načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dopravní psychologie -- pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů - Matúš Šucha; Vlasta Rehnová; Martin Kořán; Dana Černochová

Dopravní psychologie -- pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů

Elektronická kniha: Dopravní psychologie -- pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů
Autor: ; ; ;

Dopravní psychologie je komplexní a na našem knižním trhu jedinečná publikace v oblasti bezpečnosti dopravy, která se věnuje výběru, výcviku a rehabilitaci řidičů. Čtenář se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 216
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Aplikovaná psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4113-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Text z oblasti bezpečnosti dopravy se věnuje výběru, výcviku a rehabilitaci řidičů. Základy psychologické diagnostiky v oblasti dopravy, postupy dopravněpsychologického vyšetření nezbytného k posouzení psychické způsobilosti pro řízení.

Popis nakladatele

Dopravní psychologie je komplexní a na našem knižním trhu jedinečná publikace v oblasti bezpečnosti dopravy, která se věnuje výběru, výcviku a rehabilitaci řidičů. Čtenář se obeznámí se základy psychologické diagnostiky v oblasti dopravy, s postupem dopravněpsychologického vyšetření, nezbytného k posouzení psychické způsobilosti pro řízení, i s jeho legislativním rámcem, dále se věnuje osobnostním rysům problémových řidičů a možnostem jejich rehabilitace. Kniha rovněž obsahuje přehledný výčet psychodiagnostických metod v dopravní psychologii včetně přístrojové diagnostiky. Je určena zejména dopravním a klinickým psychologům, expertům v oblasti dopravní problematiky, učitelům v autoškolách, studentům psychologie a dopravních fakult. (výběr, výcvik a rehabilitace řidičů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Matúš Šucha; Vlasta Rehnová; Martin Kořán; Dana Černochová - další tituly autora:
Dopravní psychologie -- pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů Dopravní psychologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Matúš Šucha, Vlasta Rehnová,

Martin Kořán, Dana Černochová

Matúš Šucha, Vlasta Rehnová,

Martin Kořán, Dana Černochová

DOPRAVNÍ

PSYCHOLOGIE

DOPRAVNÍ

PSYCHOLOGIE

PRO PRAXI

PRO PRAXI

DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE

Matúš Šucha, Vlasta Rehnová, Martin Kořán, Dana Černochová

Dopravní psychologie je komplexní a na našem knižním trhu jedinečná publikace v oblasti bezpečnosti dopravy, která se věnuje výběru, výcviku a rehabilitaci řidičů. Čtenář se obeznámí se základy psychologické diagnostiky v oblasti dopravy, s postupem dopravněpsychologického vyšetření, nezbytného k posouzení psychické způsobilosti pro řízení, i s jeho legislativním rámcem. Kniha se věnuje osobnostním rysům problémových řidičů a možnostem jejich rehabilitace a přináší rovněž přehledný výčet psychodiagnostických metod v dopravní psychologii včetně přístrojové diagnostiky. Je určena zejména dopravním a klinickým psychologům, expertům v oblasti dopravní problematiky, učitelům v autoškolách, studentům psychologie a dopravních fakult. Významným přínosem publikace je představení minimálních standardů pro dopravněpsychologické vyšetření, které neopomíjí ani často diskutované etické otázky a zásady. Diskutovány jsou také otázky osobnosti a jejích projevů, zvláště pak agresivity. Na základě požadavků z praxe je podrobně rozpracováno posuzování způsobilosti specifi ckých skupin řidičů se somatickými, duševními a behaviorálními poruchami. K centrálním tematickým okruhům se řadí problematika řidičů z povolání, jejich výcvik, charakteristiky a faktory, které mají významnou roli v dopravní psychologii obecně.

PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.

Kniha zdůrazňuje přínos psychologie dopravy pro zvýšení bezpečnosti v silniční dopravě a představuje čtenářům dopravněpsychologické vyšetření. Text systematicky řadí odborná témata, je psaný přehledně a věcně. Díky příkladům z praxe a ze světového výzkumu v oblasti dopravy a dopravní psychologie je četba knihy zároveň poutavá.

PhDr. Jiří Bauer, Ph.D.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

9 788024 741130

ISBN 978-80-247-4113-0


Autorský kolektiv:

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.

PhDr. Vlasta Rehnová

PhDr. Martin Kořán, CSc.

Mgr. Dana Černochová, Ph.D.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D.


Matúš Šucha, Vlasta Rehnová, Martin Kořán, Dana Černochová

DOPRAVNÍ

PSYCHOLOGIE

Grada Publishing

PRO PR AXI

Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., PhDr. Vlasta Rehnová, PhDr. Martin Kořán, CSc., Mgr. Dana Černochová, Ph.D. DoPRaVní PSyChologie PRo PRaxi Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů TiRÁŽ TiŠTĚnÉ PUBliKaCe: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5290. publikaci Recenzovali: PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. PhDr. Jiří Bauer, Ph.D. Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Sojková Sazba a zlom Milan Vokál Zpracování obálky Michal Němec Počet stran 216 Vydání 1., 2013 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © fotobanka Allphoto iSBn 978-80-247-4113-0 eleKTRoniCKÉ PUBliKaCe: iSBn 978-80-247-8728-2 (ve formátu PDF) iSBn 978-80-247-8729-9 (ve formátu ePUB)

oBSAh

Úvod .......................................................................9

1. Doprava v současném světě ............................................. 10

Martin Kořán 1.1 Význam dopravy a její místo v současném světě ........................ 10

1.2 Bezpečnost dopravy ................................................ 13

1.3 Vize do budoucna – trendy .......................................... 16

2. Výběr řidičů a posuzování psychické způsobilosti k řízení ................. 20

Martin Kořán, Vlasta Rehnová 2.1 Klinické vyšetření a dopravněpsychologické vyšetření ................... 20

Martin Kořán

2.1.1 Klinické vyšetření ........................................... 20

2.2 Dopravněpsychologické vyšetření .................................... 21

2.3 Minimální standardy pro dopravněpsychologické vyšetření .............. 25

Vlasta Rehnová

2.3.1 Struktura dopravněpsychologického vyšetření .................... 26

2.3.2 Zásady provádění dopravněpsychologického vyšetření ............. 26

2.3.3 Specifické situace ........................................... 31

2.4 Etické otázky práce psychologa ...................................... 32

Vlasta Rehnová

2.4.1 Evropský metakodex etiky .................................... 32

2.4.2 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších novel ..................... 34

2.4.3 Projekt EuroPsy ............................................ 36

2.4.4 Etické zásady dopravněpsychologického vyšetřování .............. 36

2.5 Péče o účastníky nehod a jejich blízké ................................. 39

Martin Kořán

3. Psychické vlastnosti a funkce posuzované v dopravněpsychologickém

vyšetření .............................................................. 44

Matúš Šucha, Martin Seitl

3.1 Kognitivní funkce a procesy při řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 3.2 Role osobnostních vlastností při řízení ................................ 63

3.2.1 Pojem „osobnost“ ........................................... 63

3.2.2 Typologie řidiče ............................................ 64

3.2.3 Vybrané složky osobnosti řidiče ............................... 66 Posuzování způsobilosti u specifických skupin řidičů ...................... 78

Martin Kořán

4.1 Nemoc diabetes mellitus vylučující nebo podmiňující zdravotní

způsobilost k řízení motorových vozidel ............................... 79

4.2 Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující nebo podmiňující

zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel ...................... 79

4.3 Posuzování způsobilosti k řízení u neurologických pacientů .............. 80

4.4 Nemoci, vady a stavy způsobující duševní poruchy vylučující nebo

podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel .......... 82

4.5 Posuzování způsobilosti k řízení u poruch osobnosti .................... 83

4.6 Posuzování způsobilosti k řízení u psychiatrických pacientů . . . . . . . . . . . . . . 84 4.7 Posuzování způsobilosti k řízení u snížené inteligence ................... 86

4.8 Posuzování způsobilosti k řízení u deficitu pozornosti, ADHD ........... 87

4.9 Posuzování způsobilosti k řízení u pacientů s chronickými nemocemi ..... 88 4.10 Posuzování zdravotní způsobilosti řidičů starších šedesáti pěti let ......... 89

4.11 Kompenzace deficitů ............................................... 90

4.12 Řidiči po úrazu .................................................... 91

4.13 Řidiči s tělesným postižením ......................................... 92

4.14 Řidiči s anamnézou závislosti na návykových látkách .................... 92

Matúš Šucha

4.14.1 Identifikace rizikových řidičů z pohledu návykových látek .......... 92

4.14.2 Rizikové faktory v rámci dopravněpsychologického vyšetření

z pohledu návykových látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

4.14.3 Screeningové dotazníky pro odhad závislosti na návykových

látkách ................................................... 94

5. Diagnostické metody pro dopravněpsychologické vyšetření ................ 97

Matúš Šucha, Martin Seitl, Dana Černochová 5.1 Diagnostika pomocí speciálních přístrojů a speciální testové baterie ....... 98

5.1.1 Speciální testové baterie dostupné v České republice a ve Slovenské

republice .................................................. 99

5.1.2 Speciální testové baterie používané ve vybraných státech Evropy ... 103 5.2 Diagnostické metody pro posuzování výkonových rysů (diagnostika

kognitivních funkcí a procesů) ..................................... 104

5.2.1 Diagnostické metody pro posuzování pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

5.2.2 Diagnostické metody pro posuzování odolnosti proti monotonii .... 109

5.2.3 Diagnostické metody pro posuzování periferního zrakového

vnímání ................................................. 110

5.2.4 Diagnostické metody pro posuzování reakčního času ............. 111

5.2.5 Diagnostické metody k diagnostice paměti ..................... 113

5.2.6 Všeobecné nástroje pro diagnostiku inteligence .................. 117

5.3 Osobnostní testy (diagnostika osobnosti) ............................ 120

5.3.1 Diagnostika osobnosti řidiče ................................. 120

5.3.2 Diagnostika vlastností důležitých pro řidiče obecnými metodami ... 122

5.3.3 Metody užívané speciálně v dopravní psychologii ................ 124

5.3.4 Další koncepty osobnosti ovlivňující rizikové řízení z pohledu

diagnostiky ............................................... 126


5.4 Metody určené k diagnostice ve specifických případech ............... 127

5.4.1 Vybrané diagnostické metody k diagnostice hněvu, agrese,

agresivity a indikátorů agresivity ............................. 127

5.5 Vědomostní testy, eventuálně posouzení speciálních schopností ........ 132

6. Problematika řidičů z povolání ........................................ 133

Vlasta Rehnová 6.1 Legislativa ...................................................... 133

6.1.1 Profesní způsobilost ........................................ 134

6.1.2 Školení .................................................. 135

6.2 Kategorie řidičů z povolání ........................................ 136

6.2.1 Řidiči nákladních vozidel / vozidel pro přepravu zboží ............ 138

6.2.2 Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy ....................... 138

6.2.3 Řidiči autobusu ........................................... 140

7. Rizikové skupiny řidičů a jejich rehabilitace ............................. 143

Vlasta Rehnová, Dana Černochová 7.1 Dopravní nehody zapříčiněné řidičem .............................. 143

7.2 Charakteristiky řidičů z hlediska věku a zkušenosti v řízení ............ 144

7.2.1 Mladí řidiči .............................................. 144

7.2.2 Starší řidiči ............................................... 146

7.3 Řidiči s problematickým průběhem řidičské praxe .................... 150

7.4 Rehabilitační programy pro řidiče .................................. 152

7.4.1 Historický vývoj rehabilitačních programů pro rizikové řidiče ...... 154

7.4.2 Terapeutická a rehabilitační opatření pro rizikové řidiče z hlediska

mezinárodního srovnání .................................... 155

7.4.3 Efektivita rehabilitačních opatření ............................ 159

7.4.4 Metodika rehabilitačních programů pro řidiče motorových vozidel

s problematickým průběhem řidičské praxe ..................... 161

8. Autoškoly a výcvik řidičů .............................................. 163

Vlasta Rehnová 8.1 Učitel autoškoly .................................................. 163

8.1.1 Odborná příprava učitele autoškoly ........................... 163

8.1.2 Nároky profese ............................................ 164

8.1.3 Dopravněpsychologické vyšetření – učitel autoškoly .............. 167

8.1.4 Moderní postupy výuky .................................... 168

8.2 Uplatnění dopravního psychologa v rámci autoškolství ................ 169

9. inteligentní dopravní systémy .......................................... 170

Vlasta Rehnová, Dana Černochová 9.1 Inteligentní dopravní systémy z hlediska systému vozidlo–řidič ......... 171

9.2 Inteligentní dopravní systémy a informační zátěž ..................... 174

9.3 Inteligentní dopravní systémy a pozornost řidiče ..................... 175

9.4 Inteligentní dopravní systémy a zvýšení dopravní bezpečnosti

pro řidiče-seniory ................................................ 176Bezpečná dopravní infrastruktura ...................................... 178

Vlasta Rehnová

10.1 Bezpečnostní audit ............................................... 178

10.2 Nehodová či jinak riziková místa na pozemních komunikacích ......... 179

10.2.1 Vliv na nehodovost ........................................ 180

10.3 Okolí dopravní cesty ............................................. 181

11. Firemní politika bezpečnosti .......................................... 182

Vlasta Rehnová 11.1 Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční

dopravě (AETR) ................................................. 182

11.1.1 Klíčové pojmy nařízení ..................................... 182

11.2 Mezinárodní úmluva ADR ........................................ 184

11.3 Fleet management ................................................ 184

11.3.1 Školení, odborná intervence ................................. 184

11.3.2 Interní opatření firmy ...................................... 184

11.4 Uplatnění dopravního psychologa v podnikovém managementu

bezpečnosti ..................................................... 185

Přehled literatury ........................................................ 187

Věcný rejstřík ............................................................211

Jmenný rejstřík...........................................................215


/ 9

Ú VoD

Dopravní psychologie jako obor hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní

bezpečnosti. Více než devadesát procent všech nehod je zapříčiněno selháním člověka, případně kombinací selhání člověka a  jiné okolnosti. I to sebelepší auto řídí člověk, na dokonale projektované silnici jezdí opět řidič.

Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti především výběrem řidičů, jejich vzděláváním a výcvikem, rehabilitací řidičů, kterým bylo odebráno řidičské oprávnění, optimalizací režimu práce a odpočinku u profesionálních řidičů, posuzováním dopadů na bezpečnost různých informačních technologií ve vozidlech nebo posuzováním vlivů dopravního prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na řidiče.

V předkládané publikaci se zaměřujeme převážně na problematiku výběru řidičů, a to z pohledu posuzování psychické způsobilosti k řízení. Čtenář se dozví, jak se provádí dopravněpsychologické vyšetření, jaké osobnostní a výkonové charakteristiky se posuzují, jaké diagnostické metody jsou pro vyšetření vhodné, jak jsou vyšetřovány různé speciální skupiny řidičů (řidiči po úrazu, řidiči se somatickým onemocněním, řidiči s anamnézou závislosti na návykových látkách), neopomínáme ani etické otázky a problematiku péče o účastníky nehod a jejich blízké. Dále se zaměřujeme na rizikové skupiny řidičů, profesionální řidiče, výcvik řidičů a závěrem na inteligentní systémy v dopravě.

Vycházíme z předpokladu, že každé zranění a každé úmrtí v dopravě je zbytečné. Jedná se o selhání systému, naší snahou je tento systém optimalizovat tak, aby k selhávání nedocházelo, abychom měli jistotu, že se po ranním odchodu do práce večer zase bezpečně vrátíme domů. V Praze 1. 5. 2013 Matúš Šucha / Dopravní psychologie

1. DoPRAVA V SouČASnéM SVětě

Martin Kořán

1.1 VýznAM DoPRAVy A JeJí MíSto V SouČASnéM

SVětě

Individuální mobilita je základní potřebou naší společnosti zabezpečující svo

bodu a prosperitu. To však není bez nebezpečí a každoročně je v celé Evropě oplakáváno několik desítek tisíc obětí dopravních nehod. Individuální mobilita musí být ve shodě se zájmy bezpečnosti. Odpovědné chování každého jedince v  dopravě je základním předpokladem pro bezproblémovou a bezpečnou interakci mobilní společnosti (Rindfleisch, 2006).

Od sedmdesátých let minulého století dochází v celé Evropě k prudkému rozvoji motorizace a automobilismu. V devadesátých letech minulého století umíralo na evropských silnicích každoročně okolo 70 000 osob, v roce 2000 to bylo již jen 52 000 a v roce 2010 se tento počet díky výraznému úsilí Evropské unie (EU) a  Světové zdravotnické organizace (WHO) i  národních vlád výrazně snížil až na 31  808 osob. Toto úsilí je možno pozorovat v Evropské chartě dopravní bezpečnosti (Evropská komise, 2012), Směrnicích EU, Usnesení o evropské bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020 (Evropský parlament, 2011), v Plánu jednotného evropského dopravního prostoru, Směrnice o sjednocení řidičských oprávnění pro celou EU i v nejrůznějších mezinárodních výzkumných aktivitách – např. DRUID, SARTRE 3 apod., včetně tzv. vize nula. Ale stále ještě umírá při dopravních nehodách příliš mnoho osob.

Dne 2. března 2010 téměř sto vlád z celého světa rozhodlo o zvýšení počtu akcí k ovlivnění dopravně bezpečnostní krize na dalších deset let (A Decade of Action for Road Safety). Rezoluce Valného shromáždění Spojených národů A/64/L.44/Rev. 1 (United Nations General Assembly [UN GA], 2010) byla podpořena a podepsána vládami sto zemí. „Dekáda“ usiluje o záchranu životů zastavením zvyšujícího se trendu úmrtí a těžkých zranění při dopravních nehodách po celém světě, zvláště v rozvojových zemích.

Očekává se, že bude zvýšeno úsilí ke zlepšení zdravotní péče po dopravních nehodách, zlepší se dopravní infrastruktura, standardy bezpečnosti vozidel, silniční bezpečnostní edukace a zkvalitní se dopravně bezpečnostní management. Tato Dekáda akcí pro dopravní bezpečnost navazuje na První globální ministerskou konferenci o dopravní bezpečnosti pořádanou vládou Ruské federace v listopadu 2009. Moskevská deklarace vydaná ministry dopravy a vládními představiteli ze sto padesáti zemí podtrhuje důležitost ochrany všech uživatelů silnic, a zvláště těch nejzranitelnějších: chodců, cyklistů a motocyklistů (First Global Ministerial Conference on Road Safety, 2009). Důvod pro takovou globální strategii je prostý: velké množství osob usmrcených při silničních dopravních nehodách – celosvětově se jedná o  více než tři tisíce osob každý den, každoročně zahyne přibližně 1,3 milionu lidí v důsledku dopravních nehod a více než polovina těchto osob necestuje v automobilu. Počet usmrcených osob mezi 5 a 44 roky při silničních dopravních neho

Doprava v současném světě / 11

dách patří mezi tři nejzávažnější příčiny úmrtí, zabíjející každoročně více lidí než malárie (United Nations [UN], 2011).

Dekáda akcí pro silniční bezpečnost by měla pomáhat zachraňovat životy podporou

akcí v oblastech vývoje a prosazování legislativy při omezování nadměrné rychlosti, snížení konzumace alkoholu a drog před řízením, zvýšeným užíváním bezpečnostních pásů a  zádržných systémů ve vozidle a  používáním motocyklistických helem, dále vývojem inteligentních vozidel a budováním bezpečnějších silnic. Na národních úrovních jsou zaváděny základní pilíře, založené na doporučení Zprávy WHO o prevenci dopravních usmrcení a  zranění. Tyto základní sloupy jsou (UN GA, 2010):

ƒƒ řízení a vedení dopravní bezpečnosti;

ƒƒ infrastruktura;

ƒƒ bezpečná vozidla;

ƒƒ chování účastníků silničního provozu;

ƒƒ ponehodová péče. Pro dopravní psychology je nejdůležitější čtvrtý bod – ovlivňování chování účastníků silničního provozu, které je orientováno na dodržování pravidel a standardů silničního provozu spolu s aktivitami zaměřenými na zvýšení vědomí veřejnosti. Jedná se zejména o dodržování stanovené rychlosti, vyloučení alkoholu při řízení a důsledné užívání motocyklistických helem, bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů. K tomu bylo navrženo osm rozličných aktivit (např. zvýšení vědomí o rizikových faktorech dopravní bezpečnosti a preventivních opatřeních, dodržování bezpečných rychlostních limitů, dodržování zákona ohledně užívání motocyklistických helem, navržení a provádění sociálně marketingových akcí ke zvýšení dodržování pravidel silničního provozu apod.).

V naší republice se trend rozvoje motorizace objevuje od osmdesátých let a zvláště v po

sledních dvaceti letech došlo k nárůstu přepravních výkonů i k exponenciálnímu zvýšení množství nákladních a zejména osobních vozidel. Např. podle Veřejné databáze Českého statistického úřadu bylo u nás ke konci roku 2010 evidováno celkem 7 221 943 motorových vozidel, z  toho osobních 4  496  232, nákladních 584  921, speciálních 36  660, autobusů 19 653 a 924 178 motocyklů. K 31. 12. 2011 se jen počet osobních automobilů evidovaných v ČR zvýšil na 4 583 000 (Český statistický úřad [ČSÚ], 2012a). V tabulce 1.1 je přehledně znázorněn nárůst počtu motorových vozidel v ČR. Tab. 1.1 Počty vozidel v ČR

Rok Celkem Nákladní Osobní Moto

1990 3 108 444 293 224 2 365 172 450 048

1995 3 797 087 320 790 3 035 576 440 721

2000 4 074 034 316 545 3 438 870 317 619

2005 4 760 918 468 248 3 968 708 333 962

2010 7 221443 584 921 4 496 232 924 178


12 / Dopravní psychologie Tyto počty vozidel mají k dispozici 55 752 km silnic, převážně II. a III. třídy, protože dálnic a rychlostních komunikací mají řidiči k dispozici pouze 1 156 km (ČSÚ, 2012b). Zvýšená motorizace se nutně odráží ve zvýšené zátěži životního prostředí (znečišťování ovzduší zvýšenou produkcí skleníkových plynů, znečištěním podzemních vod v okolí komunikací, zabíráním zemědělské půdy pro výstavbu nových komunikací apod.) i v nárůstu dopravní nehodovosti. Snahy o budování nových komunikací zejména dálničního typu se stávají politickým bojem, neboť zájmové skupiny lobbující za výstavbu páteřních dálnic argumentují především ekonomickými výhodami a snadnou dostupností oblastí pro potenciální investory, zatímco ochranáři životního prostředí a zelení argumentují negativními ekologickými dopady, zabíráním zemědělské půdy, ohrožením životního prostředí pro vzácné živočichy, zhoršováním životního prostředí i pro lidi, a tím i kvality života v okolí silnic a dálnic. Toto je zvláště varující vzhledem k tomu, že Česko se stalo tranzitní zemí, přes kterou neustále křižují tisíce a tisíce kamionů, využívající naší zemi k levnému průjezdu. Česká republika není izolovaným ostrovem v Evropě, ale přes naši republiku vedou důležité dálniční tahy ze severu na jih a ze západu na východ. Rozšíření Evropské unie zvýšilo přání a požadavky po individuální mobilitě. Jsme členy Evropské unie, a proto musíme brát v potaz určité mezinárodní souvislosti. Hlavním úkolem Evropské unie dle oficiálních dokumentů je zajistit mír, prosperitu a stabilitu pro evropské národy, překonat rozpory, jež kontinent rozdělují, postarat se o to, aby lidé mohli žít v bezpečí, podporovat vyvážený ekonomický a sociální pokrok, čelit problémům globalizace a zachovat rozmanitost evropských národů a podporovat společné evropské hodnoty, např. trvale udržitelný rozvoj a zdravé životní prostředí.

Rovněž je třeba zmínit určité změny ve smyslu a  účelu dopravy: po celá tisíciletí se v dopravě jednalo o imanentní smysl a tím byl především přesun osob a zboží z jednoho místa do druhého. Prvotní lovci táhli za potravou na bohatší loviště, vojáci se vydávali na vojenské výpravy a dobývali nová území, poutníci putovali do svatých míst, jako jsou např. Řím, Jeruzalém, Santiago de Compostela či Mekka. Podobně tomu bylo s účelovostí obchodních cest, kdy se dopravovalo zboží za účelem prodeje či směny za zboží jiné z jedné oblasti do druhé.

I objevitelské výpravy mořeplavců do vzdálených zemí byly pořádány kvůli nalezení nových území, získání bohatství a dovozu nerostného bohatství a posléze zboží, eventuálně nových dopravních cest, protože pozemní cesty byly příliš zdlouhavé a loďmi bylo možno dopravit podstatně více zboží než na hřbetech zvířat či na nákladních vozech.

S rozvojem motorismu se smysl cestování poněkud mění, cestuje se i za zábavou, či jen pro radost a  potěšení z  jízdy. Tento trend tzv. bezstarostné jízdy začal v  šedesátých letech v USA a postupně se rozšiřuje i u nás, kdy se stále více vyjíždí pouze pro radost a potěšení z jízdy, eventuálně pro nabuzení adrenalinu či odreagování stresu především při  motorkářských jízdách křížem krážem krajinou v  běžném silničním provozu, kdy sama cesta je cílem.

Řízení vozidla představuje aktivitu, založenou na dovednostech a  řízenou pravidly a existují tři aspekty nutné pro socializaci a začlenění do řidičské komunity, kterými musel projít každý začínající řidič (Stradling, Meadows, 1999): 1. Fáze technického zvládání  – začínající řidič se učí, jak ovládat a  manévrovat s  vo

zidlem, a  postupně zvládá základní úkony: nastartování, rozjetí, zastavení, ovládání

volantu, ovládání spojky, zařazování rychlostních stupňů, otáčení, couvání s použitím

zpětného zrcátka apod. Až do dosažení dobré úrovně zvládání se řidič cítí nejistý.

Doprava v současném světě / 13

2. Ve fázi čtení silnice a dopravního prostředí se řidič musí naučit, jaké stopy užít k an

ticipaci akcí ostatních účastníků dopravy, zvláště nesignalizované a nečekané aktivity

druhých, když se odchýlí od běžných místních zvyklostí, a jak zvládat špatně definované

situace a neobvyklé silniční podmínky. 3. Ve vyjadřovací fázi řidič užívá způsoby, kterými vyjadřuje svou osobnost, postojové

a motivační charakteristiky. To, jak člověk řídí, je vztaženo k tomu, co řídí. Styl řízení

se mění s věkem, pohlavím a zkušenostmi, ale určité základní scénáře přetrvávají po

celou řidičskou kariéru. (Již více než půl století platí McFarlandovo úsloví: „Člověk řídí

tak, jak žije“ a autor dodává, že „žije tak, jak řídí“.) Když je způsob řízení ovlivňován

„špatným postojem“, řidič je nebezpečný.

1.2 BezPeČnoSt DoPRAVy

Podle Kalašové (2010) je mobilita coby psychologicko-sociologická stránka „po

třeby změny místa“ běžnou součástí našeho života a doprava představuje prostředek k jeho dosažení. Kdo chce být mobilní, potřebuje k tomu vždy nějaký dopravní prostředek. Podle Kalašové realizovat mobilitu, která odpovídá reálným potřebám, s co nejmenším použitím dopravy odpovídá premisám trvale udržitelného rozvoje pro zachování životního prostředí pro budoucí generace.

Rozšiřování EU o další členské státy povede ke zvýšení individuální mobility („automobilitě“). Od vynálezu automobilu koncem předminulého století se odehrál enormní technický pokrok s  ohledem na bezpečnost vozidel. Bezpečnostní pásy, airbagy, prvky pasivní i aktivní bezpečnosti, elektronické stabilizační systémy – ESP, ABS, navigační systémy GPS, tempomat, monitorace slepých úhlů ve vozidle, parkovací asistent, zpětná čidla, aktivní noční vidění a protiblokovací brzdové systémy pro motocykly jsou pouze některé z mnoha technických vynálezů, které již zachránily mnoho lidských životů, a technický vývoj nezadržitelně pokračuje (Wohlfarth, 2006).

Největším rizikovým faktorem při řízení automobilu zůstává člověk. Možnosti a schopnosti člověka v porovnání s nejnovějšími technologickými vymoženostmi v automobilovém průmyslu jsou značně nedokonalé. Když byl stanoven cíl snížení počtu úmrtí na silnicích EU o 50 % do roku 2010, bylo zaměřeno úsilí na zlepšení řidičských schopností (UN, 2011). Schopnost (způsobilost) řidiče může být ovlivněna mnoha různými způsoby: např. jako výsledek problémů s užíváním alkoholu či drog, ovlivnění nejrůznějšími somatickými nemocemi (cukrovka, hypertenzní choroba, infarkt myokardu, mozková mrtvice, epilepsie apod.) či procesy stárnutí. Dopravní odborníci v evropských zemích usilují o dosažení dvou cílů: dopravní bezpečnosti pro všechny účastníky dopravy a individuální mobility.

Důležité a nabývající stále většího významu je nalézání cest k bezpečné integraci řidičů s nejrůznějším omezením znovu do automobilové společnosti. A těm, kteří jsou v důsledku nepřizpůsobivého chování dočasně vyloučeni z řízení motorových vozidel, musí být umožněny cesty návratu k mobilitě, k čemuž slouží především nejrůznější rehabilitační kurzy pro vybodované řidiče. / Dopravní psychologie Pro oblast lidského činitele jsou důležité tři okruhy dopravní bezpečnosti:

ƒƒ časná předškolní a školní dopravní výchova a výcvik;

ƒƒ řidičský výcvik;

ƒƒ prevence rizika a nehod, rozdělená do dvou kategorií:

ƒy řízení pod vlivem alkoholu a drog;

ƒy posouzení rizika z psychologického a medicínského hlediska (Nickel, 2006).

Jedním z důležitých cílů Evropské unie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti byla výzva ministrů dopravy v Dublinu v květnu 2004, která požadovala snížení počtu usmrcených při dopravních nehodách o 50 % do roku 2010 z výchozího počtu přibližně 54 000 usmrcených v roce 2001. V roce 2007 se již jednalo pouze o 43 000 usmrcených a tento počet se stále snižoval (v roce 2009 se jednalo o přibližně 35 000 a v roce 2010 o 31 808 usmrcených). V období 2001–2010 byly sníženy smrtelné nehody na evropských silnicích téměř o 45 % a  bylo zachráněno více než 125  000 životů. Statistiky dopravní nehodovosti pro celou Evropu uvádějí, že v  EU je průměrný počet 6,2 usmrcených při dopravních nehodách na 100 000 obyvatel (rok 2011) a tento průměr kolísá mezi 3 a 12 usmrcenými v různých evropských zemích. Existují však značné rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi, např. v  Británii či ve Švédsku je průměr 3,2 usmrcených na 100  000 obyvatel, v  Řecku, Rumunsku a Bulharsku byl tento průměr několikanásobně vyšší (Evropská komise [EK], 2012). Jak se vyvíjela dopravní nehodovost v ČR v posledních letech, je názorně uvedeno v tabulce 1.2. Tab. 1.2 Nehody a jejich následky v ČR

Rok Počet nehod Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno

2000 211 516 1 136 5 525 27 063

2001 185 664 1 219 5 943 28 297

2002 190 718 1 314 5 492 29 013

2003 195 851 1 319 5 253 30 312

2004 196 484 1 215 4 878 29 543

2005 199 262 1 127 4 396 27 974

2006 187 965 956 3 990 24 731

2007 182 736 1 123 3 960 25 382

2008 160 376 992 3 809 27 776

2009 74 815 832 3 536 23 777

2010 75 522 753 2 823 21 610

2011 75 137 707 3 092 22 519 Do budoucnosti se předpokládá, že ve vyspělých zemích se počty dopravních nehod budou snižovat, zatímco v rozvojových zemích, které teprve zažijí rozmach automobilové dopravy, se počty nehod budou výrazně zvyšovat. V Evropě je to dáno především úsilím EU a její komise pro energii a transport (DG TREN), která vypracovala plán jednotného evropského

Doprava v současném světě / 15

dopravního prostoru či programy bezpečnosti silničního provozu (akční pro gramy). Tyto akční programy EU určují, že v příštích letech bude EU spolupracovat s národními vládami na vypracování obecné vzdělávací a výcvikové strategie pro uživatele silnic a více úsilí bude zaměřeno i na bezpečnost motocyklistů (Program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011–2020) (EK, 2010).

Akční program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011–2020 stanoví sedm

strategických cílů (EK, 2010):

ƒƒ lepší bezpečnostní opatření pro nákladní a osobní automobily;

ƒƒ budování bezpečnějších silnic;

ƒƒ vývoj inteligentních vozidel;

ƒƒ posílení procesu vydávání řidičských průkazů a posílení výcviku;

ƒƒ lepší prosazování;

ƒƒ soustředění na snížení počtu zraněných;

ƒƒ nové zaměření na motocyklisty. Omezování nadměrné rychlosti, zabránění řízení pod vlivem alkoholu a častější kontroly používání bezpečnostních pásů by snížilo výrazně počet usmrcených na evropských silnicích.

Evropská komise zdůrazňuje, že každý občan EU má nejen právo na individuální vy

užívání komunikací a bezpečnou silniční dopravu, ale zároveň i povinnost spolupodílet se a přispět svým chováním k bezpečnosti silničního provozu. Bezpečnost silničního provozu je vysokou mírou závislá jak na pozornosti, ohleduplnosti a vzájemném respektu, tak i na dodržování platných silničních pravidel.

Do sériově prodávaných vozidel jsou rychlým tempem zaváděny nové technologie

určené k  usnadnění základních činností řidiče, úspoře času či pro zvýšení bezpečnosti a pohodlí cestujících. Mezi tyto technologie patří např. ABS, EPS, palubní počítače, naváděcí systémy GPS, infračervená čidla, omezovače rychlosti – intelligent speed adaptor – ISA, „parkovací asistenti“, varovné systémy pro udržení bezpečné vzdálenosti, deaktivace informačních systémů za jízdy, monitorace slepých úhlů, kamerové systémy ve vozidle, projekce informací z malých displejů na čelní sklo, tzv. head-up či augmented reality. V posledních letech řada států zkouší tzv. autonomní či robotická vozidla bez řidiče vyvinutá firmami Google, Stanford či Volkswagen, která již mají povolení jezdit v některých státech USA – Nevadě, Kalifornii – či v berlínském provozu apod. Možná některé typy přepravy z výroben do montážních závodů či jiné druhy stále se opakujících přeprav zboží i osob nahradí v budoucnosti tzv. přepravní kapsle fungující na principu magnetického pole ve vakuu. Je proto velmi pravděpodobné, že příští dopravní psychologové budou méně provádět dopravněpsychologická vyšetřování řidičů vzhledem k tomu, že dojde k rozšíření autonomních vozidel (v Německu je již nyní poznáme podle červených poznávacích značek, na nichž je kromě čísla i značka ležaté osmičky, značící budoucnost hi-tech dopravy). Možnosti technického vývoje jsou téměř neomezené, hranice mezi prospěchem a možnými negativními dopady je však velmi tenká. Proto je důležitým úkolem dopravní psychologie prosazovat hledisko lidských potřeb a schopností již v procesu vývoje a následně i v instalaci a používání inteligentních dopravních systémů (intelligent transportation system – ITS / dopravní telematika) ve vozidlech a za jízdy. Od osmdesátých let existují postupně různé evropské programy zaměřené především na zlepšení a trvalou udržitelnost dopravy:

+


16 / Dopravní psychologie Patří mezi ně např. projekty Demeter, EUREKA, EUROPOLI, PROMETHEUS či projekt Dedicated Road Infrastructure for Vehicle Safety in Europe (DRIVE). Z výsledků uvedených projektů plyne, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou:

ƒƒ nadměrná a nevhodná rychlost;

ƒƒ nepoužívání bezpečnostních pásů;

ƒƒ konzumace alkoholu a drog před jízdou;

ƒƒ nedostatečná ochrana osob ve vozidlech;

ƒƒ nedodržování přestávek u profesionálních řidičů;

ƒƒ špatná viditelnost druhých vozidel (svícení i ve dne);

ƒƒ vysoce riziková místa na silnicích. Evropská unie proto navrhuje specifické akce, které mají za cíl podnítit uživatele silnic, aby zlepšili své dopravní chování, a podpořit technický pokrok při vývoji nových vozidel nebo při zlepšování silniční infrastruktury, a to vše slouží k bezpečnému transportu zboží a osob po celé Evropě (např. Evropská charta bezpečnosti silničního provozu [EK, 2012]). Důležité je rovněž shromažďování, analýza a využívání dat o nehodách, zavádění jednotného evropského řidičského oprávnění (včetně čipových údajů – viz 3. směrnice Evropského hospodářského společenství (EHS) o řidičských oprávněních, dle níž má být toto jednotné řidičské oprávnění postupně zavedeno do legislativy členských států EU do roku 2013) a eventuálně následné ponehodové služby a péče o oběti dopravních nehod (EHS, 1991). Podle závěrů Světového kongresu urgentní medicíny a medicíny katastrof, který se konal v květnu 2009 v Kanadě, má každý člověk po prodělané katastrofě právo na integrovanou, holistickou psychosociální podporu, intervenci a  trénink trvalejšího charakteru, které respektují různorodost, kulturu a pohlaví (Deklarace psychosociálních práv; WADEM, 2009).

Jestliže Evropská komise deklarovala snížení dopravních nehod v Evropě na polovinu

do roku 2010, toto mohlo být dosaženo pouze při kombinování medicínských a psychologických opatření, zaměřených na hodnocení, výcvik a rehabilitaci problémových řidičů (EK, 2012).

Zvyšování objemu přepravy zboží i osob přes hranice EU vyvolává potřebu harmoni

zovat dopravní infrastrukturu a dopravní předpisy, aby se zajistila mobilita a bezpečnost po celé EU. V důsledku toho bude nutno diskutovat např. o tzv. jednotném evropském řidičském oprávnění, o rehabilitaci problémových řidičů, o profesionálních řidičích apod. Toto vše jsou oblasti, kde psychologická expertiza a dopravní psychologové mohou prospět.

1.3 Vize Do BuDouCnA – tRenDy

Strategie EU 2020 (Program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011

až 2020 [EK, 2010]) vyžaduje vyrovnanou pozornost jak v ekonomické, tak i v sociální oblasti. Pokud jde o problematiku dopravy, zaměřujeme svoji pozornost především na lidský faktor, který byl a je nejdůležitější součástí celkového systému spolehlivosti a bezpečnosti. Lidský faktor, který je stěžejním např. v dopravní psychologii, by měl být integrální částí každého úsilí v oblasti dopravy. Dopravní chování je součástí každodenního chování osob

Doprava v současném světě / 17

směřujících na různá místa kvůli různým činnostem. To je spojeno s velkým problémem – lidé se normálně chovají tak, že jak bezpečnost, tak udržitelnost jsou ohrožovány. To může být zapříčiněno různými faktory, např.:

ƒƒ infrastrukturou – chybné či zavádějící informace;

ƒƒ sociálními charakteristikami – média bagatelizující efekt nadměrné rychlosti;

ƒƒ komunikačními charakteristikami – interakce účastníků silničního provozu vyvoláva

jící špatné úsudky (např. tzv. psychologická přednost na křižovatkách);

ƒƒ individuální charakteristiky – hodnoty, postoje a zvyky podporující rizikové chování. Dopravní psychologové hodlají poskytovat Evropské komisi pro dopravu expertizy v oblasti dopravní psychologie, především v zaměření na bezpečnou a udržitelnou dopravu v Evropě jako např.:

ƒƒ screening starších řidičů a jeho efekt;

ƒƒ užití a užitečnost bodového systému;

ƒƒ výchova a výcvik řidičů;

ƒƒ zjišťování řidičských schopností. V průběhu posledních deseti let se rozšířil integrovaný přístup zaměřený na ovlivnění chování uživatelů silnic pomocí mezinárodních a národních kampaní, prosazování bodových systémů, výchovy a opatření, týkajících se jednotných řidičských oprávnění. Pasivní a aktivní bezpečnost vozidel a pravidelně se opakující povinné technické prohlídky vozidel sice tvoří důležitou část tohoto přístupu, ale výrazné zlepšení dopravní bezpečnosti je v prvé řadě záležitostí chování uživatelů silnic. Jednostranný důraz pouze na technické inovace je nedostatečný pro omezení dopravních nehod, nepůjde-li ve shodě se zvýšenou odpovědností a  ochotou uživatelů silnic převzít riziko. Individuální mobilita může fungovat bezpečně pouze tehdy, když každý uživatel dopravy přijme svoji osobní odpovědnost, při níž zváží své vlastní chování a poté je uvede do shody s obecným prospěchem (Program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011–2020 [EK, 2010]).

Podle Sethi a Racioppi (2008) představují klíčové oblasti pro budoucí preventivní

intervence v dopravě následující okruhy:

ƒƒ kontroly nadměrné rychlosti;

ƒƒ vyloučení z řízení pod vlivem alkoholu;

ƒƒ důsledné prosazování užívání bezpečnostních zařízení (pásů, dětských autosedaček,

motocyklistických helem apod.);

ƒƒ zvýšení výraznosti všech uživatelů dopravy (zlepšení viditelnosti – reflexní prvky na

oblečení, zlepšení viditelnosti zejména dětí, seniorů a cyklistů);

ƒƒ vytváření infrastrukturálních změn v návrzích silnic k zajištění toho, aby zranitelnější

uživatelé silnic (děti, chodci, cyklisté) nebyli vystaveni nadbytečnému riziku při kon

taktu s motorizovanou dopravou.

Zlepšení dopravní bezpečnosti pro populaci v  Evropě nesníží pouze počet dopravních nehod, ale ovlivní i další zdravotní výhody. Mezi ně patři např. snížení znečištění ovzduší zapříčiněné emisemi a následné klimatické změny, ale třeba i obezita způsobená částečně i  motorizací namísto užívání bicyklů či chůze jako alternativních způsobů dopravy. / Dopravní psychologie V tomto kontextu Sethi a Racioppi (2008) uvádějí, že zlepšení dopravní bezpečnosti pro cyklisty a chodce nesníží pouze počet raněných a usmrcených při dopravních nehodách, ale podpoří koncept trvale udržitelné dopravy, která by mohla vést k dalším zdravotním výhodám a poskytnout důležité podmínky pro podporu a rozvoj fyzické aktivity.

Ohledně klimatu, dopravy a energie se rozvíjejí výzkumné práce zaměřené na antropo

genní (člověkem způsobené) klimatické změny, které se stávají ústředním tématem politiků i dopravních odborníků. To není překvapující: doprava představuje jednu z mála oblastí, která přispívá k emisím skleníkových plynů jak absolutně, tak i relativně. Proto vzrůstá požadavek na větší množství výzkumů o  možnostech zmírnění následků klimatických změn v dopravě. Toto by se mělo přenést i do uvažování rizika klimatických změn při každodenních dopravních volbách a praktikách a o určité neměnnosti vzorců mobility. Závěry výzkumu „chytré a rozumné mobility“ v oboru tzv. behaviorální ekonomie jsou vtělovány do analýzy dopravního chování. Úvahy o vzájemné závislosti mnohonásobných doprav a toků – osob, zboží, informací, energie, vody, odpadu atd. – budou stále více zaměstnávat odborníky z dopravy, ekologie, životního prostředí i dopravní psychologie, aby škodlivé exhalace byly postupně snižovány díky používání trvale obnovitelných zdrojů energie pro pohon dopravních prostředků (Anable, Schwanan, Banister, 2012). Naše přežití jako členů společnosti závisí na užívání vody, čistého vzduchu, potravin, fosilních paliv a pohonných hmot z přírodních zdrojů. Tyto obecné zdroje jsou nadužívány kvůli populační explozi. Existují omezené zdroje a tyto zdroje jsou sdíleny stále se rozrůstající populací. Nadužívání obecného zájmu se stane tragickým, protože individuální potřeby začínají poškozovat společné blaho. Hovoří se o tzv. syndromu obecní louky, kdy každé zvýšení počtu ovcí jednotlivých pasáků zvyšuje rychlost vypasení a zhoršuje obnovitelnost louky. Podobně to platí i pro užívání uměle vytvořených „obecních luk“, náchylných k nadužívání. Jedná se především o silnice a dálnice, postavené a udržované z veřejných zdrojů a dostupné pro přepravu všech. Cestujeme, kam, kdy a jak si přejeme, a často přitom porušujeme silniční zákony a pravidla. Štikar s Hoskovcem a Šmolíkovou (2007) k tomuto tématu uvádějí, že je třeba změnit myšlení lidí ze „syndromu obecní louky“ na tzv. syndrom volební, kdy občané jdou k volbám, i když vědí, že jejich individuální hlas celkový výsledek neovlivní. Pro dopravu z  toho vyplývá, že je třeba zvažovat nebezpečí plynoucí z  nepřiměřeného užívání přírodních zdrojů a  podporovat ekologické myšlení v  dopravě, např. užíváním veřejné (městské hromadné) dopravy, zvýšením cyklistické či pěší dopravy atd.

V tomto směru je možno očekávat návrhy na omezování rychlosti na dálnicích, což by

přispělo ke snížení emisí a hladiny hluku, či na zavedení tzv. nízkoemisních zón ve městech. V budoucnosti se výzkumné práce dopravních psychologů zaměří na:

ƒƒ stále se rozšiřující populaci stárnoucích řidičů s cílem usnadnit seniorům aktivní účast

v silničním provozu;

ƒƒ výzkum nejrůznějších aspektů dopravní bezpečnosti;

ƒƒ zlepšení celoživotního vzdělávání, přípravy a chování účastníků silničního provozu;

ƒƒ nové prostředky udržení mobility – elektrická vozítka (tříkolky, čtyřkolky či tzv. auto

nomní robotická vozidla bez řidiče);

ƒƒ zkoumání interakce řidičů jednostopých a dvoustopých vozidel;

ƒƒ potřeby uživatelů silnic se speciálním omezením (handicapovaní);

ƒƒ zlepšení prevence řízení pod vlivem alkoholu (alkolock), drog či nadměrné únavy;

Doprava v současném světě / 19

ƒƒ vliv nejnovějších asistenčních a výstražných systémů ve vozidle na zvýšení bezpečnosti

provozu (např. head-up či augmented reality s projekcí důležitých informací na přední

sklo před řidičem); ƒƒ používání inteligentních semaforů spojených s radarem, které zbrzdí řidiče spolehlivěji

než retardéry; ƒƒ významný vliv chůze či cyklistiky na zdravotní stav; ƒƒ zavádění integrovaných systémů záznamu nehod se standardizovanými přístroji, které

zaznamenávají příslušné údaje před nehodou, během ní a po ní („záznamníky údajů

o nehodách“); ƒƒ zkoumání účinnosti bodového systému za nejzávažnější přestupky a trestné činy v do

pravě, které představují účinný doplněk peněžitých pokut; ƒƒ důraznější a  sofistikovanější kampaně zaměřené na zlepšení bezpečnosti silničního

provozu v jednotlivých zemích EU, včetně ČR; ƒƒ provádění srovnávacích dopravněpsychologických studií v  různých zemích či práce

transdisciplinárních (i mezinárodních) výzkumných týmů.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist