načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: DPH v tuzemsku - zaměřeno na nemovité věci a výstavbu v praktických příkladech - Zdeněk Kuneš

DPH v tuzemsku - zaměřeno na nemovité věci a výstavbu v praktických příkladech
-11%
sleva

Kniha: DPH v tuzemsku - zaměřeno na nemovité věci a výstavbu v praktických příkladech
Autor:

Publikace se zabývá uplatněním daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Všechna ustanovení ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
doručujeme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  349 Kč 311
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ANAG
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 10.10.2017
Počet stran: 296
Rozměr: 21 cm
Úprava: 295 stran
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7554-096-6
EAN: 9788075540966
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace se zabývá uplatněním daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Všechna ustanovení tohoto zákona jsou vysvětlena a na konkrétních příkladech je uvedeno, jak správně uplatnit daň z přidané hodnoty.
Blíže k obsahu publikace
Ve vazbě na Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 je uvedeno, jak se stanoví místo plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci, dále je řešeno správné stanovení základu daně, jeho možné opravy a postup, jak opravit odpočet daně u příjemce opravy základu daně a výše daně, a vazba této opravy na uvádění v kontrolním hlášení. Na konkrétních příkladech jsou vysvětleny situace, které mohou nastat například při stanovení obratu osoby povinné k dani, která pronajímá nemovité věci, nebo při registraci za identifikovanou osobu v případě přijetí služby vztahující se k nemovité věci od osoby neusazené v tuzemsku, a také je zde názorně vysvětleno, kdy plátce provede úpravu odpočtu daně a jak tuto úpravu odpočtu daně vypočítá. V publikaci je rovněž vysvětleno správné uplatnění sazeb daně u stavebních oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení, dále co se rozumí zastavěným pozemkem, obytným prostorem, jak jsou vymezeny stavby pro sociální bydlení, jaká se uplatní sazba daně u nové výstavby a kdy může být pozemek při dodání osvobozen od daně, co je stavební pozemek a kdy může být dodání nemovité věci osvobozeno od daně a kdy musí být uplatněna daň a v jaké výši.
Nájem nemovité věci a další témata
Zmíněna je také problematika související s nájmem nemovité věci, tj. kdy je nájem osvobozen a kdy je zdanitelným plnění. Také je zde uveden správný postup pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, jaké nejčastější problémy se vyskytují a jak je řešit. Součástí publikace je rovněž informace GFŘ k uplatnění DPH u nemovitých věcí. (zaměřeno na nemovité věci a výstavbu : v praktických příkladech : stanovení místa plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci : správná sazba daně u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení : sazba daně u nové výstavby : dodání pozemků nebo staveb : režim přenesení daňové povinnosti)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EDICE DANĚ

Zdeněk Kuneš

1. vydání

DPH

V TUZEMSKU

ZAMĚŘENO NA NEMOVITÉ VĚCI

A VÝSTAVBU v praktických příkladech • stanovení místa plnění u služeb vztahujících se

k nemovité věci

• správná sazba daně u oprav a rekonstrukcí

staveb pro bydlení

• sazba daně u nové výstavby

• dodání pozemků nebo staveb

• režim přenesení daňové povinnosti


© Ing. Zdeněk Kuneš, 2017

© Nakladatelství ANAG, 2017

ISBN 978-80-7554-096-6

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními,

budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace

volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních

změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím.

Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy.

Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání

anag@anag.cz, tel.: 585 757 411


3

Obsah

Obsah

Předmluva .....................................................................................................................6

O autorovi .....................................................................................................................7

1. Předmět daně ......................................................................................................... 8

2. Územní působnost ................................................................................................. 9

3. Vymezení základních pojmů ................................................................................10

4. Obrat .....................................................................................................................18

5. Zvláštní ustanovení .............................................................................................. 20

6. Osoby povinné k dani............................................................................................21

7. Plátci .................................................................................................................... 24

8. Identifikované osoby ............................................................................................ 28

9. Místo plnění při dodání zboží ...............................................................................31

10. Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby ..................... 32

11. Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci ......................... 34

12. Dodání zboží .........................................................................................................41

13. Poskytnutí služby ................................................................................................. 54

14. Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby ..................... 57

15. Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby ............... 60

16. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání

zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku .................................. 70

17. Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění

při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko ................ 72

18. Daňové doklady ....................................................................................................74

18.1 Daňový doklad .................................................................................................... 74

18.2 Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů ............................................. 75

18.3 Pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku ..................................... 76

18.4 Náležitosti daňového dokladu .............................................................................. 80

18.5 Vystavování zjednodušeného daňového dokladu ................................................. 82

18.6 Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu ................................................... 83

18.7 Splátkový kalendář, Platební kalendář, Souhrnný daňový doklad......................... 84

18.8 Doklad o použití, Potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu ....................... 86

19. Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti

daňových dokladů ................................................................................................ 87

20. Obecné ustanovení o uchovávání daňových dokladů, Elektronické

uchovávání daňových dokladů ............................................................................. 89

21. Základ daně ..........................................................................................................91


4

OBSAH

22. Základ daně ve zvláštních případech .................................................................... 99

23. Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby ...............................................102

24. Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění,

pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním

tohoto zdanitelného plnění .................................................................................103

25. Oprava základu daně a oprava výše daně ............................................................105

26. Oprava výše daně v jiných případech .................................................................. 110

27. Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení ..................... 113

28. Opravný daňový doklad ...................................................................................... 119

29. Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek

za dlužníky v insolvenčním řízení .......................................................................120

30. Sazby daně u zdanitelného plnění ......................................................................122

31. Závazné posouzení, Žádost o závazné posouzení určení sazby daně

u zdanitelného plnění .........................................................................................123

32. Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby

pro sociální bydlení .............................................................................................124

33. Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení..........................140

34. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně ..................................... 142

35. Dodání nemovité věci ..........................................................................................143

36. Nájem nemovité věci ...........................................................................................150

37. Nárok na odpočet daně ......................................................................................153

38. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně ...............................................158

39. Oprava odpočtu daně ..........................................................................................162

40. Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši ...................................................164

41. Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši .................................... 167

42. Vyrovnání odpočtu daně .....................................................................................172

43. Úprava odpočtu daně ..........................................................................................175

44. Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace ....................................183

45. Režim přenesení daňové povinnosti ....................................................................186

46. Závazné posouzení .............................................................................................197

47. Kontrolní hlášení .................................................................................................198

48. Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období ..............................................212

49. Nespolehlivý plátce .............................................................................................215

50. Nespolehlivá osoba ............................................................................................. 216

51. Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu ............... 217

52. Osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň ............................................................ 218


5

53. Ručení příjemce zdanitelného plnění ..................................................................221

54. Zvláštní způsob zajištění daně ........................................................................... 223

Přílohová část .......................................................................................................... 225

Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 ............ 226

Odpovědi na dotazy týkající se aplikace „Informace GFŘ k uplatňování

zákona o DPH u nemovitých věci po 1. 1. 2016“ (dále jen „Informace“) ..................... 254

Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ ................................................................267

Klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 ........................................................................ 274

Přehled právních předpisů ......................................................................................... 292

Obsah


6

Pąedmluva

Tato publikace se zabývá uplatněním daně z přidané hodnoty podle zákona

č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tuzemsku se zaměřením nanemovité věci a výstavbu.

V publikaci jsou v paragrafovém znění uvedena vybraná ustanovení, vekterých jsou tučně zvýrazněny změny provedené novelou zákona o DPH účinnou od 1. července 2017.

Na konkrétních příkladech jsou řešeny situace, které mohou nastat např. při stanovení obratu osoby povinné k dani při registraci za plátce, nebo přiregistraci identifikované osoby např. v případě přijetí služby vztahující se k nemovité věci s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku.

Jsou uvedeny varianty stanovení místa plnění u služeb vztahujících se knemovité věci, je řešeno správné stanovení základu daně, jeho možné opravy, např. u reklamací, a postup, jak opravit odpočet daně u příjemce opravy základu daně a výše daně a vazba těchto oprav na uvádění v kontrolním hlášení.

U problematiky daňových dokladů je také uvedena jejich vazba na uvádění v kontrolním hlášení.

Je objasněno správné uplatnění sazeb daně u stavebních oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení. Dále co se rozumí pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, jak se správně určí byt pro sociální bydlení, jak je řešena problematika půdní vestavby, vymezení rodinného domu pro sociální bydlení a uplatnění sazby daně u nové výstavby.

Dále také, kdy může být pozemek při dodání osvobozen od daně, co jestavební pozemek, kdy může být dodání vybrané nemovité věci osvobozeno od daně a kdy musí být uplatněna daň a v jaké výši, co se rozumí podstatnou změnou dokončené stavby a kdy tato podstatná změna dokončené stavbyrozbíhá lhůtu pro zdanění.

V publikaci je také řešena problematika související s nájmem nemovité věci, kdy je nájem osvobozen a kdy je zdanitelným plněním.

Konkrétní příklady vysvětlují, kdy a jak provede plátce vyrovnání odpočtu daně a úpravu odpočtu daně.

Je předložen správný postup pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, jaké nejčastější problémy se vyskytují a jak je řešit.

Také je vysvětlen nový pojem „nespolehlivá osoba“ a kdy se z ní stane„nespolehlivý plátce“. Jsou uvedena rizika, kvůli kterým může být u plátceuplatPĄEDMLUVA něn institut ručení za daň nezaplacenou za poskytnuté plnění dodavatelem. Návazně na to je pro plátce uveden přesný návod, jak se z rizika ručení vyvinit.

Také jsou uvedeny povinnosti při podávání kontrolního hlášení a možnost prominutí pokuty.

Součástí publikace jsou informace GFŘ, které se k uplatnění DPH unemovitých věcí vztahují. září 2017, Praha autor O autorovi Ing. Zdeněk Kuneš – pracoval 24 let ve finanční správě, posledních 12 a půl roku na Ministerstvu financí na legislativě daně z přidané hodnoty. Je spoluautorem zákona o dani z přidané hodnoty. V současné době pracuje pro společnost KODAP, s. r. o., Liberec.

Pąedmluva


8

DPH V TUZEMSKU

1. Pąedm÷t dan÷

§ 2

Předmět daně

(1) Předmětem daně je

a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňováníekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,

b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování

ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,

c) pořízení

1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemskuosobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo

právnickou osobou nepovinnou k dani,

2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatuosobou nepovinnou k dani,

d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

(2) Zdanitelné plnění je plnění, které

a) je předmětem daně a

b) není osvobozené od daně.

Komentář k § 2

Z ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen

zákon o DPH) vyplývají podmínky pro stanovení předmětu daně. Předmětem

daně je dodání zboží. Zbožím se podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o DPH rozumí

hmotná věc. Hmotná věc je věc movitá i nemovitá. Z tohoto důvodu se v zákoně

o DPH nepoužívá pojem „převod nemovitosti“, ale používá se vždy pojem„dodání zboží“. Tím se myslí také dodání nemovité věci.

Dodání zboží je předmětem daně z přidané hodnoty za podmínky, že jeuskutečňováno osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti, za úplatu s místem plnění v tuzemsku.

Tyto podmínky musí být splněny současně, aby dané plnění bylo předmětem daně. Pokud některá z těchto podmínek splněna není, potom takové plnění není předmětem daně a zákon o DPH se na něj nevztahuje.

5 Příklad

Podnikatel plátce prodal svoji soukromou chatu, která byla využívána pro rodinnou

rekreaci. Nejedná se o činnost, která je předmětem daně, protože toto dodánínebylo uskutečněno v rámci ekonomické činnosti.

2. Územní pčsobnost

§ 3

Územní působnost

(1) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí

a) tuzemskem území České republiky,

b) členským státem území členského státu Evropské unie s výjimkou jeho

území, na které se nevztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva ofungování Evropské unie,

c) jiným členským státem členský stát s výjimkou tuzemska,

d) třetí zemí území mimo území Evropské unie,

e) územím Evropské unie souhrn území členských států.

(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státuEvropské unie nepovažuje

a) hora Athos,

b) Kanárské ostrovy,

c) francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

d) clandy,

e) Normanské ostrovy,

f) ostrov Helgoland,

g) území Büsingen,

h) Ceuta,

i) Melilla,

j) Livigno,

k) Campione d‘ Italia,

l) italské vody jezera Lugano.

(3) Území Monackého knížectví se pro účely daně z přidané hodnoty

považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje

za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri

a Dhekelie se považují za území Kypru.

Komentář k § 3

Nemovitá věc je předmětem daně za předpokladu, že se nachází v tuzemsku.

Pokud se nemovitá věc nachází v jiném členském státě nebo v zahraničí,nejsou plnění, která se k této nemovité věci vztahují, v tuzemsku předmětem daně.

Tato plnění se řídí legislativou toho státu, na jehož území se nemovitost nachází.

Z tohoto důvodu je velice důležité stanovení místa plnění při dodánínemovité věci – viz § 7 odst. 6 zákona o DPH – a stanovení místa plnění při poskytnutí

služby vztahující se k nemovité věci – viz § 10 zákona o DPH.

1. Pąedm÷t dan÷; 2. Územní pčsobnost


18

DPH V TUZEMSKU

5 Příklad

Plátce má v nájmu obchod, ve kterém prodává své zboží. Z nájemní smlouvy vylývá, že po ukončení nájmu je povinen vrátit obchod v původním stavu. Jedná

se o nájem.

5 Příklad

Plátce má propachtován statek na dvacet let. Součástí smlouvy o pachtu jsoubudovy, stroje a stádo hovězího dobytka. Po skončení smlouvy plátce statek vrátí.

Za dvacet let obnovil strojní vybavení. Stádo hovězího dobytka, které po dvaceti

letech vrátil, se samozřejmě také podstatně změnilo. Jedná se o pacht. 4. Obrat

§ 4a

Obrat

(1) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně,

včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění,

kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku,

jde-li o úplaty za

a) zdanitelné plnění,

b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo

c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a,

jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

(2) Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.

Komentář k § 4a

Rozhodujícím kritériem pro zahrnutí plnění do obratu je uskutečňováníekonomické činnosti osoby povinné k dani a nikoliv způsob, jakým o uvedenétransakci osoba povinná k dani účtuje nebo ji eviduje.

Pro účely zákona o DPH nerozhoduje ani, zda podnikatel vede podvojnéúčetnictví nebo vede pouze daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Do obratu se zahrnuje úplata, která osobě povinné k dani náleží zauskutečněná plnění. Záloha přijatá před uskutečněním zdanitelného plnění se do obratu nezahrne. Do obratu se zahrne celková hodnota uskutečněného plnění, ve kterém je přijatá záloha zohledněna.

Osoba povinná k dani zahrne do obratu všechna uskutečněná plnění, zakterá dostane zaplaceno, ale také ta plnění, která uskutečnila, ale zaplaceno za ně nedostala.

Hlavním ukazatelem zahrnutí plnění do obratu je den uskutečnění plnění a dále hodnota úplaty, která osobě povinné k dani k datu uskutečnění plnění za toto plnění náleží.

5 Příklad

Osoba povinná k dani uskutečnila stavební práce, které byly předány dne 20.února. Těmito pracemi překročila obrat 1 000 000 Kč. Dne 25. února vystavila daňový

doklad a požaduje úhradu do 15 dnů od data vystavení daňového dokladu,

tj. do 12. března. Úplatu na účet obdržela tato osoba 10. března. Za období, kterým

obrat překročila, se považuje měsíc únor, a nikoliv březen, kdy částku skutečněobdržela. Plátcem je od 1. dubna.

5 Příklad

Osoba povinná k dani přijala v prosinci zálohu 400 000 Kč na stavební práce, které

měla nasmlouvány na leden následujícího kalendářního roku. V lednu uskutečnila stavební práce v celkové hodnotě 800 000 Kč a doúčtovala 400 000 Kč. Plátcem

se nestane.

Do obratu se zahrnují uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění vtuzemsku a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, jako jsou např. vývoz zboží nebo dodání zboží do jiného členského státu.

Do obratu se zahrnují také plnění osvobozená od daně bez nároku naodpočet daně, kterými jsou finanční činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Při posuzování pojmu „doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně“ lze vycházet z rozsudků Evropského soudního dvora (dále jen ESD) (např. C-77/01), ze kterých vyplývá, že měřítkem pro určení, zda se jedná o doplňkovou činnost, či nikoliv, může být např. výše příjmů z doplňkové činnosti k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovémuobratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod.

Z uvedeného vyplývá, že se do obratu zahrnuje také dlouhodobý nájemnemovité věci. Pokud však osoba povinná k dani uskutečňuje pouze nájemnemovité věci, osvobozený od daně, plátcem se nestane (§ 6 odst. 1 zákona o DPH).

5 Příklad

Osoba povinná k dani dosahuje ze svých zdanitelných plnění za 12 bezprostředně

po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu 800 000 Kč. Ze soustavnéhopravidelného pronájmu obdržela 300 000 Kč. Celkový obrat je 1 100 000 Kč. Osoba povinná

k dani je do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém překročila obrat,

povinna podat přihlášku k registraci plátce a od 1. následujícího měsíce je plátcem.

4. Obrat


24

DPH V TUZEMSKU

7. Plátci

Plátci

§ 6

(1) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejížobrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních

měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouzeplnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

(2) Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 je plátcem od prvního dne

druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat,

nesta ne-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.

Komentář k § 6

Která plnění se zahrnují do obratu, je uvedeno v komentáři k § 4a zákona

o DPH. Tento obrat osoba povinná k dani sleduje, a pokud za 12 bezprostředně

předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč,

stává se plátcem.

Pokud však osoba povinná k dani přesáhne obrat z toho důvodu, že uskutečňovala pouze osvobozený nájem, plátcem se nestane – viz komentář k § 4a zákona o DPH.

Osoba povinná k dani je povinna podle § 94 odst. 1 zákona o DPH podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat a plátcem se stane od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.

Stanovení registrační povinnosti je vázáno na § 125 až § 131 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád) a na předmětnou judikaturu ESD, např. na judikát C-438/09 Dankowski. Z toho vyplývá, že registrace plátce je pouze registrační, nikoliv rozhodující otázkou pro plnění povinností a práv plátce.

Pokud osoba povinná k dani překročí stanovený obrat a nesplní svouregistrační povinnost, je zaregistrována zpětně k datu, ke kterému se ze zákona stala plátcem.

Plátce v takovém případě podá „opožděně“ řádná daňová přiznání za období, od kterého se stal plátcem ze zákona, tedy nikoliv dodatečná daňovápřiznání. V daňových přiznáních uvede daň na výstupu ze svých uskutečněných zdanitelných plnění, výpočet provede shora.

Na základě obdržených daňových dokladů může plátce také uplatnit nárok na odpočet daně, a to i za období 12 měsíců před registrací za plátce.

Pokud plátce v období, kdy byl plátcem ze zákona, ale nebyl registrován,

poskytoval stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku pro jiného

plátce, pak zpětně za toto období nepoužije režim přenesení daňové povinnosti

– viz komentář k § 92a zákona o DPH.

Za pozdní podání daňového přiznání a pozdní úhradu daně vzniknou plátci

sankce podle § 250 daňového řádu.

§ 6c

(1) Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která poskytuje služby

s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez

nároku na odpočet daně, nebo která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska

s místem plnění v tuzemsku, a to prostřednictvím své provozovny umístěné

mimo tuzemsko, je plátcem ode dne poskytnutí těchto služeb nebo dodánítohoto zboží.

(2) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční

zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou

tato plnění poskytována, nebo plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho

správního místa, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění.

(3) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, není osvobozenou

osobou a uskuteční dodání zboží do jiného členského státu, které je odesláno

nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou

třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v jiném členském státě

předmětem daně, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží.

Komentář k § 6c odst. 2

Podle tohoto ustanovení je plátcem osoba povinná k dani, která nemá vtuzemsku sídlo a uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby

s místem plnění v tuzemsku. Jedná se o osoby z jiných členských států, ale také

zahraniční.

5 Příklad

Německý podnikatel se sídlem v Německu provedl výměnu oken v bytě občana,

který není podnikatelem. Německý podnikatel se stal v České republice plátcem,

byl povinen zaregistrovat se na Finančním úřadě pro Moravskoslezský kraj a byl

povinen z tohoto plnění přiznat daň v tuzemsku. Pro občana vystavil daňovýdoklad s daní z přidané hodnoty, podal daňové přiznání a daň odvedl správci daně.

7. Plátci


32

DPH V TUZEMSKU

Komentář k § 7

Obecně se při stanovení místa plnění při dodání zboží posuzuje, zda je či není

dodání zboží spojeno s odesláním nebo přepravou.

Pokud je zboží dodáno bez odeslání nebo přepravy, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.

Pokud je zboží dodáno s odesláním nebo přepravou, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava začíná. Přepravu může uskutečnit dodavatel, odběratel nebo zmocněná třetí osoba.

Při dodání nemovité věci je místem plnění místo, kde se nemovitá věcnachází. Z toho vyplývá, že se uplatnění daně z přidané hodnoty řídí legislativou toho státu, ve kterém se nemovitost nachází.

5 Příklad

Plátce prodává nemovitost, která se nachází v Praze. Místo plnění je v tuzemsku.Pokud nemůže plátce uplatnit osvobození od daně podle § 56 odst. 3 zákona o DPH,

uplatní při dodání příslušnou sazbu daně.

5 Příklad

Plátce prodává nemovitost, která se nachází v Drážďanech. Místo plnění je v Německu a řídí se německou legislativou. V tuzemsku není toto plnění předmětem

daně. 10. Základní pravidla pro stanovení místa pln÷ní

pąi poskytnutí služby

§ 9

Základní pravidla pro stanovení místa plnění

při poskytnutí služby

(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde

má tato osoba sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby

povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem

plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Za tuto provozovnu se považuje

organizační složka této osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat

služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť jedostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

(2) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo,

kde má osoba poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta


33

prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě,

než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

(3) Pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí služby se za osobupovinnou k dani považuje

a) osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty,

i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně,

b) právnická osoba nepovinná k dani, která je identifikovanou osobou nebo

osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.

(4) Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí službypodle odstavců 1 a 2 se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Komentář k § 9

Podle základního pravidla je při stanovení místa plnění při poskytnutí služby

tímto místem sídlo příjemce služby, osoby povinné k dani.

Pokud je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, která senachází v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

Jedná se o tzv. pasivní provozovnu, kterou se rozumí část osoby povinné k dani, která je schopna přijímat a využívat služby, které jí jsou poskytnuty pro její potřebu. Podmínkou je její dostatečná stálost a zajištění vhodnýchpersonálních a technických zdrojů.

Pokud osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, má v tuzemsku organizační složku splňující podmínky pro provozovnu přijímající služby a této organizační složce je poskytnuta osobou neusazenou v tuzemsku přeshraniční služba spadající do působnosti základního pravidla, je místem plnění tuzemsko. Tato provozovna se přijetím služby stává identifikovanou osobou.

Pokud takové organizační složce poskytuje službu podle základního pravidla plátce, který má sídlo, popř. provozovnu, ze které službu poskytuje, v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko a plátce poskytující službu je povinen uplatnit naposkytnutí služby daň.

Služby, které jsou poskytované osobám nepovinným k dani, jsou zdaňovány podle sídla poskytovatele, pokud výjimky nestanoví jinak.

Pro účely stanovení místa plnění se za osobu povinnou k dani, považujeosoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jsou jí poskytnuty.

Pokud se příjemce služby prezentuje poskytovateli jako osoba povinná k dani poskytnutím svého DIČ pro obchodování s evropskými státy, nebo dokumentem prokazujícím její evidenci k podnikání, pak poskytovatel postupuje podlezákladního pravidla a místem plnění je sídlo příjemce služby osoby povinné k dani.

10. Základní pravidla pro stanovení místa pln÷ní pąi poskytnutí služby


54

DPH V TUZEMSKU

13. Poskytnutí služby

§ 14

Poskytnutí služby

(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Poskytnutím služby se pro účely tohotozákona rozumí také

a) pozbytí nehmotné věci,

b) přenechání zboží k užití jinému,

c) vznik a zánik věcného břemene,

d) zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určitéjednání nebo situaci.

(2) Za poskytnutí služby se pro účely tohoto zákona považuje

a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo

vyplývající ze zvláštního právního předpisu,

b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské

smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje zasamostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.

(3) Za poskytnutí služby za úplatu se pro účely tohoto zákona také považuje

a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických

činností plátce,

b) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,

2)

pokud byl

u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, c) vložení nepeněžitého vkladu v nehmotném majetku, pokud vkladatel

při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, svýjimkou vkladu obchodního závodu; vkladatel i nabyvatel v takovém případě

odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně.

(4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účelynesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí

a) dočasné využití obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku,

pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohotomajetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho

zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho

ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl

uplatněn odpočet daně.

(5) Za poskytnutí služby se však pro účely tohoto zákona nepovažuje

a) pozbytí obchodního závodu,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotnémmajetku, včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podlezvláštního právního předpisu,

11)

c) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

2)

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.

11)

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,

ve znění pozdějších předpisů.

Komentář k § 14

Daní z přidané hodnoty jsou postiženy všechny činnosti, protože ty činnosti,které nejsou dodáním zboží, jsou pro účely zákona o DPH poskytnutím služby.

Poskytnutím služby se pro účely zákona o DPH rozumí také pozbytínehmotné věci, kterým je např. poskytnutí software, dále je službou přenechání zboží k užití jinému, kterým je např. nájem, podnájem, pacht, podpacht, výprosa, výpůjčka.

Službou je také vznik a zánik věcného břemene a zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

5 Příklad

Plátce, který provozuje restauraci, poskytl v jedné části restaurace prostor jinému

plátci pro umístění dvou hracích automatů a ve druhé části restaurace poskytlprostor dalšímu plátci pro umístění kulečníku. Jedná se o zdanitelné plnění pozbytí

nehmotné věci, tedy v podstatě o převod práva využití určitého prostoru kumístění movité věci ve vlastnictví druhé osoby, u kterého uplatní plátce základní sazbu

daně. Nejedná se v žádném případě o nájem ve smyslu defi nice nájmu podlejudikatury SDEU C–326/99 Stichting Goed Wonen.

Při posouzení, zda se jedná o nájem, je nutné vycházet ze základního rysu nájmu

nemovitého majetku, kterým je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou

dobu a za smluvený poplatek zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník

za současného vyloučení stejných práv třetích osob.

5 Příklad

Plátce zřídil pro souseda věcné břemeno vstupu na pozemek. Ve smlouvě o zřízení

věcného břemene je uvedeno, že se věcné břemeno zřizuje na dobu 5 let s tím,

že za zřízení věcného břemene bude plátci poskytnuta úplata ve výši 1 000 Kč ročně.

13. Poskytnutí služby


82

DPH V TUZEMSKU

povídá za správnost vypočtené daně. Příjemce plnění má povinnost doplnit výši

daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Označením, které je povinnou náležitostí pro účely daňových dokladů, rozumí obchodní firma nebo jméno a příjmení, popř. název, dodatek ke jménu

a sídlo.

Vazba daÿových dokladč na kontrolní hlášení

Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých

je povinen přiznat daň příjemce zdanitelného plnění, uvede plátce v části A.1.

Zdanitelná plnění poskytnutá plátci, osobě povinné k dani, která neníplátcem, nebo právnické osobě nepovinné k dani uvedená na daňovém dokladu

s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně uvádí plátce do části A.4.

Přijatá zdanitelná plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a při

poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku uvede v části A.2.

Běžné daňové doklady se všemi náležitostmi vystavené na částku do 10 000 Kč

nebo plnění, při jejichž poskytnutí nevznikla plátci povinnost vystavit daňový

doklad, uvede v části A.5.

Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých

je povinen přiznat daň příjemce podle § 92a uvede v části B.1.

Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje

nárok na odpočet daně s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně, uvede v části B.2.

18.5 Vystavování zjednodušeného daÿového dokladu

§ 30

Vystavování zjednodušeného daňového dokladu

(1) Daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud

celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč.

(2) Daňový doklad nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad vpříadě

a) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození

od daně s nárokem na odpočet daně,

b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,

c) uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou seplnění uskutečňuje, nebo

d) prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků,

za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.


83

18.6 Náležitosti zjednodušeného daÿového dokladu

§ 30a

Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu

(1) Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat

a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

d) základ daně,

e) výši daně.

(2) Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat

částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat zauskutečňované plnění celkem.

Komentář k § 30 a § 30a

Plátce může vystavit zjednodušený daňový doklad, pokud se jedná o plnění

za celkovou částku do 10 000 Kč. Zjednodušení je v tom, že tento daňový doklad

nemusí obsahovat označení příjemce plnění, ani jeho daňové identifikační číslo,

dále nemusí obsahovat jednotkou cenu bez daně a slevu, pokud není obsažena

v jednotkové ceně, nemusí obsahovat ani základ daně a výši daně. Pokudneobsahuje výši daně, tak musí obsahovat celkovou částku za plnění.

Platba může proběhnout hotovostně nebo bezhotovostně. Zjednodušenýdaňový doklad může být vystaven v listinné nebo elektronické podobě, svystavením v elektronické podobě musí ale souhlasit příjemce plnění.

Plátce může vystavit zjednodušený daňový doklad na základě vlastníhorozhodnutí, nikoliv na požádání zákazníka.

Zjednodušený daňový doklad je možné vystavit i v případech splátkovéhokalendáře, platebního kalendáře, souhrnného daňového dokladu a dokladu opoužití. Podmínkou však je, že celková hodnota plnění nepřevýší částku 10 000 Kč. Nejedná se o hodnotu jednotlivých splátek do hodnoty 10 000 Kč, když celková hodnota poskytnutého plnění tuto částku převyšuje.

Zjednodušený daňový doklad není možné vystavit při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, při zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, při uskutečněníplnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo při prodeji zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Vazba na kontrolní hlášení Zjednodušené daňové doklad uvede plátce v části A.5.

18. Daÿové doklady


100

DPH V TUZEMSKU

pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata nižší než cena obvyklá a plátce,

který usku tečnil plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, jepovinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1.

(3) Osobami, na které se vztahují odstavce 1 a 2, jsou

a) kapitálově spojené osoby podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílupředstavuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto

osob,

b) jinak spojené osoby podle § 5a odst. 4; za jinak spojené osoby senepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,

c) osoby blízké,

d) společníci téže společnosti, jsou-li plátci.

Komentář k § 36a

Pro případy, že je plnění uskutečněno pro osoby uvedené v odst. 3, jsou z důvodu

zamezení zvýhodňování těchto osob nastavena pravidla pro stanovení základu

daně v těchto zvláštních případech.

Základ daně se pro uskutečněná zdanitelná plnění stanoví ve výši obvyklé ceny, v případech, kdy sjednaná cena za uskutečněné plnění umožňuje ovlivnit výši daně a dále se stanovuje hodnota osvobozeného plnění, která by mohla ovlivnit u příjemce tohoto plnění koeficient pro nárok na odpočet daně.

V odst. 1 písm. a) je stanoven základ daně jako cena obvyklá bez danězjištěná k datu uskutečnění zdanitelného plnění, pokud je zdanitelné plněníuskutečněné pro osobu uvedenou v odst. 3, bez ohledu na to, zda je tato osoba plátce či neplátce. Takto se základ daně stanoví v případě, že je úplata za zdanitelné plnění nižší než cena obvyklá a osoba, pro kterou bylo zdanitelné plněníuskutečněno, nemá nárok na odpočet daně nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši.

5 Příklad

Plátce staví rodinné domy pro sociální bydlení, které prodává za celkovou cenu

5 000 000 Kč. Plátce prodal pro soukromou potřebu jeden rodinný dům synovi

za 2 000 000 Kč. Plátce je povinen při prodeji rodinného domu synovi uplatnit daň

z částky 5 000 000 Kč.

Tento postup se však nepoužije, pokud by byla úplata za zdanitelné plnění nižší než cena obvyklá a osoba, pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, by měla nárok na odpočet daně. V takovém případě plátce, který uskutečnilzdanitelné plnění, uplatní daň ze sníženého základu daně a plátce kupující uplatní odpovídající nárok na odpočet daně.

5 Příklad

Otec prodává stavební materiál. Stavební desky prodává za cenu 300 Kč. Synovi,

který je také plátce a staví domy, prodal pro výstavbu těchto domů tyto desky

za 150 Kč. Otec vystavil daňový doklad a uplatnil daň ze snížené částky a syn si

podle § 72 a dalších zákona o DPH uplatnil nárok na odpočet daně uvedený nadaňovém dokladu.

V odst. 1 písm. b) je řešeno stanovení základu daně na úrovni ceny obvyklé bez daně, pokud je plnění poskytnuto pro osobu uvedenou v odst. 3 a je-li úplata za zdanitelné plnění vyšší než cena obvyklá a plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1 zákona o DPH.

5 Příklad

Otec prodává stavební materiál. Syn je plátce a poskytuje stavební práce, ale také

nájem bytů osobám nepovinným k dani, který je osvobozen bez nároku naodpočet daně. Otec prodává stavební desky se základem daně 300 Kč. Synovi tyto desky

prodal se základem daně 500 Kč. Základ daně je 300 Kč.

V odst. 2 je stanovena cena obvyklá u plnění osvobozeného od daně beznároku na odpočet daně, pokud je plnění uskutečněno pro osobu uvedenou v odst. 3, je-li úplata nižší než cena obvyklá a plátce, který uskutečňuje plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1 zákona o DPH.

5 Příklad

Plátce poskytuje stavební práce a současně pronajímá byty cizím osobám a také

rodinným příslušníkům. Při své ekonomické činnosti uskutečňuje plnění zdanitelná i osvobozená bez nároku na odpočet daně. Nárok na odpočet daně uplatňuje v krácené výši. Za byty pro příbuzné je dohodnuto smluvní nájemné ve výši 3 000 Kč za měsíc a pro cizí osoby 7 000 Kč za měsíc. Hodnotou plněníosvobozeného od daně je částka 7 000 Kč, protože kdyby plátce přiznal nižší částkuosvobozených plnění bez nároku na odpočet daně ve vztahu ke zdanitelným plněním,

získal by výhodu vyššího vypořádacího koefi cientu.

V odst. 3 jsou uvedeny osoby, kterých se stanovení základu daně vezvláštních případech týká.

Jsou to kapitálově spojené osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob.

Dále to jsou jinak spojené osoby, což jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba, s tím, že pro účely vymezení těchto osob prostano>22. Základ dan÷ ve zvláštních pąípadech




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist