načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Druhá polovina života -- Otevírání osmi bran moudrosti - Angeles Arrien

Druhá polovina života -- Otevírání osmi bran moudrosti

Elektronická kniha: Druhá polovina života -- Otevírání osmi bran moudrosti
Autor:

Čelíte krizi středního věku či odchodu do důchodu? Všímáte si na sobě změn souvisejících s věkem? Toužíte po větší hloubce a smysluplnosti? Přejete si, aby i druhá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Synergie Publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-737-0440-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Čelíte krizi středního věku či odchodu do důchodu? Všímáte si na sobě změn souvisejících s věkem? Toužíte po větší hloubce a smysluplnosti? Přejete si, aby i druhá polovina vašeho života byla naplňující a výjimečná? Najdete-li odvahu se ve středním věku změnit, stane se podle Angeles Arrien zázrak. Budete otevřenější, hlubší, silnější a jemnější. Vrátíte se k nejvyšším hodnotám své duše. A v tom okamžiku budete připraveni vytvořit svůj odkaz: otisk svého snu o našem světě – snu, který se ve druhé polovině života může naplno uskutečnit. Pomocí obrazů, poezie, metafor a dalších forem symbolického jazyka z různých kultur světa nás Angeles Arrien seznamuje s osmi branami zasvěcení. Když se vám podaří jimi projít a přijmoutjejich dary, budete odměněni nalezením smyslu a účelu života a dosáhnete duchovní zralosti. Ve Druhé polovině života  projdete krok za krokem každou z osmi bran moudrosti tak, abyste mohli prohloubit své nejcennější vztahy, využít své dosud opomíjené talenty a zaměřit pozornost vtéto životní fázi nikoliv na ambice, ale na smysl a význam.

Zařazeno v kategoriích
Angeles Arrien - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Druhá

polo


Angeles Arrien

Otevírání

osmi

bran

moudrosti

Druhá

polo


Druhá polovina života

Angeles Arrien

Z anglického originálu The Second Half of Life přeložila Petra Vlčková

Odpovědná redaktorka Věra Kaslová

Návrh obálky Ondřej Klouček

Grafická úprava a sazba Art D, www.art-d.com

Elektronické formáty připravil KOSMAS, www.kosmas.cz

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE

www.synergiepublishing.com

Vydání první

Copyright © 2007 Angeles Arrien

Photos © Penny Kalea Bauer

Wiev more images from The Gifts Project by Penny Kalea Bauer at

www.TheGiftsProject.com

Translation Copyright © 2015 Synergie Publishing SE

This Translation published by exclusive license from Sounds True, Inc.

ISBN 978-80-7370-260-1 (váz.)

ISBN 978-80-7370-440-7 (e-kniha)


Všem mým předkům

a všem starším lidem,

kteří žijí mezi námi,

neboť nám ukazují

cestu k moudrosti.


Obsah

Předmluva ......................................................................... 9

Poděkování ...................................................................... 13

Úvod ............................................................................... 19

Jak překročit prahy osmi bran ......................................... 25

Osm bran zasvěcení ve druhé polovině života .................. 41

Stříbrná brána

Postavit se tváří v tvář novým zkušenostem a neznámu ....... 49

Bílá palisádová brána

Změna identity, odhalení vlastní skutečné podoby .......... 65

Hliněná brána

Intimita, senzualita a sexualita ......................................... 79

Černobílá brána

Vztahy: zkouška lásky, štědrosti, zrazení a odpuštění ....... 95

Selská brána

Tvořivost, služba a plodnost ........................................... 113

Kostěná brána

Autenticita, charakter a moudrost .................................. 129

Přírodní brána

Přítomnost milosti: štěstí, spokojenost a mír .................. 145

Zlatá brána

Nepřipoutanost, odevzdání a uvolnění .......................... 159

Za osmero branami ....................................................... 177

Fotografie a autorská práva ............................................ 181

Bibliografie .................................................................... 197


| 9 |

Předmluva

JASNÁ KNIHA

PRO TEMNOU DOBU

J

e zvláštní být tady na zemi, nikdy nevědět, co se stane

v příštím okamžiku, nikdy sám sebe plně nepoznat, být

stále na cestě a  nikdy nedorazit do cíle. Být tu je tím

největším dobrodružstvím, jaké si můžeme představit.

Zdědili jsme úplně všechno a  prostírají se před námi

neomezené možnosti. To největší tajemství však sídlí vevnitřním světě mysli. Každá mysl má jiný tvar a drží se jinégeografie. Každý z nás tedy musí osídlit svou vlastní duši, aby zjistil,

kdo vlastně je a  kde se hloubka jeho srdce dotýká světa. To

vám nikdo jiný neřekne. Mapy, které mají druzí, vám nejsou

nic platné. Každý si musí najít svůj vlastní práh, hranici, kde

se vnější potkává s vnitřním a kde dary jednotlivce sytí vnější

hlad a vnější dary sytí vnitřní hlad.

Zkušenosti jsou polem, na němž se odehrává celé totodobrodružství. Skryté struktury zkušeností a  prožitků se stávají

okny bytí. Tak se rozvíjíme a noříme se hlouběji do poznání.

Doba, v níž žijeme, je vášnivá a zaujatá sama sebou. Narodili


| 10 |

jsme se ve skvělém čase, kdy se před námi neustále otevírají

další a  další nové horizonty. Ale tak jako vždy, čím větší je

světlo, tím hlubší jsou i stíny. Zdá se, že duch se obrátil sám do

sebe, izoloval se a hladoví, místo aby se otevřel růstua tvořivosti. Uvěřili jsme, že naše identita závisí na tom, čehodosáhneme a co získáme. Být znamená mít. V honbě za tím,abychom měli co nejvíc, jsme si z času udělali osudovéhonepřítele. Většina z nás žije pod despotickou nadvládou stresu. Jako

kdyby všechno, na čem záleží, bylo to vnější. A  uvnitř jsme

zatím stále osamělejší a zoufalejší. Cena tohoto vnějšího exilu

začne být zřejmá ve druhé polovině života.

To je sociální a duchovní kontext, ve kterém je třebahodnotit knihu paní doktorky Arrienové. Je to skvělý příspěvek. Na rozdíl od většiny autorů, kteří se pohybují v  současném duchovním poli, je paní doktorka Arrienová skutečný vědec. To jinými slovy znamená, že má erudici a schopnost rozumět naší době a iniciovat rozhovor s tradicí. Její vzdělání a znalost podnětných pokladů naší tradice jí umožnily napsat knihu, která proniká k  jádru věci a  nádherně ho osvětluje. Přesto to však není nijak abstraktní nebo čistě teoretická práce. Je napsána s  lyrickou jasností a  její metaforika a  imaginace se nejen dotýkají srdce, ale také vyzývají k účasti mysl.

Ve své práci vychází Arrienová z  předpokladu, že lidský život můžeme pochopit pomocí narativního obrazu prahů. Celkem takových klíčových prahů neboli hranic uvádí osm a  každý vykresluje ve světle moudrosti naší tradice a zobrazuje ho natolik bezprostředně a efektivně, že je snadnorozpoznáme. Vychází z toho, že zkušenost tíhne ke konkrescenci. Co

| 11 |

se ocitne vedle sebe, nezůstává tak navždy, a nic není zastřené

na věky věků. V životě jsou období, kdy něco vnímáme jasněji

a zřetelněji a postupně si uvědomíme, že stojíme před určitým

prahem. Už není možné vrátit se tam, kde jsme bylipřed

tím, a nezbývá nám nic jiného než projít skrz. Angeles Arrien

zasvětila svůj život vědeckému studiu těchto hranic a  jejich

přechodu. V  této knize se jich dotýká jistě, jasně a  poučně.

Zároveň však nechává čtenářům dostatek prostoru k  tomu,

aby se sami vydali na cestu. U každého prahu zvlášť vytváří

specifické podmínky pro to, abychom se mohli pustit do práce

a abychom došli ke svému osobnímu poznání a transformaci.

K tomu čtenáře nabádá v pěti krocích: úkol, výzva, dar,rozjí

mání a cvičení.

Tato kniha může být báječným společníkem na cestěkaž

dého, kdo se zajímá o  tvořivost, duchovní integritu a pro

měnu. Je moudrá, nabitá a velkomyslná. Pokud si ji lidépře

čtou a  budou s  ní pracovat a  jednat podle ní, mohla by vést

k  dalekosáhlým kulturním změnám. Lidé by totiž pak měli

opět k dispozici svůj tvůrčí potenciál a chovali by sezodpo

vědně. Občanství by se znovu stalo skvělým kulturnímpřísli

bem a posilou. V dobách úzkosti a plíživého zoufalství nám

paní doktorka Angeles Arrien nabízí nezbytný dar, dar, který

nachází chybějící most mezi vnitřním životem a vnějšímsvě

tem. Přijměte jej a využijte co nejhlouběji!

John O’Donohue

2007

| 13 |

Poděkování

Tisíc jeřábů dává tvar

kráse a moudrosti.

asijské přísloví

Ž

ivot každého jednotlivce a  každý tvůrčí počin

ovlivňuje a spoluutváří spousta lidí. Stejné je to se

mnou a s touto knihou. Jsem nesmírně vděčná za

to, že mě tak hluboce ovlivnily mé baskické kořeny a dědictví, že mě vede má milovaná rodina a mí předkové a že mě neustále podporuje má sestra Joanne. Cítím, že se mi tím dostává velikého požehnání. Můj život dál obohacují mí blízcí přátelé, kolegové, zaměstnanci a  všichni studenti a  účastníci mých kurzů, dílen a  seminářů, které jsem vedla za posledních třicet let. Jejich hluboký vliv mě inspiruje k tomu, abych se stala lepším člověkem. Zapůsobila na mě upřímná zpětná vazba, podpora a velkorysost, jaké se mi ode všech dostalo. Je to pro mě čest a děkuji vám za všechno.

Tato kniha by nevznikla bez nadání a  vize dvou velmi

schopných a talentovaných žen – Tami Simonovéz nakladatelství Sounds True a mé agentky Kim Witherspoonové. Obě mě

odhodlaně podporovaly s neochvějnou důvěrou a pomohly mi

převést původní nahrávky pro Sounds True do knižní podoby.


| 14 |

Zásluhou Michaela Tafta vznikly přepisy nahrávek a  jejich

syntézou první koncept knihy. Rukopis v  těchto počátečních

fázích připomínkovaly Joan Oliverová, Liz Pearleová a  Gail

Winstonová a pomohly mi ujasnit si, jakou přesně chci napsat

knihu o  druhé polovině života. Nesmírně cenná pro mě také

byla odborná zpětná vazba týkající se kontextu a obsahu knihy,

kterou mi poskytl můj kolega Patrick O’Neill. Jsem vděčná za

redakční podporu a  umění Sheridan McCarthyové a  Stanton

Nelsonové, které mi pomohly udělat z knihy to, čím je teď.

Tvůrci výjimečného designu a  krásy této knihy jsou Bren Frischová a  Karen Polaskiová ze Sounds True. Adele Schwartzové a Thee Bellosové jsem vděčná za jejich původní fotografie bran a portálů, které vizuálně podpořily informace v textu, což bylo pro názornost zapotřebí. Potěšilo mě, když jsem objevila fotografie starých rukou od Penny Bauerové ze série „V rukou moudrosti“, a vybrala jsem z nich snímky na úvod jednotlivých kapitol. Její vynikající vizuální práce přispívá k tajemství a kráse, se kterou se setkáváme v druhépolovině života.

Nepředstavitelně mi pomohli také mí skvělíspolupracovníci. Jen díky nim má kniha svou současnou podobu. Tenzin Lhadronová, má sekretářka na plný úvazek, provázela celý proces vzniku knihy od počátku až do konce. Práces materiály se zhostila s velkou pečlivostí, pozorně a zkušeně. Každou kapitolu, na které jsem zrovna pracovala, opakovaně pročítala, opravovala a  předělávala. Její přesnost, nadšení, flexibilita a jasný vhled byly nedocenitelné během celého procesu psaní. Nestává se často, že se tvořivost pojí s  takovým půvabem,

| 15 |

radostí a bystrostí, které Tenzin ztělesňuje. Twainhart Hillová

pomohla každé knize, která mi vyšla, tím, že zařídila nezbytná

povolení. Její práce na tomto poli je pokaždé naprostodoko

nalá a  pozornost vůči každému detailu příkladná. Oběma

jsem vám nesmírně vděčná a vážím si vašich osobníchschop

ností a jedinečných darů.

Svému keltskému příteli a  kolegovi Johnu O’Donohueovi

jsem neskonale vděčná za to, že byl na tomto světě. (Zemřel

v  roce 2008 – pozn. redakce.) Jeho vnitřní integrita, humor,

jiskra, soucit a duchovní hloubka zapůsobily nejen na mě, ale

i  na tisíce lidí po celém světě. V  jeho  knize Požehnaný pro

stor mezi námi: Sbírka invokací a požehnání (To Bless the Space

Between Us: A Colleciton of Invocations and Blessings)a v dal

ších knihách, které jsou dostupné na www.johndonohue.com,

najdete zaručený zdroj inspirace, útěchy a dotek Irska.

Angeles Arrien

Sausalito, Kalifornie

2007

Ruce chápající.

Ruce, jež hladí jak jemné zelené listí.

Ruce, ruce dychtivé.

Ruce, jež sbírají poznání z velikých knih

v Braillově písmu.

Ruce, jež zabydlují prázdný prostor milými věcmi.

Ruce tak tiché, složené na knize.

Ruce, co zapomněly slova, jež četly celou noc.

Ruce dřímající na otevřené stránce.

Ruce silné, jež sejí a sklízejí myšlenky.

Rozechvělé ruce, ruce ve vytržení zaposlouchané do hudby.

Ruce roztančené v rytmu písně.

Anne Sullivan Macyová

Ruce (Hands)

Křováčtí vypravěči rozlišují dva druhy hladu.

Mluví o fyzickém hladu a ten druhý nazývají „veliký hlad“.

Tak označují hlad po smyslu a významu.

To jediné, co je skutečně nesnesitelné,

je život beze smyslu.

Na hledání štěstí není nic špatného.

Ale existuje něco velkého,

co všechno proměňuje a povyšuje – a to je právě smysl a význam.

Když objevíte svůj smysl a význam, najdete taky spokojenost

a budete vědět, kam patříte.

Sir Laurens van der Post

v dokumentu Pospíchej pomalu

(Hasten Slowly)

| 19 |

Úvod

V

  dnešní době nás vstupuje do druhé poloviny

života víc než kdykoliv v  historii lidstva. Naše

počty rychle rostou a  průměrná délka života se

neustále prodlužuje. Většina z nás prožije ve stáří delší úsek života, než jaký žili naši rodiče a prarodiče. Tyto roky navíc, a někdy jsou to celá desetiletí, jsouprodlouženým požehnáním života. V  mnoha ohledech však nejsme připraveni na to, abychom je prožili naplno. Z americkékultury se vytratila schopnost ctít stáří a vážit si jeho hodnot, tak jak je dosud zvykem v mnoha kulturách po celém světě.Zapomněli jsme rituály přechodu, které by nám pomohly naučit se moudrosti stáří, aktivně se účastnit komunitního života a žít do hloubky tak, aby nás to naplňovalo. Názor naší současné kultury na druhou polovinu života je bohužel takový, že v ní spatřuje pouze úpadek, nemoci, zoufalství a smrt. Máme-li prožít druhou polovinu života co nejlépe, vychutnat si přidané roky a mít z nich patřičný prospěch, pak je třeba, abychom vědomě změnili naši kulturní perspektivu. Už je načase. K  tomu, abychom si uvědomili, že změna je nutná, stačí, když se podíváme na šokující fakta: v  Americe je největší počet sebevražd mezi staršími lidmi. Nemůžeme nadále

| 20 |

přehlížet moudrost, která se nenávratně ztrácí příštím generacím s tím, jak jsou staří lidé přehlíženi nebo vykazováni na

samý okraj společnosti. Čím náročnější je okolní svět, tím víc

potřebujeme staré lidi, aby se s námi podělili o to, co sev průběhu života naučili, předali nám své schopnosti řešit problémy

a obohatili náš život o své jedinečné dary.

Rituály přechodu od narození do padesáti let jsou jasně definované. Vychodíme školu, získáme práci, najdeme siživotního partnera, založíme rodinu, vychováme děti, vybudujeme kariéru a přispějeme k životu komunity. Jenže s dovednostmi a  schopnostmi, které získáme během první poloviny života, ve druhé už nevystačíme. To, co jsme se v mládí naučili, je v pozdějším věku nedostačující, a dokonce i nevhodné. Úkoly a  požadavky, které před nás staví další růst a  změny, jsou naprosto odlišné. Víme, že od padesáti let vyvstanou tyto čtyři oblasti:

• Odchod do důchodu: od čeho k čemu?

• Možnost stát se rádcem, učitelem, mistrem,

prarodičem.

• Zachovat si zdravé tělo a vypořádat se s přirozenými

výzvami postupujícího stáří.

• Smrtelnost: ztráta milovaných blízkých osob,

nevyhnutelnost vlastní smrti.

Každá z  těchto oblastí vyžaduje zcela odlišný přístup, jiné schopnosti a  pravidla. Mnoho z  nich se přitom dosud nespojovalo s  prodlužující se průměrnou délkou života. Každá tato

| 21 |

oblast nás vyzývá k tomu, abychom se s odvahou postavilivlastním obavám. Nová, dosud neprobádaná území v nás vzbuzují

strach, ale zároveň jsou příslibem vzrušujícího dobrodružství.

V mnoha příbězích z celého světa a v odvěkýchmoudrostech figuruje osm metaforických bran zasvěcení, kterýmičlověk musí projít, aby s postupujícími lety zmoudřel. Tyto brány jsou archetypální cesty k prohloubení naší životní zkušenosti v  pozdějších letech. Poskytují nám cenné nástroje ke změně perspektivy. Jsou zakotveny v multikulturních tradicích, které ctí stáří, a mapují novou krajinu druhé poloviny života.

Budeme prozkoumávat jednotlivé archetypální brány, a přitom se budeme setkávat s mýty, příběhy a písněmi z celého světa, které nás budou učit dívat se novýma očima. Necháme působit umění, poezii, symboly a metafory, abychom získali porozumění. Budeme se učit od moudrých lidí z mnoha oborů – odpsychologů, kulturních antropologů, filozofů a dalších – a takprohlubovat svou zkušenost a vnímat nové dimenze vlastního života.

Každá kapitola k jednotlivým branám se otevírá obrazem rukou – jsou to symboly procesu vstupování do brány. Každé zasvěcení nebo přechod má v sobě potenciál rozšířit naši lásku, naučit nás víc o dávání a přijímání a projevit větší životnírovnováhu a  tvořivost. Ruce jsou spojovány s  dáváním a přijímáním a se službou. Symbolizují sílu milovat, tvořit a měnit. Učí nás vzájemnosti. Ruce jsou prodloužené končetiny těla a poslouchají naše instinktivní přání a myšlenky. V mnohých kulturách po celém světě si lidé ruce před zasvěcením či po něm očišťují nebo zdobí, čímž vyzdvihují jejich schopnostproojit světský a posvátný svět.

| 22 |

Lekce, které poskytuje každá z  osmi bran, nás nekomromisně připravují na zasvěcení do stáří. Stříbrná brána nás vyzývá k tomu, abychom se otevřeli novým životnímzkušenostem. Bílá palisádová brána po nás žádá, abychom sezamysleli nad rolemi, které jsme hráli v dosavadním životě, a naučili se novou roli stařešiny. Hliněná brána nás nabádá, abychom pečovali o  své tělo a  radovali se z  něj, i  když jej postihnou všelijaká omezení. V  Černobílé bráně se naučíme prohloubit vztahy tak, aby byly niternější a zralejší. Selská brána nás podpoří v tom, abychom tvořivě obohatili svůj život, prospěli naší společnosti a  zanechali po sobě trvalé dědictví. V Kostěné bráně získáme odvahu být přirozeně sami sebou ve světě. Přírodní brána nás žádá, abychom nasytili svou duši v tichu a  v  přírodě a  našli si čas na rozjímání. Až se dostaneme ke Zlaté bráně, budeme se aktivně zabývat cvičenímnepřipoutanosti a začneme se připravovat na odchod z tohoto světa.

Druhá polovina života je konečným zasvěcením. Prožíváme v ní nové, nečekané, neznámé a dosud nepoznané chvíle, které nám připomínají, že jsme projevem posvátného tajemství. Pokud skutečně pochopíme, co se od nás v této fázi života očekává, získáme nesmírné požehnání a  příležitost rozvinout a vyjádřit vlastní moudrost a charakter. Můžeme se těšitz nekonečného počtu možností, jak sami sebe obnovit, uzdravita vyléčit. Díky prodlouženému životu máme také poprvé v dějinách příležitost zmapovat duchovní zrání pro příští generace, aby se naši potomci měli podle čeho orientovat, až sami zestárnou.

Jak odpovědět na výzvy a  využít příležitosti druhé poloviny života? Jak k této životní fázi přistoupit lépe než doposud?

| 23 |

Naše osobní i  společná práce na osmi branách zasvěcení je

základním nástrojem, který nám umožní znovu projítrituální cestou do stáří. V  každé bráně se něco naučíme z  kultur,

v nichž si váží starých lidí jako živoucích pokladnic. Symboly,

obrazy a  metafory nám zprostředkují přímý prožitek tajemného zasvěcení a samotný iniciační proces v nás podnítí,prohloubí a vytříbí moudrost a vhled.

Ve druhé polovině života máme možnost rozvinout vnitřní hloubku, celistvost i charakter – ale nemusíme ji využít.Rozhodnutí je pokaždé na nás. Jestliže se rozhodneme pro růst a  získání hluboké moudrosti, musíme osobně zapracovat na tom, abychom prošli všemi osmi branami. Za naši snahu nás čeká bohatá odměna. Úkoly, výzvy a dary, které každá brána představuje, nás připravují k tomu, aby se z nás stali moudří a aktivní staří lidé, kteří jsou užiteční a přínosem pro všechny okolo, pro rodinu i společnost.

Kéž nás naše pouť osmi branami zasvěcení osvobodí od znevažujících stereotypů stáří a  osvětlí novou cestu příštím generacím. Kéž se zasloužíme o  znovuzískání důstojnosti, půvabu, ctnosti a  přirozené síly, které skutečné stáří představuje. Tuto knihu vám nabízíme jako průvodce na cestě k transformaci vlastního přístupu ke stáří a zároveň jako zdroj odvahy k potřebným krokům. Ti, kdo chtějí hloubějiporozumět tajemství druhé poloviny života a prohloubit svou osobní zkušenost s  tímto životním obdobím, v  ní najdou užitečné informace, úvahy i útěchu.

Kéž náš vědomý odkaz a jeho moudré spravování přispějí k tomu, aby byl svět lepší.

| 25 |

Jak překročit

prahy osmi bran

Je vskutku nutné trápit se

kvůli osvícení?

Ať jdu jakoukoliv cestou,

mířím domů.

Šinšo

Prubířské k ameny v ýznamu:

symboly, obr azy a metafor a

Druhá polovina života nás žádá, abychom pochopili, co

má v  našem životě největší význam a  smysl. Abychom se

toho dobrali, můžeme využít určité symbolické prubířské

kameny, které nám pomohou probudit v paměti zasutévzpo

mínky a  podnítí naši představivost. Místo metaforického

obrazu „prubířského kamene“ si můžeme také představit

tavicí „tyglík“, nádobu z  vypálené hlíny, v  níž dříve probí

haly chemické reakce při vysokých teplotách. Alchymisté,

vědci a  filozofové středověku se v  těchto tyglících pokou

šeli proměnit základní kovy ve zlato. V duchovní alchymii

je tyglík symbolem, který ukazuje naši schopnost změny

| 26 |

a proměny. Je to nádoba, která prověřuje, co je jejímskutečným obsahem.

Každá z  osmi bran zasvěcení pracuje s  pomyslnými tyglíky: se symboly, obrazy a metaforami. Smyslem a významem těchto tavicích nádob je podnítit a  podpořit naši fyzickou, emoční a  duchovní transformaci v  průběhu druhé poloviny života.

Symboly, obrazy a  metafory mají schopnost oslovit naše nitro a naznačit nám, co je pro nás nejdůležitější. Pokud má pro nás něco skutečně hluboký význam, často pro to používáme různá opisná a  symbolická vyjádření, abychom to přiblížili. Ve všech kulturách se smysl a  význam vyjadřují prostřednictvím hudby, poezie, výtvarného umění a  příběhů. Rumunský fyzik a  filozof Basarab Nicolescu popisuje, jak je symbolický jazyk nositelem významu, a  zkoumá, co je za tímto vyjádřením významu expresivní formou.

To, co mě udržuje naživu, nalézám mezi obrazy,

mezi slovy, mezi myšlenkami, v  prázdnotě osvobozené od pocitů i od těla...odtud pramení naplnění

života a jeho význam...

Nicolescu říká, že symbolický jazyk obrazů, hudby a příběhů pokaždé odkazuje k tomu, co má význam, a ukazuje nám skrytou přítomnost, jež na nás čeká v  prostorném prázdnu mezi myšlenkou a pocitem, tam, kde sídlí náš duch.

Jazyk symbolu vypovídá o  vnímání těla, posvátnosti, du - cha a  touze srdce. Zprostředkovává nám význam takovým

| 27 |

způsobem, jenž se nás hluboce dotýká a vede nás k moudrosti.

Jestliže nás přitahuje určitý symbol, je to často znamením, že

nás čeká určitý přechod. Daný symbol ohlašuje nadcházející

změnu, připravuje nás na ni a vede nás k vnitřní práci, která

nám se změnou, prohloubením a růstem může pomoct.

V pozdějších letech nabývají naše významné příběhy a ži– votní sny na celistvosti. Přitahuje nás krása, kterou nacházíme v hudbě, obrazech a poezii, a jejich nadčasová útěcha. Tvořivé a symbolické formy vyjádření propojují vzpomínkya představivost a poskytují nám příležitost k zamyšlení. Díky nim také vidíme, co má v našem životě skutečný význam.

Symboly přechodu: pr ahy a br ány

Vytrvalost je podstatnou součástí úspěchu.

Pokud klepete na bránu dostatečně dlouho a dost hlasitě,

zaručeně něco nebo někoho probudíte.

Henry Wadsworth Longfellow

Obrazy prahů a bran sloužily odpradávna jako symbolyprůchodu do jiných světů. Do lidské duše se vryly jako znamení

možnosti nového života, nové zkušenosti nebo nové totožnosti.

Nabízejí příležitost k propojení různých světů: posvátného se

světským, vnitřního s  vnějším, subjektivního s  objektivním,

viditelného s neviditelným, bdělého se snovým.

V řeči symbolů existuje jasný rozdíl mezi prahem a bránou. Práh představuje místo nebo okamžik, kde dochází k  určité

| 28 |

proměně, k  poučení nebo začlenění. Brána je naproti tomu

jakousi ochrannou zkouškou, kterou musíme podstoupit, než

je nám dovoleno překročit práh. Brány často představují určitá

místa zasvěcení, vstupuje se jimi do posvátných míst, nasvatou půdu nebo v  nich dochází k  významnému duchovnímu

přerodu. Ocitneme-li se „v  bráně“, může to v  nás probudit

hluboké archetypální pocity. Intuitivně tušíme, že bychom se

měli pustit toho, co je nám známé, otevřít se a  připravit na

krok do neznáma. Projdeme-li takovou bránou, už to nelze

vzít zpět. Otevřeli jsme veřeje a stanuli na jejím prahu –dalším nezbytným krokem je práce na proměně.

Anglické slovo thresh (mlátit, tlouci), které souvisí se slovem threshold (práh), původně znamenalo mlátit obilí, oddělovat zrna od plev. Zástupně tedy práh je takovým místem mlácení obilí – vyžaduje po nás vnitřní práci, jejíž součástí je nechat se všelijak točit, kroutit, dusat a mlátit. V pozdějších letech je práh místem, kde sama duše odděluje zrno od plev a zbavuje se všeho, co už není nutné nebo není v souladu s naší základní přirozeností. V  průběhu cesty druhou polovinou života se opakovaně dostáváme na mlat, abychom nakonec pokročili až ke konečnému posvátnému úseku cesty, kde se nám otevře dosud skryté bytí a kde objevíme druhou milost.

V  knize Posvátné a  profánní Mircea Eliade píše: „Práh je dělicí mez, hranice, linie, která rozlišuje a odděluje dva světy – zároveň je však paradoxním prostorem, kde se tyto světy stýkají, a  tak je právě zde možné projít ze světa profánního do světa posvátného.“ V pozdějších letech nás naše schopnost pochopit a obsáhnout tento paradox připravuje na to, abychom

| 29 |

dokázali oddělit zrno od plev a poznali, co je pro nás na naší

cestě nejdůležitější.

Žijeme ve společnosti, z  níž se vytratilo mnoho tradičních zasvěcovacích rituálů, a  tak jsme ztratili schopnost číst náznaky, které ohlašují nadcházející přechod – což je naše moderní označení pro zasvěcení. Možná si uvědomujeme, že procházíme určitým přechodným obdobím a  že se měníme. Jenže neznáme zasvěcovací rituály a  nechápeme, že stojíme v  symbolické bráně. Nedochází nám, že ji musíme otevřít, projít pomyslným mlatem, vzdát se toho, co je pro nás užbezcenné, to podstatné si uchovat a propojit se s novým.

Nyní však máme před sebou osm bran zasvěcení do druhé poloviny života, máme novou příležitost rozpoznat náznaky a  znamení, ujmout se práce, k  níž nás vybízí práh – mlat a pokračovat dál vstříc skutečné proměně.

Na pr ahu tajemství

...naším úkolem je propojit dvě vlákna jednoho života,

...a sice „s“ a „bez“.

Pierre Teilhard de Chardin

V průběhu života si různá období přechodu žádají, abychom si

řekli o pomoc a abychom se poddali silám, které jsou mocnější

než naše vůle nebo přání ega. S přibývajícími přechody v druhé

polovině života dochází k zásadnímu a základnímu posunu od

ctižádosti a usilování ke smyslu a významu.


| 30 |

Tento posun má často podobu náhlých, nečekanýchživotních změn – například překvapivý nový zájem, změnapovolání, významná ztráta, rozchod nebo přestěhování. Tyto změny nás mohou nasměrovat k tomu, co se skutečně dotýká našeho srdce a má pro nás význam. Posunu předchází neklid, podrážděnost, úzkost nebo nespokojenost s  naší současnou situací a hledání motivace, která provází naše volby v práci a ve vztazích. Vše přehodnocujeme. Předchozí rozhodnutí a snahy získat postavení, moc, peníze, slávu nebo výhodný vztahztrácejí význam a přestávají nás uspokojovat. Veškeré potřeby ega, kterých jsme si dříve tak cenili, nám mohou náhle připadat zcela bezvýznamné s tím, jak se v nás probouzí hlubokákongruence a přirozené naplnění.

Posun od usilování k významu nás přivádí k prahům osmi bran zasvěcení. Zde je třeba zároveň propojit dvě vnitřní cesty. Jedna je archetypální vertikální cesta klesání a stouání, během níž znovu získáváme své přirozené já a odkládáme já falešné. Druhá je cesta horizontální, která propojuje dvě přediva našeho života, vnitřní a  vnější zkušenosti. Tyto cesty – klesání a stoupání a propojení vnitřního s vnějším – jsou naším základním úkolem. Pokud v  sobě máme rozvinout charakter, získat moudrost a duchovně vyzrát, je třeba jimi projít.

| 31 |

Cesta klesání a stoupání

Toho dne, kdy ses narodil,

se spustil žebřík, aby ti pomohl

uniknout z tohoto světa.

Rúmí

Sestoupení do tmy – k  dosud nepoznaným nebo nerozvi

nutým aspektům naší povahy – a  stoupání k  větší bdělosti,

opravdovosti a důvěře nás vede k objevení našeho základního

já za egem a  osobními tužbami. V  obou směrech narážíme

na své stíny, na nepřiznané, nežádoucí a  neznámé aspekty

své povahy. Aby se z  nás staly plně rozvinuté lidské bytosti,

musíme se utkat jak se svými démony, tak s  anděly. Pokud

uspějeme, vymaníme se z  iluzorní představy o  tom, kdo si

myslíme, že jsme. Dostaneme se tak k tajemství našehopra

vého základního bytí a dokážeme si vytvořit nový svobodný

prostor ukotvený v moudrosti, lásce a důvěře.

Ve své knize Transformace: Růst a změna v dospělém životě

(Transformation: Growth and Change in Adult Life) vysvětluje

Roger Gould, že tato svoboda je těžce zasloužená. Zvlášť při

klesání je třeba, abychom se na svůj život podívali realisticky

a  poctivě, bez popírání, přílišné shovívavosti a  bez příkras.

Abychom dosáhli dospělého smyslu svobody, musíme sevypo

řádat s nevyřešeným hněvem, zklamáním, zoufalstvím,stra

chem a odporem vůči smrti. Už se nemůžeme dál schovávat za

svými iluzemi, averzemi a připoutanostmi. Přiznat si všechny

tyto pocity a plně si je uvědomit je však pouze první krok. Pak

| 32 |

je třeba jednat. Je třeba sestoupit do vlastních hlubin a zbavit

se všeho, co je falešné a nesourodé s vlastní podstatou našeho

bytí. Surová zkušenost sestupu a klesání nás připravuje nahluboké poznání sebe sama a  na poctivé a  opravdové přijetí se,

které je ukotveno v přirozené sebedůvěře jak bez podceňování,

tak přeceňování. Klesání nám umožňuje zažít stoupání s ryzí

nadějí, zvědavostí a zušlechtěným duchem. Teprve kdyžzvládneme náročný sestup a pohlédneme do tváře svého falešného

já, můžeme stoupat a zažívat radost z našeho přirozeného bytí

bez přetvařování a odsuzování.

U sebe i u ostatních vidíme v průběhu života určité cykly klesání a stoupání. O cestě klesání a pádu vypovídají příběhy zrady, pokušení, útlaku, bezpráví a necitelného jednání, které pramení z nejistoty, pýchy nebo touhy po odplatě. Jádro všech univerzálních příběhů, které vyprávějí o  usmíření, milosti, štědrosti a  odpuštění, tvoří naopak stoupání. Jako příklad takové cesty klesání a stoupání v současnosti nám můžeposloužit Delancey Street Program v San Francisku, který vytvořila Mimi Siebertová a  který má v  USA největší procento úspěšnosti při sociální rehabilitaci bývalých vězňů. Je to program, jehož cílem je podpořit a udržet osobní úspěch bývalých vězňů při návratu do běžného života, aby už napříště nepřestupovali zákon a nenechali se znovu strhnout dolů. V našem vlastním životě procházíme klesáním a  stoupáním, když čelíme našim vlastním závažným chybám a učíme se z nich.

Cestu klesání a stoupání můžeme najít ve všech hlavních duchovních tradicích. Křesťanství, islám, židovství,buddhismus a  další náboženství mají své specifické pojmy, kterými



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist