načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Doprovázení v ošetřovatelství II -- doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize – Lenka Špirudová

Doprovázení v ošetřovatelství II -- doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize

Elektronická kniha: Doprovázení v ošetřovatelství II
Autor: Lenka Špirudová
Podnázev: doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize

Metadoprovázení (doprovázení sestry sestrou), mentoring klinické ošetřovatelské praxe, adaptační proces, profesní supervize, koučování a mediace přinášejí do oboru další možnosti
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 144
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Veřejné zdraví a hygiena
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5711-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Metadoprovázení (doprovázení sestry sestrou), mentoring klinické ošetřovatelské praxe, adaptační proces, profesní supervize, koučování a mediace přinášejí do oboru další možnosti práce s personálem i klienty. V této publikaci naleznou čtenáři možnosti řešení interpersonálních problémů, s nimiž se v současnosti potýkají české zdravotní sestry.

Popis nakladatele

Metadoprovázení – tedy doprovázení sestry sestrou – a další metody, jako je např. supervize nebo koučování, přinášejí do oboru další možnosti práce s personálem i s klienty. (doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lenka Špirudová - další tituly autora:
Doprovázení v ošetřovatelství I -- pomáhající profese, doprovázení a systém podpor pro pacienty Doprovázení v ošetřovatelství I
Doprovázení v ošetřovatelství II -- doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize Doprovázení v ošetřovatelství II
 (e-book)
Doprovázení v ošetřovatelství I -- pomáhající profese, doprovázení a systém podpor pro pacienty Doprovázení v ošetřovatelství I
Multikulturní ošetřovatelství I Multikulturní ošetřovatelství I
 (e-book)
Multikulturní ošetřovatelství II Multikulturní ošetřovatelství II
 (e-book)
Multikulturní ošetřovatelství I Multikulturní ošetřovatelství I
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lenka Špirudová

Doprovázení v ošetř

ovatelství II

Lenka Špirudová

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Doprovázení v ošetřovatelství I

pomáhající profese, doprovázení

a systém podpor pro pacienty

Lenka Špirudová

ISBN: 978-80-247-5710-0

Doprovázení

v ošetřovatelství II

doprovázení sester sestrami,

mentorování, adaptační proces,

supervize


Tuto publikaci věnuji svým rodičům. Své mamince, která celý život pracovala jako zdra

votní sestra a sama musela překonávat mnoho různých pracovních i osobních překážek

a problémů, jež jí život v sesterské profesi přinesl. Svoji profesi má dodnes v úctě, ráda

na ni vzpomíná. Pomáhání druhým považuje za své celoživotní poslání. Je mi vzorem

ve své trvalé činorodosti. Svému tatínkovi, stavebnímu technikovi, který péči o rodinu

věnoval celý svůj život a doprovázel maminku, jež až do penze pracovala v třísměnném

provozu v nemocnici. Díky jemu jsme se sestrou jako děti nikdy nepocítily, že nám něco

nebo někdo chybí. Stejnou oporu jsem našla ve svém životním partnerovi. Přála bych

všem sestrám, aby se mohly opírat o své nejbližší, kteří je budou doprovázet životem

stejně trpělivě, nezištně a s láskou.

Lenka Špirudová


GRADA Publishing

Lenka Špirudová Doprovázení v ošetřovatelství II

doprovázení sester sestrami,

mentorování, adaptační proces,

supervize


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Lenka Špirudová, PhD. Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě DOPROVÁZENÍ V OŠETŘOVATELSTVÍ II doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize Recenze: doc. PhDr. Gabriela Vörösová, PhD. PhDr. Jaroslava Králová Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © allphoto, 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5996. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 144 1. vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Oblast oborové supervize a poradenství byla podpořena Interním grantem Slezské univerzity v Opavě v roce 2011 – IGS/20/2011(OVZS/5755/2010 17527/2010 c). Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-9965-0 (ePub) ISBN 978-80-247-9964-3 (pdf) ISBN 978-80-247-5711-7 (print)

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1 Vývoj v profesních rolích sester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2 Vybrané intraoborové problémy v českém ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.1 Problémy vztahu teorie a praxe v oboru

a aktuální pracovní podmínky sester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 2.2 Syndrom vyhoření u českých sester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.3 Spokojenost sester v profesi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44

3 Systém podpor pro sestry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59

3.1 Mentorování klinické ošetřovatelské praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60

3.1.1 Definování mentora a mentorství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60

3.1.2 Základní principy správné praxe

v mentorování klinické ošetřovatelské praxe. . . . . . . . . . . . . . .63

3.1.3 Příprava mentora na vedení praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66

3.1.4 Dokumentace mentora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

3.1.5 Role studujícího v procesu mentorování klinické praxe . . . . . . . . 70 3.2 Preceptorování začínajících profesionálů v oboru . . . . . . . . . . . . . . . 71

3.2.1 Definice preceptingu – adaptačního procesu . . . . . . . . . . . . . . 71

3.2.2 Základní principy správné praxe

v uvádění nových profesionálů do praxe v organizaci. . . . . . . . . .75

3.2.3 Příprava a požadavky na preceptora – školícího pracovníka

(školící sestru) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

3.2.4 Dokumentace preceptingu – adaptačního procesu . . . . . . . . . . . 81 3.3 Supervize v ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

3.3.1 Úvod do problému. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82

3.3.2 Definice supervize – klinické supervize – klinické supervize

v ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

3.3.3 Funkce supervize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

3.3.4 Publikované zkušenosti s klinickou supervizí v ošetřovatelství . . . .86

3.3.5 Vzdělání klinického ošetřovatelského supervizora . . . . . . . . . . .94

3.3.6 Výsledky práce expertní skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97

3.3.7 Závěry z modelování systému podpor a klinické supervize

v ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

3.3.8 Výstupy a podněty z realizovaných studií a literárních review

pro ošetřovatelskou supervizi a jiné podpůrné metody . . . . . . . .120

3.4 Další podpůrné metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

3.4.1 Koučování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

3.4.2 Systém psychosociální intervenční služby

a peer podpora v krizových situacích . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

3.4.3 Program zaměstnanecké podpory (EAP). . . . . . . . . . . . . . . .126

3.4.4 Mediace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

6

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Úvod

Úvod Doprovázení je obecné pojmenování vysoce humánní sociální (rozumějte mezilidské) aktivity. V ošetřovatelství se doprovázení týká také vztahu sestra–sestra, tedy doprovázení na  metaúrovni, ve  kterém je doprovázeným samotná sestra. V  jednotlivých kapitolách tohoto dílu zájemci naleznou konkrétní podpůrné metody a techniky, jež je možné se v  rámci metadoprovázení učit a  využívat. Některé metody, např. uvádění do  praxe nových pracovníků, jsou v  českém ošetřovatelském prostředí známé a dlouhodobě praktikované, s jinými si obor zatím moc neví rady a neumí je správně používat – např. mentoring či ošetřovatelskou klinickou supervizi. Některé metody a techniky zatím dokonce české ošetřovatelské prostředí nezná vůbec – např. koučink.

Druhý díl naší publikace v úvodních kapitolách rámcově seznamuje s vývojem v oblasti profesních rolí sester a se současnými problémy českých sester. Úvodní kapitoly odůvodňují potřebu implementace podpůrného systému pro sestry jako jednu z možných cest, jak současnou realitu postupně měnit ve prospěch sester a také ve prospěch jejich pacientů/klientů (dále P/K). K  zásadní změně často neutěšených pracovních podmínek sester nebude totiž dostačovat jen prosté doplnění počtu ošetřujícího personálu na odděleních a navýšení platů, ale bude potřebné rozvinout péči o ně samotné už od pregraduální přípravy.

Aby sestry mohly porozumět doprovázení a  jeho metodám a  technikám, aby je dokázaly ve svůj prospěch maximálně využívat a také aby měly nezbytné základy pro rozvoj své profesní autonomie a odpovědnosti, je potřebné je naučit kritickému myšlení a reflexi a také se více věnovat rozvoji a kultivování tzv. měkkých profesních dovedností (komunikace, empatie, taktnosti, vstřícnosti atd.). Metadoprovázení je tedy podpůrný systém pro samotné sestry, který mohou využívat již v době pregraduální i specializační profesní přípravy (mentoring, školní supervize) a následně v průběhu celé profesní kariéry (precepting, resp. uvádění do praxe, odborné poradenství, supervize), včetně specifických epizodických situací, jakými jsou např. podpora při řešení konfliktu (mediace, konciliace), krizové situace (SPIS) či podpora v dosahování osobních cílů (koučování). Základní funkcí doprovázení a podpůrného systému pro sestry je podpořit jejich snahy stát se dobrou sestrou, které si váží jak P/K, tak také kolegové. Další funkcí je ochrana sestry, zejména jejího duševního zdraví, aby mohla svoji práci vykonávat dlouhodobě bez zbytečného duševního a spirituálního přetěžování a s minimálním rizikem poškození zdraví. Podpůrný systém pro sestry představuje také významný prostor pro profesní vzdělávání a seberozvoj a poskytuje zajímavé možnosti osobního angažování se ve prospěch sester.

Publikace je první v rámci oboru ošetřovatelství, která se systémem doprovázení a podpor v ošetřovatelství zabývá. Nečiní si nárok na úplnost ani na detailnost zpracování. Smysl vidíme v  otevření relativně nového prostoru v  oboru ošetřovatelství a v jeho základním zmapování.

Přeji vám mnoho zajímavých poznatků a  impulzů k  přemýšlení jednak o  sobě jako pomáhajícím profesionálovi, jednak o metodách a technikách, které ve své práci s jinými sestrami používáte. À propos: Jste dobrý průvodce či parťák do nepohody? Jak se to pozná?

Doprovázení vošetovatelství II1

1 Vývoj v profesních rolích sester Sociální role je očekávané chování jedince, které souvisí s jeho postavením ve společnosti. Role se nevztahují jen k chování jedince, ale také k jeho názorům, postojům, hodnotovému systému, k prožívání, s nímž jsou spojeny emoce, k vlastnostem osobnosti.

Profesní role je očekávané chování jedince, které souvisí s jeho profesí. Jedná se tedy o užší vymezení sociální role. K profesním rolím se váže také profesní image, která má interní a externí rozměr. Jedná se o soubor názorů a postojů jednotlivce či společnosti k určité profesi. Jedná-li se o posuzovatele, který je sám příslušníkem dané profese (k  ses trám se vyjadřuje sestra), pak jsou jeho výpovědi hodnocením interní image profese. Není-li hodnotitel příslušníkem dané profese (k  sestrám se vyjadřuje lékař, pacienti, politici), pak tyto výpovědi náleží k obrazu externí image profese.

Profesní role sestry se proměňují v čase, jejich historickou i současnou podobu můžeme najít v zahraničních učebnicích ošetřovatelství a z nich je přebírají i učebnice české provenience. Jednoznačné vymezení sesterských rolí není možné, protože profese sestry je velmi různorodá, vždy je svázána s konkrétním kulturním, socio-politickým a ekonomickým systémem a neustálý vývoj přináší potřebu změn i v oblasti definování profesních rolí sestry. K současné základní struktuře profesních rolí sestry náleží role ošetřovatelky, edukátorky, komunikátorky, poradkyně, nositelky změn, manažerky, advokátky, týmové hráčky, výzkumnice. Tato struktura může být různými autory různě modifikovaná a rozšířená o další role sestry. Můžeme odkázat např. na teorii Hildegardy E. Peplauové (1991, s. 43–72), která ve svém modelu definovala již v 50. letech 20. století role sestry základní a role dílčí. K základním rolím řadí navíc roli neznámé osoby a roli technického experta. K doplňkovým rolím řadí role konzultanta, tutora, zástupce pro socializaci, bezpečnostního technika, manažera životního prostředí, mediátora, administrátora a správce, roli „pozorovatelského zápisníku“. Roli výzkumníka zařadila mezi doplňkové role.

Studiem profesních rolí u  ambulantních sester jsme se zabývaly s  I. Karvalovou (2012). Její kvalitativní výzkum zahrnoval sestry, lékaře a pacienty, kteří reprezentovali šest ambulantních ordinací, a všichni se vyjadřovali k sesterským profesním rolím. Výsledným názorem za všechny zúčastněné je struktura profesních rolí ambulantních sester uvedená v tabulce 1. V této studii je také pozoruhodné vyjádření k roli výzkumníka. Respondenti tuto roli pro ambulantní sestru přímo zamítli. Pro ně ambulantní sestra v naší zemi nemá – neplní roli výzkumníka.

Ve vztahu k profesním rolím sestry je třeba zmínit také problém tzv. zavádění pokročilých rolí sestry do praxe. Pokročilé role sestry jsou o převzetí některých kompetencí lékařů, jako je rutinní sledování chronických pacientů, předepisování některých léků, objednávání k testům, a to zejména v primární zdravotnické péči. Cílem je snížit nároky na čas lékaře, snížit čekací dobu na ošetření, zlepšit přístup k péči a také snížit náklady na zdravotní péči. Informace ze studie „DELSA“ OECD (Delamaire, Lafortune, 2010) vycházejí z aktuální mezinárodní zdravotní politiky a výsledků dotazníkového šetření z 12 zúčastněných států (Austrálie, Belgie, Kypr, Kanada, Česká republika, Finsko, Francie, Irsko, Japonsko, Polsko, Velká Británie, Spojené státy americké). Tyto země byly vybrány na základě ochoty poskytnout informace k provedení studie. Představují dobrý „mix“ zemí, které jsou v různých fázích zavádění pokročilé role sestry. Formální uznání pokročilé role sestry (sestra s rozšířenými kompetencemi – specialistka)

1Vývoj vprofesních rolích sester

v ČR je podle výsledku studie na samém počátku, ale pilotní studie již byly provedeny a dokazují, že některé pokročilé role sester již neoficiálně v praxi existují. Role sester a jejich naplňování jsou ve světě velmi odlišné. Zahrnují klinické, organizační a odborné činnosti. Z výzkumu vyplývá, že např. v USA, kde jsou tyto pokročilé role již v praxi realizované, je sester-specialistek v primární péči 6,5 % a v klinické péči pouze 2,5 % z celkového počtu sester. Požadavek na vzdělání těchto sester se v jednotlivých zemích také liší, přičemž magisterské vzdělání se stává normou, v některých zemích jsou to specializační programy.

Faktory, které brzdí nebo podporují rozvoj těchto pokročilých rolí sestry

■ profesní zájmy lékařů a sester a jejich vliv na reformní procesy ■ organizace reformy a její financování ■ vliv legislativy a regulace činnosti zdravotnických pracovníků na vývoj nových rolí ■ kapacita vzdělávání a odborné přípravy pro vyšší kvalifikaci

Ve většině zemí byla opozice lékařské profese označena za jednu z hlavních překá

žek rozvoje nových sesterských rolí. Důvodem jsou obavy z nezávislosti a větší samostatnosti sester, z problematické právní odpovědnosti v případě zanedbání zdravotní péče, obava z nedostatečné odbornosti a znalostí sester.

V naší kvalitativní fenomenologické dotazníkové studii o oboru ošetřovatelství, která

byla realizována v roce 2013 (úvod a jedna část výzkumu již byla prezentována – viz kap. 3.2 v Doprovázení v ošetřovatelství I), jsme se sester a asistentů mj. také dotazovali: „Co se od sester očekávalo v minulosti, co se očekává v současnosti a co si myslíte, že se bude očekávat v budoucnosti?“ Cílem bylo zjistit, zda si sestry uvědomují vývoj v oboru a kam podle jejich přímé zkušenosti směřuje práce sestry a její profesní role. Tab. 1 Porovnání struktury profesních rolí uváděných v  učebnicích (viz např. Kozierová a kol., 1995) a uváděných sestrami-respondentkami

Profesní role sestry uváděné v odborné

ošetřovatelské literatuře

Výsledky výzkumného šetření

k profesním rolím ambulantních sester,

výpovědi sester – lékařů – pacientů

pojem role sestry nahrazují ho pojmem činnosti sestry

ošetřovatelka péče o bezmocného, ošetřovatelské činnosti

komunikátorka rádkyně, informátorka

edukátorka učitelka dovedností

poradkyně odbornice

nositelka změn

vykonavatelka změn, aktivní nositelka

změn

manažerka organizátorka, manažerka

advokátka pacienta obhájce, zástupce pacienta

týmová hráčka spolupráce, pohoda

výzkumnice není výzkumnice

role v budoucnosti: zkušená odbornice

Doprovázení vošetovatelství II1

Položili jsme si také výzkumnou otázku: „Posiluje se ústřední oborový koncept pomáhání a pečování, nebo manažerismus a formální profesionalizace?“ Respondenty ve studii byli studující bakalářských oborů všeobecná sestra v kombinované formě studia, sestry a zdravotničtí asistenti z českých a moravských regionů. Dotazníky s otevřenými položkami byly rozdány 120 potenciálním respondentům. Vrátilo se 116 dotazníků. Při zpracování muselo být 15 dotazníků vyřazeno (podrobnosti o respondentech viz tab. 3 Doprovázení v ošetřovatelství I, kap. 3.2).

Po prostudování odpovědí jsme pro vyhodnocení dat vytvořili kategorie, do kterých jsme výpovědi roztřídili pomocí kolorované analýzy. Vytvořené kategorie byly: pomáhání – manažerismus – formální vzdělávání a profesionalizace – osobní charakteristiky sestry jako pomáhajícího profesionála – omezená autonomie sestry. Z analyzovaných výpovědí jsme sestavili následující obrazy, které odpovídají dané oblasti výpovědí. Výpovědi zdravotnických asistentů – referenční skupiny ve výzkumu Podle jejich přesvědčení se v minulosti očekávala výhradně ošetřovatelská péče poskytovaná přímo „tváří v tvář“ u lůžka pacienta. Jednalo se o pečování jak o fyzické, tak o psychické potřeby nemocných, ošetřování zranění a tlumení bolestí. Sestra si vždy věděla rady, vždy uměla poradit. Typická byla ale také pokora a podřízenost lékaři, i když na druhé straně byla to právě sestra, která vše organizačně zajišťovala a zvládala. Ve výpovědích asistentů není cíleně zdůrazněno formální vzdělání sestry. Neobjevují se informace o administrativě.

Převažující profesní role: ošetřovatelka, pomocnice lékaře, organizátorka a správkyně.

Co se očekává nyní? Respondenti jednoznačně zdůrazňují problémy, které pramení z manažerismu – přebujelá administrativa, úkolování a kontrolování nižších zdravotnických pracovníků, limity v poskytování péče, důraz na reprezentativní vizuální image, poslušnost a ochota vykonávat jakékoliv příkazy a činnosti, zvládat i neúnosnou pracovní zátěž, spolupracovat s lékaři. Je zřejmé, že autonomie v práci sestry chybí a projevuje se to až jako manipulace či zneužívání sester. Ošetřovatelská péče o pacienta je poměrně okrajová záležitost. Je již patrný důraz na vysokoškolské vzdělání, i když v praxi sestra stejně nemá plnou kompetenci k vykonávání samostatné péče a k plnému využití její kompetence nedochází.

Převažující profesní role: nesvobodný dělník až otrok ve zdravotnické fabrice, ošetřovatelská role je v pozadí, prioritní je role administrátorky a dokumentátorky, role „papírově vystudované“ profesionálky.

Jaké jsou představy asistentů o budoucnosti sesterské práce? Není pro ně jednoduché formulovat svoji vizi budoucnosti sesterské profese. Významně v ní ale zaznívá přání posílit ošetřovatelskou péči, vrátit sestru k pacientovi, a zejména posílit prosociální chování u sester a snížit administrativu. Dále se bude sestra ve své práci profesionalizovat a ještě poroste význam jejího vysokoškolského vzdělávání.

Převažující profesní role: ošetřovatelka, pečovatelka, důvěrnice a průvodkyně pacienta, role vzdělané profesionálky v oboru. Výpovědi sester – hlavní skupiny respondentů ve výzkumu Sestry byly ve svých výpovědích o tom, co se očekávalo od sester v minulosti, poměrně jednotné. Na prvním místě byla ošetřovatelská péče o pacienta, psychická podpora a pomoc, komunikace, naslouchání a laskavost. Bylo to ale, podle jejich výpovědí,

1Vývoj vprofesních rolích sester

profesionální ošetřovatelství bez ohledu na pocity sestry, bez možností vlastního rozhodování, bylo to slepé vykonávání ordinací a příkazů lékaře, vedení dokumentace. Sestra nesměla myslet, byla „pomocná ruka“.

Převažující profesní role: ošetřovatelka, průvodkyně a laskavá důvěrnice pacienta, naprosto oddaná, spolehlivá a loajální „pravá ruka“ lékaře, profesionálka bez emocí a vlastního názoru.

Obraz sestry současnosti je spojen především s administrativou a pociťovaným deficitem profesní i osobní autonomie. Podle sester jsou prvotní papíry, pacient je odsunut do pozadí. Hlavně, aby bylo vše zapsáno, jestli to někdo udělal, je vedlejší. Vyžaduje se vzdělání, profesionalita, komplexní péče, rozhodnost, samostatnost, ale kompetence jsou sestrám upírány. I když na prvním místě musí být v pořádku dokumentace a pacient je na druhé koleji, tak se vyžaduje psychická podpora, edukace, pomoc při základních i vyšších potřebách, pomáhat pacientovi v léčbě, stanovovat ošetřovatelské diagnózy a psát plány péče. Vyžaduje se vysokoškolské vzdělání, sestry aby vše věděly a vše zvládly. Na prvním místě je ale stejně dokumentace.

Převažující profesní role: u sester je ve výpovědích o obrazu sestry současnosti zachycen typický obraz konfliktu rolí. Ošetřovatelská role je v pozadí, ale formálně se vyžaduje. Prioritní je role administrátorky a dokumentátorky. Není čas na ošetřovatelskou péči, ale ta má pokrývat péči o základní i vyšší potřeby pacienta, edukaci, podporu. Role ošetřovatelky, pečovatelky, edukátorky, důvěrnice a rádkyně je v konfliktu s rolí administrátorky a  dokumentátorky. V  konfliktu je také role vzdělané kompetentní profesionálky s rolí závislé pomocnice a „pravé ruky“ lékaře. Sestry uvádějí roli „papírově vystudované“ formální profesionálky bez reálných autonomních kompetencí, která ale i tak všechno zvládne.

Obraz sestry budoucnosti: v budoucnu sestra pacienta ani neuvidí přes hromady papírů. Bude mít vysokoškolské vzdělání, bude zvládat práci lékařů i nižšího personálu, bude administrátorkou, koordinátorkou, manažerkou, ale ne pečovatelkou. Bude se rozvíjet tzv. „právnické zdravotnictví“, bude narůstat soudních sporů ohledně správného postupu ve zdravotnické péči. Sestra v budoucnu ale také bude schopna samostatně zhodnotit stav pacienta, navrhnout další postup, bude edukovat, angažovat se i v prevenci (zmíněno pouze jednou), bude zaměřena na kvalitu péče a na standardy. Je poměrně výrazné očekávání (i když v řadě případů s vysokou mírou pochybnosti) posílení autonomie – popisován obraz sestry jako skutečného profesionálního partnera s přiznanými kompetencemi a odpovídajícím ohodnocením.

Převažující profesní role: univerzálně využitelná a využívaná vzdělaná kompetentní profesionálka, vědomostní zaměstnanec, který na  jedné straně bude samostatně schopen posoudit stav pacienta, navrhnout postup péče, edukovat, bude se angažovat v oblasti prevence, bude disponovat také „pokročilými rolemi“ a vykonávat práci jak za nižší ošetřovatelský personál, tak také za lékaře. Na straně druhé ale bude vzdálena od přímé péče o pacienta, nebude plnit roli pečovatelky, bude především administrátorka, manažerka-organizátorka, preventistka v oblasti rizik a mimořádných událostí a také advokátka sebe sama.

Ve výpovědích sester zazněly charakteristiky sestry jako pomáhajícího profesionála – významný je akcent na pomáhání a pečování (např. pomůže, i když nemusí, obětavě pečuje bez ohledu na vlastní potřeby atd.), zmíněny byly laskavost, profesionální přístup se zachováním lidských vlastností (čas, trpělivost, naslouchání). Musí být milá a krásná, naslouchavá, pečující, komunikující.

Doprovázení vošetovatelství II1

Výsledek průzkumné sondy do názorů, postojů a zkušeností sester a asistentů (pře

hled viz tab. 2) vyznívá poměrně kriticky a zachycuje tendenci posunu od péče a pomáhání k administrativě, formálnímu vzdělávání, manažerskému řízení. Sestry nejsou ve své profesi spokojené, v rámci reálného výkonu profese vnímají disharmonii mezi profesními rolemi a jejich naplňováním. Potvrzuje se, že hypotéza č. 1 pro následný výzkum (vyvozená z výsledků pětilístku: Vzdaluje se české ošetřovatelství pacientovi? Klade nevyvážený jednostranný důraz na profesionalitu, vědu a peníze, čímž se vytrácí lidskost a upadají vztahy sester k pacientům a jejich blízkým? Převažuje v českém ošetřovatelství manažerismus nad pomáháním? [viz kap. 3.2 v Doprovázení v ošetřovatelství I]) je legitimním současným problémem k hlubšímu zkoumání. Další potenciální problémy ke zkoumání, které vyplynuly z výše uvedené druhé části kvalitativní studie: Téma pro následující výzkum 1 Ovlivňuje formální systém kvality implementovaný ve  zdravotnických zařízeních reál nou kvalitu přímé ošetřovatelské péče o pacienta pozitivně a proměňuje také profesní role sestry? Tab. 2 Přehledný souhrn výpovědí o proměnách profesních rolí sester – výpovědi asistentů i ses ter z kvalitativního výzkumu

Asistenti Sestry

minulost ošetřovatelka, pomocnice

lékaře, organizátorka

a správkyně

ošetřovatelka, průvodkyně a  laskavá dů

věrnice pacienta, naprosto oddaná, spoleh

livá a loajální „pravá ruka“ lékaře, profesio

nálka bez emocí a vlastního názoru

přítomnost nesvobodný dělník až

otrok ve zdravotnické

fabrice, ošetřovatelská

role je v pozadí, prioritní

je role administrátorky

a dokumentátorky,

role „papírově

vystudované“

profesionálky

zachyceny konflikty mezi profesními role

mi: ošetřovatelská role je v pozadí, ale for

málně se vyžaduje; prioritní je role admini

strátorky a dokumentátorky; role ošetřova

telky, pečovatelky, edukátorky, důvěrnice

a rádkyně je v konfliktu s rolí administrá

torky a dokumentátorky; v konfliktu je také

role vzdělané kompetentní profesionálky

s rolí závislé pomocnice a „pravé ruky“ lé

kaře; sestry uvádějí roli „papírově vystudo

vané“ formální profesionálky bez reálných

autonomních kompetencí, která ale i  tak

všechno zvládne

budoucnost ošetřovatelka, pečovatelka,

důvěrnice a průvodkyně

pacienta, role vzdělané

profesionálky v oboru

univerzálně využitelná a využívaná vzděla

ná kompetentní profesionálka, vědomostní

zaměstnanec, bude vykonávat práci jak

za  nižší ošetřovatelský personál, tak také

za  lékaře; bude vzdálena od  přímé péče

o  pacienta, nebude plnit roli pečovatelky,

bude především administrátorka a  mana

žerka, organizátorka a  preventistka v  ob

lasti rizik a  mimořádných událostí a  také

advokátka sebe sama

13

1Vývoj vprofesních rolích sester

Téma pro následující výzkum 2

Zabývají se zdravotnická zařízení potřebami sester jako pomáhajících profesioná

lů a vytvářejí jim dostatečný prostor pro jejich ošetřování, pomáhání a pečování?

(Nejsou zmiňované problémy sester výsledkem nepružného a zastaralého systému

organizace a financování jejich práce, i když se zásadně změnily požadavky na je

jich práci? V  jakých organizačních systémech sestry pracují a  jak je jejich práce

organizovaná?)

Doprovázení vošetovatelství II2

2 Vybrané intraoborové problémy

v českém ošetřovatelství

Profesními problémy českých sester se zabýváme dlouhodobě. Abychom získali objektivní obraz reality, zvolili jsme přístup integrovaného výzkumu, tj. kombinaci kvalitativní a kvantitativní metodologie a triangulaci pomocí vlastních primárních studií a studií sekundárních od jiných autorů.

Vybrané problémy českého ošetřovatelství, které byly zvoleny jako indikátory popisu jeho vývoje i aktuálního stavu: ■ problémy vztahu teorie a praxe oboru ■ aktuální pracovní podmínky sester ■ syndrom vyhoření u sester ■ spokojenost sester v profesi 2.1 Problémy vztahu teorie a praxe v oboru a aktuální pracovní

podmínky sester

Kvalitativní šetření jsme realizovali v  roce 2009. Bylo to 5 let po  vydání legislativy, která harmonizovala výkon profese i vzdělávání s Evropskou unií (Špirudová, Kisvetrová, 2009, s. 916 –931). Chtěli jsme zjistit, jak se nová teorie a metoda oboru usadila do klinické ošetřovatelské praxe po poměrně hektických letech harmonizace s legislativou Evropské unie a potřebě srovnat cca 25leté zpoždění za vyspělými zeměmi světa (po roce 1989 se i obor ošetřovatelství začal dostávat k informacím „západního světa“ a zásadním způsobem musel doplnit svoji teoretickou bázi a praxi podřídit mezinárodně uznávané metodice).

Problematika harmonické koexistence teorie a praxe v oboru ošetřovatelství v ČR je téma stálé a neztrácí na aktuálnosti. Zdá se, že distance jedné od druhé se stále udržuje. Problém účelného propojení teorie a praxe je ale pro rozvoj oboru naprosto klíčový. Teorie oboru je kvůli dvoukolejnosti resortů – školství a zdravotnictví – jakoby odstřižena od  praxe, stojí mimo klinickou praxi, má často problém se do  klinické praxe bez bariér dostat. To, co nabízí oborová teorie praxi, je praxí považováno za těžké, nerealizovatelné, za zbytečně zvyšující náklady a okrádající o čas. Ochota ošetřovatelské praxe přijímat nové metodiky a způsoby je poměrně nízká. Ošetřovatelství v ČR je obor konzervativní a kvůli současné zdravotnické politice a stavu ekonomiky je ošetřovatelská praxe nucena se orientovat zejména na ekonomické úspory. V oboru lze pozorovat vzdělanostní i generační rivalitu. Obor jako by nebyl homogenní a nastaven na svůj vnitřní racionální rozvoj, na argumentování a prosazování účelných změn. Abychom zjistili, jak situaci aktuálně vidí sestry z praxe a studenti, provedli jsme následující kvalitativní sondu a výsledky jsme doplnili o zjištění z aktuálního šetření realizovaného Českou asociací sester v roce 2013. V roce 2013 jsme se sester v rámci naší studie o oboru ošetřovatelství také dotazovali na aktuální problémy na jejich pracovištích, které by měly být neodkladně řešeny.

2Vybrané intraoborové problémy veskémošetovatelství

Cíl šetření zaměřeného na problémy vztahu oborové teorie a praxe Zjistit reálné názory a postoje „studujících“ sester k současným problémům vztahu oborové teorie a praxe v ČR.

Metodika výzkumu: kvalitativní šetření technikou focus group. Celkem 68 respondentů bylo rozděleno do 18 skupin po 4–6 a byl jim nastolen tento problém k diskuzi a k vyjádření názoru: „Spojení teorie a praxe v ošetřovatelské péči – jaké vnímáte aktuální problémy a jaké vidíte možnosti řešení?“ Skupiny po vnitřní diskuzi své názory zapsaly. Následně byla otevřena diskuze veřejná, ve které se skupiny vzájemně informovaly a svá stanoviska upřesňovaly, doplňovaly. Výstupy byly poté vyhodnoceny technikou zakotvené teorie, pro zpracování dat byla použita technika vytváření trsů a validace výstupů pomocí triangulace analyzandů (Miovský, 2006; Strauss, Corbin, 1999). Výběr vzorku respondentů Aby respondenti mohli reálně posoudit rozdíly mezi teorií a praxí, bylo potřebné hledat sestry, které mají souběžné zkušenosti z praxe a z teorie oboru. Proto podmínkou pro zařazení respondenta do studie byla jeho kvalifikace v profesi sestra a souběžné studium na vysoké škole v některém z ošetřovatelských programů pro sestry. Pro výběr vzorku byl použit stratifikovaný účelový výběr, tj. nepravděpodobnostní metoda výběru. Šetření bylo realizováno u studentů ■ Třetího ročníku kombinované formy studia bakalářského oboru ošetřovatelství –

tj. u praktikujících sester, které při zaměstnání studují vysokou školu (∑ 29). ■ U studentů prezenčních forem navazujícího magisterského studia – tj. u studentů,

kteří mají středoškolské vzdělání na zdravotnické škole, získali bakalářskou kvalifi

kaci v oboru všeobecná sestra a studují navazující magisterské obory na vysoké škole.

Mají za sebou zkušenosti z řady hodin klinických ošetřovatelských praxí v různých

typech zařízení. Jednalo se o studenty 1. ročníku navazujícího magisterského pro

gramu oboru dlouhodobá ošetřovatelská péče u dospělých (∑ 16) a 1. ročníku na

vazujícího magisterského programu v oboru učitelství odborných předmětů pro

zdravotnické školy (∑ 23). Celkový počet respondentek byl 68. Strukturu respon

dentek podle délky sesterské praxe mimo školní klinickou praxi uvádí tabulka 3. Tab. 3 Struktura vzorku respondentek-sester podle délky praxe v oboru mimo školní praxi

Roky praxe ∑ %

0 (pouze praxe v rámci studia) 25 36,76

1,0–5,9 14 20,59

6,0 –10,9 12 17, 6 5

11,0 –15,9 8 11,76

16,0 –20,9 5 7, 35

21,0–29,9 1 1,47

30,0–33,9 3 4,42

∑ 68 100


16

Doprovázení vošetovatelství II2

Ve  vzorku bylo celkem 46 všeobecných sester, 19 porodních asistentek, 3 dětské sest r y. Postup zpracování dat I. úroveň třídění a vyhodnocení dat Získané informace od  respondentek byly po  pečlivém prostudování strukturovány do 4  základních kategorií – podle oblastí, ve  kterých respondentky identifikovaly problémy. Byly stanoveny kategorie: problémy na pracovišti v práci sester – problémy managementu organizace – problémy vzdělávání – problémy globálně oborové (o br. 1).

problémy na pracovišti

v práci sestry

problémy managementu organizace

problémy vzdělávání

problémy globálně oborové

Obr. 1 Grafická hierarchická struktura pro přepis a vyhodnocení dat

Výpovědi byly také tříděny podle toho, zda respondentka mimo školu vykonávala nebo nevykonávala praxi v oboru. II. úroveň třídění a vyhodnocení dat Pro zhutnění informací a  také pro kontrolu závěrů vyvozených v  jednotlivých kategoriích jsme informace od  respondentek ještě přeorganizovali podle obsahových oblastí v  jednotlivých kategoriích. Některé obsahové oblasti byly definovány napříč kategoriemi shodně, některé poněkud odlišně (podrobně viz Špirudová, Kisvetrová, 2009, s . 916 –931). Vyhodnocení výpovědí z roku 2009 a jejich komentování V kategorii problémy na pracovišti v práci sester se ukázalo, že jak sestry z praxe, tak studující (sestry bez praxe) problémy v oblasti týmů a kompetencí vnímají obdobně. Sestry z praxe uvádějí, že jsou v provozu stále využívány jako „sestry pro všechno“. Sestry bez praxe kromě neujasněných kompetencí navíc uváděly problémy s mezioborovou a interpersonální komunikací. Opakují se požadavky na doplnění stavu ošetřovatelských profesionálů na pracovištích, není ale jasná představa sester v tom, jak by měly být vzdělanostně strukturovány (názory sester na asistenty jsou velmi problematické – viz kategorie management organizace a globálně oborové problémy).

Obě skupiny se ve svých výpovědích zmínily o ošetřovatelském procesu, ale jen sestry z praxe vypovídaly o nemožnosti aplikovat teoretické modely a koncepty a ter

2Vybrané intraoborové problémy veskémošetovatelství

minologii NANDA do praxe. Sestry bez praxe-studentky toto vůbec nezmínily, pro ně pravděpodobně není v obecné rovině problém aplikovat teorii do praxe. Ony uváděly problém s aplikací teorie do praxe pouze u nás ve stávajícím systému organizace práce, rozložení kompetencí na pracovištích při současném přístupu sester z praxe k péči.

1

Výpovědi z oblasti problémů klinické přímé péče jsou znepokojující. Na jedné straně se velmi hovoří o bezpečnosti a kvalitě péče, o usilování zdravotnických organizací o  akreditace, ale stále je potřebné v  praxi řešit elementární lege artis nedodržování ošetřovatelských postupů. Alarmující je přístup sester z praxe – nezájem pracovat podle doporučených postupů, protože jsou zdlouhavé. Místo aby usilovaly o to, aby jejich dodržování bylo prioritou, snaží se, aby se postupy lege artis nemusely řídit, nebo aby si je mohly podle vlastní úvahy a potřeby upravovat. Z toho je možné odvodit, že sestry v praxi buď si stále nejsou plně vědomy své odpovědnosti a svých kompetencí a současně profesních rizik (v žádné jiné regulované profesi, která nese odpovědnost, si profesionálové v takové míře a otevřeně nedovolí konstatovat, že se neřídí doporučenými postupy – viz právníci, architekti, lékaři apod.), a nebo je situace v provozech natolik neutěšená, že sestry ani při dobré vůli nemají prostor dodržovat předpisy, což je situace ohrožující jak sestry samotné, tak pacienty a  samotnou organizaci, která sestrám potřebné podmínky pro práci nevytváří, problémy neřeší a přehlíží je. Také by bylo potřebné zjistit, s jak kvalitními standardy sestry pracují (např. víme, že stále nesplňují požadavky metodiky evidence based practice). Naše zjištění z roku 2009 můžeme dát do kontextu se situací v současném zdravotnictví – konkrétně můžeme argumentovat podnětem prezidentky České asociace sester, který na jaře 2013 vznesla na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Jednalo se o to, že sestry ve funkčních pozicích byly velmi znepokojeny situací, která neumožňovala souběžně poskytovat pacientům kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči a současně naplňovat požadavky TOP managementu a pojišťoven.

2

Z toho popudu bylo v roce 2013 provedeno rozsáhlé elektro

nické šetření Českou asociací sester k pracovním podmínkám zdravotníků-nelékařů. Výsledky byly prezentovány a diskutovány na konferenci v Brně (23. 10. 2013).

Domníváme se, že některé z uvedených problémů sester mají své příčiny i v příliš teoretickém vzdělávání, a  proto sestry neumí aplikovat řadu teoretických poznatků do běžné praxe. Problémem je také přetrvávající důraz na rutinní výkon praxe a devalvující postoj ke vzdělávání u dosud poměrně vysokého počtu praktikujících sester (také organizace stále ještě kladou důraz na zapracování – zacvičení, ne na kontinuální vzdělávání a rozvoj personálu; toto považujeme v ošetřovatelském oboru do určité míry za generační problém, který bude postupně vyhasínat). Z toho pramení limitovanost mnoha sester v možnosti vidět či vnímat skutečnou podstatu problémů a jejich kontextů – např. sestry uvádějí problém s nezvladatelnou dokumentací. Část problému tkví v tom, že ošetřovatelský proces redukují jen na vedení ošetřovatelské dokumentace, a protože nerozumí ošetřovatelskému procesu jako metodě, je pro ně ošetřovatelská dokumentace zdlouhavá, zbytečně obsáhlá, nevědí, co do ní všechno zapsat a jak, aby 1 Tyto respondentky mohou mít zkušenosti s  ošetřovatelskou praxí v  zahraničí (např. v  rámci stu

dijních pobytů ERASMUS) a nevidí problém v aplikaci teorie do praxe, ale v rigidnosti a neochotě

k zásadním změnám v naší praxi. 2 Příklad z  praxe: sestry mají nařízeno používat pro ležící inkontinentní pacienty jen dvě pleny

za  den; sterilizují se některé dražší pomůcky, které jsou na  jedno použití, a  použijí se opakovaně;

sestry nemají dostatek ochranných rukavic a jsou nuceny si je po použití umývat a nosit v kapse šatů

apod.

Doprovázení vošetovatelství II2

to bylo správně. Neexistence státní normy, která by vymezovala ošetřovatelské posouzení pacienta, ošetřovatelské diagnózy a plány ošetřovatelské péče, situaci neulehčuje. Díky tomu je roztříštěno také vzdělávání sester a samozřejmě samotná praxe (viz výpověď respondentek: „všude se to dělá jinak“). Neutěšená situace je udržována také řadou paradigmat ve zdravotnickém, politickém i laickém prostředí.

V oddílu „doporučení, jak problém změnit“ je z přímých výpovědí respondentek patrné, že sestry potřebují aktivní zapojení do změn a od nadřízených řádné organizování, plánování a realizaci změn i efektivní kontrolu a výsledné hodnocení – chybí motivační zpětná vazba. Potřebují, aby se nadřízení zajímali o  to, jak a  v  jakých podmínkách pracují. Pociťují nedostatek pozitivního hodnocení (odměn, pochval, povzbuzení), a pravděpodobně proto mají i tendenci si toto hodnocení vynucovat – např. snahou „manipulovat až vydírat“ v oblasti lege artis ošetřovatelských postupů, což vede zpětně k utužování režimu na pracovišti – k aplikaci donucovacích technik (nebo volání po nich), což má za následek prohlubování frustrace, ztrátu motivace... – a bludný kruh neutěšených podmínek v praxi je vytvořen.

V  kategorii problémy managementu v  organizaci z  výpovědí respondentek bylo možné dovozovat následující: ukázalo se, že ošetřovatelský management v organizacích poměrně obtížně zvládá problematiku transformace struktury i metodiky ošetřovatelské péče (nejčastěji jsou kritizovány: ošetřovatelský proces – ošetřovatelská dokumentace – s tandardy – audity). Výrazná nespokojenost sester byla s jejich mzdovým zařazováním a podceňováním vzdělání, poukazovaly také opakovaně na nedostatečné vybavení pracovišť pro poskytování péče podle standardů či postupů lege artis. Zejména vadilo zaměření managementu na peníze bez ohledu na pacienty a na pracovníky. Poměrně silné negativní naladění se ukázalo proti zdravotnickému asistentovi. Příčina byla pravděpodobně taková: samotní provozní manažeři ošetřovatelské péče dobře neznají současnou podobu ošetřovatelského oboru a přesně neví, o čem by změny v oboru měly být a proč. Proto je pro ně těžké praxi aktualizovat a upravovat s využíváním nových možností. Toto je významný problém zejména z  toho důvodu, že neexistují závazné národní normy a legislativa, o které by se dalo při pochybnostech a sporech opřít. Lege artis ošetřovatelské postupy a ošetřovatelskou péči předkládají dosud v  podstatě pouze učebnice ošetřovatelství, ty ale nemohou zastupovat státní normy pro poskytování ošetřovatelských výkonů a péče. Je to pravděpodobně také příčina toho, že zdravotníci se v praxi necítí být těmito „učebnicovými“ postupy vázáni, zjednodušují si je, tvrdí, že jsou v praxi nepoužitelné. Udržují si svá paradigmata, jež vnucují nově příchozím, kteří je dříve či později ve větší či menší míře přejímají, protože se potřebují začlenit do pracovního procesu, být úspěšní a vyhnout se konfliktům a konfrontacím se služebně staršími kolegy. A tak nejjednodušším a nejbezpečnějším cílem kritiky je škola, která učí něco, co se v praxi stejně nepraktikuje. Škola ale nemá adekvátní předpisy lege artis z praxe, a tak jí zbývají učebnice a výsledky výzkumů. V této souvislosti jsou velkým otazníkem ošetřovatelské standardy vytvářené samotnými sestrami. Jejich kvalita neodpovídá zásadám praxe založené na důkazech (EBP), a je tedy do jisté míry limitující jejich využívání ve výuce, i když praxe studentů v daném zařízení podle nich vedena být musí.

Druhá příčina je v  často nízké úrovni ošetřovatelského managementu – neumí nové oborové metody, často nemají ani manažerské vzdělání, a tak pracoviště řídí spíše intuitivně podle svého nejlepšího přesvědčení a předchozích osobních zkušeností. Je ale potřebné také vzpomenout na fakt, že nemají dostatek potřebných zdrojů, kterými

*




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist