načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Domácí zvěrolékař -- pro majitele a chovatele psů a koček - Renata Popelářová

Domácí zvěrolékař -- pro majitele a chovatele psů a koček

Elektronická kniha: Domácí zvěrolékař
Autor: Renata Popelářová
Podnázev: pro majitele a chovatele psů a koček

Užitečná publikace pro majitele psů a koček, která radí, jak ze zdravotního hlediska o zvířata nejlépe pečovat, jak jim pomoci při obtížích a jak správně spolupracovat při léčbě u veterináře.
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 123
Rozměr: 21 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Veterinární lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3827-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha přináší množství informací a rad ohledně zdravotního stavu nejčastějších domácích mazlíčků.

První dva oddíly jsou určeny zvláště psům a zvláště kočkám a dozvíme se v nich základní potřeby zvířete (mláďat i dospělých), jak a proč očkovat, odčervovat, kastrovat, jak správně pečovat o oči, uši, srst a drápy a čím správně své mazlíčky krmit. Další část se věnuje parazitům a očkování proti infekčním nemocem. Součástí je přehledná tabulka (nemocí i parazitů) s informacemi o zdroji nákazy, způsobu přenosu, riziku pro člověka a způsobu léčby. V této kapitole je také vysvětleno, jaké a na co se používají vakcíny a jaké existují antiparazitární prostředky a léky.

Hlavní část knihy popisuje nejčastější potíže zvířat a radí, co v každém jednotlivém případě dělat, jelikož v mnoha z nich je klíčová první pomoc. Jedná se o všemožné zdravotní komplikace od poměrně "jednoduchých", které lze zvládnout svépomocí doma (jako například zvracení, průjem, poranění kůže, přehřátí) k vážným problémům, které bez zásahu odborníka mohou mít fatální následky (srdeční potíže, epilepsie, selhání orgánů, záněty, úrazy).

V poslední části knihy se dozvíte, jaké zdravotní pomůcky se vyplatí mít doma a jak postupovat při základních úkonech jako je čištění uší, podání léku, měření teploty, zastřihování drápů či odběrech. Závěrem najdete několik slov o tom, jak se chovat u veterináře a jak s ním spolupracovat, aby léčba byla co nejúčinější.

Popis / resumé

Informace o preventivní péči, výčet nejčastějších diagnóz a rady pro domácí ošetření. Doporučení, kdy očkovat, odčervovat, jak postupovat při úrazech, průjmu či zvracení a dalších potížích. Publikace zabývající se zdravotní problematikou psů a koček.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Renata Popelářová - další tituly autora:
Domácí zvěrolékař -- pro majitele a chovatele psů a koček Domácí zvěrolékař
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Renata Popelářová

Renata Popelá

ř

ová

DOMÁCÍ ZV

Ě

ROLÉKA

Ř

DOMÁCÍ

ZVĚROLÉKAŘ

PRO MAJITELE

A CHOVATELE

PSŮ A KOČEK

Víte, co dělat, pokud vašeho psa srazí auto?

Co to znamená, když kočka více pije?

A co si počít, když je bodne vosa?

Tato ojedinělá publikace je určena všem majitelům psů a koček, kteří se

zajímají o zdravotní stav svého miláčka. Najdete v ní stručné a srozumi

telné informace, co je nejdůležitější v preventivní péči o psa a kočku, jaké

jsou nejčastější diagnózy a jak postupovat v domácím ošetření. Dozvíte se

také, kdy a proti čemu je nejlépe očkovat, kdy a jak odčervovat, jak čistit

uši, co dělat při úrazu, průjmu či zvracení, co by měla obsahovat vaše

lékárnička... zkrátka vše, co přispěje k vaší jistotě, že v případě nemoci

nic nezanedbáte. Díky tomu budete moci mnohem lépe spolupracovat

se svým veterinárním lékařem, neboť pouze dobře informovaný majitel

dokáže správně dodržovat jeho pokyny – a jenom správně prováděná

prevence a léčba vede ke kýženému výsledku, kterým je zdraví.

pro majitele a chovatele

ps

ů

a ko

č

ek



Renata Popelářová

Domácí

zvěR olékař pro majitele a chovatele

Psů a koček MVDr. Renata Popelářová DOMÁCÍ ZVĚROLÉKAŘ PRO MAJITELE A CHOVATELE PSŮ A KOČEK © Grada Publishing, a.s., 2011 Fotografie MVDr. Daniel Popelář Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4462. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil Sazba a zlom Antonín Plicka Počet stran 128 1. vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z je nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3827-7 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7533-3 (elektronická verze ve formátu PDF)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

-

smí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

bude .

Obsah

Obsah Úvod 7 1 Máme psa 9

První rok 10

A co dospělý pes? 15 2 Máme kočku 19

První rok kotěte 19

A co dospělá kočka? 23 3 Proč očkovat a bojovat proti parazitům? 25

Infekční nemoci 25

Vnější parazité 33

Vnitřní parazité 41 4 Časté potíže – co dělat 45

Zvracení 46

Průjem 49

Zácpa 51

Kašel 53

Onemocnění srdce 54

Zánět spojivek 55

Poranění oka 56

Zánět zevního zvukovodu 57

Zubní kámen a parodontitida 59

Neprůchodnost močové trubice 61

Zánět močového měchýře 63

Močové kameny 64

Akutní selhání ledvin 66

Chronické selhání ledvin 68

Atopický ekzém 70

Akutní mokvavý zánět kůže (hot-spot) 72

Zánět chlupových váčků (folikulitida) 74

Zánět análních žlázek 77 Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček

Falešná březost 79

Hnisavý zánět dělohy (pyometra) 81

Nádory mléčné žlázy 83

Epilepsie 84

Artróza 86

Dysplazie 88

Pokousání 89

Bodnutí hmyzu 91

Uštknutí zmijí 92

Popálení nebo opaření 93

Podchlazení 94

Přehřátí 96

Křeče 97

Úraz 99

Otravy 101

Obezita 105 5 Co mít doma 109 6 Základní úkony 111 Závěr 117 Rejstřík 121

7

Úvod

Úvod

Tato kniha se vám snaží nastínit nejčastější zdravotní problémy psů a ko

ček, a tam, kde to je možné, uvádí vhodné a v praxi ověřené domácí

ošetření na počátku nemoci, aby nedošlo k prodlení. Rady v ní uvedené

nejsou v žádném případě alternativou řádného veterinárního vyšetření

a ošetření. U každého pacienta je nutné postupovat individuálně, proto

je možné, že u vašeho zvířete zvolí ošetřující lékař jiný postup či interval

zákroku.

8

Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček

Máme psa

1 Máme psa Než něco takového prohlásíte, zamyslete se nad tím, zda si psa vůbec pořizovat, a pokud ano, tak jaké plemeno. Vezměte do úvahy zejména tyto skutečnosti pro následujících 10–15 let vašeho života: • Pes potřebuje 3–4krát denně venčit a nejméně hodinu denně vaši

pozornost, ať už formou společné procházky nebo hry. Zahrada je

z pohledu psa jen větší voliéra a pobyt na ní ho neuspokojí. • Musíte mu zajistit péči po dobu své dovolené nebo ho brát s sebou. • Bude vás něco stát – a to něco je takřka přímo úměrné jeho velikosti,

„provoz“ dogy je 6–7krát dražší než náklady na jezevčíka. Před poří

zením psa si udělejte jednoduchou kalkulaci, na kolik vás ročně přijde

krmivo, pochoutky, očkování, odčervení, ochrana proti blechám, po

platky městu atd., a dospějete k zajímavé částce, kterou budete muset

ve svém rozpočtu každý rok najít. Plus rezerva na mimořádné situace,

jako je úraz nebo onemocnění, která by se měla pohybovat v řádu

několika tisíc korun pro případ urgentní operace a/nebo hospitalizace.

Během této doby budou vaše děti, které si psa tak přály, již dávno na studiích nebo se naopak vaše dosud bezdětné vztahy rozšíří o batolata. A pes tu bude stále s vámi.

Máte-li jasno, že psa chcete, začněte vybírat, ovšem nevybírejte takového, jaký se vám líbí, ale jaký se hodí k životnímu stylu vaší rodiny: ostrý hlídač není vhodný k malým dětem nebo k rodině, která mívá často návštěvy, velký pes bude na obtíž nadšeným cestovatelům, kteří využívají veřejnou dopravu (zkusili jste naložit padesátikilové nespolupracující tělo do vlaku na malém nádraží?), buldok bude trpět u neúnavných turistů a border kolie zase u peciválů, ostražitý špic vám svým štěkotem znepřátelí celý panelák, jezevčík se nedožije vysokého věku v pátém patře bez výtahu... Až když si ujasníte, jaký společník vám bude svým založením vyhovovat, pak teprve otevírejte atlas psů. Neboť jde skutečně o společníka, člena rodiny, podobně jako je partner či partnerka – s těmi se ale můžete v případě neshody rozejít, kdežto psa se, nejste-li asociál vyhazující nepohodlné zvíře někde na parkovišti či v lese, zbavíte jen velmi těžko. Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček

Při výběru plemene si také uvědomte, že každý pes má geneticky dané vlastnosti, které nezměníte ani sebedůkladnější výchovou. Pracovní plemena chtějí pracovat, lovecká zase honit zvěř, norníci hrabat nory, hlídači hlídat. Nevezmete-li toto v potaz, roztomilé štěňátko se časem změní na noční můru a nebude to jeho vina.

V každém případě doporučuji konzultaci buď s kovaným pejskařem nebo s veterinárním lékařem. Zatímco vy řešíte, zda koupit kytičkovaný pelíšek, oni vidí dál a mohou vás upozornit na praktické věci.

A v jaké domácnosti by pes určitě skončit neměl? V takové, kde bude zavřený sám v bytě nebo voliéře déle jak sedm hodin. Pes je smečkový tvor a samotu snáší velmi těžce.

Pozor na nákup tzv. bezpapíráčků, tj. čistokrevných psů, kteří nemají průkaz původu, a jsou proto o něco levnější. Chcete-li čistokrevné štěně, připlaťte si na průkazové, zejména nemáte-li s daným plemenem zkušenosti. Jinak se vám může stát, že zaplatíte několik tisíc za zvíře, které byste měli dostat zadarmo i s děkovným dopisem. (Ve veterinárních ordinacích by vám mohli vyprávět o pětikilových čivavách nebo slepých štěňatech předaných v podvečer na zastávce metra.)

V každém případě je vhodné mít doklad o nákupu štěněte, kde bude uvedena nejen částka, ale také prohlášení, že zvíře nemá žádné vrozené vady. Pokud se totiž později ukáže, že má, můžete žádat slevu z kupní ceny. Ale pozor, chovatelské stanice mívají ve smlouvě zakotveno, že vám v takovém případě poskytnou „naturální“ náhradu, tj. nové štěně. Což pro většinu lidí žádná výhoda není. Smlouvu si vždy dobře pročtěte a podle potřeby si vyžádejte změnu. První rok O tom, jak se starat o ten roztomilý malý uzlíček, který vám kníká u postele, se rozepisují desítky knih. Podívejme se na péči o zdravého (!) psa z veterinárního hlediska – co je skutečně důležité? Očkování (vakcinace) Bez řádného očkování se může stát, že se štěně prvních narozenin ani nedožije. Naštěstí je mezi chovateli psů tato skutečnost už dobře známá

Máme psa

a proočkovanost psí populace se každým rokem zvyšuje. Kdy a proti čemu je nutné očkovat?

Psi jsou nejvíce ohroženi parvovirózou, psinkou, infekční hepatitidou a leptospirózou. Tyto nemoci jsou vysoce nakažlivé a velmi často končí úhynem pacienta. Ti, co přežijí, mívají doživotní následky. Léčba nemocných psů je nesmírně náročná a nákladná. Náklady na očkování jsou ve srovnání s tím zanedbatelné. (Více v kapitole Infekční nemoci.)

Základní vakcinace proti výše uvedeným chorobám se obvykle provádí ve věku 8–9 týdnů s revakcinací za čtyři týdny, tj. ve věku 12–13 týdnů. Někteří chovatelé nechávají vakcinovat štěňata ve 4.–6. týdnu života proti psince a parvoviróze. Na základní vakcinaci to ale nemá vliv. (Takové štěně je tedy naočkováno třikrát.)

Plná ochrana štěněte se dostaví zhruba týden po druhé dávce základní vakcinace, tj. ve 13. týdnu věku. Do té doby je vhodnější nechodit s ním na místa, kde se může potkat s nenaočkovanými psy.

Každý pes musí být ze zákona naočkován

proti vzteklině do 6 měsíců stáří!

Kromě základní vakcinace můžete požádat o očkování proti dalším infekčním nemocem, jako jsou borelióza, tetanus, plísňový zánět kůže apod. Tato očkování by ale vždy měla vyplývat z aktuální nákazové situace, proto je namístě konzultace s veterinárním lékařem o jeho vhodnosti. Odčervení Štěně je nutné v prvním roce odčervovat do tří měsíců stáří každé dva týdny, do půl roku věku každý měsíc (tj. 2., 4., 6., 8., 10., 12., 16., 20. a 24. týden). Všechna štěňata se rodí nakažená škrkavkami a do půl roku věku vylučují jejich vajíčka trusem. Proto je nutné v tomto období nejen pravidelně odčervovat, ale také po svém štěněti trus uklízet, aby nedocházelo k zamořování půdy. Vajíčka škrkavek jsou nesmírně odolná a přežívají i v extrémních podmínkách několik týdnů. Dokáží pak nakazit nejen psa, ale i dítě, které si před jídlem neumyje ruce.

Řádné odčervování nového štěněte by mělo být vaší první starostí, zejména má-li trvale velké bříško. Pokud to opominete, může dojít až k ucpání střev a následnému úhynu. Nespoléhejte na to, že původní majitel odčervoval, jak se patří. Většina štěňat dostane odčervující prostředek jednou, a někdy ani to ne. Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček Péče o srst Je-li to nutné z hygienických důvodů, můžete vykoupat i malé štěně – zejména, pokud strávilo dosavadní život někde v chlívku a/nebo je zablešené. Použijte antiparazitární šampon a po koupeli štěně důkladně osušte a dokud opravdu neproschne, nepouštějte je ven, aby neprostydlo.

A jak často psa v prvním roce koupat? Příliš často koupaná kůže se vysušuje a stává se citlivější k možné infekci. Koupejte, až když je srst mastná. Vždy k tomu používejte psí kosmetiku, ta lidská, byť sebedražší, může vyvolat alergickou reakci.

Velmi důležité je pravidelné pročesávání srsti, neboť se při něm promasíruje kůže, odstraní odumřelé chlupy a rovnoměrně rozdělí kožní maz, který chrání srst před nepohodou počasí. Zároveň zjistíte, zda pes nemá parazity nebo zda u něj nezačíná nějaké kožní onemocnění. Péče o oči Oči každý den vytřete převařenou vodou nebo očními kapkami určenými pro lidi. I psí oko slzí, a pokud se slzy nestačí odvést do dutiny nosní (nadměrná tvorba, zúžený slzovod), dostávají se na srst okolo očí. U psů s bílou srstí se vytvoří červené „brýle“, neboť v slzách je obsažena látka, která se na světle zbarví do červena. (U psů s barevnou srstí také, ale na hnědé nebo černé srsti není vidět.) V takovém případě používejte speciál ní čistič okolí očí, neboť barva se vsákne do kožního mazu, který voda nebo oční kapky odstranit nedokáží. Jedná se ale pouze o estetickou vadu. Péče o uši U psů s převislými ušnímu boltci je vhodné začít od 3. měsíce věku provádět pravidelnou hygienu uší. Je nutné psa zvyknout na to, že mu do uší občas něco kápnete, jinak budete mít v případě zánětu velmi těžkou pozici. Uši také vždy vykapejte po koupání – ať už ve vaně, nebo v létě v potoce. K čištění uší používejte speciální ušní přípravky, které dokáží ušní maz rozpustit. (Postup, jak uši správně čistit, najdete na str. 113.)

Máme psa

Ošetření proti blechám, klíšťatům a jiným vnějším parazitům I letmý kontakt vašeho psa se zablešenou kočkou nebo jiným psem většinou znamená, že vás bude doma bydlet trochu víc. Stejně tak si můžete dovézt zablešené štěně. Stačí jediná opomenutá blecha a během několika málo týdnů se jejich potomků v různém stadiu vývoje počítá na tisíce.

Již od příchodu štěněte do vaší domácnosti začněte s bojem proti vnějším parazitům. Do tří měsíců věku štěněte používejte speciální antiparazitární pudr, šampon nebo sprej. U starších štěňat a dospělých psů můžete používat obojek nebo spot-on (kapka mezi lopatky). Kvalitní obojek zajišťuje dlouhodobou ochranu (6–7 měsíců), ale pes má v srsti antiparazitární látky. Spot-on působí zevnitř, zvíře je tedy čisté, účinnost je ovšem kratší, asi 2–3 měsíce. Výživa Štěně můžete krmit kupovanými granulemi nebo domácí stravou – maso s přílohou a doplňkem vitaminů a minerálů.

Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože štěněti pak chybí vitaminy a minerální látky (jejich obsah je v granulích vypočítán na doporučené dávkování) a bývá překrmováno energií.

Krmení granulemi je pochopitelně jednodušší než domácí vaření, ale nejsou granule jako granule. Šetřit na výživě štěněte v období jeho růstu a vývoje se nevyplácí. První rok života kupujte opravdu kvalitu, na levnější výrobky můžete přejít, až štěně vyroste v pořádného psa či fenku. Vady vzniklé během růstu z důvodu nevhodné výživy se jen velmi těžko napravují.

Malá a střední plemena potřebují až do ukončení svého růstu, který nastává kolem 1 roku, krmiva s vysokým obsahem energie a bílkovin. U velkých a obřích plemen (nad 35–40 kg v dospělosti) je nutné růst zpomalit, aby měla kostra čas dozrát, tato plemena ukončují svůj růst až v 18–24 měsících.

Na trhu je nesmírné množství granulí, jejichž složení je téměř vždy „vyvinuto v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a ověřeno v praxi“ – když ale porovnáte obsah živin v jednotlivých značkách, zjistíte, že vědecké poznatky jsou zřejmě hodně vágní, neboť rozdíly jsou ohromné. Pro zjednodušení si pamatujte, že štěňata malých a středních plemen Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček potřebují zhruba do jednoho roku věku krmivo s obsahem bílkovin kolem 28 % a tuků kolem 20 %, můžete použít krmivo s nápisem Puppy nebo Performance. Štěňata velkých a obřích plemen je vhodné od půl roku věku trochu přibrzdit granulemi, které už víceméně odpovídají krmivům pro psy dospělé.

Pokud jste se rozhodli psovi vařit, nesmí dostávat jenom maso, ale i přílohu, aby měl dostatek energie, a zejména minerálně-vitaminový doplněk, který dodá potřebný vápník (ten v mase chybí), stopové prvky a vitaminy. Krmte pokud možno pouze dva druhy masa – pokud by vznikla alergie, velmi rychle dohledáte, kde je problém, a snadno provedete dietní změnu.

Denní dávku dělte do více porcí, malá štěňata musíte krmit až 6krát denně. Jak dospívají, můžete počet porcí snižovat, až se dostanete na krmení 1–2krát denně v jednom roce věku. Péče o chrup Od počátku dávejte štěněti žvýkací pochoutky. Masáž dásní je výborná prevence paradentózy a podporuje bezproblémovou výměnu mléčných zubů za trvalé.

Od 4.–5. měsíce věku začněte štěně přivykat na čištění zubů, je nutné to pojmout jako hru zakončenou pochoutkou a pochvalou. Používejte psí zubní kartáčky a pasty. Pokud neuspějete, kombinujte po výměně chrupu žvýkací pochoutku a speciální enzymatickou pastu, efekt sice není tak dokonalý, jako u čištění kartáčkem, ale tvorbu obávaného zubního kamene a následující paradentózy výrazně oddálíte.

V případě, že mléčné zuby nevypadnou, je nutné jejich vytržení ve veterinární ordinaci. Pokud hrozí vadné postavení chrupu, trhají se co nejdříve, jinak stačí až ve věku 7–8 měsíců, kdy je růst trvalých zubů dokončen. Péče o drápky U malých plemen psů pravidelně stříhejte drápky, každý měsíc stačí zkrátit špičku (1–2 mm). Do přerostlých drápků prorůstá nerv i céva a při stříhání pak dochází velmi často k bolestivému zastřižení do krve. U větších plemen psů drápky přerůstají, jen pokud se trvale pohybují na měkkém povrchu (koberce, zahrada).

Máme psa

Kastrace Kastrovaný pes se nebude toulat během hárání fen a sníží se jeho dominantní chování. Nic víc od ní nečekejte – představy majitelů, že nechají vykastrovat psa a on je začne sám od sebe poslouchat, jsou mylné.

Kastrace feny vám ušetří starosti s hlídáním během hárání a téměř odstraní riziko výskytu nádorů mléčné žlázy. Vzhledem k tomu, že se vždy odstraňuje i děloha, nehrozí ani pyometra.

Kastrace psů a zejména fen má přes všechny přínosy i negativní stránky. Kastrované zvíře má výraznou tendenci k nadváze a je potřeba celoživotně velmi přísně hlídat každé deko. U fen velkých plemen se může po kastraci objevit problém s udržením moči. U obou pohlaví může kastrace značně zhoršit kvalitu srsti. Je to zkrátka zákrok, který trvale a výrazně zasáhne do chodu celého organismu. Proto by neměla být považována za standardní úkon jako třeba očkování, ale zvažována vždy individuálně.

Kastrace fen i psů se provádí až po dokončení růstu. Lze ji pak provést kdykoliv během života zvířete. A co dospělý pes? Máte-li první rok se psem úspěšně za sebou, neznamená to, že teď už je všechno jedno. Dobrá péče po celý život snižuje riziko vážného onemocnění. Co vás čeká i nadále? Vakcinace Imunitu je nutné udržovat po celý život pravidelným přeočkováním, většinou v ročních intervalech, neboť množství protilátek za tuto dobu klesne pod hladinu, která je schopna zvíře ochránit. Přesto, s výjimkou vztekliny, kde je z úředních důvodů nutné očkovací interval dodržet, nejsou ostatní nemoci „citlivé“ na nějaký ten den. Dá se tolerovat přetažení očkovací lhůty o 3–4 týdny. V případě delšího výpadku je na místě provést ještě jednu revakcinaci, která navýší protilátky na bezpečnou hladinu. Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček Odčervení a boj proti vnějším parazitům Dospělé psy je vhodné odčervovat 2–4krát ročně, záleží na riziku pozření parazita. Ohroženi jsou zejména zablešení psi nebo psi, kteří dostávají syrové vnitřnosti z domácích porážek, neboť některé tasemnice využívají pro svůj vývoj právě blechy a doma chované býložravce (králíci, ovce). Na rozdíl od štěňat už není nutné potírat škrkavky, protože ty se do střeva nedostanou a končí ve svalovině, výjimku tvoří březí feny. (Více se dozvíte v kapitole Vnitřní parazité.)

Běžné odčervovací léky působí krátkodobě, takže během několika dní může dojít k opětovnému nakažení. Pravidelné odčervování ale zaručuje, že parazitární invaze nebude silná, neboť všichni paraziti potřebují pro svůj vývoj do dospělého stadia určitý čas. V případě podezření na opětovné začervení v kratším intervalu, než je ten odčervovací, požádejte v ordinaci o koprologické vyšetření.

Co se vnějších parazitů týče, po roce máte již vysledováno, jak často musíte podávat odblešovací přípravky a kdy bojovat proti klíšťatům. Pokračujte způsobem, který se vám osvědčil. Péče o uši, oči, drápky a srst Stále pravidelně čistěte oči, uši a, je-li potřeba, zastřihujte drápky. Péče o chrup Zejména u malých plemen psů věnujte stavu chrupu velkou pozornost. Trvalý chrup musíte pravidelně čistit a/nebo používat enzymatickou zubní pastu. Pro zdraví zubů je nesmírně důležitá podpora žvýkání. Z psích pochoutek vybírejte takové, které váš pes nezhltne, ale usilovně žvýká. Zuby pravidelně kontrolujte, a pokud se přes veškerou péči vytvoří zubní kámen, navštivte veterinární ordinaci. (Více se dozvíte v kapitole Zubní kámen a parodontitida.)

Máme psa

Výživa Udržujte svého psa v optimální kondici. Nehleďte na nápisy na pytli, ale na jeho žebra. Jsou-li viditelná, potřebuje dostávat víc, nejdou-li nahmatat, musíte ubrat.

Vždy je lépe zachovat dávku a zvýšit nebo snížit počet kalorií, které obsahuje. Krmíte-li granulemi, používejte u hubených psů takové, které obsahují 26–28 % bílkovin a 18–22 % tuků (Performance nebo klidně Puppy), anebo začněte přidávat rýži a sádlo. Totéž platí o domácí stravě, zvyšte množství podávané přílohy.

S podváhou ale není zdaleka takový problém, jako s nadváhou. Podle posledních studií je téměř polovina psů ve věku 5 let obézních. Proto je tomuto problému věnována samostatná kapitola, kde se dozvíte jak obezitu zvládat a jak jí předcházet. (Najdete ji na str. 105.)

Dospělého psa stačí krmit 1krát denně, u plemen nad 40 kg je vhodné denní dávku rozdělit do dvou porcí, aby se předešlo riziku otočení žaludku.

A jedna rada na závěr: Dělíte-li se se psem o své jídlo, snižte mu denní porci o jednu desetinu a snažte se dodržovat zásadu posledního sousta. Nechte svému chlupatému kamarádovi opravdu až to poslední malé sousto. Veškeré pochoutky se snažte nalámat na malé kousky, aby vám vydržely na vícekrát – z jednoho piškotu můžete snadno vyrobit osm soust. Tak se vám podaří psa „nešidit“ a přitom snížit celkové množství prázdných kalorií, které dostává.

18

Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček

Máme kočku

2 Máme kočku Tohle řekne řada lidí s povzdechem. A často dodá: „A ne jednu.“ Oproti psům je u koček situace o něco komplikovanější. Na jedné straně jsou chovatelé ušlechtilých koček, kteří o nich vědí první poslední, na druhé straně obyčejní lidé, kteří se stali majiteli kočky tak nějak náhodou a vlastně nechtěně. Ujali se nemocného nebo nadbytečného kotěte, nakrmili vyhladovělou micku... a oni u nich zdomácněli. Zejména na vesnicích a malých městech je řada lidí tímto způsobem „adoptována“.

Vypočítávat, čím se kočka liší od psa, je zbytečné. Kočka není malý pes. A stejně jako existují rozdíly mezi různými plemeny psů, existují i mezi ušlechtilými plemeny koček. Některé jsou mírné, jiné si zakládají na své nezávislosti, další mají povahu spíše „lepivou“... a to vše se mísí v populaci koček venkovních, které můžeme považovat za kočičí voříšky.

Oproti psům jsou kočky jednotné velikostí, náklady na jejich chov jsou víceméně stejné bez ohledu na plemeno. Ale pozor, není pravda, že kočkám nevadí samota. Vadí a moc. Máte-li zaměstnání, které vás odvádí na déle než 8 hodin z domova, a chcete-li mít kočku trvale v bytě, pořiďte si kočky dvě.

Kočky žijí 15–20 let a stejně jako u psů musíte mít na tuto dobu vyřešeno, kdo se o ně bude starat během vaší dovolené. V opačném případě se spokojte s péčí o nějakou venkovní kočku, která váš domov bere jako azylové zařízení, kam se chodí posilnit po náročné noci. Nebudete tak vázaní a uděláte dobrý skutek. První rok kotěte Vakcinace Ve srovnání se psy je populace koček proočkována mnohem méně, a tak je riziko nákazy výrazně vyšší. Navíc neexistují účinné vakcíny na všechna častá infekční onemocnění. Kočky v mladém věku jsou nejvíce ohroženy infekční panleukopenií, infekční rinotracheitidou a chlamydiózou. Léčba nemocných koťat je nákladná a často je nutná hospitalizace. Náklady na



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist