati máme druhé „jako
sami sebe“. Co to ale znamená?
Podle jednoho pojetímilovat znamená trojí: mít úctu k tomu, koho
milujeme, odpouštìt mu, co nám udìlal, a peèovat o nìj. Peèovat pak
znamená (podle holistického pojetí zdraví) peèovat o celého
èlovìka–ojeho tìlo i duši. Péèi o tìlo zdravotní sestry rozumí. Byla pøedmìtem jejich
odborného studia a je náplní jejich každodenní práce. O psychice byla pøi
studiu také øeè. Není však marné podívat se na problematiku duševní
(mentální) hygieny znovu – s odstupem.
14Duševní hygiena zdravotní sestry
„Existuje nejen hlad tìlesný (biologický – hlad uspokojitelný potravou), ale i hlad
po blízkém èlovìku: tam, kde není tento hlad uspokojen, není nám dobøe a
nejsme plnì šťastni.“ J. B. Smith





Péèe o duši
Pøi péèi o duši peèujeme o to, co si myslíme, jaké máme pøedstavy, jaká má -
me pojetí rùzných vìcí, lidí a událostí, co prožíváme (emoce a city),aoto,
co vlastnì v životì chceme a pro co se rozhodujeme, co je cílem a smyslem
našeho života. Tato péèe o naši duši rozhoduje o tom, kdo vlastnì jsme
a kým budeme. Je-li tato péèe v poøádku, je i náš vztah k sobì samým v jádru
dobrý. Není-li tato péèe dobrá, je tomu jinak. Thomas Moore, americký
psycholog, který se péèí o duši soustavnì zajímá, napsal:
„Velkou nemocí 21. století, která se projevuje v našich obtížích i
tìžkostech a která se každého z nás osobnì dotýká, je „ztráta duše“. Když je péèe
o naši duši zanedbávána, duše neumírá. Toto zanedbávání se projeví v celé
øadì pøíznakù (symptomù): ve zlosti a vzteku, v násilí, agresivitì, obsesích,
holdování drogám a ve ztrátì smysluplnosti života“.
Dr. Karel Kopøiva (1997) se v kurzech zdravotních sester a sociálních
pracovnic ptal: „Kdyby se nìkdo vám blízký z nìjakého dùvodu ocitl v
domovì dùchodcù, jaké tøi nejdùležitìjší schopnosti nebo vlastnosti jeho sester
a ošetøovatelek byste mu pøála?“ Odpovìdi bylo možné oèekávat jak v
profesionální, tak v osobní rovinì. Nejèastìjší odpovìdi celkem 266
zdravotních sester byly:
1. vlídnost, ochota, láska......................64%,
2. empatie, vcítìní, soucítìní, porozumìní.............42%,
3. trpìlivost, vyrovnanost osobnosti, klid..............41%,
4. odbornost, profesionalita, znalosti................41%.
Co mùžeme dìlat pro to, aby nedocházelo k tomuto zanedbávání péèe
o vlastní duši? Být k ní citlivìjší, být citlivìjší k tomu, co emocionálnì
prožíváme, co si o èem myslíme, v jakém svìtle to vidíme, jak co chápeme a oè
nám v životì jde. Jak se má tato zvýšená citlivost k vlastní duši projevovat?
Vìnovat více èasu relaxaci, reflexi (zamyšlení a promýšlení toho, jak se asi
vìci mají) a radostem (Thomas Moore, 1992).
Duševní hygiena zdravotní sestry15
„Jsem pøesvìdèen, že9z10lidí, kteøí vyhledají psychiatra, ho nepotøebují.
Potøebují však èlovìka, který by k nim mìl úctu, který by jim odpustil, co mu
nedobrého udìlali, a který by se o nì staral – jedním slovem: èlovìka, který by je mìl
rád.“Paul Tournier, autor knihy „Medicína celého èlovìka“





Znamená to odlišit dva druhy uvažování o vlastních citech: uvìdomovat
si to, co skuteènì prožíváme (které city námi „hýbou“), a odlišovat to od
myšlenek na to, jaké emoce bychom mìli v dané chvíli mít. Pravdivé a ujas -
nìné zažívání vlastních citù nemusí být automaticky pøíznakem psychicky
zdravého života, je to však „materiál“ našeho duševního života, který by
nám nemìl unikat.
Jak to vypadá v praxi? Napøíklad nìkdo má rád hudbu. Slyší-li ten druh
hudby, který má rád, dìlá mu to radost. Hraje-li na nìjaký hudební nástroj,
mùže pøi hraní prožívat radost, kterou druhý nemá. Mìl by se ale z toho, co
slyší, plnì radovat. Jiný má rád svou zahrádku. Zažívá tam chvíle, kdy ta èi
ona kytièka, keø nebo strom kvete, pøípadnì pøináší ovoce. Z toho by se mìl
radovat. Z celého srdce radovat. V pøíkladech je možné jít dál a upozoròovat
na radosti, které prožíváme, když svítí sluníèko, když jdeme na výlet, když
si hrajeme s dìtmi atp. Nemìlo by nám unikat, že v takových situacích jde
o vzácný druh duševního dìní – o pravé (autentické) city, které obohacují
náš duševní život. To bychom si mìli plnì uvìdomovat a plnì to prožívat. Je
to jedna z nezastupitelných forem duševní hygieny – zdravé radosti, radosti
ze života. Radujeme-li se z jeho krás, peèujeme o svou duši.
Péèe o tìlo
V biologii èlovìka jsme se uèili o tom, že na jedné stranì to, co se dìje v duši
èlovìka (v jeho psychice), ovlivòuje to, co se dìje v nìm (v jeho tìle). Na
druhé stranì pak i to, co se dìje v našem tìle, má urèitý vliv na naši duši, na
náš duševní, psychický život. Podle toho by mìla vypadat i naše péèe o tìlo.
Projevuje se napø. v tom, co a jak jíme a pijeme, kdy a jak se pohybujeme, co
dìláme, jak odpoèíváme. I to jsou dùležité momenty, které mají vliv na náš
duševní život.
Pohybujeme se jednak pøi práci, jednak mimo ni. Tìlesné cvièení
rùzného druhu doplòuje to, èemu v práci ani doma, pøípadnì i na cestì do práce
a z práce, není dána pøíležitost. Èasto jepohyb a tìlesné cvièení projevem
radosti z toho, co a jak nám ještì funguje (a ne náøkem nad tím, co musíme
dìlat). Dnes se stále více – a správnì – zdùrazòuje potøeba chùze –
procházek a výletù. Èím sedavìjší zamìstnání máme, tím více potøebujeme tento
druh pohybu na èerstvém vzduchu, v dobré spoleènosti i sami. Ukazuje se,
že si na vycházce dáváme do poøádku svoji psychiku, urovnáváme vlastní
(vnitøní) problémy, úkoly a vztahy, které nás zatìžují. Je-li tomu tak, je nám
16Duševní hygiena zdravotní sestry





odmìnou zvýšená vitalita (pohybová i psychická živost) a vyšší energie. Ta -
to zkušenost je opìt zdrojem radosti ze života.
S podivem jsme kdysi stáli pøed pojmem „aktivní odpoèinek“. Týkal se
tìlesného cvièenílidí, kteøí mají pøes den pohybu dost. Dnes se tomu již
nesmìjeme a mnozí pravidelnì cvièíme. Cvièení se však týká nejen tìla, ale
i psychiky. Proto existují kurzy cvièení pamìti a „mozkového joggingu“,
proto se doporuèuje luštit køížovky, ale i èíst (nejen beletrii, ale i odbornou
literaturu), aby mozek nezkostnatìl. Stále èastìji se setkáváme se studiemi,
které ukazují, jak rychle stárne ten, kdo nechá mozek zahálet.
S pohybem je úzce spojena i hra. Hra, pøi níž máme nejen pohyb, ale
jsme zároveò ve spoleèenství se druhými, s nimižcvièíme a hrajeme si.
Tento moment má pro duševní hygienu svou specifickou hodnotu. Neuniká
nám?
Na zdraví naší duše má velký podíl spánek a odpoèinek. Staráme-li se o to,
co vše je tøeba udìlat, nemìli bychom zapomenout, že do tohoto souboru patøí
i péèe o to, abychom si odpoèinuli a dobøe se vyspali.
Biologové nás uèí, že „život je voda“. Jak využívámeblahodárné
pùsobení vodyve všech možných formách od jejího pití, po koupání a plavání až
po vodní sporty?
Péèe o náš myšlenkový arzenál
Na jedné stranì platí, že to, oè nám jde, ovlivòuje naše myšlení. Na druhé
stranì také platí, žeto, co si myslíme, ovlivòuje i naše chtìní, naši vùli i
zamìøení našeho života. V praxi to znamená, že myslíme-li na vìci negativní,
deprimuje nás to, nièí to naši duši, ale dokonce to i negativnì „dokresluje“
obraz našeho oblièeje a celého našeho vzezøení. Platí i opak: myslíme-li na
vìci pozitivní, projeví se to i v našem oblièeji, postoji i v našem celkovém
životním ladìní.
Napøíklad, když hovoøíme s pacientem, který si stìžuje na to, jak mu je
zle a co již díky své nemoci (operaci, amputaci atp.) nemùže, vezmeme
sklenici vody, požádáme ho, aby si pøedstavil, že je na Sahaøe, že je polomrtvý
žízní a nìkdo mu najednou nabídne sklenièku vody. Skuteènou sklenièku
Duševní hygiena zdravotní sestry17
Obr.2Sklenkavody.Náš postoj k vìcem, které se dìjí, je možno
naznaèit pøíbìhem èlovìka, který mìl velkou žízeò a dostal sklenici vody.
Když vypil polovinu, mohl se buï radovat, že má ještì polovinu
sklenice vody k dispozici, nebo naøíkat nad tím, že polovina vody ve sklenici
je již nenávratnì pryè. Fyzikálnì je to totéž. Z hlediska radosti èi
zármutku to však jedno není.





plnou vody pøed ním vezmeme a polovinu vody z ní vypijeme. Poté se sna -
žíme usmìrnit jeho myšlení. V situaci, když polovinu sklenice vypije, má
dvì možnosti. Buï bude nešťasten, že polovina vody je již pryè, nebo se
bude radovat, že má ještì k dispozici polovinu sklenice èerstvé vody.
Fyzikálnì vzato je to stejné, avšak z hlediska postoje k životu jde o radikálnì
odlišný postoj. Radost je „adrenalinem“ duše.
Obdobnì, jako to je s postojem ke zbylé vodì ve sklenici, je to i s
postojem ke kladným a negativním vìcem v životì. Rozhodnutí pro tu èi onu
stranu je na každém kroku na nás.
Mít pro co žít
To, co si myslíme a jak vidíme svìt kolem sebe i v nás, ovlivòuje mnoho
okolností. Na jedno – a jak se zdá to nejpodstatnìjší – bychom nemìli
zapomínat. Jde o to, co je smyslem našeho života –kam máme v životì
namíøeno.Nemáme zde na mysli drobné a dílèí cíle jako terèe našeho snažení
(i když i ty jsou pro hygienu naší duše dùležité), ale základní zamìøení života.
Psychologie osobnosti hovoøí onarcizmu. Chce tím vyjádøit soustøedìní
veškerých snah, zámìrù a tužeb jen na sebe sama. Jako antický Narcis, který
vidìl svou podobu ve studánce, zamiloval se do sebe a nevidìl nikoho
jiného tak vzácného jako sebe, tak i nás to svádí k tomu, abychom se stali
„støedem svìta“, soustøeïovali se jen na sebe a na to, co nám dìlá dobøe, a vše
ostatní nám bylo lhostejné. Tak mùže vypadat jedno extrémní zamìøení
života. Jiný možný postoj vidí nejen sebe sama, ale respektuje i existenci
druhých lidí („nejen já, ale i ty“). V praxi jsme èasto pøekvapeni, jak se
rozhodování pro jedno èi druhé zamìøení na jedné stranì vytváøí a na druhé stranì
øeší velké množství problémù.
Zamìøení našeho života se projeví napø. v tom, co oznaèujeme
jakolaskavé èi nelaskavé jednání s druhým èlovìkem, ať jím je kdokoliv. Právì
tím, jak jednáme s druhými lidmi – a zvláštì s tìmi, kteøí jsou spoleèensky
i jinak „nad námi a hodnì pod námi“ – na sebe prozradíme, kdo jsme a oè
nám v životì vlastnì jde. Není marné si uvìdomit, že slovo „laskavì“ je
odvozeno od slova „láska“. A v praxi se láska projevuje právì úctou
(respektem) a pøijetím (akceptací), odpouštìním a péèí.
18Duševní hygiena zdravotní sestry
*





Pokladnice uznání
Jednou z následování hodných forem péèe o vlastní duši je založení si a pìs -
tování vlastní„skøíòky èi pokladnice uznání“. J. B. Smith, který na ni
upozoròuje, ji popisuje jako deník, do kterého si zapisujeme, kdy a kde nám
nìkdo projevil uznání, pochvalu, podìkování èi vdìènost. Takových událostí
není v životì pøíliš mnoho. Pøece však se tu a tam vyskytnou. Je dobré si je
zapisovat a vracet se k nim ve chvílích deprese. Nejde o sebechválu èi
sebeoslavu. Se vší pokorou je tak možné mít „poklad“, z nìhož mùžeme èerpat,
když naše vitalita, energie a nadìje uvadají.
Pøíklad obsahu pokladnice uznání (výroky pacientù): „Dìkuji vám, byla
jste ke mnì hodná“, „Dìláte to dobøe a ohleduplnì. Když jste mne
pøevazovala, ani mne to tak moc nebolelo“, „Byla jste ke mnì laskavá“, „Sestøièko,
až budu muset umøít, rád bych, aby to bylo tam, kde vy budete mít službu.“
Nedìle
Po øadu generací naši prarodièe praktikovali jeden z nejdùležitìjších
zpùsobù péèe o duši tím, že „svìtili“ nedìli. Na pozadí oddìlení jednoho dne
sváteèního od dnù všedních bylo mimo jiné poznání, ženaše duše potøebuje
odpoèinekpo øadì dní naplnìných intenzivní prací.
V souèasné dobì pøibylo lidí, kteøí den odpoèinku v praxi neuznávají, žijí
v neustálém stresu. Pøibyly i neúmìrnì se množící poèty nemocí ze stresu
(vèetnì onemocnìní kardiovaskulárního systému), podstatnì se zvýšilo
i množství neuróz – jak léèených, tak neléèených.
Ve tøísmìnném nebo nepravidelném provozu mùže být pravidelný od -
poèinek problém, nìkdy se zdá, že to ani „nejde“. Mnohdy však „nejde to“
stojí v øadì až za nechutí pokusit se o to. V pozadí nechuti je nedostateèné
pøesvìdèení o tom, že by to tak mìlo být, a zmìnit pøesvìdèení není lehké.
Nìkdy je zapotøebí radikálního „zahømìní“, aby k tomu došlo. V praxi se
setkáváme s lidmi, kteøí zmìnili svùj názor až napø. po autonehodì s vážným
zranìním, po velice tìžkém onemocnìní nebo po úmrtí nìkoho blízkého.
Co ale znamená odpoèinek? Znamená to lehnout si a spát? Nìkdy ano,
zvláštì tam, kde je tøeba splatit spánkový dluh. Jindy to je vìnovat se více
rodinì – vyjít si na procházku, udìlat si výlet, hrát si s dìtmi atp. Mùže to
znamenat i navštívit známé – setkání rodin èi pøátel. Mùže to být i èas k
tomu, abychom si nìco hezkého pøeèetli, s nìkým si popovídali, navštívili
divadlo, koncert atd. Nabídka možností, jak strávit èas a myslet na nìco zcela
jiného než na to, co se dìje v práci, je pestrá.
Duševní hygiena zdravotní sestry19





Smìøování života
Péèe o duši znamená mimo jiné i vìnovat pozornost tomu, na co myslíme.
Na hodnì vìcí myslíme, když pracujeme–atojedobré, protože vše
nedìláme bezmyšlenkovitì. Zde však máme na mysli dlouhodobìjší myšlenkové
zamìøení. Stejnì jako když jdeme na výlet, máme nìkam namíøeno, tak
i v životì – i když jdeme a témìø automaticky dìláme krok za krokem –
nìkam smìøujeme. Napøíklad nìkdo neustále myslí na to, jak se druzí mají
dobøe. Takové myšlenky vedou k závisti a závist nièí radost ze života jako
rakovina.
Jiný myslí neustále na to, jak udìlat na druhé lidi dojem – svým zjevem,
zpùsobem života, tím co øekne, jak se upraví, vyprávìním o tom, co
neobyèejného vidìl a procestoval. Pak hovoøíme o vychloubání, naparování se.
Ani takové jednání nemá na rùžích ustláno. Bylo by možné pokraèovat o
lidech nadmìrnì hrdých a povýšených, o lidech pyšných, o lidech bázlivých
a životem uskøípnutých, o lidech „jako kámen“, kteøí nejsou s to nikomu nic
odpustit. Není divu, že se v pohádkách a bájích mluví o tom, že lidé mají toto
zamìøení svého života vepsáno jako znamení ve tváøi. Otázkou je, co tedy
dìlat.
Podobnì jako v situaci, kdy chceme jít na výlet a rozhodujeme se, kam
zamíøíme, je to i v životì. I tam máme do urèité míry svobodu volby. Nìkdo
smìøuje k pesimizmu, jiný k optimizmu. Nìkdo si zvolí sebepovyšování,
druhého tato cesta neláká. Jak tedy hodnotit životní zamìøení? Jedna z
možností je hodnotit je jako výlet – podle toho, „jak to dopadne“. Po tom, co
výlet skonèil, je možné si øíct, že to byl to krásný výlet. Jindy naopak radìji ani
o tom, jaké to bylo, nemluvíme. Stejnì je to i v životì. I tady mùžeme
naslouchat tìm, kteøí již svùj životní výlet konèí, jaké to bylo.
Nìkteøí na konci života se smutkem v oèích pøiznávají, že svùj život
promarnili, jiní jsou rádi, že už konèí, protože to nestálo za nic. Nìkteøí to
pøiznávají veøejnì, jiní to tají, ale z oèí je jim to možné vyèíst, a nìkteøí lidé jsou
i po vyèerpávajícím životním výletu plni radosti. Studie kvality života i
zkušenosti z praxe v hospicech ukazují, že jsou to mnohdy lidé jinak nenápadní,
kteøí se dovedli radovat z každé drobnosti a krásy života, lidé, kteøí mìli
pìkné manželství a dobrou rodinu, lidé, kteøí dovedli nejen pøijímat, ale i
dávat. Jeden výrok umírajícího za všechny:To jediné, co zùstává, když
odcházíte, je to, co jste nìkomu dobrého udìlali a dali.
20Duševní hygiena zdravotní sestry






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist