načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dřevěné fasády -- materiály, návrhy, realizace - Ingo Gabriel

Dřevěné fasády -- materiály, návrhy, realizace

Elektronická kniha: Dřevěné fasády -- materiály, návrhy, realizace
Autor:

Kniha se zabývá praktickými zásadami projekce, konstrukce a realizace dřevěných fasád a je určena praktikům, stavebníkům a zájemcům o výstavbu a rekonstrukci fasád rodinných domů i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 136
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Holzfassaden
Spolupracovali: přeložil Václav Bartoš
Skupina třídění: Konstrukční prvky a části staveb
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3819-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Projekce, konstrukce a realizace dřevěných fasád. Zkušený architekt radí s výběrem materiálu, jaké zvolit stavebními postupy, i s následnou údržbou dřevěné fasády. Nechybí detailní příklady, jak postupovat při řešení nároží, soklů, napojení střech, oken a jejich začlenění v dřevěných fasádách atp. Praktické návody ilustruje množstní fotografií a jiných doprovodných materiálů.

Popis nakladatele

Kniha se zabývá praktickými zásadami projekce, konstrukce a realizace dřevěných fasád a je určena praktikům, stavebníkům a zájemcům o výstavbu a rekonstrukci fasád rodinných domů i veřejných staveb. Předpokladem pro dlouholeté fungování dřevěné fasády na domě je správný výběr materiálu, dodržení zásad pro správné provedení obkladu a následná péče a údržba fasády. Všechny tyto informace sestavil renomovaný architekt s pětadvacetiletou praxí a seznamuje s nimi čtenáře na mnoha příkladech řešení detailů, nároží, soklů, napojení střech a oken a jejich začlenění v dřevěných fasádách. Autorovy praktické zkušenosti s konstrukcemi dřevěných domů a fasád prostupují celou publikací a poskytují čtenáři kritický, ale zároveň i pozitivně inspirující přehled různého praktického provedení fasád na příkladech z Německa a ze sousedních zemí. (materiály, návrhy, realizace)

Předmětná hesla
dřevěné fasády
Zařazeno v kategoriích
Ingo Gabriel - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

>15

> 120

> 20

< 120

<80

> 20

15

<80

> 80

> 80

> 120

Dřevěné

fasády

materiály, návrhy, realizace

Grada Publishing

Ingo Gabriel

1cm

1cm

1cm

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Ingo Gabriel Dřevěné fasády materiály, návrhy, realizace Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4495. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Přeložil Ing. Václav Bartoš Sazba Jan Šístek Počet stran 136 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Translation © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011 Die deutsche Originalausgabe erschien unter dem Titel „Holzfassaden“ im ökobuch Verlag, Staufen bei Freiburg/Breisgau. © ökobuch Verlag, Staufen bei Freiburg 2009, 2010 Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3819-2


Obsah

Úvod 9

1 Historie dřevěných fasád 11

Dřevěné šindele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Renesance dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2 Stavební fyzika dřevěných fasád 16

Odvětrávání zadem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Vlhkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Plíseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Teploty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Sluneční záření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Vítr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Znečištění ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Klima u domu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3 Materiály 23

Ohrožení a odolnost dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1 Druhy dřeva, jakost, profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Druhy dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Smrk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Jedle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Borovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Borové tlakově impregnované dřevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Modřín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Modřín sibiřský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Douglaska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Cedr (Western Red Cedar) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

FSC – certifikované dřevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Původ dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Kvalita dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Vlhkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Šířka a tloušťka prken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Profily obkladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.2 Upevnění dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Viditelné upevnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Skryté upevnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3.3 Spodní podkladová konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Izolovaná základní konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Hydrofobní a difuzně otevřené vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Základní a nosné laťování (základní a nosný rošt) . . . . . . . . . . . . . . . 40

Termicky modifikované dřevo (TMT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Fasády z termicky modifikovaného dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4 Způsoby realizace 43

4.1 Obložení z prken a palubek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Základní principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Orientace obkladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Způsob pokládky obložení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Překrývané obložení – peření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Příklopové obložení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Obložení spojením drážka–péro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Obložení spojením na polodrážku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Otevřené (větrané) obložení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Ostatní způsoby pokládky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.2 Šindele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.3 Fasády otevřené a v pásech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Lamelové fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Lamely jako prvek zdůrazňující strukturu fasády . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5 Napojení a přechody 57

5.1 Vnější a vnitřní nároží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Vertikální pokládka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Horizontální pokládka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Vnitřní nároží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5.2 Řešení soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 5.3 Horizontální a vertikální stykové spáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Horizontální a vertikální členění fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Horizontální stykové spáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Vertikální stykové spáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 5.4 Přechody mezi různými částmi fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Horizontální přechody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Vertikální přechody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 5.5 Střešní a jiná napojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 5.6 Napojení oken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 5.7 Pohyblivé dřevěné fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Jaké jsou formy realizace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Posuvné fasádní prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Provedení posuvných prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Skládací stínicí fasáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Sklopné konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Exkurz: Namáhané, opotřebitelné díly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

6 Povrchové úpravy 83

6.1 Přirozené šednutí dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Povrchové změny/zvětrávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Životnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Ošetřování a údržba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Co pro fasádu znamená „důstojně stárnout“? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Černá plíseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Exkurz: Čištění neupravené fasády vysokotlakým čističem . . . . . . . . . . . 87

6.2 Barevné dřevěné fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Blednutí fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Pokyny k výběru nátěru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

6.3 Nátěry povrchové ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Provedení hran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Složení nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Impregnace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Základové nátěry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Lazury na dřevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Tenkovrstvé lazury (impregnační lazury) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Silnovrstvé lazury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Přírodní minerální barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Složení Falu–Rödfärg

®

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Olejové a fermežové barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Emulzní barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Údržba a péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Fasádní prkna dodávaná s vrchním nátěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

7 Fasády z deskových dřevěných materiálů 102

7.1 Desky z dřevěných materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

Třívrstvé desky z jehličnatého dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Fasádní překližka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Cementotřískové desky (dřevotřískové desky spojované cementem) . . . . . . 106

OSB desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Kompozitní desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

7.2 Upevnění deskových materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

7.3 Pokládání deskových materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Spáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

8 Projektování a realizace dřevěných fasád 112

8.1 Projektová kritéria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Specifikace výkonů a služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

8.2 Ceny dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Druh dřeva a kvalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Druhy a rozměry fasádních profilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Povrchová úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Podkladová konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Spojovací součásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Způsob pokládky a délka prken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Způsob napojení a počet připojovacích míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Prořez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Příklady na stanovení nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 8.3 Dřevěná fasáda svépomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 8.4 Rekonstrukce dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 8.5 Poškození dřevěných fasád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Analýza chyb u typických poškození a vad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Chyby v projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Chyby při provádění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Prevence poškození a vad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

9 Příloha 129

9.1 Literatura a normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Další literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Normy a předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 9.2 Užitečné www-stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Rejstřík 133


Úvod

9

Úvod V dějinách stavebnictví existuje jen málo prvků, které by byly použitelné ještě dnes. Ale tak jako současný automobilový průmysl nemůže jen čerpat ze staletých zkušeností výrobců poštovních kočárů, tak i my, stavbaři využíváme toho, co přináší technologický pokrok.

Nenajde se mnoho tradičních konstruk

cí, které by byly i v současnosti aktuální. Ale existují i výjimky: před zhruba 700 lety byla vynalezena rámová pila, od té doby lze snadno vyrábět prkna a zhruba také od té doby se staví i závěsné dřevěné fasády.

Na podstatě dřevěných fasád se od té doby

příliš mnoho nezměnilo; i když moderní technologie frézování a hoblování umožnily vyrábět různé profily, zvýšit rozměrovou stálost a zavést různé varianty jejich upevnění, k zásadní změně nedošlo. Stejně jako v minulosti sestávají dřevěné fasády ze základního modulu, z prkna, a z upevňovacích prvků, hřebíků, které dnes převážně nahradily šrouby nebo spony a skoby.

Dřevěná fasáda není jen dočasnou mód

ní záležitostí, uplatňuje se, protože se dříve i dnes vyznačovala vším, co dělá fasádu dobrou fasádou: neobsahuje více materiálu, než je nezbytně nutné, je po určitou dobu odolná vůči povětrnostním vlivům, umožňuje různé varianty návrhu, lze ji poměrně snadno montovat, upravovat a měnit – a jako odpad se může optimálně likvidovat kompostováním nebo spálit jako palivo.

Nemá sice takovou trvanlivost jako cihlové

fasády, ale je výrazně cenově dostupnější a snáze se instaluje a obměňuje. A právě omezená trvanlivost se využívá jako argument proti dřevěným fasádám.

O jakou trvanlivost však vlastně jde? Stavíme

dnes domy na dobu sta, padesáti nebo dvaceti let? Odpověď zní – realistická životnost je dvacet let. Tato lhůta může stavitele zneklidňovat, zejména, když si uvědomíme, že mnohé budovy

se za takovou dobu nestačí zaplatit. To je ten

skutečný problém.

Počítáme-li s tím, že pořizovací náklady na

dřevěnou fasádu představují polovinu nákladů na

zděnou fasádu, včetně všech vedlejších výkonů,

jako jsou lícování oken, dveří, překlady a vyz

dívání, a za předpokladu, že uspořené náklady

budou zúročeny 4 %, pak si můžeme novou

fasádu za takto uspořené náklady pořídit po 18

letech, při pětiprocentním zúročení dokonce už

za asi 15 let. Protože se většinou nové fasády

pořizují na hypotéku, zkrátí se tyto lhůty ještě

o další dva až tři roky.

Jestliže si uvědomíme, že před dvaceti lety

byl prostup tepla obvodovou zdí asi dvaapůlkrát

vyšší, než je u srovnatelných zdí dnes, pak je

zřejmé, jakým směrem se tehdejší výstavba

zděných fasád ubírala. Jakou alternativu pak

zvolit? Strhnout starou fasádu, nebo dál plýtvat

energií? Ani jedna odpověď nás neuspokojí.

Kdyby se však jednalo o dřevěnou fasádu, tak

ta by se odšroubovala (odstranila), možná by se

opticky upravila, dodatečně by se provedla izo

lace vnějšího pláště a znovu by se namontovala

a bylo by to vlastně všechno docela jednoduché.

V 8. kapitole uvidíte, jak se to prakticky provádí.

Co však je především důležité – takovou práci

je možno zvládnout vlastními silami. Doporu

čujeme používat kvalitní ověřené lešení, které

si lze za poplatek všude vypůjčit.

Problém, který dnes vyvstává spočívá v tom,

že ve stavebnictví se vždy prosazovala řeme

slná a technická úroveň, kdežto v současnosti

materiálové a montážní technologie vytlačují

řemeslnické know-how. V mnoha oborech,

včetně dřevěných fasád, mohou technicky

disponovaní amatéři provádět práce, které

ještě před dvaceti lety vyžadovaly vyškolené

řemeslníky. Pro montáž dřevěné fasády stačí

dobrá okružní pila, vrtačka, aku-šroubovák,

pravítko a vodováha. Dřevěné fasády

10

U soudobých provedení fasád jde málokdy

o módní výstřelky, ale o energeticky úspornou konstrukci pláště. V průběhu posledních desítiletí se tyto fasády staly předmětem rozsáhlého vývoje a tento technologický rozvoj bude i nadále pokračovat, i když již ne tak razantně, jako v posledních 20 letech. Bude se zkracovat poločas inovací konstrukcí pláště.

Materiál fasád – porovnání

Materiál spec.

hmotnost

kg/m

2

„šedá“

energie

kWh/m

2

spec.

náklady

€/m

2

Cihla 200 92 100–130

Přírodní kámen 100 34 200–600

Vláknitý cement 18 39 70–90

Hliník 18 86 150–200

Dřevo 15 17,5 50–80

Dřevotřískové/

dřevovláknité

desky

20 65 60–90

Zdokonalování systému spočívá především

v izolaci, s výjimkou fasád obrácených k jihu; tam se uplatní pasivní solární systémy se vzduchovými kolektory, které spolu s tepelnou izolací a vysoce transparentními plochami pro kolektory představují účinný příspěvek výroby energie. Na všechny ostatní fasády se využívá lehkých, funkčně variabilních a flexibilních nízkonákladových materiálů, které chrání izolované zdivo. Mnohé z těchto materiálů jsou ze dřeva ve všech jeho variantách a provedeních.

Ale dost již bylo chvály. Dřevěné fasády

vyžaduji poněkud jiný přístup, než fasády z cihel

nebo omítky. Vyvstává zde přirozeně otázka

pravidelných intervalů údržby. Představme si,

že dřevěnou fasádu starou 10 let můžeme s klid

ným srdcem spálit a dopřát svému domu nový

kabát na míru, který bude odpovídat aktuálním

technologickým poznatkům.

Tyto poznatky vyplývají z naší vlastní dlou

holeté zkušenosti. Nechceme zde propagovat

domy na jedno použití, jde nám o udržitelné vy

užívání zdrojů v kontextu moderních technologií

a způsobu života.

Toto pojetí se váže na určitou dobu. I když

bude stavební materiál schopen normálně fun

govat a vydrží déle než 20 let, bude jeho funkce

pochybná, pokud bude stát v cestě technolo

gickému pokroku. Anebo jinak: je správné,

abychom upřednostnili cihlovou fasádu pro

její dlouhověkost (100–150 let) i s jejím horším

faktorem spotřeby primární energie a rezignovali

na možnost příštího zdokonalení tepelné izolace

a snížení ztrát energie?

Takové porovnání vychází pro dřevěné fa

sády velmi příznivě. Kromě toho se zvláště

přírodní neupravované dřevěné fasády mohou

po 20 letech bez problému spálit a tak vlastně

slouží i jako mezisklad palivového dřeva, kde je

pouze zapotřebí energie na řezání a hoblování.

Ta je účetně zanedbatelná, pokud je rozložena

na celkovou dobu životnosti.

Váš dům tak můžete s klidným svědomím

převléknout do nového.

Historie dřevěných fasád

11

1 Historie dřevěných fasád Až do uplatnění vynálezu železnice bylo nezbytné, aby se veškerý stavební materiál potřebný pro stavbu nacházel na místě, nebo alespoň v blízkosti stavby. Materiál se tam musel vytěžit, opracovat a případně i zpracovat. Do té doby se dálkové přepravy využívalo obvykle jen pro exkluzivní a drahé zboží, jako bylo např. koření.

Regionální stavební sloh byl tak závislý na

materiálech dostupných v přírodě příslušného regionu, jako např. přírodní kámen z Tessinu, břidlice v Hunsrücku a Sauerlandu v Severním Porýní–Vestfálsku, sláma a rákosí na severoněmeckém pobřeží, jíl a hlína (z nichž se vypalovaly cihly) na celém území severního Německa. Celosvětově nejrozšířenější a nejdostupnější surovinou bylo dřevo, štípané, později řezané. Dřevo bylo a je nejvšestrannějším stavebním materiálem, snáší namáhání tahem i tlakem a můžeme z něj pořídit všechny stavební prvky, jak pro vlastní obytné prostory, tak i nosné elementy, jako jsou zdi, stropy, podlahy a střechy.

Konstrukce dřevěných fasád je úzce spjata

s využitím dřeva pro nosné konstrukce. Dříve bývaly všechny dřevěné budovy opatřeny dřevěnými fasádami, tato přímá spojitost již v současné době neplatí. Dřevěné domy se obkládají cihlovými fasádami, masivní zděné

budovy se obkládají dřevěnými fasádami nebo

fasádami z deskových dřevěných materiálů.

Všimneme-li si, ve kterých regionech Evropy

se šířeji uplatnila kultura dřevěných staveb, vystu

pují do popředí zejména dvě oblasti: Skandinávie

a oblast Alp. Protože tyto kraje vykazují podíl

zalesněných ploch kolem 50 %, znamená to,

že stavební materiál roste přímo na pozemku.

Obr. 1.1 Finský roubený kostel z 18. století. V severských

zemích se donedávna využívalo jako povrchového nátěru

směsi volské krve a vápna. Obr. 1.2 a 1.3 Nejstarší finské fasády ze dřeva z oblasti Rauma z 18. století. Porušení fasády, vyvolané povětrnostními vlivy, se pravidelně opravovalo. Nátěry prováděné několikrát do roka držely fasádu pohromadě lépe než původní spojovací prostředky. Dřevěné fasády

12

Zásadní rozdíl spočívá ve způsobu opraco

vání a ošetření vnější plochy fasády. Zatímco ve skandinávských zemích byl ochranný nátěr převážně barevný, jako je typický červený nátěr ze směsi volské krve a vápna, v alpských zemích a ve střední Evropě se nacházejí fasády v přírodním stavu, anebo přírodně zašedlé. Tato odlišnost se dá snadno vysvětlit. Sluneční svit je ve Skandinávii především v průběhu zimního období podstatně menší, takže nestačí dřevo přirozenou cestou vysušit. Aby se trvanlivost dřeva udržela, je nutné chránit jeho povrch vrstvou nátěru.

Z tohoto rozdílného přístupu vyplývá i sou

časný vývoj. Zatímco ve Skandinávii podíl dře

věných fasád neustále klesá, v severní části

alpské oblasti zaznamenává trvalý růst a rozvoj.

Ani dnes nezajišťuje ošetření dřevěných fasád

barevným nátěrem skutečně trvalou impregnaci.

Dřevěné šindele

Nejstarší známé fasády ze dřevěných šindelů

jsou cca 6000 let staré. V Horním Švábsku

byly ve vykopávkách nalezeny zbytky bukových

šindelů. Tradice šindelů sahá rovněž do staré

Číny a Japonska a do jihovýchodní Asie, kde Obr. 1.6 Hospodářské stavení ve středním Švédsku. Spodní část přechodu fasády ke zdi – k omítnutému zdivu se připojila okapová hrana. Je to patření účinné, které však netrvá věčně.

Obr. 1.7 V minulosti byly ozdobné prvky samozřejmostí.

Avšak mnohé z těchto exponovaných dřevěných dílů se opo

třebovávají. Vžilo se povědomí o nutnosti pravidelné údržby

a eventuální výměny těchto dílů. Obr. 1.4 a 1.5 Dříve to jistě nebylo lepší: vždy se dělaly konstrukční chyby, částečně chyběly i vhodné materiály, které by byly vhodné pro připojovací místa. Výměna a renovace stavebních dílů byla zcela samozřejmou a neustále se opakující prací v zimních měsících.

Historie dřevěných fasád

13

bylo odkryto mnoho starých paláců, které byly obloženy šindeli z teakového dřeva.

Až do 19. století se hřebíky vyráběly ručně

v kovárnách, zhruba v té době začala jejich průmyslová výroba, a to tvářením za studena z drátů. Díky tomu se konstrukce prkenných anebo šindelových fasád podstatně zjednodušila a zlevnila. Tehdy začaly v různých oblastech vznikat typické regionální tradiční produkty, jednak dekorativní šindele (např. zaoblené šindele v oblasti Allgäu–Vorarlbergu, východním Švýcarsku, Schwarzwaldu a Horním Hesensku), jednak čistě účelové, jednoduché, hranaté šindele.

Dřevěné šindele také dlouho sloužily jako

krytina střech. Pro chudé lidi byly dříve šindele typickým prvkem pro fasády a střechy i materiálem obvodových zdí domků. Na mnoha místech byl nadbytek dřeva, a v zimě bylo jeho štípání

Obr. 1.8 Fasáda z dřevěných šindelů je pracná a na dřevo

dost náročná fasádnická práce (překrytí cca 50–66 %). Vzhle

dem k malým rozměrům šindelů se rohy, úžlabí a přechodová

místa provádějí poměrně snadno a jednoduše. Obr. 1.9 Dřevěná fasáda ve Vorarlbergu. Fasáda z dřevěných šindelů umožňuje krýt poschoďové římsy, což chrání okna před vlivy počasí. Velký přesah střechy způsobuje typicky různý stupeň zešednutí. Dřevěné fasády

14

tesařskou sekyrou na poměrně jednoduché roubení vítanou změnou celoroční těžké práce. Ve středověku byly dřevěné šindele spolu s došky ze slámy a rákosí nejrozšířenějším materiálem střech. S růstem hustoty osídlení středověkých měst propukaly často ničivé požáry a od 16. století se šindele postupně nahrazovaly pálenými střešními taškami. Na začátku 20. století byly dřevěné šindele z hospodářského hlediska již zcela bezvýznamné.

V tradičně chudších a převážně zeměděl

ských krajích Německa, jako byl Schwarzwald, Allgäu, Bavorský les, Odenwald atd. se tradice šindelů udržela dodnes. Kultura šindelových staveb se až do 2. světové války udržovala i ve východním Německu.

Renesance dřevěných fasád

Po 2. světové válce se dřevěné fasády stavěly

stále méně. Důvodem byly nároky na údržbu

a intenzivní péči – požadavky na trvanlivost,

odolnost a snadnou údržbu převládaly. Kromě

toho zděné fasády vyhovovaly lépe požadavkům

měšťanské reprezentativnosti. Dalším důvodem

bylo potenciálně větší nebezpečí vzniku požáru,

což bylo podmíněno rostoucí hustotou zástavby

a značným úletem jisker z vytápění kamny.

Pojišťovny ke konci 20. století byly ochotny

poskytnout prémie za zvýšení požární odolnosti

přestavbou z dřevěných na masivní fasády, čímž

byly dřevěné fasády odsouzeny k bezvýznam

nosti. Výjimkou byla zemědělská hospodářská

stavení, která byla z pochopitelných důvodů

vždy výlučně dřevěná.

Teprve ekologické hnutí 80. let minulého

století přineslo oblibu dřevěných fasád, a to Obr. 1.10 Fasáda z fošen na hospodářském stavení. Funkce byla na prvním místě, použila se taková prkna, která byla momentálně k dispozici. Strukturální vady byly samozřejmě opraveny.

Historie dřevěných fasád

15

v souvislos ti s rámovými dřevostavbami a energeticky úspornými plášti budov.

Tradiční koncepty byly zásadně zpochybně

ny, přicházelo se na nové stavební konstrukce vyhovující aspektům trvalé udržitelnosti. Neopracované fasády z modřínového dřeva hrály v t éto souvislosti zpočátku sice jen malou roli, ale brzy se staly symbolem staveb šetrných k životnímu prostředí.

Funkcionalita, nízké náklady, vědomé vy

užití stárnutí dřeva, pozdější bezodpadové kom

postování a zřeknutí se tradičních nároků na

reprezentaci byly argumenty, které hovořily pro

dřevěné fasády a proti fasádám zděným. Vzhle

dem k tomu, že nevznikly zrovna nejatraktivnější

budovy, mluví se o nich s lehkým posměchem

jako o „architektuře obilovin“ (Müsli Architek

tur). Často bychom si přáli, aby stejné nadšení

a pionýrského ducha měli též dnešní architekti

a stavitelé. Naděje na celospolečenskou změnu

hodnot, kterou reflektuje výstavba těchto domů,

se zatím bohužel nenaplnila. Obr. 1.11 Ek ologický dům ze začátku 80. let. Velká zimní zahrada a neošetřená fasáda z modřínového dřeva. I když v té době došlo k mnoha chybám a omylům v realizaci, jsou zkušenosti a poznatky i pro současné stavebnictví nepostradatelné. Tím, že se stavebníci identifikovali se svými domy, vytvořili si k nim emocionální vztahy, které jsou přes objektivní nedostatky mnohem intenzivnější než u konvenčních budov.

+


Dřevěné fasády

16

2 Stavební fyzika dřevěných fasád Na dřevěné fasády se kladou v zásadě stejné fyzikální nároky ve vztahu k teplotním rozdílům, srážkám, slunečnímu světlu a difuzi vodních par jako na jiné fasády. Celková zátěž fasády je ovlivněna ročním obdobím a mění se i v průběhu dne. To však způsobuje větší kolísání vlhkosti materiálu, než je tomu u masivních zděných fasád. Proto se projektování dřevěných fasád musí věnovat větší péče než projektům fasád z minerálních hmot. Odvětrávání zadem Dřevěné fasády, kromě klasických srubových staveb, spadají do kategorie zadem odvětrávaných fasád, na rozdíl od neodvětraných fasád, jakými jsou spřažený tepelně izolační systém (WDVS) nebo jádrově izolované cihelné zdivo.

Aby se dřevo pravidelně vysoušelo, je nezbyt

né odvětrávání fasády zadem. Každá dřevěná fasáda představuje dodatečnou zátěž vlhkosti, které je vystavena nejen v podobě dešťových srážek a vysrážení kondenzátu, ale také difuzí vzdušné vlhkosti z vnitřku budovy. Oba tyto jevy způsobují zvýšenou vlhkost dřeva. Dlouhodobě provlhlé dřevo ohrožuje hniloba a v každém případě vzrůstá nebezpečí napadení dřevokaznými houbami a řasami.

Minimální šířka odvětrávací mezery mezi

fasádou a konstrukcí je 2 cm, tato vrstva by měla stačit k zajištění účinné konvekce. Další funkcí odvětrané vzduchové mezery je odvádění kondenzované vlhkosti, která vniká na zadní stranu dřevěného obkladu. Vlhkost Dřevo je hygroskopický materiál, který reaguje jinak než minerální materiály fasád na vlastní vlhkost (ustálenou vlhkost dřeva) bobtnáním a smršťováním. Vlhkost může mít různé příčiny: • srážky dešťové, sněhové, kroupy, • vysoká relativní vlhkost vzduchu, • ostřiková voda, • tvorba kondenzátu.

dešťové srážky

podpora odvětrávání zadem

prouděním vzduchu

odvětrávání

zezadu

tlak páry

vrstva

zabraňující

difuzi

difuzně otevřená

nepromokavá vrstva

UV-záření

Obr. 2.1 Princip odvětrávání zadem. Odvětrávání zadem

má dvě funkce: dešťová vlhkost, která vnikne na zadní stra

nu fasády steče a zabrání trvalému navlhání. Vzduchová

mezera, spojená nahoře i dole s vnější atmosférou, odvádí

konvekcí ze zdi vlhkost, která pronikla zvenčí, stejně jako

difuzní vlhkost.

Tab. 2.1 Typické hodnoty vlhkosti dřeva v závislosti na druhu

zástavby

Rovnovážná vlhkost dřeva podle DIN 1052 – 1:1988-04

Použití Vlhkost

[%]

Ze všech stran uzavřené stavební objekty

– s vytápěním

– bez vytápění

9 ± 3

12 ± 3

Zastřešené, otevřené stavební objekty 15 ± 3

Konstrukce všestranně vystavené

povětrnostním vlivům

18 ± 6


Stavební fyzika dřevěných fasád

17

Jako rovnovážná vlhkost dřeva se označuje podíl

vody obsažené v dřevě, který se ustálí v rovnováze

s vlhkostí okolí. V zimním období přijímá dřevo

fasády vlhkost ve větším množství (až do 25 %

obsahu vody), v sušších obdobích roku vlhkost

ztrácí a vysychá. Na druhé straně obsah vlhkosti

u fasád přivrácených ke sluneční straně se snižuje

až na 10 % relativní vlhkosti. Protože obsah vlh

kosti kolísá, dochází ke smršťování a bobtnání

dřeva, což je u širokých prken téměř nevyhnutelně

spojeno s popraskáním a se vznikem trhlin.

Toto popraskání v rovnoběžném směru

s vlákny nenarušuje zpočátku funkci ochrany

proti povětrnostním vlivům. Protože se trhliny

často vyskytují v místech spojovacích prostředků,

vznikají tím nejdříve vzhledové nedostatky. Toto

praskání vede k tomu, že se na koncích prken

tvoří zející spáry, jimiž vniká vlhkost dovnitř

a po určité době způsobuje trouchnivění.

S rostoucí vlhkostí stoupá riziko, že dřevo

napadnou mikroorganismy. Kromě toho dřevo

měkne, což zesiluje mechanické poškození na

povrchu a vede k vymývání složek dřeva (jako

je např. lignin). V důsledku toho povrch dřeva

hrubne, což přispívá k jeho znečištění a biolo

gické degradaci.

relativní vlhkost v %

teplota °C

Měsíční střední hodnoty teplot a relativní

vlhkosti v Hamburku

100

90

80

70

60

50

20

18

16

14

12

10

8

6

4

2

LÚBDKČČSZŘLP měsíce

roční průběh teploty vzduchu

roční průběh

relativní vlhkosti

rovnovážná vlhkost dřeva v %

Vlhkost dřeva během roku

24

22

20

18

16

14

12

10

LÚBDKČČSZŘLP

měsíce

Ø = 17%

Obr. 2.2 Měsíční střední hodnoty venkovní teploty a vzdušné

vlhkosti během roku (údaje pocházejí z Hamburku)

Obr. 2.3 Změny vlhkosti dřevěné fasády v průběhu roku.

V zimě činí vlhkost téměř dvojnásobek letní hodnoty.

Obr. 2.4 Asi 15 let stará fasáda řadového domku v Bregenzu.

Zřetelně jsou vidět trhliny, které se tvoří v místech spojovacích

součástí, především tam, kde nejsou předvrtány otvory, resp.

tam, kde nejsou dodrženy vzdálenosti spojovacích součástí

od okrajů a konců prken.

Obr. 2.5 Tvorba trhlin u překrývaného obložení, vyvolaná

smršťováním. Čím jsou jednotlivá prkna širší, tím vyšší je

vlhkost dřeva a tím větší je pravděpodobnost vzniku prasklin

ve směru vláken. Většina nátěrových systémů tomu není

schopna zabránit.


Dřevěné fasády

18

Plíseň

Plíseň se tvoří na fasádách, na které nesví

tí slunce, ale stává se značným problémem

i u obložení přesahu střechy. Trvalá vlhkost

způsobuje plesnivění a zmodrání, v extrémních

případech vede napadení houbou k znehod

nocení dřeva.

Typickou příčinou napadení plísní je sku

tečnost, že v zimě se silně ochlazuje a rovněž

se vytváří kondenzát na fasádě. Kromě toho

nedostatečně chráněné dřevo nebo jeho ne

vhodný druh přímo poskytují potravu plísním.

Dřevo stromů, jako jsou borovice přímořská,

bříza a buk, by se nemělo na vnější obklady

používat. Pro venkovní aplikace je vhodné dřevo

vyšší třídy odolnosti, např. modřín a douglaska.

Ale ani tyto druhy nejsou při vysoké vlhkosti

okolí plně rezistentní vůči napadení plísní.

Nátěry a povrchové úpravy na zvlášť ohrože

ných místech musí být napuštěny fungicidními

hmotami. Tmavší nátěry jsou méně napadány

plísní než světlé.

Teploty

Kvůli nízké hustotě surového dřeva (hustota cca

500–800 kg/m

3

) je dřevo špatný tepelný vodič.

Tepelná vodivost se liší podle druhů dřeva,

orientace vláken a teploty. Roztažnost dřeva,

vyvolaná teplotními změnami je zanedbatelná

ve srovnání s bobtnáním a smršťováním, které

jsou způsobeny změnami vlhkosti. Intenzivní

sluneční světlo způsobuje, že temně natřené

Tab. 2.2 Povrchové teploty dřevěných fasád u různých barev.

Zdroj: BFS, katalogový list č. 18

Teploty na povrchu dřevěných fasád

Číslo RAL Barva °C Odstín

9001

1004

1015

krémová bílá

zlatožlutá

světlá slonovinová

40–50 světlý

2002

3000

pomerančová

ohnivě červená

50–65 střední

3003

5007

5010

6 011

7001

7 011

7031

8003

9005

rubínová červeň

briliantově modrá

enciánová modř

rezedová zeleň

stříbřitá šedá

ocelová šeď

modrošedá

jílová hnědá

sytá čerň

65–80 tmavý

Lazurovací laky

bezbarvé, světle hnědé, přírodní dub 50–60 světlý

středně červené, středně hnědé, teak 60–70 střední

ořechové, tmavohnědé, palisandr,

antracit

70–80 tmavý

Obr. 2.6 Černá plíseň na východní straně modřínové fasá

dy. Vodorovně položená prkna hůře vysychají a jsou proto

mnohem více ohrožená než vertikálně rozmístěné dřevěné

obklady na severní straně.

Obr. 2.7 Plíseň na dřevěném panelu. Vysoké ohrožení se vy

skytuje na místech s nízkým slunečním osvitem a v bezvětří.


Stavební fyzika dřevěných fasád

19

plochy dosahují vinou nižší akumulace tepla (na rozdíl od cihlových fasád) povrchové teploty až do 80 °C.

Tento vzestup teploty pak nutně vede k urych

lenému vysoušení dřeva, a tím i k poklesu jeho ustálené vlhkosti. Tomuto procesu vysychání jsou vystaveny zejména jižní a západní fasády, které mohou značně popraskat.

Aby se zabránilo popraskání dřeva a tvorbě

trhlin, doporučuje se aklimatizovat fasádní prkna na pozdější provozní vlhkost. V praxi je to však sotva možné, protože skutečná provozní vlhkost není v důsledku proměnlivého mikroklimatu na fasádě konstantní.

Trhliny vznikají především ve směru vláken

a podél hranic letokruhů. Kromě vzhledových vad existuje další nebezpečí – vlhkost a mikroorganismy způsobí, že v místě trhliny bude dřevo rychleji trouchnivět.

Desky z dřevěných materiálů, např. pře

kližkové nebo třívrstvé desky, budou praskat ve vrchní vrstvě, avšak vzhledem k přítomnosti lepidla neproniknou tyto trhliny do hloubky. Čím větší a častější jsou teplotní změny a změny vlhkosti, tím více dřevo pracuje a zvyšuje se výskyt trhlin, což rovněž podstatnou měrou zkracuje intervaly údržby a obnovy svrchních nátěrů.

Obr. 2.8 Dřevěná fasáda budovy v přístavu. Tím, že je fasá

da vystavena stálé expozici proměnlivého slunečního svitu

a počasí, dřevo se vyluhuje a nevyhnutelně vznikají trhliny.

Obr. 2.9 Rodinný dům autora má dřevěnou fasádu natřenou

černým lazurovacím lakem a je názorným příkladem typické

ho konfliktu v průběhu výstavby: na jedné straně elegantní

barva, na druhé straně vyšší tepelná expozice a kratší inter

valy údržby. Pro barvu se můžeme zodpovědněji rozhodnout,

když si uvědomíme tyto důsledky.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist