načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Dost! - John C. Bogle

Dost!
-14%
sleva

Kniha: Dost!
Autor:

Na jedné párty, pořádané na Shelter Island jistým miliardářem, říká Kurt Vonnegut svému kolegovi a kamarádovi Josephu Hellerovi, že jejich hostitel, manažer hedgového fondu, vydělal za jediný den víc ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-04-01
Počet stran: 240
Rozměr: 148 x 210 mm
Úprava: 238 stran
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Enough
Spolupracovali: překlad Čestmír Branka
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025124765
EAN: 9788025124765
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Na jedné párty, pořádané na Shelter Island jistým miliardářem, říká Kurt Vonnegut svému kolegovi a kamarádovi Josephu Hellerovi, že jejich hostitel, manažer hedgového fondu, vydělal za jediný den víc peněz než Heller na svém světově proslulém románu Hlava XXII za celoudobu od jeho prvního vydání. Heller mu na to odpovídá: To je možné, ale já mám něco, co on nikdy mít nebude dost.

Žijeme v době, která jak se zdá, nezná hranic pro termín dost. Generální manažeři společností dokonce i těch krachujících berouastronomické bonusy a kompenzace, manažeři hedgových fondů se těší z miliardových odměn. Tyto výstřednosti nejsou jen do očí bijícími příklady nevkusných výstřelků, které zaplavily náš finanční systém a urychlily krizi, které nyní čelíme, ale sahají mnohem dál zafinanční trhy. Neznalostí míry je podkopáván náš systém podnikání a profesionálních hodnot, často jsme vedeni na scestí, když děláme důležitá osobní rozhodnutí stran investic, potažmo našeho vlastního života.
John C. Bogle inspiruje, když nabízí svůj jedinečnýpohled jak na peníze, tak na hodnoty, které bychom měli v byznyse a svých pracovních kariérách následovat, a také na to, co bychom měli považovat za nejcennější poklady našeho života. Objevte, co skutečně znamená mít dost, a rychle zjistíte, jak jste tomu blízko.
John C.Bogle je zakladatelem společnosti Vanguard Mutual Fund Group a prezidentem Bogle Financial Markets Research Center. Vanguard založil v roce 1974 a do roku 1996 zastával pozici generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti, poté až do roku 2000 byl na pozici senior chairman. Vroce 1999 jmenoval magazín Fortune Johna C. Bogla jedním ze čtyř investičních gigantů dvacátého století. V roce 2004 jej magazín Time zařadil mezi sto nejmocnějších a nejvlivnějších osobností planety a magazín Institutional Investor mu udělil ocenění Lifetime AchievementAward. (skutečná cena peněz, byznysu a života)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Dosť bolo lásky Dosť bolo lásky
Cisárová Magdaléna
Cena: 130 Kč
Dosť bolo dokonalých detí Dosť bolo dokonalých detí
Savageová Jill, Kochová Kathy
Cena: 103 Kč
A dosť! A dosť!
Druckerman Pamela
Cena: 249 Kč
Priscilla Priscilla
Ulč Ota
Cena: 294 Kč
Dost tichého šepotu Dost tichého šepotu
Rokytová Bronislava
Cena: 600 Kč
Zákazníci kupující knihu "Dost!" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

51

Kapitola 2

Příliš spekulací,

málo investování

V investování jde vlastně o dlouhodobé držení podniků. Podnikání

se zaměřuje na postupnou akumulaci vnitřní hodnoty, odvozené od

schopnosti veřejně vlastněných korporací produkovat zboží aslužby, které spotřebitelé a střadatelé požadují, schopnosti efektivně si

konkurovat, podnikat s potěšením a využívat změn. Podnikánízvyšuje hodnotu naší společnosti a majetek investorů.

Již déle než století připomíná stoupající hodnota našeho kororátního majetku – kumulativní přírůstky dividendových výnosů a nárůsty zisků – lehce stoupající čáru s několika, alespoň vposledních 75 letech, vzácnými odchylkami.

Při spekulacích jde o přesný opak, jde o „kousky papírků“,nikoliv o podniky. Nejde o dlouhodobé držení fi nančních nástrojů, ale o krátkodobé obchodování, většinou s přesvědčením, že ceny oněch papírků porostou v porovnání s jejich skutečnou hodnotou. Očekávání jedněch, že ceny vybraných akcií porostou více než ostatní akcie, je stejně silné, jako očekávání druhých, že budou stoupat právě ty jejich. Graf reprezentující vývoj ceny akcií je mnohem více


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

52

nepravidelný a nárazový než graf, který ukazuje investiční výnosy

za stejnou časovou periodu.

Nicméně ostrý rozdíl mezi investicí a spekulací, na který se dnes pozapomíná, je odvěký. Nejlepší moderní defi nici jasně podal v roce 1936 významný britský ekonom John Maynard Keynes ve svém díle Th e General Th eory of Employment Interest and Money

12

. Poprvé jsem se s jeho knihou setkal na Princetonu v roce

1950 a odvolával jsem se na ni i ve své disertační práci o industrii

podílových fondů.

Keynes defi nuje investování – nazývá ho „podnikáním“ – jako „předpovídání potenciálního výnosu aktiv po celou dobu jejich životnosti“, kdežto spekulaci vymezuje jako „předpovídání trhu“. Keynes měl značné obavy z možné situace, kdy profesionální money manažeři nebudou schopni vykompenzovat jednotný postoj věcí neznalých mas zapojených do obrovských veřejných spekulací a přejdou tak od investování ke spekulacím, čímž se stanou sami spekulanty. V předstihu celých sedmdesáti let nás varoval: „Jestliže se podnikání stane pouhou bublinou ve víru spekulací (a)kapitálový rozvoj země se stane vedlejším produktem aktivit jednohovelkého kasina, celé dílo kapitalismu bude pravděpodobně zmařeno.“

V krátkém časovém horizontu jsou investiční výnosy jenminimálně spojeny se spekulativními zisky, ale v horizontudlouhodobém musí být – a také budou – oba výnosy identické. Nemusíte mi věřit, ale poslechněte si Warrena Buff eta, který to precizněvyjádřil: „Maximum, co mohou vlastníci celkově získat mezi dneškem a dnem posledního soudu je to, co jejich podnik úhrnem vydělá.“ Buff et svou myšlenku ilustruje na veřejně obchodované akciové společnosti Berkshire Hathaway, kterou vedl déle než 40 let. Říká: 12 Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, Česká akademie věd, 1963, překlad Miloš Stádník.


53

„Jestliže jsou akcie dočasně nadhodnocené nebo podhodnocené

vůči hodnotě fi rmy, omezený počet akcionářů – ať prodávajících

nebo nakupujících – obdrží obrovské benefi ty na úkor těch, kteří

s nimi obchodují. Časem ale musí celkové zisky vyprodukovanéak

cionáři Berkshire Hathaway nezbytně odpovídat obchodním ziskům

společnosti,“ dodává s důrazem.

Jinými slovy, jak jednou řekl Buff etův velký mentor Benjamin

Graham, „v krátkodobém horizontu je akciový trh podobný hou

pačce... (ale) z horizontu dlouhodobého spíše vahám“. My se ale

musíme na známé výroky obou pánů dívat z pohledu o krok vpřed.

Namísto „celkové zisky vyprodukované akcionáři Berkshire Ha

thaway nutně musí odpovídat obchodním ziskům společnosti“

řekněme, že „celkové zisky nebo ztráty prodávajících či kupujících

– ačkoliv třeba obchodují sem a tam navzájem mezi sebou a tvoří

uzavřený kruh – se nevyrovnají stejnoměrně“. Investoři jako celek

posbírají zisky Berkshire Hathaway, kdežto spekulanti nikoliv.

Velké běsnění

Jestliže jsou aktéři trhu z převážné většiny investoři zaměření naeko

nomiku podnikání, je hlavní silou společností tvorba solidního zisku

z kapitálu investovaného jejich vlastníky, což je to, co popohání ak

ciový trh a udržuje relativně nízkou volatilitu. Pokud je ale trh hnán

hlavně spekulanty, očekáváním, nadějemi, chamtivostí, strachem

a obavami, sentiment účastníků trhu – počínaje optimistickýmnad

šením, konče nejčernějším pesimismem – nevyhnutelně vytváříkon

traproduktivní výkyvy a turbulence, kterých jsme nyní svědky.

Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

54

Jsou tyto spekulace manažerů fondů a dalších aktérů na trhunějak prospěšné pro investory? Nebo pro fi nanční trhy celkově? Nebo pro naši společnost? Jistěže nejsou. Z velmi dlouhodobého pohledu nepochází všechny výnosy vyprodukované akciemi ze spekulací, ale z investic – produktivní síly kapitálu investovaného do našehopodnikání. Historie říká, že od roku 1900 do roku 2007 činil průměrný roční zisk na akci 9,5 % a pocházel výhradně z investičního výnosu – odhadem 4,5 % dividendových výnosů a 5 % růstu zisků. (Dovoluji si připomenout, že tento výnos neodráží ani náklady investičních „krupiérů“, o kterých jsme hovořili v předešlé kapitole, ani infl aci.)

To, čemu říkám spekulativní zisk – anualizovaný dopadjakéhokoliv zvýšení nebo snížení ukazatele P/E (cena akcie / zisk na akcii) nebo násobného P/E – bylo náhodou během tohoto období nula a investoři platili na počátku oné periody něco málo přes 15 dolarů za každý dolar zisku (P/E = 15) a přibližně to stejné na konci. Jistě, změny v P/E se během dlouhých period mohou dít, ale jenzřídkakdy spekulativní dlouhodobý zisk k ročnímu investičnímu ziskupřidá více než 0,5 % nebo naopak odebere více než 0,5 %.

Poselství je nabíledni: z dlouhodobého pohledu zisky akciívětšinou zcela závisí na realitě relativně předpověditelnéhoinvestičního zisku produkovaného podnikáním. Naprosto nepředpověditelné vnímání aktérů trhů, odrážející se v momentálních krátkodobých cenách akcií hnanými za spekulativními zisky, v podstatě nicneznamená. Ekonomika kontroluje dlouhodobé zisky aktiv; vliv emocí, tak dominantních z krátkodobého pohledu, se vytrácí. A proto říkám, jak jsem i napsal ve své knize Little Book of Common Investing (John Wiley & Sons, 2007), že „akciový trh je obrovské odvrácení odinvestičního podnikání“.


55

Hra poražených

Rozdíl mezi skutečným trhem a trhem nadějí patrně nejlépe vystihl

Roger Martin, děkan Rotman School of Business na torontskéuniverzitě. Ve skutečném trhu podnikání utrácí skutečné společnosti

skutečné peníze, najímají skutečné lidi a investují skutečný kapitál do skutečného vybavení, aby mohly vyrábět skutečné produkty a poskytovat skutečné služby. Jestliže konkurují se skutečnými

znalostmi, produkují skutečný zisk, ze kterého platí skutečnédividendy. Ale aby to bylo možné, je k tomu potřeba skutečné strategie,

skutečného odhodlání a vynaložení skutečného kapitálu, nemluvě

o požadavcích na skutečnou inovaci a skutečnou prozíravost.

Naproti tomu na trhu nadějí a očekávání jsou ceny stanovené nikoliv na základě skutečnosti, ale na základě očekávání investorů. Tato očekávání jsou dána čísly, která jsou vlastně jakýmsiproduktem představ a přání manažerů, jsou lehce ovladatelná amanipulovatelná. Ba co víc, nejen jim dovolujeme, ale jak se zdá přímo podporujeme výkonné manažery, jejichž skutečná práce má být budování skutečných fi remních hodnot, sázet na trh nadějí, kde se oceňují a uplatňují jejich akciové obchody. Takové jednání by mělo být ilegální zrovna tak, jako je tomu ve většiněprofesionálních sportů. Představte si například, co by se stalo, kdyby National Footbal League nebo National Basketball Association vymezovaly rozpětí, ve kterém by bylo dovoleno sázet na vlastní týmy. Přesto generální manažeři dělají totéž, což je jeden z důvodů, pročakciové trhy deformují náš fi nanční systém.

Co je tedy vítězná a co ztrátová hra? Sázení na skutečná čísla a skutečné zisky, kupování a dlouhodobé držení akcií? (Investování) Nebo sázení na očekávaná čísla, lapání zisků a v podstatěpronajímání akcií než jejich držení? (Spekulování) Pokud rozumíte tomu, Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

56

jak kurzy v gamblingu zmenšují vaše šance na výhru – ať už vlote

rii, v Las Vegas, na dostizích nebo na Wall Streetu – ještě víte, zda

být spekulantem nebo investorem.

Spekulace mají navrch

Navzdory elementární matematice, která zaručuje převahu inves

tování nad spekulacemi, žijeme dnes v nejspekulativnějším obdo

bí v historii. Když jsem v jedenapadesátém poprvé vkročil na pole

fi nancí, hodnota ročního obratu akcií byla kolem 25 %.

13

Na této

nízké úrovni se držela po dobu dvou dekád, potom začala postupně

růst až na 100 % v roce 1998 a blížila se rekordní hranici 143 %,

která byla dosažena na konci dvacátých let minulého století. Vloň

ském roce

14

hodnota prudce vylétla k 215 % a pokud bychompřida

li značné objemy spekulací s fondy obchodovatelnými na burzách

(tzv. ETF), dosáhla by 284 %.

Podívejme se na příklad jednoho z nových fi nančních nástrojů,

který je typickým představitelem náhlého dramatického vzestupu

spekulací. V roce 1955, kdy celková tržní kapitalizace indexu S&P 500

byla 220 miliard dolarů, ještě neexistovaly ani futures,

15

ani opce,in

strumenty, které by dovolovaly aktérům na trzích spekulovat na cenu

indexu (nebo se proti ní zabezpečovat). Poté byly vytvořeny indexové

futures a opce – marketingová bonanza pro pole fi nancí. Tyto nové

produkty umožnily mnohem snáze nejen „sázet“ na trhy, ale také

13 „Obratem“ rozumějte procentuální počet obchodovaných akcií z celkového počtu akcií v oběhu.

14 Jedná se o rok 2008 – pozn. překl.

15 Futures jsou kontrakty, na základě kterých se smluvní strany zavazují koupit (resp. prodat) určitý

objem konkrétního podkladového aktiva v konkrétním termínu – pozn. překl.


57

využívat pákového efektu. Počátkem roku 2008 dosahovala hodnota

těchto derivátů indexu S&P 500 – futures a opcí – celkem 29 bilionů

dolarů, tedy více než dvojnásobek 13 bilionů dolarů tržní hodnoty

samotného indexu S&P 500. Tržní očekávání by potom minimálně

zdvojnásobilo hodnotu skutečného trhu, a to dokonce i tehdy, když

by nejvyšší aktivita obratu samotných akcií indexu S&P 500 nebyla

tak dominantní jako ve spekulativním obchodování.

Tento jednoduchý příklad ukazuje, že spekulace je ztrátová hra.

Předpokládejme, že polovina akcií fi rem z indexu S&P 500 jedlou

hodobě držena investory, kteří vůbec neobchodují, a druhá polo

vina je držena spekulanty, kteří obchodují výhradně mezi sebou.

Z podstaty věci tedy investoři jako skupina získají hrubý vyšší výnos

indexu a spekulanti z důvodů nákladů zachytí jen nízký čistý zisk.

Z toho vyplývá evidentní závěr: investoři vítězí, spekulantiprohráva

jí. Není jiného zbytí. Mánie spekulantství, které jsme dnes svědky,

aktérům trhů neprospívá. Slouží pouze Wall Streetu.

Černé labutě a tržní zisky

Jakmile se ceny akcií významně odchýlí od skutečnosti – tedy od

skutečných vnitřních hodnot společností – může být vzniklý rozdíl

sladěn jen a pouze ve prospěch skutečnosti. Není jednoduše možné

z krátkodobého pohledu zvýšit hodnotu reality. Budovat vkonku

renčním prostředí korporátní hodnoty je náročný úkol adlouhodo

bá záležitost. A přesto, kdykoliv se ceny akcií odtrhnou od skutečné

hodnoty společnosti a začne se vytvářet bublina, houfy tržníchpar

Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

58

ticipantů najednou očekávají vzrůst hodnoty podniků, a tím iodůvodnění růstu ceny akcií, i když je to vždy přesně naopak.

Je to klasický příklad spekulativního uvažování investorů, kteří ignorují nepravděpodobné a nevyhnutelné situace. A potompřijde den, jako byl 19. říjen 1987, kdy se opět potvrzují věčné pravdy skutečného trhu. V tento jediný den, který vešel ve známost jako černé pondělí, Dow Jones Industrial Average propadl z hodnoty 2 246 bodů na 1 738, ohromné oslabení během jediného dne o 508 bodů nebo 25 %, chcete-li. Tak obrovský propad během takkrátkého času se ještě nikdy neodehrál. Pád byl téměř dvojnásobný oproti pádu z 24. října 1929, kdy trh poklesl o 13 % a černý čtvrtek tak přinesl varování, že velká hospodářská krize je za dveřmi.

Ze svého dřívějšího vrcholu až do uzavření trhu v osudovéčerné pondělí roku 1987 byl z celkové hodnoty amerického akciového trhu vymazán zhruba bilion dolarů. Téměř všichni hráči na trhu byli šokováni. Ale proč? Na akciovém trhu se přece může státcokoliv – a já tvrdím, že dnes to platí více než kdykoliv jindy před tím.

Změny v povaze a struktuře fi nančních trhů a radikální posun myšlení jejich účastníků dělají šokující a nečekané odchylky stále pravděpodobnějšími. Ohromné pohyby trhů, kterých jsme byli v nedávných letech svědky, to potvrzují. V padesátých a šedesátých letech minulého století byly denní odchylky v ceně akcií o 2 %překonány jen třikrát až čtyřikrát do roka. Ale jen za sedm měsíců roku 2008, k 30. červenci, jsme takových pohybů mohli vidět pětatřicet: 14 nahoru, 21 dolů. Pokud bychom vycházeli z minulýchzkušeností, pravděpodobnost takového scénáře byla... nulová.

Nejenže je tedy spekulace ztrátová hra, ale je to hra, jejížvýsledek nelze nikdy s jistotou předvídat. Zákony pravděpodobnosti pro fi nanční trhy neplatí. U trhů hnanými spekulacemi není absolutně


59

žádný důvod očekávat, že jen proto, že se něco stalo v minulosti,

může se to stát i v budoucnosti. Řečeno metaforou: skutečnost, že

jediné labutě, které jsme doposud viděli, jsou bílé, neznamená, žene

existují černé labutě. Pro důkaz nemusíme chodit daleko, stačí se

podívat na právě zmiňované černé pondělí. Byla to událostnapro

sto nepředvídatelná, mimo veškerou historickou zkušenost a její

dopady byly zrovna takové. Tato událost byla předzvěstí největšího

býčího trhu v doposud známé historii. Jeden tedy nikdy neví.

Nassim Nicholas Taleb zachytil tuto myšlenku ve své knize Th e

Black Swan: Th e Impact of the Highly Improbable (Random House,

2007).

16

Taleb ale pouze potvrzuje to, co už víme. A sice, že na fi -

nančních trzích jsou nepravděpodobné situace vlastně vysoceprav

děpodobné (nebo jak Taleb poznamenává, vysoce pravděpodobné

je naprosto nepravděpodobné). Přesto však mnoho z nás – amatérů,

profesionálů, investorů, poradců a manažerů – stále hledí kupředu

se zdánlivou jistotou, že minulost je ve fi nančních trzích vlastněja

kýsi prolog, založený na předpokladech, že pravděpodobnostiuzná

vané historií přetrvají. Prosím, prosím, prosím: Nespoléhejte na to.

Černé labutě a investiční zisky

Denní výkyvy tržních zisků nemají nic společného s dlouhodobým

nárůstem investičních hodnot. Zatímco na krátkodobě orientova

ných a spekulativních fi nančních trzích je nespočet černých labu

16 Taleb defi nuje „černou labuť“ jako (1) neočekávanou a nepředvídatelnou událost, neboť jejímož

nost nevyplývá z žádných dosavadních zkušeností, (2) událost, která má obrovský účinek, (3) událost,

která se i přes svou nepředvídatelnost stává (díky lidské potřebě vysvětlovat a kategorizovat)dodateč

ně a zpětně vysvětlitelnou a téměř logickou. Tedy události, které jsou vzácné, extrémní aretrospektiv

ně zdánlivě předpověditelné. A život je takových událostí plný, zvláště na fi nančních trzích!

Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

60

tí, v dlouhodobě orientovaných investičních ziscích generovaných

americkým akciovým trhem nejsou žádné. Proč? Protože podniky

využívají kapitál efektivně, očekávají změny a včas na ně reagujípřizpůsobením výroby zboží a služeb. Pravda je, že čelíme cyklickým

výkyvům ekonomiky, periodické recesi a mimořádně i krizi. Ale

americký kapitalismus ukázal pozoruhodnou odolnost a schopnost

vytrvale pracovat i za tvrdých časů, pokračovat v růstu zisků aplacení dividend, které rostou stejným krokem jako naše ekonomika.

Vždycky však existuje vážné riziko, že spekulace v naší nestálé fi nanční ekonomice (emoce) mohou kontaminovat naši produktivní ekonomiku (podnikání). Velký americký ekonom Hyman Minsky zasvětil většinu kariéry hypotéze fi nanční nestability, kdy říká, že „stabilita vede k nestabilitě“.

Finanční trhy nebudou reagovat jen na profi tem hnanoupotávku lídrů podnikání a individuálních investorů, ale v konečném důsledku také na fi nanční společnosti hledající rovněž

svůj profi t. Snad nikde nejsou vývoj, změny aschumpeteriánské podnikání

17

tak viditelné, jako v bankovnictví a finančnictví vůbec a nikde není honba za ziskem jasnějším prvkem

k zavádění změn.

Dlouho před vytvořením nedávné vlny komplexních fi nančních produktů Minsky vypozoroval, že fi nanční systém je mimořádně náchylný k inovacím. Všiml si symbiotického vztahu mezi financemi a průmyslovým rozvojem, ve kterém „fi nanční evoluce hraje zásadní roli v dynamických ekonomických modelech“. Jestliže se kapitalismus správy peněz stane v osmdesátých letech (minulého století) realitou a institucionální investoři se stanou největšími de- 17 Odkaz na dílo významného ekonoma Josepha Schumpetera, jehož analýzy o roli podnikání jako hnací síly ekonomického růstu jsou nyní přijaty jako součást obecně uznávaných názorů. (Josef Schumpeter se narodil 8. 2. 1883 v Třešti na Moravě – pozn. překl.)


61

pozitáři úspor v zemi, začnou vyvíjet a uplatňovat jejich vliv na náš

fi nanční trh a řízení našeho podnikání.

Krize v našem fi nančním systému, která se poprvé stala citelnou v polovině roku 2007, byla silným varováním Minského prozíravosti. Jedním z několika málo aktérů trhu, který vypadal, že ví, co se začíná dít, byl Jeremy Grantham, velmi vnímavý člověk a jeden z největších profesionálních investorů. Svůj brilantní esej vydaný na konci roku 2007 nazval „Zhroucení Minského“. S kolapsem akcií státem sponzorované Fannie Mae a Freddie Mac a ofi ciálnímpřevzetím zodpovědnosti Ministerstvem fi nancí USA za jejich dluhy o necelých šest měsíců později nebylo pochyb, že došlo naGranthamovu predikci. Jen čas ukáže, jestli toto zhroucení Minského bude pouze cyklické, nebo dlouhodobé.

Želvy vyhrávají

Přes veškerý svůj spekulativní charakter nám fi nanční trhyposkytují likvidní nástroj, který nám usnadňuje vlastnictví podniků a investování našich úspory. Co tedy dělat v investičním světě plném spekulací, výjimek, extrémů a zpětného předvídání? Peter L. Bernstein, uznávaný investiční stratég, ekonom, autor bestsellerů a držitel mnoha pozoruhodných ocenění, zmínil v roce 2001 v eseji nazvaném „Řešení 60/40“ (60 % akcií, 40 % dluhopisů) strategii investičních želv, kterou upřednostnil před strategiíspekulativních zajíců:

V investování mají želvy tendenci vyhrávat mnohem častěji

než zajíci na obratech tržních cyklů... Velká sázka naneznáKapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

62

mou budoucnost je horší než hazard, protože v hazardualesoň znáte svoje šance. V životě má většina chamtivostímotivovaných rozhodnutí smutné konce.

Zajíci vyhrávají (Ale jak je to možné?)

Jen o pár let později Bernstein změnil názor. Pokusím se vestručnosti říci podstatu jeho impozantního článku, který byl v březnu

2003 uveřejněn v Economics & Portfolio Strategy.

O budoucnosti vlastně nic nevíme. Neexistuje žádná záruka,

že se bude v nějakém tvaru, formě či sérii historická zkušenost

opakovat. Nejenže je očekávaný zisk z akcií nízký, ale nebere

ani v potaz abnormality objevující se v dnešním investičním

prostředí. Žijeme v bezprecedentní době.

Zbavme se extra nákladů dlouhodobých optimalizací apřenechejme roli krátkodobým silám. Spolehněme se nabipolární portfolio s jedním segmentem pro dobré zprávy a druhým

pro zprávy špatné, sestavené z těch nejvíce volatilních druhů

aktiv, a nechejme je dělat jejich práci. Vybudujme kolem akcií

hradbu z futures na zlato, z nemovitostí, nástrojůdenominovaných v cizích měnách, protiinfl ačně chráněných dluhopisů

(TIPS Treasury Infl ation–Protected Securities) a dlouhodobých obligací.

A teď třešnička na dortu: nic z toho nedělejte permanentně.

Příležitosti a rizika přicházejí a odcházejí. Měňte častoalokace. Buďte fl exibilní. Investiční styl „nakup a drž“ je minulostí

– budoucnost je v časování trhu.


63

Klaním se Peteru Bernsteinovi za jeho odvahu vkročit,takříkajíc celý v červeném, do arény s býky – a medvědy – a nesmírně ho obdivuji za pokus sloučit neslučitelné. I když je v jeho doporučení určitá hodnota, bude asi těžké ji implementovat do praxe. To, co doporučuje, je vlastně podle mého soudu spekulace. A to je ztrátová hra.

Rizika časování trhu

Ať už je časování trhu motivováno chamtivostí, strachem nebočímkoliv jiným, faktem je, že pro investory žádné časování trhuneexistuje. Ať se děje co se děje, investoři vlastní celé portfolio trhu. Pokud

si jeden investor půjčí od Petra (nezamýšlím tím žádné slovníhříčky!), aby zaplatil Pavlovi a další udělá to stejné, ale opačně, zcelkového pohledu na tržní portfolio se nic neděje. Takový transfer mezi

účastníky trhu je vlastně čistá spekulace.

Každý investor má samozřejmě příležitost realizovat ziskvýstuem z trhu. Ale na jakých logických základech postavit načasování pro výstup? Na přesvědčení o pravděpodobném zisku akcií?

18

Na

znepokojení ze známých rizik, které se již pravděpodobně odráží

v tržních cenách? Na znepokojení z neznámých rizik? (To by byl

nelehký úkol, vytušit netušené.) Jak říká Bernstein, „příležitosti irizika se objevují a ztrácí rychle“. S tímto tvrzením souhlasím. Ale

lidské emoce a nedostatky v chování mluví proti jejich využívání. Se

18 Ziskem z akcií je myšlena částka, při které roční výnosy na akcii převýší – nebo se očekává, že

převýší – bezrizikovou míru zisku (obvykle americké státní dluhopisy).

Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

64

mnou můžete počítat jako s jedním z těch, kdo nevěří, že časování

trhu funguje.

Nezapomeňte, že váš úspěch a správné načasování není nic jiného než moje ubohé pochybení a tedy nesprávné načasování trhu. Jinak řečeno, pokaždé musí být někdo na druhé straně obchodu. Na základě mých celoživotních zkušeností v tomto byznysu jsem hluboce skeptický ke všem formám spekulací, včetně časování trhu. Neznám nikoho ze současnosti ani historie, kdo by to dovedlúspěšně dělat. Vlastně ani neznám nikoho, kdo by znal někoho, komu by se dařilo trvale, úspěšně a s kladnými výsledky časovat trh.

Je nesmírně obtížné udělat alespoň jedno správné načasování trhu. Ale vy ho musíte udělat dvakrát. Vystoupit včas z trhuznamená vstoupit později a na mnohem výhodnější úrovni. Ale kdy? To mi bude muset někdo vysvětlit. Pokud jsou šance na jedno správnérozhodnutí kvůli nákladům menší než 50 ku 50, šance na dvě správná rozhodnutí jsou dokonce menší než jedna ku čtyřem. A šanceřekněme na dvanáct správně načasovaných rozhodnutí, což by pro strategii založenou na časování trhu nemělo být nijak přemrštěné, vypadají jako předem odsouzené k nezdaru. Teoreticky by se vám běhemdvaceti let dostalo jen jedné šance na výhru ze 4 096 (a to dokonce, i když ignorujeme negativní dopad transakčních nákladů).

Jedna šance ze 4 096? Jsou do dobré vyhlídky na sázku? Stačí, když řeknu, že Warren Buff et si to nemyslí. V polovině roku 2008 bylo oznámeno, že Buff et uzavřel ne zcela nepodobnou sázku. Vsadil 320 000 dolarů proti Protégé Partners, fi rmě, která spravuje fondy hedgových fondů, že během deseti let převýší ziskvlajkového fondu Vanguard 500 Index Fund společný zisk pěti hedgových fondů vybraných experty Protégé, tedy fondů, které nejsou nijak regulované, mají možnost časovat trh a spekulovat. Jistě, v tomto případě jsem zaujatý, ale je to sázka, do které bych dokonce i já rád


65

vložil vlastní peníze. (Mimochodem, ať vyhraje kdokoliv, částky

obou stran ve výši milionu dolarů včetně výnosů budou věnovány

na charitativní účely.)

Rovnováha

Samozřejmě, trhy potřebují spekulanty – fi nanční podnikatele,obchodníky, krátkodobé obchodníky, kaskadéry netrpělivě hledající

a využívající anomálií a nedokonalostí na trzích za účelem získání

profi tu. Stejně tak ale trhy potřebují investory – fi nančníkonzervativce, dlouhodobé držitele akcií, kteří chovají velkou úctu ktradičním hodnotám disciplinovanosti, stability, bezpečnosti a zásadám

zdravého investování. Ovšem mezi těmito dvěma tábory je potřeba

rovnováhy; podle mého soudu jsou dnešní silné tržní turbulence

jednou z cen, které za její udržení platíme.

Většina témat z předešlého odstavce se objevuje v brilantních memoárech z roku 2001 O penězích a trzích, sepsaných ekonomem a investorem Henry Kaufmanem, jedním z nejmoudřejších zmoudrých v celé historii Wall Streetu. Dr. Kaufman sdílí mojeznepokojení vyjádřením vlastních obav o privatizaci Wall Streetu, globalizaci fi nančnictví a transformaci trhů. V poslední kapitole svého dílashrnuje tyto obavy takto:

Důvěra je základním kamenem většiny vztahů v životě. Finanční instituce a trhy musí být také založeny na základech

důvěry... Neomezené fi nanční podnikání se může stát nepřiměřené až škodlivé a může vést k vážným zneužitím a pošlapáním základních práv a morálních hodnot fi nančního Kapitola 2 Příliš spekulací, málo investování


Dost. Skutečná cena peněz, byznysu a života

66

systému. Taková zneužití oslabují národní fi nanční strukturu a podkopávají důvěru veřejnosti ve fi nančnictví... Pouze

zlepšením rovnováhy mezi podnikatelskými inovacemi atradičními hodnotami můžeme zlepšit poměr mezi prospěchem

a náklady v našem ekonomickém systému... Regulátoři a lídři

fi nančních institucí musí jít příkladem.

Nemohu než souhlasit. Je naší chybou, že jsme tyto problémy, které položily základy dnešní krize, neřešili již dříve. Najednou jsme všichni znepokojeni momentálním triumfem krátkodobých spekulací na fi nančních trzích, kvůli nimž máme daleko větší přímé náklady u dlouhodobých investic, ze kterých tím pádem nemáme téměř nic. Je však na dnešních aktérech na trzích, stejně jako na regulátorech a vysokoškolských akademicích, aby společně pracovali na znovuobnovení tržní rovnováhy a návratu fi nančníhokonzervatismu ke svému legitimnímu statutu. Abych parafrázoval dříve citované obavy vyslovené lordem Keynesem, „hazard, kterému dnes čelíme, se stal pouhou bublinou ve víru spekulací, což znamená, že dílo kapitalismu je zmařeno“.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist