E-kniha: Doplňky stravy -- Jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě – Ivan Mach

Grada Publishing

Ivan Mach

jaké si vybrat při sportu

i v každodenním životě

Doplňky

stravy

Ivan Mach Doplňky stravy jaké si vybrat ve sportu i v každodenním životě TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4842. publikaci Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková úprava Gabriela Janů Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Počet stran 176 První vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4353-0 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8059-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8060-3 (ve formátu EPUB) ISBN 978-80-247-8061-0 (ve formátu MOBI)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

❚ Obsah

1 Je třeba stravu něčím doplňovat? 9

1.1 ❚ Je správné užívat vitaminy a další užitečné látky ve formě doplňků stravy? 9

1.2 ❚ Cožpak to zaručeně funguje, vzít si nějaký doplněk stravy a těšit se

na rychlý a zázračný zdravotní účinek? 10

1.3 ❚ Proč každý potřebuje jiné doplňky stravy a proč na každého působí jinak? 11

1.4 ❚ Jsou tedy doplňky stravy řešením této situace, nebo jen módní vlnou

vyvolanou intenzivní reklamou? 12

1.5 ❚ Proč tolik roste obliba doplňků stravy? 12

1.6 ❚ Jak doplňky dokážou pomoci při prevenci a v boji proti nemocem? 13

1.7 ❚ Proč však doplňky samy o sobě bez podpory zdravou výživou

a případně ještě pohybem nefungují? 18

2 J ak se vyznat v doplňcích stravy 19

2.1 ❚ Co jsou doplňky stravy 19

2.2 ❚ Jak lze doplňky stravy rozdělit 21

2.3 ❚ Proč je naše strava neúplná? 26

2.4 ❚ Vyznáte se v etiketách? 28

2.5 ❚ Kdo doplňky testuje, registruje a schvaluje? 31

2.6 ❚ Jak nabídnout doplněk v lékárně nebo ve fitcentru? 32

3 J ak doplňky stravy působí 35

3.1 ❚ Co je biologická využitelnost? 35

3.2 ❚ Před jídlem, nebo po jídle? 38

3.3 ❚ Léky, nebo doplňky stravy? 38

3.4 ❚ Cena a kvalita doplňků stravy 39

3.5 ❚ Platit jen za to, co se vstřebá 41

3.6 ❚ Placebo efekt 42

3.7 ❚ Lékaři a doplňky stravy 44 3.8 ❚ Působí na každého stejně? 46 3.9 ❚ Vedlejší účinky 48 3.10 ❚ Doplňky stravy a aditiva 48 3.11 ❚ Denní doporučená dávka 49 3.12 ❚ Hrozí předávkování? 50 3.13 ❚ Mohou se doplňky stravy vzájemně podporovat? 51 3.14 ❚ Mohou doplňky stravy působit i proti sobě? 53 3.15 ❚ Doplňky stravy a těhotenství 54 3.16 ❚ Příklady suplementačního plánu 56 P řehled doplňků stravy podle skupin 59

4.1 ❚ Vitaminy 59

4.2 ❚ Minerální látky 64

4.3 ❚ Antioxidanty 72

4.4 ❚ Rostlinné extrakty 84

4.5 ❚ Doplňky stravy na hubnutí 92

4.6 ❚ Látky na povzbuzení – stimulanty 101

4.7 ❚ Doplňky stravy prospívající činnosti mozku 103 4.8 ❚ Doplňky stravy na problémy s klouby 106 4.9 ❚ Doplňky stravy s mastnými kyselinami 111 4.10 ❚ Probiotika 116 4.11 ❚ Enzymy 118 4.12 ❚ Hormony 119 4.13 ❚ Doplňky stravy sportovců 125 4.14 ❚ Doping 141

5 Zá věr – Sám sobě výživovým poradcem 148

Přílohy 150

❚ Doplňky stravy a zdravotní problémy (příklady řešení) 150

❚ Jednotky hmotnosti užívané u doplňků stravy 152

❚ Používané zkratky 152

❚ Jednotky energie 153

❚ Přepočet mezinárodních jednotek na jednotky hmotnosti vitaminů 153

❚ Skupiny doplňků stravy dle obsahu účinné látky 154

❚ Tabulka výživových hodnot běžných potravin 163

❚ Přehled ve sportu zakázaných látek z hlediska dopingu 166

Literatura 171 Rejstřík doplňků stravy 173

❚ P oděkování

Děkuji všem svým minulým i současným spolupracovníkům a kolegům za cenné

nápady a průběžnou inspiraci k napsání kapitol této knihy, zejména mému nezapo

menutelnému školiteli dr. Josefu Vepřekovi-Šiškovi, CSc. Také děkuji stovkám klientů,

osobností a sportovců, kteří byli ochotni řídit se mými suplementačními a nutričními

návrhy, plány a návody, a tak mi pomohli k získání cenných praktických zkušeností

s doplňky stravy, posluchačům mých přednášek na seminářích a konferencích za inspi

rativní dotazy, náměty a připomínky a také čtenářům mých článků v časopisech a na

internetu za pozornost, kterou jim věnovali. Jmenovitě děkuji Mgr. Aleně Wernerové

za možnost konfrontovat poznatky z literatury se současnou lékárenskou praxí, pri

mářce MUDr. Haně Zelenkové, CSc., MUDr. Jaroslavu Větvičkovi, Doc. MUDr. Zdeňkovi

Vilikusovi, CSc. a RNDr. Janu Kvíčalovi, CSc. za cenné odborné podněty. Za poskytnutí

řady odborných podkladů z praxe jsem zavázán firmám Pragosoja, Penco (jmeno

vitě Doc. Ing. Mojmíru Rannému, DrSc.), Nutrend, Aminostar, Pharma Nord, Walmark

a časopisu Muscle & Fitness. Ing. Aleši Máslovi děkuji za pečlivé odborné úpravy dru

hého vydání této knihy. Současně vděčím svým nejbližším za trpělivost a za poskyt

nutí klidného zázemí k sepsání této publikace.

Je třeba stravu něčím doplňovat? ❚ 9

1 ❚ Je třeba

Stravu něčím

dOPlňOvat? Ta kritická období, kdy se zajímáte o dostatečný přísun vitaminů, dobře všichni znáte. Jsou to například podzimní plískanice, s nimiž ruku v ruce přicházejí chřipkové epidemie. Anebo střídání ročních období, návraty z dovolených, prudké teplotní změny, stres v zaměstnání... Správně tušíte, že např. obsah vitaminu C v jeho tradičně nejvydatnějších zdrojích, jakými jsou brambory, kořenová zelenina a jablka, klesá např. na jaře díky zimnímu skladování obzvlášť prudce. Nebo si naopak řeknete – žádný problém, vždyť obchody jsou dnes plné čerstvého ovoce a zeleniny z dovozu plných vitaminů. Ale nejste si docela jisti, kolik těch vitaminů v nich vlastně je. A pak se vyrojí ještě další a další otázky... 1.1 ❚ Je správné užívat vitaminy a další užitečné

látky ve formě doplňků stravy?

Leckomu by se opravdu mohlo zdát, že díky dnešnímu velmi pestrému trhu s potravinami už můžeme nakoupit přímo vzorový potravinový „koš“ plný zdravotně prospěšných látek. Bez ohledu na roční období bude stále plný účinných vitaminů, minerálů a stopových prvků, protože už obvykle víme, kde je hledat (vápník v mléce, vitaminy v ovoci atd.) a vůbec nic doplňovat k němu, zdá se, už nepotřebujeme. Zdá se, že jej dokonce sami můžeme namíchat tak pestře (díky exotickým potravinovým zdrojům, fortifikovaným, tj. obohaceným potravinám, různým fitness kuchařkám a tisícům receptů, které na nás chrlí vydavatelé knih, magazínů a všechny televizní kanály), že v něm žádná živina (bílkoviny, sacharidy, tuky) ani mikroživina (vitaminy a minerály) prostě už z principu nemohou chybět. Je však takto namíchaná, pestrá strava opravdu zárukou, že v ní nic nechybí? Kdo občas sleduje reklamu v různých časopisech, musí si nutně položit otázku, zda není užívání doplňků stravy (nesprávně též doplňků výživy, potravních či potravinových doplňků, nutraceutik, suplementů) jen nějakou módní hysterií. Jako spotřebi❚ Doplňky stravy telé jsme právem opatrní a takovým dojmem na nás mohou působit bombastické reklamní kampaně některých výrobců. Myslí to s námi opravdu dobře a upozorňují nás na dietologické přednosti svého výrobku, nebo nás vědomě klamou a nutí nás ke spotřebě něčeho, co jim má jen zvýšit obrat? Je smutnou skutečností, že výsledkem mnohých kampaní, které nás mohou vodit za nos, je jen určitá nadspotřeba výrobku nebo příslušné skupiny výrobků (např. přípravky na hubnutí) a snad i nějaká daň jdoucí do společné kapsy (např. i u takové skupiny potravinářských výrobků, jako jsou tabákové výrobky). Ještě smutnější je, že zatímco jedni slepě „nadspotřebovávají“, tloustnou a vydávají miliardy na léčení zdravotních důsledků této přemrštěné spotřeby, jiní na planetě hladovějí a nedostává se jim peněz ani na tu nejzákladnější zdravotnickou péči. Jsem přesvědčen, že pečlivým výběrem stravy a jejím cíleným doplňováním lze vyrovnat některé zjevné disproporce ve stravování, např.: ❱ rozdíl mezi doporučenou energetickou potřebou a skutečnou spotřebou energie (např.

u podvýživy nebo nadvýživy, u tzv. diet); ❱ rozdíl mezi biologickými nároky organismu na některé látky a jejich reálným nedostat

kem (tzv. karencí, např. u jódu); ❱ omezit některá zdravotní rizika (ochranný, tj. protektivní efekt výživy a jejích doplňků),

která vyplývají z nesprávných výživových návyků, jako jsou např. obezita (v ČR asi 25 %)

nebo nadváha (v ČR dokonce asi 50 %). A následně se zákonitě zeptáte... 1.2 ❚ Cožpak to zaručeně funguje, vzít si nějaký

doplněk stravy a těšit se na rychlý a zázračný

zdravotní účinek?

Ne, ani u doplňků stravy nejde o žádné zázraky, je-li výrobce seriózní. Jde jen o to, doplňovat to, co nám ve stravě chybí, nebo to, co na nás obzvláště v různých fázích života (dětství, dospívání, těhotenství, laktace, stáří) nebo při různém zatížení (duševně a fyzicky pracující, sportovci, vojáci) pozitivně působí. Je řeč o těch složkách výživy, které senioři nebo sportovci, ale i těhotné nebo kojící ženy prostě potřebují více než ti ostatní. S věkem např. klesá vstřebatelnost některých složek důležitých z hlediska výživy, hůře se zadržují v organismu nebo se naopak bez užitku více z těla vylučují (chrom, vápník). A to nemluvím o těch užitečných látkách, které si tělo vytváří samo a ve vyšším věku se jejich tvorba snižuje, přestože jejich potřeba neklesá (např. koenzym Q10).

Je třeba stravu něčím doplňovat? ❚ 11

1.3 ❚ Proč každý potřebuje jiné doplňky stravy

a proč na každého působí jinak?

Možná vás překvapí, že některé veledůležité minerály (např. deficitní selen, chrom

nebo fluor) intenzivními zemědělskými a některými nešetrnými potravinářskými tech

nologiemi (např. mletí obroušených zrn obilovin) z potravinového řetězce v poslední

době už prostě vymizely nebo jsou v něm zastoupeny zcela nedostatečně. O konzer

vování konzervačními přísadami nebo smažení pokrmů, při nichž dochází ke zjev

nému znehodnocování vitaminů teplem a některými konzervanty, ani nemluvě. Je to

podobné jako s některými živočišnými a rostlinnými druhy, které postupně vymírají,

i když se ještě před několika desítkami let dobře rozmnožovaly. Podle zjištění WHO

(Světové zdravotnické organizace) bychom například měli přijmout 2× více selenu

než průměrně spotřebováváme. Je to dáno tím, že zemědělské půdy u nás a hlavně

v severní Evropě jsou na selen všeobecně velmi chudé. Také je známo, že s věkem

se potřeba některých látek rapidně zvyšuje, protože účinnost jejich vstřebávání klesá

(vápník) nebo jejich tvorba v těle se s přibývajícími léty postupně zastavuje (vitami

nům podobný koenzym Q10, který sehrává klíčovou roli při tvorbě buněčné energie).

A to ještě nemluvím o nutnosti vyšší spotřeby vitaminů a minerálních látek u těch, kteří

holdují alkoholu, cigaretám a kávě, mají obecně velmi nezdravé životní návyky, trpí

různými nemocemi (např. diabetem) nebo jsou vystaveni častým stresům. Obvykle

platí, že když doplněk stravy opravdu zabere, tak je to většinou způsobeno

tím, že v organismu aktivní a účinná látka z doplňku (tzv. potravní doplněk)

prostě chybí nebo je jí nedostatek. To obvykle poznáme nejdříve za jeden

měsíc od začátku užívání.

Musím s politováním konstatovat, že jako průměrní spotřebitelé jsme od vysněného ideálu

pestré a vyvážené výživy, kterou si můžeme dopřát nejenom v „dokonalém“ hypermarketu

s mnoha tisíci potravinových položek, ještě na hony daleko. Můžeme jen závidět našim

předkům, kteří na tom byli s výživnými hodnotami tehdejších skutečně přírodních a nera

finovaných potravin o mnoho lépe, i když jejich výběr potravinových druhů byl mnohem

omezenější. Vždyť dnešní obří hypermarket nabízí okolo 10 000 druhů potravinářských

výrobků! Dnes jsme však i v tomto spotřebitelském „ráji“ omezováni jednak znalostmi

(cožpak každý ví, ve kterých potravinách hledat např. selen nebo chrom, pokud vůbec

ještě nějaký v potravinovém řetězci zbyl), stravovacími návyky (hodně solíme, pijeme málo

vody, jíme hodně tuků a výrobků s cholesterolem, stravujeme se nepravidelně a ve spě

chu, přijímáme málo vlákniny atd.), peněženkou (můžeme si vždy dovolit mít denně na

stole například kvalitní mořské ryby a plody moře, které jsou ideálním zdrojem některých

živin a mikroživin), sezónností a s ní spjatou cenou (vitaminy z ovoce a zeleniny v zimě)

a objemem potravin (přijmout doporučovaných 30 g vlákniny denně znamená sníst až

1000 g ovoce nebo zeleniny, což však leckoho nadýmá).❚ Doplňky stravy 1.4 ❚ Jsou tedy doplňky stravy řešením této

situace, nebo jen módní vlnou vyvolanou

intenzivní reklamou?

Ano, zdá se, že doplňky stravy, které jsou po ruce, jsou nyní určitým řešením těchto nedostatků. Seriózní reklama se někdy může stát namísto pouhého humbuku, který nás už asi omrzel, překvapivě užitečným pomocníkem (a také by měla!), protože nám pomáhá orientovat se v široké nabídce. Nejenom díky této „osvětě“ se začneme na doplňky postupně dívat jako na moderní pomocníky, doplňující neúplný potravinový koš, podporující celkové zdraví a kondici a příznivě působící při různých problémech (např. lámání nehtů – selen, metionin, kolagen, krvácení dásní – koenzym Q10, špatné prokrvení končetin – ginkgo biloba, řídnutí kostí – vápník a hořčík aj.), a to v každém věku. Začneme jim věřit obvykle až tehdy, když s nimi anebo s některými z nich získáme první pozitivní zkušenost, nebo ji převezmeme od důvěryhodného známého, kterému pomohly. Doplňky stravy budou hlavně v budoucnu hrát ve výživě starších osob stále důležitější roli. Sehrají ji však podle mého názoru hlavně na poli prevence, až se budou výkony lékařů méně měřit body za mnohdy komplikované odborné výkony spojené s hospitalizací, ale více počtem zdravých seniorů, kteří žádné drahé léčebné metody nemusejí podstupovat, protože jejich zdraví je dobře udržované a přiměřené jejich věku. Z tohoto hlediska existují kromě seniorů i další rizikové skupiny, např.: ❱ ženy po menopauze; ❱ pacienti s hypertenzí léčenou tzv. statiny, tj. léky s vedlejšími účinky, které však lze vhod

nou suplementací dobře kompenzovat (koenzym Q10); ❱ osoby léčené na popáleniny; ❱ osoby suplementované léčebnými dietami (riziko karence některých vitaminů nebo

minerálních látek). 1.5 ❚ Proč tolik roste obliba doplňků stravy? Umějí totiž chytře vyvážit skryté i zjevné nedostatky naší výživy (nedostatek jódu, selenu, vlákniny, některých vitaminů atd.) a zpomalit proces stárnutí, zlepšit regeneraci u sportovců a zvýšit jejich výkonnost (řada tzv. antioxidačních přípravků, např. koenzym Q10, ginkgo biloba a selen). Také redukují nepříznivé účinky životního prostředí (ultrafialové záření, pronikající ozónovými dírami – beta-karoten), znečištěného průmyslovými plyny a dalšími nečistotami (antioxidační vitaminy C, E, beta-karoten, selen a zinek aj.). Mnohé

Je třeba stravu něčím doplňovat? ❚ 13

z nich působí preventivně proti civilizačním nemocím (rakovina, infarkt, parodontóza, cuk

rovka), ale mohou být také využity při jejich přímé nebo doprovodné či podpůrné terapii

(např. koenzym Q10 při léčení srdeční slabosti, parodontózy i únavových syndromů).

Lidé, kteří chtějí prožít aktivní a zdravý život nebo trvale podávat dobrý fyzický a duševní

výkon, usilují o to, aby vypadali a cítili se dobře. Doplňky stravy po vlastních zkušenos

tech tedy upřímně vítají. Nechtějí se smiřovat s takovými běžnými symptomy zdravotního

dyskomfortu, jako je bolení hlavy (doplňky s hořčíkem, extraktem z listů stromu ginkgo

biloba), zácpa (obohacování stravy vlákninou), únava (koenzym Q10, dodávající životní

energii a sílu), bolesti kloubů (selen, vápník a hořčík na kosti, želatina) či vysoký cholesterol

(náhražky rybího tuku s nenasycenými omega-3 mastnými kyselinami). Těm, kteří chtějí

být fit a dosáhnout ideální hmotnosti, pomáhají kromě pohybu přípravky s chromem sta

bilizující hladinu krevního cukru a karnitinem, což je látka podobná vitaminům, podporu

jící spalování tuků.

1.6 ❚ Jak doplňky dokážou pomoci při prevenci

a v boji proti nemocem?

Selen a prevence rakoviny prsu. Podle některých výzkumů by měly ženy se zvýšeným,

geneticky podmíněným rizikem rakoviny prsu užívat selen v tabletách. Podle výzkumníků

mají tyto ženy v těle určité geny, které představují genetické predispozice k této zhoubné

nemoci. Jejich aktivitu však lze potlačit zvýšenými dávkami selenu. Selen se naváže na

specifické bílkoviny obsažené v prsních žlázách a tyto selenoproteiny chrání tkáň před

vznikem novotvarů. Současně se aktivuje antioxidační enzym glutathionperoxidáza, která

má také protirakovinný účinek. Tyto výzkumy navázaly na výzkum kolektivu amerických

vědců vedených prof. Clarkem, který při pokusech s 1312 osobami již v r. 1996 zjistil, že

podávání selenu snižuje riziko rakoviny plic, tlustého střeva a prostaty.

Chrom a strava. Denní doporučená dávka chromu jako tranzitního stopového prvku se uvádí

v rozmezí 50–200 mikrogramů (1 μg = 1 miliontina gramu). V průmyslově rozvinutých zemích

však jeho denní příjem této hodnoty bohužel nedosahuje, což bývá spojováno se snížením tzv.

glukózové tolerance a s nižší aktivitou inzulinu ve tkáních vedoucích nezřídka k obezitě a k dia

betu 2. typu. Podle výzkumů amerických vědců přijímají ve stravě američtí muži jen 33 mikro

gramů a ženy 25 mikrogramů chromu denně. Podobná situace je i v Evropě. Kdo pravidelně

nezařazuje do svého jídelníčku bio maso, celozrnné pekárenské výrobky v bio kvalitě, cereálie

s otrubami, zelené fazole, hrášek či brokolici, trpí pravděpodobně nedostatkem chromu. Jeho

deficitem mohou trpět i ti, kteří ve zvýšeném množství pijí nápoje s vysokým obsahem jedno

duchých cukrů a hodně sladí. Jednoduché cukry totiž ztráty chromu zvyšují.

14 ❚ Doplňky stravy

Pozor na statiny! Při varovně zvýšené hladině cholesterolu lékaři předepisují statinové

léky (Pravastatin, Lovastatin, Simvastatin, Atorvastatin, Cerivastatin aj.). Jejich úlohou v těle

je, aby zablokovaly hned první krok při vlastní syntéze cholesterolu, kdy vzniká tzv. kyselina

mevalonová. Současně s její tvorbou však statiny chemicky blokují syntézu tělu vlastního

koenzymu Q10 v játrech, takže užívání statinů může snížit tělesnou produkci přirozeného

Q10 až o 40 %. Na druhé straně je řada kardiomyopatií (srdečních slabostí) spojována

s nedostatkem koenzymu Q10 v srdečním svalu. Při léčení kardiovaskulárních poruch způ

sobených zvýšenými hladinami cholesterolu a jeho usazováním v cévách může být tedy

užívání statinů kontraproduktivní, což se dlouho nevědělo. Proto se doporučuje pacien

tům se zvýšeným cholesterolem nejdříve používat kapsle s rybím tukem a koenzym Q10,

kterými lze hladinu cholesterolu přirozeně snížit až o 20 %. Předepíše-li lékař statiny, pak

by se jejich vedlejší účinky měly současně minimalizovat užíváním koenzymu Q10. V sou

časné době se na celém světě léčí statiny asi 50 milionů osob a z toho velká část prokaza

telně trpí jejich nepříznivými vedlejšími účinky (myopatie).

Koenzym Q10 proti Parkinsonově nemoci. Američtí vědci zjistili, že vyšší dávky koen

zymu Q10 zpomalují nástup projevů obávané Parkinsonovy nemoci, jako jsou snížená

hybnost, třes rukou a nohou a přerušovaná řeč. Podle magazínu Archives of Neurology lze

tyto symptomy snížit podáváním koenzymu Q10 až o 44 %. Prokázala to jedna americká

studie provedená na 80 pacientech s Parkinsonovou nemocí. Nejlepších výsledků bylo

dosaženo u postižených, kteří denně užívali 1200 mg koenzymu Q10. Mechanismus půso

bení Q10 u Parkinsonovy choroby není zatím ještě zcela prozkoumán, ale zdá se, že jeho

léčivý účinek souvisí s podporou metabolismu nervových buněk, v jejichž mitochondriích

se tvoří dostatek energie.

Koenzym Q10 ve stomatologii. Český odborný časopis Stoma Tip přinesl hodnocení

zkušeností českých stomatologů s koenzymem Q10 z posledních několika let. Odbor

níci konstatují, že u pacientů s chorobnými změnami parodontu a sliznice úst bylo po

léčebné kúře s Q10 prokázáno značné oživení metabolismu postižených tkání (tzv. tro

fiky), útlum zánětlivých procesů povzbuzením vlastní imunity a potlačení škodlivých

mikroorganismů ve prospěch užitečné ústní mikroflóry. U všech věkových kategorií paci

entů s gingivitidou, parodontitidou a aftózní stomatitidou bylo při užívání koenzymu

Q10 zaznamenáno markantní zlepšení proti výchozímu stavu. Souběžně s parodonto

logickou péčí a zlepšením hygienických návyků pacienta (důkladné čištění kartáčkem

a zubní nití, popř. mezizubním kartáčkem) došlo k rychlému zpomalení patologických

procesů. Nejzajímavější je, že u starších pacientů a jedinců s výrazněji poškozeným paro

dontem bylo patrné největší zlepšení oproti výchozímu stavu. Čím je tedy onemocnění

závěsného aparátu (parodontu) závažnější, tím viditelnější je efekt koenzymu Q10. Na

3. sympoziu mezinárodní vědecké asociace International Coenzyme Q10 Association

v Londýně bylo předneseno několik závažných sdělení, která ukazují na stále se rozšiřu

jící léčebné možnosti koenzymu Q10:

Je třeba stravu něčím doplňovat? ❚ 15

Léčba fibromyalgie. Pro tuto obávanou nemoc, kterou trpí zejména ženy středního

věku, jsou typické bolesti kosterního svalstva, zvýšená únava a deprese. Podle výzkumů se

jako léčebná terapie osvědčilo podávání směsi koenzymu Q10 (200 mg) a výtažku z listů

ginkgo biloba (200 mg). Tato směs byla testována po dobu 84 dní na fibromyalgických

osobách a vědci zkoumali, jak se po užívání této směsi (v porovnání s placebem) zvýšila

kvalita jejich života. Zjistili, že ke zlepšení došlo u 64 % pacientů, což je velmi povzbudivý

nález zejména proto, že tradiční léčebné postupy u této choroby zatím selhávají.

Koenzym Q10 a migrény. Léčba dlouhodobých migrén s nespecifickými příčinami bývá

nezřídka pro lékaře tvrdým oříškem. Zdá se však, že u osob, které trpí těmito obtížemi déle

než jeden rok, dobře zabírá suplementace koenzymem Q10 v denní dávce 150 mg po

dobu nejméně 3 měsíců. Dvě třetiny z 31 testovaných osob pocítily díky tomuto způsobu

léčení úlevu, spočívající v poklesu symptomů migrén o celých 50 %. I když další výzkumy

ještě pokračují, už nyní se zdá, že lékaři mohou doporučovat zvýšené dávky Q10 jako

jednu z možností léčby obávaných migrén.

Glukosamin proti bolestem v  kolenou. Nezávislá tisková agentura Reuters přinesla

ve své zdravotní sekci informaci, že podávání glukosaminových přípravků může zbavit

postižené osoby nepříjemných bolestí kolen, které snižují jejich hybnost. Citovala jednu

práci, která dokumentovala zlepšení u 88 % ze 46 dobrovolníků, kteří užívali glukosamin

po dobu 12 týdnů. U skupiny užívající placebo se zlepšení projevilo pouze u 17 %, což je

velmi dobrý výsledek. Již dříve se vědělo, že glukosamin zpomaluje degeneraci chrupav

čitých tkání v kolenou a projevy osteopenie. Vedlejší efekty se při užívání glukosaminu

neprojevily vůbec nebo jen v ojedinělých případech (bolest hlavy, žaludeční nevolnost

a pálení žáhy).

Antioxidanty chrání zrak. Podle některých odborníků lze potlačit průběh senilní dege

nerace oční čočky, která ve vyšším věku vede obvykle ke slepotě, užíváním vitaminů C,

E, beta-karotenu a zinku. Proto se doporučuje osobám starším 55 let, aby si chránily zrak

užíváním těchto antioxidantů. Američtí vědci testovali 3640 pacientů ve věku 55–80 let

a zjistili, že u osob užívajících směsi antioxidantů se zinkem se riziko onemocnění snížilo až

o 30 %. Nejlepší účinky byly získány u směsi 500 mg vitaminu C, 400 m.j. vitaminu E, 15 mg

beta-karotenu a 80 mg zinku.

Kyselina listová a novorozenecká leukémie. Výhody užívání kyseliny listové v těhoten

ství za účelem snížení rizika vrozených novorozeneckých vad (např. rozštěpu páteře nebo

rtu) jsou dostatečně známé. Nyní ale vědci zjistili (dle článku v magazínu Lancet), že užívání

této látky v kombinaci s železem snižuje riziko tzv. akutní lymfoblastické leukémie u novo

rozenců, a to až o 60 %. Tato nemoc je velmi zákeřná, nejsou zatím známy žádné rizikové

faktory a většina onemocnění končí smrtí. I když se předpokládá, že mechanismus působení

kyseliny listové a železa je spojen s dělením buněk, výzkumné práce dále pokračují.

+

16 ❚ Doplňky stravy

Zinek a  kyselina listová zvyšují plodnost u  mužů. U mužů, kteří mají problémy

s plodností, může pomoci podávání zinku a kyseliny listové. Uvádějí to holandští vědci,

kteří zjistili, že podáváním těchto látek lze u mužů s poruchou plodnosti zvýšit počet aktiv

ních spermií v semeni až o 74 %. Studie, provedená na 100 mužích s poruchami plodnosti

neznámého původu a na skupině s placebem, trvala 26 dní, kdy byly mužům podávány:

a) zinek a kyselina listová;

b) zinek.

Nejlepších výsledků bylo dosaženo ve skupině mužů, přijímající zinek s kyselinou listovou.

Výzkumy dále pokračují.

Homocystein a kyselina listová. Zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi považují lékaři

stále častěji za předzvěst blížícího se kardiovaskulárního problému, spojeného se zvýše

nou krevní srážlivostí. Epidemiologické studie prokázaly, že zvýšený homocystein je závaž

ným rizikovým faktorem aterosklerózy a infarktu. Vědci dále zjistili, že zvýšenou hladinou

homocysteinu většinou trpí ti, kteří mají současně sníženou hladinu kyseliny listové v krvi.

Ta převádí škodlivý homocystein na neškodný methionin, a když kyselina listová v těle

chybí, homocystein se hromadí a riziko kardiovaskulárních potíží se prohlubuje. Aktivitu

kyseliny listové při redukci homocysteinu podporují ještě další vitaminy skupiny B – vita

min B6 a B12. Proto Americká kardiologická asociace doporučuje při známkách hyper

homocysteinemie (zvýšená hladina homocysteinu) užívat kombinaci těchto vitaminů

v doplňcích stravy.

Kyselina listová proti rakovině slinivky. Američtí vědci publikovali zjištění, že kyselina

listová ze skupiny vitaminů B snižuje riziko rakoviny slinivky břišní. Po dobu 13 let sledo

vali 27 101 kuřáků mužského pohlaví dotazníkovou metodou. Zjistili, že 157 kuřáků, kteří

v tomto období na rakovinu slinivky zemřeli, mělo snížený příjem kyseliny listové. Naopak

u těch kuřáků, kteří měli ve stravě kyseliny listové dostatek, bylo riziko onemocnění o 50 %

nižší. Podle vědců lze tyto závěry rozšířit i na ženskou populaci.

Děti s nízkou porodní váhou lze chránit zinkem. Když maminky užívají během těho

tenství zinek, mohou výrazně snížit rizika infekcí u novorozenců. Prokázala to studie prove

dená na 184 indických ženách, z nichž 81 porodilo děti o nižší hmotnosti než 2 500 g. 99

ženám v kontrolní skupině bylo podáváno jen placebo (neúčinná náhražka). Ve srovnání

s placebem bylo ve skupině dětí s nízkou porodní váhou, jejichž matky užívaly před poro

dem 30 mg zinku denně, o 32 % méně průjmových onemocnění, o 74 % méně onemoc

nění úplavicí a o 61 % méně onemocnění impetigem (svědivou puchýřnatou vyrážkou).

Mastné kyseliny omega-3 chrání před rakovinou prostaty. Existuje bezpočet prací

o tom, jak tyto kyseliny obsažené v rybím tuku chrání před kardiovaskulárními onemocně

ními. Nyní vědci ve Švédsku zjistili, že tyto látky poskytují dobrou prevenci proti rakovině

prostaty. Byla publikována studie na 6 272 mužích, kteří byli sledováni v průběhu 30 let. Ti,

Je třeba stravu něčím doplňovat? ❚ 17

kteří nejedli ryby vůbec nebo je jedli jen příležitostně, trpěli rakovinou prostaty 3krát čas

těji než ti, kteří jedli ryby pravidelně, a to zejména ryby s vyšším obsahem mastných kyse

lin omega-3, jako jsou sardinky, makrely a sledi. Již dřívější studie prokázaly, že omega-3

mastné kyseliny zastavují růst rakovinných buněk v prostatě. Podle Světové zdravotnické

organizace (WHO) postihuje rakovina prostaty 21 mužů na každých 100 000 jedinců, a to

nejvíce v USA a severozápadní Evropě.

Ginkgo biloba zlepšuje paměť. Velmi dobře zdokumentovaným podáváním extraktu

z listů ginkgo biloba lze pozitivně ovlivňovat mozkové funkce pacientů trpících demencí.

Potvrzuje to 33 vědeckých prací, které byly dosud provedeny na různě velkých souborech.

Nyní se plánuje další velká studie na 400 dementních pacientech, která by měla prokázat

léčivý účinek ginkgolidů z listů jinanu dvoulaločného spočívající ve vasodilatačním a anti

oxidačním působení extraktu. Proto byly některé přípravky s tímto extraktem zaregistro

vány jako léky.

Nadbytečné vitaminy? Často se setkáváme s doporučením, že k běžné přirozené stravě

už není třeba užívat žádné vitaminy, které prý pro organismus představují spíše zátěž než

výhodu. Podle článku v prestižním lékařském magazínu JAMA je tomu právě naopak,

protože ani pestrá strava, ochuzená o účinné složky nešetrnými potravinářskými techno

logiemi, často neobsahuje vitaminy v doporučovaných množstvích. Autoři přehledného

referátu o významu vitaminů v prevenci chronických onemocnění dospělých uvádějí, že

suboptimální dávky kyseliny listové, vitaminu B12 a B6 jsou rizikovým faktorem kardiovas

kulárních chorob, rozštěpu páteře u novorozenců, rakoviny prsu a tlustého střeva. Snížený

příjem vitaminu D je zase rizikovým faktorem osteopenie a nízké hladiny antioxidačních

vitaminů A, E a C zvyšují riziko celé řady dalších chronických onemocnění. Proto se vyplácí

věnovat pozornost nejen skladbě jídelníčku, ale i doplňování vitaminů.

Proti průjmům. Tzv. probiotika, tj. živé bakteriální kultury oživující činnost tělesné střevní

mikroflóry, mohou hrát úspěšnou roli v prevenci průjmů, které se někdy dostavují jako

vedlejší účinek léčby antibiotiky. Jako probiotické bakterie s protiprůjmovým účinkem byl

úspěšně testován kmen Saccharomyces boulardi (z kvasnic), Enterococcus a Lactobacillus

acidophilus ze zakysaných mléčných výrobků. Ukázalo se, že právě bakterie z přírodních

zakysaných mléčných výrobků doplněné probiotickým doplňkem stravy působí při pre

venci průjmových onemocnění nejúčinněji.

Pyknogenol zabraňuje oslepnutí. Retinopatie je nejčastější příčinou oslepnutí

u lidí mladších 60 let, zejména u diabetiků. Toto onemocnění představuje degenerativní

proces, při němž se zužují neobyčejně tenké a křehké krevní kapiláry v sítnici oka až do

úplného oslepnutí, které nelze bohužel nijak vyléčit. Průběh onemocnění lze však účinně

zvrátit velmi účinným lékem z výtažku kůry přímořské borovice, který se nazývá pyknoge

nol a má silné antioxidační účinky. V jedné studii s placebem byl podáván extrakt z kůry ❚ Doplňky stravy čtyřiceti retinopatickým pacientům – diabetikům – v množství 150 mg/den. U čtyř pětin nemocných užívajících pyknogenol po dobu dvou měsíců bylo zaznamenáno výrazné zlepšení, které se však vůbec neprojevilo u srovnávací skupiny s placebem. Podle této studie se pyknogenol dobře váže na kolagen a elastin, což jsou bílkoviny obecně zodpovědné za pevnost a propustnost buněčných stěn. Účinkem volných radikálů, dopadajících na sítnici oka, se jejich pevnost narušuje, což lze zvrátit právě užíváním velmi silného antioxidantu – pyknogenolu, který nebezpečné volné radikály zneškodňuje. 1.7 ❚ Proč však doplňky samy o sobě bez

podpory zdravou výživou a případně ještě

pohybem nefungují? Dívejme se na doplňky stravy, které nám přinesla moderní doba, jako na užitečný nástroj, obnovující síly, zdraví a podporující kvalitu života i výkonnost. Uvědomme si, že pro naše zdraví musíme dělat více hlavně na úseku prevence, jejíž neoddělitelnou součástí je komplexní zdravá výživa obohacená doplňky stravy tam, kde jsou opravdu třeba, a pěstovat aktivní životní styl. Vždyť podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO): Zdraví představuje stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody a lze ho ovlivňovat zevně, tj. doplňky stravy, ale i vnitřně. Bez zdravého životního stylu totiž ani doplňky nefungují jako nějaká samospasitelná náhrada pohybu a tělesné aktivity, a to zejména ve vyšším věku. Např. při osteoporóze, kterou v ČR trpí okolo 1 milionu žen středního a vyššího věku, se vedle léků a doplňků s vápníkem jako součást terapie doporučuje pravidelné zatěžování kloubů chůzí a cvičením, aby kostní trámčina neřídla v důsledku přirozeného stárnutí. Jestliže jsme celý den fyzicky nečinní, nečekejme od přípravků s extraktem z ginkgo biloba, že se jimi tělo dokonale prokrví. A tak bychom mohli pokračovat. Pohyb, životospráva a doplňky stravy mohou být v odůvodněných případech podstatně lepším řešením než některé léky, které mají nejednou vedlejší účinky. Místo naléhání na předepsání léků se poraďte s vaším lékařem nebo dietologem (výživovým poradcem) a vyzkoušejte sami na sobě, které doplňky stravy, jež jsou dnes v lékárnách tak bohatě zastoupeny, by mohly být jejich bezpečnější alternativou! V poněkud obsáhlejším úvodu jsem vám schválně položil několik otázek, které jako výživový poradce dostávám nejčastěji. Na ně a na spoustu dalších se spolu s vámi budu snažit v této knize najít pokud možno vyčerpávající odpovědi. Netvrdím, že naše strava je jako celek chudá na potřebné živiny a nezdravá, ale s případy, kdy jsou porušována základní pravidla výběru plnohodnotných potravin, jejich šetrnějších kuchyňských úprav a jejich skladování, se setkávám velice často. Máte i vy podobné zkušenosti?

Jak se vyznat v doplňcích stravy ❚ 19

2 ❚ Jak Se vyZnat

v dOPlňCíCh

Stravy

2.1 ❚ Co jsou doplňky stravy Asi už tušíte, že ať děláme, co děláme, můžeme naši stravu považovat trvale za komplexní (úplnou) jen ztěží. Buď v ní něco chybí absolutně, protože její zdroje – potraviny – nejsou stále nebo jen občas (např. brambory na jaře) komplexní. Anebo je její nekomplexnost jen relativní, když vznikne zvýšená potřeba některé složky stravy, např. s postupujícím věkem, nemocí, rekonvalescencí, fyzickým či duševním zatížením. Oba tyto nedostatky můžeme celkem úspěšně eliminovat, když stravu vhodně doplníme. Čím jiným než doplňky stravy! V běžném životě se však setkáme ještě s dalšími „laickými“ a hodně rozšířenými názvy pro tyto doplňky, které se ne vždy přesně a v souladu se zákonnými standardy užívají: ❱ potravinové doplňky (starší název); ❱ potravní doplňky; ❱ doplňky výživy (starší název); ❱ suplementy (název užívaný zejména ve sportu, též doplňky sportovní výživy nebo zkrá

ceně sportovní výživa); ❱ nutraceutika (odborně dietologický název); ❱ nutriční doplňky; ❱ dietetika; ❱ parafarmaceutika; ❱ doplňková výživa (název užívaný obvykle jako označení souboru doplňků, též suple

mentace); ❱ potraviny určené pro zvláštní výživu (např. kojeneckou výživu, pro redukční diety,

dále při zvýšeném tělesném výkonu zvláště sportovním, potraviny bezlepkové, bez

fenylalaninu, bez sodíku a doplňky stravy). Přidržíme-li se však příslušných vyhlášek platných v minulosti, pak doplňkům stravy lze rozumět jako potravinám určeným pro zvláštní výživu (vyhl. č. 23/2001 Sb.) se zvý