načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dřevo krásných stromů -- (3., přepracované vydání) – Martin Patřičný

Dřevo krásných stromů -- (3., přepracované vydání)

Elektronická kniha: Dřevo krásných stromů
Autor: Martin Patřičný
Podnázev: (3., přepracované vydání)

Autor, sochař a řezbář, probírá běžné dřeviny zejména z estetického hlediska i když nechybí ani stručný botanický popis. Doplněno fotografiemi jak stromů tak i výtvarných děl ze dřeva a různých užitkových řezbářských výrobků. ... (celý popis)
365
Produkt teď bohužel není dostupný.


»hlídat dostupnost
Alternativy:

hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3% 92%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 144
Rozměr: 30 cm
Úprava: ilustrace, fotografie
Vydání: 3. přepracované vydání
Skupina třídění: Dřevo. Dřevařský průmysl
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-1193-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor, sochař a řezbář, probírá běžné dřeviny zejména z estetického hlediska i když nechybí ani stručný botanický popis. Doplněno fotografiemi jak stromů tak i výtvarných děl ze dřeva a různých užitkových řezbářských výrobků.

Popis nakladatele

Krásná, výpravná publikace o dřevu a stromech je určena jak profesionálům, kteří se dřevem denně pracují - truhlářům, řezbářům, restaurátorům, architektům, tak i všem zájemcům o tento krásný materiál. Přes 300 barevných fotografií přiblíží čtenáři nejznámější stromy - od listu a větvičky přes celkový vzhled a dřevařské řezy až ke šperku, misce, soše. Třetí, zcela přepracované vydání knihy Martina Patřičného - sochaře, řezbáře i spisovatele je doplněno o nové fotografie stromů, řezy dřeva s podrobnějšími popisy i více druhů řezbářských, uměleckých a užitých výrobků.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Patřičný. Monografie Patřičný. Monografie
Patřičný Martin
Cena: 335 Kč
Pracujeme se dřevem Pracujeme se dřevem
Patřičný Martin
Cena: 127 Kč
Andělé stromů Andělé stromů
Hageneder Fred, Heng Anne
Cena: 308 Kč
Tajná řeč stromů Tajná řeč stromů
Thoma Erwin
Cena: 311 Kč
Martin Patřičný - další tituly autora:
Patřičný. Monografie Patřičný. Monografie
Pracujeme se dřevem Pracujeme se dřevem
 (e-book)
Pracujeme se dřevem -- základní příručka (5., přepracované vydání) Pracujeme se dřevem
Tajemství dřeva Tajemství dřeva
Velká kniha o dřevě Velká kniha o dřevě
 (e-book)
Patřičná čítanka Patřičná čítanka
 
K elektronické knize "Dřevo krásných stromů -- (3., přepracované vydání)" doporučujeme také:
Historický nábytek -- konstrukce, údržba, restaurování Historický nábytek
Příběh lnu Příběh lnu
 (e-book)
Lež ti kouká z očí -- Průvodce světem lží a klamů Lež ti kouká z očí
 (e-book)
Psychologie lži Psychologie lži
 (e-book)
Zamrzlá evoluce -- aneb je to jinak pane Darwin Zamrzlá evoluce
 (e-book)
Charles Darwin: dvě stě let od narození -- Sborník textů Charles Darwin: dvě stě let od narození
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Martin

Patřičný

Dřevo

krásných

stromů

Grada Publishing

Dík fotografům:

Karlu Gregorovi

Janu Michálkovi

Vladimíru Svobodovi

Janu Šilarovi

Bez nich by se k Vám ta krása nedostala.

Ivanu Hozákovi za uspořádání a úpravu.

Radomíru Matulíkovi za povzbuzení.

Václavu Větvičkovi děkuji za odbornou spolupráci na „stromové“ části textů

a ing. Bohumilu Hurdovi, CSc., za rady a opravy textů „dřevěné“ části.

V knize uvádím jenom ta dřeva s nimiž jsem pracoval.

Všechna fotografovaná díla i řezy jsem udělal sám, rukama,

za použití základních strojů a nástrojů.

Autor

Martin Patřičný Dřevo krásných stromů třetí, přepracované vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 2356. publikaci Odpovědný redaktor Radomír Matulík Grafická úprava a sazba Grafické studio Hozák Fotografie na obálce Vladimír Svoboda, Jan Šilar Fotografie Karel Gregor, Jan Michálek, Vladimír Svoboda, Jan Šilar Počet stran 144 Třetí, přepracované vydání, v nakladatelství Grada Publishing, a. s., první vydání, Praha 2005 Vytiskly Tiskárny havlíčkův Brod, a. s., Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Martin Patřičný, 2005 © Grada Publishing, a. s., 2005 Cover Design © Ivan Hozák, 2005 Dotisk 2006, 2010 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Doporučení a pracovní postupy v této knize byly autorem ověřeny, přesto nelze za ně převzít odpovědnost. Autor ani nakladatelství neručí za jakékoliv věcné, osobní ani majetkové škody. ISBN 80-247-1193-5 Martině a Martinovi Autorská poznámka k druhému vydání

Měl jsem štěstí, že mě napadla úplně jednodu

chá věc – ukázat každému příteli přírody na jedné straně jak vypadá strom a na straně druhé – jaké má dřevo.

A bylo mi dáno, abych to učinil.

Za čtyři roky od prvního vydání mi kniha kromě

peněz a slávy (pokus o vtip) přinesla řadu většinou příjemných setkání – s lidmi.

Blbci nečtou a koukají na jiné obrázky.

Od roku 98 mi ani neubyly žádné další kousky

rukou (zaklepávám na dřevo). Necítím potřebu k obsahu knihy něco dodávat, kromě jedné důležité myšlenky, kterou jsem nevymyslel: Krása je v oku toho, kdo se dívá.

Prosím – dívejte se a jestli to už umíte, ukazujte

i těm davům chudáků okolo... Poznámka k třetímu vydání

Základem téhle knihy byla a je jednoduchá myš

lenka: ukázat na jedné straně strom a zároveň jak vypadá jeho tělo, jaký je ten který strom uvnitř.

Po sedmi letech se k Vám, čtenářům, dostává

v nové podobě. Pevně věřím, že všechny změny jí prospěly.

Asi mi nepřísluší hodnotit její význam. Nicméně

v dnešní době, kdy jakýkoliv Pepík či Frantík už ve čtyřech letech neomylně poznává škodovku od forda či renolta od bavoráka mi připadá důležitá. Třeba nejsem sám, kdo uprostřed neustálých novinek a změn potřebuje a hledá alespoň nějakou stálost a jistotu.

Stromy a jejich dřevo se, zaplaťpánbůh, nemění.

Zatím.

Jsou chvíle, kdy mě to uklidňuje...

Stromy podle abecedy

Bez černý ...................................................................121

Borovice........................................................................17

Bříza bělokorá..............................................................69

Bubinga ......................................................................119

Buk lesní .......................................................................59

Douglaska tisolistá .....................................................21

Dub ................................................................................33

Eben ............................................................................120

Habr obecný ................................................................55

Hloh .............................................................................126

Hrušeň ........................................................................101

Jabloň ............................................................................97

Jalovec...........................................................................22

Jasan..............................................................................43

Javor...............................................................................65

Jedle bělokorá .............................................................21

Jeřáb ptačí....................................................................63

Jilm .................................................................................39

Jírovec maďal alias kaštan koňský ..........................93

Katalpa trubačovitá..................................................114

Koto .............................................................................120

Lípa.................................................................................73

Líska obecná .............................................................123

Mahagon ....................................................................116

Modřín opadavý...........................................................25

Okumé – Gaboon ....................................................115

Olivovník .....................................................................117

Olše................................................................................77

Ořešák královský.........................................................49

Ovengkol ....................................................................119

Padouk........................................................................118

Řešetlák počistivý ....................................................125

Slivoň domácí neboli švestka ................................111

Smrk...............................................................................12

Šeřík ............................................................................124

Škumpa orobincová ................................................126

Topol ..............................................................................82

Trnovník bílý, akát ........................................................29

Třešeň .........................................................................105

Višeň obecná ............................................................109

Vrba................................................................................89

Zerav..............................................................................21

Zingana.......................................................................118

6 Dřevo krásných stromů

Všechny řezy, šperky, mísy a výtvarné práce

jsou díla stromů a autora knihy.

Fotografované řezy jsou obroušené, přírodní

a ničím neošetřené.

Povrch hotových předmětů či děl je napuštěn

vysychavými oleji, voskován, popř. lakován.

Barvy dřeva a do určité míry i jeho vlastnosti

závisí nejen na druhu, ale i na půdních a život

ních podmínkách a mohou se měnit.

Pro účel této publikace bylo

zvoleno řazení vzniklé kombinací

těchto hledisek:

JEHLIČNATÉ STROMY

dřeva domácích a introdukovaných

dřevin (borovice, douglaska, jalovec, jedle,

modřín, smrk, zerav)

LISTNATÉ STROMY

dřeva kruhovitě pórovitá lesních,

domácích a introdukovaných dřevin

(akát, dub, jasan, jilm)

dřeva polokruhovitě pórovitá (ořech)

dřeva roztroušeně pórovitá

– lesních domácích dřevin

(bříza, buk, habr, javor, jeřáb, jírovec, lípa,

olše, topol, vrba)

– ovocných dřevin

(hrušeň, jabloň, švestka, třešeň, višeň)

– exotických a introdukovaných dřevin

(bubinga, eben, katalpa, koto, mahagon,

okumé, oliva, ovengkol, padouk, zingana)

KEŘE

jejich dřevo je jen málo používané

(bez, hloh, líska, řešetlák, šeřík, škumpa)

Znají nás stromy? A známe my je? Prosím,

seznamte se. Nebo snad zadejte se?

Například podle astrologických nauk nebo podle

keltského stromokruhu patří každému z nás podle

data narození nějaký strom. Řekl bych, že spíš my

patříme k němu.

Jenže...

Zatímco strom se pevně a věrně drží kořeny

v zemi a stojí před námi ve své jednotě a celistvosti,

náš pohled na něj se s léty rozpadl a rozdělil na

spousty různých hledisek. Je tu pohled botanika –

dendrologa, pohled dřevařů – tesaře, truhláře, řez

báře anebo houslaře. Ale také pohled lékaře, léči

tele, etnografa či historika. Vnímání úplně běžné

i starostlivé. Pohled lesníka, houbaře a myslivce.

A výtvarníka...

Od dětství jsem snad jako každý kluk měl

stromy rád a používal je. První nůž, první prut, píš

ťalka, lodička z kůry... Však to znáte.

Později mě začalo zajímat, jaké má ten který

strom dřevo, jak to dřevo vypadá a jaké vlastně je.

A pak už jsem si se dřevem hrál napořád.

Dnes, po více než dvaceti letech, mě napadlo,

že bych stromy a jejich těla mohl trochu přiblížit

i jiným. Zjistil jsem totiž, že jaký je strom zvenčí

i zevnitř, zajímá skoro každého.

Nejen větvemi v dlaních

jsme příbuzní stromů...

Chtěl bych ukázat, jaká fantastická krása barev,

tvarů a linií se skrývá pod různými druhy kůr. (Pro snazší porozumění budu používat slovo kůra i tam, kde je už původní tenká, živá kůra druhotně ztloustlá, zkorkovatělá a vytváří silnou, často hluboko zbrázděnou borku.)

U většiny stromů uvádím na začátku základní řezy

dřevem, tj. řez (pohled) příčný (čelní, transverzální), středový (radiální) a tečný (mimostředný, tangen

ciální).

Několik „technických poznámek“ k následujícím stránkám Vlastnosti dřeva Tvrdost – schopnost materiálů klást odpor proti vnikání jiných těles. Jistý pan Brinell tlačil určitou silou ocelovou kuličku do materiálu. Má-li tato ocelová kulička předepsaný rozměr, jde o takzvanou Brinellovu zkoušku tvrdosti. U nás zase pan Janka tlačil do dřeva razidlo, ukončené půlkuličkou. To je takzvaná Jankova zkouška. Uvádím-li tvrdost dřeva ve stupnici měkké, polotvrdé, tvrdé a velmi tvrdé, z této stupnice sice přibližně vycházím, ale snažím se držet vlastní zkušenosti. Pro zvědavé prozradím, že asi nejtvrdší z našich dřev je habrové a nejměkčí topolové.

Pevnost

– říká nám, jak které dřevo vzdoruje statickému namá

hání. Mezi nejpevnější patří dřevo dubové a akátové,

ale třeba i měkké olšové, pokud bylo trvale pod vodou.

Houževnatost

– schopnost odolávat dynamickému, rázovému namá

hání. Dřevařské tabulky definují houževnatost jako hod

notu výšky, z jaké musí spadnout kladivo těžké 1,5 kg

na hranolek 2 x 2 cm v průřezu, aby ho přerazilo. V tomto

směru vyniká svou houževnatostí dřevo dubové.

Pružnost

– takzvaný modul pružnosti je mírou odporu, který

klade materiál zatížení, jež ho ohýbá. Nejpružnější

z našich dřev je dřevo jasanové, ke křehčím patří

třeba švestkové.

Dřevo v masivu

– znamená základní použití dřeva jako takového.

Celek (či součást) může být lepený, ale není vyklá

daný ani dýhovaný.

Textura

– kresba dřeva, tvoří ji letokruhy, dřeňové paprsky

apod. V každém řezu – pohledu – je jiná.

Hustota dřeva

– jeho hmotnost (váha) na objemovou jednotku při

jeho určité vlhkosti – obvykle vyjádřená v kg/m

3

.

Trvanlivost

– schopnost dřeva odolávat působení vnějších vlivů

(zejména hub a hmyzu) vyjádřená dobou po kterou se

nezhorší jeho vlastnosti v důsledku jejich působení.

Sesychání dřeva

– zmenšování rozměrů dřeva v důsledku jeho vysy

chání – ubýváním vlhkosti v něm obsažené.

Bobtnání dřeva

– zvětšování jeho rozměrů v důsledku přibývání

vlhkosti v něm obsažené.

Borcení dřeva

– změny tvaru vyvolané sesycháním nebo bobtnáním.

Technické poznámky / Vlastnosti dřeva 7

příčný

středový

tečný


8 Dřevo krásných stromů

dřeň

jádrové dřevo

bělové dřevo

kambium

lýko

kůra – borka

Poznámka k obrázku: obrázek je pouze schematický –

vrstva kambia není ve skutečnosti pouhým okem vidět

(jedná se o tisíciny mm) a také znázorněná vrstva lýka

je v poměru k ostatním znázorněným částem ve skuteč

nosti mnohem tenčí (pouhým okem jsou na příčném

řezu hranice lýka jen obtížně rozlišitelné). Vysvětlení používaných pojmů Dřevina – rostlina se zdřevnatěným kmenem (strom, keř) – terminologicky souvisí s botanickým jménem českým (např. jedle bílá, dub zimní atd.) nebo latinským (např. Abies alba Mill., Quercus robur L. apod.). Dřevo – pletiva, z nichž se skládají kmen, větve a kořeny bez kůry, lýka a dřeně – terminologicky souvisí s názvem druhu dřeva (např. dřevo smrkové, dubové atd.). Dříví – surovina a sortimenty ze dřeva vzniklé po pokácení stromů a určené na další zpracování – terminologicky souvisí s názvem sortimentu (např. dříví důlní, rezonanční, vláknina, palivo, apod.). Dřeň – vrstva tenkostěnných buněk uprostřed kmene, kořenů a větví, probíhající po jejich celé délce, obklopená prvním letokruhem a obvykle odlišné barvy od dřeva. Jádrové dřevo – barevně odlišená část dřeva mezi dření a bělovým dřevem nemající již vodivou funkci (např. u akátu, dubu apod.). Vyzrálé dřevo – sušší barevně neodlišená část dřeva mezi dření a bělovým dřevem, která podobně jako jádrové dřevo nemá již vodivou funkci (např. u smrku, buku apod.). Bělové dřevo – světlá část dřeva na obvodu kmene, kořenů a větví pod vrstvami kůry, která má zachovanou vodivou funkci, vede ve vodě rozpuštěné minerální látky z kořenů do listů. Kambium – kruh živých buněk schopných dělení, z nichž se tvoří směrem dovnitř buňky dřeva a směrem ven buňky lýka a tím strom tloustne.

Lýko

– vláknité, v době růstu stromu živé pletivo na vnitřní

straně kůry, kterým jsou vedeny produkty fotosyn

tézy z listů do všech ostatních částí stromu.

Kůra

– vnější ochranná vrstva kmene, kořenů a větví.

Borka

– vnější odumřelá popraskaná část kůry.

Používané pojmy / Strom, jeho tělo a duše 9

Strom, jeho tělo a duše

Vždycky jsme patřili k sobě.

Člověk a strom.

Zpočátku nám asi poskytoval jen plody, stín a ochranu v koruně, později jsme snad díky blesku objevili jeho další schopnost – hořet a hřát.

Potom k nám jeho prostřednictvím promlouvali bůžci a duchové a časem jsme se naučili zacházet s jeho dřevem a opracovávat je.

Byla doba kamenná, železná a bronzová. Doby přicházely a míjely, zatímco doba dřevěná stále trvá.

Dřevo nás provázelo od kolébky do rakve a nyní – po krátké odbočce ke kovům a plastům – se vrací jeho všeobecná obliba.

Každý strom je živý tvor. Jako každý člověk i každý strom je osobnost a individualita.

Tělo stromu není jen kůra, větve či pupeny a listy. Každý kus prkna, každá dýha, fošna nebo pařez jsou části životopisu stromu a ten záznam o životě je tak teplý, blízký a krásný, že až začínáme myslet na to, co nás převyšuje.

Chodíme se opřít o kmeny a prosíme je o sílu nebo se jen tak touláme pod klenbami větví. Přes zelené jehličí a listy se díváme do modrého nebe. Odstíny podzimních korun nás učí barvám, které i ti nejlepší malíři jen stěží napodobili.

Kus dřeva je stránkou v té nejbohatší knize, kterou znám a kde i já mám svůj záznam – v knize přírody. Ty dřevěné životní záznamy píšou kromě kambia, mízy, pletiv a buněk i voda, vítr, slunce a země. Strom, nádherný už za života, zanechává po sobě svým dřevěným tělem svědectví možná ještě krásnější.

Fotosyntézou – zázrakem proměňování – nám i stromy umožňují vůbec žít holý život. Dost dlouho jsme to netušili, ale teď už to víme. Přimlouvám se, abychom dnes stromům začali za to tisícileté soužití oplácet. Aspoň účinnou ochranou před námi samými. Jak se strom rozmnožuje a začíná žít

Vraťme se na chvilinku do školních lavic.

Stromy se rozmnožují buď generativně, pohlavní

cestou, tedy semeny – nebo vegetativně, nepohlavně. Při pohlavním rozmnožování musí splynout samčí a samičí pohlavní buňky. Tak. Ale při vegetativním? Vymyslela je sama příroda, zahradníci je od ní jen odkoukali. Nejdřív to bylo přirozené obrážení pařezů, charakteristické třeba pro lípy, duby a habry. Když se staré lípě ohnuly větve tak hluboko, že se dotýkaly země, často zakořenily – tak příroda „objevila“ řízkování a hřížení, další vegetativní metody, které jsme se od ní naučili.

Většina stromů, jako třeba jabloň, má květy obou

pohlavné, jiné mají každý květ zvlášť. Ty jsou jednopohlavné, například topol.

Jsou-li na jediném stromě oddělené květy nebo

květenství samičí a jiné jen samčí, je to strom jednodomý.

Najdete-li keř nebo strom, na kterém jsou květy

nebo květenství jen jednoho pohlaví, je to strom dvoudomý.

Ale známe i stromy, jimž by možná leckterý naši

nec záviděl: tak trochu po arabsku jsou mnohomanželné. Tohle podivné archaické slovo vymysleli botanici pro ty případy, kdy na stromě najdete květy jak oboupohlavné, tak jen samčí (třebas jen funkčně), nebo jen samičí. Příkladem je jasan.

Jehličnany jsou nahosemenné. Vajíčko leží volně

na šupině šištice a semínka jsou nahá. Mezi opylením a dozráním může uplynout i dlouhá doba.

Listnáče jsou krytosemenné, vajíčka jsou ukryta

v semeníku a semeník kryje plod.

Přenos pylu zajišťuje zpravidla vítr nebo hmyz.

O cesty semen se postará přitažlivost zemská,

rovněž vítr a někteří živočichové.

Semínko ve vlhku nabobtná a zárodek začne

růst. Zpočátku používá k růstu energii ze semene.

Buňky zárodku se dělí a vytvářejí prvotní kořen

a stonek.

Jak žije

Když se na jaře začnou otevírat pupeny, produ

kují hormony, kterým se říká auxiny.

Auxiny dávají povel buněčným dělivým pletivům,

mj. i kambiu, které směrem ke středu kmene produ

kuje dřevo a směrem k obvodu kmene lýko – a toto

kambium zařídí, že každý rok přiroste ke kmeni

stromu alespoň jeden letokruh.

Život probíhá v jakémsi koloběhu, který se ode

hrává v krajních částech, pod kůrou kmene a větví.

Je to zázračný proces.

Kořeny posílají „vodovodem“, vodivými pletivy

do listů vodu s minerálními látkami. List nebo jeh

lice, to úžasné zařízení, přijímá ze vzduchu oxid uh

ličitý a z kořenů vodu a dokáže v procesu zvaném

fotosyntéza vázat energii slunečního (či světel

ného) záření a měnit ji na energii chemické vazby.

Výsledkem jsou základní stavební kameny živých 10 Dřevo krásných stromů

Život stromu 11

organismů, jednoduché cukry – a pak, už za účasti minerálních látek, transportovaných s již zmíněnou vodou z kořenů se vytvářejí látky složitější a složitější, pro naše oko nakonec viditelné v celkovém vzhledu byliny, keře či stromu. Navíc se přitom uvolňuje kyslík a odpařuje voda.

Vodivá pletiva v lýku mají opačné poslání: rozvá

dějí živiny po těle stromu, případně je ukládají v zásobních orgánech.

Dřevo uprostřed kmene už nežije – ale je to nosná

konstrukce, kostra či skelet celého stromu.

A jak svůj život končí

Už jen málokterý strom umře poklidně stářím.

Jako každý tvor v přírodě má řadu nepřátel. Jed

nak z říše mikroorganismů a hmyzu, a jednak živly.

Například houbovou infekcí grafiózou, kterou pře

nášejí kůrovcovití brouci, již u nás téměř vymřely

jilmy. O větrných, sněhových a jiných kalamitách

nemluvě.

Ale největším a nejnebezpečnějším nepřítelem

stromů je člověk.

Průmyslové imise, kyselé deště, likvidace po

rostů ve prospěch betonu a asfaltu silnic a staveb,

monokultury, otřesné, kořistnické kácení. Vypalo

vání deštných pralesů.

O mnohém ze smrků, jenž zemřel vstoje v ohro

žených oblastech, říkáme, že uschl na stojato. On se

však utopil. „Imise poškozují jehlice – dýchací a asi

milační orgány. Ty opadávají a strom je nestačí na

hrazovat. Místo obvyklého sedmi- až devítiletého

cyklu výměny jehlic jehličnatých dřevin nastoupil

dnes cyklus tříletý: déle totiž jehlice na našich smr

cích nepřežijí souvislý civilizační atak. A tak někteří

odborníci soudí, že osmotický tlak vede vodu z ko

řenů do větví, ale poškozený strom nestačí vodu

odpařovat – a topí se...“ (E. Průša, Přirozené lesy)

Pomoc!


Smrk (Picea) Spruce; Fichte

Smrk ztepilý (Picea abies) je dnes díky lesnické kultivaci naším nejběžnějším jehličnatým stromem. Postupně nahradil choulostivější jedli, jež bývala mnohem rozšířenější.

Plodí zpravidla jednou za osm let a je jednodomý. Během dubna a května se objeví na větvích asi centimetr dlouhé samčí šištice. Podlouhlé, zpočátku červené nebo zelené samičí šišky lze najít v horní části koruny někdy i po několika.

V současné době bývají mladé stromky vysazovány už převážně uměle do „oplocenek“, kde jim neublíží zvěř. V příznivých oblastech však rostou i nadále v takzvaných náletech, porostech různě velkých a různě starých jedinců.

Smrk omorika (Picea omorika) je odolnější vůči kyselým dešťům, patrně díky silnější vrstvě vosku na jehlicích. Pochází z Bosny.

Oblíbený okrasný strom našich zahrad, tzv. stříbrný smrk, je některým z kultivarů severoamerického smrku pichlavého (Picea pungens).

Živý a zdravý smrk ve svém přirozeném prostředí, tedy třeba na Šumavě, výborně „čistí“ vzduch a dokáže denně uvolnit značné množství kyslíku.

12 Dřevo krásných stromů


Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s vý

raznými letokruhy. Na všech třech řezech snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení jarní a letní přírůstkové vrstvy dřeva. Jádro není barevně odlišeno, a pokud se místy (od oddenku) vyskytuje ve dřevě tmavší zahnědnutí, jedná se o počáteční stadium hniloby (tzv. tvrdá hniloba).

Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, po

měrně pevný a pružný. Je také nejznámější a nejpoužívanější z jehličnanů.

Tesař ho používá na trámoví, krokve, bednění

i podbití. Truhlář na takzvaný selský (měkký) náby

tek, který se opět vrací do módy. Ze starých trámů

se zhotovují repliky často malovaných a jinak zdo

bených komod, skříní a podobně. Zedník má smrk

rád na hladítcích, při bednění a u podlážek lešení.

Horník jej používá na výdřevu v dolech. A chatař

nebo chalupář? Ten jím kromě obkládání i rád topí.

Smrková vláknina je důležitou papírenskou suro

vinou; však právě na to doplácejí především skan

dinávské, sibiřské i kanadské lesy.

Smrk 13

Základní řezy


Zvláštností je nesporně tzv. rezonanční smrk. Je nenahraditelný při výrobě hudebních nástrojů. Z jeho dřeva se totiž lepí přední ozvučné desky houslí, kytar, mandolín či viol.

Napuštěním prken či fošen se zvýrazní kresba. Lepení a moření jdou u smrkového dřeva snadno a rychle. Impregnace je obtížná.

Smrkové chalupy a kůlny ponechané působení počasí a slunce získávají po čase nádherně šedou, popelavou barvu s výrazně vystupujícími lety. Kvůli obdobnému efektu se dřevo také opaluje a kartáčuje.

Smrk je lákavé sousto pro dřevokazný hmyz, zejména červotoče. Hotové výrobky je nejlepší už preventivně chránit. 14 Dřevo krásných stromů

Misky

Poranění kmene

Odbočení větve

Nový život


Přikládám v zimě do kamen. Štípu smrkový polínka a najednou mě vůní smůly obejde léto. Červenec. Na řece. Přitom za oknem sníh. Takhle možná vznikla pohádka o dvanácti měsíčkách.

Skoro tři hodiny jsem se hrabal ve starých kufrech, abych si ji mohl znovu přečíst, a vzadu za očima mi běžel nenápadný celoroční příběh smrku – od první světlé zeleně až k šišce.

Dostal jsem nápad na stromový kalendář...

Dřevěný kouř mi voní.

Smrk 15

Renovace toaletky

Řez přeslenem

+


16 Dřevo krásných stromů


Borovice (Pinus) Pine; Kiefer

Naše, ale i evropská nejčastější borovice lesní (Pinus sylvestris) nosívala kdysi i hezké jméno sosna. Je ovšem jen jedním z mnoha druhů rodu Pinus – o některých se zmíním o něco dále, přestože jsou pro laiky někdy obtížně rozlišitelné.

Má charakteristickou rezavou kůru, u starších stromů v dolní části kmene šedohnědou, silnou a mnohovrstevnou. Snad každý kluk si z ní vyřezával lodičky...

Borovice kvete v dubnu až květnu. Zralá semena v mateřských (samičích) šiškách leží v jamkách šupin. Je nahosemenná a jednodomá.

K častěji pěstovaným druhům patří jihoevropská borovice černá (Pinus nigra) s tmavozelenými jehlicemi po dvou ve svazečku, pojmenovaná podle tmavé kůry na celém kmeni, severoamerická borovice vejmutovka (Pinus strobus) s jemnými jehlicemi po pěti ve svazečku, tedy se stejným počtem, jako má nádherná vysokohorská – alpská a tatranská – limba (Pinus cembra). V teplém Středozemí rostou známé pinie (Pinus pinea), borovice s deštníkovitou korunou a velkými semeny, tzv. piňolami, obsahujícími olej a stejně jako limbová semena jedlými.

Borovici se odedávna, a právem, přisuzovala léčivá schopnost. Například pupeny, sbírané v dubnu, tedy před rozvitím, se pro celkově uklidňující účinek přidávaly do koupele. Terpentýnová silice, získávaná ze dřeva, má své zvláštní místo v aromaterapii a přidává se do antirevmatických mastí. Používá se i k inhalačním roztokům.

Borovice je z našich dřev nejbohatším stromem na pryskyřici.

Má velkou trvanlivost. Vydrží totiž i tam, kde se střídá sucho s mokrem, a dobře odolává povětrnostním vlivům. Červotoč ji napadá málo, asi mu nevoní její smůla, a tesařík leze většinou jen do běli.

Mluvíme-li o vůni dřeva obecně, máme na mysli právě její vůni.

Borovice 17


Dřevo je měkké, pevné a pružné, bělová část

smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až do rezava. Letokruhy jsou výrazné. Bělové dřevo trpívá charakteristickým zamodráváním do šeda, což se považuje za vadu na kráse.

Díky odolnosti se borové dřevo dodnes používá

především na okna a dveře, včetně rámů. Také se dobře uplatní na trámoví, podvaly a „polštáře“ pod podlahy. Borovice černá, která má dřevo tvrdší, se používala i na pražce.

Borovice přijímá mořidla i nátěry hůře než smrk.

Její jádrové dřevo se také hůř lepí. Největší nevýho

dou při obrábění a broušení je však silné zanášení

nástrojů či brusiva. S tím se už musíme smířit.

Nejatraktivnější dřevo má patrně limba, a to

díky krásným červeným a dobře zarostlým sukům.

Používá se proto s úspěchem na nábytek i na

obložení. 18 Dřevo krásných stromů

Základní řezy




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.