načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice -- Vědecký sborník – Petr Valouch; Jan Šelešovský

Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice -- Vědecký sborník

Elektronická kniha: Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice
Autor: Petr Valouch; Jan Šelešovský
Podnázev: Vědecký sborník

– Sborník příspěvků zahrnuje parciální výsledky z druhého roku výzkumu z oblastí sektoru veřejného a finančního. Uvedené výstupy byly prezentovány na semináři 24. a 25. 11. 2011. Oproti minulému sborníku, v letošním roce byl předřazen ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  298
+
-
9,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 251
Rozměr: 22 cm
Úprava: barevné ilustrace, mapy
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Veřejná správa
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, Masarykova univerzita, 2012
ISBN: 978-80-210-5805-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sborník příspěvků zahrnuje parciální výsledky z druhého roku výzkumu z oblastí sektoru veřejného a finančního. Uvedené výstupy byly prezentovány na semináři 24. a 25. 11. 2011. Oproti minulému sborníku, v letošním roce byl předřazen sektor finanční.

(vědecký sborník)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Valouch; Jan Šelešovský - další tituly autora:
Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání -- praktický průvodce Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání
Krizový management: Případové bezpečnostní studie Krizový management: Případové bezpečnostní studie
 (e-book)
Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání -- praktický průvodce Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání
 (e-book)
Účetní a daňové odpisy 2012 Účetní a daňové odpisy 2012
 (e-book)
Finanční účetnictví Finanční účetnictví
 (e-book)
Osobní finance Osobní finance
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MASARYKOVA UNIVERZITA

EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA

VYSOKÁ ŠKOLA

EKONÓMIE A MANAŽMENTU

VEREJNEJ SPRÁVY V BRATISLAVE Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice Vědecký sborník doc. JUDr. Ivan Malý, CSc., vedoucí řešitelského kolektivu za ESF MU prof. Ing. Viera Cibáková, CSc., vedoucí řešitelského kolektivu za VŠEMVS

Brno 2012

ISBN 978-80-210-5805-7

Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice



Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity

Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy

v Bratislave

Dopady vybraných veřejných politik

na regionální rozvoj

v České a Slovenské republice

Vědecký sborník

doc. JUDr. Ivan Malý, CSc.

vedoucí řešitelského kolektivu za ESF MU

prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.

vedoucí řešitelského kolektivu za VŠEMVS


Vedoucí řešitelského kolektivu za ESF MU: doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. Koordinátoři: doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Ing. Petr Valouch, Ph.D. Řešitelé: Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Jan Krajíček

Ing. Veronika Krůtilová

Ing. Taťána Lyčková

Ing. Marek Pavlík, Ph.D.

Ing. Markéta Páleníková, Ph.D.

Ing. Dalibor Pánek

Ing. Zuzana Prouzová Ing. František Řezáč, Ph.D. Vedoucí řešitelského kolektivu za VŠEMVS: prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. Koordinátor: doc. PhDr. Zoltán Rózsa, Ph.D. Řešitelé: prof. Ing. Viktória Čejková, PhD.

doc. Ing. Stanislav Filip, PhD.

Ing. Ivana Gecíková, PhD.

doc. Ing. Marta Hamalová, CSc.

doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc.

PhDr. Miroslav Kohuťár

Ing. Marián Kováč

Ing. Monika Sobeková Majková, PhD.

Ing. Katarína Stachová, PhD.

doc. Ing. Viera Sysáková, CSc.

doc. Ing. Judita Táncošová, CSc.

Recenzenti: doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. – ESF MU

doc. Ing. Elena Beňová, PhD. – VŠEMVS Vědečtí redaktoři (editoři): doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Ing. Petr Valouch, Ph.D. © 2012 Masarykova univerzita © 2012 Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy ISBN 978-80-210-8172-7 (online : pdf) ISBN 978-80-210-5805-7 (vázaná vazba) DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-5805-2012

Obsah

Úvod ......................................................................................................................................... 5

Vývoj ekonomických indikátorů ČR a SR v letech 2005–2010

Ing. Petr Valouch, Ph.D................................................................................................................ 7 

Část 1: Dopady finančního sektoru na regionální rozvoj v ČR a SR

Analýza nabídky bankovních produktů pro subjekty veřejné správy v regionech

Ing. Jan Krajíček......................................................................................................................... 23 

Úverové financovanie podnikov vo vybraných regiónov SR

doc. Ing. Viera Sysáková, CSc., Ing. Monika Sobeková Majková, PhD..................................... 37 

Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a Slovenské republice

Ing. Dalibor Pánek..................................................................................................................... 71 

O poisťovaní v regióne

prof. Ing. Viktória Čejková, PhD................................................................................................79 

Vývoj pojišťovnictví v ČR a SR v letech 2005–2010

Ing. Taťána Lyčková................................................................................................................... 89 

Úloha komerčních pojišťoven při řešení dopadů živelních událostí v regionech

České republiky

Ing. František Řezáč, Ph.D......................................................................................................... 99 

Priame zahraničné investície v Slovenskej republike a regionálne disparity

doc. Ing. Judita Táncošová, CSc............................................................................................... 107 

Část 2: Dopady veřejných politik na regionální rozvoj v ČR a SR

Vplyv samosprávnych krajov na rozvoj regiónu

doc. Ing. Marta Hamalová, CSc., Ing. Ivana Gecíková, PhD.................................................. 117 

Vliv krajských samospráv na rozvoj regionů

doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc., Ing. Marek Pavlík, Ph.D..................................................... 139 

Zdravotnícke ukazovatele európskych regiónoch – hodnota prediktorov zdravia

obyvateľstva v Slovenskej republike

PhDr. Miroslav Kohuťár.......................................................................................................... 151 

Aktuální problémy tvorby a implementace zdravotní politiky z pohledu regionů

doc. JUDr. Ivan Malý, CSc., Ing. Marek Pavlík, Ph.D., Ing. Veronika Krůtilová................... 177 

Vzdelávanie zamestnancov v kontexte jednotlivých regiónov na Slovensku

doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc., Ing. Katarína Stachová, PhD.......................................... 189 

Flexibilita vzdělávacího systému v Jihomoravském kraji

Ing. Markéta Páleníková, Ph.D................................................................................................ 201 

Spôsobilosti a kapacity krajov SR na riešenie krízových situácií

doc. Ing. Stanislav Filip, PhD., Ing. Marián Kováč................................................................. 217 

Role krajské samosprávy v procesech krizového řízení v ČR

doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc., Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. ................................................. 229 

Vliv občanského sektoru na regionální rozvoj

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D., Ing. Zuzana Prouzová............................................................... 241 

Závěr........................................................................................................................................ 251 

5

Úvod

Veřejná politika vymezená, ať už jako koncepční činnost, nebo jako institucionální rámec

centrální úrovně (případně úrovně EU), významně ovlivňuje rozvojové možnosti regionů

a zároveň je prostřednictvím regionů realizována. Současně však platí, že ne vždy existuje

jednoduchá kauzální souvislost mezi rozvojem regionů a formou veřejné politiky. Proto

zmapování vlivu veřejné politiky na regionální rozvoj se jeví jako přínosné, jak z pohledu

identifikace rozvojových příležitostí a hrozeb pro regiony, tak současně jako nástroj pro

lepší formulaci cílů a nástrojů předmětných politik.

Klíčovou roli v implementaci veřejných politik na regionální úrovni plní regionální

struktury veřejné správy, které jsou prezentovány jednak krajskou samosprávou, jednak

dekoncentrovanými orgány státní správy v daném území. Definiční kompetence, mix

strukturních prvků regionální veřejné správy a jejich vzájemné vazby, jsou rozdílné dle

historických, legislativních, ekonomických, sociálních a dalších faktorů imanentních té či

oné zemi.

Současně je zřejmé, že specifická konfigurace regionální veřejné správy může mít také vliv

na interakci prvků veřejné správy s podnikatelskými subjekty a občanským sektorem

(nestátními neziskovými organizacemi). V tomto smyslu je pravděpodobné, že podmiňuje

jak konceptualizaci, tak instrumentalizaci dílčích veřejných politik.

Jmenované odlišnosti je možné výhodně sledovat na příkladu České republiky a Slovenské

republiky, které v důsledku předcházejícího historického vývoje disponovaly obdobnými

dispozičními východisky, nicméně pro rozdělení státu, došlo k jisté divergenci vývoje

prvků veřejné správy na regionální úrovni.

Proto tříletý výzkumný projekt VŠEMVS Bratislava a ESF MU se zaměřuje na vybrané

oblasti dílčích veřejných politik a jeho ambicí je zmapovat jejich dopady na regionální

rozvoj v České republice a Slovenské republice. Analýza a komparace institucionálního

rámce, legislativních řešení a disponibilního instrumentária výše uvedených entit

regionální veřejné správy umožní zhodnotit tento vývoj ve vybraných segmentech

veřejných politik a na základě přístupů „dobré praxe“ vyvodit implikace pro budoucnost.

Srovnání míry úspěšnosti politik či institucionálního prostředí u zemí kulturně

i ekonomicky velmi blízkých umožní jednak ověřit validitu závěrů zkoumání v jedné zemi

a jednak formulovat obecné principy a doporučení. Předpokládáme, že bude možné

vysledovat a prokázat takové situace, kdy aplikace určitého nástroje politiky na centrální

úrovni bude významně pozitivně nebo negativně ovlivňovat rozvojové možnosti regionů.

Projekt se orientuje na dvě, relativně samostatné oblasti, ve kterých jsou sledovány dopady

veřejných politik. První oblastí je veřejný a neziskový sektor, kde ve vymezených

segmentech veřejné politiky budou především identifikovány možné dopady centrální

politiky na stav a rozvoj krajů.

Finanční sektor byl vybrán jako druhá zkoumaná oblast, především proto, že finanční

sektor plní určitou funkci zprostředkovatele dopadů mezi veřejnou politikou a chováním

soukromých subjektů. Finanční sektor významně participuje na alokaci zdrojů v území

a podílí se na pokrývání rizik generovaných přírodními i antropogenními faktory

6

příslušnými danému regionu. Rozhodnutí o změně institucionálního rámce, nebo

implementace cílů veřejné politiky ovlivní chování i soukromých subjektů.

Předložený sborník příspěvků zahrnuje parciální výsledky z druhého roku výzkumu z obou

sledovaných oblastí, tj. jak sektoru veřejného, tak sektoru finančního. Uvedené výstupy

byly prezentovány na semináři konaném ve Šlapanicích ve dnech 24. a 25. 11. 2011.

Oproti minulému sborníku, ve kterém dominoval veřejný sektor, v letošním roce byl

předřazen sektor finanční. V prvních dvou letech řešení byl kladen důraz na samostatnost

řešitelských týmů a autonomnost jednotlivých výstupů. V posledním roce řešení, kdy dojde

k finalizaci projektu předpokládáme, že budou příspěvky jednotně strukturovány, aby

výsledek projektu nabyl podoby zřetelných komparačních studií, resp. příslušných kapitol

monografie, teoreticky reflektující předmětnou problematiku a obsahující srozumitelné

implikace pro praxi veřejné správy na regionální úrovni.

doc. JUDr. Ivan Malý, CSc.

děkan ESF MU

7

Vývoj ekonomických indikátorů ČR a SR

v letech 2005–2010

The Development of the Economic Indicators of the

Czech and Slovak Republic in Years 2005–2010

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Anotace

Cílem tohoto příspěvku je zanalyzovat vývoj základních makroekonomických indikátorů

v České a Slovenské republice v období let 2005–2010. Smyslem této analýzy je

poskytnout základní vstupní údaje pro další část řešení vědecko-výzkumného projektu

„Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej

republike“ řešeného ve vzájemné spolupráci mezi Vysokou školou ekonómie

a manažmentu verejnej správy v Bratislavě a Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy

univerzity.

Klíčová slova

Ekonomické indikátory, HDP, inflace, nezaměstnanost, státní dluh, veřejný dluh

Annotation

The aim of this paper is to analyze the development of basic macroeconomic indicators in

the Czech and Slovak Republic in the period 2005 - 2010. The purpose of this analysis is to

provide essential input for the next part of the solution

of the research project “Impact of

selected public policies on regional development in Slovakia and the Czech Republic”

solved by mutual cooperation between the University of Economics and Management of

the Public Administration in Bratislava and the Faculty of Economics and Administration

of the Masaryk University in Brno.

Key words

Economic indicators, GDP, inflation, unemployment, state debt, public debt

DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-5805-2012-7

Úvod

Zmapování vývoje nejdůležitějších makroekonomických indikátorů České a Slovenské

republiky ve vybraných letech 2005–2010 představuje základní požadavek pro úspěšné

řešení navazujících klíčových kapitol vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných

verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike.“ V analyzovaných

letech prošly oba státy turbulentním ekonomickým vývojem. V letech 2005–2008

docházelo k intenzivnímu ekonomickému růstu obou zkoumaných ekonomik, od roku

2009 se však naplno projevily dopady finanční a posléze i celkové ekonomické krize, které

obě ekonomiky tvrdě zasáhly a z jejichž důsledků se oba státy dodnes vzpamatovávají.

8

V roce 2009 vstoupilo Slovensko do eurozóny a jako svou měnu přijalo euro. Naopak

v České republice stále více sílí názory, že vstup do Evropské měnové unie je nežádoucí,

neboť negativa vstupu převyšují jeho pozitiva. V dohledné době tak Česká republika

s největší pravděpodobností zůstane ekonomikou s vlastní měnou.

Cíl a metodika

Cílem tohoto příspěvku je výběr, zmapování, analýza a vyvození závěrů z hlediska vývoje

klíčových makroekonomických indikátorů České a Slovenské republiky v letech

2005–2010 (v posledním roce řešení projektu bude analyzován i rok 2011 a v případě

dostupnosti relevantních dat také rok 2012) a to ve vazbě na ekonomický rozvoj zvolených

regionů. Smyslem této části projektu je poskytnout základní makroekonomický vhled

a analýzu nejdůležitějších makroekonomických indikátorů a jejich vývoje v letech

2005–2010 (a v dalších letech řešení projektu i let navazujících) za oba zkoumané státy ve

vzájemné interakci, predikovat jejich budoucí vývoj a identifikovat a analyzovat jejich

dopady na ekonomickou situaci a rozvoj zvolených regionů, ale také na finanční sektor

a jeho části v obou zkoumaných státech.

Primárním zdrojem získávání analyzovaných dat jsou veřejné zdroje, z nichž je možno

čerpat zdrojová data pro vlastní analýzu. Klíčovými zdroji pro získávání dat tak za Českou

republiku jsou zejména oficiální instituce státní správy České republiky, a to zejména

Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo práce

a sociálních věcí ČR, dále Český statistický úřad, Česká národní banka, jednotlivé krajské

úřady, atd. Obdobná struktura primárních zdrojů bude použita pro získávání a analýzu dat

za Slovenskou republiku.

Jednotlivé makroekonomické indikátory byly rozděleny pro účely prováděné analýzy do

3 základních skupin, a to na:

1. Ukazatele reálné ekonomiky

2. Měnové ukazatele

3. Fiskální ukazatele

Výsledky

V této části příspěvku bude provedena analýza klíčových ukazatelů dle metodiky popsané

výše.

Analýza ukazatelů reálné ekonomiky za ČR a SR v letech 2005–2010

Analýzu základních ukazatelů reálné ekonomiky za Českou a Slovenskou republiku

v letech 2005–2010 není možné začít jiným ukazatelem, než je vývoj HDP. Následující

grafy zobrazují vývoj HDP za ČR a SR v letech 2005–2010:

9

Graf 1: Vývoj HDP České republiky (v mld. Kč) v letech 2005–2010

HDP v mld. Kč

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

3 000,0

3 500,0

4 000,0

4 500,0

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Ro k y

mld. K

č

HDP

Zdroj: ČSÚ

Graf 2: Vývoj HDP Slovenské republiky (v mil. EUR) v letech 2005–2010

Slovensko - HDP v mil. EUR

0,0

10 000,0

20 000,0

30 000,0

40 000,0

50 000,0

60 000,0

70 000,0

80 000,0

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

mil. EU

R

HDP

Zdroj: SSÚ

Porovnáme-li vývoj HDP za oba státy, vidíme v podstatě identický vývoj. V letech

2005–2008 docházelo v obou státech k růstu HDP, v roce 2009 však u obou států celkový

HDP poklesl v důsledku naplno projevené finanční krize, která se již přelila do reálné

ekonomiky. Obě ekonomiky se však z hlediska návratu k růstu HDP zotavily poměrně

rychle, neboť již v roce 2010 byl růst HDP v obou zemích obnoven, avšak ani jedna země

nepřekonala v roce 2010 ještě úroveň HDP z roku 2008. To lze u obou zemí očekávat až

v roce 2011.

Vývoj HDP v obou státech měl také bezprostřední dopad na míru nezaměstnanosti, jejíž

vývoj zobrazují následující dva grafy:

10

Graf 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR (v %) v letech 2005–2010

Míra nezaměstnanosti v ČR (% )

4

4,5

5

5,5

6

6,5

7

7,5

8

8,5

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

Mí r a nez am

ě

stnanosti v %

Míra nezaměstnanosti

Zdroj: ČSÚ

Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v SR (v %) v letech 2005–2010

Míra nez aměstnanosti v SR (% )

2

4

6

8

10

12

14

16

18

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

Míra nezam

ě

stnanosti v %

Míra nezaměstnanosti

Zdroj: SSÚ

Také v případě vývoje míry nezaměstnanosti je vidět obdobný průběh v obou analyzo

vaných zemích. V letech 2005–2008 docházelo k prudkému poklesu míry nezaměstnanosti,

od roku 2009 se však v obou zemích trend obrací a míra nezaměstnanosti začíná prudce

růst, a to zejména v roce 2009. V roce 2010 se v ČR tempo růstu míry nezaměstnanosti

zpomalilo, přesto však ani tento rok ještě neznamenal obrat v poklesu míry

nezaměstnanosti. Teprve v roce 2011 lze očekávat podle aktuálních dat pokles míry

11

nezaměstnanosti. V případě Slovenska byl růst míry nezaměstnanosti velmi prudký i v roce

2010. V roce 2011 lze však již také předpokládat pokles míry nezaměstnanosti.

Dalším důležitým ukazatelem, který je nutno zanalyzovat je cenová stabilita obou

ekonomik vyjádřená vývojem míry inflace (vyjádřené přírůstkem průměrného ročního

indexu spotřebitelských cen). Vývoj míry inflace ukazují následující dva grafy:

Graf 5: Vývoj míry inflace v ČR (v %) v letech 2005–2010

Inflace v letech 2005 - 2010, roční průměry

1

2

3

4

5

6

7

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

Inflace v %

Inflac e

Zdroj: ČSÚ

Graf 6: Vývoj míry inflace v SR (v %) v letech 2005–2010

Inflace v letech 2005 - 2010, roční průměry

1

2

3

4

5

6

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

I nfl ace v %

Inflac e

Zdroj: SSÚ

Obě ekonomiky se ve sledovaném období z hlediska cenové stability nedostávaly do

významnějších problémů. Z pohledu míry inflace byl nejproblematičtější rok 2008, a to

zejména v ČR, kdy míra inflace činila 6,3 %. Hned v následujícím roce však míra inflace prudce klesla na 1 %. V roce 2010 pak míra inflace mírně vzrostla na 1,5 %, v současnosti se pohybuje okolo 2 %, což je v souladu s inflačním cílem ČNB. Přesto lze očekávat v nejbližší budoucnosti mírný růst úrokových sazeb ze strany ČNB, aby nedocházelo ke zvýšení inflačních rizik. Z hlediska Slovenska činila nejvyšší míra inflace ve sledovaném období 4,3 % v roce 2006, v posledních dvou analyzovaných letech se drží pod jedním procentem. Také v případě Slovenska tak inflace nepředstavuje v nejbližší budoucnosti závažnější problém. Na závěr se pokusme porovnat také vývoj průměrných nominálních mezd v České a Slovenské republice v průběhu sledovaného období. Výsledky shrnuje následující dvojice grafů. Graf 9: Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v letech 2005–2010

Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v letech 2005 - 2010

5000

10000

15000

20000

25000

30000

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

K

č

Průměrná hrubá měsíční mzda

Zdroj: MPSV ČR Graf 10: Průměrná hrubá měsíční mzda v SR v letech 2005–2010

Průměrná hrubá měsíční mzda v SR v letech 2005 - 2010

100

200

300

400

500

600

700

800

900

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

EU

R

Průměrná hrubá měsíční mzda

Zdroj: SSÚ Také v případě průměrných hrubých měsíčních mezd je patrný velice podobný vývoj pro obě zkoumané ekonomiky. Ve všech sledovaných letech došlo k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy, přičemž tento trend nezvrátila ani ekonomická krize v letech 2009 a 2010. V případě České republiky došlo k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy z 18 344 Kč v roce 2005 na 23 951 Kč v roce 2010, což představuje nárůst o cca 30 %. V případě Slovenské republiky potom došlo ve sledovaném období k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy z 573,4 EUR v roce 2005 na 769 EUR v roce 2010, což představuje nárůst o cca 34 %. Analýza měnových ukazatelů za ČR a SR v letech 2005–2010 Z hlediska měnových ukazatelů se nejprve podívejme na vývoj národních měn ČR a SR vůči euru a americkému dolaru. V případě české měny zanalyzujeme vývoj této měny vůči euru a dolaru v celém sledovaném období let 2005–2010, v případě slovenské koruny pochopitelně pouze v letech 2005–2008, neboť od 1. ledna 2009 slovenská koruna zanikla přijetím eura jako národní měny Slovenské republiky. Vývoj kurzu české koruny vůči euru a dolaru (vždy k poslednímu dni roku) zobrazují následující grafy: Graf 11: Vývoj kurzu Kč/EUR v letech 2005–2010

Vývoj kurzu Kč/EUR v letech 2005 - 2010

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

K

č

/EU

R

Kurz Kč/EUR

Zdroj: ČSÚ Graf 12: Vývoj kurzu Kč/USD v letech 2005–2010

Vývoj kurzu Kč/USD v letech 2005 - 2010

5

10

15

20

25

30

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

K

č

/USD

Kurz Kč/USD

Zdroj: ČSÚ Z výše uvedených grafů je patrné, že ve sledovaném období vykazovala česká měna vůči euru i dolaru posilující trend. Tento trendy byl výrazný zejména v letech 2005–2008. V roce 2009 je patrné zakolísání české koruny vůči oběma světovým měnám a její oslabení. Tento výkyv lze přičíst reakci investorů na problémy české ekonomiky v důsledku finanční a následně též ekonomické krize, která se právě v roce 2009 naplno projevila. V roce 2010 se však v případě kurzu Kč/EUR již česká měna vrátila zpět na růstovou trajektorii, vůči dolaru pak kurz v roce 2010 stagnoval oproti roku 2009. Celkově ve sledovaném období posílil kurz Kč/EUR z hodnoty 29,784 Kč/EUR na konečných 25,290 Kč, což představuje posílení o cca 15 %. Do roku 2008 o cca 16 %), v případě kurzu Kč/USD potom došlo k celkovému posílení z hodnoty 23,947 Kč/USD na závěrečných 19,111 Kč/USD, což představuje celkové posílení o cca 20 % (do roku 2008 o cca 28 %). Aktuální údaje z roku 2011 potom nasvědčují tom u, že trend posilování Kč vůči oběma světovým měnám bude pokračovat i v aktuálním roce 2011. Vývoj slovenské koruny vůči euru a americkému dolaru od roku 2005 do roku 2008 zobrazují následující grafy. Graf 13: Vývoj kurzu Sk/EUR v letech 2005–2008

Vývoj kurzu Sk/EUR v letech 2005 - 2008

5

10

15

20

25

30

35

40

2005 2006 2007 2008

Roky

Sk/EUR

Kurz Sk/EUR

Zdroj: NBS Graf 14: Vývoj kurzu Sk/USD v letech 2005–2008

Vývoj kurzu Sk/USD v letech 2005 - 2008

5

10

15

20

25

30

35

2005 2006 2007 2008

Roky

Sk/USD

Sk/USD

Zdroj: NBS Také v případě slovenské koruny je jednoznačný trend posilování vůči oběma světovým měnám. Podobně jako v případě české koruny došlo ve všech letech 2005–2008 k postupnému posilování kurzu slovenské koruny, v případě kurzu k euru z počáteční hodnoty 37,848 Sk/EUR na 30,126 Sk/EUR, což představuje posílení kurzu o cca 20 %, a v případě kurzu v dolaru z počáteční hodnoty 31,948 Sk/USD na 21,385 Sk/USD, což představuje posílení o cca 33 %. Analýza fiskálních ukazatelů za ČR a SR v letech 2005–2010 Analýzu fiskálních ukazatelů za obě ekonomiky zahájíme problematikou státního dluhu. Vývoj státního dluhu ČR a SR ukazují následující grafy:

16

Graf 15: Vývoj státního dluhu ČR v letech 2005–2010

Zdroj: ČSÚ

Graf 16: Vývoj státního dluhu SR v letech 2005–2010

Zdroj: SSÚ

Při bližší analýze vývoje státního dluhu obou zemí je opět patrný podobný vývoj a sice

neustále se zvyšující úroveň státního dluhu. V případech obou zemí došlo za 5 analyzova

ných let prakticky ke zdvojnásobení výše státního dluhu, v případě ČR z úrovně 691,2 mld.

Kč v roce 2005 na 1 344,1 mld. Kč v roce 2010 (nárůst o 94,5 %), v případě SR z úrovně

13,4 mld. EUR na 27 mld. EUR (nárůst o 101,5 %). Zanalyzujeme-li v případě obou zemí

nárůst státního dluhu v poměru k HDP, potom v případě ČR došlo v letech 2005–2010

k nárůstu poměru státní dluh/HDP z hodnoty 23,2 % v roce 2005 na 36,6 % v roce 2010,

v případě SR potom z 34,2 % v roce 2005 na 41 % v roce 2010. Z uvedených čísel je

zřejmé, že i když absolutní výše státního dluhu rostla rychleji v případě Slovenska,

v poměru státního dluhu vůči HDP je tempo růstu výraznější u České republiky.

Státní dluh Slovenska v letech 2005 - 2010

5

10

15

20

25

30

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

ml d. EU

R

Státní dluh

Státní dluh ČR v letech 2005 - 2010

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Ro k y

mld. K

č

Státní dluh

17

Zajímavé srovnání poskytuje také analýza vývoje sald státního rozpočtu obou zemí ve

sledovaném období. Toto srovnání zobrazuje následující dvojice grafů.

Graf 17: Saldo státního rozpočtu ČR v letech 2005–2010

Saldo státního rozpočtu ČR

-250

-200

-150

-100

-50

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

mld. K

č

Saldo státního rozpočtu ČR

Zdroj: ČSÚ

Graf 18: Saldo státního rozpočtu SR v letech 2005–2010

1

Saldo státního rozpočtu SR

-160

-140

-120

-100

-80

-60

-40

-20

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Roky

mld. Sk

Saldo státního rozpočtu SR

Zdroj: SSÚ

Z vývoje obou grafů je patrné, že obě země dosáhly nejvyšších deficitů v posledních dvou

zkoumaných letech. Jednou z hlavních příčin bezpochyby byl dopad ekonomické

1

V případě sald v letech 2009 a 2010 uvádí SSÚ údaje v EUR. Pro jejich porovnatelnost byl použit pro

přepočet na Sk kurz 30,126 Sk/EUR.

18

a finanční krize na státní rozpočty obou zemí, výpadky na příjmové straně rozpočtu, ale

i mírně expanzivní fiskální politika snažící se o překonání důsledků krize. Nicméně i před

počátkem krize vykazovaly obě země deficitní hospodaření se státním rozpočtem, byť

nikoliv tak velké jako v posledních dvou letech. Je proto zcela zřejmé, že v nejbližších

letech budou muset obě země přijmout taková opatření, která se budou snažit prohlubující

se schodky hospodaření se státním rozpočtem zmírnit a ve střednědobém horizontu ideálně

zcela odstranit a navrátit se tak k vyrovnanému hospodaření, jak to bylo běžné ještě

v 90. letech minulého století.

Závěr

Z provedené analýzy je zřejmé, že obě ekonomiky se ve sledovaném období z hlediska

základních makroekonomických ukazatelů vyvíjely velmi podobně. Tento závěr

dokumentuje provedená korelační analýza, jejíž výsledky indikují vysokou pozitivní

závislost jednotlivých makroekonomických ukazatelů navzájem. Zejména v případě

vzájemné závislosti vývoje HDP a průměrné měsíční hrubé mzdy se jedná téměř

o absolutní pozitivní závislost (koeficient korelace činí v případě vývoje HDP 0,995

a v případě průměrné hrubé měsíční mzdy 0,998). Vysokou pozitivní závislost vykazuje

také vývoj obecné míry nezaměstnanosti (koeficient korelace 0,941) a vývoj salda státního

rozpočtu (0,809). Poněkud slabší pozitivní vztah je pak v případě vývoje míry inflace

(0,646) a vývoje státního dluhu (0,629). Z hlediska vývoje měnového kurzu národních měn

obou států vůči hlavním světovým měnám (euro, dolar) bylo možné pozorovat celkově

posilující trend národních měn vůči těmto měnám (v případě Slovenska do roku 2008). Na

Slovensku došlo v roce 2009 k přijetí eura jako národní měny, od tohoto roku je tedy

monetární politika Slovenska závislá na konání ECB. Česká republika si stále ponechává

jako svou národní měnu českou korunu, jejíž kurz zareagoval v roce 2009 oslabením vůči

euru a dolaru, což mohlo pozitivně přispět k překonání důsledků finanční a ekonomické

krize zejména v oblasti exportních příležitostí ČR do EU. V roce 2010 se pak již česká

měna opět vrátila na posilující trajektorii vůči euru. Vůči americkému dolaru pak došlo ke

stagnaci kurzu v roce 2010, v roce 2011 však již česká koruna opět vůči dolaru posiluje.

Právě přijetí eura na Slovensku se tak v zásadě stalo ve sledovaném období hlavním

identifikovatelným rozdílem v oblasti analyzovaných makroekonomických indikátorů

u obou zemí. Celkový dopad tohoto odlišného měnového vývoje však zatím není možné

zodpovědně vyhodnotit v důsledku příliš krátkého období od přijetí eura na Slovensku,

z provedené analýzy však prozatím vyplývá, že tato změna příliš nenarušila vzájemnou

pozitivní korelaci mezi makroekonomickými daty obou zkoumaných zemí.

Literatura

K provedení analýzy byly použity následující zdroje:

Česká republika:

[1] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makroekonom.html

[2] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

[3] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50252.html?year=2009

[4] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home [5] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50259.html?year=2009 [6] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home [7] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_42799.html?year=2008 [8] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home [9] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_42800.html [10]http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Slovenská republika: [1] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=19 [2] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5512 [3] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=19784 [4] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=199 [5] http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=185

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity

Lipová 41a

Brno

E-mail: valouch@econ.muni.cz

1

Dopady finančního sektoru

na regionální rozvoj v ČR a SR

23

Analýza nabídky bankovních produktů pro subjekty

veřejné správy v regionech

Analysis proposal banking product’s for subject’s public

administration in regions

Ing. Jan Krajíček

Anotace

Finanční sektor má bezpochyby zásadní vliv na ekonomický rozvoj jednotlivých regionů.

Nelze sice opomenout vliv státu, státního rozpočtu a zejména dotací z Evropské unie, ze

kterých jsou financovány také mnohé municipální projekty, na regionální rozvoj, avšak

vliv finančního sektoru je neopominutelný. Za podporu pro rozvoj regionů ze strany

finančního sektoru (zejména bank) je nutno považovat nejen poskytování finančních

prostředků ve formě úvěrů přímo municipalitám, ale také zajištění platebního styku

a dalších finančních služeb municipalitám a v neposlední řadě též pro další rozvoj

podnikatelských aktivit, které se následně promítají do rozvoje regionů.

Klíčová slova

Banka, region, rozvoj, služby, úvěry.

Annotation

The financial sector is undoubtedly a major impact on the economic development of

regions. It cannot forget the influence of the state, and particularly the state budget

subsidies from the European Union, from which also financed numerous municipal

projects, regional development, but the effect of the financial sector is indispensable. For

support for regional development of the financial sector (especially banks) must be

considered not only the provision of funds in the form of loans to municipalities directly,

but also ensure that payments and other financial services to municipalities and last but

not least, for the further development of business activities, which are then reflected in

developing regions.

Key words

Bank, region, development, services, loans

DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-5805-2012-23

Úvod

Bankovnictví má v jednotlivých regionech ČR svou dlouhodobou tradici, a to nejen ve

formě postupného rozvoje bank v jejich dnešní podobě, ale jako neopomenutelného

souputníka bank můžeme také jmenovat kampeličky, které zejména v průběhu

devatenáctého století a následně za první republiky významně přispívaly k rozvoji

jednotlivých měst a obcí, ale také obyvatelstva v příslušném regionu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.